Federální shromáždění Československé socialistické republiky II. v. o. Vládní návrh. Zákon. ze dne o zemědělské dani

Transkript

1 Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1974 II. v. o. 72 Vládní návrh Zákon ze dne 1974 o zemědělské dani Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: l Úvodní ustanovení Tímto zákonem se upravuje 1. zemědělská daň, která zahrnuje a) daň z pozemků, b) daň ze zisku, c) daň z mezd a odměn, d) daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby; 2. příspěvek na sociální zabezpečení. ČÁST PRVNÍ DAŇ Z POZEMKŮ 2 Předmět daně ( 1 ) Předmětem daně jsou veškeré pozemky vedené v evidenci nemovitostí*) jako zemědělská půda, bez ohledu na to, Jsou-li skutečně obdělá- *) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, a 3 odst. l vyhl. č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitosti.

2 2 vány či nikoliv nebo slouží-li k jiným účelům než k zemědělské výrobě. ( 2 ) Z nezemědělské půdy podléhají dani a] hospodářsky využívaně vodní plochy, b) okrasné zahrady*) v užívání občanů. 3 Osvobození od Od daně jsou osvobozeny: daně a) rekultivované pozemky po dobu 5 roků, počínaje následujícím rokem, kdy byly vráceny zemědělské výrobě, b) pozemky (jejich části), na nichž byly osázeny 1. ušlechtilé druhy vinné révy v souvislé výměře alespoň 1/4 ha, po dobu 6 let, 2. intezívní ovocné sady v souvislé výměře alespoň l ha, po dobu 4 let, 3. chmel a bobuloviny v souvislé výměře alespoň Ví ha, po dobu 2 let, počínaje rokem po osázení, c) pozemky dočasně odňaté zemědělské výrobě rozhodnutím příslušného národního výboru, **) d) pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v Československé socialistické republice, jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají výsad a imunity, a konzuly z povolání za předpokladu, že nejsou československými státními občany a že je zaručena vzájemnost, e) pozemky, které jsou ve správě a v užívání národních výborů a jejich rozpočtových organizací. 4 Poplatníci (1) Poplatníkem dani je každý uživatel půdy uvedené v 2. ( 2 ) Z pozemků, které jsou užívány jako záhumenky (individuální nebo společné) platí daň jednotné zemědělské družstvo; její náhradu může požadovat od členů družstva. ( 3 ) Je-li pozemek užíván několika uživateli, jsou povinni platit daň společně a nerozdílně. 5 Základ dani (1) Základem dani je celková výměra všech pozemků podléhajících dani. *) Část B, bod 5, písm. o) přílohy k vyhl. č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitosti. **) 14 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

3 3 ( 2 ) Do celkově výměry všech pozemků podléhajících dani se nezapočítávají a) pozemky patřící k rodinným domkům, činí-li jejich výměra mimo zastavěnou plochu nejvýše 800 m 2, b) jeden pozemek téhož uživatele určený k rekreačním účelům, člní-li jeho výměra mimo zastavěnou plochu nejvýše 400 m 2, c) domovní zahrady, které jsou součástí záhumenku, činí-li jejich výměra nejvýše 800 m 2. (3) Převýší-li výměra pozemků rozsah stanovený v odstavci 2, započítává se do celkové výměry všech pozemků celá jejich výměra. 6 Sazba daně ( 1 ) Daň připadající na l ha pozemků je odstupňována podle přírodních stanovišť a je uvedena v sazebníku, který tvoří přílohu č. l tohoto zákona. ( 2 ) Daň z hospodářsky využívaných vodních ploch činí 50 Kčs z l ha. 7 Snížení daně (1) Orgán vykonávající správu daně může snížit poplatníkům daň až o 50%, jestliže jimi obhospodařované pozemky jsou podstatně horší ve srovnání s ostatními pozemky v obci. ( 2 ) Orgán vykonávající správu daně může snížit nebo zcela prominout daň z pozemků, které jsou část roku zaplaveny, z pozemků, na nichž se provádějí vodohospodářské úpravy, z pozemků, které byly během roku rozhodnutím příslušného orgánu zcela nebo zčásti odňaty dočasně nebo natrvalo zemědělské výrobě a z pozemků, které nelze plně využívat k zemědělské výrobě z důvodů uvedených v prováděcím předpise. ČÁST DRUHÁ DAŇ ZE ZISKU 8 Poplatníci Poplatníky daně jsou: a) jednotná zemědělská družstva, společné zemědělské podniky, společné družstevní podniky, meliorační družstva, b) státní statky, státní hospodářské organizace vojenských lesů a statků a další státní hospodářské organizace zemědělské výroby a zemědělských služeb, které určí prováděcí předpis federálního ministerstva financi,

4 4 c] oborové podniky, oborová (generální) ředitelství a sdružení organizací, *) pokud alespoň polovina podřízených, popřípadě sdružených organizací podléhá dani ze zisku podle tohoto zákona. 9 Osvobození od daně Nově budované společně zemědělské podniky s převážně zemědělskou výrobou a agrochemické podniky**) jsou osvobozeny od daně po dobu pěti let od jejich vzniku. 10 Předmět daně. Předmětem daně je veškerá činnost poplatníků, daně. 11 Základ daně (1 ) Základem daně je bilanční zisk (ztráta) vykázaný v účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připočítat (dále jen připočitatelné položky") a snížený o položky, které lze odpočítat (dále jen odpočitatelné položky"). (2) Výdaje, které mohou státní hospodářské organizace hradit z nákladů podle zvláštních předpisů, ***) zahrnou se pro výpočet základu daně v družstevních organizacích do nákladů ve skutečné výši, maximálně však v rozsahu a do výše stanovené těmito předpisy. ( 3 ) Součástí bilančního zisku jsou veškeré částky, o které byl v rozporu s právními předpisy zkrácen bilanční zisk. ( 4 ) Při provozování společné činnosti v rámci kooperace, při níž nevzniká nová organizace, je součástí základu daně u sdružených organizací i podíl na zisku (ztrátě] na ně připadající z této činnosti. Pro účely zemědělské daně se na sdružené organizace rozvrhnou tržby, výnosy a náklady ze společné činnosti. (5) u poplatníků v likvidaci je základem daně do skončení likvidace bilanční zisk upravený o připočitatelné a odpočitatelné položky a po skončení likvidace likvidační přebytek. 12 Připočitatelné položky (1) Připočitatelnými položkami jsou, pokud jsou účtovány v nákladech poplatníků, tyto položky: *) 360a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., úplné znění č. 37/1971 Sb. **) 26 vyhl. č. 2/1972 Sb., o kooperačních vztazích při rozvoji specializace a koncentrace zemědělské výroby. ***] Například vyhláška č. 90/1972 Sb., o financováni některých zařízeni společenské spotřeby a některých činnosti státních hospodářských organizaci a organizaci zahraničního obchodu, vyhláška č. 41/1965 Sb., o používáni vlastních osobních vozidel pracovníky při vnějších výkonech, ve zněni vyhlášky č. 34/1974 Sb., vyhláška č. 96/1967 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.

5 5 a) příspěvky a subvence, k jejichž úhradě není poplatník povinen podle právních předpisů, a jiná bezúplatná věnováni, b) placené pokuty a penále, c) zúčtované přirážky k náhradě za vypouštěni nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod. ( 2 ) Připočitatelnými položkami jsou dále: a) přijaté dotace a subvence určené k úhradě nákladu, s výjimkou stabilizačních dotaci přidělených do fondu výstavby, b) vrácené členské podíly z agrochemických podniků. 13 Odpočitatelné položky (1) Odpočitatelnými položkami jsou, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech nebo na vrub tvorby zisku polatníka, tyto položky: a] zaplacená daň z pozemků, b] zvýšení daně za nezemědělskou činnost ( 15), c] členské podíly složené agrochemickým podnikům. ( 2 ) Odpočitatelnými položkami jsou dále: a) přijaté pokuty a penále, b) částky přijaté od jiné organizace z prostředků, které již byly zdaněny dani ze zisku nebo obdobnou daní u jiné organizace, jsou-li součásti zisku, c) příplatky charakteru prémii stanovené příslušnými ústředními orgány, pokud jsou zahrnuty do zisku. 14 Sazba daně ( 1 ) Sazba daně, s výjimkou podle odstavce 3, činí za každé procento rentability 0, 8 % maximálně 40 % základu daně. Sazba se vypočte s přesnosti na setiny. ( 2 ) Rentabilita se vypočítává jako poměr bilančního zisku sníženého o zaplacenou daň z pozemků k celkovým nákladům s přesnosti na setiny. ( 3 ) Sazba daně organizaci zemědělského zásobováni a nákupu, oborových (generálních] ředitelství, sdruženi státních hospodářských organizaci a poplatníků v likvidaci činí 50% základu daně, popřípadě 50 % likvidačního přebytku. 15 Zvýšení dané za nezemědělskou činnost ( 1 ) Nezemědělskou činnosti je výroba a prodej jiných výrobků než zemědělských a poskytováni

6 6 prací a služeb nezemědělským organizacím a občanům s výjimkami, které stanoví federální ministerstvo financ! prováděcím předpisem. ( 2 ) Daň ze zisku vypočtená podle 14 odst. l se zvyšuje o 10 % z tržeb z nezemědělské činnosti. Jednotným zemědělským družstvům, státním statkům, šlechtitelským a semenářským podnikům a statkům, státním plemenářským podnikům a velkovýkrmnám se však pro zvýšeni daně nezapočítává část tržeb z nezemědělské činnosti stanovená v prováděcím předpise federálního ministerstva financi. ( 3 ) Zvýšeni se předepíše, l když základ daně ( 11] není vykázán. 16 Maximální výše daně Daň může činit nejvýše 70 % bilančního zisku zvýšeného o připočitatelné položky a sníženého o odpočitatelné položky s výjimkou položky podle 13 odst. l písm. b). ČÁST TŘETÍ DAR Z MEZD A ODMĚN 17 Daň z mezd a odměn se vybírá a) z překročeni mezd a odměn, b) z celkového objemu mezd, c) z individuálních mezd. DAN Z PŘEKROČENÍ MEZD A ODMĚN 18 Poplatnici Poplatníky daně jsou jednotná zemědělská družstva. 19 Základ daně Základem daně je rozdíl mezi objemem mezd a odměn zúčtovaných v běžném roce do nákladů a normativní úrovni nákladových odměn; tato úroveň se vypočte jako součin průměrného evidenčního počtu pracovníků a částky stanovené nařízením vlády Československé socialistické republiky. 20 Sazba daně Sazba daně činí 50 %.

7 DAŇ Z CELKOVÉHO OBJEMU MEZD 21 Poplatnici (1) Poplatníky daně jsou státní hospodářské organizace zemědělské výroby a zemědělských služeb, státní hospodářské organizace vojenských lesů a statků, oborové podniky, oborová (generální) ředitelství a sdruženi organizaci, pokud alespoň polovina jejich členů jsou poplatníky této daně. (2) Od daně Jsou osvobozeny statni statky, šlechtitelské a semenářské podniky a statky, státní plemenářské podniky, velkovýkrmny a poplatnici daně v likvidaci. 22 Základ dané (1) Základem daně je objem všech mzdových prostředků poplatníka zúčtovaných v běžném roce k výplatě. (2) Do základu daně se nezapočítávají odměny zúčtované k výplatě nejlepším pracovníkům a kolektivům z částky, kterou poplatník obdržel jako odměnu k Rudému praporu pětiletky nebo k praporu, popřípadě k standartě jemu na roven postaveným. (1) Sazba daně činí: Při přírůstku průměrných mezd proti předchozímu roku v % 23 Sazba dané Sazba daně v % ze základu daně od 0 do 3 nad 3 do 5 nad 5 do 7 nad 7 do 10 nad 10 0, 5 á 1, 5 + 1, - a 3, 5 + 1, 5 á 6, 5 + 3, a 15, 5 + 6, - á Činitel á" se rovná procentu přírůstku průměrných mezd přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny. ( 2 ) Průměrnou mzdou běžného roku se rozumí podíl připadající na jednoho pracovníka vypočtený z objemu mzdových prostředků ( 22), sníženého o zúčtovanou mzdu za produktivní práci učňů a skutečného průměrného počtu pracovníků v běžném roce. Průměrná mzda předchozího roku se stanoví tak, aby byla zachována metodická a organizační srovnatelnost s běžným rokem.

8 8 DAN Z INDIVIDUÁLNÍCH MEZD 24 Poplatnici Poplatníky daně jsou společné zemědělské podniky, společně družstevní podniky a meliorační družstva. 25 Základ daně. (1) Základem daně Je roční individuální mzda pracovníka, přesahující částku Kčs. ( 2 ) Za Individuální mzdu pracovníka se považuji mzdové prostředky zúčtované pracovníku v běžném roce k výplatě včetně doplňkových odměn snížené o odměny poskytnuté z prostředků, které poplatník obdržel jako odměnu k Rudému praporu pětiletky nebo k praporu, popřípadě standartě jemu na roven postaveným. 26 Sazba daně Sazba daně činí z rozdílu meziroční mzdou a částkou Kčs při roční mzdě do do Kčs Kčs do Kčs do KČs do Kčs nad Kčs 15% % 40% 60% ČÁST ČTVRTÁ PŘÍSPĚVEK NA SOCIÁLNÍ 27 Poplatníci ZABEZPEČENI 80% 100% (1) Příspěvek na sociální zabezpečení (dále jen příspěvek") odvádějí státní hospodářské organizace zemědělské výroby a zemědělských služeb, státní hospodářské organizace vojenských lesů a statků, oborové podniky, oborová (generální] ředitelství a sdružení organizaci, pokud alespoň polovina jejich členů má povinnost odvádět příspěvek. ( 2 ) Od příspěvku jsou osvobozeny státní statky, šlechtitelské a semenářské podniky a statky, velkovýkrmny a statni plemenářské podniky. 28 Základ příspěvku (1) Základem příspěvku u organizací zemědělského zásobováni a nákupu, státních hospodářských organizaci vojenských lesů a statků, oboro-

9 9 vých (generálních) ředitelství a sdružení státních hospodářských organizací je objem všech mzdových prostředků zúčtovaných v běžném roce k výplatě, snížený o případné odměny podle 22 odst. 2. ( 2 ) Základem příspěvku u ostatních poplatníků je objem mzdových prostředků zúčtovaných v běžném roce k výplatě, snížený o případné odměny podle 22 odst. 2, který připadá na podíl tržeb z nezemědělské činnosti ( 15) z celkových tržeb; výpočet se provádí s přesností na setiny. ( 3 ) Příspěvek zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění. 29 Sazba příspěvku Sazba příspěvku činí 10%. ČÁST PÁTA DAŇ Z PŘÍJMŮ OBČANŮ ZE ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY 30 Poplatníci (1 ) Poplatníky daně jsou občané, kteří provozují zemědělskou výrobu na vlastní nebo společný účet. ( 2 ) Provozuje-li zemědělskou výrobu společně více osob, jsou povinny platit daň společně a nerozdílně. 31 Osvobození od daná Od daně jsou osvobozeni: a) členové jednotných zemědělských družstev, a to jak z příjmů, které dostávají od družstva v penězích nebo naturáliích jako odměnu za práci popřípadě jako splátky na náhradu za odevzdaný majetek, tak z příjmů dosažených provozováním záhumenkového hospodářství; osvobozeni od daně se však nevztahuje na příjmy z pěstováni zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby ( 32 odst. 3 a 33 odst. 4); b) pracovníci státních statků, velkovýkrmen, šlechtitelských a semenářských podniků a statků, státních plemenářských podniků, státních rybářství, vojenských lesů a statků, státních organizaci lesního a vodního hospodářství, školních zemědělských a lesních podniků vysokých škol a státních hospodářství zemědělských a lesnických škol a učilišť z příjmů ze zemědělské výroby na pozemcích, které jim byly těmito organizacemi přenechány k dočasnému užívání; osvobození od daně se však nevztahuje na příjmy z pěstování zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby;

10 10 e) diplomatičtí zástupci pověřeni v Československé socialistické republice, jiné osoby, které podle mezinárodního práva požívají výsad a imunity, a konzulové z povoláni, za předpokladu, že nejsou československými státními občany a že je zaručena vzájemnost. 32 Předmět daně (1) Předmětem daně Je, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, veškerá činnost související s provozováním zemědělství včetně rybnikářství. Patři k ní l příležitostná činnost a vedlejší výroba, pokud úzce souvisí s rostlinnou nebo živočišnou výrobou a příjmy z nich plynoucí jsou jen doplňkem příjmů z rostlinné a živočišné výroby. ( 2 ) Předmětem daně není pěstování zvláštních kultur a specializovaná živočišná výroba, při nichž se ročně dosahuje po odečteni vynaložených nákladů příjmů nad Kčs, nebo by se těchto příjmů dosáhlo při řádném hospodaření a za normálních klimatických podmínek. Příjmy z těchto činnosti podléhají daní z příjmů obyvatelstva. ( 3 ) Pro účely tohoto zákona se považuji a) za zvláštní kultury: chmel, vinná réva, tabák, zelenina, Jahody, ovoce, léčivé a kořeninové rostliny, semena všeho druhu, květiny a žampiony; b) za specializovanou živočišnou výrobu: chov včel, kožešinových a laboratorních zvířat a chov běžných hospodářských zvířat provozovaný nezemědělci nebo v rozsahu, který není úměrný rozsahu provozované rostlinné výroby. Základ dani 33 ( 1 ) Příjem podrobený dani se vypočítává, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, jako součin průměrné normy výnosnosti připadající na l ha zemědělské půdy a celkové výměry všech pozemků způsobilých k zemědělskému obděláváni. (1) Průměrné normy výnosnosti na l ha zemědělské půdy Jsou uvedeny v příloze č. 2 tohoto zákona. ( 3 ) Do celkové výměry rozhodné pro výpočet přijmu podrobeného dani se započítávají a) pastviny, pokud podle předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu*) nebyla uložena jejich přeměna na ornou půdu, dvěma desetinami skutečné výměry, b) hospodářsky využívaně vodní plochy třemi desetinami, 3 odst. l zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

11 11 c) z ostatní nezemědělské půdy*) pouze pozemky, které jsou využívány pro zemědělskou výrobu. (4) Příjem z pěstování zvláštních kultur (plodin) a příjem ze specializované živočišné výroby se vypočítává podle skutečně dosažených peněžních a naturálních příjmů snížených o výdaje vynaložené na jejich dosažení. Příjem z pěstování zvláštních kultur stanoví orgán vykonávající správu daně nejméně ve výši odpovídající průměrné normě výnosnosti. ( 5 ) Nechová-li poplatník více než 15 včelstev, nezapočítávají se peněžní a naturální příjmy za med do základu daně. ( 6 ) Zakládám daně je součet příjmů uvedených v odstavcích l a (1) Příjem podle průměrných norem výnosnosti se stanoví z celkové výměry všech pozemků uvedených v 33 odst. l a 3 podle stavu k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje, s výjimkou pozemků věnovaných pěstování zvláštních kultur (plodin) a s výjimkou případů uvedených v 49 odst. 2. ( 2 ) Příjem ze zvláštních kultur (plodin] a specializované živočišné výroby se stanoví podle skutečně dosažených příjmů a vynaložených výdajů v kalendářním roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje. Daň činí při základu daně nad Kčs do Kčs Sazba daně 5% 150 Kčs a 7 % ze základu přesahujícího 3000 Kčs 360 Kčs a 10% ze základu přesahujícího 6000 Kčs 660 Kčs a 15% ze základu přesahujícího 9000 Kčs 1410 Kčs a 22% ze základu přesahujícího Kčs 2730 Kčs a 30% ze základu přesahujícího Kčs 36 Zvýšení a snížení daně (1 ) Poplatníkům, kteří nemají nezletilé děti, se vyměřená daň zvýši o 10 %. *) Příloha k vyhlášce č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitosti.

12 12 ( 2 ) Orgán vykonávající správu daně může a) přiměřené zvýšit vyměřenou daň, nejvýše však o 50 %, má-li poplatník příjmy z příležitostné činnosti, z vedlejší výroby nebo z prodeje zemědělských výrobků přímo spotřebitelům, a v případě neúměrně vysokých příjmů ze zemědělské výroby; b) přiměřeně snížit vyměřenou daň, nejvýše však o 50 %, jde-li o poplatníky starší 65 let nebo se změněnou pracovní schopností, anebo vyžadují-li to místní poměry. 37 Daněprosté minimum ( 1 ) Poplatníkům, jejichž příjem ze zemědělské výroby spolu s příjmy z jiných pramenů nepřesáhne 3000 Kčs za rok, se daň nevyměří. ( 2 ) Provozuje-li zemědělskou výrobu více občanů na společný účet, platí hranice stanovená v odstavci 1 v pro úhrn jejich příjmů. ( 3 ) Činí-li základ daně podle 33 méně než 400 Kčs, daň se nevyměří. 38 Záznamní povinnost Poplatníkům, kteří pěstují zvláštní kultury (plodiny) nebo provozují specializovanou živočišnou výrobu, příležitostnou činnost, vedlejší výrobu nebo kteří prodávají zemědělské výrobky přímo spotřebitelům, může orgán vykonávající správu daně uložit, aby vedli záznamy o skutečně dosažených peněžních a naturálních příjmech a výdajích a doklady uschovávali. ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 39 Oznámení o vzniku a zániku daňové povinnosti Poplatníci jsou povinni oznámit skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik daňové povinnosti do 15 dnů orgánu vykonávajícímu správu daně, a to a] poplatníci podle 4, že se stali nebo přestali být uživateli pozemků, b) poplatníci uvedení v 8 den vzniku nebo zániku organizace, c) poplatníci uvedení v 30 den zahájení nebo ukončení činnosti, z níž plynou příjmy podléhající dani. 40 Zdaňovací období ( 1 ) Daň z pozemků a daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby se vyměřují na každý kalendářní rok podle stavu k 1. lednu, s výjimkou případů uvedených v 34 odst. 2 a v 49 odst. 2.

13 13 ( 2 ) Daň ze zisku, daň z mezd a odměn a příspěvek na sociální zabezpečení se vyměřují za každý uplynulý rok. ( 3 ) Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně a příspěvku se posuzují pro každý rok samostatně. 41 Daňové přiznání (1) Každý, kdo je povinen platit zemědělskou daň a odvádět příspěvek, je povinen podat do 15. února příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně přiznání k dani z pozemků a k dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby na běžný rok a k ostatním daním a k příspěvku přiznání za uplynulý rok. Je-li pozemek užíván několika uživateli ( 4 odst. 3) nebo provozuje-li zemědělskou výrobu společně více osob ( 30 odst. 2), je povinen podat přiznání jeden z nich. ( 2 ) Přiznání k dani z pozemků a k dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby nemusí poplatníci podat, nedošlo-li ke změnám v okolnostech rozhodných pro vyměření daně a byla-li tato skutečnost oznámena ve lhůtě stanovené pro podání přiznání příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně. (3) Poplatník je povinen v přiznání si daň a příspěvek sám vypočítat. Může v něm též požádat o sníženi daně. Organizace je povinna připojit k přiznání účetní závěrku a další doklady stanovené příslušným ministerstvem financí. ( 4 ) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její právní nástupce povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání k dani ze zisku, dani z mezd a odměn a k příspěvku za uplynulou Část roku. (5) v případě likvidace organizace trvá daňová povinnost l povinnost podávat každoročně přiznání k dani a k příspěvku až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část roku a v přiznání k dani ze zisku uvést též likvidační přebytek. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou s výkazem o použití likvidačního přebytku. Likvidační přebytek se připočte k základu daně ze zisku toho roku, v němž byla likvidace skončena. Vyměření daně a příspěvku 42 (1) Zemědělskou daň vyměřuje orgán vykonávající její správu. ( 2 ) V případech uvedených v 4 odst. 3 a 30 odst. 2 vyměří se daň poplatníkovi, který

14 14 podal přiznáni; nebylo-li přiznáni podáno, vyměří se daň kterémukoliv z nich. ( 3 ) Jednotlivé daně a příspěvek se nevyměří, činí-li po zvýšeni nebo sníženi méně než 20 Kčs. ( 4 ) Základ daně z pozemků se zaokrouhluje na celé m 2 nahoru a základ ostatních daní a příspěvku se zaokrouhluje na celé 100 Kčs dolů. ( 5 ) Jednotlivé daně, příspěvek, jejich zvýšení ( 50 odst. 3) a penále se zaokrouhluji na celé Kčs nahoru. 43 (1 ) O vyměřeni daně a příspěvku vyrozumí orgán vykonávající její správu poplatníky platebním výměrem; občany bydlící v jeho obvodě vyrozumí o vyměřeni daně hromadně předpisným seznamem. (2) Předpisný seznam se vyloží k veřejnému nahlédnuti po dobu 30 dnů. Poslední den této lhůty je dnem doručeni. Počátek, místo a dobu vyloženi hromadného předpisného seznamu vyhlásí orgán vykonávající správu daně veřejnou vyhláškou nebo jiným způsobem v místě obvyklým. ( 3 ) Dojde-li u poplatníka ke změně ve výši jeho daňové povinnosti, sdělí orgán vykonávající správu daně nově upravenou výši daňové povinnosti, popřípadě povinnosti k odvodu příspěvku, poplatníkovi zvláštním (dodatečným] platebním výměrem. Placení daně 44 (1 ) Daň z pozemků všech poplatníků a daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby Je splatná ve třech splátkách, a to 20 % nejpozději do 30. dubna, 30 % daně do 31. srpna a 50 % daně do 30. listopadu běžného roku. ( 2 ) Jakmile byl poplatník vyrozuměn vyložením předpisného seznamu nebo platebním výměrem o vyměření, je povinen platit splátky podle odstavce l podle toho, jak mu byla daň vyměřena. Rozdíl proti prošlým splátkám vypočteným podle přiznání s případným zvýšením podle 36 odst. 2 je splatný do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru nebo doručeni hromadného předpisného seznamu. ( 3 ) Jestliže daň z pozemků nebo daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby nepřesahuje 100 Kčs, je poplatník povinen ji zaplatit celou nejpozději do 31. března běžného roku. 45 (1 ) Jednotná zemědělská družstva, státní statky, šlechtitelské a semenářské podniky a statky, velkovýkrmny a státní plemenářské podniky jsou povinny platit zálohy na daň ze zisku takto: do

15 září zálohu ve výši 30 % a do 30. listopadu zálohu ve výši 50 % daně ze zisku vyměřené za předchozí zdaňovací období. (2) Ostatní poplatníci daně ze zisku jsou povinni platit zálohy na tuto daň a) měsíčně, a to nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce ve výši jedné dvanáctiny povinnosti daně ze zisku vypočtené podle plánu na běžný rok. Po uplynut! každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí) poplatník vypočte, kolik činí daň ze zisku, včetně zvýšení za nezemědělskou činnost ze základu daně skutečně dosaženého od počátku roku. Je-li takto vypočtená daň ze zisku vyšší než odvedené zálohy, je poplatník povinen rozdíl zaplatit se zálohou splatnou v prvním měsíci následujícího čtvrtletí. Pokud je vypočtená daň ze zisku nižší než odvedené zálohy, zúčtuje se rozdíl na zálohy splatné v dalším měsíci, nebo se na žádost poplatníka zúčtuje buď na splátky daně z pozemků nebo zálohy daně z mezd a odměn a zálohy příspěvku nebo na jejich nedoplatky; b) čtvrtletně, činila-li daň ze zisku za uplynulý rok méně než Kčs, a to ve výši daně ze zisku včetně zvýšení za nezemědělskou činnost ze základu daně skutečně dosaženého od počátku roku po odečtení záloh již zaplacených. Zálohy jsou (s výjimkou posledního čtvrtletí) splatné nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení čtvrtletí. 46 (1) Poplatníci daně z celkového objemu mezd a poplatníci daně z individuálních mezd jsou povinni platit zálohy na tuto daň čtvrtletně ve výši jedné čtvrtiny plánované roční výše této daně, a to nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení čtvrtletí. Záloha za čtvrté čtvrtletí je splatná nejpozději třetího dne před koncem běžného roku. ( 2 ) Daň z překročení mezd a odměn je splatná ve lhůtě pro podání přiznání. 47 Poplatnicí příspěvku jsou povinni platit zálohy na tento příspěvek a) měsíčně, a to nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce, ve výši jedné dvanáctiny povinnosti vypočtené podle plánu na běžný rok. Po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí) vypočte poplatník, kolik činí příspěvek ze základu skutečně dosaženého od počátku roku. Je-li takto vypočtený příspěvek vyšší než zaplacené zálohy, je poplatník povinen rozdíl zaplatit se zálohou splatnou

16 16 v prvním měsíci následujícího čtvrtletí. Pokud Je vypočtený příspěvek nižší než odvedené zálohy, zúčtuje se rozdíl na zálohy splatné v dalším období; b] čtvrtletně, činil-li příspěvek za uplynulý rok méně než Kčs, a to ve výši příspěvku vypočteného ze základu skutečně dosaženého od počátku roku po odečtení záloh již zaplacených. Zálohy (s výjimkou posledního čtvrtletí] jsou splatné nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončeni čtvrtletí. 48 (1) Poplatníci, kteří jsou povinni platit zálohy podle 45 odst. 2, 46 odst. l a 47, předloží nejpozději do dne splatnosti prvé zálohy běžného roku orgánu vykonávajícímu správu daně výpočet plánované roční povinnosti, podle které se platí zálohy. ( 3 ) Činila-li daň ze zisku, daň z celkového objemu mezd, daň z individuálních mezd nebo příspěvek za uplynulý rok méně než Kčs, neplatí se zálohy podle 45 až 47; poplatník vyrovná daň a příspěvek ve lhůtě pro podáni přiznání. ( 3 ) Jestliže daň ze zisku, daň z mezd a odměn a příspěvek vypočtené v přiznáni jsou vyšší než zaplacené zálohy, je poplatník povinen zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání přiznání. Jsou-li zaplacené zálohy vyšší než daň a příspěvek vypočtené v přiznáni, vrátí orgán vykonávající správu daně poplatníkovi rozdíl do 15. března. (4) Jestliže daň ze zisku, daň z mezd a odměn a příspěvek stanovené platebním výměrem jsou vyšší než daň a příspěvek vypočtené v přiznání, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do 15 dnů po doručení platebního výměru. ( 5 ) V odůvodněných případech může orgán vykonávající správu daně stanovit zálohy jinak. (6) Ustanovení o výkonu rozhodnuti v daňovém řízení*) platné pro statni hospodářské organizace platí pro všechny poplatníky daně ze zisku podle 8; použije se obdobně i pro úhradu dlužných částek z účtů u ostatních peněžních ústavů. 48 (1) Stane-li se poplatník během roku členem jednotného zemědělského družstva nebo budou-li jeho pozemky předány do užíváni socialistické organizaci, odepíši se mu splátky daně z pozemků a daně z příjmů občanů ze zemědělské výroby, pokud ke dni vstupu do družstva nebo ke dni předáni pozemků socialistické organizaci nebyly splatné. *) Vyhláška č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.

17 17 (3) Vystoupil-li během roku člen z jednotného zemědělského družstva nebo byl-li z něho vyloučen, vyměří se mu na tento rok daň z pozemků l daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby z celkové výměry pozemků, které mu byly jednotným zemědělským družstvem vyděleny, přičemž se od vyměřené daně odečte částka daně připadající na dosud prošlé splátky daně. 50 Penále, zvýšení daně a příspěvku (1 ) Nezaplatila-li organizace daň a příspěvek, případně zálohy na ně včas a v plné výši, je povinna zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0, 1 % z nedoplatků daně a příspěvku s příslušenstvím, *) zjištěných ke dnům splatnosti. (2) Nezaplatil-li občan daň (splátku na daň) včas a v plné výši, je povinen zaplatit penále ve výši 5 % z nedoplatků daně s příslušenstvím, zjištěných ke dnům splatnosti. ( 3) Nepodá-li poplatník přiznání k dani a k příspěvku nebo oznámení podle 41 odst. 2 včas, může mu být daň a příspěvek zvýšeny až o 10 %. ( 4 ) Uvede-li organizace v přiznání daň nebo příspěvek nižší částkou, než Jakou mela správně uvést, zvýší orgán vykonávající správu daně daň a příspěvek o penále ve výši 10 % tohoto rozdílu. (5) Předpis penále a zvýšení daně a příspěvku se sdělí poplatníkovi platebním výměrem. Penále Je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. ( 6 ) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li částku, kterou stanoví federální ministerstvo financí v prováděcím předpise. 51 Odvolání (1 ) Proti vyměření dané, příspěvku, proti jejich zvýšení a proti penále může se poplatník odvolat do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru nebo ode dne doručení hromadným předpisným seznamem ( 43 odst. 2). (2) Odvolání nemá odkladný účinek. 52 Řízení Pro řízení ve věcech zemědělské daně a příspěvku platí předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků, " ) pokud tento zákon nestanoví jinak. *) 14 odst. 2 vyhlášky č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků. **) Vyhláška B. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.

18 18 53 Zánik práva vyměřit a vymáhat daň a příspěvek (1) Daň, příspěvek, jejich zvýšení a penále nelze vyměřit ani vymáhat po ulynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani a příspěvku. ( 2 ) Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo k vymáhání daňové pohledávky a příspěvku, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven. 54 Výnos zemědělské daně (1) Pro výnos zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení neplatí ustanovení 3 písm. a) zákona č. 134/1970 Sb., o rozpočtových pravidlech. ( 2 ) Příjmem státního rozpočtu federace je pouze výnos zemědělské daně a příspěvku na sociální zabezpečení organizací řízených federálním ministerstvem národní obrany a federálním ministerstvem vnitra. ČÁST SEDMA PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY, VÝJIMKY A ÚLEVY 55 (1) Vláda Československé socialistické republiky a) na návrh ministra zemědělství a výživy Československé socialistické republiky stanoví nařízením částku rozhodnou pro uplatnění daně z překročení mezd a odměn ( 19); b) u jednotných zemědělských družstev, u nichž bude zavedena a potvrzena jednotná soustava odměňování za práci (včetně regulace odměn), může na návrh ministra zemědělství a výživy Československé socialistické republiky, ministra práce a sociálních věcí Československé socialistické republiky a ministra financí Československé socialistické republiky stanovit, že daň z překročení mezd a odměn se nebude u těchto jednotných zemědělských družstev uplatňovat; c) může v návaznosti na úpravu ostatních ekonomických nástrojů snížit na návrh ministra financí Československé socialistické republiky procento zvýšení daně ze zisku za nezemědělskou činnost ( 15 odst. 2). ( 2 ) Vláda Československé socialistické republiky, pokud Jde o poplatníky zemědělské daně řízené orgány federace, a vlády České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ostatní poplatníky, mohou poskytnout daňovou úlevu, popřípadě osvobodit od daně skupiny poplatníků nebo poplatníky v určitých oblas-

19 19 tech a poskytnout úlevy pro škody způsobené živelními pohromami. 56 (1) Federální ministerstvo financí na návrh federálního ministerstva národní obrany, popřípadě federálního ministerstva vnitra, může stanovit odchylný způsob zdanění a odvod zemědělské daně a příspěvku u organizací řízených federálním ministerstvem národní obrany, popřípadě federálním ministerstvem vnitra. ( 2 ) Federální ministerstvo financí, pokud jde o poplatníky zemědělské daně řízené orgány federace, a ministerstva financí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ostatní poplatníky, mohou a) povolit, aby poplatníkem zemědělské daně a příspěvku bylo oborové (generální] ředitelství za všechny jím řízené organizace, popřípadě oborový podnik za všechny přidružené organizace, b) v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí stanovit pro účely daně z celkového objemu mezd výchozí úroveň mezd zejména: 1. pro nově vzniklé organizace a v případech reorganizací, 2. v organizacích, popřípadě v místech, rozhodne-li tak příslušná vláda, c) zcela nebo zčásti osvobodit od daně ze zisku nově založené organizace zemědělské výroby a zemědělských služeb a dále organizace, u nichž došlo k podstatnému rozšíření výrobní činnosti nebo k značnému rozšíření členské základny; osvobozeni může platit nejvýše na dobu pěti let od jejich vzniku nebo podstatného rozšíření činnosti, d) rozhodnout o způsobu zdanění ve sporných případech a u nově vzniklých organizací zemědělské výroby a zemědělských služeb, e) pro jednotlivé případy zmírnit tvrdost a odstranit nesrovnalosti, popřípadě povolit úlevu, vyžadují-li to společenské zájmy, a určit orgány a vymezit jejich oprávněni k povolování těchto úlev včetně povolování osvobození podle písmena c). ( 3 ) Ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky v dohodě s příslušnými ministerstvy financi České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky mohou upravit zařazeni katastrálních území obcí do přírodních stanovišť. Dosavadní zařazeni katastrálních území obcí do přírodních stanovišť zůstává ke dni účinnosti zákona v platnosti. 57 Federální ministerstvo financi se zmocňuje stanovit bližší podrobnosti k 2 až 5, 7 až 9,

20 20 11 až 13, 15, 16, 19, 22, 23, 26, 28, 30, 32, 33, 36 až 38, 40 a 41, 45 až 50 tohoto zákona. ČÁST OSMÁ PŘECHODNÁ USTANOVEN! 58 (1 ) Osvobození pozemků podle 3 písm. b) zákona č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani, zůstává zachováno až do uplynutí lhůty rozhodné pro osvobozeni. ( 2 ) Organizace uvedené v 9, pokud byly založeny před účinností zákona a dosud u nich neuplynulo pět let od jejich vzniku, může orgán vykonávající správu daně na jejich žádost zcela nebo zčásti od daně ze zisku osvobodit. Obdobně může být přiznáno osvobozeni organizacím uvedeným v 56 odst. 2 písm. c), pokud u nich dosud neuplynulo pět let od jejich založení nebo rozšířeni. ( 3 ) Osvobození od daně ze zisku přiznaná před účinností tohoto zákona organizacím zemědělské výroby a zemědělských služeb podle 36 odst. 2 písm. f) zákona č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení, zůstávají v platnosti až do uplynutí lhůty stanovené v rozhodnuti o osvobození. 59 (1) Zálohy na daň ze zisku podle 45 odst. l se zaplatí v roce 1975 podle daně ze zisku vypočtené z finančního plánu včetně zvýšeni za nezemědělskou činnost. Výpočet záloh na daň ze zisku se předloží spolu s první zálohou v roce ( 2 ) Pro placení čtvrtletních záloh podle 45 odst. 2 písm. b) a 47 písm. b) v roce 1975 je rozhodná výše daně ze zisku a příspěvku na sociální zabezpečení za rok 1974 podle zákona č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečeni. ( 3 ) Pro placení daně podle 48 odst. 2 je v roce 1975 rozhodná výše důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečeni podle zákona č. 113/1971 Sb. za rok 1974 a pro organizace, které budou platit v roce 1975 zálohy na daň podle odstavce l, výše plánované daně ze zisku ha rok (1 ) Daň z pozemků se vyměří podle tohoto zákona všem poplatníkům poprvé na rok 1975 podle stavu k 1. lednu (2) Daň ze zisku, daň z mezd a odměn a příspěvek se vyměří poprvé v roce 1976 na základě výsledků dosažených v roce 1975.

21 21 ( 3 ) Daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby se vyměří poprvé na rok 1975 podle stavu k 1. lednu Příjmy z pěstování zvláštních kultur a ze specializované živočišné výroby se zdaní podle výše dosažené v roce ČÁST DEVÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENI 61 (1) Zákon č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení se mění takto: a) 2 odst. l písm. a) zní:,, a) družstevní organizace (družstva, jejich vyšší organizace, Ústřední rada družstev, družstevní podniky včetně podniků zahraničního obchodu) s výjimkou jednotných zemědělských družstev, společných zemědělských podniků, společných družstevních podniků a melioračních družstev; "; b) v 2 odst. l písm. c) se vypouštějí slova a okresní zemědělské stavební podniky"; c) v 14 odst. l se vypouštějí slova okresních zemědělských stavebních podniků". (2) Zákon č. 8/1968 Sb., o státním rozpočtu na rok 1968 a o některých dalších finančních opatřeních, se mění takto: 3 odst. l a 2 zní: ( 1 ) Odvody podle 2 odst. 2 neprovádějí: a) státní statky, šlechtitelské a semenářské podniky a statky, státní plemenářské podniky a velkovýkrmny; b) státní hospodářské organizace ze silničních vozidel, která jsou podle zvláštních předpisů*) v konzervaci. (2) Odvod podle 2 odst. 2 písm. b) neprovádějí podniky městské hromadné dopravy. Odvod z fekálních motorových vozidel neprovádějí organizace, které Jsou poplatníky daně ze zisku podle zákona o zemědělské dani. **)" ( 3 ) Zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se mění takto: 2 písm. c) zní:,, c) ze zemědělské výroby, pokud jsou podrobeny zemědělské dani. " ( 4 ) Pokud zákon č. 111/1971 Sb, o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 139/1971 Sb., o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací a vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí ) 2 odst. 4 vyhl. č. 140/1971 Sb., o financováni reprodukce základních prostředků. ") 8 zákona č. /1974 Sb., o zemědělské dani.

22 22 české socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 119/1972 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací a o poskytování příspěvků na investiční výstavbu a provoz některých zařízení, používají označení zemědělská daň z důchodů", případně důchodová část zemědělské daně", rozumí se tím daň ze zisku podle tohoto zákona. ( 5 ) Společné zemědělské podniky, společné družstevní podniky a meliorační družstva se osvobozují od placení pojistného nemocenského pojištění. *) Zrušují se: 62 a) zákon č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani; b) vyhláška ministerstva financí č. 114/1966 Sb., kterou se provádí zákon o zemědělské dani; c) 2 vyhlášky ministerstva financí č. 96/1968 Sb., o některých opatřeních na úseku daní placených obyvatelstvem; d) 2 odst. l písm. d), 5 odst. 2 písm. b), 6 odst. 2 písm. f), 17 až 19, 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečeni; e) čl. l odst. 2, čl. 4 odst. 4, čl. 5 odst. 7, čl. 8 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 114/1971 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení; f) 5 odst. l zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu; * g) vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 45/1969 Sb., o některých opatřeních na úseku daně z obratu a daně ze mzdy; h) vyhláška ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 46/1969 Sb., o některých opatřeních na úseku daně z obratu a daně ze mzdy; ch) výnos ministerstva financí České socialistické republiky č. 153/ /71, který upravuje vztah pojistného a náhrad ze zákonného pojištění socialistických zemědělských organizací k zemědělské dani z důchodů, registrovaný v částce 24/1971 Sb.; i) výnos ministerstva financí České socialistické republiky č. 153/ /71, který stanoví, aby byl příspěvek odváděný (placený) jednotnými zemědělskými družstvy na činnost Českého svazu družstevních rolníků odčitatelnou položkou od základu zemědělské daně z důchodů, registrovaný v částce 36/1971 Sb. 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

23 23 63 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1975.

24 24 Příloha č. l k zákona č /1974 Sb Sazebník dani z pozemků Třída Sazba daně na 1 ba zemědělské půdy v Kčs Přírodní stanoviště *) ČM 1, ČM 15 ČMt 1, HM 1 ČMt 14 ČMt 2, ČM 2 ČMt 16. ČM 12, HM 2 ČM 3 ČMt 9 HMtl ČMt 8 ČMt 6 ČMt 3, ČMt 4, ČMt 16, ČM 4, ČM 6, ČM 13, HM 3 ČMt 12, ČM 6, ČM 7, HM 6 ČMt 17 ČMt 10, HM 4 ČMt 13, ČM 9, ČM 10. ČM 14, HM 14 ČMt 11. HMt 2 ČM 8, HMt 7, HM 6, HM 8 P 1 ČMt 6, ČMt 7, HM 16 ČMt 23. ČM 11. P 2, P 3 HM10 HM11 HM 7, HM 13, P 9, P 19 HMt 3, HM 9, P 4, P 6 ČMt 18 až 22, HMt 4, 6, 6, 8 až 13, HM 12, 16 až 24. P 5, 7, 8, 10 až až 31, V 1 až 16, H 1 až 17 *) Jednotlivá přírodní stanoviště jsou zařazena do těchto skupin: I. černozemní velmi teplé oblasti (ČMt l až 23) II. černozemní oblasti (ČM l až 16) III. hnědozemní teplé oblasti (HMt l až 13) IV. hnědozemní oblasti (HM l až 24) V. hnědých půd pahorkatin (P l až 31) VI. hnědých půd vrchovin (V l až 16) VII. hnědých a podzolovaných půd horských oblastí (H l až 17) Čísla v jednotlivých skupinách vyjadřují rozdílné klimatické a terénní podmínky.

25 25 Příloha č. 2 k zákonu č /1974 Sb. Průměrné normy výnosnosti na l hazemědělsképůdy Skupina Přírodní stanoviště*) Průměrné norma výnosnosti v Kčs I. ČMt 1, 2, 14, 15 ČM 1, 2, 3, 12, 16 HM1, II. ČMt 3 až 13, 16, 17, 23 ČM 4 až 11, 13, 14 HMt 1, 2, 7 HM 3 až 11, 13, 14, 15 P 1 až 4, 6, 7, 9, 16, III. ČMt 18 až 22 HMt 3 až 6, 8 až 13 HM 12, 16 až 24 P 5, 8, 10 až 14, 17, 18, 20 až 27 V 1 až 4, 7, 8, 10 až 13 H 1, 7 až V IV. P 15, 28 až 31 V 5, 6. 9, 14 až 16 H 2 až 6, 11 až *) Označení přírodních stanovišť je uvedeno v příloze č. 1.

26 26 Důvodová zpráva I. Všeobecná část Při zabezpečování všestranného rozvoje naší socialistické společnosti plní významnou úlohu odvětví zemědělství. Za 25 let budování socialistického zemědělství byla s výraznou pomocí státu, dělnické třídy a celé společnosti vybudována výkonná výrobní základna, zvýšil se počet kvalifikovaných odborníků schopných úspěšně organizovat zemědělskou velkovýrobu a zvýšila se l pracovní iniciativa. To vše se pozitivně odráží v dynamickém růstu zemědělské produkce, zkvalitňováni její struktury i ve stále lepším uspokojování potřeb společností zemědělskými výrobky. Zvláště úspěšně se zemědělská výroba rozvíjí v posledních letech, zejména v období po XIV. sjezdu KSČ, který orientoval zemědělství na další zvyšování výroby cestou její efektivní intenzifikace, na další koncentraci a specializaci výroby, uplatňování vědeckotechnických poznatků a velkovýrobních forem hospodaření. Ve srovnání s rokem 1967 vzrostla do roku 1973 hrubá zemědělská produkce o 20, 5 % a tržní produkce o 27, 2 %. Za léta byl ve srovnání s pětiletým plánem překročen plán tržní produkce do státních fondů o 3, 5 % a meziroční nárůst dosahuje 5, 9 %. To umožnilo nejen stabilizovat trh potravin, ale l postupně snižovat dovoz některých produktů. Na dosahovaných výsledcích se vedle obětavé práce družstevníků a pracovníků v zemědělství při soustavném zvyšování úrovně řídící a organizátorské činnosti výrazně podílí upevňování a rozvíjení svazku dělnické třídy a rolnictva. Jedním z jeho konkrétních projevů jsou stále vyšší dodávky výrobních prostředků pro zemědělství, včetně zvyšování jejich kvality a účinnosti. V současné době se materiálové vklady podílejí na celkové zemědělské produkci již více než polovinou. Celkový objem investic pouze za první 4 roky této pětiletky bude vyšší proti plánu o 5, 5 mld Kčs, tj. o 11, 2 %. Proti pětiletému plánu jsou vyšší i dodávky průmyslových hnojiv a agrochemikálií pro zemědělství. Rostoucí úloha průmyslu ovlivňuje nejen růst zemědělské produkce, ale i charakter výroby. Zemědělská výroba se tak stále více přibližuje charakteru průmyslové výroby. Socialistický průmysl, který sehrál rozhodující úlohu při socialistické přestavbě zemědělství, sehrává významnou úlohu i při překonáváni dosavadních podstatných rozdílů mezi velkovýrobou v průmyslu a zemědělstvím. Prohlubující se vzájemné sepětí průmyslu a zemědělství představuje nový významný prvek v rozvoji socialistické společnosti, který má pozitivní výsledky i při upevňování hospodářské moci státu a v uspokojování rostoucích potřeb společnosti. Proto KSČ klade rozvíjení tohoto spojení na jedno z předních míst své hospodářské politiky státu a vytváří všechny nezbytné předpoklady pro jeho uskutečňování. K těmto předpokladům patří nejen soustavná pozornost věnovaná odvětvím, která zabezpečují materiálně technickou základnu dalšího rozvoje zemědělství, a to l řada opatření, včetně finanční podpory státu tak, aby zemědělství mohlo této základny ve stále větší míře využívat. Jen za první tři roky současné pětiletky bylo poskytnuto zemědělství formou přímých dotací a subvencí z celospolečenských zdrojů 14, 4 mld Kčs, z toho JZD 6, 8 mld Kčs. Na rok 1974 je plánováno pro tyto účely 4, 8 mld Kčs (z toho pro JZD 2, 4 mld Kčs). Kromě uvedených přímých dotací a subvencí jsou ze státního rozpočtu rovněž uhrazovány cenové rozdíly při dovozu některých základních surovin pro zemědělství. V roce 1973 činila tato úhrada jen u pokrutin, šrotu, živočišných mouček a fosfátů 1, 9 mld Kčs, přičemž pro r se předpokládá zvýšení této úhrady na 2, 4 mld Kčs. Rychlý růst zemědělské výroby spolu se zvyšující se produktivitou práce příznivě ovlivnily i vývoj důchodů zemědělských podniků. V důsledku toho se zvýšil i stav akumulačních fondů u JZD a státních statků, které proti roku 1967 vzrostly ke konci roku 1973 z 8 mld Kčs na 16, 5 mld Kčs (bez obratového fondu). U JZD se přitom výrazně omezila potřeba úvěrů včetně snížení dosavadních úvěrů. Současně se zvýšila l vybavenost zemědělství základními fondy. Příznivý vývoj důchodové situace zemědělských podniků se projevuje pozitivně i v úrovni odměn pracovníků, zejména družstevníků a v jejich životní úrovní. Průměrná výše odměn v JZD překročila již úroveň mezd na státních statcích a poměrně rychle se sbližuje s průměrnými odměnami v celení národním hospodářství. Zatímco v roce 1970 činila srovnatelná průměrná měsíční odměna v národním hospodářství 1937 Kčs a v JZD 1685 Kčs, v roce 1973 činila tato výše v národním hospodářství 2161 Kčs a v JZD dosáhla odměna na trvale činného pracovníka 2075 Kčs. Postupně dochází i ke zlepšování sociálního zabezpečení členů JZD a jejich rodinných příslušníků. V důsledku nerovnoměrného vývoje důchodů v JZD i nestejného přístupu k jejich rozdělováni na spotřební a akumulační fondy jsou však odměny značně rozdílně. Za dosahovanými příznivými výsledky v rozvoji zemědělské výroby se však skrývají i některé nedostatky, a to jak v plnění výrobních úkolů, tak l v celkové efektivnosti. Vážným problémem, jehož vyřešení by výrazně přispělo k další mobilizaci

27 27 rezerv, je zejména nerovnoměrnost vývoje zemědělské výroby i úrovně hospodaření v jednotlivých výrobních oblastech, jakož i uvnitř stejných výrobních pásem. Vedle subjektivních faktorů, zejména rozdílné úrovně řídící a organizátorské práce, ovlivňuji dosažené výsledky zemědělských organizací především přírodní podmínky, rozdílná struktura výroby l různá vybavenost pracovními silami a výrobními prostředky. Tato diferenciace, kromě svých výrobně ekonomických důsledků, má i své závažné sociálně politické aspekty. Proto je nezbytné, aby stát a jeho řídící orgány ve své činnosti důsledněji než dosud přistupovaly k řešení těchto problémů. I když prvořadým úkolem je a zůstává konkrétní organizátorská pomoc státu a jeho orgánů, musí tomuto procesu účinněji než dosud napomáhat l soustava ekonomických nástrojů. Nejde přitom o to, aby tato soustava vedla k nivelizaci a zakrývání rozdílů mezi dobře a špatně hospodařícími podniky. Soustava ekonomických nástrojů musí umožňovat, aby podniky, které lépe hospodaří a dosahují lepších výsledků, měly z toho l příslušný ekonomický efekt. Naproti tomu však soustava ekonomických nástrojů nesmí svou základní konstrukcí napomáhat k prohlubování neodůvodněné diferenciace vyplývající především z rozdílných objektivních podmínek. V souvislosti s prohloubením soustavy plánovitého řízení pro období šestého pětiletého plánu byla analyzována účinnost jednotlivých ekonomických nástrojů i z těchto hledisek a Jsou hledány cesty, jak uvést působení jednotlivých nástrojů do souladu s potřebami současného rozvoje zemědělství. Specifičnost výrobního procesu v zemědělství, zejména působení přírodních podmínek, úloha zemědělství při zabezpečování výživy obyvatelstva, velké množství organizací při převaze skupinového vlastnictví, si vyžadují samostatný a diferencovaný přístup při stanovení systému vztahu ke státnímu rozpočtu. A. SOUČASNÝ SYSTÉM ZDANĚNI Zdanění organizací zemědělské výroby a zemědělských služeb je v současné době upraveno: 1. Zákonem o zemědělské dani č. 112/1966 Sb., který má dvě složky, a to daň z pozemků a daň z důchodů. Dani z pozemků podléhají veškeré pozemky vedené v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda a tuto daň platí každý uživatel těchto pozemků (organizace i občané). V současné soustavě ekonomických nástrojů v zemědělství jsou zemědělským podnikům uhrazovány výrobní náklady cenou zemědělských produktů, vyjadřující náklady na jejich výrobu v podstatě v průměrných přírodních podmínkách. Vliv rozdílných přírodních podmínek, které ovlivňují výši důchodů Jednotlivých zemědělských podniků, je při této konstrukci cen řešen daní z pozemků, jež odčerpává část důchodu dosahovaného podniky hospodařícími v lepších přírodních podmínkách a dále diferenciálními příplatky na tržní produkci, které jsou poskytovány podnikům hospodařícím v horších přírodních podmínkách. Daň z pozemků má především tyto základní funkce: a] zmírňuje rozdíly v důchodech zemědělských podniků vyplývající z vlivu rozdílných přírodních podmínek; b) má působit též na lepší využívání zemědělské půdy. Tato daň je stanovena pevnou sazbou na l ha zemědělské půdy a její výše je odstupňována podle přírodních stanovišť a činí 10 Kčs až 930 Kčs. Pro nejhorší přírodní stanoviště (cca 18, 5% zemědělské půdy, z toho v ČSR 9, 3 % a v SSR 34 %) sazby této daně nejsou stanoveny. Dosavadní zkušenosti ukazují, že daň z pozemků se v podstatě osvědčila a její působení nelze nahradit jiným nástrojem. V současné době však sazby daně již plně nevyjadřují změněné podmínky a vztahy při tvorbě a rozdělení důchodů v rozdílných přírodních podmínkách. Rovněž tak je tomu i u diferenciálních příplatků. Při stanovení dosavadních sazeb daně z pozemků se vycházelo z podmínek a dosažených výsledků za léta 1963 až Pro poslední roky je však vcelku charakteristická podstatně vyšší úroveň zemědělské výroby, zejména v nejprodukčnějších oblastech, což je výsledek všeobecné intenzifikace zemědělské výroby při její diferencované účinnosti v rozdílných přírodních podmínkách. Daň z důchodů je pohyblivou složkou zemědělské daně. Vztahuje se na JZD, státní statky, šlechtitelské a semenářské statky a podniky, jakož i na občany, kteří mají příjem z provozování zemědělské výroby. V soustavě ekonomických nástrojů v oblasti zemědělství má působit jako činitel působící na ekonomicky odůvodněné rozdělování a užití hrubého důchodu v zemědělských podnicích. Základem zemědělské daně z důchodů je hrubý důchod snížený o zaplacenou daň z pozemků, o příděly podnikovým fondům (s výjimkou fondu pracujících], o pojistné majetkového pojištěni, o příspěvky na úhradu nákladů sociálního zabezpečení družstevních rolníků a zvýšený o částky použité pro osobní nebo společenskou spotřebu z fondu kulturních a sociálních potřeb. Tato daň se vyměřuje sazbou, která je dána procentem odpovídajícím částce přesahující 1000