VZDUCHOTECHNIKA A VYTÁPĚNÍ V TRVALE UDRŽITELNÉ VÝSTAVBĚ

Transkript

1 VZDUCHOTECHNIKA A VYTÁPĚNÍ V TRVALE UDRŽITELNÉ VÝSTAVBĚ Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technickoekonomických studijních programů Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 Vnímání ekologicko/energetické situace lidmi v 21. století Světová zásoba uhlí 100 let Světová zásoba ropy 150 let (za každou kalorii běžně vyráběných potravin se skrývá 10 kalorií z ropy, vliv snadné dopravy na urbanismus ) Zdroje energie dochází musíme s nimi šetřit a naučit se hospodařit s těmi, které nedojdou. Evoluce člověka běží příliš rychle. Antropogenní působení planeta neunese, resp. vyrovná jen za cenu velké změny (nastane nová rovnováha, neslučitelná s dnešním životem člověka). Vše má limity. Planeta si ve svých dějinách poradila s většími změnami, než způsobil člověk. Stát nemá zasahovat do přirozeného vývoje společnosti víc, než je nezbytné. Energetické zdroje jsou nevyčerpatelné. Dojdou-li zdroje, které používáme dnes, člověk jistě vynalezne jiné. Není důvod ke strašení lidí a k brzdění lidské touhy po čím dál větším blahobytu. 2

3 7 miliard lidí na Zemi (2011) Lidstvo, nebo přesněji dnes zdánlivě tak úspěšná civilizace euroamerického typu však přitom prožila celé své dějiny v systémech otevřených, v neustálém dobývání nových kolonií, přírodních zdrojů, úložišť a odbytišť; žila tedy jaksi na dluh prostoru, ale díky setrvačnosti přírodních i společenských procesů i na dluh času. Nikoli nepodstatná část naší dosavadní historické zkušenosti je proto k nepotřebě, naše dosavadní přírodovědná, společenskovědní ani politická empirie není prostě mechanicky extrapolovatelná k řešení problémů jediné globální vesnice.

4 Ekologická stopa Lidstvo má k dispozici 1,76 ha biologicky produktivní země na obyvatele Světová průměrná ekologická stopa v roce 2007 byla 2,7 globálních hektarů na osobu. Průměr na jednu zemi se pohybuje od 10 až po méně než 1 globální hektar na osobu. Průměrná ekologická stopa České republiky je 5,73 globálních hektarů na osobu, biologická kapacita je 2,67 globálních hektarů na osobu, takže republika vytváří ekologický dluh ve výši 3,06 globálních hektarů na osobu. 5 až

5 Co bereme z přírody a co jí vracíme energie emise odpady půda voda vzduch V uzavřeném systému konečných zdrojů není kvantitativní růst trvale možný.

6 Lineární spotřební hospodaření budov SLUNCE VÍTR SRÁŽKY čerstvý vzduch energie (elektřina, plyn) pitná voda materiály, předměty SPOTŘEBA odpadní vzduch tepelné ztráty odpadní voda odpady ROSTLINY PŮDA VODNÍ PLOCHY

7 Koloběhy v přírodě

8 Koloběhy v přírodě malý velký

9 Výpar a odtok srážkové vody

10 Požadavky vyhlášky č. 268/2009 Sb. Odvádění srážkových vod řešit přednostně vsakováním. Pokud není vsakování možné řeší se odváděním srážkových vod: - do povrchových vod, a pokud to není možné - do jednotné kanalizace 10

11 Zeleň v urbanismu 11

12 Hospodaření budov v uzavřeném cyklu SLUNCE VÍTR SRÁŽKY čerstvý vzduch energie (elektřina, plyn) pitná voda materiály, předměty SPOTŘEBA odpadní vzduch tepelné ztráty odpadní voda odpady ROSTLINY PŮDA VODNÍ PLOCHY

13 Life Cycle Assesement (LCA) životní cyklus stavby Při hodnocení dopadů "života materiálu" by do posuzování měly vstupovat údaje z celého jeho životního cyklu. Takovýto přístup by pak využíval hranice systému "Cradle to Grave", neboli od kolébky do hrobu, které zahrnují všechny fáze životního cyklu výrobku (stavby). 13

14 Hodnocené parametry kvality budov Svázané emise SO 2 udávající ekvivalentní emise, způsobující okyselování (acidifikaci) prostředí. Ekvivalentní znamená, že se nejedná pouze o emise SO 2, ale také o emise dalších plynů způsobujících okyselování prostředí, jejichž efekt je přepočítán na úroveň efektu SO 2. Udává se v gramech nebo v kilogramech SO 2 ekvivalentních - [kg SO 2, ekv. ] Potenciál eutrofizace prostředí = množství ekvivalentních atmosférických emisí a emisí z odpadních vod, způsobujících nepřirozené zvyšování obsahu živin ve vodách a půdách (eutrofizaci). Jednotky: [kg x,ekv. ]. 14

15 Výzvy pro současné stavebnictví energie zdroje / dopady MATERIÁLY VODA PŮDA současný stav značná spotřeba neobnovitelných přírodních zdrojů neefektivní spotřeba pitné vody nedostatečně regulovaná urbanizace hlavní úkoly pro udržitelnou výstavbu EFEKTIVNĚJŠÍ VYUŽÍVÁNÍ MATERIÁLŮ emise odpady půda voda vzduch - šetření neobnovitelných přírodních zdrojů materiálů - konstrukce s dlouhou životností, rekonstrukce a modernizace - demontovatelné konstrukce a opětné použití prvků a konstrukcí - recyklace stavebních materiálů - využívání recyklovaných materiálů i z oblastí mimo stavebnictví - regulované využívání obnovitelných zdrojů (např. tropické dřevo) SNIŽOVÁNÍ SPOTŘEBY KVALITNÍ VODY - snižování spotřeby pitné vody v domácnostech - snižování spotřeby pitné vody v průmyslu - využívání dešťové vody pro provoz budov PŘISPÍVÁNÍ K TRVALE UDRŽITELNÉMU ROZVOJI SÍDEL - efektivní využívání půdy - strategie trvale udržitelného urbanistického rozvoje - flexibilita a adaptabilita umožňující dlouhou životnost budov - rekonstrukce budov a revitalizace sídel

16 Výzvy pro současné stavebnictví zdroje / dopady ENERGIE současný stav narůstající spotřeba energie hlavní úkoly pro udržitelnou výstavbu SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ POTŘEBY Tepelně technické vlastnosti obálky budovy Využití pasivních zisků Recyklace tepla ZVYŠOVÁNÍ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI STAVEB Zdroje tepla/chladu, ventilátory, čerpadla VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Slunce, země, vzduch, biomasa EMISE / ODPADY narůstající znečištění životního prostředí SNIŽOVÁNÍ MNOŽSTVÍ EMISÍ A ODPADŮ - snižování emisí CO2, SO2, NOx, HCFC aj. - snižování množství nerecyklovatelných odpadů

17 Mohou být OZE náhradou konvenčních zdrojů? obnovitelné zdroje energie v principu jsou nevyčerpatelné, to ale ještě neznamená, že z nich můžeme v konkrétním místě a čase vyrábět energii bez jakýchkoliv omezení lokálně jsou vyčerpatelné naprosto všechny energetické zdroje OZE mají velmi nízkou koncentraci nositele energie v prostoru a čase 12 milionů MWh elektřiny = roční produkce jaderné elektrárny Temelín FOTOVOLTAICKÉ PANELY VĚTRNÉ TURBÍNY FYTOPALIVA 12,4 ha vrtulí ha Plodiny z 1 ha = rozštěpení 3 g uranu 17

18 Úspory energie při výstavbě a provozu budov Ing. Arch. Aleš Brotánek STAVEBNICTVÍ: Budovy spotřebovávají skoro polovinu energie je možné stavět s ENB o 70 až 90 % menší za 100 let se stavby obnoví (1 % ročně) když dnes začneme stavět budovy s 20% nároky za 100 let zbude pouze 20 % to se dá vyprodukovat z OZE 18

19 LEED hodnocené parametry kapitola udržitelnost místa (lokality) hospodaření s vodou energie a atmosféra materiály a zdroje kvalita vnitřního prostředí inovace a proces návrhu hodnotící kritéria využití pozemků, hustota osídlení, alternativní doprava, zacházení s dešťovou vodou, světelné znečištění, zelené plochy,... omezení spotřeby vody na zavlažování, snížení množství vody v kanalizaci, snížení spotřeby vody, snížení potřeby energie, využití obnovitelných zdrojů energie, produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů, energetický management, redukce škodlivých látek do ovzduší (látky poškozující ozonovou vrstvu, apod.), minimalizace stavebního odpadu, zavedení odpadového hospodářství, znovuvyužití dílčích konstrukcí a materiálů, využití certifikovaného dřeva, sledování koncentrace CO 2, řízení výměny vzduchu, užití nízkoemisivních materiálů, zařízení na automatické řízení kvality vzduchu, tepelná pohoda, denní osvětlení a oslunění, ohodnocení výjimečně kvalitních vlastnosti nad rámec hodnocených témat

20 Kritéria Administrativní budovy ENVIROMENTÁLNÍ SOCIÁLNĚ KULTURNÍ EKONOMICKÁ LOKALITA E.01 Spotřeba primární energie 11,4 % E.02 Potenciál globálního oteplování 8,3% E.11 Využití půdy 3,6 % S.12 Kvalita vnitřního vzduchu 3,6 % C.02 Facility management 4,3 % C.01 Náklady životního cyklu 5,1% S.11 Zdravotní nezávadnost materiálů 4,9 % E.09 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě 4,6 % 20

21 Kritéria Budovy pro bydlení ENVIROMENTÁLNÍ SOCIÁLNĚ KULTURNÍ EKONOMICKÁ LOKALITA E.08 Spotřeba pitné vody 3,5 % E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů 10,5 % E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP) 7,5 % E.11 Využití půdy 6,5 % S.02 Akustický komfort 3,9 % C.01 Analýza provozních nákladů 6,5 % S.05 Zdravotní nezávadnost materiálů 4,2 % C.04 Management tříděného odpadu 4,5 % E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě 6,0 % 21

22 Vývoj energetického hodnocení staveb Stoupá vypovídající hodnota, kompetence zpracovávající osoby, množství potřebných údajů a čas zpracování. 22

23 23

24 Obecné požadavky udržitelné výstavby Funkčnost (dle požadavků) a flexibilita využití Dlouhá životnost/trvanlivost budov a jejich částí Ochrana přírodního prostoru tím, že budovy zabírají málo místa Minimální spotřeba vnější energie a materiálu (např. voda)za provozu budov Minimální emise plynných či tuhých odpadů Využití opakovaně použitelných, recyklovatelných nebo použitých materiálů Krátké dopravní cesty při výstavbě i provozu budov

25 Vytápění a trvale udržitelná výstavba Ve vztahu k ovzduší má výrazný vliv na emise způsob spalování pevných paliv, tj. typ kotle. Nejhorší vlastnosti mají konstrukce s prohoříváním paliva, což jsou jak starší zdroje, tak zdroje nové, které se vzhledem k pořizovacím nákladům stále běžně prodávají. K prohořívání paliva dochází i v krbech, jejich trvalé užívání nelze hodnotit ve vztahu k emisím kladně. Pevná paliva používá 17% domácností, z nichž padesát procent má zdroje s prohoříváním. Prodej kotlů, krbů a topidel na tuhá paliva do výkonu 50 kw v letech

26 Vytápění a trvale udržitelná výstavba Typ zdroje z hlediska automatiky provozu a způsob spalování má výrazný vliv na emisní zatížení. Obsluha u klasických kotlů s prohořívacím a odhořívacím způsobem spalování má jen omezené možnosti regulace v rámci dávkování paliva a přívodu spalovacího vzduchu, tudíž spalovací proces neprobíhá v emisně optimálním parametrech. Automatika zdroje s omezeným zásahem obsluhy a pyrolýzní spalování je ve vztahu ke škodlivinám naopak na pozitivní straně. Nejen obnovitelný zdroj, ale i kotel s co nejvyšší emisní třídou je podmínkou udržitelné výstavby. Výsledky měření dle lit. KRPCE K, HORÁK J., HOPAN F. Měření emisí znečišťujících látek z kotlů malých výkonů, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum Inovace pro efektivitu a životní prostředí.

27 Rozdělení a umístění zdrojů tepla Oproti plynovým kotelnám musíme navíc řešit: Dopravu paliva (k objektu a do skladu, ze skladu ke zdroji) Skladování (sklad) paliv (Akumulaci tepla AZ) Kotelny na pevná paliva

28 Výhřevnost paliv Ztráta 6 kw Spotřeba tepla UT + TV = 75 GJ/rok Roční spotřeba dřeva = 6250 kg tj. 9 m3

29 KLIMATIZACE DIVADLA

30 NOČNÍ CHLAZENÍ A AKUMULACE BUDOVY

31 TEPELNÁ ČERPADLA CHLADICÍ STROJE ZÍSKÁVÁME TEPLO = TEPELNÉ ČERPADLO ZÍSKÁVÁME CHLAD = ZDROJ CHLADU KONDENZÁTOR CHLADÍCÍ OKRUH VÝPARNÍK TRANSPORT TEPLA Z VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ DO ATMOSFÉRY Chladící okruh ochlazuje přímo chlazenou látku = CHLAZENÍ PŘÍMÉ Chlazení látky se děje přes pomocnou teplonosnou látku = CHLAZENÍ NEPŘÍMÉ

32 VYUŽITÍ GEOTERMÁLNÍ ENERGIE V ROČNÍM CYKLU

33 POTENCIÁL ÚSPOR EMISÍ CO2 VZT CELKEM (NĚMECKO)

34 Další přínos vzduchotechniky při užívání budov

35 Nejjednodušší integrace potrubí vzduchotechniky do místností v budovách

36 Jednoduchá integrace potrubí vzduchotechniky do místností v budovách

37 Komplexní integrace potrubí vzduchotechniky do místností v budovách

38 ŠEDÁ ENERGIE VE VZT POTRUBÍ Spiro potrubí DN MJ/m Ohebné potrubí DN MJ/m Ohebné potrubí s akustickou izolací DN MJ/m

39 Potenciál úspor primární energie pro administrativní a obchodní budovy

40 Potenciál úspor primární energie pro administrativní a obchodní budovy

41 HODNOCENÍ PŘÍNOSU VZT PRO RD

42 HODNOCENÍ PŘÍNOSU VZT PRO RD

43 HODNOCENÍ PŘÍNOSU VZT PRO RD

44 HODNOCENÍ PŘÍNOSU VZT PRO RD

45 HODNOCENÍ PŘÍNOSU VZT PRO RD

46 46

47 ČSN , říjen 2011 Klasifikace budov Nízkoenergetická budova potřeba tepla na vytápění < 50 kwh/m 2 Shrnutí požadavků stavební řešení Pasivní budova RD BD Neobytná s 18 až 22 o C n 50 < 0,6 /h n 50 < 0,6 /h n 50 < 0,6 /h U em 0,25 W/(m 2 K) U em 0,35 W/(m 2 K) U em 0,75.U em,n Potřeba energie na vytápění E A 20 kwh/(m 2.a) E A 15 kwh/(m 2.a) E A 15 kwh/(m 2.a) Potřeba energie na chlazení 0 kwh/(m 2.a) 0 kwh/(m 2.a) E Ach 15 kwh/(m 2.a) stavební řešení 47

48 Pasivní budova RD BD Neobytná s 18 až 22 o C Spotřeba primární energie (pouze vytápění, příprava teplé vody, pomocná el. energie pro provoz energetických systémů, chlazení u neobytných budov) PE A 60 kwh/(m 2.a) PE A 60 kwh/(m 2.a) PE A 120 kwh/(m 2.a) Primární energie představuje energii přírodních zdrojů, které neprošly žádno konverzí.

49 Poznáte, co je co? Nízkoenergetický Pasivní Blízký nulovému Energeticky nezávislý Nulový Energeticky pozitivní 49

50 Řešení Nízkoenergetický Pasivní Blízký nulovému Energeticky nezávislý Nulový Energeticky pozitivní 50

51 Rozdíly v energetických systémech na klasifikaci budovy 51

52 Rozdíly v energetických systémech na klasifikaci budovy U em = 0,18 [W/(m 2 K)] Klasifikační třída obálky budovy Bez strojního chlazení nižší než doporučená hodnota A velmi úsporná 52

53 Rozdíly v energetických systémech na klasifikaci budovy Varianta 1. Kondenzační kotel jako zdroj tepla pro vytápění a přípravu teplé vody, větrání je přirozené (okny), osvětlení tvoří kombinace klasických a úsporných žárovek. Varianta 2. Vytápění je elektrickými přímotopy s odběrem energie ze sítě, centrální nucené větrání se ZZT (rekuperací), termální solární systém pro ohřev teplé vody s elektrickým dohřevem, kompaktní úsporné zářivky pro osvětlení. Varianta 3. Kondenzační kotel pro vytápění a zbytkový ohřev teplé vody, termální solární systém pro ohřev teplé vody s ročním pokrytím 74%, centrální nucené větrání se ZZT (rekuperací), osvětlení tvoří LED světelné zdroje. Varianta 4. Tepelné čerpadlo vzduch-voda pro vytápění a přípravu teplé vody, centrální nucené větrání se ZZT (rekuperací), kompaktní úsporné zářivky pro osvětlení v kombinaci s LED světelnými zdroji. Varianta 5. Tepelné čerpadlo vzduch-voda pro vytápění a přípravu teplé vody, centrální nucené větrání se ZZT (rekuperací), kompaktní úsporné zářivky pro osvětlení v kombinaci s LED světelnými zdroji, hybridní fotovoltaický systém pro výrobu elektrické energie (pouze pro vlastní spotřebu). Varianta 6. Kotel na pelety pro vytápění a zbytkový ohřev teplé vody, termální solární systém pro ohřev teplé vody s ročním pokrytím 74%, centrální nucené větrání se ZZT (rekuperací), osvětlení tvoří LED světelné zdroje, hybridní menší fotovoltaický systém pro výrobu elektrické energie (pouze pro vlastní spotřebu). 53

54 Kondenzační kotel xx xx Elektrické vytápění xxx Kotel na pelety Tepelné čerpadlo vzduch/voda xx xx Solární termické panely xx xx xx Fotovoltaické panely xx xx Přirozené větrání xx Nucené větrání se ZZT xx xx xx xx xx Osvětlení xx xx xx xx xx xx VYTÁPĚNÍ 34,9 19,7 19,7 19,7 19,7 19,7 CHLAZENÍ 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 VĚTRÁNÍ 0,0 4,2 4,2 4,2 4,2 4,2 TEPLÁ VODA 21,5 5,7 5,7 21,5 21,5 5,7 OSVĚTLENÍ 4,6 3,4 2,3 2,9 2,9 2,3 výroba elektřiny FV 8,6 2,9 celková spotřeba 62,8 33,7 32,5 23,6 14,9 30,9 primární energie 75,8 100,0 48,2 70,7 45,3 15,8 Vyhláška 148/2007 Sb. B A A A A A ČSN Rozdíly v energetických systémech na klasifikaci budovy pasivní nízkoenergetický nízkoenergetický nízkoenergetický pasivní xx blízký nulovému 54

55 55

56 UKAZATELE ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY Celková primární energie za rok Neobnovitelná primární energie za rok Celková dodaná energie za rok Průměrný součinitel prostupu tepla Součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové obálce budovy Dílčí dodané energie pro technické systémy za rok Účinnost technických systémů

57 Téhož druhu, užívání, geometrického tvaru, ploch, orientace, klimatickými údaji, apod. Parametry a hodnoty vlastností konstrukcí a technických systémů uvedeny v příloze č.1 vyhlášky REFERENČNÍ BUDOVA HODNOCENÁ BUDOVA? Představuje nákladově optimální úroveň ve vztahu k energetické náročnosti Parametry, které nejsou stanoveny jako referenční, se použijí shodné s hodnocenou budovou.

58 Průměrný součinitel prostupu tepla referenční budovy, je-li jednozónová s převažující vnitřní teplotou 18 až 22 o C Normově požadované hodnoty dle ČSN (2011) U ee,r = U ee,n,20,r = f R. U N,20,j. A j. b j A j + U ee,r Redukční činitel 0,02 Přirážka na vliv tepelných vazeb 1,0 Dokončená budova a její změna f R 0,8 Nová budova 0,7 Budova s téměř nulovou spotřebou energie

59 U referenční budovy: Podíl prosklení vyšší než 50 % teplosměnné plochy obvodových stěn do 50 % normová hodnota pro výplně otvorů, ve zbytku do skutečné plochy prosklení se uvažuje součinitel prostupu tepla stěny. Požadované U u referenční budovy: Neprůsvitné části normová hodnota pro stěny Průsvitné části normová hodnota pro výplně otvorů Lehký obvodový plášť

60 U nových budov U em,n,20,r,max 0,5 obytné budovy ostatní budovy: 1,05 A/V 0,2 0,45 A/V>1 0,30+0,15/(A/V) A teplosměnná plocha obálky V objem z vnějších rozměrů Budova s jinou převažující vnitřní teplotou U ee,r = U ee,n,20,r. 16 θ ii 4 Vícezónová budova U ee,r = U ee,r,j. V j V j U em,r,j V j referenční hodnota průměrného součinitele prostupu tepla zóny objem zóny z vnějších rozměrů

61 Měněné stavební prvky obálky budovy U R prvků = doporučená hodnota dle ČSN :2011 Srovnání energií s referenční budovou dle níže uvedené horní hranice klasifikační třídy Hodnota hranice klasifikační třídy Klasifikační třída Slovní vyjádření 0,65. U em,r A Mimořádně úsporná 0,8. U em,r B Velmi úsporná U em,r C Úsporná 1,5. U em,r D Méně úsporná a další viz. vyhláška

62 Budova s téměř nulovou spotřebou energie Stavební konstrukce a průměrný součinitel prostupu tepla pro referenční budovu f R = 0,7 Budova s téměř nulovou spotřebou energie Požadavek pro snížení referenční hodnoty neobnovitelné primární energie o hodnotu Rodinný dům 25% Bytový dům 20% Ostatní budovy 10% Snížení referenčních hodnot platí i u ostatních budov po , ale o nižší procentuální hodnotu.

63 HRÁTKY S NULOVÝMI BUDOVAMI Spotřeba elektrické energie 500 kwh je kryta pouze ze sítě. Spotřeba elektrické energie 600 kwh je kryta ze 2/3 fotovoltaikou, z 1/3 napojením na veřejnou síť. Tímto opatřením klesla hodnota primární energie o 66 %. Jiný pohled říká, že je třeba ohodnotit skutečnost výroby elektřiny z OZE. Pak je výpočet následující: Hodnocení je radikálně jiné a výroba elektrické energie z OZE tak např. umožní nákup energie ze zemního plynu, který je samozřejmě zdrojem neobnovitelný. Získáme tak množství dodané energie

64 64

65 Energetická bilance PD Pasivní dům název vznikl ze snahy o maximální využití pasivních zisků (nejlepší energie je ta nevyrobená) Prostup + větrání = vnitřní zisky + solární zisky Okno v zimě topí, v létě nesmí zhoršovat - Nutné stínící prostředky 65

66 Princip a zásady pasivního domu Nízká spotřeba tepla na vytápění Pasivní zisky Ztráta prostupem Ztráta větráním Solární zisky + stínění v letním období Vnitřní zisky (lidé, osvětlení, spotřebiče) Izolace obálky bez tepelných mostů (izolace stěn, trojsklo) Vhodný tvar budovy a její osazení do terénu Recyklace tepla z odpadního vzduchu Vysoká vzducho těsnost budovy 66

67 První pasivní dům DARMSTADT 1990 V roce 1990 byl postaven v německém městě Darmstadt, ve kterém byl později založen Institut pro pasivní domy, řadový dům se čtyřmi jednotkami (4 řadové domy - architekti Bott, Ridder a Westemeyer). Nejvíce PD je nyní v Rakousku (2 tisíce?). V České republice byl první pasivní dům postaven v roce Nyní je jich cca

68 První pasivní dům DARMSTADT 1990 Teplá voda PASIVNÍ DŮM je původně definován velmi nízkou spotřebou tepla na vytápění < 15 kwh/m2. (nyní se lokálně přidávají podmínky spotřeby primární energie apod.) Z toho je např. definován faktor 10 10x nižší spotřeba tepla v srovnání s běžnou výstavbou 20.století. _Kranichstein.htm 68

69 69

70 Soubor EPD Koberovy (Atrea) 70

71 Využití pasivního slunečního záření Venkovní teplota Spotřeba tepla zataženo nejsou vnější zisky vysoká spotřeba tepla Slunečno pasivní solární zisky nízká spotřeba tepla 71

72 Sezónní zásobník tepla 72

73 Solární domy Vzniku staveb, označovaných dnes jako pasivní domy, předcházela výstavba s koncepcí solárních domů. Domy byly navrhovány s velkými zásobníky tepla (voda, kámen, zdivo), které akumulovalo teplo ze slunce skrze vodu nebo vzduch. Menší důraz byl kladen na tepelnou ochranu budovy a vhodné větrání. Tradice solárních domů odkazuje do starověkého Řecka a Číny, kde jsou pro ně vhodné klimatické podmínky. 73

74 Budova správy národního parku v německém Zwieselu Sluneční kolektory jih + sklon: 80, maximálně využívají zimní slunce. V létě, kdy se řeší naopak problém s přehříváním budovy, brání přístupu slunce do budovy i k solárním kolektorům přesah střechy (2,6 m). V horní části budovy jsou umístěna vyklápěcí okna, která po otevření umožňují efektivní větrání na principu komínového efektu. Letnímu slunci v přehřívání budovy a kolektorů brání i vysouvací rolety. 74

75 75

76 Energeticky soběstačný dům Rodiný dům bez přípojek, který si všechnu potřebnou elektřinu vyrábí ze slunce. Izolované betonové stěny, dům ze severu a západu zahrnut zeminou, zelená střecha Pasivní solární zisky prosklením Krb, teplovzdušné vytápění + topné registry Fotovoltaická elektrárna 2,5 kwp, studna Litinový kotel 34 kw + akumulační nádoba 4,5 m3 s průtočným ohřevem teplé vody 76

77 Trigenerace

78 Příklad využití trigenerace 2/2011 Budova ekologického obchodu je soběstačná díky vybavení: Kogenerační jednotky (čistý řepkový olej) teplo a chlad termické solárních kolektory světlíky umělé osvětlení plochy stmívatelné, reaguje na zisky denního světla a automaticky upravuje intenzitu umělého osvětlení dešťová voda zachytávána v akumulační nádrži a následně použita na splachování WC, mytí podlah, zalévání zeleně apod.

79 Škola je plachta, potřebná k plavbě životem. Anonym 79