Profil návštěvníka hradu Okoř

Transkript

1 Profil návštěvníka hradu Okoř

2 Poděkování Ráda bych poděkovala panu RNDr. PaeDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za jeho ochotu, podporu a hlavně trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Dále bych poděkovala také starostovi obce Okoř, panu Petru Procházkovi, za umožnění provádění výzkumu na hradě Okoř a poskytnuté informace, a také pracovníkům hradu za ochotu a spolupráci. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat svému tatínkovi za podporu, pomoc s formulováním mých myšlenek a závěrečnou kontrolu správnosti mojí práce. 2

3 Profil návštěvníka hradu Okoř Bakalářská práce Michaela Lubovská Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu Vedoucí práce: RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář Jihlava

4 4

5 Copyright 2011 Michaela Lubovská 5

6 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). V Jihlavě dne Podpis 6

7 Abstrakt LUBOVSKÁ, Michaela: Profil návštěvníka hradu Okoř. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava.Vedoucí práce: RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc.. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou obce a hradu Okoř a zmiňuje i některá města či vesnice v blízkém okolí (do 20km) a památky v nich. Tím se zabývá první, teoretická část. Druhá, experimentální část, se zabývá marketingovým výzkumem, kdy jsem vytvořila dotazník pro potřeby hradu Okoř. Jelikož je cílem této práce zjištění profilu typického návštěvníka hradu, dotazník obsahuje několik otázek ohledně osobních údajů. Většina otázek však byla zaměřena na hrad Okoř a návštěvníci mohli vyjádřit své pocity a názory, které mohou přinést hradu zlepšení. Konkrétní výsledky mi pomohly zjistit, proč návštěvníci přicestovali do obce, zda se v ní zdrží, kterých služeb zde využili, ale hlavně, zda se jim zde líbí, vrátí se a budou o hradu vyprávět. Součástí práce je i SWOT analýza a atraktivita turistické destinace. Zjištěné výsledky a z nich odvozené závěry by mohly sloužit správě hradu Okoř pro zvýšení návštěvnosti. Klíčová slova: hrad Okoř, profil návštěvníka hradu, bakalářská práce, marketingový výzkum, vyhodnocení, okres Praha západ, SWOT analýza, atraktivita turistické oblasti 7

8 Abstract LUBOVSKÁ, Michaela: The profile of castle visitor of Okoř. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor: RNDr. PaeDr. Jaromír Rux, CSc.. Level of professional qualification: Bachelor s degree. Jihlava pages. This bachelor thesis deals with characteristic of village and castle Okoř and it mentions some towns or villages in near surroundings (till 20 km) and local sights. The first, teoretic part deals with this. The second one, experimental part, deals with marketing survey, when I made a questionnaire according to requirements of the castle. As the aim of this thesis is discovery of typical visitor s profile of castle Okoř, the questionnaire also contains some questions about personal dates, but most of them was directed to castle Okoř and visitors could express their feelings and opinions, which can bring improvement for the castle. The concrete results helped me to survey, why visitors travelled to this village, if they stay there and what kind of services utilized there, but mainly, if they like this place, if they return there and if they will be speaking about the castle. The part of my thesis is also the SWOT analyze and atractivity of turistic destination. The surveyed results and conclusions derived from them could serve to administration of castle Okoř for rise of attendance. Key words: castle Okoř, profile of visitor of castle Okoř, bachelor thesis, marketing survey, resulting, distrikt Prague west, SWOT analyze, atractivity of turistic destination. 8

9 OBSAH ÚVOD 13 1 TEORETICKÁ ČÁST Předpoklady CR v okolí Kulturně-historické předpoklady CR Přírodní předpoklady CR Okoř Obec Okoř Historie hradu Okoř Přehled majitelů hradu Okoř Pověsti hradu Okoř Otevírací doba a vstupné Stravovací zařízení v obci Ubytovací zařízení v obci Jak do obce Okoř? 31 2 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST Metodika sběru primárních dat Vyhodnocení dotazníkového šetření Profil návštěvníka hradu Okoř Vyhodnocení sběru dat pomocí metody prostého pozorování Atraktivita hradu Okoř SWOT analýza Rady pro zvýšení návštěvnosti hradu 62 9

10 3 ZÁVĚR 65 4 PŘÍLOHY 67 5 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 72 10

11 Seznam ilustrací Obr. 1 Roztocký zámek 15 Obr. 2 Památník a muzeum Lidice 16 Obr. 3 Zoopark Zájezd 17 Obr. 4 Únětický pivovar 17 Obr. 5 Hornický skanzen Mayrau 18 Obr. 6 Zámek Kladno 19 Obr. 7 Přírodní park Okolí Okoře a Budče 20 Obr. 8 Obec Okoř 21 Obr. 9 Hrad Okoř 22 Obr. 10 Vystoupení na hradě 22 Obr. 11 Akce Bitva o hrad Okoř 23 Obr. 12 Podoba hradu (nejspíše 15. století) 24 Obr. 13 Hrad Okoř s rybníkem 24 Obr. 14 Hrad Okoř před zřícením věže 24 Obr. 15 Zřícenina hradu Okoř na kresbě Karla Hynka Máchy 25 Obr. 16 Podhradí dnes 25 Obr. 17 Erb pánů z Martinic 26 Obr. 18 Bílá paní 27 Obr. 19 Family hotel Okoř 30 Obr. 20 Hrad Okoř (letecký pohled) 32 Seznam grafů Graf č. 1 Důvod k návštěvě obce Okoř 34 Graf č. 2 Jak se návštěvník dozvěděl o hradu Okoř 35 Graf č. 3 Důvod k návštěvě hradu Okoř 36 Graf č. 4 Četnost návštěv hradu 36 Graf č. 5 Podíl návštěv hradu v jednotlivých ročních obdobích 37 Graf č. 6 Typ prohlídky 38 Graf č. 7 Líbila se prohlídka 38 Graf č. 8 Spokojenost služeb 39 Graf č. 9 Srozumitelnost informací 40 11

12 Graf č. 10 Ochota a vstřícnost prodávajících vstupenky na hrad 40 Graf č. 11 Nabídka upomínkových předmětů 41 Graf č. 12 Čekací doba na prohlídku 42 Graf č. 13 Místo pro odpočinek 42 Graf č. 14 Odbornost a vstřícnost průvodkyně 43 Graf č. 15 Výše vstupného 44 Graf č. 16 Přístupnost hradu 44 Graf č. 17 Představení na hradě 45 Graf č. 18 Celkový dojem z atraktivity hradu 46 Graf č. 19 Celková spokojenost se službami 46 Graf č. 20 Doporučí návštěvník hrad Okoř svým známým? 47 Graf č. 21 Vrátí se návštěvník? 48 Graf č. 22 Návštěvnost restauračních zařízení v obci Okoř 49 Graf č. 23 Způsob dopravy do obce 50 Graf č. 24 S kým návštěvník cestuje 50 Graf č. 25 Organizace cesty 51 Graf č. 26 Délka pobytu v obci 51 Graf č. 27 Co se návštěvníkům nejvíce líbí v obci/na hradě Okoř 52 Graf č. 28 Připomínky a návrhy na zlepšení 53 Graf č. 29 Pohlaví 54 Graf č. 30 Věk 54 Graf č. 31 Nejvyšší dosažené vzdělání 55 Graf č. 32 Zaměstnání 55 Graf č. 33 Místo bydliště návštěvníka podle krajů 56 Graf č. 34 Místo bydliště návštěvníka Praha x Středočeský kraj x ostatní kraje 56 Graf č. 35 Vzdálenost bydliště návštěvníka od obce Okoř 57 Tabulka č. 1 Vzdálenost bydliště od obce Okoř 59 Tabulka č. 2 Přehled otevřených dní za jednotlivé měsíce v roce Tabulka č. 3 Četnost návštěv hradu Okoř 60 12

13 ÚVOD Hrady a zámky v České republice jsou jedním z nejčastějších výletních cílů. Ročně je navštíví tisíce lidí, ať už Čechů nebo cizinců. Některé hrady jsou ozdobou naší země a všemožně hýčkány a opečovávány po generace. Ne všechny hrady však měly to štěstí a některé, podobně jako ten v mé práci, byly zanedbávány nebo ponechány svému osudu a teprve v posledních letech o ně lidé začali projevovat zájem. Jedná se především o historiky a různé kulturní instituce. Tyto hrady tak dostaly svou druhou šanci a nehrozí jim zánik ani jiný nepříjemný osud. Mohou předvést svou krásu, zapůsobit různými tajuplnými příběhy ze své historie i svou majestátností a odhalit architekturu, jež nás uchvacuje i po staletích. Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala Profil návštěvníka hradu Okoř, neboť moje rodina má v jeho blízkosti chatu, od dětství jsem tam trávila spoustu času a tak znám hrad velice dobře. Ve své práci uvádím stručnou charakteristiku oblasti, památky vyskytující se v blízkém okolí, praktické informace o obci a hradu Okoř. Vycházela jsem přitom ze svých vlastních zkušeností, rozhovorů s průvodkyní a pokladní hradu, různých článků na internetu, oficiálních i neoficiálních webových stránkách měst, informačních letáků a cedulí a samozřejmě tištěných zdrojů. Zjistila jsem, že hradem Okoř se zabývají pouze dvě knihy, přičemž jedna je z roku 1901 a díky tomu, že je psaná staročeštinou, je velmi těžká na čtení a snadno se v ní čtenář ztratí, ačkoli poskytuje celkem hodně informací o tom, jak hrad Okoř vypadal v čase autorovy návštěvy, tedy než byl ponechán svému osudu. Druhá kniha se zabývá více jeho historií než popisem, autor se však tolik vyžívá v propletenosti vztahů majitelů hradu mezi sebou nebo s historicky známými osobnostmi, že se též stává nepřehlednou. Našla jsem však i knihy, které se Okoři věnují pouze okrajově a které jsou přehledné. Hrad Okoř se objevuje i v knize, která se zabývá pověstmi Středočeského kraje, přičemž nesouhlasím se vším, co autor píše. Cílem mojí BP je zjištění profilu typického návštěvníka hradu a na základě nových poznatků přinést návrhy pro zvýšení jeho atraktivity a návštěvnosti. Tomu se zcela věnuji v praktické části, kde se nachází nejen moje poznatky, ale především názory návštěvníků hradu z roku Ráda bych touto cestou pomohla hradu Okoř a doufám, že se počet jeho návštěvníků bude postupně zvyšovat, aby se získaly prostředky na jeho další opravy. 13

14 1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika území Středočeský kraj okres Praha západ Středočeský kraj je největším krajem v České republice svou velikostí, počtem obcí i obyvatel a zcela obklopuje hlavní město Prahu, kde má i své sídlo, čímž se liší od ostatních. Kraj má 12 okresů. [9, 10] Okres Praha-západ je se svou rozlohou 580,63 km² nejmenším okresem Středočeského kraje. Zahrnuje 79 obcí, z toho 9 měst, a hustota zalidnění byla k více než 200 obyvatel na 1 km². [11, 12] V kraji se nalézá několik významných památek, např. Lidice, Okoř nebo Středočeské muzeum v Roztockém zámku. Dále je zde 1 chráněná krajinná oblast, 7 přírodních památek, 2 národní přírodní památky a 3 přírodní parky.krajem protékají řeky Vltava, Sázava a Berounka. [11,13] 1.2 Předpoklady CR v okolí obce Okoř kulturně historické předpoklady CR Buštěhrad Buštěhrad se nachází 6 km od Okoře. K vidění je zde barokní zámek, v jehož areálu je i kostel Povýšení sv. Kříže. Z areálu bývalého hradu zbyly pouze fragmenty roztroušené v pozdější zástavbě. [28,29,31] Za prohlídku stojí také Stezka historií Buštěhradu, která vede po historicky zajímavých místech města a má celkem 25 zastavení. Začíná u autobusové zastávky, kde je možné zakoupit leták s plánem naučné stezky nebo brožuru. O víkendu je možné materiály zakoupit v Muzeu Oty Pavla u Rotta, které nabízí fotografie, dokumenty a předměty ze života slavného spisovatele. Muzeum je otevřené pouze o víkendech, ale je možné domluvit prohlídku i ve všední dny pro skupiny alespoň 10 lidí. Ve městě se nachází i známý útulek pro psy. [30, 32] 14

15 Roztoky Město Roztoky se nachází velmi blízko Prahy a asi 11 km od Okoře. Jeho rozloha je 844 hektarů a je tvořeno dvěma územími Roztoky a Žalov. K zde žilo obyvatel. [34, 72] K vidění je zde především Roztocký zámek z 15. století, již předtím na tomto místě existovala vodní věžová tvrz ze 13./14. století a opatský dům ze 13. století, ty však byly na konci 14. století zbourány a byl postaven palác, z nějž se dodnes zachoval arkýř gotického presbyteria s žebrovou klenbou, znakem a freskami evangelistů, bohužel silně poničenými. Od 18. století má zámek svou stálou podobu, ačkoli dlouho chátral. Ve 20. století prošel velkou rekonstrukcí po vzoru 18. století, byl zpřístupněn veřejnosti a dnes v něm sídlí Středočeské muzeum, které mělo ve své správě i hrad Okoř. V zámeckém parku jsou umístěny sochy Hedviky Zaorálkové, která z Roztok pochází. [35] Zámecký areál je od července 2011 opět v rekonstrukci, pro návštěvníky jsou však přístupné výstavní síně v bývalých hospodářských budovách a návštěvnické centrum. Otevírací doba je celoročně středa až neděle od 10:00 do 18:00. Vstupné je 50,- Kč pro dospělé, 30,- Kč pro žáky, studenty, důchodce a ZTP, rodiné vstupné stojí 130,- Kč a vstupné zdarma mají děti do šesti let, NPÚ, ICOM a novináři. [35] Středočeské muzeum nabízí stálou expozici Ateliér Zdenky Braunerové. Jedná se o českou malířku, grafičku, ilustrátorku a organizátorku uměleckého a kulturního dění žijící v letech Výstava má navozovat atmosféru jejího ateliéru, který si sama navrhla a v němž se scházela spousta významných českých osobností české i evropské kulturní scény. Expozice je přístupná od dubna do října. Z důvodu rekonstrukce zámku byly od července 2011 pozastaveny tyto stále expozice: Historie a stavební vývoj zámku, Salon ve stylu Biedermeieru a Renesanční síň. Otevírací doba a výše vstupného jsou stejné jako u zbytku areálu, avšak ateliér je přístupný pouze od dubna do října. [36, 37] 15

16 Lidice Lidice se nacházejí necelých 7 km od Okoře, je tedy možné dostat se tam pěšky nebo autem. Z pražských Dejvic jezdí každých 20 minut autobusová linka Praha Kladno a cesta trvá přibližně 20 minut.[72] Památník je otevřen celoročně od 9:00 do 17:00 hodin a vstupné činí 80,-Kč pro dospělé, 40,-Kč pro děti, studenty, důchodce, osoby ZTP apod. [39] Osud Lidic je známý z doby 2. světové války, kdy byla celá vesnice 10. června 1942 vypálena a srovnána se zemí, muži zabiti, ženy a děti poslány do koncentračních táborů, kde téměř všechny zemřely. Některé malé děti byly poněmčeny a převychovány. Stalo se tak kvůli pomstě za atentát na říšského protektora Heydricha, ačkoli s tím Lidice neměly nic společného (stačilo pouze najít záminku neurčitý dopis). [38, 39, 40] Po válce se československá vláda rozhodla vybudovat nové Lidice nedaleko od těch původních, základní kámen byl položen roku byl areál Lidice prohlášen kulturní památkou. Po roce 1989 začal upadat v zapomnění, nedostával dotace od státu a nakonec musel být zrušen Růžový sad míru a přátelství, vybudovaný roku Památník Lidice byl prohlášen za národní kulturní památku. Je zde pomník dětským obětem, které zahynuly v koncentračním táboře v Chelmnu 82 bronzových soch lidických dětí (dokončen roku 2000). [38, 39, 40] V areálu Lidic se nachází pomník, galerie a muzeum, kde jsou shromážděna fakta a dokumenty o lidické tragédy. Expozici doprovází promítání videodokumentu, který obsahuje historicky cenné záběry ničení Lidic. [38, 39] Zákolany Obec Zákolany se nachází 13 km od Kladna a asi 6 km od Okoře. Žije zde téměř šest set obyvatel. Nachází se zde památné místo Budeč, zbytky hradiště spojené s památkou na knížete Václava. Jádro kostela sv. Petra a Pavla na Budči je nejstarší stojící budovou v České republice. Dále zde můžeme vidět kostel Narození Panny Marie z 10. století. Nachází se zde také rodný dům prezidenta Antonína Zápotockého. [41, 42, 43] 16

17 Zájezd Obec Zájezd se nachází 4,5 km od Okoře a 17 km od Prahy. Žije zde kolem 100 obyvatel. V této malé vesničce se nachází zoopark Zájezd o.p.s., který patří k nejmenším zoologickým zahradám v Česku. Expozice byla otevřena v roce 2010 a zahrnuje mnoho druhů chameleonů, malých druhů opic, želvy, ovce, kozy, lamy, karakaly, králíky, morčata, ptáky, velbloudy a další zvířata. Zoopark je přístupný každý den od května do září. Vstupné je dobrovolné. [44, 45, 46, 47, 48, 72] Únětice Okolí obce bylo osídleno již v od roku 1900 před naším letopočtem, jak dokazují archeologické nálezy pohřebišť a bronzových předmětů po roku O Únětické kultuře jsou zmínky i v pozdějších letech a obec je historicky i kulturně jednou z nejstarších osad na území Čech. Roku 1648 byly stejně jako některé okolní obce vypáleny. [49, 50, 51]. Únětice se nacházejí 4 km od Prahy a 9,5 km od Okoře. K zde žilo 566 obyvatel. [50, 72] V obci se nachází také pivovar, první písemné zmínky o něm pocházejí z roku 1557, avšak základní pilíř ve sklepeních nese rok 1710, kdy byl nynější pivovar nejspíš založen. Výroba piva byla pozastavena během 2. světové války, v roce 1945 se na čtyři roky opět rozběhla. Roku 1949 byl pivovar vyvlastněn a přidán Smíchovskému pivovaru, který o malovýrobu neměl zájem a tak byl pivovar roku 1951 uzavřen. O 50 let později, 4. dubna 2011, se začalo s instalací nového zařízení, 15. května se zde uvařila 1. várka piva a 11. června 2011 byl pivovar znovu slavnostně otevřen. Únětické pivo (světlé i tmavé) je možné zakoupit čepované do vlastních nádob přímo v pivovaru, nebo v lahvích v krámku na návsi. Po dohodě je možná i prohlídka pivovaru. [49, 51] 17

18 Mlýny na Únětickém potoce Trojanův mlýn byl založen již ve 12. století a dlouho se v něm mlelo obilí. Je určitě nejzachovalejší. V minulém století zde byl natáčen seriál Byli jednou dva písaři. [52,53] Tůmův mlýn byl postaven roku 1730 a původně nesl jméno Zadní mlýn, neboť ho založili Jiří a Filip Trojanovi, kterým nestačil jejich první mlýn. Po roce 1800 koupil mlýn Josef Tůma a po něm nese jméno dodnes. Mlýn vyhořel a byl přestavěn na obytné stavení a Tůma založil nadaci ve prospěch nemajetných suchdolských dětí. Po 2. světové válce musela být stavba stržena a dnes je již velice zarostlá bujnou přírodou a lze kolem projít bez povšimnutí. Odkazuje na něj však cedule. [52, 53] Spálený mlýn byl postaven na konci 18. století, ale fungoval pouze několik měsíců, pak třikrát vyhořel dvakrát z nezjištěných příčin a jednou po úderu blesku, a tak byl přestavěn na obytný dům. Nachází se u Roztockého Háje. [52, 53] Starý roztocký mlýn, též zvaný Malý, byl postaven kolem roku 1700 mezi prvními stavbami v Roztokách. Několikrát měnil majitele, několik let zde strávila i Zdenka Braunerová. V roce 1981 byl mlýn přidán pod správu Středočeského muzea, zrenovován a upraven pro jeho potřeby. [52, 53] Hornický skanzen Mayrau Tento skanzen se nachází v obci Vinařice u Kladna na místě, kde původně stál uhelný důl Mayrau. Skanzen byl veřejnosti otevřen 19. srpna 1994 ještě před uzavřením dolu, v expozici zůstal zachován stav, jako by odtud dělníci odešli teprve včera. Zůstaly zde veškeré stroje a návštěvníci si mohou prohlédnout všechny prostory a představit veškerou práci, která zde byla vykonávána. Prohlídka zahrnuje trasu, kterou dělník za celý den absolvoval, prochází tedy cechovnou, řetízkovými šatnami, koupelemi, lampovnou, známkovnou a jámovými budovami. Průvodci jsou bývalí horníci. V roce 2002 zde vznikla galerie Mayrau, kde jsou k vidění sochy českých sochařů, konají se zde workshopy a výstavy na různá témata. 18

19 Otevřeno je zde denně od 9:00 do 17:00 v dubnu až říjnu, od 9:00 do 15:00 v listopadu až březnu a prohlídka trvá asi dvě hodiny. Vstupné je 40,-Kč pro dospělé, 20,-Kč pro děti, studenty a seniory a 10,-Kč pro děti předškolního věku. [54, 55, 56, 57, 58] Kladno Kladno vzniklo nejspíše na počátku 14. století a stojí asi 25 km od Prahy a 13 km od Okoře. K vidění je zde zámek ze 16. století vystavěný z původní tvrze. V kapli sv. Vavřince se pořádají mše a svatební obřady, v budově sídlí také Zámecká galerie města a pobočka Městské knihovny Kladno. V zámecké zahradě se nachází medvědárium. [59, 60, 61, 72] Dále je zde novorenesanční radnice, budova arciděkanství a několik kostelů Nanebevzetí Panny Marie, sv. Václava, Narození sv. Jana Křtitele či sv. Mikuláše, kaple sv. Floriána, bývalá židovská synagoga, za zmínku určitě stojí i Poldihaus dům pro hosty s jednotným a funkčním zařízením, který je řazen mezi nejcennější památky Kladna, dále Bachrovna, budova reálného gymnázia nebo okresní dům. [59, 61] Nachází se zde též několik kulturních a sportovních zařízení. [59]. Kralupy nad Vltavou Toto město ležící po obou březích řeky Vltavy asi 20 km od Prahy a 14 km od Okoře má relativně malou rozlohu a velké množství lesů, skal a vodních ploch. Žije zde asi 18 tisíc obyvatel. [62,65, 72] Nachází se zde několik kostelů kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava z 19. století, původně gotický středověký kostel sv. Jakuba staršího s prvky baroka, klasicismu a novorenesance a kostel Narození sv. Jana Křtitele. [62, 63, 64, 65] V městě se nachází koupaliště a několik sportovišť. 19

20 1.2.2 přírodní předpoklady Přírodní park Okolí Okoře Roku 1997 byl kolem obce Okoř Okresním úřadem Praha západ zřízen přírodní park Okolí Okoře, který zahrnuje 4 obce Okoř, Libochovičky, Číčovice a Svrkyni. Jeho účel je prostý zachování trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu a také urbanizace pro stabilizaci života a hospodaření v obcích zapadajících pod přírodní park. Jde o zachování rázu krajiny s významnými přírodními, estetickými i kulturně historickými hodnotami. [24] V minulosti zde bylo množství políček, pastvin, sadů a minimum lesních porostů, dnes je zde více ploch pokrytých lesy, půda se obdělává pouze na větších lánech a většina sadů zanikla nebo zpustla. Můžeme zde nalézt potoční luh, stepní trávníky, společenstva skalek a rybníky, které jsou spolu s rákosinami hnízdištěm mnoha druhů ptáků, jiných živočichů a rostlin. Díky zásahu člověka zde rostou i nepůvodní rostliny jako dub červený, borovice černá a hlavně akát a křídlatka japonská, které jsou díky své agresivitě a schopnosti rychlého šíření nebezpečné pro původní druhy. Přírodním parkem protéká Zákolanský potok. [23, 24, 25] Přírodní park Okolí Okoře je jedinečným krajinotvorným prvkem, významným útočištěm původních druhů rostlin i živočichů a je nedílnou součástí regionálního systému ekologické stability. [21, 23, 24, 25, 72, 79] V roce 2011 byl vyhlášen nový přírodní park Okolí Okoře a Budče. K původním obcím se tak připojily Zákolany, Dřetovice, Koleč, Blevice, Slatina, Olovnice, Zeměchy, Otvovice, Holubice-Kozinec a Debrno. Park nijak neomezuje běžný život obyvatel obcí, cestovní ruch a dokonce ani stavbu domů, omezuje pouze stavění průmyslových továren, hal a rozsáhlých parkovišť. [21, 23, 24, 25, 72, 79] 20

21 Kovárské stráně Oblast Kovárské stráně byla roku 1987 vyhlášena přírodní památkou z důvodu ochrany teplomilných rostlin. Nachází se poblíž obce Zákolany po pravé straně Zákolanského potoka. Je přístupná po neznačených cestách nebo po červené trase, která protíná celou tuto přírodní památku. [66, 67, 68] Roztocký háj Tiché údolí V Tichém údolí se nacházejí tři památné stromy buk lesní (červený) o výšce 31 m a obvodu 3,86 m, platan javorolistý o výšce 32 m obvodu kmene 4,10 m a vzácný jinan dvoulaločný o výšce 30 m a obvodu kmene 3,67 m. [69, 70, 71, 72, 73] 1.3 Okoř Obec Okoř Obec Okoř se nachází nedaleko hlavního města v okrese Praha-západ, leží v nadmořské výšce 275 m.n.m. a její celková plocha je 213 hektarů, z toho téměř tři čtvrtiny zabírá orná půda a jednu desetinu lesy. [14, 17, 19, 20] V obci žije natrvalo 106 obyvatel (k březnu 2012), počet však roste, neboť k trvalému pobytu se zde přihlašují i někteří majitelé rekreačních zařízení z přilehlých chatových osad Colorado, Rafanda nebo Višňovka. [77] V obci se nenachází žádné zdravotnické zařízení, policie, pošta, škola, obchod, dokonce zde chybí i kanalizace, vodovod a plynovod, přesto má Okoř a žití v ní své kouzlo. [14, 17, 19, 20, 81] 21

22 Poblíž hradu se nachází tzv. Brána jednoho srdce, nazývaná též Brána Matky Země nebo Brána do jiného světa. Jedná se o kruh z kamenů, který byl vystavěn v roce 2010 skupinou lidí, kteří věří, že přišli na zem s Plánem, kterým je vytvoření Brány Míru. Také má být připomínkou proroctví kněžny Libuše o městě velikém, jehož sláva se bude hvězd dotýkati. Pokud prý někdo vstoupí do této brány od východu, stane se součástí Kruhu srdcí. Občas ke kamennému kruhu chodí skupina lidí v kápích a tancují tam. [78] Nejstarší památkou obce Okoř je však hrad. Ten je mimořádný především díky faktu, že není vystavěn na kopci, ale v údolí mezi poli na malé skalce a pod úrovní okolních vrchů, což je v České republice výjimka. Tato poloha je velmi nevýhodná při obraně, proto musel v pozdější době projít stavebními úpravami na zajištění obranyschopnosti, přičemž mu pomáhal rozlehlý rybník. Nyní se rybník nachází při vjezdu do obce, tedy asi 400 m od hradu, a nedosahuje takových rozměrů jako kdysi. [14, 15, 16, 17, 18] Prohlídka hradu bývá někdy obohacena o doprovodný program, např. vystoupení skupiny historického šermu. Konají se tu celodenní programy, kdy hrad ožije šermíři, šlechtici, šlechtičnami a kupci s historickými suvenýry či medovinou a je možno shlédnout různá představení jako šerm, tanec a dokonce i mučení. [14, 15, 81] Na hradě Okoři se konají svatební obřady, je tam pro tento účel speciální oddací místnost. [14] Další historicky doloženou stavbou je dvorec na návsi s klenutou bránou, kde dnes bydlí známý hudební český skladatel. V obci bydlí i několik dalších populárních osobností. [81] 22

23 Na louce pod hradem, jež je vysušeným dnem bývalého rybníka se nachází fotbalové hřiště, konají se zde různé historické jarmarky, vystoupení, koncerty a festivaly z nichž nejznámější je Okoř se šťávou. Během hezkých dní je především pro děti otevřena malá pouť, kde je kolotoč se zvířátky, miniaquazorbing, houpačky, skákací hrad a střelnice. [14, 16, 20, 81] Dříve se zde každoročně konala velká Bitva o hrad Okoř, kdy po celý den byl na hradě bohatý program s různými historickými představeními, soutěžemi pro děti, stánky se suvenýry a občerstvením a odpoledne vše vyvrcholilo na louce pod hradem ohromnou bitvou, ve které vždy účinkovalo velké množství osob. Nakonec hrad pravidelně lehl popelem. [81] Historie hradu Okoř Podle dostupných zdrojů nechal hrad vystavit bohatý měšťan Starého města pražského František Rokycanský před rokem 1359, ale už ve 13. století stála na jeho místě tvrz s hlubokou studnou a mimořádnou kaplí, o jejíž výstavbě ani majiteli však neexistují žádné zmínky. František Rokycanský tedy pouze provedl rozsáhlé přestavby a přeměnil tvrz na hrad, který patřil k nejvýstavnějším v celé zemi a mohl se rovnat šlechtickým či panovnickým sídlům. Stará kaple se stala součástí mohutné obytné věže v čele hradu. Poblíž se nacházela dvě výstavná palácová křídla, vše doplňovala parkánová zeď a malé předhradí. Rod Rokycanských přišel o Okoř kolem roku 1390 z neznámých důvodů, poté se na hradě vystřídalo několik majitelů, kteří po sobě nezanechali žádné výrazné stopy. Za husitských válek byl hrad bez boje uchvácen husity a značně jimi poničen. Roku 1421 byl obsazen Pražany. Zdejším hejtmanem se stal Václav Carda z Petrovic. Od roku 1472 vlastnili hrad páni z Donína, kteří významně změnili jeho podobu. Zlepšili obytné prostory, postavili nové vnější opevnění se dvěma okrouhlými baštami, rozšířili podhradí, tudíž tam mohli přesunout provozní a hospodářské budovy, založili pivovar a zabezpečili protější výšiny za potokem mohutnou předsunutou baštou s širokým 23

24 příkopem vytesaným do skály. Ke zvýšení obranyschopnosti Okoře využili i rybníku, jenž jej obklopoval ze tří stran. V bývalém předhradí vznikl refektář a studniční věž. V této době byly postaveny další dvě hradní brány první vedle dodnes zachované bašty při vstupu do hradu, na které ještě koncem 18 století byl zřetelný znak pánů z Donína (jelení parohy a čeřen) s letopočtem 1494, později se však brána zřítila. Roku 1518 Jan z Donína prodal Okoř Hynkovi Bořitovi z Martinic. Za doby vlastnictví tohoto významného českého rodu prošel hrad renesančními úpravami. Posledním Martinicem byl Jaroslav Bořita, který byl známým horlivým katolíkem českého stavovského povstání. Během třicetileté války byl hrad Okoř, podobně jako spousta jiných, velice zpustošen. Po bitvě na Bílé hoře se hradu opět ujal Jaroslav Bořita z Martinic, ale před svojí smrtí roku 1649 ho odkázal jezuitské koleji u Sv. Klimenta. Jezuité od 70. let 17. století začali s opravami škod po válce a poté hrad barokně upravovali. Roku 1675 byla kaple znovu vysvěcena prelátem Tomášem Pěšinou z Černorodu. Na začátku 18. století byl hrad konečně opravený a pohodlně obyvatelný a Jezuité tam mohli jezdit na prázdniny. Hrad byl za jejich držení velmi dobře udržován a začal prospívat. To se však změnilo poté, co Josef II. nechal jezuitský řád zrušit a zabavil veškerý jeho majetek. Správa hradu byla převedena na Studijní nadační fond v Tuchoměřicích, který se o něj však vůbec nestaral. Hrad Okoř byl tak ponechán svému osudu a začal chátrat. Roku 1787 se v hradní kapli přestaly 24

25 konat bohoslužby z důvodu havarijního stavu budovy, roku 1800 se dokonce zřítila klenba věže. Pustý objekt začal sloužit jako levný zdroj stavebního materiálu místním obyvatelům. Tehdejší tamní statkář dokonce rozkázal strhnout střechy a rozprodal materiál. V 19. století, v době romantismu, hrad Okoř navštívilo mnoho romantických umělců, mezi nimi i Karel Hynek Mácha. Malebná zřícenina hradu Okoř se jim stala inspirací a díky své působivé siluetě se stala jedním z nejčastěji zobrazovaných hradů. Rozpadají se Okoř znamenala pro své majitele stále větší přítěž, neboť drolící se stěny ohrožovaly vesnické domy v podhradí. To trvalo celé jedno století. Koncem 19. století byla na hradě nouzová obydlí pro chudinu. [1, 2, 3, 5, 6, 14, 20] Na začátku 20. století se hrad Okoř stal majetkem státu a díky Klubu českých turistů se situace obrátila k lepšímu. Na Okoři začaly probíhat nejnutnější opravy a zabezpečovací práce. To měl na starosti architekt E. Sochor. Později správu hradu dostalo na starost Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy a začalo s intenzivním archeologickým výzkumem a nákladnou restaurací objektu. Částečně byly obnoveny i místnosti paláce při jižní stěně. [2, 14, 20] Roku 1990 se správa hradu dostala pod zastupitelstvo hlavního města Prahy, ale pak o převedení majetku do vlastnictví požádala obec Okoř. Stalo se tak roku Hrad opět ožil záchranými pracemi i lidmi, začalo se zde pravidelně provázet a koncertovat. Ožilo i podhradí, kde se otevřela restaurace a později infocentrum. [14, 78, 79, 81] V současnosti hrad patří k významným památkám pražského regionu a ročně jej navštíví tisíce turistů. Bohužel záchranné práce již nepokračují, hrad se pouze udržuje v současném stavu, což je velká škoda, neboť již nyní je třetina hradu nepřístupná a muselo 25

26 být zrušeno pořádání svatebních obřadů v kapli pod věží. Žádná větší oprava však zatím naplánovaná není. [78, 81] Přehled majitelů hradu Okoř [2] Jan z Okoře František Rokycanský Jan starší Rokycanský majitelé neznámí Mikuláš z Prahy a Egrberku 1416 Jindřich Lefl z Lažan a Bechyně Ludvík apatykář z Prahy, zvaný též Lojsa, syn Angela z Florencie V. Carda z Petrovic Jan, syn Ludvíka apatykáře, se ženou Dorotou, dcerou Mikuláše z Egrberku Dorota, dcera Mikuláše z Prahy a Ergberku (1455 manžel Bořivoj) Bořivoj ml. z Lochovic Bořivoj z Donína Jan z Donína Hynek Bořita z Martinic, nejvyšší maršál královského dvora, nejvyšší sudí a místopurkrabí, hejtman Slanského kraje Volf a Jan, syn Jiříkův Volf Jan, syn Volfův Anna z Vartenberka, manželka Janova 26

27 Jiřík Bořita z Martinic Jaroslav Bořita z Martinic na Smečně, nejvyšší pražský purkrabí jezuitská kolej u sv. Klimenta na Praze Studijní nadační fond království českého v Tuchoměřicích Klub českých turistů Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy zastupitelstvo hlavního města Prahy 1994 dnes obec Okoř Pověsti hradu Okoř Pověst o krásné Juliáně z Okoře Bílé paní [4, 7, 8] Říká se, že jedním z majitelů byl i Sukorád, který měl překrásnou jedinou dceru Juliánu. Otec ji chtěl výhodně provdat, ona však o tom nechtěla ani slyšet a raději se celé dny proháněla po okolí na svém koni. Jednoho dne jela kolem mlýna a zamilovala se do mlynářova syna Vávry. I začala se s ním potají scházet. Po nějaké době to hradnímu pánovi nedalo a snažil se zjistit, proč se Juliána vrací ze svých projížděk vždy v dobré náladě a nechal ji sledovat. Sluhu velmi udivilo, když uviděl Juliánu zastavit nedaleko hradu a uvnitř mlýna objímat a hubičkovat mlynáře Vávru. I běžel rychle oznámit, co zjistil. Když se to hradní pán dozvěděl, velice se rozhněval. Jakmile se Juliána vrátila domů, uhodil na ni, že to musí skončiti a že do věže ji dá zavříti. Juliána plakala a prosila otce, ale ten ve svém vzteku neviděl, neslyšel. Zavřel ji do věže a nechal hlídat stráží. Pouze její chůva jí tam mohla nosit jídlo a chvilku si s ní popovídat. 27

28 Mladý Vávra nejdřív nechápal, proč už za ním Juliána nejezdí, avšak brzy se po vsi rozkřiklo, co se stalo. Vávra se rozhodl Juliánu zachránit a přemluvil chůvu, aby jí předala jeho vzkaz a lano. V noci o půlnoci se pak vydal pod věžní okno, kde čekal, až Juliána spustí lano, po kterém vyšplhal nahoru, vyrval mříže a snesl Juliánu dolů. Za hradbami již na ně čekali dva rychlí koně, na nichž odcválali pryč. Pár minut po jejich odjezdu byl celý hrad vzburcován. Když se hradní pán dozvěděl, že jeho dcera uprchla s mlynářem, rychle se oblékl a sám vyrazil v čele družiny, aby mladý pár dostihl. Stalo se tak v lese poblíž Tuchoměřic. Zamilovaní již zvolnili tempo a zastavili k přestávce, netušíc, že mají v patách celý jízdní oddíl. Když otec uviděl svou dceru v objetí obyčejného mlynáře, rozezlil se ještě více. Juliána se mu snažila vysvětlit, že se mají rádi, ale neposlouchal ji. Pozvedl svůj meč a rozmáchl se k mlynářovi. Juliána se však před svého milovaného postavila a meč jejího otce ji na místě usmrtil. Vávra chtěl pomstít svou milou, ale druhá rána srazila i jeho. Když se hradní pán podíval na své dílo, zachvátilo ho zoufalství. Nechápal, jak mohl něco takového udělat a plakal pro svou jedinou dceru. Na hrad se vrátil úplně zničený. Říká se, že ho každou noc strašil duch jeho mrtvé dcery, který obcházel hradby v bílých šatech. Rytíř Sukorád se vzdal hradu a odebral se do světa jako poustevník a konec svého života strávil v modlitbách za svoji dceru a za odpuštění hříchu, kterého se dopustil. Pověst o založení hradu [4] Pověst praví, že místo daroval kníže Přemysl svému služebníku Okrsovi, který ho o pozemek požádal, když se vraceli z návštěvy Budče na Vyšehrad. Cestou přijeli na přívrší mezi velkými stráněmi postavené. Okrsovi se místo velice zalíbilo a chtěl si tu postavit opevněný hrad. Kníže mu dal svolení a brzy tam byl vystaven opevněný hrad, který dostal jméno podle svého majitele Okrs, později přejmenovaný na odvozeninu Okoř. Na tuto pověst navazuje další, že Okrsův syn Mnohoslav měl za dceru krásnou a proradnou Šárku, která v době dívčí války nastrojila past na knížete Ctirada. V obou případech jde jen o pověst, kterou si vymyslel Václav Hájek z Libočan, neboť ačkoliv je hrad velmi starý, v dobách českých pověstí ještě zdaleka neexistoval. 28

29 1.3.5 Otevírací doba a vstupné Hrad Okoř je přístupný od dubna do listopadu v pěkných dnech. Za nepříznivého počasí, jako je např. déšť, silný vítr, sníh nebo náledí se na hradě neprovádí. Otevírací doba je vždy od 10:00 do 16:30, přičemž poslední prohlídka je v 16:00. Od 11:45 do 12:30 je polední pauza. V dubnu, květnu, říjnu a listopadu se provádí pouze o víkendech a prohlídku je možné si objednat i telefonicky. V červnu, červenci, srpnu a září je hrad přístupný každý den v týdnu mimo pondělí. Ve dnech, kdy není velká návštěvnost, je možno absolvovat prohlídku hradu bez průvodce, avšak v hlavní sezóně je to z praktických důvodů nemožné. Vstupné bez průvodce je 45,-Kč na osobu bez rozdílu, během představení na hradě se k základnímu vstupnému připočítává 25,-Kč (platí i pro děti do šesti let). [14, 78] Základní vstupné: Dospělí Studenti, důchodci Děti Děti do 6 let Rodinné vstupné (2+2) 65,- Kč 45,- Kč 40,- Kč zdarma 170,- Kč Stravovací zařízení v obci Přímo pod hradem se nachází restaurant Dělová Bašta, který nabízí plnohodnotná jídla, nicméně trochu dražší. Přesto díky své poloze (má společnou zeď s hradem a kdysi bylo toto místo součástí hradu) nemá o zákazníky nouzi. Bohužel odtud není výhled na hrad. O pár metrů dál se nachází pěkná rodinná cukrárna, vybudovaná z garáže jednoho rodinného domu. Nabízí zmrzlinu, zákusky, nápoje, kávu a nádherný výhled na hrad. Zejména v létě láká mnoho turistů. 29

30 Kousek od náměstí po cestě do místních osad, která je o cca 50 m vedle rovnoběžná s cestou z parkoviště na hrad, se nachází občerstvení Ella. Jde o klasický dřevěný stánek s posezením, které je z poloviny zastřešené. V odkryté části zahrady se nachází houpačky a pískoviště s hračkami pro děti. Nabízí studené i teplé nápoje, rychlé občerstvení (párek v rohlíku, klobásy), drobné občerstvení a zmrzlinu. Je velmi oblíbené místními i chataři, v sezóně je však přeplněné turisty. I odtud je výhled na hrad. Na parkovišti se nachází další občerstvení. Nabízí posezení uvnitř i venku, rychlé občerstvení, polévky, některá teplá jídla a nápoje. Výhled na hrad není možný kvůli vysokým stromům, ačkoli z parkoviště na něj vidět je. [81] Při vjezdu do obce směrem od Noutonic nebo Statenic kousek za rybníkem sídlí Family Hotel Okoř, který nabízí kromě plnohodnotných jídel a nápojů také ubytování. Jedná se o luxusnější záležitost, často se tu konají oslavy svateb (s obřadem přímo na hradě). Má vlastní malé parkoviště. Není odtud výhled na hrad. [26, 27] Ubytovací zařízení v obci Jediné ubytovací zařízení v obci je Family Hotel Okoř, jedná se o dražší zařízení a jedna noc stojí 1 600,-Kč/noc/1 osoba, 2 osoby zaplatí za 1 noc 1 800,-Kč. [26, 27] Další možností je soukromé parkoviště camping vozidel u Dolského mlýna, které však nemá charakter autokempu. Je zde k dispozici přípojka 220V, voda, gril a ostraha (kamerový systém). K pronájmu jsou jednotlivá stání i celé parkoviště. Nachází se hned za hradním parkovištěm. [81] Během festivalů k ubytování slouží louka pod hradem, kde si návštěvníci mohou rozložit stany nebo spát pod širým nebem. [81] 30

31 Jak do obce Okoř? Do obce Okoř je možné se dostat několika způsoby. Osobním automobilem Nejpohodlnější je asi vlastním autem, další velmi oblíbený dopravní prostředek je kolo (řidiči automobilů musí být tedy hodně opatrní, neboť cesta do obce se vlní a je úzká). Pokud návštěvníci zvolí cestu automobilem, mají několik možností. Nejjednodušší cesta z Prahy je asi po dálnici R7, kde se odbočí na šestém kilometru a do obce se přijede přes Číčovice, ale lze jet i přes Suchdol, Statenice Černý Vůl a Lichoceves nebo přes Roztoky a Noutonice. Z Kladna lze jet přes Buštěhrad. [73, 81] Autobusem Do obce se dá dostat také autobusem a to linkou č. 350 ze zastávky Dejvická, která jezdí na náměstí několikrát denně. Pouze je třeba si dát pozor, zda autobus nekončí svou jízdu předčasně v Noutonicích (v lepším případě) nebo ve Velkých Přílepech. Jízda trvá přibližně hodinu. [74, 75] Vlakem Železniční dopravou je možné dojet do Noutonic přímo z pražského Masarykova nádraží. Cesta trvá zhruba hodinu. Odtud je nutno dojít do Okoře pěšky, jde pouze o 2 až 3 km. Z vlaku lze vystoupit také v dalších blízkých obcí, cesta pěšky je pak ale delší. [74, 75] Na kole Obcí prochází také několik cyklistických stezek, např. Praha Kladno, Praha Zákolany a Budeč. Během pěkných dní tuto možnost využívá velké množství cyklistů. [73, 81] 31

32 Pěšky Pro náročnější turisty je možné zdolat trasu Praha Okoř pěšky. Jedná se o 13 až 20 km dle zvolené cesty. Z Prahy se dá dojít od Suchdola nebo Roztok po modré turistické značce nebo z Dejvic do Horoměřic po zelené a odtud po červené turistické značce. Při procházce lesem mezi Horoměřicemi a Tuchoměřicemi je možné navštívit pomník krásné Juliány, kterou zde podle pověsti zabil vlastní otec a pán z Okoře, rytíř Sukorád. Velmi dobře značená je stezka Okoř Zákolany, která většinou vede podle Zákolanského potoka, vytékajícího z okořského rybníka a posléze ústícího v Kralupech do Vltavy. Po návštěvě obce a hradu jde o pěknou procházku převážně lesem. [14, 73, 81] Orientace v obci V obci pak není vůbec těžké hrad najít. Je totiž vidět téměř odevšad. Cestou od Zákolan či lesní cestou z Noutonic se prochází kolem hradní zdi, cestou od Prahy je vidět zdálky a to platí i ve směru od Čičovic či Libochoviček. Z parkoviště ukazuje směr k hradu šipka. Toto je ta známá cesta jako žádná ze sta, roubená je stromama, která vede kolem okořské louky, jež je dnem bývalého obranného rybníka. Většině lidí však nepřipadá ničím výjimečná. [81] 32

33 2 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 2.1 Metodika sběru primárních dat K tomu, abych mohla dostát cíle své bakalářské práce, tedy získání profilu návštěvníka hradu Okoř a také vypracování doporučení pro zvýšení návštěvnosti hradu, bylo nutné provést marketingové šetření. K výzkumu jsem použila dvě metody. První metodou bylo prosté sledování a zapisování poznámek. Tuto metodu hodnotím příznivě z toho důvodu, že jsem měla možnost získat přehled o sestavě návštěvníků, ale na druhou stranu jsem o nich nezískala žádné bližší informace. Druhou a hlavní metodou byl dotazníkový průzkum prováděný v období od května do října 2011 mezi návštěvníky hradu Okoř. Dotazník byl připraven ve dvou jazycích českém a anglickém. Osloveno bylo mnoho respondentů, ať už mnou, nebo mým zástupcem. Odpovědí jsem dostala pouze 198 v češtině a v anglickém provedení bohužel pouze 2, tudíž zde ani neuvádím anglickou kopii dotazníku a započítala jsem tyto odpovědi do vyhodnocení dotazníku českého. Dotazování probíhalo dvěma způsoby. Jednak jsem zanechala mnoho kopií na pokladně hradu, kde si je návštěvník mohl dobrovolně vzít a vyplnit, pomáhaly mi i některé pokladní a průvodkyně, které mým jménem žádaly návštěvníky o vyplnění. Druhým způsobem byl můj osobní kontakt s návštěvníky, kdy jsem se jich ptala a sama odpovědi zapisovala. Dotazník se skládá ze dvou částí, první část se zabývá hradem Okoř a druhá část se zabývá profilovými otázkami návštěvníka hradu. První část má 16 otázek, z toho 7 uzavřených otázek s výběrem z několika možností, jejichž počet se různě lišil, 7 polouzavřených otázek s výběrem z několika možností a možností přidat svou vlastní odpověď. Zcela otevřené otázky byly pouze dvě a návštěvníci zde měli prostor k vyjádření svého vlastního názoru. Jedna otázka byla v podobě tabulky s bodovým hodnocením, dotazovaní tak mohli u několika položek hodnotit svou spokojenost jako ve škole od jedné do pěti nebo zatržením možnosti nemohu posoudit. Druhá část obsahuje pouze 5 osobních otázek o návštěvníkovi, z toho všechny uzavřené kromě poslední otevřené otázky, která se ptá na místo bydliště a vzdálenost bydliště od Okoře. 33

34 2.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření Tato část je věnována vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce a nachází se v přílohách (příloha č. 1). Nejdřív je zde napsaná otázka, pod ní se nachází graf, který je výsledkem vyhodnocených dat a ukazuje procenta jednotlivých odpovědí, přičemž v případě, kdy odpověď nebyla zaškrtnuta ani jedním návštěvníkem, se tato odpověď v grafu nevyskytuje z důvodu přehlednosti grafu. Výjimka je u otázky č. 8, kdy jsem použila jiné grafy nejdříve na celkové znázornění odpovědí a poté na každý úsek otázky zvlášť opět koláčový graf. 1. část hrad Okoř 1) Co Vás vedlo k návštěvě obce? Více jak polovina (zhruba 2/3) návštěvníků přijelo do obce za účelem navštívit hrad, nezanedbatelných je téměř 20 procent u návštěvy příbuzných či známých. Pouze zanedbatelné procento přijíždí do obce kvůli dovolené, zastaví zde cestou jinam nebo je zde kvůli jiné akci festival, svatba. Nelze zapomenout ani na místní, jimž patří pět procent návštěvníků, což je na takovou malou obec velké procento. Z grafu je jasně vidět, že do obce návštěvníky opravdu láká hlavně hrad. Skvěle! Co Vás vedlo k návštěvě obce? 63,2% návštěva příbuzných/známých dovolená/prázdniny návštěva kulturní akce pouze projíždím 2,6% 5,3% 2,6% 18,4% 2,6% 5,3% návštěva hradu jiné - svatba jiné - místní Graf č.1 Důvod k návštěvě obce 34

35 2) Jak jste se dozvěděl/a o tomto hradu O hradu Okoři se lidé dozvídají zajímavými cestami 40 procent jej zná z písničky Na hradě Okoři! Dalších 35 procent si myslí, že o hradu ví odjakživa, jsou místní nebo mají chatu v jedné z přilehlých rekreačních chatových osad. Přes pět procent jej zná díky každoročně opakovanému festivalu na louce pod hradem. Opravdu zajímavé je, že v dnešní moderní době existuje pouze 11 procent lidí, kteří se o Okoři dozvěděli na internetu nebo z knihy či brožury (8 procent z internetu a 3 procenta z knihy nebo brožury), a že o něm nikdo neslyšel v TV nebo radiu, i když není se co divit zprávy o hradu se v médiích objevují pouze v době festivalu Okoř se šťávou. Jak jste se dozvěděl/a o hradu Okoř? 7,9% 2,6% 7,9% 7,9% 42,1% 5,3% 13,1% 10,6% 2,6% internet kniha, brožura od známého z písničky jinak - místní/chata jinak - z historie jinak - zná ho odjakživa jinak - festival jinak - už neví Graf č.2 Jak se návštěvník dozvěděl o hradu Okoř 3) Co Vás vedlo k jeho návštěvě Téměř polovina návštěvníků se rozhodla navštívit hrad protože mají rádi historii a staré hrady, téměř 30 procent přivedla na hrad zvědavost (nejspíš kvůli zjištění, zda je písnička pravdivá), pouze šestina si výlet opakovala a zanedbatelné procento přijelo na doporučení někoho jiného. 35

36 Co Vás vedlo k návštěvě hradu? 7,9% 2,0% 29,1% zvědavost vlastní zkušenost doporučení 42,2% 3,0% 15,8% mám rád/a historii, líbí se mi staré hrady jiné - výlet jiné - byl po cestě Graf č. 3 Co návštěvníka vedlo k návštěvě hradu 4) Po kolikáté navštěvujete hrad? Polovina návštěvníků navštívila hrad poprvé, jedná se o velmi drtivé číslo vzhledem k tomu, že hrad funguje již 17 let. Přes 35 procent návštěvníků přijelo nejméně podruhé a spíše poněkolikáté. Pravidelně však přijíždí kolem 13 procent všech návštěvníků, což je škoda, protože pravidelní návštěvníci by mohli pomoci zvýšení návštěvnosti Po kolikáté navštěvujete hrad? 13,1% 21,1% 15,8% 50,0% poprvé podruhé již poněkolikáté pravidelně každý rok Graf č.4 Četnost návštěv hradu 36

37 5) V kterém ročním období sem zpravidla zavítáte? Zhruba 2/3 návštěvníků zavítají na hrad v létě, třetina na jaře a desetina na podzim, procento v zimních měsících je více než zanedbatelné. Někteří lidé však přijíždí jak na jaře, tak i v létě, příp. na podzim (v dotazníku mi spousta lidí zaškrtla více možností). Tento výsledek nijak nepřekvapí, neboť nejhezčí je Okoř na jaře, ale kvůli deštům může být hrad uzavřen, léto naopak nabízí spoustu slunečných dní a hezkého počasí a okolní příroda ještě úplně neztrácí svou krásu. Naopak zima je pro výlet na hrad velmi nevhodná pro častou nepřízeň počasí hrad není zpřístupněn. V kterém ročním období sem zpravidla zavítáte? 8,8% 2,2% 31,1% jaro léto podzim zima 57,9% Graf č.5 Podíl návštěv hradu v jednotlivých ročních období 6) Zúčastnili jste se prohlídky Prohlídka s průvodcem či bez něj vychází téměř na půl, více prohlídek je však s průvodcem. Vychází to z jednoduchého faktu v létě je mnohem více návštěvníků, pokladna je od brány vzdálena asi 30 metrů a nelze vpouštět každého nového příchozího jednotlivě. Proto se v létě v každou hodinu konají prohlídky s průvodcem avšak uvnitř hradu už se každý, kdo si nechce vyslechnout výklad, může pohybovat podle svého, samozřejmě, mimo zakázané či zamčené prostory, a musí opustit hrad se skupinou s níž přišel. Na jaře, pokud není mnoho návštěvníků jako například o víkendech, lze navštívit hrad bez průvodce. 37

38 Dříve se na hradě konala spousta představení, v současnosti jich ubývá, jak ukazuje i výsledek dotazníků pouze pět procent se účastnilo představení během prohlídky nebo představení bez prohlídky hradu. Zúčastníli jste se prohlídky: 5,3% s průvodcem 42,1% 52,6% bez průvodce s představením/během akce Graf č.6 Typ prohlídky 7) Líbila se Vám prohlídka? Velice pozitivní je zjištění, že 4/5 lidí, kteří si hrad prohlédli byli spokojeni s prohlídkou hradu, necelá jedna pětina si tím nebyla jistá a nelíbila se pouze velice zanedbatelnému množství lidí. Líbila se Vám prohlídka? 18,4% 2,6% ano nevím ne 79,0% Graf č. 7 Líbila se prohlídka? 38

39 8) Jak jste byl/a spokojen/a se službami Na grafu s celkovým přehledem jednotlivých služeb hradu je vidět, že jde především o pozitivní hodnocení, ačkoli někde se objevuje hodnocení 4 nic moc až nad deseti procenty. Spokojenost se službami srozumitelnost informací prodej vstupenek (ochota, vstřícnost) nabídka upomínkových předmětů čekací doba na prohlídku místo pro odpočinek průvodce (odbornost, vstřícnost, apod.) výše vstupného přístupnost hrdu představení na hradě celkový dojem z atraktivity celková spokojenost se službami 1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné 4 - nic moc 5 - hrozné Nemohu posoudit Graf č.8 Spokojenost se službami Srozumitelnost informací Co se srozumitelnosti informací týče, přes šedesát procent návštěvníků byla spokojená, avšak dalších třicet procent považuje srozumitelnost informací pouze za průměrnou. Jsou i tací, kterým připadaly informace nesrozumitelné nebo zmatené, jak se vyjádřili v otevřené otázce č

40 Srozumitelnost informací 32,6% 2,1% 2,6% 29,3% 33,4% 1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné 4 - nic moc Nemohu posoudit Graf č.9 Srozumitelnost informací Prodej vstupenek (ochota, vstřícnost) Celé tři čtvrtiny návštěvníků byly spokojeny s ochotnou a vstřícností prodávajících vstupenek na hrad, což je dobrý výsledek, ale možná by stálo za to zamyslet se nad tím, proč celá jedna pětina hodnotila negativně 8 procent u známky 4 je přeci jen trochu moc. Prodej vstupenek (ochota, vstřícnost) 23,2% 55,8% 2,6% 11,0% 7,4% 1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné 4 - nic moc Nemohu posoudit Graf č.10 Ochota a vstřícnost prodávajících vstupenky na hrad 40

41 Nabídka upomínkových předmětů Vzhledem k velikosti hradu není nabídka příliš velká, přesto dokáže uspokojit. Zakoupit se zde dají různé magnetky, pohledy a další upomínkové předměty vše s motivy hradu nebo obce Okoř. Kolem 80 procent spokojených zákazníků s upomínkovými předměty je velice uspokojivé zjištění. 12 procent si myslí, že nabídka je ucházející, ale mohla by být lepší a sedm procent není spokojeno. Nabídka upomínkových předmětů 2,1% 3,2% 4,2% 43,7% 12,1% 34,7% 1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné 4 - nic moc 5 - hrozné Nemohu posoudit Graf č.11 Nabídka upomínkových předmětů Čekací doba na prohlídku Téměř ¾ zákazníků hodnotí čekací dobu na prohlídku dobře. Aby ne, když buď jdou dovnitř ihned nebo čekají chvilku a pokud jim zrovna skupina uteče, mohou si dát něco dobrého ve vedlejší cukrárně Pod hradem nebo v restauraci Dělová Bašta. Výhoda je, že vstupenka se nekupuje na určitou hodinu, ale na ten den, tudíž každý může jít v čas, který mu zrovna vyhovuje. A pokud se rozhodne před prohlídkou občerstvit, nemusí se stresovat, že další prohlídku nestihne (nesmí se jednat o poslední prohlídku). Předpokládám, že téměř deset procent návštěvníků, kteří zaškrtli možnost nemohu posoudit, bylo na prohlídce bez průvodce a byli tedy do hradu vpuštěni ihned nebo měli to štěstí, že přišli pár minut před prohlídkou. 41

42 Čekací doba na prohlídku 35,3% 1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné 35,8% 6,8% 4 - nic moc 5 - hrozné 9,0% 0,5% 12,6% Nemohu posoudit Graf č.12 Čekací doba na prohlídku Místo pro odpočinek Místa pro odpočinek přímo pod hradem opravdu moc není, ale vzhledem k prostorám by to ani nebylo možné. Návštěvníci si mohou odpočinout na dvorku před pokladnou, kde jsou tři stoly s lavicemi a nápojový automat, v cukrárně Pod hradem, v restauraci Dělová bašta nebo si sednout na skálu, na níž stojí hrad. U brány hradu je pouze jedna malá lavička. Dalšími místy k odpočinku jsou zbývající stravovací zařízení a louka. Dle grafu jsou tři pětiny návštěvníků více méně spokojeny s místem pro odpočinek, jedna pětina není úplně spokojena a pouze jedna desetina je nespokojena. Místo pro odpočinek 30% 33% 22% 1 - výborné 2 - dobré 3 -průměrné 4 - nic moc 5 - hrozné Nemohu posoudit 3% 4% 8% Graf č.13 Místo pro odpočinek 42

43 Průvodce (odbornost, vstřícnost, ap) Dvě pětiny návštěvníků neměly šanci práci průvodce posoudit, zbylé tři pětiny hodnotily poměrně vyrovnaně třetina z nich výborně, další třetina ani dobře, ani špatně a zbylá třetina nebyla spokojena, celkově tedy žádná sláva, je zde spousta prostoru pro zlepšování Průvodce (odbornost, vstřícnost, apod) 37,4% 22,1% 1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné 12,1% 4 - nic moc 5 - hrozné 4,7% 14,2% 9,5% Nemohu posoudit. Graf č.14 Odbornost a vstřícnost průvodce Výše vstupného Ačkoliv výše vstupného není oproti jiným hradům nijak vysoká, pouze polovina návštěvníků byla velice spokojená s výší vstupného a dalších 45 procent s ním víceméně souhlasí. Necelým 4 procentům se zdá cena nepřiměřená, naštěstí má cena v podstatě 95% úspěch. Cena se rozhodně nemůže snižovat, neboť ani takto po odečtení všech nákladů spojených s provozem hradu a jeho zpřístupnění veřejnosti nezbývá dostatek financí na rekonstrukci hradu, která by byla zapotřebí. 43

44 Výše vstupného 23% 50% 22% 3% 2% 1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné 4 - nic moc 5 - hrozné Graf č.15 Výše vstupného Přístupnost hradu Přístupnost hradu je hodnocena kladně kolem 90 %! Cesta od parkoviště či autobusu k hradu je cca 300 metrů a vede po rovině a je zasypaná kamínky, což vytváří horší podmínky pro cyklisty a kočárky, ale i tak jde o velice dobře přístupný hrad. Je přístupný všem věkovým kategoriím i svátečním turistům, neboť zde není žádný namáhavý výšlap (ano, za bránou hradu se musí do kopce, takže po obkroužení hradu se nakonec vyjde o max. 10 metrů výše). Šest procent hodnotí průměrně a necelá čtyři procenta nepřístupně. Přístupnost hradu 62% 28% 1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné 4 - nic moc 4% 6% Graf č.16 Přístupnost hradu 44

45 Představení na hradě Vystoupení na hradě je hodnoceno kladně jedna čtvrtina je velice dobré hodnocení, když se vezme v úvahu, že přes šedesát procent návštěvníků nemělo šanci zúčastnit se prohlídky s představením. Deset procent s hodnocením dvě beru jako pozitivní, zbývá totiž pouze šest procent s hodnocením 3 a podle celkového vyhodnocení dotazníku soudím, že takto hodnotili představení ti, kteří na něm nebyli, nezajímalo je nebo se jednalo o typ lidí, kterým se neustále něco nelíbí. Nikdo nehodnotil úplně špatně, je tedy vidět, že představení mají veliký úspěch a měla by být na hradě častěji. Představení na hradě 61,1% 24,2% 1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné Nemohu posoudit 5,8% 8,9% Graf č.17 Představení na hradě Celkový dojem z atraktivity hradu Celková atraktivita je pro turistickou památku velice důležitá, pro téměř 30 procent návštěvníků je Okoř přitažlivá a pro další dvě třetiny také. Deset procent hodnotí atraktivitu průměrně a 4 procent podprůměrně. Nikdo nehodnotil jako úplně špatně, což je velice pozitivní zpráva. 45

46 Celkový dojem z atraktivity hradu 8,9% 4,2% 27,9% 1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné 59,0% 4 - nic moc Graf č.18 Celkový dojem z atraktivity hradu Celková spokojenost se službami Stejně důležitá je též spokojenost se službami, jež hrad Okoř nabízí. Přes osmdesát procent spokojených zákazníků mluví za vše. Dalších patnáct procent považuje služby za průměrné a opět nikdo nehodnotí negativně. Je tu sice prostor pro zlepšování (ostatně, to je vždy), ale není to nezbytně nutné. Velmi dobře! Celková spokojenost se službami 15% 2% 40% 1 - výborné 2 - dobré 3 - průměrné 4 - nic moc 43% Graf č.19 Celková spokojenost se službami 46

47 9) Doporučíte návštěvu hradu svým známým? Přes polovinu návštěvníků doporučí hrad svým známým a dalších 30 procent nejspíše také. Doporučení přitom je nejlepší reklama. Třináct procent zákazníků si není jisto a pouze necelá tři procenta spíš nedoporučí. Určitě by se to dalo změnit tak, aby bylo hodnocení pouze v kladné polovině, přesto výsledek není vůbec špatný. Doporučíte návštěvu hradu svým známým? 52,6% 31,6% určitě ano spíše ano nevím spíše ne 2,6% 13,2% Graf č.20 Doporučí zákazník hrad Okoř svým známým? 10) Chtěl/a byste se sem někdy vrátit? Více jak tři třetiny návštěvníků by se chtěly na hrad Okoř vrátit a dalších třicet ještě neví. Necelá tři procenta se vrátit nechtějí. Nízké číslo, ale nebezpečné, obzvláště když je zde 30 procent návštěvníků, kteří by k nim mohly přiklonit. Mělo by se zkusit přilákat návštěvníky znovu a přesvědčit je, že opakovaná návštěva nebyla chyba. 47

48 Chtěl/a byste se sem někdy vrátit? 2,6% 31,6% 65,8% ano nevím ne Graf č.21 Vrátí se návštěvník? 11) Navštívil/a jste nebo hodláte využít některé restaurační zařízení v obci Okoř? Návštěva zařízení poskytujících občerstvení je celkem vyrovnaná, avšak nejvíce navštěvovaná je bezpochyby cukrárna Pod hradem a není nic lepšího než si dát kávu, ledovou limonádu se zákuskem a být jen pár metrů od hradu, jehož obrazem se můžete těšit během občerstvování. Šestnáct procent pro restaurant Dělová Bašta nepřekvapí, neboť ačkoli je přímo pod hradem, má vyšší ceny, a v létě lidé na výletech utrácejí víc za zmrzliny, nápoje a rychlé levné občerstvení. Dalších 16 procent získává občerstvení Ella, které je také velmi oblíbené a v hlavní sezóně stále nabité, ale mimo cestu z parkoviště a nenachází se přímo pod hradem. Nižší návštěvnost má Family Hotel Okoř. Deset procent však není tak hrozné, uvážíme-li, že se nachází za rohem mimo cestu od autobusu i parkoviště na hrad. Nejmenší návštěvnost má občerstvení na parkovišti, což je pochopitelné hned z několika důvodů. Za prvé kromě návštěvníků parkoviště si ho moc lidí nevšimne, ačkoliv u hlavní cesty je směrovka, a za druhé při příjezdu je většinou na občerstvení moc brzy a při odjezdu už pozdě občerstvení přímo u hradu přeci jenom láká více. Deset procent návštěvníků, kteří uvedli, že vyzkoušeli všechna uvedená občerstvení, patří z větší částí mezi místní, chataře nebo jejich známé. 48

49 Navštívil/a jste nebo hodláte využít některé restaurační zařízení v obci Okoř? 31,6% restaurant Dělová Bašta cukrárna Pod hradem 15,8% 15,8% občerstvení Ella Family Hotel Okoř jiné - občerstvení na parkovišti 7,9% 10,5% 2,6% 5,3% 10,5% jiné - ještě se rozhodnu jiné - všechny ne Graf č.22 Návštěvnost restauračních zařízení v obci Okoř 12) Jak jste se do obce Okoř dopravil/a? Ačkoliv je to neuvěřitelné, doba už je taková a více jak polovina návštěvníků přijíždí svým automobilem. Parkoviště je veliké, dobře značené a cesta k hradu přímá. Přesto je třeba počítat s tím, že pokud se na hradě či na louce pod ním koná nějaká akce, místa k zaparkování nejsou a vjezd do obce kromě hlavní silnice, která vede po jejím okraji, je zakázán Jedna pětina patří autobusu, který je nejpohodlnějším způsobem při dopravy z Prahy a další pětina patří cyklistům, kterých je opravdu hojně a v hlavní sezóně se jejich kola povalují všude možně po obci. Kombinaci vlaku a autobusu nikdo nepočítá, zatímco doprava do okolních vesnic a poté výlet pěšky na Okoř úplně odepsaný není. 49

50 Jak jste se do obce Okoř dopravil/a? 18,4% 2,6% 23,7% vlakem do jedné z okolních obcí a dále pěšky autobus automobil na kole 55,3% Graf č.23 Způsob dopravy do obce 13) S kým cestujete? Nejvíce lidí, dvě pětiny, cestuje s přáteli, jedna třetina s partnerem a jedna čtvrtina s rodinou. To ukazuje i na to, že každý si cestu naplánoval se svými blízkými a nikdo nepřijel v organizované skupině. S kým cestujete? 42,1% s rodinou s přáteli s partnerem 26,3% 29,0% sám/sama 2,6% Graf č.24 S kým návštěvník cestuje 50

51 14) Kdo organizoval Vaši cestu? Více jak čtyři pětiny si organizují výlet na Okoř sami a deset procent uvádí známé či rodinu. Dvě a půl procenta pro školní výlet jsou důležitá, neboť přeci jen se už jedná o organizovanou skupinu. Nikomu však výlet neorganizuje CK/CA nebo jiná podobná instituce. U takovéto památky to neudiví, přesto by organizované výlety, především ve dnech nízké návštěvnosti, např. na jaře a na podzim, mohly přispět k rozvoji hradu. Kdo organizoval Vaši cestu? 86,90% individuálně jinak - škola jinak - známí/rodina 10,50% 2,60% Graf č.25 Organizace cesty 15) Jak dlouho se zdržíte v obci? Téměř tři čtvrtiny návštěvníků se v obci zdrží pouhý den. Ti, co se zdrží 2 3 dny přenocují ve svém vlastním stanu během festivalu (5,2 %) nebo jsou ubytovaní u svých příbuzných / známých (13,2). Ti, co se zdrží více dní jsou místní a chataři. Jak dlouho se zdržíte v obci? 18,4% 5,3% 5,3% pouze jeden den 2-3 dny 3-7 dní déle než týden 71,0% Graf č.26 Délka pobytu v obci 51

52 16) Co se Vám nejvíce líbí v obci/na hradu Okoř? Dle následujícího grafu je zřejmé, že nejvíce se lidem líbí hrad, v těsném závěsu je klid v obci, nádherná příroda a cukrárna. Velká škoda, že 16 procent návštěvníků nechalo pole pro odpověď prázdné. Velké procento má i osada Colorado, ačkoliv si myslím, že tak hodnotili především chataři, jejich známí a možná místní, i když je pravda, že se jedná o krásnou osadu, kde se koná spousta především sportovních akcí. Tato osada si leros připomene 75. výročí založení. Další odpovědi jsou již dílem několika jednotlivců, jsou to však položky stejně důležité, neboť ukazují na věci, které běžně nikoho nenapadnou (např. husy v obci). Co se Vám nejvíce líbí v obci/na hradě Okoř? 15,5% 16,0% 4,8% 11,2% 1,4% 12,2% 2,4% 1,4% 10,7% 9,9% 14,6% hrad písnička "Na hradě Okoři" příroda aquazorbing klid a pohoda obecní úřad husy v obci osada Colorado cukrárna je maličká neodpověděli Graf č.27 Co se návštěvníkům nejvíce líbí v obci/na hradě Okoř 52

53 17) Máte nějaké připomínky k obci/hradu Okoř nebo nápady zlepšení či služby, které byste zde uvítal/a? Z grafu je zřejmé, že třetina návštěvníků nemá žádné připomínky, ani by nepřidávala žádnou službu navíc a další jedna třetina bohužel neodpověděla, to si však lze vykládat i tak, že nic víc není třeba. Ačkoli v otázce č. 8 spokojenost s místem k odpočinku a podle grafu č. 13 se zdálo, že jsou lidé více méně spokojeni, přesto by 13% návštěvníků uvítalo více odpočinkových míst. Velká pozornost by se měla věnovat i položkám, které dosáhly méně procent, ale jako připomínky mi přijdou závažné, např. že se 1. nádvoří neuklízí a je velmi zaneřáděno nebo že tištěný průvodce nebyl moc přehledný. Pět procent návštěvníků by si přálo, aby se mohli podívat do všech částí hradu, to však bohužel nejde kvůli nedostatku peněz na rekonstrukci a tudíž některá místa musela být z bezpečnostních důvodů uzavřena. Máte nějaké připomínky k obci/hradu Okoř nebo nápady na zlepšení či služby, které byste zde uvítal/a? 5,3% 13,3% 4,7% více odpočinkových míst tištěný průvodce je zvláštní/zmatený ne/nic 32,0% 34,0% více festivalů 1. nádvoří v okolí podia velmi znečištěno - uklízet!! neodpovědělo 4,2% 6,4% aby člověk mohl kamkoli bez omezení Graf č.28 Připomínky a návrhy k hradu/obci Okoř 53

54 2. část údaje o návštěníkovi 18) Pohlaví Návštěvnost mužů a žen je téměř ve stejném procentu, avšak o maličko převažují muži. Pohlaví 51,1% 48,9% žena muž Graf č.29 Pohlaví návštěvníků 19) Věk Co se věku týče, nejčastěji hrad navštěvují mladí lidé ve věku od 16 do 35 let dohromady mají přes padesát procent všech účastníků. Další následují lidé ve věku let, o další příčky se dělí lidé od 36 do 45 let a starší 60 let. Věk 10,5% 7,9% 18,5% 10,5% 26,3% do 15 let let let let let 60 a více let 26,3% Graf č.30 Věk návštěvníka 54

55 20) Nejvyšší dosažené vzdělání Jako nejvyšší dosažené vzdělání uvádí přes čtyřicet procent vysokoškolské, třicet procent střední odborné s maturitou. O polovinu méně je návštěvníků s výučním listem a pouze osm procent základní vzdělání. Nejvyšší dosažené vzdělání 7,9% 15,8% 42,1% 31,6% základní střední odborné s vyučením střední odborné s maturitou vyšší odborné vysokoškolské 2,6% Graf č.31 Nejvyšší dosažené vzdělání návštěvníka 21) Povolání Nejčastěji jsou v pracovním poměru zařazeni zaměstnanci s odbornou prací se 31 procenty, o dvě procenta méně mají žáci a studenti, dále jsou to s téměř jedenácti procenty podnikatelé a důchodci. Osm procent mají zaměstnanci v administrativě, pět procent manuálně pracujících, a nejméně je žen v domácnosti či na mateřské dovolené. Nezaměstnaný nebyl žádný návštěvník. Povolání 29,0% 5,3% 2,6% 10,5% 2,6% 31,6% 10,5% 7,9% žák/student zaměstnanec - manuální práce zaměstnanec - odborná práce zaměstnanec - administrativa podnikatel/živnostník žena v domácnosti duchůdce na mateřské dovolené Graf č.32 Zaměstnání návštěvníka 55

56 22) Místo bydliště Co se krajů týče, tak jedna třetina náleží Praze, třetina Středočeskému kraji a třetina ostatním krajům, jak můžeme vidět v grafu č.33. Pokud vezmeme v úvahu všechny jednotlivé okresy, jak je tomu v grafu č.32, každý okres je zastoupen pouze malých procentem návštěvníků. Místo bydliště - okres 8% 4% 2%5% 33% 3% 4% 3% 6% 1% Praha Praha - západ Kladno Vsetín Karviná 31% Brno Havlíčkův Brod Brno - venkov Rokycany Plzeň mimo ČR Graf č.32 Místo bydliště okres Místo bydliště - Praha x Středočeský kraj x ostatní kraje 35,50% 31,10% Praha Středočeský kraj ostatní 33,40% Graf č.33 Místo bydliště Praha x Středočeský kraj x ostatní kraje 56

57 Vzdálenost bydliště od Okoře 13,15% 5,25% 5,25% do 10 km do 25 km 7,90% do 75 km do 200 km 15,80% 52,65% do 400 km nad 400 km Graf č.34 Vzdálenost bydliště návštěvníka od obce Okoř 2.3 Profil návštěvníka hradu Okoř Pokud budu vycházet z výsledků svého dotazníků, profil návštěvníka hradu by byl asi následující. Jde o muže nebo ženu, který vykonává práci odborného zaměstnance ve věku mezi 20 a 35 lety, má vysokoškolský titulem nebo ještě studuje. Tato osoba bydlí ve Středočeském kraji nebo v Praze. Návštěvník cestuje v létě, buď s přáteli nebo s rodinou a jedná se o jeho první návštěvu obce. Jako dopravní prostředek zvolil automobil. Cestu si zorganizoval sám s přispěním rodiny za účelem návštěvy hradu, o němž se dozvěděl z písničky Na hradě Okoři. V obci stráví pouze jeden, tudíž nevyužije ubytovacích služeb, pouze stravovacích, a to v cukrárně Pod hradem. Se službami hradu je víceméně spokojen, a ačkoli má určité výhrady, doporučí hrad svým známým. 57

58 2.4 Vyhodnocení sběru dat pomocí metody prostého sledování Dle mého pozorování jsem zjistila, že obec Okoř nejčastěji navštěvují lidé mezi 20 a 45 lety. Nejvíce mladých lidí se v obci vyskytovalo během festivalu. Velmi častými návštěvníky jsou též rodiny s dětmi, bohužel však nemají zájem vyplňovat dotazníky. Nejčastějším dopravním prostředkem je kolo, podhradí se jimi jen hemží a snad každý druhý až třetí návštěvník má cyklistický úbor nebo alespoň kolo. Ti, co přišli pěšky, většinou přišli z parkoviště. 2.5 Atraktivita hradu Okoř Atraktivita turistické destinace je také jedním z důležitých ukazatelů. Počítá se z průměrné vzdálenosti místa bydliště od destinace, průměrného počtu návštěvníků za den v destinaci a z četnosti návštěvy zámku. Jelikož nemám žádné statistické údaje o návštěvnosti hradu, pokusím se atraktivitu vypočítat z výsledků svého dotazníkového šetření. Hrad v roce 2011 navštívilo asi lidí, budu tedy při výpočtu průměrného počtu návštěvníků za den vycházet z této hodnoty. [76] Při výpočtu atraktivity turistické destinace se používá následující vzorec: ATD = d * n * f / 1000 d = průměrná vzdálenost bydliště od dané destinace, v mém případě obce Okoř. n = průměrný počet návštěvníků za den, většinou se počítá z posledních tří sezón, já se pro svůj výpočet musím spokojit s nepřesným číslem za rok V úvahu se berou pouze dny, kdy byl hrad přístupný návštěvníkům f = četnost návštěvnosti. Ukazuje, jak často se návštěvníci vrací a není to úplně přesné číslo. 58

59 Nejprve jsem si spočítala průměrnou vzdálenost bydliště, od 0 km do km, jak ukazuje tabulka č. 1. Vzdálenost v km Počet návštěvníků v procentech do 10 km 6% km 52% km 16% km 8% km 13% km 5% Tabulka č.1 Vzdálenost bydliště od obce Okoř. d = 0,06 * 5 + 0,52 * ,16 * ,08 * ,13 * ,05 * 700 = 102,86 Poté jsem si spočítala počet dní, kdy byl hrad otevřený. Měsíční přehled zobrazuje tabulka č. 2. Měsíc Počet dnů, kdy byl hrad otevřen Duben 10 Květen 9 Červen 26 Červenec 27 Srpen 26 Září 26 Říjen 10 Listopad 8 Tabulka č.2 Přehled otevřených dní v jednotlivých měsících = 142 Tento výsledek jsem vydělila celkový počtem návštěvníků. n = / 142 =

60 Poté už stačí pouze vypočítat četnost návštěvy. Tu zobrazuje tabulka č.3. Četnost Počet návštěvníků v procentech 1 x 50% 2 x 16% 3 x - 10 x 34% Tabulka č.3 Četnost návštěv hradu Okoř f = 0,5 * 1 + 0,16 * 2 + 0,34 * 7 = 3,2 Nyní už zbývá veškeré hodnoty zadat do vzorce ATD = 102,86 * 149 * 3,2 / = SWOT analýza Swot analýza je důležitou součástí mojí práce, neboť zde mohu porovnat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Mohu tak zjistit, co by se dalo změnit ve prospěch hradu. Silné stránky příznivá cena vstupného návratnost turistů konání kulturních akcí konání svatebních obřadů za dobrého počasí na louce houpačky a kolotoč pro děti, aquazorbing a střelnice dobré jméno známý díky festivalům, písničce a pověsti o Bílé paní. 60

61 Slabé stránky sezónní provoz málo míst pro odpočinek a absence koutku pro malé děti v bezprostřední blízkosti hradu slabá prezentace hradu nízká frekvence dopravního spojení téměř nulový podíl zahraničních turistů žádná spolupráce s cestovními kancelářemi a agenturami Příležitosti zkvalitnění dostupnosti ve spolupráci s dopravními podniky zvýšení atraktivity lokality pro návštěvníky i mimo letní měsíce spolupráce s touroperátory množství zajímavých míst, přírodních a historických památek v blízkém okolí blízkost hlavního města Hrozby finanční krize pokles poptávky po českých památkách postupné upadání hradu nebo jeho zřícení 61

62 2.7 Doporučení pro zvýšení návštěvnosti hradu Hrad Okoř má vzhledem ke své kapacitě celkem vysokou návštěvnost. Při průměrně 149 návštěvnících za den a 6 prohlídkách denně vychází na jednu prohlídku 25 osob. Přesto je zapotřebí provést některé změny, aby hrad mohl být zachován. Při vytváření doporučení jsem vycházela z názorů návštěvníků hradu, SWOT analýzy, znalosti jiných hradů a samozřejmě z možností hradu Okoř. Postup jsem zvolila takový, že nejprve napíšu název problému stylem malého nadpisu a poté jej rozeberu. Místo k odpočinku Určitá místa k odpočinku v blízkosti hradu jsou, ale určitě by nebylo od věci dát více laviček před bránu do hradu. Někteří návštěvníci by uvítali dětský koutek. V blízkosti hradu sice není dostatek prostoru, ale malé pískoviště s hračkami nebo houpačka by se na dvůr před pokladnou určitě vešly. Reklama a značení Většina návštěvníků se o hradu dovědí od svých známých, žijí poblíž nebo jej znají z písničky. Hrad má sice své internetové stránky, ale to je pasivní způsob, měl by se propagovat daleko aktivnějším a možná i agresivnějším způsobem, například v médiích formou vybízení k návštěvě. Další možností by mohlo být nabízení hradu jako kulisy pro různé akce typu reklamních spotů např. na automobily atd. Dále by bylo velmi vhodné investovat do kvalitních informačních a naváděcích tabulí, nejen v obci Okoř a na příjezdových cestách, ale především na hlavních silničních tazích i ve větších vzdálenostech. Úspěšným tahem bývají také letáky v turisticky atraktivních místech nebo třeba na benzinových stanicích v blízkém i vzdálenějším okolí. Praktický význam by mohl mít leták na možnost svatebního obřadu s ceníkem k dispozici na pokladně. 62

63 Návratnost návštěvníků Hrad je poměrně oblíbeným turistickým cílem, o čem svědčí i fakt, že asi polovina návštěvníků se vrací opakovaně. Pro zvýšení své atraktivity by hrad mohl zavést třeba odměny pro věrné zákazníky, např. každá třetí návštěva za polovinu (byla by potřeba vyrobit kartičky, kam by se dávala razítka při návštěvě). Dobrou volbou by byla i spolupráce s okolními podniky, např. každý desátý zákazník by dostal slevu 10% do jednoho ze stravovacích zařízení nebo by se na konci každé prohlídky vylosoval 1 návštěvník, který by dostal nějaký suvenýr. Prohlídky Pokud by se podařilo zvýšit návštěvnost hradu, bylo by potřeba udělat i změny v otevírací době nebo četnosti prohlídek (např. ne každou hodinu, ale každých 45 minut). Prohlídky lze vylepšit i častějším programem (např. zavést pravidelné akce typu během poslední prohlídky rozloučení s hradem apod.) Nebylo by na škodu zavést i pravidelné noční prohlídky, kdy by každý návštěvník dostal do ruky svíčku nebo by návštěvníci měli možnost vidět na hradbách Bílou paní. Stav hradu Je jasné, že stav hradu není zrovna nejlepší a bylo by zde zapotřebí mnoho oprav, prostředky však chybí. To by se dalo vyřešit např. veřejnou sbírkou, žádostí o dotaci od kraje nebo, v poslední řadě, mírným zvýšením vstupného. Jednou z dalších možností je zažádání o zařazení hradu Okoř do Programu záchrany architektonického dědictví. Návštěvníci, kteří se na hrad vracejí, by rádi viděli, že hrad nijak neupadá, ale naopak se opravuje a znovu se otevírají části hradu, jež jsou nyní znepřístupněny. 63

64 Málo zahraničních turistů Toto by se dalo vyřešit letáky v informačních centrech v Praze a vytištěním materiálů v angličtině a němčině, především výklad hradu, neboť u tohoto hradu se nevyplatí zavádět cizojazyčné prohlídky. Další možností je spolupráce s cestovními kancelářemi a agenturami, zejména incomingovými a zahraničními. V případě úspěšné spolupráce by už zcela jistě neměl být problém zajistit prohlídky alespoň v jednom cizím jazyce, přinejmenším na objednávku skupin. Sezónnost Vzhledem k tomu, že během zimy zde není možné provádět, je tento problém neřešitelný. Dala by se však zařídit zvýšená návštěvnost na okraji sezóny, např. by hrad mohl sloužit jako cíl jarních či podzimních školních výletů (což je opět otázka kvalitní propagace). Shrnutí Při aktuálním technickém stavu hradu a nemožnosti současného majitele obce Okoř investovat do oprav a údržby potřebné množství peněz, má před sebou hrad vcelku nepěkné vyhlídky. Proto je potřeba skutečně kreativně pracovat na způsobu zvýšení návštěvnosti a atraktivnosti hradu, obce a okolí alespoň výše popsanými návrhy, protože v současném stavu si hrad na sebe a své potřeby tzv. nevydělá. 64

65 3 Závěr Tato bakalářská práce charakterizuje profil návštěvníka hradu Okoř, jako svůj cíl jsem si však dala nejen toto zjištění, ale především jsem chtěla prozkoumat, zda a jak by se dala zvýšit návštěvnost hradu a jak mu pomoci, aby se prohlídkový okruh mohl opět rozšířit. Tento hrad byl na svém počátku velmi majestátní stavbou, bohužel jeho osud nebyl příliš šťastný, prošel několikrát fází chátrání a poté oprav, pak znovu, až se nakonec jeho část zřítila, a pokračoval v chátrání až do 20. století, kdy o něj byl opět projeven zájem a začalo se s jeho záchranou. V první, teoretické části jsem popsala historii, majitele i současnost hradu Okoř a stručně jej charakterizovala, poté jsem popsala i stejnojmennou obec, v níž se hrad nachází. Vypsala jsem i blízká turistická místa, která stojí za navštívení. Obec je velmi maličká a ačkoli se může zdát, že nemůže být cílem výletníků, druhá část dokazuje opak. V roce 2011 jsem dostala povolení provádět na hradě Okoř marketingový průzkum pomocí dotazníků. Průzkum probíhal od konce dubna do konce září, kdy jsem získala určitý rozmanitý vzorek návštěvníků ke zkoumání. Poté jsem veškeré výsledky musela přepsat do počítače, spočítat a nakonec vyhodnotit, což nebylo vůbec lehké, neboť dat bylo mnoho. Nakonec jsem měla spoustu tabulek, které jsem třídila a barevně označovala, než jsem mohla vše vyhodnotit. Rozhodla jsem se pro koláčové grafy, neboť tento typ se mi nejvíce líbil a zdál se mi přehledný. To, že není jednolitý dává prostor i pro viditelné zobrazení dílků s nízkými procenty. Když jsem měla vyhotovené grafy, musela jsem je ještě vyhodnotit slovně a řádně popsat. Snažila jsem se nepsat neustále to samé a rozvíjet český jazyk, tudíž jsem nad tím strávila hodně času, ale s výsledkem jsem spokojená. Experimentální část jsem doplnila ještě o SWOT analýzu, kde jsem se pokusila charakterizovat silné a slabé stránky, z nichž jsem vycházela v části 2.7 Doporučení pro zvýšení návštěvnosti hradu. 65

66 Dále jsem se pokusila o výpočet atraktivity popisované turistické destinace, ačkoliv jsem měla k dispozici pouze data ze svého dotazníkového šetření a jedno neurčité číslo celkové návštěvnosti za rok Zatímco probíhalo dotazníkové šetření na hradě, zkusila jsem si též metodu pozorování. Tím jsem zjistila skutečné rozložení návštěvníků, kteří výletníci jsou ochotni dotazník vyplnit a kteří naopak zájem nemají jako jsou rodiny s dětmi, čímž se bohužel výsledky dotazníku poněkud zkreslují. Poté už jsem v kapitole 2.6 Profil návštěvníka hradu Okoř popsala profil typického návštěvníka na základně svého dotazníku, a to druhé části otázek ohledně osobních údajů. Ačkoli znám profil typického návštěvníka hradu Okoř, ať už dle výsledků nebo svého pozorování, hrad je přístupný téměř všem věkovým kategoriím, osobám různého vzdělání i povolání. V každém případě výletník cestuje s rodinou nebo přáteli. Návštěvníci jsou nejčastěji z blízkého okolí. Nakonec jsem sepsala pár rad nebo tipů na zvýšení návštěvnosti hradu, které jsou dle mého názoru reálné. Věřím, že tato práce by mohla být pro správu hradu Okoř užitečná, především poslední část a doufám, že alespoň některé nápady budou využity. 66

67 4 Přílohy Seznam příloh Dotazník Program hradu Okoř na rok

68 DOTAZNÍK pro návštěvníka hradu Okoř Vyplnění tohoto dotazníku je zcela anonymní, bude použit jako zdroj k BP studentce cestovního ruchu na VŠPJ a může sloužit ke zlepšení služeb na hradě. 1. část hrad Okoř Datum: 1) Co Vás vedlo k návštěvě obce? a) návštěva příbuzných/známých b) dovolená/prázdniny c) pouze projíždím d) návštěva kulturní akce e) návštěva hradu/výlet f) jiné,... 2) Jak jste se dozvěděl/a o tomto hradu a) internet b) TV, radio c) kniha, brožura e) od známého f) písnička g) jinak... 3) Co Vás vedlo k jeho návštěvě a) zvědavost b) vlastní zkušenost c) doporučení d) mám rád/a historii, líbí se mi staré hrady e) jiné... 4) Po kolikáté navštěvujete hrad? a) poprvé b) podruhé c) již poněkolikáté d) pravidelně každý rok 5) V kterém ročním období sem zpravidla zavítáte? a) jaro b) léto c) podzim d) zima 6) Zúčastnili jste se prohlídky a) s průvodcem b) bez průvodce c) s představením/ během akce 7) Líbila se Vám prohlídka? a) ano b) nevím c) ne 68

69 8) Jak jste byl/a spokojen/a se službami Srozumitelnost informací (značení ap) nemohu posoudit Prodej vstupenek (ochota, vstřícnost) nemohu posoudit Nabídka upomínkových předmětů nemohu posoudit Čekací doba na prohlídku nemohu posoudit Místo pro odpočinek nemohu posoudit Průvodce (odbornost, vstřícnost, ap) nemohu posoudit Výše vstupného nemohu posoudit Přístupnost hradu nemohu posoudit Vystoupení na hradě nemohu posoudit Celkový dojem z atraktivity objektu nemohu posoudit Celková spokojenost se službami nemohu posoudit * 1-nejlepší, 2-dobré, 3-průměrné, 4-nic moc, 5-hrozné, nemohu posoudit-v případě,že jste nevyužil/a této služby 9) Doporučíte návštěvu hradu svým známým? a) určitě ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) určitě ne 10) Chtěl/a byste se sem někdy vrátit? a) ano b) nevím c) ne 11) Navštívil/a jste nebo hodláte využít některé restaurační zařízení v obci Okoř? a) restaurant Dělová Bašta b) cukrárna c) občerstvení Ella d) Family Hotel Okoř e) jiné... f) ne 12) Jak jste se do obce Okoř dopravil/a? a) kombinací vlaku a autobusu b) vlakem do jedné z okolních obcí a dále pěšky c) autobusem d) autem e) na kole f) pěšky 13) S kým cestujete? a) s rodinou b) s přáteli c) s partnerem d) sám/sama e) se skupinou 14) Kdo organizoval Vaši cestu? a) individuálně b) organizace, CA/CK c) jinak... 69

70 15) Jak dlouho se zdržíte v obci? a) pouze jeden den b) 2-3 dny, ubytování:... c) 3-7 dní, ubytování... d) déle než týden, ubytování:... 16) Co se Vám nejvíce líbí v obci/na hradě Okoř? 17) Máte nějaké připomínky k obci/hradu Okoř nebo nápady zlepšení či služby, které byste zde uvítal/a? 2. část údaje o Vás 18) Pohlaví a) žena b) muž 19) Věk a) do 15 let b) let c) let d) let e) let f) 60 a více 20) Nejvyšší dosažené vzdělání a) základní b) střední odborné s vyučením c) střední odborné s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské 21) Povolání a) žák/student b) zaměstnanec manuální práce c) zaměstnanec odborná práce d) zaměstnanec administrativa e) podnikatel/živnostník f) žena v domácnosti g) na mateřské dovolené h) důchodce i) nezaměstnaný 22) Místo bydliště Okres: Město: Odhadnete vzdálenost Vašeho bydliště od tohoto místa? Děkuji za Váš čas a ochotu pomoci a přeji příjemný den!! Michaela Lubovská, studentka VŠPJ 70

71 71