Výskyt pstruha obecného f. potoční (Salmo trutta m. fario) v oblasti NP a CHKO Šumava
|
|
- Alena Šimková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s Srní dubna 2001 Výskyt pstruha obecného f. potoční (Salmo trutta m. fario) v oblasti NP a CHKO Šumava Ladislav Bula 1 & Josef Pokorný 2 1) Ing. Ladislav Bula, Netolická 6/1146, CZ Č. Budějovice, Česká republika 2) Ing. Josef Pokorný,CSc., VÚRH JU, CZ Vodňany, Česká republika Úvod Pstruh obecný (dále Po) vytváří v rámci areálu výskytu několik supspecií. Jejich odlišnost však není výrazná. Na našem území žily původně populace patřící i podruhu Salmo trutta trutta L., 1758 (povodí Labe, Visly a Odry) a podruh Salmo trutta labrax Pallas, 1811 (povodí Dunaje). Jako rozlišovací se uváděly některé meristické znaky (např. různý počet tyčinek na žaberních obloucích). Ukázalo se, že tyto znaky nejsou spolehlivé. Navíc řízená reprodukce včetně přesunů jiker a plůdku realizovaná po dobu více než 120 let znamenala promísení původních populací. V posledních 50-ti letech došlo také k několika vlnám importů Po (např. z Dánska, z Rakouska, Itálie), jak uvádí POKORNÝ & al. (1998). V tekoucích vodách je výskyt Po limitován kvalitou vody včetně její teploty, stálostí průtoku a obsahem kyslíku. Jsou-li splněna jeho základní požadavky nachází se téměř ve všech nadmořských výškách od 150 m do 1000 m n.m. Průměrné zarybnění (biomasu a abundanci) uvádí autoři různé, ale podle BARUŠE & al. (1995) dosahuje průměrný počet jedinců 4163 ks.ha -1. Odhady biomasy se pohybují v širokém rozmezí kg.ha -1. Roční výlov Po na území ČR se pohybuje v rozmezí t, převážně na udici. Od osmdesátých let dochází k poklesu návratnosti vysazených násad. Hlavní příčiny spočívaly v devastaci pstruhových vod (znečišťování odpadními vodami, regulace toků, kolísání průtoků jako následek neuváženého odvodňování. Nelze opomenout také soustavný selekční tlak v recipientech, kde je prováděno soustavné zarybňování s následnou deformací přirozené stability dané populace (NENADÁL 1986). Zneklidňující jsou zkušenosti pstruhařů z poklesu počtů generačních pstruhů, zejména matek, klesající jejich kusová hmotnost i relativní plodnost. Stále víc nastupuje nezbytnost zachovat vnitrodruhovou diverzitu a plné spektrum genetické proměnlivosti. Málo početné populace ztrácí schopnost adaptibility na měnící se prostředí a mohou vymizet z ne z důvodů ekologických, ale z příčin genetických (RÁB & ŠLECHTA 1994). Průzkumem Po na Šumavě se zabývala řada autorů, v poslední době v okolí Lipna např. HART- VICH (1994). Ochranou genofondu Po populace šumavské se zabýval POKORNÝ (1999). Použité metody a materiál Ichtyologický průzkum byl zahájen v měsíci květnu 1995 a ukončen v listopadu Zkoumané lokality se nachází převážně na území CHKO a NP Šumava (bývalé hraniční pásmo), viz Obr Výlov ryb byl prováděn elektrickým agregátem MK 1 na každém určeném 201
2 úseku 2. Úseky byly změřeny páskovou mírou, zjištěna hloubka a změřena rychlost proudu vody (plovákovou metodou). Množství průtoku vody bylo zjišťováno podle vzorce: Q = F.V str, kde F = plocha průřezu zaplněného vodou a V str. = střední rychlost vody. Po ukončení výlovu bylo provedeno roztřídění ryb podle druhů, ryby změřeny, zváženy vypuštěny zpět do toku. K výpočtu abundance, biomasy a ekologických nároků bylo použito ichtyologických metod (HOLČÍK & HENSEL 1972). K stanovení početnosti nedolovených ryb byla vzata metoda dle Robsona Regiera pro dva odlovy (COWX 1983). Odhad věkového složení populace se prováděl podle metody jež uvádí HOLČÍK & HENSEL (1972). Základní hydrochemické ukazatele byly získány přístrojem WATER TESTER (výrobek od fa Hanna instruments). Výsledky Ichtyologický průzkum osídlení Po proběhl na 24 lokalitách v nadmořské výšce 850 až 1050 m. Vzhledem k omezeným možnostem konference je pro toto sdělení výskyt Po vyjádřen pouze biomasou (kg.ha -1 ) a k tomu zvolena následující stupnice: nad 100 kg ++++ nad 50 kg +++ nad 35 kg ++ nad 20 kg + nad 5 kg pod 5 kg 0 bez obsádky ryb 1. Vltavský potok +++, ++++ ph 5,9 2. Přítok Vltavského potoka ++++, ++++ ph 5,8 3. Častá, pod Žďárským jezírkem +++++, ++++ ph 6,3 4. Častá, pravostranný přítok do Žďárského jezírka +, ++++ ph 5,2 5. Častá, levostranný přítok do Žďárského jezírka ++ ph 4,5 6. Polecký potok, pod nádrží +, ++ ph 4,5 7. Polecký potok, nad nádrží ++++, ph 5,6 8. Zelenohorský potok ++++, ph 7,0 9. Ptačí potok 0, 0 ph 4,6 10. Slatinný potok +++ ph 5,7 11. Sklářský potok ++ ph 5,9 12. Drozdí potok ++ ph 6,0 13. Černý potok ++++ ph 6,0 14. přítok Křemelné +++ ph 6,1 15. Hradecký potok ph 5,9 16. Tmavý potok ph 5,7 17. Javoří potok 0 ph 5,7 18. Rokytecký potok 0 ph 5,4 19. Roklanský potok 0 ph 5,1 20. Hamerský potok 0 ph 4,8 21. Horský potok (pozn.) +++ ph 6,7 22. Světlá (pozn.) ++++ ph 6,5 23. Pestřice (pozn.) ++ ph 5,6 24. Rothovský potok (pozn.) +++ ph 6,7 (pozn.): uvedené lokality sledoval také HARTVICH (1994). 202
3 Kromě Po se téměř na všech lokalitách vyskytovala vranka obecná v abundanci 3,2 70%, při čemž nejvyšší zastoupení bylo na lokalitách Pestřice, Rothovský p. a Horský p. Na dvou místech (Hradecký p. a Rothovský p.) byl zjištěn mník jednovousý. V potoce Pestřice byly nalezeny i další druhy ryb (okoun říční, hrouzek obecný a plotice obecná), které migrují z ÚN Lipno. Biomasa Po nad 100 kg.ha -1 byla zjištěna v Hradeckém potoce a nad 50 kg.ha -1 na dalších šesti lokalitách (Vltavský p., Polecký p., Zelenohorský p., Světlá a přítok Vltavského p.). V pěti případech (Ptačí p., Javoří p., Rokytecký p., Roklanský p.a Hamerský p.) nebyla obsádka ryb zaznamenána. Z fyzikálně-chemických rozborů (t. vody, vodivost, R O potenciál, ph) bylo nejvýznamnější stanovení aktuální reakce vody. Nebezpečné hodnoty na hranici přežívání ryb (pod ph 5,0) byly nacházeny v potocích Častá, Ptačí, Polecký a Hamerský. Podrobnější údaje o výsledku monitoringu populací Po na výše uvedených lokalitách podává závěrečná zpráva (BULA 1977). Souhrn Průzkumem 24 lokalit horských toků NP a CHKO Šumava byla zjištěna obsádka pstruha obecného. f. potoční v 19 případech. Na 7 lokalitách byla evidována ichtyomasa nad 50 kg.ha -1. V pěti případech nebyla obsádka ryb zaznamenána a na 4 tocích bylo ph nižší než 5. Většina lokalit byla nenarušená, obsádka ryb je původní a recipienty vykazovaly vysokou ekologickou hodnotu a stabilitu. Věková analýza Po naznačila vysoký podíl mladších ročníků což znamená, že zkoumané populace jsou v rozvoji nebo dlouhodobě stabilizované. Zjištěné údaje podporují hypotézu, že místní populace Po byly v minulosti jen málo ovlivněny vysazováním Po cizího původu. Jeví se proto nezbytné monitorovat další lokality NP Šumava a místní populace podrobit biochemicko genetickým analýzám, obdobně jako v NP v Krkonoších (POKORNÝ & al. 1998). Poděkování. Za umožnění výlovu vzorků ryb patří poděkování organizacím ČRS, NP a CHKO Šumava. Lovné nářadí a zpracování výsledků průzkumu umožnila katedra ekologie a rybářství ZF JU v Českých Budějovicích. Literatura BARUŠ V., OLIVA O. & al., 1995: Mihulovci a ryby. Díl 1. Academia, Praha. BULA L., 1997: Monitoring aborigenních populací pstruha ob. f. potoční v ekosystémech tekoucích vod NP Šumava. Závěrečná zpráva. Katedra ekologie ZF JU Č. Budějovice. COWX I. G., 1983: Review of the metods for estimating fish population size from survey removal data. Fish manag.,14: HARTVICH P., 1994: Ichtyofauna potoků na Šumavě mezi ÚN Lipno a státní hranicí. Sborník JU ZF, ř. zootechnická, Č. Budějovice, HOLČÍK J. & HENSEL K., 1972: Ichtyologická příručka. Obzor, Bratislava. LUSK S. & al., 1992: Ryby v našich vodách. Academia, Praha. NENADÁL S., 1986: Věková struktura a hustota populace pstruha ob. potočního v některých potocích Žďárska s přirozenou a ovlivňovanou reprodukcí. Sborník: Reprodukce a genetika ryb. 1: POKORNÝ J. & al., 1998: Pstruhařství. Učebnice SRŠ Vodňany. Informatorium, Praha. POKORNÝ J., ŠLECHTOVÁ V., ŠLECHTA V. & BULA L., 1998: Příspěvek k osídlení Labe pstruhem ob.a sivenem am. v oblasti KNAP v Krkonoších. In: Sb. ref. III. Č. ichtyolog. konf., VÚRH JU Vodňany, POKORNÝ J., 1999: Ochrana genofondu pstruha ob. f. potoční populace šumavské. Sbor. semináře NP a CHKO Šumava: Revitalizace vodních ekosystémů, Srní RÁB P. & ŠLECHTA V., 1994: Proč a jak studujeme genetické struktury populací ryb. Bulletin VÚRH Vodňany, 30 (20):
4 Obr
5 Obr
ICHTYOLOGICKÝ PRŮZKUM TICHÉ ORLICE V ROCE 2011 JEZ U MVE MÍTKOV
RNDr. Josef Křížek L.I.F.E. Laboratoř ichtyologie a ekologie ryb Zahradní 8, 50 84 Sibřina IČO: 4511055 DIČ: CZ5116155 ICHTYOLOGICKÝ PRŮZKUM TICHÉ ORLICE V ROCE 011 JEZ U MVE MÍTKOV Vypracoval: RNDr. Josef
VíceVliv predátorů na migraci raků v toku
Vliv predátorů na migraci raků v toku Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway http://crayfish2015.vuv.cz Jitka Svobodová, VÚV TGM,
VíceBiomanipulace známé i neznámé
Biomanipulace známé i neznámé Tomáš Zapletal, Václav Koza, Pavel Jurajda Povodí Labe, státní podnik, Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. PRINCIP BIOMANIPULACE Ekosystémová služba Dosažení cíle Nedosažení
VíceVýsledky ichtyologického průzkumu nádrže Nová Říše v roce 2013
Výsledky ichtyologického průzkumu nádrže Nová Říše v roce 213 HYDROBIOLOGICKÝ ÚSTAV Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Na Sádkách 7 České Budějovice 375 tel.: +42 385 31 262 fax: +42 385 31 248 email: hbu@hbu.cas.cz
VíceRybářství ve volných vodách
Rybářství ve volných vodách Pavel Horký 27. listopadu 2014 Pavel.Horky.R@gmail.com Osnova přednášky Rybářství ve volných vodách 1 Význam a historie rybářství ve volných vodách 2 Volné vody a jejich charakteristika
VíceChov ryb ve speciálních zařízeních. prof. Dr. Ing. Jan Mareš
Chov ryb ve speciálních zařízeních prof. Dr. Ing. Jan Mareš V českých zemích jde zejména o chov lososovitých ryb, proto je často používán termín pstruhařství. V posledních desetiletích dochází k rozšíření
VíceRyby v hydricky rekultivovaných důlních jamách předpoklad vysoké kvality vody a potenciál socio-ekonomického rozvoje
Ryby v hydricky rekultivovaných důlních jamách předpoklad vysoké kvality vody a potenciál socio-ekonomického rozvoje J. Peterka, J. Kubečka Hydrobiologický ústav, Biologické centrum AV ČR, v.v.i. konference
VíceChov ryb ve speciálních zařízeních
Chov ryb ve speciálních zařízeních prof. Dr. Ing. Jan Mareš Odd. rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybarstvi.eu, mares@mendelu.cz Produkční systémy Produkce ryb v rybničních podmínkách
VíceIng. Jan Šampalík 7.března 2015 Strakonice
Zpráva hospodářského odboru za rok 2014 Ing. Jan Šampalík 7.března 2015 Strakonice Struktura zprávy Práce na rybochovných objektech 1. Sádky + líheň 2. Chovné rybníky 3. Rybářské revíry Hospodářská výroba
VíceAnalýza dynamiky migrace ryb z Lipenské nádrže do řeky Vltavy výsledky projektu Soužití člověka a perlorodky říční ve Vltavském luhu
SEMINÁŘ K ZPRŮCHODNĚNÍ MIGRAČNÍCH PŘEKÁŽEK VE VODNÍCH TOCÍCH Praha 10. 11. 2016 Analýza dynamiky migrace ryb z Lipenské nádrže do řeky Vltavy výsledky projektu Soužití člověka a perlorodky říční ve Vltavském
Více1. Cíl průzkumu. 2. Metodika provedení prací
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Ichtyologický průzkum ve vybraných lokalitách pstruhových revírů v rámci Jihočeského kraje. SDL/OZZL/318/08 Zpráva
VíceCOMPARISON OF FIVE SELECTED SITES IN TERRITORIES SVRATKA 7-8 ACCORDING TO SELECTED INDICATORS FOR EVALUATION FISH COMMUNITIES
COMPARISON OF FIVE SELECTED SITES IN TERRITORIES SVRATKA 7-8 ACCORDING TO SELECTED INDICATORS FOR EVALUATION FISH COMMUNITIES Grmela J., Spurný P. Department of Zoology, Fisheries, Hydrobiology and Apiculture,
VíceMetodika podpůrného transferu (repatriace) vranky obecné (Cottus gobio)
Metodika podpůrného transferu (repatriace) vranky obecné (Cottus gobio) v rámci aktivity: C Konkrétní ochranářské aktivity C7 - Vytváření podmínek pro nerušený vývoj populací vranek Daphne ČR Institut
VíceKVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH
KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny nezbytné pro člověka, ale jeho organismus si je nedokáže sám vytvořit. Obsahují
VíceKonference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
VíceVODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY. Zprůchodňování migračních bariér rybími přechody TNV
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY Zprůchodňování migračních bariér rybími přechody TNV 75 2321 TNV 75 2321 ZPRŮCHODŇOVÁNÍ MIGRAČNÍCH BARIÉR RYBÍMI PŘECHODY MIGRAČNÍ PŘEKÁŽKY - OBJEKTY NA VODNÍM TOKU slouží k
VíceVyhodnocení extenzivního chovu ryb na pražských rybnících
Vyhodnocení extenzivního chovu ryb na pražských rybnících Ing. Jiří Karnecki Odbor ochrany prostředí Hlavní město Praha vlastní téměř většinu vodních ploch na svém území: - 69 rybníků o ploše 113,9 ha
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.19 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceMZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH
MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT ALITA A RYBR V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny,
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.3 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceStandardizovaný biologický monitoring rybích přechodů
Sázavský seminář 1.11. 2018 Standardizovaný biologický monitoring rybích přechodů Musil J., Barankiewicz M., Marek P. Email: jiri.musil@vuv.cz mob. 420 702 202 962 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G.
VíceOBNOVA POPULACE LIPANA V JIHOČESKÝCH TOCÍCH
OBNOVA POPULACE LIPANA V JIHOČESKÝCH TOCÍCH Zpracovatel projektu: Jihočeský územní svaz ČRS Odborný garant: Jihočeská Universita, Fakulta rybářství a ochrany vod Partneři: Jihočeský kraj Nadace ČEZ Březen
VíceMetodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero. RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv
Metodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv Praha, 5.2.2014 Cíl výzkumného úkolu: metodický postup, který bude: - splňovat požadavky
VíceMigrace ryb mezi ÚN Lipno a přítoky na území NP Šumava Milan Muška, Tušer M., Balk H., Kubečka J., Hladík M.
SEMINÁŘ K ZPRŮCHODNĚNÍ MIGRAČNÍCH PŘEKÁŽEK VE VODNÍCH TOCÍCH PRAHA 9. 10. 2014 Migrace ryb mezi ÚN Lipno a přítoky na území NP Šumava Milan Muška, Tušer M., Balk H., Kubečka J., Hladík M. Biologické centrum
VíceOBSÁDKY RYBNÍKŮ Rybářství cvičení 2012
Rybářství cvičení 2012 Obsádka celkový počet nasazených hospodářských ryb Počet ks na jednotku plochy (ha), na jednotku objemu (m 3 ) Nutnost znalosti biologie daného druhu ryb MONOKULTURNÍ x POLYKULTURNÍ
VíceMožnosti zvyšování produkce násad původních populací pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.) v oblasti Šumavy
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 224 229 Srní 4. 7. října 2004 Možnosti zvyšování produkce násad původních populací pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.) v oblasti Šumavy Possibilities of growth
VíceKVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH
KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny, které jsou pro člověka nezbytné, a jeho organizmus si je nedokáže sám vytvořit.
VíceProfil organizace 2016
Český rybářský svaz, z. s., Severočeský územní svaz Profil organizace 2016 Český rybářský svaz RYBÁŘSTVÍ Produkční Rybářské firmy Sportovní Rybářské svazy Chov ryb pro tržní účely Výkon rybářského práva
VíceHodnocení stavu vodních útvarů - komplexně i v detailu - Petr Ferbar Povodí Labe, státní podnik
Hodnocení stavu vodních útvarů - komplexně i v detailu - Petr Ferbar Povodí Labe, státní podnik Seminář ČVTVHS: Novotného lávka, 21.3.2018 Vyhodnocení stavu povrchových vod za období 2013-2015 Hodnocení
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.1 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceTest č. 10. 1. O jaký druh ryby se jedná? a) sumec velký b) štika obecná c) mník jednovousý
Test č. 10 1. O jaký druh ryby se jedná? a) sumec velký b) štika obecná c) mník jednovousý 2. O jaký druh ryby se jedná? a) losos obecný b) pstruh obecný c) hlavatka obecná 3. O jaký druh ryby se jedná?
VíceProjekt. Řešitel Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i. Odpovědný řešitel: doc. Ing. Stanislav Lusk, CSc.
Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové V Ý Z K U M N É P R O J E K T Y GRANTOVÉ SLUŽBY LČR Projekt BIOLOGICKO-EKOLOGICKÉ ASPEKTY A LEGISLATIVNÍ POŽADAVKY K MIGRAČNÍ PROSTUPNOSTI PRAMENNÝCH ČÁSTÍ VODNÍCH
VíceProgramy opatření v plánech povodí ČR 2000/60/ES
Programy opatření v plánech povodí ČR WFD 1 2000/60/ES 2 3 Charakterizace České republiky Hydrologie a užívání vod: V ČR je cca 76 tis. km vodních toků (přesnost map 1:50 000) Z toho je cca 15 tis. km
VíceIchtyologické důsledky znečišťování povrchových vod
Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod Hydrologická situace ČR, vývoj znečištění vod, vodní eroze, specifické polutanty, ohrožené druhy
VíceNávrh managementových opatření na regulaci raka signálního (Pacifastacus leniusculus) v povodí Malše
Návrh managementových opatření na regulaci raka signálního (Pacifastacus leniusculus) v povodí Malše Řešitel: RNDr. Jitka Svobodová a kol. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. v.v.i., Podbabská
VíceZáklady produkce kapra a dalších druhů ryb
Základy produkce kapra a dalších druhů ryb prof. Dr. Ing. Jan Mareš,Odd. rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybarstvi.eu, mares@mendelu.cz Produkce kapra Historie chovu kapra v českých
VíceHygienická kvalita ryb z volných vod ČR
Hygienická kvalita ryb z volných vod ČR Tomáš Randák Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod, Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz, Zátiší
VíceGenetická charakterizace pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) v oblasti Šumavy
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 213 217 Srní 2. 4. dubna 2001 Genetická charakterizace pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) v oblasti Šumavy Věra Šlechtová 1, Vlastimil Šlechta 1 & Josef Pokorný 2
VíceTEST. na přezkoušení uchazeče. pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku. 1. O jaký druh ryby se jedná.
TEST na přezkoušení uchazeče pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku 1. O jaký druh ryby se jedná a] úhoř říční b] lipan podhorní c] hrouzek obecný 2. O jaký druh ryby se jedná a]
VíceI. Přikrylová, B. Tureček Povodí Odry, státní podnik. Praha, 1. listopad 2018
Rekapitulace postupu zprůchodňování migračních překážek podle Plánu dílčího povodí Horní Odry a zhotovení zprůchodnění Staroměstského stupně na Ostravici Praha, 1. listopad 2018 I. Přikrylová, B. Tureček
VíceStudie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě
Horký, P. a kol. Studie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30/ 2582, 160 00 Praha 6 +420 220 197 111 Pobočka Brno Mojmírovo
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.18 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceNárodní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat
Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat METODIKA CHOVU GENETICKÝCH ZDROJŮ RYB K 1.1.2006 jsou genetickými zdroji ryb tyto druhy ve schválených formách a liniích: kapr obecný (Žďárský
VíceOBNOVA POPULACE LIPANA V JIHOČESKÝCH TOCÍCH
Český rybářský svaz Jihočeský územní svaz Jihočeská Universita Fakulta rybářství a ochrany vod PROJEKT NA OBNOVU POPULACE LIPANA V JIHOHOČESKÝCH TOCÍCH ZPRACOVATEL PROJEKTU Český rybářský svaz Jihočeský
VíceHODNOCENÍ KVALITY POVRCHOVÉ VODY NA ÚZEMÍ KRKONOŠSKÉHO NÁRODNÍHO PARKU
Sborník konference Pitná voda 2014, s. 81-86. W&ET Team, Č. Budějovice 2014. ISBN 978-80-905238-1-4 HODNOCENÍ KVALITY POVRCHOVÉ VODY NA ÚZEMÍ KRKONOŠSKÉHO NÁRODNÍHO PARKU Ing. Zuzana Hladíková, doc. Ing.
VíceAleš Vorel & kol. katedra ekologie FŽP ČZU v Praze
Aleš Vorel & kol. katedra ekologie FŽP ČZU v Praze Projekt MGSII-38 Tvorba metodické příručky předcházení a řešení bobřích konfliktů a definice stavu a odhad vývoje populací bobra evropského v ČR pro zvýšení
VíceModerní metody intenzivní produkce ryb
Moderní metody intenzivní produkce ryb Pramen: FAO Světová produkce (tis. tun) Produkce ryb v evropských zemích (mil. EUR) 1900 4000 1700 1500 1300 3800 3600 3400 3200 3000 1100 2800 900 700 2600 2400
VíceNOVÉ METODY V CHOVU RYB
NOVÉ METODY V CHOVU RYB doc. Dr. Ing. MAREŠ Jan, doc. Ing. KOPP Radovan Ph.D., Ing. BRABEC Tomáš Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybartsvi.eu Produkce světové akvakultury
Více1. Čím jsou chráněny žábry před poškozením: 2. Kde je tlak v plynovém měchýři větší: 3. Mají ryby chuť: 4. Postranní čára je:
1. Čím jsou chráněny žábry před poškozením: a) skřelemi b) šupinami c) kůží 2. Kde je tlak v plynovém měchýři větší: a) v hlubokých vrstvách vody b) v povrchových vrstvách vody c) v proudící vodě 3. Mají
VíceMonitoring vybraných invazních druhů rostlin a živočichů v Moravskoslezském kraji
Monitoring vybraných invazních druhů rostlin a živočichů v Mgr. Roman Barták, ZO ČSOP Onyx Celkem 3 dílčí průzkumy: 1. CHKO Beskydy 2. CHKO Jeseníky 3. Moravskoslezský kraj (mimo obě CHKO) CHKO Beskydy
VíceRůstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 153 157 Srní 2. 4. dubna 2001 Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava Jiří Remeš & Iva Ulbrichová Katedra pěstování
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.16 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceOvěření technologie odchovu ročka pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.) v kontrolovaných podmínkách
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Ověření technologie odchovu ročka pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.) v kontrolovaných podmínkách Registrační číslo pilotního projektu:
VíceŠkolení uchazečů o vydání prvního rybářského lístků.
Školení uchazečů o vydání prvního rybářského lístků. Český rybářský svaz je...... občanské sdružení, jehož posláním je zejména: Vykonávat rybářské právo ve smyslu zákona o rybářství. Provozovat akvakulturu,
VíceZápis z cyklu seminářů
Zápis z cyklu seminářů V období od 23.8.2010 do 23.9.2010 proběhl cyklus seminářů s názvem Pstruhové hospodaření a vodní toky určený pro rybářskou veřejnost, zejména pro hospodáře rybářských svazů a dále
VíceKaras stříbřitý. (Carassius auratus) Libor Mikl, HYDR I.
Karas stříbřitý (Carassius auratus) Libor Mikl, HYDR I. Řád: Máloostní Čeleď: Kaprovití Charakteristika potrava: všežravec délka života: 10 let pohlavní dospělost: 3. rok doba rozmnožování: květen-červenec
VíceDoc. RNDr. Petr Anděl, CSc. EKOLOGIE PRO UČITELE
Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. EKOLOGIE PRO UČITELE 2012 4. NÁSTROJE NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Požáry v Řecku Středomořské ekosystémy Požáry - přirozený faktor Řecko extrémní rozsah požárů r. 2007 4.1.
VíceSborník z konference. Současný stav a možnosti zlepšení populace lipana podhorního a pstruha obecného
Sborník z konference Současný stav a možnosti zlepšení populace lipana podhorního a pstruha obecného 0 4. 5. 10. 2014 Hotel STUDÁNKA Rychnov nad Kněžnou Obsah Obsah... 1 1. Vyhodnocení současné evidence
VíceKoncepce rybářského hospodaření
. LIFE11 NAT/CZ/490 Koncepce rybářského hospodaření Aktivita C.7 2017 Verze 2017.03.03 Obsah Úvod... 3 Současný stav rybářského hospodaření... 4 Výčet negativních vlivů a rizik... 4 Optimalizace rybářského
VíceSazebník pro škody způsobené vodohospodářskými haváriemi
Sazebník pro škody způsobené vodohospodářskými haváriemi 1. Úvod. rámcově vychází ze Sazebníku pro stanovení hodnoty ryb ulovených při neoprávněném lovu (pytláctví) v rybářských revírech a v rybníkářství.
VíceRybí přechod na příčné překážce
KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 22 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Rybí přechod na příčné překážce 1. POPIS PROBLÉMU Příčné překážky a vzdouvací objekty tvoří nepřekonatelné překážky pro migraci
VíceZpráva o aktuálním a historickém rybářském hospodaření v EVL Krkonoše
LIFE11 NAT/CZ/490 Zpráva o aktuálním a historickém rybářském hospodaření v EVL Krkonoše Aktivita A.6 2013 Verze 2013.07.14 Obsah Úvod... 3 Hospodaření a působnost jednotlivých místních organizací Českého
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceAktualizace koncepce zprůchodnění říční sítě ČR
Aktualizace koncepce zprůchodnění říční sítě ČR AOPK ČR, VÚV T. G. Masaryka Miloš Holub, Zdeněk Vogl, Pavel Marek, Jiří Musil Seminář zprůchodnění migračních překážek ve vodních tocích Praha, 1.11. 2018
VíceIchtyologický průzkum Rokytky pod Smetankou
ENVICONS s.r.o. Hradecká 569, 533 52 Pardubice - Polabiny IČ 275 600 15 DIČ CZ 275 600 15 info@envicons.cz www.envicons.cz Ichtyologický průzkum Rokytky pod Smetankou Závěrečná ryb Červenec 2013 ENVICONS
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.7 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VícePlnění zarybňovacího plánu
A2 Amur bílý Bo1 Bolen dravý Br1 Bílá ryba BrN Bílá ryba Ca1 Candát obecný Ca2 Candát obecný Ca2-3 Candát obecný Mimo ÚSO 3 281 3 145,00 205 450,00 196 950,00 MO ÚSO 2 075 1 112,00 88 960,00 88 960,00
Více2. Která z našich ryb má oko chráněno dvojitou rohovkou: 4. Která kaprovitá ryba má typicky červenou duhovku oka:
1. K čemu slouží žaberní aparát ryb: a) k okysličování krve b) k rozmělnění potravy c) k pohybu 2. Která z našich ryb má oko chráněno dvojitou rohovkou: a) úhoř říční b) mník jednovousý c) vranka obecná
VícePopulace, populační dynamika a hmyzí gradace
Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Zdeněk Landa sekce rostlinolékařství KRV ZF JU Populace definice Skupina jedinců téhož druhu Subjednotka druhu Odlišnosti populace od druhu: omezení areálem
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.1 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.20 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
Více(EHP-CZ02-OV )
(EHP-CZ02-OV-1-007-2014) Průběžný seminář MONITORING MAKROZOOBENTOSU Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway Libuše Opatřilová,
VíceŠtika obecná. Pstruh obecný. latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá
Štika obecná latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá řád: Bezostní čeleď: Štikovití potrava: dravec délka života: 15 let pohlavní
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Produkce plůdku lína s počátečním odchovem v kontrolovaných podmínkách, s podporou přirozené produkce. Příjemce dotace: Název nebo obchodní
VíceZjištění stavu populací bolena dravého a sekavce říčního v EVL údolních nádržích RNDr. Milan Muška, Ph.D.
Zjištění stavu populací bolena dravého a sekavce říčního v EVL údolních nádržích RNDr. Milan Muška, Ph.D. odbor monitoringu biodiverzity, SOPK, AOPK ČR Praha, 6. 12. 2016 Zjištění stavu populací bolena
VíceVoda ztracená a vrácená
Voda ztracená a vrácená aneb revitalizace mokřadů na Šumavě Ivana Bufková ivana.bufkova@npsumava.cz Mokřady důležitá součást krajiny rozhranní mezi vodou a suchou zemí Význam pro fungování krajiny jako
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA. Katedra rybářství a myslivosti BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Katedra rybářství a myslivosti OBOR RYBÁŘSTVÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PRŮZKUM POSTOJE VEŘEJNOSTI K RYBÁŘSKÉMU OBHOSPODAŘOVÁNÍ PSTRUHOVÝCH REVÍRŮ
VíceRybí společenstvo vodního díla Rozkoš: výsledky ichtyologického průzkumu v roce 2013
Rybí společenstvo vodního díla Rozkoš: výsledky ichtyologického průzkumu v roce 2013 Vašek M., Blabolil P., Draštík V., Kubečka J. České Budějovice, prosinec 2013 BIOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, v.v.i. HYDROBIOLOGICKÝ
Vícem3 bahna. 148 mil. K
1 - Odbahnění prostoru nádrže, zlepšení kvality vody a zlepšení rekreačních podmínek; - Obnovení původního akumulačního prostoru nádrže; - Upravení přírodních podmínek východní části nádrže VD Hostivař
VíceMonitoring výskytu raka říčního v CHKO a NP Šumava
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 188 192 Srní 2. 4. dubna 2001 Monitoring výskytu raka říčního v CHKO a NP Šumava Pavel Kozák & Tomáš Policar Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav
VíceVýsledky sledování behaviorálních interakcí raků, ryb a významných predátorů
Výsledky sledování behaviorálních interakcí raků, ryb a významných predátorů Jiří Musil, Tomáš Daněk, Tereza Barteková, Petr Vlašánek, Jitka Svobodová Miroslav Barankiewicz, Eduard Bouše, David Štrunc
Vícepásmo cejnové dolní tok řek (velmi pomalý tok řeky) pásmo parmové střední tok řek pásmo lipanové podhorské potoky a řeky
Ryby sladkovodní Sladkovodní ryby žijí jak ve stojatých, tak i tekoucích vodách, které podle rychlosti proudu, teploty a obsahu kyslíku rozdělujeme do čtyř pásem, které jsou pojmenovány podle typického
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.8 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceSinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod
Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod Říční rybářství Rybářské vyuţití tekoucích vod prof. Ing. Petr Spurný, CSc. Rybářské vyuţití tekoucích vod První rybářské spolky vznikaly v Čechách
Více+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)
Trend budování nových rybníků, tůněk a nádrží Sukcese společenstva jako předmět zájmu z pohledu rybářství i ochrany přírody Požadovány komplexní studie ekosystému Fyzikálně-chemické parametry + Fytoplankton
VícePřílohy. Seznam příloh
Přílohy Seznam příloh Obr. 1: Košťálova studánka odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, červenec 2015) Obr. 2: Machle odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, září 2015) Obr. 3: Staviště odtok (Jaitnerová, září
VíceVltava - levostranný přítok vodního toku Labe - podélný profil ovlivnění významného vodního toku v oblasti povodí Horní Vltavy
Graf č. 1 Vltava - levostranný přítok vodního toku Labe - podélný profil ovlivnění významného vodního toku v oblasti povodí Horní Vltavy celková délka toku 43,3 km; plocha povodí 289 km 2 ; největší přítok
VíceZMĚNY ICHTYOFAUNY JEVANSKÉHO POTOKA Changes of Fish Diverzity of the Small Stream Jevanský potok
ZMĚNY ICHTYOFAUNY JEVANSKÉHO POTOKA Changes of Fish Diverzity of the Small Stream Jevanský potok J. Kurfürst, M. Petrtýl, L. Kalous Summary An ichthyological survey was carried out in 2004 on the small
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.7 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.8 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceHODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU VÝSLEDKY A PERSPEKTIVY. Libuše Opatřilová, Jindřich Duras, Kateřina Soukupová, Antonia Metelková
HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU VÝSLEDKY A PERSPEKTIVY Libuše Opatřilová, Jindřich Duras, Kateřina Soukupová, Antonia Metelková HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU VÝSLEDKY A PERSPEKTIVY Vodní útvary v povodí Vltavy
VíceEkologický stav vybraných ramsarských ploch z pohledu ichtyofauny
Ekologický stav vybraných ramsarských ploch z pohledu ichtyofauny Cíle hlavním cílem výzkumu bylo získat ucelenou představu o druhovém složení ichtyocenózy na konkrétních územích mokřadů mezinárodního
VíceRYBNÍKY A NÁDRŽE PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÝCH AREÁLŮ
MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY RYBNÍKY A NÁDRŽE PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÝCH AREÁLŮ Miloš ROZKOŠNÝ, Hana MLEJNKOVÁ, Hana HUDCOVÁ, Alžběta PETRÁNOVÁ, Pavel SEDLÁČEK, Miriam DZURÁKOVÁ Zdeněk ADÁMEK, Lucie
VíceKVALITA PROSTŘEDÍ A VYUŽITÍ PŘIROZENÝCH POTRAVNÍCH ZDROJŮ NA KRMNÝCH MÍSTECH KAPROVÉHO RYBNÍKA Doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc.
Funded by the European Union s Seventh Framework Programme KVALITA PROSTŘEDÍ A VYUŽITÍ PŘIROZENÝCH POTRAVNÍCH ZDROJŮ NA KRMNÝCH MÍSTECH KAPROVÉHO RYBNÍKA Doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc. KVALITA PROSTŘEDÍ
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.20 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceTest na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.17 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
VíceNepůvodní druhy ryb v našich vodách. Jana Svobodová
Nepůvodní druhy ryb v našich vodách Jana Svobodová Introdukce Člověkem prováděné přemisťování rybích druhů do míst, kde se původně nevyskytovaly. Účel: trvalé zachování nového druhu v přírodě nebo v chovu.
VíceSBORNÍK 1 Terénní hydrobiologické praktikum II (Karlov pod Pradědem, 23.-27. 10. 2006)
SBORNÍK 1 Terénní hydrobiologické praktikum II (Karlov pod Pradědem, 23.-27. 10. 2006) Již třetím rokem pořádala Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci ve spolupráci s Katedrou ekologie
VíceHrádecký potok po vzdutí nádrže Lenešický rybník ID kraj Ústecký kód kraje CZ042
Hrádecký potok po vzdutí nádrže Lenešický rybník ID 14355000 kraj Ústecký kód kraje CZ042 1.CHARAKTERISTIKA VODNÍHO ÚTVARU Kategorie vodního útvaru tekoucí Typ vodního útvaru 41214 Příslušnost k ekoregionu
VíceMOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)
MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) Jaroslav Beneš, Ladislav Kašpárek, Martin Keprta Projekt byl řešen:
Více