B. Vybavení laboratoře. B.1. Chemické sklo

Transkript

1 B. Vyavení laoratoře Záklaním pracovním prostorem při laoratorních cvičeních je pracovní stůl. Osahuje všechny záklaní pomůcky potřené pro zpracování jenotlivých úkolů. Pracovní stoly jsou očíslované a kažá vojice používá po celý rok vžy pouze svůj stůl. Kromě toho se při cvičeních užívají váhy uložené v oěleném prostoru (váhovna) a igestoř (poku to ezpečnost práce vyžauje). B.1. Chemické sklo Mezi záklaní laoratorní pomůcky patří skleněné náoí. Pole použití si ho pro naše účely rozělíme na oměrné náoy, varné a reakční náoy a ostatní sklo. Záklaním úkonem, kterým začíná značná část laoratorních prací je oměření potřeného ojemu kapalné látky. K tomu slouží oměrné náoy. K nejěžnějším patří káinky (or. 1). Jená se o téměř nejpoužívanější chemické náoí. Nemají příliš přesnou or. 1 kaliraci, a proto se používají pouze k přiližnému oměření ojemu. Zato mají mnohem univerzálnější použití. Můžeme v nich přímo slévat roztoky jenotlivých reaktantů, zahřívat je at. Na orázku jsou viět oa nejěžnější typy: káinky široké a vysoké. Je také třea upozornit na to, že kalirace ojemu je o něco menší, než celkový ojem káinky. Napříkla káinkou o celkovém ojemu 250cm 3 (tzv. káinka věstěpaesátka) lze měřit ojem pouze o 200cm 3. Náoami k přesnějšímu oměření ojemu kapaliny jsou or. 2 oměrné válce různých velikostí (or. 2). Jejich kalirace je jemnější, ale nelze v nich nechat proíhat reakce ani je zahřívat. Připravujeme-li roztok pevné látky, měli ychom ji nejprve rozpustit v menším množství voy v káince, potom přelít o válce a oplnit na požaovaný ojem voou. K nejpřesnějšímu měření (většího) ojemu však válec nestačí a je třea použít oměrné aňky (or. 3). Mají charakteristický tvar s louhým hrlem na kterém je ryska označující hlainu kapaliny aného ojemu. Kažá aňka je tey kalirována pouze na jenu honotu. S tím je nutno počítat napříkla při přechozích výpočtech pře přípravou roztoků.

2 Přestavme si, že potřeujeme pro práci 160 cm 3 přesně 30% roztoku a máme k ispozici or. 3 aňku o ojemu 250cm 3. Pak je třea provést výpočet právě na tento větší ojem a takový roztok připravit. Oměrné aňky jsou velmi přesné a nelze je používat k ničemu jinému než k měření ojemu. K přesnému oměření malých ojemů se ovšem aňky nehoí. K tomuto účelu slouží přeevším pipety (or. 4) a (při speciálních postupech - titracích) yrety (e, f). Pipety mohou ýt ělené (a, ) a neělené (c, ). Dělené pipety mají kaliraci poonou oměrným válcům a lze je použít na oměření liovolného ojemu až o maxima příslušné pipety. Stupnice je většinou číslována o shora olů, takže při or. 4 maximálním naraném ojemu je hlaina a skle pooně jako u oměrné aňky. na honotě 0. Neělené pipety lze použít c pouze na jeen ojem, ale zato jsou přesnější. Míru ze označuje tenká ryska ve e f Při pipetování postupujeme tak, že nasajeme kapalinu na rysku označující maximální ojem (u ělených na 0) 1. Potom rychle ukazovákem (or. 4) ucpeme horní otvor a opatrně jeho uvolňováním necháme klesnout hlainu (sponí část menisku) na rysku (na 0). Poté přeneseme pipetu na místo, kam chceme požaovaný ojem vypustit a uvolněním otvoru to proveeme. Začátečnickou chyou je pipetování palcem (or. 5). or. 4 or. 5 1 Nasávání můžeme prováět ústy pouze u ezpečných kapalin (voa, zřeěné roztoky netoxických látek at.). V ostatních přípaech používáme speciální ezpečnostní nástavce neo alónky.

3 Důležitým parametrem u oměrných náo je to, za jsou kalirovány na olití neo na vylití. Kalirace na olití znamená, že kalirovaný ojem přesně opovíá skutečnému ojemu. Takto jsou kalirovány or. 6 napříkla oměrné válce neo aňky. Jestliže naměřený ojem kapaliny z takové náoy vylijeme, ulpí nám oyčejně na stěnách několik kapek. O ty je pak ojem vylité kapaliny menší. Naproti tomu u náo kalirovaných na vylití (zejména pipety) se s ulpěním části kapaliny na stěnách počítá a kalirovaný ojem je o tento malý ojem korigován. Proto u pipet niky nevyfukujeme kapalinu zylou ve špičce pipety, ale necháme pouze volně vytéci. Kalirace na olití se označují In, na vylití Ex (or. 6). Další skupinou chemického skla je sklo reakční a varné. Sem patří náoy, ve kterých proíhá vlastní reakce. Nejjenouššími a nejěžnějšími pomůckami jsou různé typy zkumavek. Lze sem zařait i již or. 7 zmiňované káinky a přeevším a celou řau aněk (or.7). Velmi olíenou je Erlenmayerova c aňka (také kónická a). Něky ývá též kalirovaná a může sloužit i k orientačnímu měření ojemu e pooně jako káinka. Varná (reakční) aňka s rovným () neo kulatým (c) nem je určena výhraně zahřívání kapalin neo přímo k reakcím látek. Baňka s kulatým nem je nejlépe oolná i v přímém plameni a hoí se oře k prováění estilací. Frakční aňka () má postranní otvor k ovou plynů a hoí se tak o aparatury určené k jejich vyvíjení. Též ji lze zahřívat. Titrační aňku (e) poznáme pole širokého hrla. Používá se společně s yretami výhraně k titracím. Zývající kategorie ostatní sklo je velmi pestrá. Ze se omezíme pouze na nejpoužívanější pomůcky. Patří sem celá škála skleněných truiček a tyčinek. Truičky se

4 používají jako spojovací materiál nejrůznějších aparatur (k veení plynů neo i kapalin), zatímco tyčinky slouží hlavně k míchání roztoků. Další skupinou jsou nálevky or. 8 (or. 8). Jejich účel je různý. Mohou sloužit k prostému přelévání kapalin a o náo s úzkým hrlem (a) neo k ěžné filtraci () 2. Tzv. ělící nálevky (c) mající otok přerušený c zárusovým uzávěrem (kohoutem) se používají k oělování vou nemísitelných kapalin a také k řízenému přikapávání kapaliny k reakční směsi. Tzv. Büchnerova nálevka již patří k chemickému porcelánu, ale zmíníme se o ní ze. Slouží k filtraci za sníženého tlaku. Její no je rovné s malými otvory (or. 9). To se přikryje kruhem or. 9 filtračního papíru a zespoa se vývěvou vytváří potlak. Tím se ají oře a rychle filtrovat přeevším těžké a krystalické sraženiny, které y při ěžné fitraci mohly protrhnout papír. Přefiltrovaná kapalina však neývá tak čistá. Promývačka (or. 10) je náoa se zárusovou skleněnou zátkou, kterou prochází vě truičky. Přívoní zasahuje až ke nu náoy, osávací ústí těsně po zátkou. Je-li promývačka naplněna reakční kapalinou, je o ní přívoní truicí zaváěn plyn, který kapalinou proulává a reaguje tak s ní. V laoratorní praxi se ještě setkáte s celou řaou pomůcek ze skla. Za všechny ze jmenujme napříkla Petriho misky, hoinová sklíčka, různé typy chlaičů, nejrůznější nejrůznější zárusové or. 10 nástavce o estilačních aparatur a v neposlení řaě též teploměry. Jejich použití ue vžy u návoů jenotlivých laoratorních cvičení řáně vysvětleno. 2 Filtrační nálevku poznáme pole nerovného vnitřního povrchu, který zaraňuje těsnému přilnutí filtračního papíru a urychluje tak filtraci.