Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Transkript

1 Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká

2 1. Úvod Indikátor ECI/TIMUR A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících zjišťuje a popisuje mobilitu občanů žijících na území dané samosprávy. Mezi základní hlediska (a k nim se vztahující jednotky měření), které přispívají k určení obecného modelu mobility každého občana, patří: o o o o o průměrný počet cest, které vykoná každý občan během dne, kdy cesta" znamená přemístění se z počátečního do cílového bodu (počet cest za den na osobu); účel cest a jejich pravidelnost během týdne, kde můžeme cesty rozdělit na systematické" a nesystematické" (% systematických cest v porovnání s % nesystematických cest); průměrná denní vzdálenost cesty na osobu (km na osobu); délka trvání cest (čas cesty v minutách); použité druhy dopravy pro tyto cesty a/nebo pro různé vzdálenosti každé cesty (% vtahující se k různým druhům dopravy zahrnutým do průzkumu). 2. Metodika Indikátor ECI/TIMUR A.3 byl měřen pomocí dotazníkového šetření vybraného vzorku 615 občanů Třebíče v květnu roku Byl použit standardizovaný dotazník, použitý i v jiných městech ČR, který byl mírně upraven pro potřeby města Třebíče. Dotazník navazoval na stejná šetření provedená v letech 2005 a Zjištěné výsledky bude možné použít ke srovnání s jinými městy ČR a Evropy, kde šetření probíhalo, a ke zjištění trendu mezi roky 2005, 2008 a Současně dotazník zjišťoval i údaje k indikátoru ECI/TIMUR A.1 Spokojenost s místním společenstvím 1. Průzkum probíhal formou řízeného rozhovoru (tazatel se ptá a respondent odpovídá), kdy proškolení tazatelé docházeli za respondenty do místa jejich bydliště. Respondenti byli vybráni na základě kvótního výběru (věk, pohlaví) z obyvatel města starších 15 let. Tazatelé byli vybraní žáci a studenti třebíčských škol. Výsledky byly primárně zpracovány v prostředí programu MS Access do databáze vytvořené TIMUR. Dotazníkové šetření bylo provedeno s významnou pomocí koordinátorky Projektu ZM MA21 v Třebíči, která základní činnosti koordinovala. Tato zpráva shrnuje výsledky měření indikátoru ECI/TIMUR A.3 do podoby grafů a stručných komentářů a neobsahuje srovnání s dalšími městy ČR. Základní srovnání je možno získat na stránkách Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj ( sekce Indikátory - Výsledky indikátorů ECI/TIMUR). 1 Viz Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.1: Spokojenost občanů s místním společenstvím v Třebíči 2010, TIMUR

3 3. Socio-demografické složení respondentů Z celkového vzorku 615 občanů Třebíče bylo 47,6 % mužů a 52,4 % žen (což téměř odpovídá skutečné struktuře obyvatel města Třebíče, kde žije 48,5 % mužů a 51,5 % žen 2 ). Nejčastěji zastoupenou věkovou kategorií byla skupina let (22,9 % respondentů) viz graf 1. Z hlediska sociální kategorie respondentů převažovali zaměstnaní občané (48,4 %), současně byl ale poměrně velký počet důchodců (23,9 %) a studentů (17,8 %) viz graf 2. Většina dotazovaných (56,5 %) měla středoškolské vzdělání s maturitou nebo výučním listem (graf 3). Graf 1 Graf 2 2 Viz Vybrané statistické údaje za obec na stránkách ČSÚ: lizuj=aktualizovat&pro_ =590266#pozn2 3

4 Graf 3 4. Měření indikátoru V dotazníkovém šetření indikátoru mobility měli respondenti ve svých odpovědích vycházet ze zkušenosti svého běžného pracovního dne a způsobu přepravy během tohoto dne. Pro údaje z běžného dne bylo možné zvolit den předcházející dotazování, pokud to byl den pracovní a neprobíhaly během něj neočekávané nebo mimořádné okolnosti (dovolená, nemoc atp.) Respondenti uváděli do tabulky v dotazníku údaje týkající se důvodu své cesty, způsobu dopravy, který použili, a délku cesty v kilometrech i minutách. Údaje za všechny cesty všech respondentů se posléze zpracovaly a výsledkem byl podíl rozdělení počtu cest podle důvodu a způsobu dopravy a délky. 5. Výsledky indikátoru a) Důvod cesty Dotazovaní pomocí tabulky určili důvod svých cest uskutečněných během běžného pracovního dne. Pokud nepočítáme zpáteční cesty, které jsou až sekundárním důvodem cestování, pak lidé v Třebíči nejčastěji cestují do práce (19,3 %), za rekreací (14,8 %) a za nákupy (13,1 %). Nejméně respondentů uvedlo jako důvod cestování do školy (7,2 %) 3 viz graf 4. 3 Malé procento cest do školy může být dáno tím, že respondenti byli starší 15 let. 4

5 Graf 4 Z nabízených kategorií důvodů cest představovaly cesty do školy a do práce cesty systematické, tedy ty, které je nutno pravidelně vykonávat a které probíhají téměř každodenně. Kategorie rekreace a nakupování představovaly cesty nesystematické, tedy cesty, které pravidelně neprobíhají. Graf 5 znázorňuje poměr systematických a nesystematických cest. U obyvatel Třebíče mírně převažuje počet nesystematických cest (51,3 %) nad cestami systematickými (48,7 %) 4. Graf 5 4 Zde je třeba mít na paměti, že do průzkumu nebyly zahrnuty školní děti do 15 let. Pokud by tomu tak bylo, pak by se počet systematických cest pravděpodobně mírně zvýšil o cesty do školy. 5

6 Porovnání odpovědí na otázku po důvodu cesty v letech 2005, 2008 a 2010 ukazuje graf 6. Oproti předchozím rokům se výrazně snížil podíl cest do práce a cest za nákupy. Graf 6 b) Způsob dopravy Dále respondenti do dotazníku zaznamenávali, jaký způsob dopravy sledovaný den využili. Z výsledků vyplývá, že největší podíl cest byl uskutečněn pěšky (35,4 %). Druhý nejčastější způsob dopravy byl automobilem (33,1 %), následovala cesta veřejnou hromadnou dopravou (24,3 %). Malé procento respondentů uskutečnilo svou cestu na kole (5,4 %) a na motocyklu (1,2 %). Minimální podíl počtu cest byl tvořen cestami za využití služeb taxi (0,6 %) - viz graf 7. Graf 7 6

7 Podíl počtu cest autem je titulkovým indikátorem mobility. Titulkový indikátor zastupuje celý rozsáhlý indikátor ECI/TIMUR A.3. Je možné jej uvádět samostatně, pokud není prostor či zájem o publikování řady dílčích indikátorů, které tvoří souhrnný indikátor Mobilita a místní přeprava cestujících nebo jako součást celkového pohledu na úroveň mobility ve městě. Výsledek titulkového indikátoru v Třebíči (33,1 %) je relativně vysoké číslo. Různé způsoby dopravy je možné kvalifikovat z hlediska udržitelnosti jako udržitelné pěší cesta, cesta na kole, použití hromadné dopravy - a neudržitelné cesta autem, na motocyklu nebo pomocí taxi. Graf 8 ukazuje převahu udržitelných způsobů dopravy (65,1 %) nad neudržitelnými (34,9 %). Graf 8 Při srovnání s uplynulými lety viz graf 9 vidíme, že v roce 2010 došlo ke značnému snížení podílu pěších cest (o 5,6 % oproti roku 2008) a navýšení využívání hromadné dopravy (navýšení o 5,7 %) a kola (o 3,7 %). Podíl počtu cest autem sice klesl v porovnání s rokem 2008 (o 1,9 %), nikoli však k hodnotám z roku 2005 (zbývá 3,5 %). 5 5 Výběr způsobu dopravy může být mírně ovlivněn ročním obdobím a počasím, v němž dotazníkové šetření probíhalo. Doporučuje se tedy provádět šetření pokaždé v přibližně stejném období. 7

8 Graf 9 Z hlediska udržitelnosti dopravy došlo v roce 2010 oproti roku 2008 ke zlepšení o 3,7 procentních bodů. Na druhou stranu ale skoro stejná hodnota (3,5 %) chybí k dosažení úrovně z roku 2005 viz graf 10. Graf 10 Respondenti, kteří uvedli, že svou cestu/y uskutečnili autem, byli dále dotazováni na to, kolik osob autem jelo. Nejvíce respondentů uvedlo, že jeli autem sami (37,9 %), téměř třetina dotazovaných jela v autě ještě s jinou osobou (32,9 %) a poměrně vysoké procento respondentů jelo v autě ještě s nejméně dvěma lidmi (29,3 %) viz graf 11. 8

9 Graf 11 Graf 12 ukazuje, jak se v průběhu let proměňoval počet cestujících v jednom autě. Zatímco četnost situace, kdy v autě jede kromě řidiče ještě jedna osoba, zůstala od roku 2005 na velmi podobné úrovni, ostatní dvě situace zaznamenaly velké proměny. Od roku 2005 téměř konstantně ubývá cest, kdy jede řidič v autě sám a přibývá cest, kdy řidič s sebou veze ještě nejméně dva cestující. Graf 12 9

10 c) Délka cesty vzdálenost a doba Dalším sledovaným ukazatelem byla průměrná vzdálenost, kterou respondenti během jedné cesty urazí. Průměrná vzdálenost, která je uskutečněna během jedné cesty obyvateli Třebíče, je podle uvedených údajů 6,8 km viz graf 13. Graf 13 Dále se u jednotlivých cest zaznamenávala doba, po kterou jednotlivé cesty trvají. Z výsledků vyplývá, že průměrná cesta trvá obyvatelům Třebíče necelou půlhodinu (24:24 minut) - viz graf 14. Graf 14 10

11 6. Závěr Výsledky měření indikátoru ECI/TIMUR A.3 ukazují, že přeprava a mobilita obyvatel Třebíče je z jedné třetiny (33,1 %) založena na automobilové dopravě. Podíl počtu cest automobilem je titulkovým indikátorem mobility a v porovnání s ostatními městy ČR se tato hodnota nachází na úrovni vyššího středu (více na stránkách v sekci Indikátory). Příznivým jevem je skutečnost, že o téměř celé zbylé dvě třetiny vykonaných cest se dělí udržitelné formy dopravy; tedy pěší cesty (35,4 %), cesty veřejnou hromadnou dopravou (24,3 %) a cesty na kole (5,4 %). Doprava pěšky je vůbec nejčastějším prostředkem cestování v Třebíči. Z hlediska účelu v Třebíči mírně převažují cesty nesystematické (za rekreací, nakupováním) nad cestami systematickými (do práce, školy). Od posledního měření v roce 2008 došlo z hlediska používaných forem dopravy k relativně příznivému vývoji; klesl počet cest autem a znatelně stoupl podíl cest hromadnou dopravou a na kole. Jediný nepříznivý fakt je pokles cest uskutečněných pěšky. Pokles počtu pěších cest je důvodem toho, že i přes mnohá zlepšení v mezidobí let 2008 a 2010, nebylo dosaženo výsledků z roku 2005, které je co do použitých způsobů dopravy možné vyhodnotit jako zatím nejlepší. Jednoznačně příznivý trend lze sledovat v dílčím indikátoru, který měří počet cestujících v jednom autě. V pětiletém období se tento trend ubírá přímým směrem k udržitelnosti zvyšuje se podíl cest, kdy v jednom autě jedou nejméně 3 lidé a ubývá těch, kdy cestuje řidič sám. K zamyšlení je ještě vhodné zmínit možnou souvislost mezi snížením podílu cest do práce a zároveň snížením počtu cest za nákupy v roce