Přehled přednášek Biotechnologie a technická mikrobiologie
|
|
- Anežka Valentová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Přehled přednášek Biotechnologie a technická mikrobiologie I. Čistírenská mikrobiologie Mikroorganismy: Viry a bakteriofágy Bakterie: Vločkotvorné Degradační a transformační Vláknité Biologické pěnění Biologické problémy při separaci kalu Houby Prvoci Eucarya Způsob mikroskopické kontroly kalů Metody zkoumání mikrobiálních procesů v čistírenství (i v jiných prostředích) Mikrobiální odstraňování dusíku Mikrobiální odstraňování fosforu Anaerobní procesy Předčišťování OV s obsahem toxických látek II. Ostatní environmentální biotechnologie Mikrobiální čištění odpadního vzduchu Bioremediace půd a podzemních vod Fytoremediace Kompostování Biosorpce, biomethylace Desinfekce pitné vody III. Mikrobiální rozklad nejvýznamnějších polutantů Mikrobiální rozložitelnost sloučenin - úvod Uhlovodíky alifatické Uhlovodíky aromatické Chlorované organické látky Plasty IV. Aplikace imobilizovaných buněk Výskyt parazitů v odpadních vodách a kalech
2 1. VIRY Mikroorganismy aktivovaných kalů Živočišné viry (rotaviry, enteroviry, viry hepatitidy A, HIV a.j.) Bakteriofágy 2. BAKTERIE - Dominantní skupina mikroorganismů v AK Vločkotvorné Degradační Transformační Vláknité (Zoogloea + mnohé další) (rozklad organických látek na CO 2 a vodu) (nitrifikační, denitrifikační, poly-p baktérie aj.) 3. HOUBY 4. PRVOCI 5. EUCARYA
3 Tvorba mikrovloček buňkami bakterií Barveno krystalickou violetí, zvětšení 1000 x
4 Vločky aktivovaného kalu, zvětšení 100 x
5 BIOFLOKULACE proces tvorby vloček Buňky mikroorganismů, nečistoty a nerozpuštěné částice jsou stmeleny hmotou nazývanou matrix Matrix je tvořena zejména - bakteriálními extracelulárními polymery - biopolymery uvolněnými po rozpadu buněk - polymery obsaženými v OV Soudržnost vloček je dána (dle různých teorií): - přitažlivými silami prostřednictvím různě nabitých složek - gelovací schopností bakteriálních alginátů - schopností bivalentních kationtů poutat dvě záporně nabité složky Vločky rychle vychytávají mikrobiální buňky z přitékající OV, rovněž mohou poutat ionty (těžkých) kovů. Mají význam při ochraně bakteriálních buněk vůči účinkům některých toxických látek.
6 Zoogloea
7 Význam vláken pro tvorbu vloček AK, zvětšení 200 x fázový kontrast
8 PRINCIP FÁZOVÉHO KONTRASTU Objektiv Fázová destička Stolek s preparátem Čočka kondenzoru Prstenčitá clona
9 Vláknité mikroorganismy AK typů (mezinárodní klasifikace dle Eikelbooma) Rozlišování na základě mikroskopických charakteristik: - délka a průměr vlákna, větvení, tvar vlákna, tvar buněk - viditelnost sept, pouzder a granulí - růst epifytických bakterií, pohyblivost - Gramovo a Neisserovo barvení Nadměrný výskyt vláken: - otvírání struktury vloček - přemosťování vloček Vláknité bytnění kalu
10 Vláknité mikroorganismy AK - vláknité bytnění
11 Vláknité mikroorganismy AK - vláknité bytnění
12 Vláknité mikroorganismy AK Vlákna otevírající strukturu vloček: Microthrix parvicella, Nostocoida limicola Typ 0041, Typ 0675, Typ 0092, Typ 1701, Typ 1851 Vlákna přemosťující vločky: Sphaerotillus natans, Typ 0041, Typ 021N, Typ 1701 Haliscomenobacter hydrossis, Microthrix parvicella a.j.
13 Vláknité mikroorganismy AK - vlákna otevírající strukturu vloček
14 Vláknité mikroorganismy AK - vlákna přemosťující vločky
15 Nejvýznamnější vláknité mikroorganismy v ČR Microthrix parvicella Nostocoida limicola I, II, III Typ 0041, Typ 0675 Typ 0092, Typ 0803 Haliscomenobacter hydrossis Typ 1851, Typ 021N Typ 0961, Typ 1863 Aktinomycéty NALO, GALO, PTLO Sphaerotillus natans Thiothrix
16 Microthrix parvicella Vlákna μm dlouhá Šířka 0,5 0,8 μm Septa nepozorovatelná (FK) Gram + Neisser granule + Barvení dle Neissera, zvětšení 1000 x
17 Nostocoida limicola I Vlákna μm dlouhá Šířka 0,6 0,8 μm Tvar vlákna stočený Septa obvykle nepozorovatelná FK Gram + (buňky kokovité) Neisser + Gramovo barvení, 1000 x
18 Nostocoida limicola II Vlákna μm, šířka 1,0 1,4 μm Tvar vlákna stočený, buňky kulovité, oválné až diskoidní Gram variabilní (spíše -), Neisser variabilní (spíše +), septa často zřetelná FK Barvení dle Neissera, zvětšení 1000 x Fázový kontrast
19 Nostocoida limicola III Vlákna μm, Šířka 1,6 2,0 μm Tvar vlákna stočený Buňky často kulovité, ale i oválné až diskoidní (septa dobře viditelná FK) Gram + Neisser + Barvení dle Neissera 1200 x
20 Typ 0041, Typ 0675 (Typ 0041/0675) Mírně prohnutá vlákna, Typ 0041 delší (až 400 μm) a silnější (1,0 1,9 μm) Často epifytické nárosty Gram + nebo gramlabilní Neisser - Fázový kontrast Gramovo barvení, 1000 x
21 Typ 0092 Vlákna μm, šířka 0,6 1,0 μm, často vyčnívají z vloček Septa téměř nerozpoznatelná Gram Neisser + Preparáty dle Neissera, 1000 x
22 Haliscomenobacter hydrossis Jemná vlákna dlouhá do 100 μm, šířka jen 0,35 0,45 μm rovná nebo mírně zahnutá, vyčnívají z vloček Septa obvykle nepozorovatelná FK Gram - Neisser - Barvení dle Grama 1000 x
23 Typ 021N Přímé světlo, 800 x
24 Typ 021N Fázový kontrast 1000 x
25 Typ 0961 Vlákna přímá nebo prohnutá: μm, šířka 0,8 1,5 μm Buňky obdélníkové, septa pozorovatelná fázovým kontrastem Gram - Neisser - Gramovo barvení 1000 x
26 Typ 1863 Vlákna do 150 μm, někdy stočená, šířka 0,8 1,5 μm, volně mezi vločkami Buňky oválné, dobře viditelné Gram - Neisser - Gramovo barvení 1000 x
27 Aktinomycéty - NALO, GALO, PTLO Vlákna s pravým větvením, často mycélia nebo chomáčky Gram + Neisser s granulemi často + Fázový kontrast 200 x Fázový kontrast 1000 x
28 Aktinomycéty - NALO, GALO, PTLO Vlákna s pravým větvením, často mycélia nebo chomáčky Gram + Neisser s granulemi často + Gramovo barvení, 1000 x Gramovo barvení, 1400 x
29 Aktinomycéty - NALO, GALO, PTLO Vlákna s pravým větvením s ostřejším úhlem, často mycélia nebo chomáčky Gram + Neisser s granulemi často + Gram 1200 x
30 Sphaerotillus natans Vlákna s nepravým větvením, μm, rovné nebo mírně prohnuté Buňky tyčkovité se zaoblenými konci Gram - Neisser - Fázový kontrast, 1000 x Fázový kontrast, 200 x
31 Thiothrix Vlákna rovná nebo mírně prohnutá, buňky obdélníkové Septa snadno viditelná Přítomnost sirných granulí (FK), sirný test + Gram ( + při velkém množství granulí), Neisser -
32 Potlačení vláknitých organismů Nespecifické zákroky - desinfekce (chlór, peroxid vodíku, ozon) - instalace selektorů Specifické zákroky - přídavek nutrientů, snížení koncentrace kalu - změna koncentrace kyslíku - změna stáří kalu (?), sběr flotující biomasy - výměna kalu, přídavek koagulantů
33 Skupiny morfotypů vláknitých mikroorganismů Mikroorganismy Společné vlastnosti Možnosti potlačení Skupina I: Růst při nízké koncentraci rozp. O 2 S. natans, Typ 1701, H. hydrossis Skupina II: Růst v aerobní mixotrofní zóně Thiothrix sp. Typ 021 N Využívají snadno rozložitelné substráty. Růst při různém stáří kalu. Využívají snadno rozložitelné substráty (nižší org. kys.). Tvoří ze sulfidů sirné granule. Růst při deficitu nutrientů. Selektory s postupným tokem (AE, AN i ANOX). Zvýšení stáří kalu. Zvýšení koncentrace kyslíku nad 1,5 mg/l Selektory s postupným tokem (AE, AN i ANOX). Dodávka nutrientů. Omezení přísunu sulfidů a org. kyselin. Skupina III: Růst v jiných aerobních zónách Typ 1851 Nostocoida limicola Skupina III: Růst v AE, AN i ANOX zónách M. parvicella, Typ 0092, Typ 0041/0675 Využívají snadno rozložitelné substráty. Výskyt při středním až vysokém stářím kalu. Rozšířené v systémech s AE, ANOX i AN stupni. Výskyt při vysokém stáří kalu. Možný růst na hydrofobních substrátech. Selektory s postupným tokem (AE, AN i ANOX). Snížení stáří kalu. Možnosti potlačení nejisté. Doporučení: - instalace zařízení pro sběr nerozpuštěných substrátů (tukolapače) - dodržení postupného toku v celém systému - různé stupně (AE, AN, ANOX) dobře definovat - dodržet koncentraci O 2 nad 1,5 mg/l - dodržet nízkou koncentraci amonného dusíku (pod 1 mg N / l) Zdroj: Martins et al.: Filamentous bulking sludge a critical review. Water Research, 38, (2004),
34 PĚNĚNÍ AKTIVOVANÉHO KALU Nejčastější mikroorganismy působící tvorbu biologických pěn: Microthrix parvicella NALO (Nocardia amarae like organisms) = GALO (Gordona amarae) PTLO (Pine Tree like organisms), Skermania piniformis Aktinomycéty, rhodokoky Typ 1863 Nostocoida limicola
35 Separační problémy při čištění odpadních vod Vláknité bytnění Biologické pěny Dispersní růst Neusaditelné mikrovločky Viskósní bytnění Vzplývání kalu
36 Dispersní růst Fázový kontrast 200 x
37 Neusaditelné mikrovločky Přímé světlo 100 x
38 HOUBY
39 PRVOCI - PROTOZOA Základní skupiny: Bezbrví: Bičíkovci Měňavky Obrvení: Nálevníci Rournatky
40 Bičíkovci - Flagellata Přímé světlo 100 x
41 Měňavky Améby Fázový kontrast 200 x
42 Nálevníci Ciliata, Infusoria Nálevníci plovoucí Přímé světlo 100 x Přímé světlo 200 x
43 Nálevníci Ciliata, Infusoria Nálevníci lezoucí Fázový kontrast 200 x Přímé světlo 200 x
44 Nálevníci Ciliata, Infusoria Nálevníci přisedlí r. Vorticella
45 Nálevníci Ciliata, Infusoria Nálevníci přisedlí koloniální Přímé světlo 100 x Fázový kontrast 200 x
46 Rournatky Suctoria
47 Význam nálevníků pro kvalitu odtoku Parametr odtoku Systém s nálevníky Bez nálevníků BSK (mg/l) CHSK (mg/l) Org. dusík (mg/l) Zákal (A 620 ) 0,23 0,34 0,95 1,42 Počet bakterií (CFU/ml)
48 EUCARYA: Vířníci Rotaria, Rotatoria Přímé světlo 100 x
49 EUCARYA: Hlístice - Nematoda
50 EUCARYA: Máloštětinatci - Oligochaeta
51 EUCARYA: Želvušky - Tardigrada
52 EUCARYA: Rozsivky - Diatomae
53 ZÁKLADNÍ CÍLE MIKROSKOPICKÉ KONTROLY AK Charakterisace vloček kalu s ohledem na jejich separovatelnost Zjištění přítomnosti vláknitých mikroorganismů, jejich kvantifikace, případně identifikace dominantních typů Zhodnocení různorodosti a četnosti protozoálního oživení a výskytu mnohobuněčných organismů Posouzení možných příčin případné špatné separovatelnosti Posouzení výskytu PAO bakterií v systémech s biologickým odstraňováním fosforu (Neisserovo barvení)
54 MIKROSKOPICKÝ OBRAZ ATIVOVANÉHO KALU Omezená přítomnost vláknité populace (do stupně 4 5) Výskyt pevných, nejlépe sférických vloček střední velikosti Absence dispersního růstu, absence částic v tekutině Absence nebo nízká četnost plovoucích nálevníků a bičíkovců Přítomnost lezoucích a přisedlých nálevníků nad 10 3 / ml Nepřítomnost hlístic a oligochét
55 BIOLOGICKÉ ODSTRAŇOVÁNÍ DUSÍKU AMONIZACE proces uvolňování amoniaku a amonných solí při rozkladu organických látek (amonizační bakterie) NITRIFIKACE aerobní přeměna amoniaku a amonných solí na dusitany a dusičnany (nitrifikační bakterie) DENITRIFIKACE anaerobní redukce dusitanů a dusičnanů na plynné produkty: oxid dusný a dusík (denitrifikační bakterie: Paracoccus, Pseudomonas, Alcaligenes, Bacillus aj.) ANAMMOX anaerobní oxidace amoniaku: NH NO 2 - N H 2 O
56 ANAMMOX Mikrobiální proces objevený a popsaný v 90-tých letech 20. století, v poloprovozním anaerobním bioreaktoru (publikováno Mulderem a kol.,1995). Obdobné mikroorganismy se vyskytují v mořích, řekách, sedimentech aj. Jde o unikátní skupinu bakterií z kmene Planctomycetes: Brocadia (B. anammoxidans) Kuenenia Scalindua Jettenia Anammoxoglobus ANAMMOX bakterie: Jsou gramnegativní, anaerobní, relativně pomalu rostoucí, s řadou znaků odlišných od ostatních bakterií (buněčná stěna proteinová, cytoplasma rozdělena na pariphoplasmu a riboplasmu, existence anamoxosomu, výskyt specifických lipidů, laderanů) Jsou autotrofní, avšak s možností heterotrofního růstu. Dusitany jsou akceptorem elektronů (a jsou využívány i při fixaci CO 2 ).
57 Buňka ANAMMOX - baktérií DNA Buněčná stěna Cytoplasmatická membrána Anammoxosom Parifoplasma Membrána anammoxosomu Vnitřní membrána Riboplasma
58 ANAMMOX využití NH NO 2 - N H 2 O Je využitelný pro čištění OV s vysokým amoniakálním znečištěním a nízkým organickým znečištěním. Výhody: velmi nízká produkce kalu, menší energetické nároky, jen N 2 Nevýhoda: dlouhá doba k získání kalu s ANAMMOX bakteriemi (1. velkoobjemový reaktor v Rotterdamu: doba náběhu 3,5 roku!) Pro OV s vysokým amoniakálním znečištěním a s určitým organickým znečištěním je ANAMMOX vhodný v kombinaci s částečnou nitrifikací. (dvoukalový systém, tzv. SHARON ANAMMOX proces) Princip: cca polovina amoniakálního dusíku je v prvním stupni převedena nitritací na dusitany, které pak slouží ve druhém stupni k anaerobní oxidaci amoniaku. Výhody: viz výše + menší prostorové nároky při výstavbě
59 ANAMMOX využití NH NO 2 - N H 2 O SHARON ANAMMOX proces: Princip: cca polovina amoniakálního dusíku je v prvním stupni převedena nitritací na dusitany, které pak slouží ve druhém stupni k anaerobní oxidaci amoniaku. Nevýhoda: nutnost precizní regulace 1. stupně pro zabezpečení vzniku dusitanů (tj. nitritace). Zajištění průběhu nitritace: - teplota nad 15 C - koncentrace kyslíku max. 1 mg/l!!! - ph kolem 8 - stáří kalu nižší než v nitrifikačních stupních ČOV Dodržení uvedených parametrů umožňuje vypěstovat kal s obsahem nitritačních bakterií 60 70% (zjištěno pomocí FISH).
60 ANAMMOX využití NH NO 2 - N H 2 O CANON proces: Je principiálně identický s procesem SHARON ANAMMOX, avšak je provozován jako jednokalový systém. AOB se vyskytují na povrchu vloček (nebo v povrchových částech biofilmu) a ANAMMOX bakterie ve vnitřních částech. Klíčové je dodržení zejména kyslíkového režimu a vstupní koncentrace amoniaku.
61 ANAMMOX využití NH NO 2 - N H 2 O DEAMOX proces: Jde o 2-kalový systém: 1. stupeň (jen polovina objemu OV): klasická nitrifikace 2. stupeň (+ druhá polovina OV): kombinace denitrifikace s ANAMMOXem Výhoda: po technické stránce jednodušší než SHARON ANAMMOX
62 Mikrobiální odstraňování fosforu EBPR (Enhanced Biological Phosphorus Removal) Poly P baktérie (PAO): aerobní druhy, schopné za určitých podmínek zvýšené akumulace polyfosfátů v buňkách EBPR systém může vést k odstranění % fosforu a může zajistit výstupní koncentraci fosforu pod 0,1 mg / l. Ani Poly P baktérie (PAO), ani složitost celého systému však nejsou ještě dokonale poznány!
63 Poly-P bakterie Neisserovo barvení, 1000 x
64 Mikrobiální odstraňování fosforu Poly P baktérie (PAO): aerobní druhy, schopné za určitých podmínek zvýšené akumulace polyfosfátů v buňkách Význam anaerobní zóny: * umožnit průběh kvasných procesů a tím tvorbu nižších mastných kyselin * krátkodobě znemožnit poly-p bakteriím aerobní respiraci * umožnit poly-p bakteriím tvorbu vnitrobuněčných zásob PHB Význam aerobní nebo denitrifikační zóny: * intenzívní množení poly-p bakterií při využití zásob PHB * akumulace fosforu ve formě polyfosfátů poly-p bakteriemi Význam recyklace kalu: * zajistit přítomnost poly-p bakterií v anaerobní zóně
65 Mikrobiální odstraňování fosforu OV ANAEROBNÍ zóna AEROBNÍ zóna bakterie schopné kvašení Poly-P bakterie (s PHB) P P P (denitrifikační zóna) P P P P Vratný kal Přebytečný kal
66 Mikrobiální odstraňování fosforu Poly P baktérie (PAO): Acinetobacter sp. (?), Rhodocyclus sp. (?) In situ hybridizace: ANAEROBNÍ ZÓNA AEROBNÍ ZÓNA α Proteobacteria 11% 9% - Proteobacteria 24% 26% γ Proteobacteria 5% 10% Actinobacteria 24% 19% Cytophaga-Flavobacterium 9% 8% V jiných ČOV však byly zjištěny jiné skupiny bakterií coby dominantní PAO organismy!!!
67 Mikrobiální odstraňování fosforu Poly P baktérie (PAO): Rhodocyclus Accumulibacter ( - Proteobacteria) Dechloromonas Microlunatus phosphovorus (Actinobacteria) Tetrasphaera Acinetobacter (γ Proteobacteria) Microlunatus phosphovorus: G+ koky, mol% G+C, akumuluje fosfor až do množství 23% hmotnosti sušiny buněk
68 Mikrobiální odstraňování fosforu G bakterie (GAO): gramnegativní koky rostoucí v tetrádách konkurují poly-p bakteriím v anaerobní zóně neakumulují PHB, ale glykogen neakumulují polyfosfáty v aerobní zóně lze je mikroskopicky sledovat v preparátech dle Neissera mohou dominovat nad PAO při vyšším podílu sacharidických substrátů v surové OV nízký poměr P/CHSK v surové OV preferuje GAO vysoký poměr P/CHSK v surové OV preferuje PAO (teploty nad 30 C preferují GAO) ph 7,2 8,0 se jeví jako optimální pro preferenci PAO Competibacter Tetracoccus sp. (Proteobacteria) Amaricoccus sp. (Proteobacteria)
69 G bakterie (GAO) Neisserovo barvení, zvětšení 1000 x
70 Mikrobiální odstraňování fosforu Neúplné znalosti o PAO, GAO i celkově o systému EBPR jsou příčinou: - nižší výkonnosti EBPR na některých ČOV Celý systém EBPR je založen na společenstvech bakterií (konsorciích) Žádná doposud isolovaná čistá kultura nesplňuje všechny vlastnosti PAO bakterií! Další výzkum by měl zodpovědět tyto otázky: PAO = GAO??? Jak jiné bakterie ovlivňují PAO a GAO??? Je střídání AN/AE či AN/DEN opravdu nutné pro akumulaci fosforu??? Jaké další skupiny bakterií či jaké další faktory ovlivňují PAO??? Vztah PAO GAO může být velmi složitý!
71 Anaerobní procesy s produkcí methanu Využití: stabilizace (vyhnívání) čistírenských kalů čištění OV z potravinářského nebo papírenského průmyslu čištění průmyslových OV s obsahem látek, aerobně obtížně rozložitelných zpracování pevných organických odpadů z živočišné a/nebo rostlinné výroby a potravinářství Mikrobiální procesy při anaerobním rozkladu organické hmoty: 1. Hydrolysa vysokomolekulárních látek (bílkovin, PS, NK) a lipidů 2. Kvasné procesy přeměňující aminokyseliny, organické kyseliny, sacharidy a ostatní nízkomolekulární sloučeniny 3. Anaerobní oxidace vyšších mastných kyselin a alkoholů 4. Anaerobní oxidace nižších mastných kyselin (kromě octové) 5. Přeměna octanů na methan 6. Přeměna vodíku a CO 2 na methan
72 VÝZNAM KVASNÝCH PROCESŮ ANAEROBNÍ ROZKLAD ORGANICKÉ LÁTKY: BÍLKOVINY POLYSACHARIDY NUKLEOVÉ KYS. LIPIDY A.J. Depolymerace makromolekul peptidy, aminokyseliny oligo- a monosacharidy organické kyseliny glycerol, dusíkaté báze a další nízkomolekulární látky Methanol, methylaminy Kyselina mravenčí CO 2 + H 2 Kyselina octová Kyseliny propionová, mléčná, máselná, valerová, alkoholy Methanogenese tvorba methanu
73 Skupiny anaerobních mikroorganismů v procesech s produkcí methanu Hydrolytické bakterie Kyselinotvorné bakterie Acidogenní Acetogenní kvasné bakterie produkující kys. octovou, vodík a CO 2 (OHPA) homoacetogenní bakterie tvořící kys. octovou z vodíku a CO 2 Methanogenní mikroorganismy (Archaea) Hydrogenotrofní druhy (tvoří methan z vodíku a CO 2 ) Acetotrofní druhy (tvoří methan z octové kyseliny) Syntrofní společenstva: OHPA + homoacetogenní bakterie OHPA + methanogenní Archaea
74 Výskyt parazitů v odpadních vodách a kalech Parazitičtí prvoci Cryptosporidium parvum, Giardia intestinalis, Entamoeba histolytica Parazitičtí bezobratlí (Helminti) Nematoda (Hlístice): Ascaris lumbricoides škrkavka dětská Enterobius vermicularis roup dětský Trichuris trichiura tenkohlavec bičíkový Cestoda (Tasemnice): Taenia solium tasemnice dlouhočlenná Taenia saginata tasemnice bezbranná Hymenolepis nana tasemnice dětská Trematoda (Motolice) Schistozoma sp.
75 ASCARIS LUMBRICOIDES ŠKRKAVKA DĚTSKÁ Zralé vajíčko (rozměry x µm)
76 ENTEROBIUS VERMICULARIS ROUP DĚTSKÝ Ascaris lumbricoides škrkavka dětská
77 TASEMNICE DĚTSKÁ - HYMENOLEPIS NANA (vajíčko, rozměry x µm) TASEMNICE DLOUHOČLENNÁ - TAENIA SOLIUM (rozměry x µm)
78 MIKROBIOLOGICKÁ KRITERIA PRO POUŽITÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Vyhláška MŽP č. 382 / 2001 Sb. I. Kategorie: - termotolerantní koliformní b.: < 10 3 KTJ / g sušiny - enterokoky: < 10 3 KTJ / g sušiny - Salmonella sp.: negativní / 50 g sušiny II. Kategorie: - termotolerantní koliformní b.: KTJ / g sušiny - enterokoky: KTJ / g sušiny
79 MIKROBIÁLNÍ PŘEDČIŠŤOVÁNÍ TOXICKÝCH PRŮMYSLOVÝCH VOD Provádí se v případech výskytu toxických a/nebo špatně biologicky rozložitelných sloučenin v OV. Technické zařízení: mikrobiální kolony Příklad (ČR): Odpadní lázeň z chemické výroby: aceton 1 3 g/l acetonitril mg/l kyanid draselný mg/l Používaná kultura: Fusarium proliferatum + Rhodococcus equi
80 METODY ZKOUMÁNÍ MIKROBIÁLNÍCH PROCESŮ V ČISTÍRENSTVÍ KLASICKÉ IZOLAČNÍ TECHNIKY - na živných agarech MIKROMANIPULACE FISH fluorescenční in situ hybridizace MAR mikroautoradiografie EXTRAKCE DNA + GEL. ELEKTROFORÉZA (DGGE, TGGE) Kvantitativní PCR
81 FISH fluorescenční in situ hybridizace
82 POLYMERÁZOVÁ ŘETĚZOVÁ REAKCE - PCR Každý cyklus zmnožení (amplifikace) zahrnuje: záhřev na 94 C (rozvláknění DNA) snížení teploty na C (vazba primerů) zvýšení teploty na 72 C (reakční teplota TAQ-polymerasy) Lze zmnožit úsek o velikosti až dvou tisíc nukleotidů, a to i z jediné molekuly DNA. Během několika hodin lze pomocí thermocyklerů uskutečnit cyklů, během nichž dojde ke násobnému zmnožení úseku DNA
83 Interakce mikroorganismů s (těžkými) kovy 1. Interakce mikrobiálních metabolitů s kovy - produkce silných kyselin vede k rozpouštění minerálních látek (biometalurgie, průsaky z hald) - produkce slabých kyselin vede k rozpouštění nebo komplexaci minerálních látek - produkce amoniaku vede k vysrážení těžkých kovů na hydroxidy - produkce sulfanu vede k vysrážení těžkých kovů na sulfidy - extracelulární polysacharidy bakterií vedou ke komplexaci (těžkých) kovů (vychytávání TK z vod kontaktorem) 2. Biomethylace - methylace Hg 2+ : Hg 2+ CH 3 Hg + (CH 3 ) 2 Hg (dimethylrtuť) - methylace Cd 2+, Pb 4+, As 3+ a dalších kovů - dopad na pohyb těžkých kovů v prostředí - možnost mikrobiálního odstraňování methylovaných forem těžkých kovů 3. Biosorpce
84 Mikrobiální čištění odpadního vzduchu Použití: 1. Rozklad těkavých organických sloučenin, zejména rozpouštědel (lakovny, barvírny, chemické výroby apod.) 2. Transformace některých anorganických látek (chemické výroby) 3. Záchyt, rozklad a přeměna směsí zapáchajících látek (odstraňování pachů z rozkladných procesů, kafilerií, ČOV apod.) Nejpoužívanější mikroorganismy: Pseudomonas putida, Pseudomonas fluorescens, Rhodococcus sp., Corynebacterium sp., Nocardia sp., Hyphomicrobium sp., Thiobacillus sp., Acidithiobacillus sp.
85
86 Bioremediace půd a podzemních vod Postupy (mikro)biologické dekontaminace půd a podzemních vod Převážně aerobní procesy Odstraňování ropných látek, fenolických sloučenin jen ojediněle pesticidů, PCB, chlorovaných rozpouštědel Bioremediace Stimulace přirozené mikroflory znečištěné lokality - zabezpečení vhodných fysiologických podmínek + přívodu kyslíku - přísun minerálních živin - přísun organických živin Intenzifikace specifickými zásahy - aplikace degradačních mikroorganismů - aplikace detergentů - využití kometabolického rozkladu
87 Bioremediace půd a podzemních vod Lokalizace bioremediací: Bioremediace ex situ - půdní hromady - degradace v bioreaktorech Bioremediace in situ - bioventing (půdy) - biostripping (podzemní vody) - technologie pump and treat
88 Kompostování Termofilní aerobní způsob zpracování pevných odpadních materiálů - rostlinných zbytků - organických odpadů z domácností, kuchyní, potravinářského průmyslu - odpadů z živočišné výroby Charakteristickým jevem je vznik humusu coby konečného produktu Významné faktory při kompostování: - surovinová skladba (poměr C:N, množství fosforu) - dostatečné množství strukturního materiálu - vzdušnění (přístup kyslíku) - přítomnost mikroorganizmů - vhodná vlhkost
89 Desinfekce vody (zejména pitné) Základní požadavky na desinfekční prostředky: Desinfekční účinek: činidlo musí usmrcovat či inaktivovat širokou škálu patogenních mikroorganismů Zacházení: snadná manipulace a aplikace, činidlo by mělo být bezpečné Kontrola: dostupné analytické metody ke stanovení koncentrací včetně zbytkových Zbytkový (residuální) účinek: činidlo by mělo v nízkých koncentracích přetrvávat ve vodovodním řádu Toxicita: činidlo by nemělo být toxické ani by nemělo produkovat toxické látky při aplikaci
90 Desinfekce vody (zejména pitné) Činidlo - způsob Výhoda(y) Nevýhoda(y) Residuální úč. Vedl. produkty Chlor několik tvorba THM ano THM, radikály Chloraminy několik dávkování ano -- Chlordioxid ClO 2 bez THM dávkování ano -- Ozon účinnost nestabilní ne peroxidy Peroxidy, oxidanty Jód + jeho sloučeniny kombinace složitost ne radikály kyslíku nekorozivní slabší účinek částečně -- Kovy lokálně nutno kombin. ano -- UV záření -- reaktivace ne radikály kyslíku Záhřev účinek malé objemy ne -- Filtrace účinek náročné ne -- Elektrochemie účinek lokální použití ne -- Fotokatalýza účinek komplikované ne --
91 Základní pojmy: Mikrobiální rozklad sloučenin Xenobiotika Rekalcitrantní (persistentní) látky Degradace Biodegradace Biotransformace Dead-end produkt(y) Mineralizace Mikrobiální rozklad cizorodých látek 1. Využití organických látek jako zdrojů uhlíku a/nebo energie 2. Využití org. i anorg. látek jako zdrojů prvků (dusíku, síry) 3. Kometabolismus 4. Využití látek jako akceptorů elektronů při anaerobní respiraci 5. Náhodný rozklad bez jakéhokoliv zisku Rozklad cizorodých látek směsnými mikrobiálními populacemi - potřeba růstových faktorů (vitaminů, aminokyselin, koenzymů) - odstraňování toxických meziproduktů - společné (případně sekvenční) působení enzymů
92 PŘÍKLADY REKALCITRANTNÍCH XENOBIOTIK DDT PCB TARTRAZIN ABS alkyl benzen sulfonát
93 PŘÍKLADY XENOBIOTIK DDT 1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorofenyl)ethan PCB Tartrazin ABS Lineární alkyl benzen sulfonát
94 PŘÍKLADY XENOBIOTIK II O Et C O CH 2 CH Bu-n C O CH 2 CH Bu-n DEHP O Et
95 Polyvinylalkohol a polyethylenglykoly PŘÍKLADY XENOBIOTIK III CH 2 CH PVA OH n H O CH 2 CH 2 OH PEG n
96 Základní pojmy: Mikrobiální rozklad sloučenin Xenobiotika Rekalcitrantní (persistentní) látky Degradace Biodegradace Biotransformace Dead-end produkt(y) Mineralizace Mikrobiální rozklad cizorodých látek 1. Využití organických látek jako zdrojů uhlíku a energie 2. Využití org. i anorg. látek jako zdrojů prvků (dusíku, síry) 3. Kometabolismus 4. Využití látek jako akceptorů elektronů při anaerobní respiraci 5. Náhodný rozklad bez jakéhokoliv zisku Rozklad cizorodých látek směsnými mikrobiálními populacemi - potřeba růstových faktorů (vitaminů, aminokyselin, koenzymů) - odstraňování toxických meziproduktů - společné (případně sekvenční) působení enzymů
97 KOMETABOLICKÝ ROZKLAD POLUTANTŮ Podléhají mu jen některé látky (TCE, DCE, PCB, chloroform, dichlormethan, vinylchlorid, některé PAH, MTBE, aj., včetně některých polymerních látek) Je založen na účinku inducibilních bakteriálních enzymů (většinou oxygenas) Tvorba enzymů v buňkách musí být vyvolána induktorem K degradaci polutantů dochází díky širší substrátové specificitě mnohých oxygenas Rychlost rozkladu polutantu je obvykle nejvyšší po spotřebování induktoru buňkami (dáno afinitou enzymů) U přirozených bakteriálních kultur je schopnost kometabolického rozkladu relativně krátkodobá, často ji však lze obnovit Konečné produkty kometabolického rozkladu musí být experimentálně zjištěny případ od případu
98 BAKTERIÁLNÍ OXYGENASY R-CH 2 -CH 2 -CH 3 alkan-monooxygenasa + O 2 R-CH 2 -CH 2 -CH 2 OH NADPH + H + NADP + + H 2 O
99 BAKTERIÁLNÍ OXYGENASY toluen dioxygenasa
100 TVORBA ATP - ANAEROBNÍ RESPIRACE ATP-synthasa + 2H + + 2e - + NO 3 H 2 O NO Buněčná + stěna FAD FADH Periplasmatický prostor NAD NADH 2 Cytoplasmatická membrána ADP+ P i ATP Vnitřní část buňky DUSIČNANY,DUSITANY,SÍRANY CHLOROVANÉ SLOUČENINY ORGANICKÉ LÁTKY, H 2
101 TESTOVÁNÍ BIODEGRADABILITY SLOUČENIN A MATERIÁLŮ a) Směsnými kulturami - půdními - kalů (aerobních, anaerobních) - vod (říční, jezerní, mořské) - kompostů - sedimentů b) Čistými či definovanými kulturami - bakteriálními, plísňovými, kvasničnými - složenými
102 Faktory ovlivňující mikrobiální rozklad sloučenin 1. Kontakt sloučeniny s enzymy 2. Fyzikální stav, rozpustnost, adsorpce sloučeniny na jiné částice 3. Náboj 4. Toxicita a koncentrace 5. Struktura organických molekul - snadno metabolizovatelné struktury: obsahující esterové, amidové a aminové vazby - obtížně metabolizovatelné struktury: obsahující kvarterní uhlík - nepřirozené či málo obvyklé struktury: uhlík (poly)halogen, nitroskupina, diazoskupina, aromatické sulfokyseliny - stupeň větvení uhlíkatého řetězce - charakter substituentů, jejich počet a poloha 6. Faktory ovlivňující mikrobiální činnost (teplota, ph, prvky, růst. faktory) 7. Přítomnost nebo absence kyslíku 8. Charakter prostředí
103 2,4-D
104 Terminální oxidace alifatických uhlovodíků (Pseudomonas oleovorans) R-CH 2 -CH 2 -CH 3 alkan-monooxygenasa + O 2 NADPH + H + NADP + + H 2 O R-CH 2 -CH 2 -CH 2 OH NAD + alkohol-dehydrogenasa R-CH 2 -CH 2 -COOH NADH+H + aldehyd-dehydrogenasa NADH+H + NAD + + H 2 O R-CH 2 -CH 2 -CHO
105 Utilizace aromatických uhlovodíků benzaldehyd toluen kys. mandlová bifenyl anthracen kys. benzoová fenanthren naftalen kys. salicylová benzen o-kresol fenol kys. antranilová OH OH katechol ortho-štěpení meta-štěpení katechol-1,2-dioxygenasa O 2 O 2 katechol-2,3-dioxygenasa kys. jantarová + acetyl-koa kys. mravenčí + kys. pyrohroznová + acetaldehyd
106
107 Bakteriální degradace chlorovaných sloučenin Degradace v aerobním prostředí 1. Využití chlorovaných látek jako zdrojů uhlíku a energie a) Hydrolytická dehalogenace Xanthobacter, Rhodococcus, Pseudomonas, Sphingomonas, Agrobacterium, Ralstonia, Nocardia, Mycobacterium aj., rozkládají: kys. monochloroctovou, 4-chlorbenzoovou, mono- i dichlorpropionovou, 1,2-dichlorethan, vinylchlorid, lindan, chloralkany, degradační produkty rozkladu mono- a dichlorfenolů aj. Klíčové enzymy: různé typy dehalogenas (např. haloalkan dehalogenasa) b) Thiolytická, dehydrohalogenační nebo reduktivní dehalogenace Methylotrofní bakterie: utilizují dichlormethan Sphingomonas paucimobilis: utilizuje lindan (dehydrohalogenasou a dehalogenasou) Azotobacter chroococcum: utilizuje 2,4-D, odštěpuje Cl reduktivní cestou c) Oxidativní dehalogenace Rozklad zahajují oxygenasy. Haloalifatické i haloaromatické sloučeniny. Burkholderia sp.: utilizuje 1,2,4,5-tetrachlorobenzen Sphingomonas chlorphenolica, Mycobacterium chlorphenolicus: utilizují PCP (pomalu!) Mycobacterium sp.: utilizuje vinylchlorid (klíčovým enzymem je ethen-monooxygenasa) 2. Kometabolický rozklad bez užitku nebo s pranepatrným ziskem TCE, PCB
108 Schéma rozkladu trichlorethylenu bakterií Ralstonia sp. Cl H fenol-2-monooxygenasa Cl H C = C kyslík, NADPH C C TCE-epoxid Cl Cl Cl Cl O Trichlorethylen (TCE) S p o n t á n n í h y d r o l y s a Kyselina glyoxylová Kyselina mravenčí CO Cl
109 Bakteriální degradace bifenylů (včetně chlorovaných) H OH Bifenyldioxygenasa kyslík OH H COOH Kyselina benzoová H 2 C CH CH C COOH OH
110 Bakteriální degradace chlorovaných sloučenin Degradace v anaerobním prostředí 1. Využití chlorovaných látek jako zdrojů uhlíku a energie Acetobacterium dehalogenans: utilizuje chloromethan, dichloromethan Dehalobacterium formicoaceticum: utilizuje dichloromethan 2. Využití chlorovaných látek k anaerobní respiraci (halorespirace) (PCB, trichlorfenoly, trichlorethan, tetrachlormethan, tetrachlorethylen, hexachlorcyklohexan, hexachlorbenzen, 1,2-dichlorpropan, chloroaniliny, chlorofenoly, pesticidy picloram a bromacil, některé PCDD, PCDF ) Dehalococcoides ethenogenes: redukuje PCE až na ethen! Dehalobacter sp.: redukuje PCE na cis-dce 3. Kometabolický rozklad při jiných AN respiracích Řada anaerobních bakterií redukuje haloalkany (např. CCl 4, PCE na TCE) bez užitku, během jiných AN respirací. Tento proces je však velmi pomalý. 4. Neenzymová dechlorace Tetrachlormethan může být redukován na chloroform, dichlormethan, monochlormethan a methan za katalýzy hemem nebo deriváty kobalaminu.
111 Degradace (poly)chlorovaných sloučenin v anaerobním prostředí - halorespirace Cl C C Cl NADH 2 NAD Cl H C C + HCl Cl Cl Cl Cl PCE TCE NADH 2 NAD HCl + H C C H NAD NADH 2 H C C H + HCl H Cl Cl Cl DCE
112 Faktory ovlivňující mikrobiální rozklad polymerů Struktura polymeru: - přítomnost hydrolyzovatelných skupin - přítomnost heteroatomu(ů) - větvení řetězce Molekulová hmotnost Krystalinita a morfologie, hydrofobita Prostředí
113 Biologicky téměř nedegradabilní plasty polyethylen, polypropylen polystyren polyvinylchlorid polyethylen tereftalát Biodegradabilní plasty polyhydroxyalkanoáty (PHAs) poly-ε-kaprolakton (PCL) polymléčná kyselina (PLLA) kopolymerní estery s tzv. BTA-strukturou polyvinylalkohol (PVA)
114 Bakteriální polyestery R O poly- -hydroxyalkanoáty CH (CH 2 ) C O (PHAs) n CH 3 O poly- -hydroxybutyrát CH (CH 2 ) C O (PHB) n
115 Bakteriální polyestery poly- -hydroxybutyrát-co-poly- -hydroxyvalerát PHB-co-PHV (BIOPOL)
116 Syntetické alifatické polyestery I poly- -kaprolakton CH 2 CH 2 CH 2 CH 2 CH 2 C O (PCL) O n CH 3 O CH 3 CH O C CH OH HO C CH O C kys. polymléčná (PL) O CH 3 O (PLLA) n
117 Syntetické alifatické polyestery II Kondenzáty diolů s organickými dikarboxylovými org. kyselinami: O (CH 2 ) 4 O C (CH 2 ) 4 C O O n Kopolymery alifatických a aromatických esterů: BTA-struktura (butandiol, tereftalová kyselina, adipová kyselina)
118 Aromatické polyestery C C O CH 2 CH 2 O O O n P E T
119 Polyvinylalkohol a polyethylenglykoly CH 2 CH PVA OH n H O CH 2 CH 2 OH PEG n
120 UPŘESNĚNÍ BIOLOGICKY NEDEGRADABILNÍ PLASTY - v běžných podmínkách vnějšího prostředí jsou rozkládány během stovek až tisíců let - tyto polymery však mohou být za určitých, velmi specifických podmínek mikrobiálně degradovány výrazně rychleji (NAPŘ. V LABORATOŘÍCH) BIODEGRADABILNÍ PLASTY Jsou polymery mikrobiálně rozložitelné za všech běžných podmínek vnějšího prostředí (např. bakteriální polyestery, zvl. BIOPOL) Pokud toto nesplňují, neměly by být jako biodegradabilní označovány nebo by měly být označeny za biodegradabilní jen v konkrétním typu prostředí (např. v kompostech)
MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně
MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné
Bioremediace půd a podzemních vod
Bioremediace půd a podzemních vod Jde o postupy (mikro)biologické dekontaminace půd a podzemních vod Jsou používány tam, kde nepostačuje přirozená atenuace: - polutanty jsou biologicky či jinak špatně
Biologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský, Jana Načeradská 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Nutrienty v
Biologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail: pivo@ih.cas.cz
Biogeochemické cykly biogenních prvků
Technologie výroby bioplynu a biovodíku http://web.vscht.cz/pokornd/bp Biogeochemické cykly biogenních prvků Ing. Pokorná Dana, CSc. (č.dv.136, pokornd@vscht.cz) Prof.Ing.Jana Zábranská, CSc. (č.dv.115,
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský, Jana Načeradská 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.
OVLIVŇOVÁNÍ SEPARAČNÍCH A ZAHUŠŤOVACÍCH VLASTNOSTÍ AKTIVOVANÉHO KALU
OVLIVŇOVÁNÍ SEPARAČNÍCH VLASTNOSTÍ AKTIVOVANÉHO KALU 1. Disperzní růst baktérií 2. Neusaditelné mikrovločky 3. Viskózní bytnění 4. Vzplývající kal 5. Vláknité bytnění akt. kalu 6. Tvorba biologických pěn
Mikrobiální ekologie vody. Znečištění: 9. Znečištění a (bio)degradace DEGRADACE / BIODEGRADACE DEGRADACE / BIODEGRADACE
Mikrobiální ekologie vody 9. Znečištění a (bio)degradace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz JKF 2008 Ekvivalentní obyvatel: EO = 60 g BSK 5/den EO < 150 l vody/den
PODPOROVANÁ ATENUACE V PRAXI. Vít Matějů, ENVISAN-GEM, a.s. Tomáš Charvát, VZH, a.s. Robin Kyclt, ENVISAN-GEM, a.s.
PODPOROVANÁ ATENUACE V PRAXI Vít Matějů, ENVISAN-GEM, a.s. Tomáš Charvát, VZH, a.s. Robin Kyclt, ENVISAN-GEM, a.s. envisan@grbox.cz PŘIROZENÁ ATENUACE - HISTORIE 1990 National Contigency Plan INTRINSIC
Organické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík
Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík struktura, nomenklatura a funkční skupiny huminové látky a další přírodní OC reaktivita DOC/POC distribuce kyselost (acidita) Přírodní a znečišťující organické
OBSAH. ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs
RECETOX TOCOEN & Associates OBSAH ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs 14. PŘEHLED TECHNOLOGIÍ POUŽITELNÝCH KE ZNEŠKODŇOVÁNÍ POPs Vladimír Pekárek, Miroslav Punčochář VII-1 14.1 Termické
AEROBNÍ MIKROORGANISMY UMOŽŇUJÍCÍ BIOREMEDIACI PŮDNÍ MATRICE KONTAMINOVANÉ TCE, DCE
AEROBNÍ MIKROORGANISMY UMOŽŇUJÍCÍ BIOREMEDIACI PŮDNÍ MATRICE KONTAMINOVANÉ TCE, DCE M. Minařík, M. Sotolářová 1), J. Masák 2), A. Čejková 2), M. Pohludka 2), M. Siglová 2), V. Jirků 2), 1) EPS, spol. s
BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY
Josef K. Fuksa, VÚV TGM, v.v.i. BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY Fuksa,J.K.: Biodegradace specifických polutantů základní podmínky Sanační technologie XVI, Uherské Hradiště 22.5.2013
Ing. Radim Staněk, prof. Ing. Jana Zábranská CSc. Čištění odpadních vod z výroby nitrocelulózy
Ing. Radim Staněk, prof. Ing. Jana Zábranská CSc. Čištění odpadních vod z výroby nitrocelulózy 20.10.2017 1 Nitrocelulóza Synthesia, a.s. Pardubice vyrábí jako jeden ze svých stěžejních produktů nitrocelulózu.
BIOLOGICKÁ REDUKTIVNÍ DECHLORACE CHLOROVANÝCH ETHENŮ S VYUŽITÍM ROSTLINNÉHO OLEJE JAKO ORGANICKÉHO SUBSTRÁTU PILOTNÍ OVĚŘENÍ
BIOLOGICKÁ REDUKTIVNÍ DECHLORACE CHLOROVANÝCH ETHENŮ S VYUŽITÍM ROSTLINNÉHO OLEJE JAKO ORGANICKÉHO SUBSTRÁTU PILOTNÍ OVĚŘENÍ Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi VI, Praha, 16.-17.10.2013
2. Měření zónové sedimentační rychlosti
SEPARACE AKTIVOVANÉHO KALU DŮVODY SEPARACE - aktivační proces je kontinuální kultivací s recyklem biomasy, aktivovaný kal je nutno separovat a vracet do systému jako inokulum - biomasa rozptýlená ve vyčištěné
Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn
Anaerobní proces Bez přístupu vzduchu C x H y O z + a H 2 O b CH 4 + c CO 2 + biomasa (S) H 2 S / S 2- (N) NH 3 / NH + 4 Počátky konec 19.stol. (septik, využívání bioplynu) Stabilizace kalů od poloviny
Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
Ochrana půdy Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky Vlastnosti půdy Změna kvality půdy Ochrana před chemickou degradací -
PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1
OBSAH PŘEDMLUVA...ii OBSAH...ii 1. ÚVOD...1 2. CHEMIE PŘÍRODNÍCH A PITNÝCH V O D... 3 2.1. Voda jako chemické individuum...3 2.2. LAtky obsažené ve vodě...4 2.3. Koncentrace latek a jeji vyjadřování...
N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly
Mikrobiální ekologie vody 5. Cyklus dusíku a transformace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz Cyklus a transformace N Mechanismy transformace N v přírodě. Vztahy
ANAEROBNÍ FERMENTACE
Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav technologie vody a prostředí TEORETICKÉ ZÁKLADY ANAEROBNÍ FERMENTACE Prof.Ing. Michal Dohányos, CSc 1 Proč Anaerobní fermentace a BPS? Anaerobní fermentace
Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy
Í Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy - nejrychleji rostoucí a nejodolnější vůči změnám podmínek! - první dva kroky anaerobního rozkladu, hydrolýzu a acidogenesi - exoenzymy, které jsou uvolňovány
Vodohospodářské inženýrské služby, a.s. Laboratoř VIS Křížová 472/47, Praha 5
Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Zkoušky: 1. Stanovení absorbance SOP 1 (ČSN 75 7360) 2. Stanovení kyselinové SOP 2 neutralizační kapacity (ČSN EN ISO 9963-1,
Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn
Anaerobní proces Bez přístupu vzduchu C x H y O z + a H 2 O b CH 4 + c CO 2 + biomasa (S) H 2 S / S 2- (N) NH 3 / NH + 4 Počátky konec 19.stol. (septik, využívání bioplynu) Stabilizace kalů od poloviny
Trendy ve vývoji technologie čištění odpadních vod ve velkých čistírnách
Trendy ve vývoji technologie čištění odpadních vod ve velkých čistírnách Prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc. VŠCHT Praha Předseda Odborné skupiny pro velké čistírny odpadních vod, International Water Association;
SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ
SYSTÉMY BILGICKÉH DSTRAŇVÁNÍ NUTRIENTŮ Degradace organických dusíkatých sloučenin Bílkoviny (-NH 2 ) hydrolýza deaminační proteázy enzymy aminokyseliny amoniakální dusík + organické látky nitrifikace ox/anox
Biodegradabilní plasty: současnost a perspektivy
Biodegradabilní plasty: současnost a perspektivy Biodegradabilní plasty V průběhu minulého století nárůst využívání polymerů Biodegradabilní plasty Problémy s odpadovým hospodářstvím Vznik několika strategií,
Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika
Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod
Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod Václav Čuba, Viliam Múčka, Milan Pospíšil, Rostislav Silber ČVUT v Praze Centrum pro radiochemii a radiační chemii Fakulta jaderná
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
Příloha č. 1 k MP č. 04/14. Datum účinnosti. Identifikace metody (SOP) Zk.č. 1 M-CH 01 Stanovení teploty ČSN
1 M-CH 01 Stanovení teploty ČSN 757342 1.8.2013 2 M-CH 02 Stanovení barvy 7887 1.8.2012 3 M-CH 03 Stanovení zákalu 7027 1.1.2001 4 M-CH 04 Stanovení elektrické konduktivity ČSN EN 27888 1.7.1996 5 M-CH
VYUŢITÍ BIOODPADŮ PŘI ELIMINACI ZNEČIŠTĚNÍ ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
VYUŢITÍ BIOODPADŮ PŘI ELIMINACI ZNEČIŠTĚNÍ ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Vít Matějů ENVISAN-GEM, a.s. Biotechnologická divize, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@mbox.vol.cz Většina prezentovaných výsledků
Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů
Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický
Způsoby potlačení tvorby biofilmů event. jejich degradace. Doležalová Fehérová 2015/2016
Způsoby potlačení tvorby biofilmů event. jejich degradace Doležalová Fehérová 2015/2016 Biofilmy Přisedlé společenstvo mikroorganismů Tvořeny buňkami produkujícími extracelulární polymerní látky Extracelulární
Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: Používá se například:
Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: při rozkladu organických zbytků lesních požárech většina má průmyslový původ Používá se například: při
Vliv kalového hospodářství na odstraňování dusíku. Kalová voda. Odstraňování dusíku na biologických ČOV
Vliv kalového hospodářství na odstraňování dusíku Kalová voda Odstraňování dusíku na biologických ČOV biologické odstraňování dusíku nejen nitrifikace/denitrifikace ale také inkorporace N do nové biomasy
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická
TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)
3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU
Klasifikace znečišťujících látek
Klasifikace znečišťujících látek rozpuštěné látky nerozpuštěné látky Klasifikace znečišťujících látek rozpuštěné látky - organické - anorganické nerozpuštěné látky - organické -anorganické Klasifikace
Biologické odsiřování bioplynu. Ing. Dana Pokorná, CSc.
Biologické odsiřování bioplynu Ing. Dana Pokorná, CSc. Sulfan problematická složka bioplynu Odkud se sulfan v bioplynu bere? Organická síra proteiny s inkorporovanou sírou Odpady a odpadní vody z průmyslu
OBORU MINERÁLNÍ BIOTECHNOLOGIE
Státní závěrečné zkoušky OBORU MINERÁLNÍ BIOTECHNOLOGIE akademický rok 2016/2017 magisterské studium Moderní metody biotechnologie 1. Základy cytogenetiky stavba a funkce chromozómů, organizace chromozómů
Aqualia infraestructuras inženýring, s.r.o. Centrální laboratoř Slavníkovců 571/21, Ostrava, Mariánské Hory M-CH 01 (ČSN )
Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Zkoušky: 1* Stanovení teploty 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Stanovení barvy fotometricky Stanovení zákalu nefelometricky Stanovení
Získávání dat Metodiky laboratorních testů pro popis vlastností aktivovaného kalu a odpadní vody
Získávání dat Metodiky laboratorních testů pro popis vlastností aktivovaného kalu a odpadní vody Předběžná fáze kompletní technická dokumentace včetně technologických schémat a proudových diagramů osobní
Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace
Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace VY_52_INOVACE_737 8. Chemie notebook Směsi Materiál slouží k vyvození a objasnění pojmů (klíčová slova - chemická látka, směs,
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch
Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Atom, složení a struktura Chemické prvky-názvosloví, slučivost Chemické sloučeniny, molekuly Chemická vazba
Čistírenská biologie. Organismy v odpadních vodách a na čistírnách odpadních vod
Čistírenská biologie Organismy v odpadních vodách a na čistírnách odpadních vod Čištění odpadních vod Stupeň mechanický (česle, síta, lapače tuků, písku, usazovací nádrže, primární kal) Stupeň biologický
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
AUTOTROFNÍ DENITRIFIKACE BAKTERIÍ THIOBACILLUS DENITRIFICANS ZA PŘÍTOMNOSTI FOSFORU A MOLYBDENU
AUTOTROFNÍ DENITRIFIKACE BAKTERIÍ THIOBACILLUS DENITRIFICANS ZA PŘÍTOMNOSTI FOSFORU A MOLYBDENU Zuzana BLAŽKOVÁ, Eva SLEHOVÁ, Vojtěch TROUSIL, Jiří PALARČÍK, Miloslav SLEZÁK, Jiří CAKL UNIVERZITA PARDUBICE
POUŽITÍ PROPUSTNÉ REAKTIVNÍ BARIÉRY Z NULMOCNÉHO ŽELEZA V SANACI CHLOROVANÝCH ETYLENŮ A JEJÍ VLIV NA BAKTERIÁLNÍ OSÍDLENÍ PODZEMNÍ VODY
POUŽITÍ PROPUSTNÉ REAKTIVNÍ BARIÉRY Z NULMOCNÉHO ŽELEZA V SANACI CHLOROVANÝCH ETYLENŮ A JEJÍ VLIV NA BAKTERIÁLNÍ OSÍDLENÍ PODZEMNÍ VODY Mgr. Marie Czinnerová Technická univerzita v Liberci Ústav pro nanomateriály,
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
Denitrifikace vod s vysokým obsahem solí pomocí biotechnologie Lentikats
Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem Fakulta životního prostředí LentiKat s a.s., Praha Denitrifikace vod s vysokým obsahem solí pomocí biotechnologie Lentikats Josef Trögl, Věra Pilařová, Jana Měchurová,
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
Odpadní vody. Organismy v odpadních vodách, na čistírnách odpadních vod
Odpadní vody Organismy v odpadních vodách, na čistírnách odpadních vod Čištění odpadních vod Stupeň mechanický (česle, síta, lapače tuků, písku, usazovací nádrže, primární kal) Stupeň biologický (biochemická
1. ročník Počet hodin
SOUSTAVY LÁTEK A JEJICH SLOŽENÍ rozdělení přírodních látek a vlastnosti chemických látek soustavy látek a jejich složení STAVBA ATOMU historie pohledu na atom složení a struktura atomu stavba atomu VELIČINY
Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
Aqualia infraestructuras inženýring, s.r.o. Centrální laboratoř Slavníkovců 571/21, Ostrava, Mariánské Hory M-CH 01 (ČSN )
Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Zkoušky: 1* Stanovení teploty 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Stanovení barvy fotometricky Stanovení zákalu nefelometricky Stanovení
DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY
DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY.1Úvod Autor: Ing. František Svoboda Csc. Zvážení rizik tvorby vedlejších produktů desinfekce (DBP) pro úpravu konkrétní vody je podmíněno návrhem
Úprava odpadní vody Biologická úprava odpadní vody
Leonardo da Vinci Project Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 1 Voda v prádelnách Kapitola 5b Úprava odpadní vody Biologická úprava odpadní vody Modul 1 Voda v prádelnách Kapitola 5b Úprava
Membránové ČOV. Radek Vojtěchovský
Membránové ČOV Radek Vojtěchovský Daniel Vilím Obsah Membránová filtrace v čištění odpadních vod Membránové bioreaktory Terciární membránová filtrace Opětovné využití vyčištěné odpadní vody 2 Membránová
3. ročník Vzdělávací obor - Člověk a příroda
Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium Vyučovací předmět - Chemie 3. ročník Vzdělávací obor - Člověk a příroda Očekávané
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav technologie vody a prostředí. Environment, France
Produkce organického substrátu fermentací čistírenských kalů s možností minimalizace N amon pomocí zeolitů Jana Vondrysová 1, Pavel Jeníček 1, Eva Pokorná 1, Emilie Lacaze 2 1 Vysoká škola chemicko-technologická
Zkušenosti z provozu vybraných membránových bioreaktorů
Zkušenosti z provozu vybraných membránových bioreaktorů Lukáš Dvořák, Ph.D. Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technická univerzita v Liberci Bendlova 1409/7 461 17 Liberec lukas.dvorak@tul.cz,
OPTIMALIZACE CHEMICKY PODPOROVANÝCH METOD IN SITU REDUKTIVNÍ DEHALOGENACE CHLOROVANÝCH ETHYLENŮ.
OPTIMALIZACE CHEMICKY PODPOROVANÝCH METOD IN SITU REDUKTIVNÍ DEHALOGENACE CHLOROVANÝCH ETHYLENŮ. Jaroslav Hrabal, MEGA a.s., Drahobejlova 1452/54, 190 00 Praha 9 e-mail: audity@mega.cz Něco na úvod Boj
ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách
1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 množství (mil.m 3 ) ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY vody
AKTIVACE ODSTRAŇOVÁNÍ ORGANICKÝCH LÁTEK
AKTIVAČNÍ PROCES nejrozšířenějším způsobem biologického čištění odpadních vod kontinuální kultivaci biomasy s recyklem AKTIVACE ODSTRAŇOVÁNÍ ORGANICKÝCH LÁTEK Ing. Iveta Růžičková, Ph.D. Tyto studijní
6.Úprava a čistění vod pro průmyslové a speciální účely
6.Úprava a čistění vod pro průmyslové a speciální účely Ivan Holoubek Zdeněk Horsák RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox.muni.cz; http://recetox.muni.cz Inovace tohoto předmětu je spolufinancována
Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Pedosféra
Biologické čištění odpadních vod - aerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - aerobní procesy Martin Pivokonský 6. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951
CH 2 = CH 2 ethen systematický název propen CH 2 = CH CH 3 but-1-en CH 2 = CH CH 2 CH 3 but-2-en CH 3 CH = CH CH 3 buta-1,3-dien CH 2 = CH CH = CH 2
Základní názvy organických látek alifatické nasycené alkany (příklady s nerozvětvenými řetězci) methan CH 4 ethan CH 3 CH 3 propan CH 3 CH 2 CH 3 butan CH 3 CH 2 CH 2 CH 3 pentan CH 3 CH 2 CH 2 CH 2 CH
PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory www.fineprint.cz. Čištění odpadních vod
Čištění odpadních vod Klasické čistírny odpadních vod Hlavním cílem je odstranění organických látek (BSK) obsažených ve splaškových odpadních vodách. Způsoby odstranění jednotlivých typů unášených látek
Aplikace anaerobního membránového bioreaktoru pro čištění farmaceutických odpadních vod
Aplikace anaerobního membránového bioreaktoru pro čištění farmaceutických odpadních vod aneb zkušenosti a výsledky z odborné zahraniční stáže 3. 12. 2013 Lukáš Dvořák lukas.dvorak@tul.cz Obsah prezentace
AMINOKYSELINY REAKCE
CHEMIE POTRAVIN - cvičení AMINOKYSELINY REAKCE Milena Zachariášová (milena.zachariasova@vscht.cz) Ústav chemie a analýzy potravin, VŠCHT Praha REAKCE AMINOKYSELIN část 1 ELIMINAČNÍ REAKCE DEKARBOXYLACE
ZKUŠENOSTI MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S VYUŽÍVÁNÍM INOVATIVNÍCH TECHNOLOGIÍ PŘI NÁPRAVĚ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ V ČR
ZKUŠENOSTI MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S VYUŽÍVÁNÍM INOVATIVNÍCH TECHNOLOGIÍ PŘI NÁPRAVĚ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ V ČR František Pánek, David Topinka Ministerstvo životního prostředí, Vršovická
Biologické čištění odpadních vod - aerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - aerobní procesy Martin Pivokonský, Jana Načeradská 6. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.
Fouling a biofouling membrán při provozu MBR, metody potlačení Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.
Fouling a biofouling membrán při provozu MBR, metody potlačení Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D. lukas.dvorak@tul.cz Obsah fouling biofouling rozdělení foulingu negativní vlivy (bio)foulingu při provozu
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus
Chemie 2018 CAUS strana 1 (celkem 5)
Chemie 2018 CAUS strana 1 (celkem 5) 1. Vápník má atomové číslo 20, hmotnostní 40. Kolik elektronů obsahuje kationt Ca 2+? a) 18 b) 20 c) 40 d) 60 2. Kolik elektronů ve valenční sféře má atom Al? a) 1
Charakteristika Teorie kyselin a zásad. Příprava kyselin Vlastnosti + typické reakce. Významné kyseliny. Arrheniova teorie Teorie Brönsted-Lowryho
Petra Ustohalová 1 harakteristika Teorie kyselin a zásad Arrheniova teorie Teorie Brönsted-Lowryho Příprava kyselin Vlastnosti + typické reakce Fyzikální a chemické Významné kyseliny 2 Látky, které ve
Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
Biotechnologie v životním prostředí
Biotechnologie v životním prostředí Sylabus obsahuje klíčové informace z látky probírané na přednáškách. V žádném případě však uvedený rozsah nestačí pro úspěšné absolvování zkoušky z tohoto předmětu.
Odstraňování dusičnanů a dusitanů ze zasolených vod pomocí denitrifikačních Biokatalyzátorů lentikats
Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem Fakulta životního prostředí LentiKat s a.s., Praha Odstraňování dusičnanů a dusitanů ze zasolených vod pomocí denitrifikačních Biokatalyzátorů lentikats J. Trögl,
Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění
Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět -
Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět - Vladimíra Kvasnicová pracovna: 411, tel. 267 102 411, vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz informace, studijní materiály: http://vyuka.lf3.cuni.cz Sylabus
TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY ČÁST 1 MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH VODA S TECHNOLOGIÍ ÚPRAVY (ÚPRAVNA
TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010
30 otázek maximum: 60 bodů TEST + ŘEŠEÍ PÍSEMÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKUŠKY Z CEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 1. apište názvy anorganických sloučenin: (4 body) 4 BaCr 4 kyselina peroxodusičná
T E C H N I C K Á chemická odolnost membrána čistá polyurea TECNOCOAT P-2049
TEKUTÁ OCHRANNÁ HYDROIZOLAČNÍ MEMBRÁNA T E C H N I C K Á S L O Ž K A chemická odolnost membrána čistá polyurea TECNOCOAT P-2049 t93 568 21 11 f93 568 02 11 e-mail: info@ Voda Solanka xxxxxx Odolná Chlorovaná
CH 3 -CH 3 -> CH 3 -CH 2 -OH -> CH 3 -CHO -> CH 3 -COOH ethan ethanol ethanal kyselina octová
KARBOXYLOVÉ KYSELINY Karboxylové kyseliny jsou sloučeniny, v jejichž molekule je karboxylová funkční skupina: Jsou nejvyššími organickými oxidačními produkty uhlovodíků: primární aldehydy uhlovodíky alkoholy
Cílená konstrukce bioaugmentačních preparátů a jejich pozice v procesu efektivních bioremediací
Cílená konstrukce bioaugmentačních preparátů a jejich pozice v procesu efektivních bioremediací Průmyslová ekologie 2011 Bioaugmentace cílené vnesení mikrobiální populace v podobě tzv. biopreparátu (inokula)
BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV
BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské
Rizikové látky v půdě Bioremediace
Rizikové látky v půdě Bioremediace Biodegradace - technologie in-situ / ex-situ Bioremediace Využití mikroorganismů ke zneškodnění nebo imobilizaci kontaminantu Využívají se především tyto mikroorganismy
Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.
Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D. lukas.dvorak@tul.cz Obsah prezentace co je to anaerobní membránový bioreaktor princip technologie výhody a nevýhody technologická uspořádání
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014
Izolace a identifikace půdních mikroorganismů Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Půdní mikroorganismy Půda - stanoviště nesmírně různorodé mikrobiální komunity Viry, bakterie, houby, řasy, protozoa Normální/extrémní
Odstraňování dusíkatého a organického znečištění pomocí Biotechnologie Lentikats
Odstraňování dusíkatého a organického znečištění pomocí Biotechnologie Lentikats Jak funguje Biokatalyzátor lentikats? bakterie uzavřené v matrici odstraňují znečištění pórovitá struktura zajišťuje optimální