ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HODONÍN 2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE TEXTOVÁ ČÁST

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HODONÍN 2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE TEXTOVÁ ČÁST Projekt prvních Územně Analytických Podkladů ORP Hodonín byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného Operačního Programu Městský úřad Hodonín odbor rozvoje města, prosinec 2012

2 Obsah A. LEGISLATIVNÍ RÁMEC...3 B. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY SPRÁVNÍHO OBVODU...4 B.1. SOCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY...4 B.1.1. Čejč... 4 B.1.2. Čejkovice... 5 B.1.3. Dolní Bojanovice... 6 B.1.4. Dubňany... 7 B.1.5. Hodonín... 8 B.1.6. Josefov... 9 B.1.7. Karlín B.1.8. Lužice B.1.9. Mikulčice B Mutěnice B Nový Poddvorov B Petrov B Prušánky B Ratíškovice B Rohatec B Starý Poddvorov B Sudoměřice B Terezín B.2. NÁVAZNOST NA POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR B.2.1. Dopravní infrastruktura B.2.2. Technická infrastruktura C. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C.1. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ PODLE TEMATICKÉHO ČLENĚNÍ C.1.1. Horninové prostředí a geologie C.1.2. Vodní režim C.1.3. Hygiena životního prostředí C.1.4. Ochrana přírody, krajiny a památek C.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa C.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura C.1.7. Sociodemografické podmínky C.1.8. Bydlení C.1.9. Rekreace a cestovní ruch C Hospodářské podmínky C.2. CELKOVÝ PŘEHLED SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB C.2.1. Silné stránky C.2.2. Slabé stránky C.2.3. Příležitosti C.2.4. Hrozby C.3. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK C.4. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD C.4.1. Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady C.4.2. Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území D. KARTOGRAMY

3 A. Legislativní rámec Postup zpracování územně analytických podkladů včetně rozboru udržitelného rozvoje vychází z požadavků zákona č. 183/2006 Sb., které jsou z hlediska obsahu rozboru udržitelného rozvoje upřesněny v 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb.: (1) Územně analytické podklady pořizované úřadem územního plánování (dále jen územně analytické podklady obcí ) a územně analytické podklady pořizované krajským úřadem (dále jen územně analytické podklady kraje ) obsahují a) podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, b) rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. (2) Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů obcí zpracovaných zpravidla digitální technologií způsobem umožňujícím výměnu dat pro jejich využití v územně analytických podkladech kraje ( 29 odst. 4 stavebního zákona), je stanoven v části A přílohy č. 1 k této vyhlášce. Obsah podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů kraje je stanoven v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce. (3) Údaj o území obsahuje textovou část, grafickou část a dále informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti (dále jen pasport údaje o území ). Textová část obsahuje popis údaje o území, grafická část obsahuje zobrazení údaje o území včetně použitého měřítka a legendy. Správnost použitého údaje o území se potvrzuje v pasportu údaje o území, jehož obsah je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Grafická část územně analytických podkladů obsahuje (a) výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, (b) výkres limitů využití území (c) výkres záměrů na provedení změn v území (d) výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen problémový výkres ) Územně analytické podklady mohou být doplněny dalšími výkresy, schématy, tabulkami, grafy či kartogramy. 3

4 B. Základní charakteristiky správního obvodu B.1. Sociodemografické charakteristiky B.1.1. Čejč Počet obyvatel 1268 ve věku ,7 % ve věku nad 65 14,5 % Průměrný věk 40,8 zaměstnanost 15,2 % 1329 ha Lesní půda 58 ha (4,4%) Zemědělská půda 1099 ha (82,7%) Vodní plochy 14 ha (1%) Zastavěné plochy 25 ha (1,9%) Vinice 69 ha (5,2%) Koeficient Ekologické Stability 0,22 Velmi špatné Velmi dobrý Dobrá Dobrá První zmínka o obci z roku 1222, kdy patřila klášteru cisterciaček Porta Coeli u Tišnova. Během husitských válek ves pustne a roku 1459 se uvádí vyloženě jako pustá. V roce 1771 byla ves osídlena jednak Moravskými Slováky, jednak francouzskými kolonisty. Jejich třicet chalup roku 1782 vyhořelo, hned však byly obnoveny. V katastru Čejče se jihovýchodně od Horákovy farmy, bývalého Státního statku, původně dvůr Čenkov, se dříve rozkládalo slané Čejčské jezero, tzv. Bezedňák, které však bylo vysušeno v 19. století z důvodu pěstování cukrové řepy [2] [3]. Ve 20. století se v důsledku zanášení odvodňovacího kanálu jezero opět naplnilo, avšak roku 1965 bylo z rozhodnutí tehdejších komunistických politiků opět odvodněno. Na jihovýchod od obce, na území obce, chráněné lokality: Čejčský a Čejkovické Špidláky, východně tzv. Výchoz, kde bylo ve vystupující vrstvě objeveno méně kvalitní uhlí - lignit. V dřívějších dobách se zde vyskytovalo moře, z tohoto důvodu se zde vyskytují slanomilné rostliny. 4

5 B.1.2. Čejkovice Počet obyvatel 2500 ve věku ,8 % ve věku nad 65 16,0 % Průměrný věk 41,1 zaměstnanost 11,8 % 2500 ha Lesní půda 116 ha (4,6%) Zemědělská půda 2150 ha (86%) Vodní plochy 27 ha (1,1%) Zastavěné plochy 50 ha (2%) Vinice 357 ha (14,3%) Koeficient Ekologické Stability 0,38 Dobré Velmi dobrý Dobrá Velmi dobrá První písemná zmínka o obci pochází z roku 1248, kdy se uvádí jako majetek řádu templářů. Písemně doložené počátky vinařství v Čejkovicích spadají do 13. stol. Čejkovice patří mezi nejvýznamnější vinařské obce v České republice. Průměrná teplota vzduchu je 9,2 C, což řadí Čejkovice k nejteplejším místům v republice. 5

6 B.1.3. Dolní Bojanovice Počet obyvatel 2971 ve věku ,0 % ve věku nad 65 14,2 % Průměrný věk 39,1 zaměstnanost 18,2 % 1991 ha Lesní půda 708 ha (35,6%) Zemědělská půda 1145 ha (57,5%) Vodní plochy 7 ha (0,4%) Zastavěné plochy 41 ha (2%) Vinice 94 ha (4,7%) Koeficient Ekologické Stability 0,73 Dobré Špatný Dobrá Průměrná První písemná zmínka o obci pochází z roku Součástí vesnice jsou i krásné vinné sklepy na Horním konci, V předních, Pod ořechama a Pod Čaganovem. Z velké části mají bohaté zdobení žuder slováckými oranmenty. Vinařství má staletou tradici, obzvláště v pěstování ryzlinku, který býval jedním z nejlepších v Rakousko-Uhersku. V roce 1907 zde bylo založeno nejstarší vinařské družstvo Zádruha. Základní umělecká škola má až tři sta žáků, kteří se učí zpívat, tančit i malovat. Známá je mládežnická dechovka, mladá cimbálka a pěvecké sbory dětí. Kulturní život v obci je bohatý, pravidelné koncerty jsou navštěvovány četnými posluchači, stejně jako vystoupení ochotnických představení. V okolí je k výběru nemálo cyklostezek. 6

7 B.1.4. Dubňany Počet obyvatel 6388 ve věku ,1 % ve věku nad 65 16,3 % Průměrný věk 41,5 zaměstnanost 20,0 % 2257 ha Lesní půda 416 ha (18,4%) Zemědělská půda 1409 ha (62,4%) Vodní plochy 161 ha (7,1%) Zastavěné plochy 64 ha (2,8%) Koeficient Ekologické Stability 0,53 Průměrné Průměrný Velmi špatná Špatná První zmínka o Dubňanech pochází z roku 1349 (ale již v roce 1222 je doložena existence osady Jarohněvice). Městem se Dubňany staly v roce Na západ a jihozápad od města se táhne severojižně orientovaný řetězec rybníků sahající až k okraji Hodonína. Asi 1,5 km severovýchodně od města (od bývalé budovy nádraží směrem na Kyjov) se nachází cenná archeologická lokalita, na níž byly nalezeny základy vyhořelého románského kostela postaveného ve 13. století, byly odkryté v září 1927 a pozůstatky hřbitova (nalezeny zbytky lidských koster). 7

8 B.1.5. Hodonín Počet obyvatel ve věku ,7 % ve věku nad 65 16,1 % Průměrný věk 41,8 zaměstnanost 15,3 % 6331 ha Lesní půda 1151 ha (57%) Zemědělská půda 3608 ha (18,2%) Vodní plochy 355 ha (5,6%) Zastavěné plochy 250 ha (3,9%) Vinice --- Koeficient Ekologické Stability 1,89 Průměrné Velmi dobrý Velmi špatná Dobrá Hradisko založené pravděpodobně Břetislavem I. v 11. století. Hrad obnovila a založila při něm město královna Konstancie v roce V roce 1301 zde Václav II. přijal uherskou šlechtu, která sem přišla pro nově zvoleného uherského krále. Během husitských válek přešlo do rukou šlechty, v 17. století bylo několikrát dobyté a téměř zpustlo. Roku 1742 jej dobyla pruská armáda. Koncem 18. století založena továrna na tabák. 8

9 B.1.6. Josefov Počet obyvatel 416 ve věku ,3 % ve věku nad 65 14,4 % Průměrný věk 39,5 zaměstnanost 15,4 % 708 ha Lesní půda 12 ha (1,8%) Zemědělská půda 656 ha (92,7%) Vodní plochy 3 ha (0,5%) Zastavěné plochy 8 ha (1,1%) Vinice 102 ha (14,4%) Koeficient Ekologické Stability 0,23 Špatné Špatný Špatná Špatná Nynější ves Josefov byla založena v roce 1782 na území bývalého panského poplužního dvora, postaveného v místech zaniklé vesnice Kukvice, která ležela při potoku Prušánka a patřila k nejstarším osadám na Podluží. Kukvice se poprvé připomínaly v souvislosti s kostelem a farou v Mikulčicích roku V letech 1468 až 1470 byla obec vypálena Uhry, znovu pak obnovena před rokem Kukvice definitivně zanikly za třicetileté války. Na místě kukvického dvora pak vznikla roku 1782 nová ves nazvaná k poctě císaře Josefa II. Josefovem. Obyvatelé nové vsi byli osvobozeni od roboty, což bylo v té době zvláštností. V počátcích své existence tvořil Josefov s Dolními Bojanovicemi společnou samosprávnou obec. Odloučení obcí se uskutečnilo v roce V roce 1877 byla přestavěna kaplička do podoby nynějšího kostela, ve stejném roce byla postavena jednotřídní škola. K roku 1880 bylo v obci 42 domů s 249 obyvateli. Významnou událostí v obci bylo zavedení elektrického proudu a osvětlení. V letech 1954 až 1960 byly vybudovány kanalizace, hřbitov a chodníky. Josefov je tradiční oblastí pěstování vinné révy. 9

10 B.1.7. Karlín Počet obyvatel 236 ve věku ,7 % ve věku nad 65 20,3 % Průměrný věk 43,9 zaměstnanost 23,2 % 224 ha Lesní půda 4 ha (1,7%) Zemědělská půda 187 ha (83,5%) Vodní plochy 1 ha (0,6%) Zastavěné plochy 5 ha (2,2%) Vinice 9 ha (4%) Koeficient Ekologické Stability 0,14 Dobré Velmi špatný Špatná Špatná V katastru Karlína bývala zaniklá obec Šenstras, připomínaná v roce 1292 a zpustlá za českouherských válek. Ještě v roce 1492 byl v Šenstrasu dvůr a kostel. Karlín v roce 1792 založil kníže Alois z Lichtenštejna a název dostal po jeho manželce Karolině (Karoline Engelberte Felicitas zu Manderscheid- Blankenheim), se kterou se oženil v roce Charlottenfeld byl později počeštěn na Karlín. Severně od obce hospodářský dvůr Karlov. 10

11 B.1.8. Lužice Počet obyvatel 2874 ve věku ,7 % ve věku nad 65 16,4 % Průměrný věk 41,7 zaměstnanost 18,1 % 762 ha Lesní půda 80 ha (10,4%) Zemědělská půda 547 ha (71,8%) Vodní plochy 5 ha (0,7%) Zastavěné plochy 35 ha (4,6%) Vinice 47 ha (6,1%) Koeficient Ekologické Stability 0,62 Velmi špatné Velmi dobrý Průměrná Průměrná Obec Lužice leží v úrodné krajině jižní Moravy, obklopena višňovými, broskvovými a jabloňovými sady a úrodnými vinicemi, 4 km jihozápadně od města Hodonína. K podzemnímu bohatství patří naleziště ropy, zemního plynu a lignitu. Název obce se odvozuje od četných vodních ploch, které se zde v dávných dobách rozlévaly (louže, luže). Dominantou obce je kostel. Byl dostavěn v roce 1874 (před tím byla obec přifařena do Mikulčic) a je zasvěcen velkomoravským věrozvěstům Cyrilu a Metoději. jstarší doložená písemná zmínka o obci je z roku

12 B.1.9. Mikulčice Počet obyvatel 1929 ve věku ,6 % ve věku nad 65 14,9 % Průměrný věk 40,5 zaměstnanost 19,7 % 1530 ha Lesní půda 302 ha (19,7 %) Zemědělská půda 1042 ha (68,1%) Vodní plochy 26 ha (1,7%) Zastavěné plochy 34 ha (2,2%) Vinice 30 ha (1,9%) Koeficient Ekologické Stability 0,60 Špatné Velmi dobrý Velmi špatná Průměrná Tři kilometry jihovýchodně od nynější vsi se při řece Moravě nacházelo v století slovanské blatné hradisko, jedno z hlavních center Velké Moravy. Areál hradiště s pozůstatky 12 kostelů a knížecího paláce je chráněn jako národní kulturní památka Mikulčice-Valy; od roku 1963 je zde zřízen Památník Velké Moravy. jstarší písemná zmínka o vsi pochází z roku 1131 (Miculcici). Moderní obec Mikulčice existuje od 1. ledna 1951, kdy došlo ke sloučení původních obcí Mikulčic a Těšic. 12

13 B Mutěnice Počet obyvatel 3655 ve věku ,6 % ve věku nad 65 13,7 % Průměrný věk 39,8 zaměstnanost 16,4 % 3238 ha Lesní půda 371 ha (11,4%) Zemědělská půda 2433 ha (75,1%) Vodní plochy 167 ha (5,2%) Zastavěné plochy 59 ha (1,8%) Vinice 292 ha (9%) Koeficient Ekologické Stability 0,41 Špatné Dobrý Dobrá Průměrná První písemná zmínka o obci pochází z roku Jižně od obce stávala ve středověku vesnice Kapanice. Písemná zmínka o Mutěnicích z roku 1367 uvádí, že Mutěnjce patřili řádu Johanitů se sídlem ve Strakonicích. Z téhož roku je záznam v Moravských zemských knihách v Brně, že Alžběta Herburská, jeptiška z kláštera augustiánek v Brně, darovala mutěnickému faráři pozemky. 13

14 B Nový Poddvorov Počet obyvatel 187 ve věku ,8 % ve věku nad 65 17,1 % Průměrný věk 42,7 zaměstnanost 14,9 % 297 ha Lesní půda --- Zemědělská půda 279 ha (94,2%) Vodní plochy 2 ha (0,5%) Zastavěné plochy 6 ha (2%) Vinice 4 ha (1,3%) Koeficient Ekologické Stability 0,10 Průměrné Dobrý Průměrná Dobrá Jihovýchodně od obce v trati Kostelisko stávalo městečko Potvorov, které dle první písemné zmínky patřilo v roce 1261 velehradskému klášteru. Za česko-uherských válek v 15. století bylo zničeno. Území pak náleželo čejkovickému panství. Nový Poddvorov zde v srpnu roku 1783 založilo 24 kolonistů, kteří přišli pravděpodobně z okolních obcí. V roce 1790 zde bylo 24 domů a 143 obyvatel. Na obecní pečeti bývala znázorněna radlice a skřivan. V roce 2010 byla jižně od obce zpřístupněna nová rozhledna Na Podluží. 14

15 B Petrov Počet obyvatel 1326 ve věku ,5 % ve věku nad 65 15,8 % Průměrný věk 41,4 zaměstnanost 16,7 % 1165 ha Lesní půda 116 ha (10%) Zemědělská půda 927 ha (79,5%) Vodní plochy 29 ha (2,5%) Zastavěné plochy 24 ha (2,2%) Vinice 68 ha (5,8%) Koeficient Ekologické Stability 0,56 Dobré Dobrý Velmi špatná Průměrná Petrov, který leží vedle Strážnice, je významná vinařská obec mikroregionu Strážnicko. Pyšní se vinnými sklepy nazývanými Plže, které byly v roce 1983 prohlášeny Památkovou rezervací lidové architektury. V areálu je přesně 63 vinných sklepů. Petrovská vína můžete ochutnat přímo v jednom z těchto vinných sklepů. První zmínky o Plžích pochází z doby 15. století. jstarší sklepy vznikly už ve století pátém. Sklepy, které až později začaly sloužit jako vinné, stavěli sami obyvatelé obce ještě donedávna. V průměru mají sklepy délku asi 15 metrů, šířku tři metrů. Nad sklepem je hlína, která zajišťuje ve sklepě stálou teplotu a klima ideální pro uskladnění nejen vína, ale i jiných zemědělských plodin. Sklepy jsou typické kamennými stropy tvarovanými do klenby. Průčelí sklepů s typickým nebo lomeným obloukem bývá zdobené podezdívkou modré barvy a ornamenty vinné révy po stranách, nad okny a nad vchodem. Každé průčelí je specifické, tvořené jedinečnými tvary a oblouky. Vnitřní místnosti mají ve stěně větrací otvor. Chodby se svažují směrem dolů. Na začátku bývá lisovna, na konci místnost, kde se skladuje víno. První místnost často slouží také k posezení. Vinné sklepy v Plžích vytvářejí uličky, které se spojují ve 2 centra. Horní centrum je středovým bodem různých akcí, které se během roku v Plžích pořádají. Za zmínku stojí například Den Vinařů. 15

16 B Prušánky Počet obyvatel 2166 ve věku ,0 % ve věku nad 65 15,4 % Průměrný věk 40,6 zaměstnanost 18,2 % 1414 ha Lesní půda 21 ha (1,5%) Zemědělská půda 1254 ha (88,7%) Vodní plochy 21 ha (1,5%) Zastavěné plochy 39 ha (2,7%) Vinice 176 ha (12,4%) Koeficient Ekologické Stability 0,27 Špatné Průměrný Průměrná Špatná 16

17 B Ratíškovice Počet obyvatel 4081 ve věku ,6 % ve věku nad 65 14,9 % Průměrný věk 41,0 zaměstnanost 13,6 % 1259 ha Lesní půda 419 ha (33,3%) Zemědělská půda 648 ha (51,5%) Vodní plochy 10 ha (0,8%) Zastavěné plochy 48 ha (3,8%) Vinice 85 ha (6,7%) Koeficient Ekologické Stability 0,98 Průměrné Průměrný Špatná Průměrná Ratíškovice patří mezi nejstarší obce v okrese Hodonín. O nejvzdálenější minulosti svědčí mnohé archeologické nálezy z jejího katastru. Byla nalezena mamutí stolička a mamutí kost z období mladšího paleolitu, kamenný přeslen z mladší doby kamenné, hliněná nádoba s nářadím z doby bronzové, hliněné nádoby mohylové kultury, užitková nádoba z doby železné, mnohé keramické nálezy pocházely z mladší doby hradištní a z dob slovanského osídlení. Ratíškovice obklopuje z velké části rozsáhlý smíšený les Doubrava. Název vypovídá spíše o historické podobě lesa, neboť převaha dubových porostů byla potlačena, a to ve prospěch lesů borových. Nicméně i dnes zde najdeme svědky časů minulých statné dubové solitery. Les nejenom blahodárně ovlivňuje klima okolí obce, ale je i rájem houbařů. V obci a jejím okolí se nachází řada vodních ploch, mokřadů a tůněk. jvětší z nich je vodní nádrž Hliník vzniklá v místě těžiště jílů pro místní cihelnu. Nádrž má plochu necelých 5 ha a dosahuje v některých místech hloubky až 15 m. V současnosti je Hliník především poklidným zákoutím rybářů. 17

18 B Rohatec Počet obyvatel 3534 ve věku ,7 % ve věku nad 65 17,1 % Průměrný věk 42,5 zaměstnanost 17,3 % 1745 ha Lesní půda 409 ha (23,5%) Zemědělská půda 930 ha (53,3%) Vodní plochy 101 ha (5,8%) Zastavěné plochy 59 ha (3,4%) Vinice 12 ha (0,7%) Koeficient Ekologické Stability 0,60 Průměrné Velmi dobrý Špatná Dobrá Historie obce sahá hluboko do minulosti. Podnětem k osídlení bylo zřejmě obchodní spojení Moravy s horními Uhry o čemž svědčí místo kde se od pradávna nacházel přívoz pas rohatecký vedoucí na slovenský břeh řeky Moravy v místech kde dnes tvoří řeka státní hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. V minulosti byl také místem s častými vpády z Uher, místem krvavých bojů o Rohatec a vstup na Moravu. Tudy vedla i důležitá obchodní cesta z tehdejších Uher (Slovensko) i od Strážnice přes most, který zde stával. 18

19 B Starý Poddvorov Počet obyvatel 980 ve věku ,6 % ve věku nad 65 16,1 % Průměrný věk 40,0 zaměstnanost 22,0 % 546 ha Lesní půda 154 ha (28,2%) Zemědělská půda 341 ha (62,5%) Vodní plochy 2 ha (0,4%) Zastavěné plochy 17 ha (3,1%) Vinice 44 ha (8%) Koeficient Ekologické Stability 0,64 Velmi dobré Velmi špatný Průměrná Průměrná První písemná zmínka o obci pochází z roku Obec se nachází v nadmořské výšce m. Oblastně se řadí do Moravského Slovácka. Obec je známa svou folklorní a vinařskou tradicí. I když jsou zmínky o osídlení z roku 1209, skutečné založení obce se datuje od roku 1779 pod názvem POTWOROV. Název obce Starý Poddvorov vznikl někdy v roce 1870 s tím, že od roku 1924 byl uzákoněn. Původní městečko s tvrzí - Potworowitz ležící západně směrem k dnešnímu Novému Poddvorovu, bylo zničeno v patnáctém století za války českého krále Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem. Městečko patřilo velehradskému panství, po jeho zpustošení jej klášter ponechal blízkým Čejkovicím a roku 1562 uzavřel smlouvu s pány z Víckova, aby Potworowitz zůstal trvale při čejkovském panství. Ještě v 70. letech 20. století byly patrné obranné valy kolem bývalé tvrze, které však byly v rámci kultivace zemědělské půdy naprosto zničeny. 19

20 B Sudoměřice Počet obyvatel 1267 ve věku ,2 % ve věku nad 65 15,5 % Průměrný věk 40,0 zaměstnanost 14,8 % 933 ha Lesní půda 9 ha (0,9%) Zemědělská půda 774 ha (83%) Vodní plochy 40 ha (4,3%) Zastavěné plochy 22 ha (2,3%) Vinice 45 ha (4,8%) Koeficient Ekologické Stability 0,29 Dobré Velmi dobrý Velmi dobrá Velmi dobrá Sudoměřice jsou nejjižnější obcí na východním břehu řeky Moravy na území České republiky. Přes území Sudoměřic procházela Jantarová cesta z Říma ke břehům Baltu četné nálezy římských mincí. Při stavbě obchvatu Sudoměřic našli archeologové pozůstatky pravěkého osídlení z pozdní doby kamenné (asi 3000 let před naším letopočtem), kdy na výhodném místě, na návrší nad zaplavovanou oblastí stála osada s dřevěnými kůlovými domy. Ve službách Přemyslových stáli bratři Pardus a Sudomír, rod Tvrdišovců, kteří se zasloužil o dobytí zdejší krajiny a král jim ji dal za odměnu. Ochranu cesty do Uher svěřil zvláště Sudomírovi, který založil roku 1262 pohraniční ves Sudoměřice. Sudomír zemřel asi kolem roku 1264, Pardus o dva roky později. 20

21 B Terezín Počet obyvatel 400 ve věku ,3 % ve věku nad 65 19,0 % Průměrný věk 42,2 zaměstnanost 14,2 % 374 ha Lesní půda 4 ha (1%) Zemědělská půda 311 ha (83,2%) Vodní plochy 2 ha (0,5%) Zastavěné plochy 9 ha (2,4%) Vinice 21 ha (5,6%) Koeficient Ekologické Stability 0,10 Velmi špatné Dobrý Velmi špatná Špatná Katastrální území obce Terezín patří do oblasti starého sídelního území, to je území, které bylo osídlováno již od starší doby kamenné. Doklady o pravěkém a časně středověkém osídlení katastru jsou však velmi sporadické. Terezín patří mezi nejmladší obce v okrese Hodonín. Obec byla založena v době rozpadu feudálního systému, který se nedal udržet ani násilnými metodami. zájem nevolníků, zaostalost výroby, hlad po půdě na jedné a nevyužité půdní fondy na druhé straně, to vše podnítilo úvahy o dílčí reformě. Tak vzniká i obec Terezín. Je jedním z konkrétních výsledků tereziánských reforem a změn v hospodaření. Vznik obce je datován rokem 1774 a název byl převzat ze jména císařovny Marie Terezie. Původně založená osada se nacházela 400 m severněji od současné polohy obce, ale časté záplavy z Kobylského jezera a nezdravá voda přinutily osadníky, aby roku 1796 přestěhovali své usedlosti do dnešní polohy. Také jméno obce podlehlo změnám. Původní Terezín se z neznámých důvodů mění od roku 1889 na Terezov a v roce 1910 je opět úřední cestou změněn na Terezín. Název Terezov se však sporadicky udržuje až do dnešních dnů. Původními obyvateli byli osadníci z Hovoran, dosídlenci z Chorvatska a několik Francouzů 21

22 B.2. Návaznost na politiku územního rozvoje ČR jvyšším aktuálním územně plánovacím dokumentem, platným pro celé území ORP, je Politika územního rozvoje ČR 2008, která byla projednána a schválena vládou ČR dne usnesením č Důležitou součástí politiky územního rozvoje je vymezení rozvojových oblastí a os celostátního významu stejně jako vymezení specifických oblastí. Dále politika mimo jiné vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury regionálního významu. B.2.1. Dopravní infrastruktura Správní území ORP Hodonín se nenachází v žádné rozvojové oblasti, avšak jím prochází rozvojová osa OS11 Lipník nad Bečvou Přerov Uherské Hradiště Břeclav hranice ČR/Rakousko. Jedná se o území ovlivněné připravovanou rychlostní silnicí R55 v úseku Přerov Uherské Hradiště Břeclav, železničními tratěmi č. 270 v úseku Lipník nad Bečvou Přerov (III. tranzitní železniční koridor), č. 330 Přerov Břeclav (II. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Přerov, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav. Zdroj: PÚR ČR 2008 Správním obvodem ORP Hodonín prochází také železniční větev VIB. Transevropského multimodálního koridoru, který sleduje trasu koridoru konvenční železniční dopravy. Naopak nevede zde žádný navrhovaný koridor vysokorychlostní železniční dopravy, ani žádný další koridor konvenční dopravy železniční. 22

23 Zdroj: PÚR ČR 2008 Zdroj: PÚR ČR 2008 Rozvoj silniční dopravy je ve správním obvodu ORP Hodonín významným tématem, neboť jím prochází záměr koridoru republikového významu rychlostní silnice R55, který je vymezen v úsecích Olomouc Přerov a dále Napajedla Uherské Hradiště Hodonín Břeclav. Hlavními úkoly pro územní plánování je řešení územních souvislostí upřesněného koridoru R 55 s cílem minimalizovat negativní vliv na ptačí oblast Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví. 23

24 Zdroj: PÚR ČR 2008 Zajímavým faktem je, že v PÚR není vymezen záměr koridoru vodní dopravy průplavu Dunaj Odra Labe, jehož trasa je dosud v územně plánovací dokumentaci zakreslována a evidována jako budoucí vodní cesta. B.2.2. Technická infrastruktura Správní obvod ORP Hodonín je rovněž zatížen vedeními technické infrastruktury. Je zde navrhována plocha pro novou elektrickou stanici 400/110 kv a koridor pro připojení vyvedení výkonu z elektrické stanice (dále TR) Rohatec do přenosové soustavy vedením 400 kv Otrokovice-Rohatec a zasmyčkování vedení V424 do TR Rohatec. Rovněž ORP protínají VVTL plynovody. V rámci politiky územního rozvoje je zde navrhován i Koridor pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN63 v trase z okolí obce Hrušky v Jihomoravském kraji k obci Libhošť v Moravskoslezském kraji včetně výstavby nové kompresorové stanice u obce Libhošť a navazujícího zdvojení trasy VVTL plynovodu DN 700 PN 63 v Moravskoslezském kraji v trase z okolí obce Libhošť (Příbor) k obci Děhylov. Jedná se o posílení a zálohu stávající přepravní cesty, která svým významem přesahuje území jednoho kraje. Také přes správní obvod prochází ropovod Družba, u kterého je politikou navržen koridor pro zdvojení potrubí ropovodu Družba ve střední ose řeky Morava mezi Rohatcem a Holíčí Klobouky, Klobouky Rajhrad, Radostín Kralupy centrální tankoviště ropy (dále CRT) lahozeves, CTR lahozeves Litvínov. 24

25 Zdroj: PÚR ČR 2008 Zdroj: PÚR ČR 2008 Politika územního rozvoje ČR 2008 zároveň označuje oblast Hodonínska za území vykazující relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území, a to na částech území ORP Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou. 25

26 C. Rozbor udržitelného rozvoje území C.1. Souhrnné hodnocení podle tematického členění C.1.1. Horninové prostředí a geologie Horninové prostředí a geologie patří v správním obvodu ORP Hodonín k vysoce problémovým okruhům. Na velké části území se vyskytují ložiska nerostných surovin, chráněná ložisková území i dobývací prostory, ve kterých se těží především lignit, cihlářské suroviny a také ropa a zemní plyn. Vytěžená ložiska se dále používají jako podzemní zásobníky plynu a podzemní úložiště ropy, což výrazně zvyšuje strategický význam celého území. V okolí Dubňan jsou rozsáhlá poddolovaná území, která jsou pozůstatkem dolování lignitu. Jak ložiska, tak i poddolované území jsou výraznými limity územního rozvoje obcí. Skoro polovina obcí je při plánování zastavitelných ploch ve střetu ložisky nerostných surovin. Týká se to i návrhu rychlostní silnice R55 a některých dalších navrhovaných silnic. Tyto střety je nutné řešit především na úrovni zásad územního rozvoje a v detailu pak při pořizování územních plánů měst. Při dalším urbanistickém rozvoji je tak nutné hledat vhodná řešení, při kterých budou minimalizovány zábory poddolovaného území a minimalizovány střety s ložisky nerostných surovin. C.1.2. Vodní režim Ohrožení záplavami patří ve správním obvodu ORP Hodonín rovněž k významným problémům, které se plně projevily při nedávných katastrofálních povodních. Nachází se zde rozsáhlé záplavové území řeky Moravy, které svou aktivní zónou ohrožuje více než desetinu obcí. Celkově má zastavěné území uvnitř záplavového území Q100 více než 16% obcí, včetně největšího města Hodonína. V těchto obcích je nutné v územních plánech eliminovat návrhy zastavitelných ploch v záplavovém území a řešit potřebná protipovodňová opatření pro ochranu zastavěného území, popř. silniční a železniční sítě. Ve správním území ORP Hodonín se nachází velké množství vodních zdrojů, což přispívá k dobré úrovni zásobování pitnou vodou. jvětší z nich jsou v Rohatci a jižně od Mikulčic. Ve dvou obcích byly nalezeny konflikty mezi 26

27 zastavěným územím a ochrannými pásmy vodních zdrojů a rovněž střety se zastavitelným územím. Tyto konflikty je nutné dořešit v rámci územních plánů dotčených obcí. C.1.3. Hygiena životního prostředí Prakticky celé správní území ORP Hodonín spadá do území se zhoršenou kvalitou ovzduší. Skoro 30% obcí trpí exhalacemi z průjezdné dopravy na silnicích I. třídy, které jsou navíc doprovázeny i zvýšenou hlučností a prašností. Tento stav zhoršují v osmi obcích i průjezdné komunikace II. třídy. Poměrně vysoké je v správním obvodu ORP množství stacionárních zdrojů znečištění i procento zasažení obyvatel jejich emisemi. V rámci ORP jsou hygienickou stanicí vydány povolení pro překročení hladin hluku pro některá zařízení Cihelna Hodonín ČEZ EHO - Fluidní kotle FK1 a FK2 silnice I. třídy č. 55 v Petrově, v úseku km 99, ,720 JMA - Slévárna železných kovů ZP Mikulčice a. s. - technologické zařízení na zpracování ovoce a zeleniny C.1.4. Ochrana přírody, krajiny a památek Do správního obvodu ORP Hodonín zasahuje na východě území CHKO Bílé Karpaty, která však má na zbytek území zanedbatelný vliv. Tato CHKO je zároveň i biosférickou rezervací UNESCO. Podél toku řeky Moravy se rozkládají dva přírodní parky Strážnické Pomoraví a Mikulčický luh, zahrnující v sobě zbytky lužních lesů. Velká část území je pokryta evropsky významnými lokalitami, na východě pak do obvodu zasahuje rozsáhlá ptačí oblast Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví, další ptačí oblasti jsou na Mikulčicku a Čejkovicku. V evropsky významné lokalitě Hodonínská doubrava se nachází velké množství významných krajinných prvků registrovaných, ve správním obvodu ORP najdeme dále několik přírodních rezervací a památek. Celé území je rovněž pokryto sítí územního systému ekologické stability od skladebných prvků nadregionálních po lokální. Byla nalezena řada střetů mezi záměry dopravními a skladebnými prvky ÚSES. Ochrana památek je ve správním obvodu ORP Hodonín reprezentována především národní kulturní památkou Mikulčice, kde najdeme vykopávky pozůstatků velkomoravského hradiště. Atraktivní je rovněž vesnická památková rezervace Petrov Plže, kde se nachází ojedinělý soubor původních vinných sklepů z 18. a 19. století. 27

28 C.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Většina obcí ve správním obvodu ORP Hodonín je situována v rovinaté krajině uprostřed zemědělské půdy s horší dosažitelností lesů. Při návrzích zastavěných ploch a dopravní infrastruktury je nutné dbát na minimalizaci záborů ploch lesa a stejně tak i kvalitního zemědělského půdního fondu. C.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura Plynofikovány je ve správním obvodu ORP Hodonín všechny obce. Plynofikace má výrazný přínos ke kvalitě ovzduší, který se však zřejmě bude snižovat v souvislosti s růstem ceny zemního plynu. Všechny obce mají rovněž vodovod a kanalizace chybí pouze u obce Karlín. Díky dálnici D2 má celý správní obvod poměrně dobrou dostupnost krajského města, horší je dostupnost sídla ORP. Skoro polovina obcí má železniční stanici nebo zastávku. jdůležitější dopravní stavbou ve správním obvodu ORP je rychlostní silnice R55, která je většinou své trasy vedena ve stopě již vybudovaných obchvatů na silnici I/55. Problémy s vedením začínají v ptačí oblasti Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví v okolí Rohatce. Stabilizace trasy musí být provedena v rámci zásad územního rozvoje a dále upřesněna v územních plánech obcí. Dále je nutné řešit obchvaty Hodonína na silnici I/51 (napojení R55 a hraničního přechodu na Slovensko) a Petrova na silnici I/55. C.1.7. Sociodemografické podmínky Z hlediska sociodemografických podmínek je situace ve správním obvodu ORP Hodonín poměrně dobrá. Ve více než polovině obcí dlouhodobě roste počet obyvatel, netýká se to však Hodonína, kde naopak počet obyvatel klesl. Jen necelá čtvrtina obcí má však dobrou věkovou strukturu. Převaha starších lidí je však signálem k rozšíření služeb seniorům, především výstavbou a zřizováním různých forem penzionů a domovů důstojného stáří. Mezi největší hrozby můžeme zařadit vysoký relativní úbytek děti, což přispívá k již uvedenému celkovému stárnutí populace. C.1.8. Bydlení Všechny obce ve správním obvodu ORP Hodonín mají schválený územní plán, což je hlavním předpokladem dalšího investičního rozvoje. celých 40% obcí má však dostatek zastavitelných ploch pro bydlení a ještě méně pro občanskou vybavenost. Většina obcí má základní školu i zdravotní středisko. 28

29 Růst nové zástavby především v podobě rodinných domů není příliš intenzivní, takže jen asi v desetině obcí může tento nárůst znamenat narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení. Stagnací nové bytové výstavby se vyznačuje skoro 70% obcí. dostatek rozvojových ploch i malý rozvoj občanské vybavenosti může vést ke snižování atraktivity obcí pro mladé rodiny a tím může docházet k dalšímu úbytku obyvatel a stárnutí populace. C.1.9. Rekreace a cestovní ruch Rekreace a turistický ruch se na Hodonínsku příliš nerozvíjí, byť zde najdeme poměrně kvalitní přírodní prostředí. Turistický potenciál má především národní kulturní památka Mikulčice a její okolí, zvláště když by byla prohlášena za památku UNESCO a bylo zrealizováno propojení se slovenskou stranou pomocí mostu přes řeku Moravu. Dalším neméně zajímavým potenciálem je rozšíření Baťova kanálu až do Hodonína, popřípadě dále po řece Moravě. C Hospodářské podmínky Dříve výrazně průmyslový a těžařský region v současné době zažívá ústup ze slávy a stagnaci. Elektrárna Hodonín, která spaluje lignit, ztratila svůj význam pro elektrizační soustavu, zůstává však důležitým zdrojem tepla v lokalitě. Budoucnost elektrárny je v rozšíření spalování biomasy. Zajímavým odvětvím hospodářství se jeví využívání vytěžených ložisek podzemních zásobníků zemního plynu nebo úložišť ropy. Jen necelá třetina obcí má navržen dostatek zastavitelných ploch pro výrobu, přitom skoro 80% obcí trpí vysokou nezaměstnaností. Třetina především menších obcí se vyznačuje vysokým podílem zaměstnanců v zemědělství a lesnictví. Jen ve větších obcích vyšší ceny pozemků signalizují potenciál pro rozvoj investiční výstavby. Při rozvoji hospodářství nelze spoléhat na turistiku a cestovní ruch, nevyužitý potenciál však má vinařská turistika a celkový rozvoj tohoto odvětví. 29

30 C.2. Celkový přehled silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb C.2.1. Silné stránky Mezi nejvýznamnější silné stránky můžeme počítat: Plynofikace obce Schválený územní plán Existence základní školy Existence zdravotního střediska Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy, železnice) Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností přírodního parku C.2.2. Slabé stránky Mezi nejvýznamnější slabé stránky můžeme počítat: dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Absence napojení na železnici Úbytek počtu obyvatel v dlouhodobém horizontu Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Vysoký podíl zaměstnanosti v priméru (zemědělství, lesnictví) C.2.3. Příležitosti Mezi nejvýznamnější příležitosti můžeme počítat: Rozvoj služeb zaměřených na seniory Rozvoj investiční výstavby vzhledem k vyšší hladině cen pozemků C.2.4. Hrozby Mezi nejvýznamnější hrozby můžeme počítat: Vysoký relativní úbytek dětí Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Narušení sociální struktury obce vzhledem k vysoké nezaměstnanosti Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení Výskyt starých ekologických zátěží Stárnutí populace 30

31 C.3. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Ve vyváženosti vztahu územních podmínek najdeme ve správním obvodu ORP Hodonín poměrně značné rozdíly. Typickým jevem je průměrná úroveň správního centra Hodonína, který sice vykazuje dobrou úroveň hospodářského rozvoje, trpí však špatným životním prostředím a navíc i nízkou mírou soudržnosti obyvatel území, což se mimo jiné projevuje především v dlouhodobém poklesu počtu obyvatel. Žádná z obcí nedosahuje maximální hodnoty vyváženosti bodů, což svědčí o celkově nízké úrovni vyváženosti v celém spádovém obvodu ORP. I když mají obce v horní polovině tabulky velmi dobré podmínky hospodářské, trpí špatnou kvalitou životního prostředí a často i sociodemografickými problémy. V popředí se ocitly obce Sudoměřice a Čejkovice, které leží v krajině bez silného vlivu velkých komunikací, což má pozitivní dopad na její přírodní prostředí. Trochu hůře dopadl Petrov, jenž je přímo dotčen CHKO Bílé Karpaty, najdeme zde i přírodní park a rozvoji cestovního ruchu napomáhá vesnická památková rezervace. Vesnice má dobré dopravní napojení na silnici I. třídy i železnici, kvalitě životního prostředí by velmi výrazně pomohl nový obchvat. Obce Terezín a Karlín, které patří mezi obce s nejnižší úrovní vyváženosti podmínek, trpí především svou polohou uprostřed zemědělské krajiny s absencí lesů a špatnou dopravní dostupností do centra ORP. I přes tyto nedostatky počet obyvatel dlouhodobě roste, v územním plánu je však nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení, občanskou vybavenost i výrobu. 31

32 C.4. Určení problémů k řešení v ÚPD C.4.1. Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady - Urbanistické závady Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100 o Hodonín ZU3, ZU4, ZU5 vs. Q100 řeky Moravy o Mikulčice ZU1, ZU2 vs. Q100 řeky Moravy - Dopravních závady Silnice křižuje úrovňově železnici o Hodonín ZD2 I/380 vs. trať 255 ZD3 I/431 vs. trať 255 o Mutěnice ZD1 I/380 vs. trať Hygienické závady Silnice zatěžuje exhalacemi zastavěné území o Čejč ZH2 II/380 vs. zastavěné území obce o Čejkovice ZH7 II/422 vs. zastavěné území obce o Dubňany ZH5 II/431 vs. zastavěné území města o Hodonín ZH8 I/51, II/431, II/432 vs. zastavěné území města o Mutěnice ZH3 II/380 vs. zastavěné území obce o Petrov ZH9 I/55 vs. zastavěné území obce o Prušánky ZH6 II/423 vs. zastavěné území obce o Ratíškovice ZH4 II/432 vs. zastavěné území obce o Terezín ZH1 II/380 vs. zastavěné území obce - Environmentální závady Silnice křižuje ÚSES o Dubňany ZE 1 II/431 vs. biokoridor o Hodonín ZE 4, ZE 5 I/55 (návrh R55) vs. lokální biokoridor 32

33 o Lužice ZE 7 I/55 vs. biokoridor ZE 8 II/423 vs. biokoridor o Rohatec ZE 9 I/55 vs. biokoridor o Sudoměřice ZE 11 I/70 vs. biokoridor Silnice prochází systémem o Sudoměřice ZE 11 I/55 vs. Strážnicko ZE 11 I/55 vs. Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví o Hodonín ZE 2 II/380 vs. Hodonínská doubrava ZE 3 II/431 vs. Hodonínská doubrava o Čejč ZE 6 II/419 vs. Hovoransko Čejkovicko C.4.2. Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území - Střety urbanistických záměrů s limity využití území Zastavitelné území zasahuje do CHLÚ o Dolní Bojanovice usl6, usl7, usl8 návrh ploch vs. CHLÚ o Lužice usl10, usl11, usl14 návrh ploch vs. CHLÚ Hodonín VII. o Ratíškovice usl5 plochy rekreace vs. CHLÚ Zastavitelné území zasahuje do poddolovaného území o Lužice usl10, usl11 návrh ploch vs. poddolované území o Dubňany usl1, usl2, usl4 návrh ploch vs. poddolované území Zastavitelné území zasahuje do záplavového území Q100 o Rohatec usl15 plochy rekreace vs. Q100 řeky Moravy Zastavitelné území zasahuje do systému o Dubňany usl3 návrh ploch vs. hodonínská Doubrava 33

34 Zastavitelné území zasahuje do retenčního prostoru o Hodonín usl9 plochy rekreace vs. retenční prostor - Střety dopravních záměrů s limity využití území Silnice vede přes CHLÚ Silnice křižuje ÚSES o Terezín dsl1 - návrh silnice II/380 o Petrov dsl15, dsl16 návrh obchvatu I/55 vs. biokoridory o Rohatec dsl13, dsl14 - návrh R55 vs. biokoridory o Hodonín dsl8, dsl9 vs. lokální biokoridor o Čejč dsl4, dsl6 návrh obchvatu II/380 vs. biokoridor Silnice vede přes poddolované území o Mikulčice dsl10 návrh silnice vs. poddolované území o Čejč dsl7 návrh obchvatu II/380 vs. poddolované území Silnice prochází velkoplošným chráněným územím o Petrov dsl15, dsl16 návrh obchvatu I/55 vs. CHKO Silnice prochází přes systém o Čejč dsl5 - návrh obchvatu II/380 vs. Hovoransko Čejkovicko Silnice vede přes záplavové území Q100 o Hodonín dsl11 obchvat I/51 vs. Q100 řeky Moravy Silnice prochází zastavěným územím o Hodonín dsl12 obchvat I/51 vs. zastavěné území o Čejč dsl2, dsl3 návrh obchvatu II/380 vs. zastavěné území 34

35 D. Kartogramy A1. Ochrana přírody, kultury a památek A2. Horninové prostředí a geologie A3. Vodní režim A4. Koeficient ekologické stability B1. Počet obyvatel v roce 2012 B2. Změna počtu obyvatel v letech B3. Změna počtu obyvatel v letech B4. Průměrný věk obyvatel v obcích B5. zaměstnanost v obcích B6. Změna nezaměstnanosti v období B7. Změna nezaměstnanosti v období C1. C2. Příznivé životní prostředí C3. území C4. vztahu územních podmínek 35