Rozhodování v trestním řízení

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Rozhodování v trestním řízení Bakalářská práce Autor: Lucie Kudová, DiS. Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Zdeňka Kalová Praha Březen 2010 Prohlášení:

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Boskovicích dne 5. března 2010 Lucie Kudová, DiS.

3 Anotace Trestní řízení je zákonem upravený postup příslušných orgánů státu. Cílem je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, zjistit jeho pachatele, uložit mu spravedlivý trest nebo rozhodnout o ochranném opatření a takové rozhodnutí vykonat. Základní právní normou je trestní řád. Rozhodování v trestním řízení se vlastně dělí na 3fáze: - řízení přípravné - řízení před soudem - řízení vykonávací V téhle práci Vás chci seznámit s jednotlivými fázemi řízení, které jsou platné podle nového zákona. Průběhem každé fáze (od přípravy, zahájení a následné rozhodnutí), uvádím také konkrétní případy. Annotation The criminal procedure is the proceeding of the respective state authorities and is regulated by the law. The purpose is to realize if a criminal act has been committed, to find its perpetrator, to impose him the rightful punishment or to decide about a protective measure and to execute such a decision. The basic precept of law is The Code of the criminal procedure. The process of decision making consists of three periods: preliminary procedure judicial procedure execution procedure The purpose of this material is to introduce the particular periods of the procedure that are valid in accordance to the new code. Running of each period will be enriched with some factual cases.

4 Obsah Úvod 5 1. Základní pojmy Trestní řízení Účel trestního řízení Předmět trestního řízení Subjekty trestního řízení 7 2. Rozhodování v trestním řízení Řízení přípravné Účel a význam přípravného řízení Postup před zahájením trestního řízení Zahájení trestního stíhání Vyšetřování Obžaloba Zkrácené přípravné řízení Řízení před soudem Předběžné projednání obžaloby Hlavní líčení Příprava hlavního líčení Zahájení hlavního líčení Dokazování Závěr hlavního líčení Rozhodnutí soudu v hlavním líčení Veřejné a neveřejné zasedání Odvolání a řízení o něm Dovolání Stížnost pro porušení zákona Obnova řízení Zvláštní způsoby řízení Řízení vykonávací Výkon trestu domácího vězení Výkon trestu obecně prospěšných prací Výkon některých dalších trestů Udělení milosti a použití amnestie 45 Závěr.. 46 Seznam použité literatury. 47 Přílohy 48

5 ÚVOD Trestní řízení je vlastně zákonem upravený postup příslušných orgánů státu, jejichž cílem je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, zjistit jeho pachatele, uložit mu spravedlivý trest nebo rozhodnout o ochranném opatření a takové rozhodnutí vykonat. Tohle je důležité vykonat na základě řádně opatřených a provedených důkazů. Cílem trestního řízení je upevňování zákonnosti, předcházení a zamezování trestné činnosti a také výchovná působení na občany. Základní právní normou je trestní řád, vedle něho mohou být normy obsaženy i v dalších zákonech a prováděcích předpisech. Trestní řízení rozdělujeme do tří fází: - řízení přípravné - řízení před soudem - řízení vykonávací Cílem mojí práce je seznámit Vás s jednotlivými fázemi trestního řízení a jeho obsahem. 5

6 1. ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Trestní řízení Trestní řízení je zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení, případně i jiných osob zúčastněných na trestním řízení. Jeho úkolem je náležitě zjistit, zda byl trestný čin spáchán, a je-li tomu tak, zjistit jeho pachatele a uložit mu podle zákona trest nebo ochranné opatření, učiněné rozhodnutí vykonat, popřípadě jeho výkon zařídit. Dále také působit k upevňování zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti a k výchově občanů Účel trestního řízení Základním účelem trestního řízení a trestního práva procesního je v souladu se zákonem odhalit pachatele skutku, který naplňuje znaky trestného činu podle trestního práva hmotného, vyřešit tento skutek a postavit pachatele před soud, který rozhodne o vině nebo nevině. Když soud shledá pachatele vinným, uloží mu trest nebo ochranné opatření, případně upustí od potrestání a zajistí výkon trestu i ochranné opatření. Hlavním účelem trestního řízení je zajistit realizaci trestního práva hmotného. Dalším úkolem je náležitě zjistit pachatele trestných činů a spravedlivě je potrestat. Trestní řízení také působí k upevňování zákonnosti. V trestním řízení dochází k významným zásahům do práv a svobod jednotlivých fyzických osob. Vyznačuje se státním donucením, právě proto je potřebné stanovit takové pravidla, které se označují jako zákonné. Trestní řád přesně upravuje postup orgánů činných v trestním řízení při objasňování trestných činů, přikazuje tento postup dodržovat a poskytuje záruky jeho dodržení. Dalším úkolem je, aby trestní řízení působilo k předcházení a zamezování trestné činnosti, aby různými prostředky byly omezovány příčiny a podmínky, které vedou k trestné činnosti nebo umožňují trestnou činnost. 1 Trestní právo procesní, Praha, Eurolex Bohemia, 2002, 15 str. 6

7 Také má působit výchovně na občany v duchu důsledného zachování zákonů a pravidel občanského soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti. Výchovnou funkci má plnit již samotné hlavní líčení, které se zásadně koná veřejně. Právě při něm se dbá na výchovné působení nejen na obviněného, ale i na širokou veřejnost. 1.3 Předmět trestního řízení Předmětem trestního řízení je zjištění určitého skutku a rozhodnutí o něm i výkon tohoto rozhodnutí. Úkolem trestního řízení je zjistit skutek, zjistit pachatele, správně skutek posoudit ( zda je skutek trestným činem a jestliže ano, tak podle jakého ustanovení je třeba jej posuzovat), uložit trest nebo ochranné opatření. Orgány činné v trestním řízení jsou vázány : - Rozhodnutím Nejvyššího soudu vyžádaným v důsledku pochybnosti o tom, zda nebo do jaké míry je někdo vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. - Pravomocným rozhodnutím soudu o otázkách, týkajících se osobního stavu. Tyto otázky se řeší v řízení zvlášť upraveném. Jsou to otázky týkající se rozvodu, určení otcovství, způsobilost k právním úkonům a prohlášení za mrtvého. Jestliže takové rozhodnutí nebylo dosud vydáno, vyčkají orgány činné v trestním řízení jeho vydání - Nálezem Ústavního soudu, že zákon, jehož užití je v dané trestní věci rozhodné pro rozhodování o vině a trestu, je v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem. 1.4 Subjekty trestního řízení Subjekty trestního řízení rozumíme ty činitele, kteří mají a vykonávají vliv na průběh řízení a kterým zákon dává k uskutečnění tohoto vlivu určitá procesní práva nebo procesní povinnosti. 2 2 Trestní právo procesní, Praha, Eurolex Bohemia, 2002, 118 str. 7

8 Subjekty trestního řízení jsou : - Orgány činné v trestním řízení (státní zástupce, soud, policejní orgán) - Osoba, proti níž se řízení vede ( podle stadia řízení a jejího postavení se nazývá podezřelý, obviněný, obžalovaný nebo odsouzený), její obhájce, poškozený, zúčastněná osoba, úředník Probační a mediační služby. Pokud vystupují v řízení z úřední povinnosti (subjektem trestního řízení může být i svědek, znalec, tlumočník. Svědek v rámci dokazování vypovídá o skutečnostech, které vnímal svými smysly, znalec podává znalecký posudek a tlumočník překládá), nemají postavení subjektu řízení. Zvláštní postavení mezi subjekty trestního řízení mají strany. 12 odstavec 6 vymezuje pojem: Stranou se rozumí ten, proti němuž se vede trestní řízení, zúčastněná osoba a poškozený a v řízení před soudem též státní zástupce a společenský zástupce, stejné postavení jako strana má i jiná osoba, na jejíž návrh nebo žádost se řízení vede nebo která podala opravný prostředek. 3 Stranou jsou nejdůležitější subjekty trestního řízení, na jejichž postavení záleží zákonodárci do té míry, že jim určil zvláštní procesní práva, zejména vystupovat vlastním jménem v řízení před soudem, právo aktivně se řízení účastnit, uplatňovat své procesní návrhy, případně i provádět důkazy. Tato oprávnění mohou být uplatňována jen v řízení před soudem, nikoliv v předsoudním stadiu trestního řízení. Pojem strany se tedy vztahuje jen na stadium řízení před soudem. Subjekty trestního řízení i strany hrají v trestním procesu rozličnou procesní roli, odpovídající jejich zvláštním procesním zájmům a jejich specifickému postavení. 3 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 8

9 2. ROZHODOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ Rozhodování v trestní řízení se dělí na 3 základní fáze : 1. Fáze řízení přípravné 2. Fáze - řízení před soudem 3. Fáze řízení vykonávací 3. ŘÍZENÍ PŘÍPRAVNÉ 3.1 Účel a význam přípravného řízení České trestní řízení náleží k reformovanému typu evropského kontinentálního procesu, jehož atributem je existence předsoudního stadia trestního řízení. Pro toto stadium uvádí trestní řád označení přípravné řízení. Je to úsek trestního řízení od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu předcházejí a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, postoupení věci jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání. Nebo také do rozhodnutí nebo vzniku jiné skutečnosti, jež mají účinky zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, zahrnující objasňování a prověřování skutečností nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a vyšetřování. Výsledkem přípravného řízení je a) Podání obžaloby 176 b) Trvalé nebo dočasné upuštění od dalšího trestního stíhání Jedním z úkolů přípravného řízení je pokud možno rychlá reakce na spáchaný trestný čin. Má se tím zabránit ztrátě důkazů, úniku pachatele od trestní odpovědnosti i zamezit pokračování v trestné činnosti. Trestní řád stanoví pořádkové lhůty pro vyšetřování. Přípravné řízení také brání tomu, aby před soud byly stavěny osoby, u kterých není dostatečné podezření, že mohou být pachateli trestných činů a také brání tomu, aby před soudem byly projednány kauzy, u nichž nejsou splněny alespoň minimální požadavky na objasnění věci ve smyslu podezření z trestného činu. Tím přípravné řízení chrání systém trestního soudnictví před zahlcením. 9

10 157 (1) Státní zástupce a policejní orgán jsou povinni organizovat svou činnost tak, aby účinně přispívali k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání. (2) Státní zástupce může uložit policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které je tento orgán oprávněn provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele. K prověření skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, je státní zástupce dále oprávněn: a) vyžadovat od policejního orgánu spisy, včetně spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumenty, materiály a zprávy o postupu při prověřování oznámení. b) odejmout kteroukoliv věc policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu. c) dočasně odložit zahájení trestního stíhání. (3) V závažných a skutkově složitých věcech může státní zástupce nebo policejní orgán využít odborné pomoci konzultanta, který má znalost ze speciálního oboru. O návrh na určité osoby jako konzultanta může též požádat správní úřad, jiný orgán, vědeckou nebo výzkumnou instituci. O přibrání konzultanta sepíše státní zástupce nebo policejní orgán úřední záznam. Se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu může konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon jeho funkce nahlížet do spisu a být přítomen při provádění úkonů trestního řízení. Do provádění úkonů však nesmí zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant v průběhu trestního řízení dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Na vyloučení konzultanta se přiměřeně užijí zvláštní předpisy o znalcích a tlumočnících. Účast konzultanta nezbavuje státního zástupce a policejní orgán odpovědnosti za zákonný průběh trestního řízení. 4 4 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 10

11 Přípravné řízení můžeme podle právní úpravy rozdělit do dvou časových úseků, jimiž jsou: 1. Postup před zahájením trestního stíhání (zahrnující objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin) 2. Vyšetřování (zahrnující úsek od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, postoupení věci jinému orgánu, zastavení trestního stíhání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání) Objasňování a prověřování skutečností, které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, uskutečňuje policejní orgán, resp. státní zástupce, který se může účastnit provádění úkonů policejního orgánu a osobně provést jednotlivý úkon, popřípadě i celé přípravné řízení. Policejními orgány se rozumějí útvary Policie ČR a v řízení o trestných činech policistů útvar Ministerstva vnitra pro inspekční činnost. Orgány konající vyšetřování jsou - Služba kriminální policie a vyšetřování Policie ČR - Státní zástupce Celé přípravné řízení i jeho jednotlivé úkony může provést také sám státní zástupce. Pokyny v trestním řízení dává státní zástupce podle povahy věci příslušnému útvaru nebo přímo policistovi. Trestní stíhání před soudem se koná jen na podkladě obžaloby, kterou podává a před soudem zastupuje státní zástupce. Státní zástupce je v trestním řízení činný ve veřejném zájmu a zastupuje veřejný zájem. Protože státní zástupce nese odpovědnost za trestní stíhání osob, které se dopustily trestných činů, a za výsledky přípravného řízení a zastupuje podanou obžalobu před soudem, musí mít možnost výsledky přípravného řízení svojí vlastní procesní činností ovlivnit. Musí mít v ruce dostatečně silné procesní prostředky k tomu, aby mohl vůči policejnímu orgánu prosadit své požadavky. Státní zástupce dbá o zjištění trestných činů v přípravném řízení a o zachování zákonnosti přípravného řízení. Vyšetřuje trestné činy spáchané příslušníky Policie ČR a příslušníky Bezpečnostní informační služby. Další jeho činnosti je rozhodování o použití některých operativně pátracích prostředků. Má výlučnou pravomoc rozhodovat o všech způsobech skončení přípravného řízení, o zastavení trestního stíhání, o přerušení trestního stíhání. Jedině státní zástupce je oprávněn podat obžalobu, návrh na potrestání a činit další procesní úkony včetně některých rozhodnutí o vazbě. 11

12 3.2 Postup před zahájením trestního stíhání Policejní orgán je povinen na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětu jiných osob a orgánů, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele. Oznámení o skutečnostech nasvědčujících, že byl spáchán trestný čin, je povinen přijímat státní zástupce a policejní orgán. Je povinen oznamovatele poučit o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje, a pokud o to oznamovatel žádá, do jednoho měsíce od oznámení ho vyrozumět o učiněných opatřeních. Podnět k zahájení trestního řízení se nazývá pramen, ze kterého se státní zástupce nebo policejní orgán dozvídá o podezření z trestné činnosti. Může pocházet od nejrůznějších fyzických nebo právnických osob a orgánů. Podnět může také vyjít od samého státního zástupce nebo policejního orgánu. Většinou je dán podnět k zahájení trestního stíhání zvenčí, tady mají významné místo policejní orgány, které při výkonu své služby mají nejblíže k odhalování trestné činnosti. O zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, sepíše policejní orgán neprodleně záznam, ve kterém uvede skutkové okolnosti, pro které řízení zahajuje, a způsob, jakým se o nich dověděl. Trestní oznámení lze také podat písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky nebo telegraficky. Opis záznamu zašle do 48 hodin od zahájení trestního řízení státnímu zástupci. K objasnění a prověření skutečností nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, opatřuje policejní orgán potřebné podklady a vysvětlení, zajišťuje stopy trestného činu. V rámci toho je oprávněn zejména vyžadovat vysvětlení od fyzických a právnických osob a státních orgánů, vyžadovat odborné vyjádření od příslušných orgánů, obstarávat potřebné podklady, spisy, materiály, provádět ohledání věci a místa činu, pořizovat zvukové a obrazové záznamy. Při podání vysvětlení má každý právo na právní pomoc advokáta. Je-li vysvětlení požadováno od nezletilého, je potřeba o úkonu předem vyrozumět jeho zákonného zástupce. O obsahu vysvětlení se sepíše úřední záznam. Ten slouží státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která takové vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze, zda takový důkaz provede. Je-li ten, kdo podal vysvětlení vyslýchán jako svědek nebo jako obviněný před soudem, nemůže mu být záznam přečten, nebo jinak konstatován jeho obsah. Policejní orgán je oprávněn vyzvat osobu, aby se dostavila k podání vysvětlení ve stanovené době na určené místo. Jde-li v řízení o zločin, je osoba povinna výzvě vyhovět 12

13 ihned. Jestliže se osoba, která byla řádně vyzvána, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předvedena. Na následky nedostavení musí být taková osoba upozorněna. Osoba podávající vysvětlení, s výjimkou podezřelého, je povinna vypovídat pravdu a nic nezamlčet. 100 odst. 2 Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestli že by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém,svému sourozenci,osvojiteli, osvojenci, manželu, partner nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní. 5 O tom je třeba osobu, od níž je požadováno vysvětlení, předem poučit. Kdo se dostaví na výzvu k podání vysvětlení, má nárok na náhradu nutných výdajů a prokázaného ušlého výdělku za stejných podmínek jako svědek. Nárok nemá ten, kdo byl vyzván k dostavení se pro své protiprávní jednání. Pokud byl policejní orgán pověřen příslušným ministrem (jde-li o útvar Policie ČR, policejním prezidentem), je oprávněn v řízení o úmyslném trestném činu používat operativně pátrací prostředky, kterými se rozumí: - Předstíraný převod rozumí se tomu předstírání koupě, prodeje nebo jiného způsobu převodu předmětu plnění včetně převodu věci. Předstíraný převod lze uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce. Nesnese-li věc odkladu, lze předstíraný převod provést i bez povolení. Policejní orgán je však povinen o povolení dodatečně požádat. Pokud je do 48 hodin neobdrží, je povinen provádění předstíraného převodu ukončit a informace, které se dozvěděl, nepoužít. O předstíraném převodu sepíše policejní orgán záznam, který do 48 hodin doručí státnímu zástupci. 5 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 13

14 - Sledování osob a věcí rozumí se tomu získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky. Sledování lze uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce. Pokud má být sledování zasahováno do obydlí, do listovního tajemství, zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, lze je uskutečnit na základě předchozího svolení soudce. Povolení lze vydat na základě písemné žádosti. V povolení musí být stanovena doba, po kterou bude sledování prováděno a která nesmí být delší než šest měsíců. Ten kdo sledování povolil, ji může na základě nové žádosti písemně prodloužit vždy na dobu nejvýše šesti měsíců. Nesnese-li věc odkladu, lze sledování zahájit i bez povolení. Policejní orgán je však povinen o povolení dodatečně požádat. Pokud je do 48 hodin neobdrží, je povinen sledování ukončit a informace, které se dozvěděl, nepoužít. Pokud nebyly při sledování zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení, je nutno záznamy předepsaným způsobem zničit. - Použití agenta je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný zločin, pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, pro trestný čin přijetí úplatku, pro trestný čin podplacení a úplatkářství, je policejní orgán oprávněn použít agenta. 158e odst.2 Agentem je příslušník Policie ČR plnící úkoly uložené mu řídícím policejním orgánem, vystupující zpravidla se zastíráním skutečného účelu své činnosti. Je-li to k použití agenta, jeho přípravě nebo k jeho ochraně nutné, je k zastírání jeho totožnosti možné a) Vytvořit legendu o jiné osobní existenci a osobní údaje vyplývající z této legendy zavést do informačních systémů provozovaných podle zvláštních zákonů b) Provádět hospodářské činnosti, k jejichž vykonávání je třeba zvláštní oprávnění, povolení či registrace c) Zastírat příslušnost k Polici ČR (4) Použití agenta povoluje na návrh státního zástupce vrchního státního zastupitelství soudce vrchního soudu, v jehož obvodu je státní zástupce, podávající návrh, činný. V povolení musí být uveden účel použití a doba, po kterou má být agent použit, a údaje umožňující identifikaci agenta. Na základě nového návrhu, 14

15 obsahujícího vyhodnocení dosavadní činnosti agenta, lze dobu povolení prodloužit, a to i opakovaně. 6 Agent je povinen při své činnosti volit takové prostředky, které jsou způsobilé ke splnění jeho úkolu a není jiným osobám způsobována újma na jejich právech nad míru nezbytně nutnou. Agent může plnit své úkoly i na území jiného státu. O jeho vyslán do zahraničí rozhoduje policejní prezident. Státní zástupce je povinen od příslušného policejního orgánu vyžadovat údaje pro posouzení, zda trvají důvody pro použití agenta. Je povinen je pravidelně, nejméně jednou za tři měsíce, posuzovat. Jestliže pominou důvody k použití agenta, dá policejnímu orgánu pokyn k bezodkladnému ukončení činnosti agenta. Policejní orgán má povinnost státnímu zástupci předložit záznam o výsledku použití agenta. Skončení prověřování 159 (1) Policejní orgán je povinen prověřit skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, a) do dvou měsíců od jejich přijetí, jde-li o věc patřící do příslušnosti samosoudce, v níž se nekoná zkrácené přípravné řízení, b) do tří měsíců, jde-li o jinou věc patřící do příslušnosti okresního soudu, a c) do šesti měsíců, jde-li o věc patřící v prvním stupni do příslušnosti krajského soudu. (2) Pokud nebylo oznámení nebo jiný podnět ve lhůtách uvedených v odstavci 1 prověřeno, policejní orgán státnímu zástupci písemně zdůvodní, proč nebylo možné v zákonem stanovené lhůtě prověřování skončit, jaké úkony je třeba ještě provést a po jakou dobu bude prověřování pokračovat. Státní zástupce může pokynem policejnímu orgánu jednak změnit výčet úkonů, které mají být ještě provedeny, jednak stanovit odlišně lhůtu, po kterou má prověřování ještě trvat. 7 6 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 7 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 15

16 Pokud je potřeba k objasnění trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo zjištění jejich pachatelů, tak může policejní orgán se souhlasem státního zástupce dočasně odložit zahájení trestního stíhání, nejdéle však o dva měsíce. O dočasném odložení trestního stíhání policejní orgán vyhotoví záznam. Jeho opis musí do 48 hodin zaslat státnímu zástupci. 3.3 Zahájení trestního stíhání Podmínky pro zahájení trestního stíhání, které musí být současně splněny jsou : - podnět k zahájení trestního řízení - skutečnosti, které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin odůvodňují závěr, že jej spáchala určitá osoba - nedostatek okolností vylučujících zahájení. Každý podnět k trestnímu stíhání musí být pečlivě prověřen z toho hlediska, zda tu jsou skutečnosti, které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin a odůvodňují závěr, že byl spáchán určitou osobou. Také tu nejsou okolnosti, které vylučují zahájení trestního stíhání. Trestní stíhání nelze zahájit, jsou-li tu okolnosti, které činí trestní stíhání nepřípustným např. jestliže je trestní stíhání promlčeno, nebo nebyl dán potřebný souhlas ke stíhání, prezident nařídí, aby se trestní stíhání nezahajovalo amnestie, milost. Výrok usnesení o zahájení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, ze kterého je osoba obviněna, zákonné označení trestného činu, který je spatřován. V odůvodnění je potřeba přesně označit skutečnosti, které odůvodňují závěr o důvodnosti trestního stíhání. Opis usnesení o zahájení trestního stíhání je potřeba doručit obviněnému nejpozději na počátku prvního výslechu a do 48 hodin státnímu zástupci a obhájci. Tím je obviněnému umožněno, aby hned od počátku trestního stíhání věděl, z čeho je obviňována a aby téhle okolnosti mohl využít pro svoji obhajobu. Obviněný má možnost si hned zvolit obhájce a využít jeho pomoci při hájení svých práv. Policejní orgán provede potřebné neodkladné (úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání) a neopakovatelné (úkon, který nebude možno před soudem provést) úkony a zahájí trestní stíhání, nejpozději do tří dnů od jejich provedení předá věc orgánu, který pokračuje v řízení. 16

17 Vyjde-li během vyšetřování najevo, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání je jiným trestným činem než byl v usnesení posouzen, tak policejní orgán na to obviněného upozorní a učiní záznam do protokolu. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání je přípustná stížnost. 3.4 Vyšetřování Zahájením trestního stíhání vstupuje přípravné řízení do fáze vyšetřování. Vyšetřováním se označuje úsek trestního stíhání před podáním obžaloby, postoupením věci jiného orgánu nebo zastavením trestního stíhání. V jeho průběhu policejní orgány shromažďují důkazy o skutečnostech pro posouzení případu, osoby pachatele a následku trestného činu. Policejní orgán postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy a tak, aby byly v potřebném rozsahu co nejrychleji vyhledány důkazy k objasnění všech skutečností důležitých pro posouzení případu. Dokazování se vždy musí týkat skutku, pro který bylo sděleno obvinění. Vyjde-li během vyšetřování najevo, že obviněný se dopustil dalšího skutku, je třeba ohledně toho nového skutku zahájit trestní stíhání tím, že se obviněnému sdělí obvinění pro nový skutek. 165 Účast obviněného a obhájce ve vyšetřování (1)Policejní orgán může připustit účast obviněného na vyšetřovacích úkonech a umožnit mu klást otázky vyslýchaným svědkům. Zejména tak postupuje, jestliže obviněný nemá obhájce a spočívá-li úkon ve výslechu svědka, který má právo odepřít výpověď. (2)Obhájce je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění o něm zajistit. Může obviněnému i jiným vyslýchaným klást otázky, avšak teprve tehdy, až orgán výslech skončí a udělí mu k tomu slovo. Námitky proti způsobu provádění úkonu můžu vznášet kdokoliv v jeho průběhu. 8 8 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 17

18 Skončení vyšetřování 166 (1) Uzná-li policejní orgán vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému a obhájci v přiměřené době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Na tuto možnost upozorní obviněného a jeho obhájce nejméně tři dny předem. Uvedenou lhůtu lze se souhlasem obviněného o obhájce zkrátit. Nepovažuje-li policejní orgán navrhované doplnění za nutné, odmítne je. O těchto úkonech učiní policejní orgán záznam ve spise a o odmítnutí návrhu na doplnění vyšetřování vyrozumí obviněného nebo obhájce. 9 Je povinností policejního orgánu, aby předložil obviněnému celý originál trestního spisu a všechny přílohové materiály, které jsou předávány státnímu zástupci. Po skončení vyšetřování předloží policejní orgán státnímu zástupci spis s návrhem na podání obžaloby a se seznamem navrhovaných důkazů. 167 Lhůty ke skončení vyšetřování (1)Policejní orgán je povinen skončit vyšetřování nejpozději - do dvou měsíců od zahájení trestního stíhání, jde-li o věc patřící do příslušnosti samosoudce - do tří měsíců od zahájení trestního stíhání, jde-li o jinou věc patřící do příslušnosti okresního soudu. 10 Státní zástupce postoupí věc jinému orgánu, jestliže výsledky přípravného řízení ukazují, že nejde o trestný čin, ale o skutek, který by mohl být posouzen jiným příslušným orgánem jako přestupek. 9 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 10 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 18

19 172 Zastavení trestního stíhání (1)Státní zástupce zastaví trestní stíhání - je-li nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede - není-li tento skutek trestným činem a není důvod k postoupení věci - není-li prokázáno, že skutek spáchal obviněný - je-li trestní stíhání nepřípustné - nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný - zanikla-li trestnost činu Obžaloba V trestním řízení může podat obžalobu a zastupovat ji před soudem jen státní zástupce. Rozhodnutí podat obžalobu musí spočívat na pevných skutkových základech. Státní zástupce podá obžalobu, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud. Má podat obžalobu tehdy, pokud získal z výsledků vyšetřování přesvědčení, že trestný čin byl spáchán a že jeho pachatelem je obviněný. O podání obžaloby zástupce neprodleně vyrozumí obviněného, obhájce i poškozeného. Obžaloba musí obsahovat: - označení státního zástupce a den sepsání - jméno a příjmení obžalovaného, den, místo jeho narození, zaměstnání, bydliště - žalobní návrh označen skutek, místo, čas a způsob spáchání, jaký trestný čin obžaloba spatřuje, uvedením příslušného ustanovení zákonů a všech znaků, které odůvodňují určitou trestní sazbu - odůvodnění žalovaného skutku s uvedením důkazů, o které se odůvodnění opírá, seznam důkazů, jejichž provedení se navrhuje, právní úvahy, podle kterých se státní zástupce řídil při posuzování skutečností 11 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 19

20 Vedle obžaloby může státní zástupce uzavřít přípravné řízení návrhem na ochranné opatření. Musí být pro to splněné zákonné předpoklady. Návrh na ochranné opatření může státní zástupce podat buď - jako samostatný návrh (jestliže pachatel trestného činu není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný) - přímo v obžalobě 3.6 Zkrácené přípravné řízení 179 a) Podmínky zkráceného řízení (1)Zkrácené přípravné řízení se koná o trestných činech, o nichž přísluší konat řízení v prvním stupni okresního soudu a na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta, jestliže: a) podezřelý byl přistižen při činu nebo bezprostředně poté, nebo b) v průběhu prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání byly zjištěny skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné ve lhůtě uvedené v 179b odst. 4 postavit před soud. 12 Osoba, proti které se řízení vede, se nazývá podezřelý. Musí ji být sděleno z čeho je podezíraná, je poučena a vyslechnuta. Sdělení podezření nejde o usnesení, ale o opatření. Není proti němu přípustná stížnost. V záznamu o sdělení podezření musí být vymezen skutek, pro který se podezření sděluje, místo a čas spáchání, jaký čin je ve skutku spatřován, zákonné pojmenování a příslušné ustanovení trestního zákona. Opis záznamu musí orgán konající zkrácené přípravné řízení doručit podezřelému, obhájci, a do 48 hodin zaslat státnímu zástupci. Ve zkráceném přípravném řízení má podezřelý stejná práva jako obviněný. Podezřelému musí být dána možnost, aby se k obvinění podrobně vyjádřil, vylíčil skutečnosti, uvedl okolnosti. 12 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 20

21 Zkrácené přípravné řízení skončí policejní orgán tak, aby státní zástupce mohl nejpozději do dvou týdnů od podání trestního oznámení nebo jiného podnětu doručit soudu návrh na potrestání. Lhůtu ke skončení zkráceného přípravného řízení může státní zástupce prodloužit nejvýše o 10dnů. Ve zkráceném přípravném řízení policejní orgán neupozorňuje obviněného a obhájce na možnost prostudovat spis a učinit návrhy, ale nebrání tomu, aby do spisu nahlédli. Státní zástupce buď: - podá soudu návrh na potrestání 179d Návrh na potrestání 1) Návrh na potrestání obsahuje stejné náležitosti jako obžaloba s výjimkou odůvodnění. 2) K návrhu připojí státní zástupce všechny písemnosti a další přílohy, které mají význam pro soudní řízení a rozhodnutí 3) O podání návrhu na potrestání advokáta státního zástupce bez odkladu vyrozumí ministra spravedlnosti a předsedu Komory věc odloží - nebo věc odevzdá orgánu příslušnému k projednání přestupku - nebo ke kárnému řízení nebo kázeňskému projednání. Neučiní li státní zástupce žádné z uvedených rozhodnutí, předá věc policejnímu orgánu k zahájení trestního stíhání s tím, že skutek, pro který se vedlo zkrácené přípravné řízení, má být správně posouzen podle jiného ustanovení zákona, než podle jakého jej posuzoval policejní orgán, a vzhledem k odchylnému posouzení nelze zkrácené řízení konat. Smyslem zkráceného trestního řízení je urychlit a zjednodušit přípravné trestní řízení a v co nejkratší době postihnout pachatele méně závažných trestných činů. 13 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 21

22 Příklad: Dne 5. července 2008 po dvaadvacáté hodině v Chrudimi řídil po předchozím požití alkoholických nápojů ( 1, 35 promile) 33letý muž osobní vozidlo Škoda Octavia Combi. Z důvodů vlastní opilosti vyjel mimo vozovku, prorazil oplocení areálu městské plovárny a ve stráni havaroval nárazem do stromu. Tím spáchal úmyslný trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky. Trestním příkazem byl dne 17. července 2008 odsouzen k peněžitému trestu ve výměře Kč. Soud také ukládá náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců pro případ, že by uložený peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán [ cit ] 22

23 4. Řízení před soudem Trestní stíhání před soudem se koná jen na podkladě obžaloby. Tu podává a před soudem zastupuje státní zástupce. V řízení před soudem vystupuje tak, aby byly objasněny všechny podstatné skutečnosti rozhodné z hlediska podané obžaloby. Při dokazování v hlavním líčení a veřejném zasedání státní zástupce navrhuje provedení důkazů, které nebyly navrženy již v obžalobě a potřeba je provést vznikla v průběhu řízení přes soudem.v hlavním líčení, ve veřejném zasedání nebo při jiném úkonu soudu prováděném za přítomnosti stran, může každá strana vznášet v jeho průběhu námitky proti způsobu provádění úkonu. Podanou obžalobu je potřeba u soudu nejprve přezkoumat z toho hlediska, zda pro další řízení poskytuje spolehlivý podklad. Prověřit, zda je dána příslušnost soudu k projednání věci, zda byly v přípravném řízení objasněny základní skutečnosti, bez kterých není možno hlavní líčení provést a v něm rozhodnout. K tomu slouží předběžné projednání obžaloby. 4.1 Předběžné projednání obžaloby Předběžné projednání obžaloby je procesním stadiem trestního řízení, které následuje po přípravném řízení za předpokladu, že přípravné řízení bylo skončeno podáním obžaloby. Rozhodujícím orgánem činným se v trestním řízení se stává soud. Rozhoduje o otázkách souvisejících s dalším řízením. Státní zástupce má tak v řízení před soudem postavení strany a ztrácí tak svoje rozhodující postavení, které měl v řízení přípravném. Obžalobu podanou státním zástupcem u soudu přezkoumá předseda senátu (přezkoumá ji podle obsahu spisu, zjistí, zda je ji nutno předběžně projednat v zasedání senátu, nebo o ní může nařídit hlavní líčení). Může vyslechnout obviněného a opatřit potřebná vysvětlení. Tyhle potřebná vysvětlení mohou spočívat právě v objasnění těch otázek, které slouží k závěru, zda bude nařízeno hlavní líčení nebo předběžné projednání obžaloby. 23

24 188 Rozhodnutí soudu (1)Po předběžném projednání obžaloby soud : a) rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný, má-li za to, že sám není příslušný k jejímu projednání b) postoupí věc jinému orgánu c) trestní stíhání zastaví d) trestní stíhání přeruší e) vrátí věc státnímu zástupci k došetření, je-li toho třeba k odstranění závažných procesních vad přípravného řízení f) trestní stíhání podmíněně zastaví Hlavní líčení Hlavní líčení je nejdůležitějším stadiem trestního řízení. Rozhoduje se v něm o otázce trestního řízení, o vině obžalovaného, o trestu, o náhradě škody. Uplatňují se v něm zásady obžalovací, oficiality, vyhledávací, ústnosti, veřejnosti, volného hodnocení důkazů.. Soudní jednání má charakter sporu mezi žalobcem a obžalovaným. Mají postavení rovnoprávných procesních stran. Procesní postavení žalobce, státního zástupce, obžalovaného s obhájcem je procesně rovnoprávné, protože mají stejná práva podávat návrhy, vyjadřovat se k návrhům a tvrzením druhé strany, mohou vznášet námitky proti způsobu provádění úkonu soudu.. Soud přezkoumává v hlavním líčení obvinění obsažená v obžalobě a provádí o nich důkazy za aktivní účasti stran. Soud odpovídá za správné a úplné zjištění skutkového stavu věci a zákonné rozhodnutí. Soud tak nese konečnou odpovědnost za to, že budou provedeny všechny důkazy potřebné pro rozhodnutí. Obviněnému je zaručeno právo prostřednictvím obhájce. 15 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 24

25 4.2.1 Příprava hlavního líčení Cílem přípravy k hlavnímu líčení je dosáhnout projednání obžaloby a rozhodnutí o ní v jediném hlavním líčení bez odročení. Doručení obžaloby Jestliže výsledky přípravného řízení dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, předseda senátu dá doručit opis obžaloby - obžalovanému do vlastních rukou - obhájci - zákonnému zástupci obžalovaného, jestliže obžalovaný je zbaven způsobilosti k právním úkonům - poškozenému, je-li znám jeho pobyt nebo sídlo - zúčastněné osobě, je-li v obžalobě učiněn návrh na zabrání věci, která ji náleží Osoby, kterým se doručuje opis obžaloby, je nutno vyzvat, aby soudu sdělily včas návrhy na provedení dalších důkazů v hlavním líčení a uvedly okolnosti, které mají být těmito důkazy objasněny. Opis obžaloby musí být doručen nejpozději s předvoláním k hlavnímu líčení nebo s vyrozuměním o něm. Nařízení hlavního líčení Den hlavního líčení stanoví předseda senátu tak, aby obžalovaný od doručení předvolání, státní zástupce a obhájce od vyrozumění měli aspoň lhůtu pěti pracovních dní k přípravě. Poškozeného je potřeba ve vyrozumění upozornit, že jestliže se nedostaví k hlavnímu líčení, bude se o jeho nároku na náhradu škody rozhodovat na podkladě jeho vlastních návrhů. Veřejnost hlavního líčení Hlavní líčení koná soud výhradně veřejně. Při hlavním líčení může být veřejnost vyloučena z důvodu, že by veřejné projednání věci ohrozilo utajované informace chráněné zvláštním zákonem. Je-li veřejnost vyloučena pro ohrožení utajovaných informací, upozorní předseda senátu přítomné na trestní následky toho, kdyby se nepovolaným osobám vyjevily informace, které se při jednání dovědí. Rozsudek musí být vyhlášen vždy veřejně. Soud může také odepřít přístup nezletilým a těm, u nichž je obava, že by mohli narušit důstojný průběh líčení. 25

26 4.2.2 Zahájení hlavního líčení 202 (1)Hlavní líčení se koná za stálé přítomnosti všech členů senátu, zapisovatele a státního zástupce. (2) V nepřítomnosti obžalovaného může se hlavní líčení provést, jen když soud má za to, že lze věc spolehlivě rozhodnout a účelu trestního řízení dosáhnout i bez přítomnosti obžalovaného a přitom a) obžaloba byla obžalovanému řádně doručena a obžalovaný byl k hlavnímu líčení včas a řádně předvolán a b) o skutku, který je předmětem obžaloby, byl obžalovaný už některým orgánem činným v trestním řízení vyslechnut a bylo dodrženo ustanovení zahájení trestního stíhání a obviněný byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. 16 Hlavní líčení řídí a dokazování provádí předseda senátu. Je povinen dbát na to, aby byla zachována důstojnost a vážnost soudního jednání, aby nebylo hlavní líčení zdržováno výklady, které nemají vztah k projednané věci. Osoby, které ruší pořádek, může předseda senátu z jednací síně vykázat. Obžalovaný může být vykázán po předchozí výstraze a jen na dobu nezbytně nutnou. Po obnoveném přístupu do jednací síně mu předseda senátu sdělí obsah jednání konaného v jeho nepřítomnosti a může se k němu vyjádřit. Počátek hlavního líčení Hlavní líčení zahájí předseda senátu sdělením věci, která bude projednávána. Zjistí, zda-li se dostavily osoby, které byly předvolány a zjistí jejich totožnost. Jestliže se některá z nich nedostavila, tak rozhodne soud po slyšení přítomných stran, jestli je možno líčení provést nebo ho odročit. Předseda senátu vyzve státního zástupce, aby přednesl obžalobu. Po přednesení obžaloby se předseda senátu zeptá poškozeného, zda navrhuje, aby obžalovanému byla uložena povinnost k náhradě škody způsobené trestným činem a v jakém rozsahu. 16 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 26

27 4.2.3 Dokazování Dokazování začíná výslechem obžalovaného k obsahu obžaloby, a také k nároku na náhradu škody, byl-li uplatněn. Obžalovaný může znovu vylíčit skutek, který je předmětem řízení. Má právo vypovídat, k výpovědi nesmí být donucován. Jestliže vznikly rozpory mezi výpovědí v hlavním líčení a výpovědí dřívější, je třeba obžalovaného na to upozornit a dotázat se na jejich příčinu. Když je obžalovaných víc, předseda senátu může učinit opatření, aby obžalovaný byl vyslýchán v nepřítomnosti spoluobžalovaných. Obžalovaného je třeba seznámit s obsahem výpovědi spoluobžalovaných, kteří byli vyslýchání v jeho nepřítomnosti. Provádění dalších důkazů: - Výslech svědka ještě nevyslechnutý svědek nesmí být přítomen při výslechu obžalovaného a jiných svědků - Znalecký posudek jestliže nepodal znalec písemný posudek nebo se odchyluje, tak ho předseda senátu uloží, aby ho nadiktoval do protokolu nebo sám napsal - Přečtení protokolů místo výslechu svědka lze v hlavním líčení číst protokol o jeho výpovědi, jestliže soud nepokládá osobní výslech za nutný a obžalovaný i státní zástupce s tím souhlasí Obžalovaný musí být po provedení každého důkazu dotázán, zda se chce k němu vyjádřit a vyjádření se zapíše do protokolu. Státní zástupce, obžalovaný, obhájce, zákonný zástupce, zúčastněná osoba, poškozený a jejich zmocněnci mohou se souhlasem předsedy senátu klást vyslýchaným otázky, a to tehdy, když předseda senátu své dotazy skončil a když už nemají otázek členové senátu Závěr hlavního líčení Závěr hlavního líčení tvoří dva úkony: - Závěrečná řeč po závěrečné řeči státního zástupce promluví poškozený, zúčastněná osoba, obhájce obžalovaného, popřípadě obžalovaný. Obhájce obžalovaného, popřípadě obžalovaný mluví vždy poslední. Obsahem závěrečné řeči státního zástupce bude rozbor a zhodnocení skutkových okolností, důkazů, které byly v hlavním líčení provedeny, zhodnocení významu a nebezpečnosti spáchaného trestného činu pro společnost. 27

28 - Poslední slovo obžalovaného během projevu nesmí být obžalovanému ani soudem, ani nikým jiným kladeny otázky. Odročení hlavního líčení Odročení hlavního líčení lze učinit tehdy, jestliže se objeví překážka, pro kterou soud nelze provést hlavní líčení nebo v něm pokračovat. Stanoví den, kdy se bude konat další líčení. Než soud hlavní líčení odročí, předseda senátu zjistí, zda strany nenavrhují další důkazy, které by bylo potřeba k příštímu líčení opatřit Rozhodnutí soudu v hlavním líčení 220 (1) Soud může rozhodovat jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu. (2) Při svém rozhodnutí smí přihlížet jen ke skutečnostem, které byly probrány v hlavním líčení, a opírat se o důkazy, které strany předložily a provedly, případně které sám doplnil. (3) Právním posouzením skutku v obžalobě není soud vázán. 17 Soud rozhodne: - Vrácení věci státnímu zástupci je-li k objasnění věci dalšího šetření, k došetření jestliže se obžalovaný dopustil dalšího skutku. - Postoupení věci shledá-li soud trestný čin, k jehož projednání není příslušný, rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízený jemu i soudu, jež je podle něj příslušný. Soud postoupí věc jinému orgánu, když nejde o trestný čin, ale skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek nebo kárné provinění. 17 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 28

29 - Zastavení trestního stíhání jde-li o osobu, která je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, proti tomu, kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.. - Podmíněné zastavení trestního stíhání a schválení narovnání shledá-li okolnosti že obviněný nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu - Přerušení trestního stíhání přeruší stíhání tehdy, nelze-li obžalovanému doručit předvolání k hlavnímu líčení nebo má-li za to, že zákon, jehož užití je v dané trestní věci rozhodné pro rozhodování o vině a trestu, je v rozporu s ústavním pořádkem a předloží věc Ústavnímu soudu. ROZSUDEK (viz příloha č. 1) Rozhodnutí rozsudkem nenastanou-li předchozí situace, rozhodne soud rozsudkem, zda obžalovaného uznává vinným nebo zda se obžaloby zprošťuje. - Zproštění obžaloby Soud zprostí obžalovaného obžaloby, jestliže na základě důkazů předložených v hlavním líčení státním zástupcem a případně doplněných soudem, a to i k návrhům ostatních stran, a) Nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán b) V žalobním návrhu označený skutek není trestným činem c) Nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný d) Obžalovaný není pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo e) Trestnost činu zanikla Rozsudek při pokračování v řízení když bylo trestní stíhání zastaveno v důsledku udělení amnestie, milosti.. a v řízení se pokračovalo proto, že obžalovaný na projednání věci trval. Soud, neshledá-li žádný jiný důvod ke zproštění obžalovaného, vysloví vinu,ale trest neuloží. 18 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 29

30 - Náhrada majetkové škody pro trestný čin, kterým způsobil jinému majetkovou škodu, uloží mu většinou v rozsudku, aby ji poškozenému nahradil. Výrok musí označovat osobu a nárok, který mu byl přisouzen. - Odkaz na občanskoprávní či jiné řízení - Ochranné opatření účelem ochranného opatření je ochrana společnosti před pachateli trestných činů a činů jinak trestných, před nebezpečnými věcmi, které musí být ve vztahu ke spáchanému trestnému činu, aby mohli vést řádný život. 4.3 Veřejné a neveřejné zasedání Jednání soudu se podle druhu a významu otázek uskutečňuje ve třech formách zasedání: - Hlavní líčení ( je to jádro procesu) - Veřejné zasedání ( určeno k projednání a rozhodování otázek, které se významem blíží otázkám viny a trestu, který jsou za trestný čin ukládány. Rozhodují se otázky, které navazují na rozhodnutí v hlavním líčení) - Neveřejné zasedání ( pro jednání soudu, kdy se rozhodují otázky méně významné, o otázkách, o kterých je žádoucí rozhodnout urychleně) Veřejné zasedání Ve veřejném zasedání rozhoduje soud tam, kde to zákon stanoví. Předseda senátu předvolá k tomuto zasedání osoby, jejichž osobní účast je nutná. Vyrozumí o zasedání státního zástupce, osobu, která svým návrhem dala podnět, a osobu, která může být přímo dotčena rozhodnutím. K předvolání nebo vyrozumění připojí opis návrhu, kterým byl dán podnět k veřejnému zasedání. Po zahájení zasedání podá předseda nebo člen senátu na podkladě spisu zprávu o stavu věci s otázkami, které je potřeba řešit. Po provedení důkazů udělí předseda senátu slovo ke konečným návrhům. Rozhodnutí soudu se vyhlásí veřejně. Neveřejné zasedání V neveřejném zasedání rozhoduje soud tam, kde není zákonem předepsáno, že se rozhoduje v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Zasedání se koná za přítomnosti členů senátu a zapisovatele. Rozhodnutí se vždy vyhlásí. 30

31 4.4 Odvolání a řízení o něm Opravným prostředkem proti rozsudku soudu prvního stupně je odvolání. Odvolání může podat : - Státní zástupce - v neprospěch i ve prospěch obžalovaného, i proti jeho vůli, v neprospěch i ve prospěch poškozeného a zúčastněné osoby - Obžalovaný pouze ve svůj prospěch Odvolání se podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to musí být do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Obsah odvolání musí obsahovat v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány. Odvolání lze opřít o nové skutečnosti nebo důkazy. Osoba, která odvolání podala, je může vzít výslovným prohlášením zpět a to do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. 252 Odvolací soud O odvolání proti rozsudku okresního soudu rozhoduje nadřízený krajský soud a o odvolání proti rozsudku vojenského obvodového soudu rozhoduje nadřízený vyšší vojenský soud. O odvolání proti rozsudku krajského nebo vyššího vojenského soudu jako soudu prvního stupně rozhoduje nadřízený vrchní soud. 19 Rozhodnutí - Zamítnutí a odmítnutí odvolání odvolací soud zamítne, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou. Odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání - Přezkoumání výroků rozsudku a řízení přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání a správnost postupu řízení, které jim předcházelo z hlediska vytýkaných vad. - Přerušení trestního stíhání - Zrušení rozsudku zruší a v rozsahu zrušení rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nadřízený soudu prvního stupně, věc postoupí jinému orgánu. - Další důvody zrušení pro podstatné vady řízení, pro nejasnost nebo neúplnost jeho skutkových zjištění týkajících se přezkoumávané části rozsudku. 19 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 31

32 Je-li po zrušení napadeného rozsudku nebo některé části nutno učinit ve věci rozhodnutí nové, může odvolací soud věc vrátit soudu prvního stupně, když nejde vadu odstranit při veřejném zasedání. O odvolání rozhoduje odvolací soud ve veřejném zasedání. Státní zástupce se musí účastnit veřejného zasedání. Po zahájení veřejného zasedání přednese předseda senátu nebo člen senátu napadený rozsudek a podá zprávu o stavu věci. Odvolavatel přednese své odvolání a odůvodní je. Státní zástupce a osoby, které mohou být rozhodnutím odvolacího soudu dotčeny přednesou své vyjádření a návrhy. 4.5 Dovolání 265a (1) Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. (2) Rozhodnutím ve věci samé se rozumí : - rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání - rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn, - usnesení o zastavení trestního stíhání - usnesení o postoupení věci jinému orgánu - usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření - usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání - usnesení o schválení narovnání, nebo - rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení. 20 O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud. Dovolání může podat: - nejvyšší státní zástupce na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce, nebo bez návrhu pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, ve prospěch i neprospěch - obviněného 20 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 32

33 - obviněný pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu (může ho podat pouze prostřednictvím obhájce) Dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Dovolání se může podat z důvodů : - Když ve věci rozhodl nepříslušný soud - Obviněný neměl v řízení obhájce - Proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, i když podle zákona bylo nepřípustné - Rozhodnutí spočívá na nesprávném právním rozhodnutí skutku - Obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští - V rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný V dovolání musí být uvedeno proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok a v jakém rozsahu, z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá. Musí obsahovat také konkrétní návrh na rozhodnutí dovolacího soudu. Osoba, která dovolání podala je může vzít prohlášením zpět, a to až do doby, než se Nejvyšší soud odebere k závěrečné poradě. Jestliže nesplňuje dovolání náležitosti obsahu dovolání, vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim stanoví. Jinak bude dovolání odmítnuto. Předseda senátu soudu prvního stupně doručí opis dovolání obviněného státnímu zástupci, obhájci a obviněnému s upozorněním, že se mohou k dovolání písemně vyjádřit. Po uplynutí lhůty k podání dovolání všem oprávněným osobám, předloží spisy Nejvyššímu soudu. Dovolací soud rozhodne : - Odmítnutím - není-li přípustné, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou, nesplňuje-li náležitosti obsahu, - Zamítnutím jestliže není důvodné - Zrušení rozhodnutí když Nejvyšší soud shledá, že podané dovolání je důvodné, zruší napadené rozhodnutí nebo jeho část - Přikázání věci k novému projednání je-li nutno učinit ve věci nové rozhodnutí, přikáže Nejvyšší soud soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby věc znovu projednal a rozhodl. 33

34 - Rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci Nejvyšší soud může při zrušení napadeného rozhodnutí také sám hned rozhodnout ve věci rozsudkem. - Nepřípustnost dalších opravných prostředků proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný Účast státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství ve veřejném zasedání je povinná. Jestliže je obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu, může se konat zasedání tehdy, když obviněný prohlásí, že se účasti zasedání vzdává. Po zahájení předseda senátu přednese rozhodnutí a podá zprávu o stavu věci. Následuje přednesení dovolavatele své dovolání a odůvodní je. Státní zástupce přednese své vyjádření. Není-li přítomen, přednese obsah předseda senátu, nebo určený člen senátu. 4.6 Stížnost pro porušení zákona Stížnost pro porušení zákona je mimořádný opravný prostředek. Podává se proti pravomocným rozhodnutím soudu a státního zástupce, jimiž byl porušen zákon nebo které byly učiněny na základě vadného řízení. Cílem je náprava vadných rozhodnutí nebo postupu řízení těchto orgánů v konkrétních věcech, když došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného.stížnost pro porušení zákona je oprávněn podat pouze ministr spravedlnosti. Řízení o stížnosti pro porušení zákona koná pouze Nejvyšší soud. Okruh rozhodnutí, proti kterým je možno podat stížnost pro porušení zákona je široká (např. usnesení o narovnání, usnesení o zastavení trestního stíhání, usnesení o vazbě). Ve stížnosti musí být uvedeno, který výrok, v jakém rozsahu a z jakých důvodů napadá a čeho se ministr spravedlnosti domáhá, a návrh na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud stížnost může zamítnout, není-li přípustná, byla-li podána opožděně nebo není-li důvodná. Forma jednání je veřejné zasedání konané za povinné účasti státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Jestliže je po zrušení napadeného rozhodnutí nebo výroku potřeba učinit rozhodnutí nové, tak přikáže soud zpravidla orgánu, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal. 34

35 4.7 Obnova řízení Obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout některá pravomocná rozhodnutí, jimiž skončilo trestní stíhání. Jeho smyslem je odstranění nedostatků ve skutkových zjištěních, ke kterým došlo proto, že v původním řízení nebyly známy všechny rozhodné skutečnosti a důkazy, přičemž tyto chybějící skutečnosti a důkazy pro spravedlivé posouzení věci vyšly najevo až po tom, co původní rozhodnutí nabylo právní moci. Výčet pravomocných rozhodnutí, u kterých lze povolit obnovu řízení, je zákonem omezen, a to na : - Rozsudek - Trestní příkaz - Usnesení o zastavení trestního stíhání - Usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání - Usnesení o schválení narovnání - Usnesení o postoupení věci jinému orgánu Obnova řízení je přípustná i proti rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání, jakož i o stížnost pro porušení zákona, pokud jde o rozhodnutí, která lze podřadit pod uvedený výčet. 21 Obnovu řízení lze povolit jen na návrh oprávněné osoby. Návrhem na obnovu řízení se musí soud vždy zabývat. V neprospěch obviněného může podat návrh na obnovu řízení jen státní zástupce. Ve prospěch obviněného může podat návrh buď obviněný nebo státní zástupce, a to i proti jeho vůli, nebo také osoby, které by mohly podat v jeho prospěch odvolání. Jestliže by tak mohly učinit i proti jeho vůli obviněného, mohou proti jeho vůli podat i návrh na povolení obnovy. Oprávněné osoby, které návrh podaly, mohou výslovným prohlášením vzít svůj návrh zpět do doby, než se soud rozhodující o takovém návrhu odebere k závěrečné poradě. 21 Trestní právo procesní, aktualizované vydání, Praha, Eurolex Bohemia, 2002, 513str. 35

36 281 (1) O návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, rozhoduje soud, který by byl příslušný rozhodovat o obžalobě. (2) O návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, a řízení, které skončilo pravomocným usnesením soudu o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání rozhoduje soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. (3) Přestože ve věci v prvním stupni rozhodoval okresní soud, rozhodne o návrhu na povolení obnovy krajský soud, navrhne-li to státní zástupce s odůvodněním, že vzhledem ke skutečnostem nebo důkazům, které nově vyšly najevo, jde o trestný čin náležející do příslušnosti krajského soudu. 22 Jestliže je potřeba objasnit nějakou okolnost, šetření provede předseda senátu nebo na jeho žádost některý jiný orgán činný v trestním řízení, popřípadě policejní orgán. Soud návrh zamítne, jestliže je podán osobou neoprávněnou, směřuje-li jen proti rozhodnutí nebo výroku, stran něhož obnova není přípustná. Jestliže soud vyhoví návrhu na povolení obnovy, tak zruší napadené rozhodnutí zcela nebo v části, v níž je návrh důvodný. Zruší-li i jen část, výrok o vině, zruší vždy zároveň celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad. O návrhu na povolení obnovy rozhoduje soud ve veřejném zasedání. 22 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 36

37 289 Obnova ve prospěch obviněného. Byla-li povolena obnova jen ve prospěch obviněného, a) Doba od právní moci původního rozsudku do právní moci usnesení povolujícího obnovu se do promlčení doby nezapočítává, b) Nesmí mu být novým rozsudkem uložen trest přísnější, než jaký mu byl uložen původním rozsudkem, c) Nepřekáží jeho smrt provedení dalšího řízení a trestní stíhání nelze zastavit proto, že obviněný zemřel Zvláštní způsoby řízení Narovnání 309 (1)V řízení o přečinu může se souhlasem obviněného a poškozeného soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o schválení narovnání a zastavit trestní stíhání, jestliže : a) Obviněný prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě, b) Uhradí poškozenému škodu způsobenou přečinem nebo učiní potřebné úkony k její úhradě, případně jinak odčiní újmu vzniklou přečinem a c) Složí na účet soudu nebo v přípravném řízení na účet státního zástupce zastupitelství peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům, a tato částka není zřejmě nepřiměřená závažnosti přečinu, a považuje-li takový způsob vyřízení věci za dostačující vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného činu, k míře, jakou byl přečinem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 24 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 37

38 Před rozhodnutím o schválení narovnání soud a státní zástupce vyslechne obviněného a poškozeného, zda dohoda o narovnání byla mezi nimi učiněna dobrovolně a zda souhlasí se schválením narovnání. Rozhodnutí o schválení narovnání musí obsahovat popis skutku, obsah narovnání, peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům s uvedením jejího příjemce, výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spatřován přečin, jehož se narovnání týká. Řízení před samosoudcem 314a (1) Samosoudce koná řízení o trestných činech, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let. (2) Ustanovení odstavce 1 se však neužije, jestliže má být uložen souhrnný trest nebo společný trest a dřívější trest byl uložen v řízení před senátem. 25 Trestní stíhání se zahajuje tím, že návrh státního zástupce na potrestání byl doručen soudu. Jestliže byl zadržen podezřelý, soudce ho do 24 hodin vyslechne. Podle povahy věci vydá rozhodnutí, jež může vydat mimo líčení, nebo obviněnému doručí předvolání k hlavnímu líčení. Jestliže nebyl podezřelý zadržen, samosoudce podle protokolu o výslechu podezřelého posoudí, zda je třeba obviněného volat k výslechu nebo je možné ihned nařídit hlavní líčení. Neučiní-li samosoudce žádné přezkoumání obžaloby, nařídí hlavní líčení. V hlavním líčení vyslechne obviněného. Se souhlasem státního zástupce i obviněného může přečíst úřední záznamy o vysvětlení osob. Když se po vyhlášení rozsudku obviněný i státní zástupce vzdali odvolání nebo prohlášení o tom, že se vzdávají odvolání, tak samosoudce vyhotoví zjednodušený písemný rozsudek, který neobsahuje odůvodnění. 314e Trestní příkaz (1) Samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení. (2) Trestním příkazem lze uložit: a) trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu 25 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 38

39 b) domácí vězení do jednoho roku c) trest obecně prospěšných prací d) trest zákazu činnosti do pěti let e) peněžitý trest f) trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, g)vyhoštění do pěti let h) zákaz pobytu do pěti let i) trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce do pěti let. 26 Trestní příkaz musí obsahovat označení soudu, který ho vydal, den, místo vydání trestního příkazu, označení obviněného, výrok o vině, o uloženém trestu, výrok o náhradě škody, jestliže byl uplatněn, poučení o právu podat odpor, včetně upozornění. 26 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 39

40 5. ŘÍZENÍ VYKONÁVACÍ 315 Příslušnost ve vykonávacím řízení (1) Rozhodnutí vykonává, popřípadě jeho výkon zařizuje ten orgán, který rozhodnutí učinil, v řízení před soudem rozhodnutí senátu vykonává nebo jeho výkon zařizuje předseda senátu. (2) Rozhodnutí souvisící s výkonem trestů a ochranných opatření činí, není-li dále stanoveno něco jiného, soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. (3) Opatření nutná k výkonu trestů a ochranných opatření a k vymáhání nákladů trestního řízení, zejména vyrozumívání jiných orgánů a osob, jimž přísluší spolupůsobení při výkonu uvedených rozhodnutí, činí, není-li dále stanoveno něco jiného, předseda senátu soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni. 27 Účelem tohoto vykonávacího řízení je uskutečnit rozsah rozhodnutí, vydaného orgány činnými v trestním řízení. Nařízení výkonu trestu Jakmile se rozhodnutí stalo vykonatelným, předseda senátu zašle příslušné věznici nařízení výkonu trestu a vyzve odsouzeného, aby trest ve stanovené lhůtě nastoupil (tato lhůta nesmí být delší než jeden měsíc ode dne, kdy nabylo rozhodnutí právní moci). Jestliže je obava, že odsouzený uprchne nebo se bude skrývat, nařídí výkon trestu hned po vyhlášení rozhodnutí. Nenastoupí-li odsouzený ve lhůtě, která mu byla poskytnuta, nařídí předseda senátu, aby byl do výkonu trestu dodán. Jestli není místo pobytu známo, je povinen policejní orgán vypátrat pobyt obviněného. Odklad výkonu trestu - Odložit výkon trestu na potřebnou dobu může předseda senátu, jestliže by výkon trestu ohrozil život nebo zdraví odsouzeného. Těhotné ženě, nebo matce novorozeného dítěte předseda senátu odloží výkon trestu na dobu do jednoho roku po porodu. 27 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 40

41 - Odložit na dobu nejvýše tří měsíců může předseda senátu v případě, kdy je výkon trestu odnětí svobody nepřevyšující jeden rok. Přerušení výkonu trestu -Jestliže je odsouzený těžce nemocný, může předseda senátu výkon trestu na potřebnou dobu přerušit. -Od výkonu trestu může ministr spravedlnosti upustit, jestliže odsouzený byl nebo má být vydán do cizího státu nebo předán jinému členskému státu EU na základě evropského zatýkacího rozkazu. -Jestliže má být odsouzený vyhoštěn, tak může soud upustit od výkonu trestu odnětí svobody. -Jestliže odsouzený onemocněl nevyléčitelnou nemocí, tak může soud upustit od výkonu trestu. Podmíněné propuštění O podmíněném propuštění rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo ředitele věznice, na žádost odsouzeného (musí připojit kladné stanovisko ředitele věznice) a to ve veřejném zasedání. Jestliže byla žádost zamítnuta, může ji odsouzený znovu opakovat po uplynutí jednoho roku. Rozhodnutí vykonává okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává. 5.1 Výkon trestu domácího vězení 334a Nařízení výkonu trestu domácího vězení (1)Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest domácího vězení stalo vykonatelným, předseda senátu zašle odsouzenému nařízení výkonu tohoto trestu, v kterém určí a) počátek výkonu tohoto trestu a b) místo výkonu tohoto trestu. (2)Počátek výkonu trestu domácího vězení stanoví předseda senátu tak, aby si odsouzený mohl obstarat své záležitosti. (3)Místo výkonu trestu stanoví předseda senátu v obydlí odsouzeného v místě trvalého pobytu nebo v místě, kde se odsouzený zdržuje, a to s přihlédnutím k jeho osobním a 41

42 rodinným poměrům, je-li odsouzený zaměstnán, přihlédne i k místu výkonu zaměstnání a k možnostem dopravy do zaměstnání. 28 Kontrolu provádí Probační a mediační služba ve spolupráci s provozovatelem elektronického kontrolního systému. Jestliže odsouzený nedodržuje podmínky výkonu trestu domácího vězení, probační úředník sdělí tuto informaci soudu, který výkon trestu nařídil. Upustit od výkonu trestu domácího vězení může ministr spravedlnosti, jestliže odsouzený byl nebo má být vydán do ciziny nebo předán jinému členskému státu EU na základě evropského zatýkacího rozkazu. Může být upuštěno od výkonu trestu, jestliže odsouzený byl nebo má být vyhoštěn. Dále může soud upustit od výkonu trestu, jestliže odsouzený onemocněl nevyléčitelnou nemocí. 5.2 Výkon trestu obecně prospěšných prací 335 Obecné ustanovení Trest obecně prospěšných prací odsouzený vykonává v obvodu okresního soudu, ve kterém bydlí. Se souhlasem odsouzeného může být trest vykonáván i mimo tento obvod. 29 Odsouzený se do 14dnů od oznámení tohoto rozhodnutí musí dostavit na středisko Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, v němž má být trest vykonán, za účelem projednání podmínek výkonu trestu. Probační úředník mu stanoví den, kdy se musí dostavit na obecní úřad nebo instituci, u nichž má obecně prospěšné práce vykonávat, za účelem nástupu výkonu trestu. Pokud neplní odsouzený sjednané podmínky, nevykonává tret ve stanovené době, probační úředník tuto skutečnost bezodkladně sdělí soudu, který výkon trestu nařídil. 28 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 29 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 42

43 Předseda senátu odloží na potřebnou dobu výkon trestu obecně prospěšných prací, jestliže z lékařských zpráv vyplývá, že v důsledku přechodného stavu zhoršení zdravotního stavu není odsouzený schopen trest vykonat. Odloží těhotné ženě a matce novorozeného dítěte na dobu jednoho roku po porodu. Předseda senátu přeruší nebo odloží výkon trestu, je-li odsouzený povolán k výkonu vojenské činné služby. 5.3 Výkon některých dalších trestů Výkon peněžitého trestu 341 Jakmile se stal vykonatelným rozsudek, podle něhož je odsouzený povinen zaplatit peněžitý trest, vyzve předseda senátu odsouzeného, aby jej zaplatil do patnácti dnů, a upozorní ho, že jinak bude zaplacení vymáháno. 342 Odklad, splátky (1)Na žádost odsouzeného může předseda senátu z důležitých důvodů a) odložit výkon peněžitého trestu, a to na dobu nejvýše tří měsíců ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci, nebo b) povolil splácení peněžitého trestu po částkách ta, aby byl celý zaplacen nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci. 343 Vymáhání peněžitého trestu- Předseda senátu nařídí, aby peněžitý trest byl vymáhán, nezaplatí-li jej odsouzený a) do patnácti dnů poté, co byl k zaplacení vyzván, b) do patnácti dnů poté, co mu bylo oznámeno rozhodnutí, jímž povolený odklad nebo povolené splácení byly odvolány, nebo c) do uplynutí doby, na kterou byl výkon trestu odložen zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 43

44 Soud může upustit od výkonu peněžitého trestu, pokud se odsouzený v důsledku okolností na jeho vůli nezávislých stal dlouhodobě neschopným zaplatit nebo by byla ohrožena výživa nebo výchova osoby, o kterou je podle zákona povinen pečovat. Výkon trestu propadnutí majetku 345 Stal-li se rozsudek, jímž byl uložen trest propadnutí celého majetku nebo jeho části, vykonatelným, zašle předseda senátu organizační složce státu, které podle zvláštního zákona přísluší hospodaření s majetkem státu, opis rozsudku bez odůvodnění k provedení tohoto trestu. 31 Výkon trestu vyhoštění Po nabytí moci rozsudku, kterým byl uložen trest vyhoštění, tak předseda senátu zašle nařízení Policii ČR a vyzve odsouzeného, aby z České republiky neprodleně vycestoval. Jestliže nehrozí, že se odsouzený, který je na svobodě, bude skrývat nebo mařit výkon trestu, tak mu předseda senátu můžu poskytnout lhůtu (nesmí být delší než jeden měsíc ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci) k obstarání jeho záležitostí. Jestliže hrozí, že se odsouzený bude skrývat nebo mařit výkon trestu, tak předseda senátu může rozhodnout o vzetí odsouzeného do vyhošťovací vazby. Od výkonu trestu vyhoštění soud upustí, jestliže nastaly skutečnosti, pro které vyhoštění nelze uložit. Výkon trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce 350i (1) Jakmile rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní, a jiné společenské akce, nabude právní moci, předseda senátu zašle jeho opis středisku Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí, a nemá-li stálé bydliště, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje, a zároveň pověří opatřením probačního úředníka činného v obvodu tohoto soudu kontrolou nad výkonem trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 32 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 44

45 Odsouzený se na žádost probačního úředníka dostaví ve stanoveném termínu na příslušné středisko Probační a mediační služby k projednání podmínek výkonu trestu. Musí ho upozornit na následky nesplnění těchto povinností. Výkon ochranného léčení Předseda senátu nařídí výkon ochranného léčení zdravotnickému zařízení, v němž má být léčení vykonáno. Jestliže je osoba, u které bylo uloženo ochranné léčení nebezpečná pro své okolí, zařídí předseda senátu bezodkladně dovezení do zdravotnického zařízení. Jinak může poskytnout přiměřenou lhůtu, aby si obstarala svoje záležitosti. Předseda senátu dodá zdravotnickému zařízené znalecký posudek, opis protokolu o výslechu znalce, opis lékařské zprávy o zdravotním stavu odsouzeného. Od upuštění ochranného léčení rozhodne soud, ale jen před jeho započetím. Rozhodne ve veřejném zasedání na návrh státního zástupce nebo osoby, na níž se vykonává ochranné léčení. Po dosažení účelu ochranného léčení podá zdravotnické zařízení návrh na propuštění okresnímu soudu, v jehož obvodu se léčení vykonává. V návrhu na propuštění popíše průběh a výsledky ochranného léčení, uvede důvody navrhovaného postupu a případné uložení dohledu nad chováním osoby. 5.4 Udělení milosti a použití amnestie Na základě práva daného ústavou uděluje milost prezident republiky. Řízení koná a bezdůvodnou žádost zamítá ministr spravedlnosti. Může také nařídit, aby byl výkon trestu odložen nebo přerušen, do doby, kdy bude žádost o milost vyřízena. 368 Rozhodnutí o použití amnestie Rozhodnutí o tom, zda a do jaké míry je osoba, jíž byl pravomocně uložen trest, účastna amnestie, učiní soud, který rozhodl v prvním stupni. Odpykává-li si taková osoba v době rozhodování trest odnětí svobody, učiní rozhodnutí soud, v jehož obvodu se trest vykonává zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů 45

46 Závěr Trestní řízení je vlastně souhrn úkonů, vedoucích k objasnění trestné činnosti. Trestní řízení probíhá v několika stádiích, jejichž pořadí stanoví zákon. V jednotlivých stádiích rozhodují různé orgány, které svoji činnost prověřují. Důležité je zjistit, zda je podezření z trestného činu odůvodněno, aby mohla být soudu podána žaloba. Dále je důležitým faktorem shromáždit, zajistit a vyhodnotit důkazy. Nejdůležitější fází je přípravné řízení. Jeho provedení má rozhodující význam pro výsledek celého trestního řízení. Středem trestního řízení je hlavní líčení. V hlavním líčení se uplatňují základní zásady trestního řízení. Důležité je přezkoumání obvinění a provádění důkazů za účasti stran. Rozhodujícím orgánem tohoto stádia je nezávislý soud, který je vázán pouze zákonem. Hlavní líčení většinou končí vyhlášením rozsudku, kterým se buď obžalovaný uzná vinným nebo se obžaloby zprošťuje. Někdy ale může hlavní líčení skončit zastavením nebo přerušením trestního stíhání. Proti rozsudku se může obviněný odvolat. Nastává tedy odvolací řízení, jehož úkolem je přezkoumat na základě podaného opravného prostředku předcházející řízení i vlastní rozhodnutí. Odvolání napravuje nesprávné rozsudky a v souladu s požadavkem zabezpečuje občanům plnou možnost hájit svá zákonná práva a zájmy. Dále nastává řízení vykonávací, jehož účelem je uskutečnit obsah rozhodnutí, vydaného činnými v trestním řízení. Policejní orgány a státní zástupce jsou vlastně orgány moci výkonné. Jejich úkolem je v trestním řízení jak shromažďování informací o trestném činu, tak i zajišťováním důkazů a podkladů, které slouží k dokazování před soudem. Úlohou soudu je především zajištění ochrany základních práv a svobod. Je tedy třeba, aby v případech těch nejzávažnějších zásahů do základních práv a svobod vedle dozoru státního zástupce existoval v přípravném řízení též dohled orgánu, který je na ostatních složkách státní moci i na čemkoliv jiném nezávislý. Takovými orgány jsou podle Ústavy ČR soudy. 46

47 Seznam použité literatury Literatura: 1. JELÍNEK Jiří a kol., Trestní právo procesní, aktualizované vydání Praha: Eurolex Bohemia s. ISBN SOLNAŘ Vladimír, Základy trestní odpovědnosti, Praha: Eurolex Bohemia s. ISBN SPIRIT Michal a kol., Základy právní vědy a veřejného práva, 1. vydání Praha: Prospektrum spol. s.r.o, s. ISBN ŠÍM/SUK, Základy práva pro střední a vyšší odborné školy, 6. doplněné vydání Praha: C.H. Beck, s. ISBN Právní předpisy České republiky Zákony: 1. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů a změn 2. Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení ve znění pozdějších předpisů a změn Vyhlášky: 1. Vyhláška č. 109/1994 Sb., Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů Internetové odkazy: 1. Bezplatná právní poradna: [cit ]. Dostupný z WWW: 2. Ipravnik: C.H.Beck: [cit ]. Dostupný z WWW: 3. Ministerstvo spravedlnosti: [cit ]. Dostupný z WWW: 4. Policie České republiky: [cit ]. Dostupný z WWW: 5. Trestní právo pro laiky: [cit ]. Dostupný z WWW: 47

48 Přílohy Seznam příloh: Příloha č.1 Rozsudek jménem republiky Příloha č. 2 Souhlas poškozeného s trestním stíháním Příloha č. 3 Dohoda mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody 48

49 49

50 50

51 51

52 52

53 53

54 54