ISLÁM V ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra rozvojových studií Anna Chrastinová ISLÁM V ČESKÉ REPUBLICE Bakalářská práce Vedoucí práce: RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D. Olomouc 2012

2 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem uvedených pramenů a literatury. V Trutnově dne 23. července Podpis

3 Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce RNDr. Miloši Fňukalovi, Ph.D. za podnětné rady a pomoc při zpracování tématu. Dále děkuji všem ostatním, bez jejichž technické či psychické podpory bych se při psaní této bakalářské práce neobešla.

4

5

6 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá historií islámu na území České republiky, vznikem a vývojem zdejší muslimské obce a charakteristikou české muslimské menšiny. Podrobněji se zaměřuje na muslimskou menšinu v Hradci Králové, kde bylo také v rámci této bakalářské práce uskutečněno dotazníkové šetření mezi obyvateli Hradce Králové a mezi místními muslimy. Při sčítání lidu v roce 2011 se k islámu přihlásilo přes 3500 obyvatel České republiky, skutečný počet je ale zřejmě vyšší (odhaduje se, že zde žije přes muslimů). Pro část z nich je Česká republika pouze přechodným bydlištěm, většinou jde o studenty, kteří se po dokončení studia vrací do země svého původu. V České republice žije také přes 400 českých konvertitů k islámu. Muslimská komunita v Hradci Králové čítá okolo 300 lidí, z nichž velkou část tvoří malajsijští studenti Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kteří se neplánují v ČR usadit trvale. Zdejší komunita se tak velmi často obměňuje, jelikož každým rokem přichází noví studenti a ti, kteří dostudují, odcházejí. Klíčová slova: islám, Hradec Králové, Česká republika, integrace, náboženská menšina Abstract This paper addresses to the history of Islam in the Czech Republic, the origin and the development of the local Muslim community and the characteristics of the Czech Muslim minority. It is aimed in detail on the Muslim minority in Hradec Kralove, where the questionaire survey among the inhabitants and Muslims in Hradec Kralove was realized in terms of this paper. Over 3500 people claimed themselves to be Muslims in the course of the population cenzus in 2011, but the real number is probably higher (it is estimated that over Muslims live in the Czech Republic). For the part of them the Czech Republic is just a temporary destination, mostly for the students who return to the country of their origin after they finish their studies. There is over 400 Czech converts to Islam in the Czech Republic. The Muslim community in Hradec Kralove contains over 300 people, a big part of them are malayan students of the Faculty of Medicine of the Charles University, who don t plan to stay in the Czech Republic. Every year new students come and those who finish their studies leave, therefore the local community is permuted frequently. Key words: Islam, Hradec Králové, Czech Republic, integration, religion minority

7 Seznam obrázků Obrázek 1: Mužská modlitebna v budově islámského centra v Hradci Králové.32 Obrázek 2: Budova islámského centra v Hradci Králové 32 Obrázek 3: Rozdělení respondentů podle vnímání přítomnosti islámu a muslimů v ČR (zejména v Hradci Králové) v závislosti na dosaženém vzdělání.36 Obrázek 4: Rozdělení respondentů podle obav ze sílícího vlivu islámu v západních zemích v závislosti na věku...37 Obrázek 5: Rozdělení respondentů podle obav ze sílícího vlivu islámu v západních zemích v závislosti na víře.37 Obrázek 6: Rozdělení respondentů podle názoru na diskriminaci muslimů v ČR..38 Obrázek 7: Rozdělení respondentů podle názoru na potenciální přínos muslimské kultury pro českou společnost..39 Obrázek 8: Rozdělení respondentů podle zkušeností s diskriminací v České republice v závislosti na pohlaví...39 Obrázek 9: Rozdělení respondentů podle názoru na pohled české společnosti na islám v závislosti na pohlaví...40 Obrázek 10: Rozdělení respondentů podle toho, zda plánují zůstat v České republice v budoucnu v závislosti na pohlaví...40 Obrázek 11: Rozdělení respondentů podle toho, zda život v ČR splňuje jejich očekávání 41

8 Obsah 1. Úvod Cíle práce Islám Prorok Muhammad a vznik islámu Korán Pět pilířů víry Vyznání víry Motlitba Daň z majetku Půst v měsíci ramadánu Pouť do Mekky Rozšíření islámu ve světě Historie šíření islámu Současná islámská populace ve světě Působení islámu v Evropě Islám v České republice Islám v Českých zemích Ústředí muslimských obcí ČR Vznik a vývoj Stanovy Aktuální problémy Ústředí muslimských obcí ČR Současná muslimská menšina v ČR Demografická charakteristika Vzdělání Rodina Problémy integrace Současná muslimská menšina v Hradci Králové Charakteristika Problémy integrace Vzdělání a zaměstnání Rodina Vztahy mezi muslimskou menšinou v Hradci Králové a místní majoritní populací na základě dotazníkového šetření... 35

9 6.5.1 Výsledky dotazníkového šetření mezi majoritní populací Výsledky dotazníkového šetření mezi členy muslimské komunity Závěr Seznam použité literatury Přílohy... 47

10 1. Úvod Vlivem globalizace dochází v posledních letech k zásadním demografickým změnám po celém světě, které jsou charakteristické zejména narůstajícím počtem migrantů mířících do vyspělých západních zemí. S tímto trendem je spojen mimo jiné vzrůstající počet muslimů v těchto zemích. V současné době vyrůstá ve většině Evropy druhá generace přistěhovalců muslimského vyznání a další stále přicházejí. Tato generace mívá zpravidla slabší vazby na zemi původu svých rodičů a část z nich dokonce upouští od tradičních islámských hodnot ve prospěch hodnot západních. Existují ovšem také uzavřené skupiny muslimských imigrantů dodržující zvyky i náboženské obřady islámu v plném rozsahu i v západních zemích, díky čemuž se mnohdy dostávají do sporu s platným právním systémem dané země. S rozšiřujícím se vlivem islámu nabývají také na síle nacionalistická hnutí, která se staví striktně proti multikulturnímu konceptu politiky evropských zemí. Tato hnutí bývají obecně namířena proti všem kulturně a nábožensky odlišným skupinám, muslimská náboženská menšina je však, vzhledem k rozšířenému spojování radikálního politického islámu s mezinárodním terorismem, snadným terčem jejich rétoriky. Trend růstu muslimských komunit zasáhl také Českou republiku, přestože není tak patrný jako v jiných evropských zemích. Ve většině krajských měst se schází muslimské menšiny ke společným pátečním motlitbám a oslavám tradičních muslimských svátků a v Praze a v Brně dokonce stojí mešity. Muslimská modlitebna byla vystavěna také ve vazební věznici v Ruzyni a v Třebíči a na pražských Olšanech se nachází muslimské hřbitovy. Ačkoliv i v České republice sílí protiislámské nálady, které jsou patrné také ve vládních kruzích, oficiální představitelé české muslimské komunity aktivně spolupracují s českými úřady. Například v roce 2003 po únosu tří českých žurnalistů v Iráku přímluvný dopis českých muslimů, určený sunnitským duchovním představitelům Iráku, výrazně usnadnil vyjednávání, které nakonec vedlo k propuštění všech tří žurnalistů. 10

11 2. Cíle práce Cílem této bakalářské práce je zmapovat život muslimského obyvatelstva na území ČR, vymezit jeho specifika vůči majoritnímu obyvatelstvu ČR a podrobněji zmapovat vztahy mezi majoritou a muslimskou menšinou v konkrétním případě města Hradce Králové. Vnitřní struktura práce odpovídá jednotlivým dílčím cílům práce. Její první oddíl se bude zabývat obecnými souvislostmi islámu, jeho historií a rozšiřováním po světě. V prvním oddílu této bakalářské práce budou dále obsaženy informace o vzniku a fungování muslimské obce v ČR a její současné problémy, to vše doplněné konkrétními demografickými údaji a charakteristikou vybraných oblastí společenského života muslimů na našem území (rodina, vzdělání, zaměstnání). Druhý oddíl se bude zabývat charakteristikou muslimské menšiny v Hradci Králové a jejími integračními problémy. Bude zaměřen zejména na rozpoznání jejích specifik oproti charakteristice muslimské menšiny v ČR, která je popsána v předchozí části. Součástí této bakalářské práce je studie založená na dotazníkovém šetření, zabývající se vztahy a problémy soužití mezi muslimským obyvatelstvem a majoritní populací v Hradci Králové. Autorka přitom vychází z předpokladu, že muslimská komunita v Hradci Králové se vyznačuje určitými odlišnostmi od muslimské obce ČR, jelikož jejím jádrem je skupina studentů z Malajsie a přistěhovalci z arabských a jiných zemí jsou v menšině. To může také ovlivnit jejich hodnocení majoritou, které může být odlišné od vztahů k muslimům v Brně nebo v Praze (jiné sociální složení komunity, pouze dočasný pobyt jejich příslušníků v ČR, fakt, že se jedná většinou o osoby nemající vlastní rodiny, jazyková bariéra, apod.). 11

12 3. Islám Prorok Muhammad a vznik islámu Muhammad, celým jménem Muhammad Ibn `Abd Allāh Ibn `Abd al-muttalib je muslimy považován za posledního z řady proroků islámu. Narodil se v Mekce 26. dubna 570 n. l. Muhammad patřil k rodu Kurajšovců, stejně jako jeho matka Ámina a otec Abdalláh, který však zemřel před Muhammadovým narozením. Část dětství strávil v poušti u beduínské ženy Halímy a po smrti jeho matky a dědečka se jeho opatrovníkem stal strýc Abu Talib. Ve věku 25 let se Muhammad oženil s bohatou vdovou Chadídžou, s níž měl čtyři dcery a dva syny, žádné z jeho dětí se však nedožilo dospělosti. Roku 610 n. l. začala Muhammedova prorocká vidění. Při rozjímání v jeskyni Hira se mu údajně zjevil archanděl Gabriel, jehož prostřednictvím mu Bůh předal proroctví určené lidstvu. Od té doby se zjevení opakovala pravidelně, byla Muhammadem veřejně šířena a následně shromážděna v Koránu. Přibližně okolo roku 613 n. l. začal Muhammad veřejně kázat a získávat na svou stranu první věřící. Za první ženu, která přijala islám, je považována Muhammadova manželka Chadídža. Muhammadův bratranec Alí, kterého měl Muhammad v opatrovnictví, je potom považován za prvního muže po Muhammedovi, který přijal islám. Historicky čtvrtým muslimem byl pravděpodobně Muhammadův otrok Zaid ibn Harisa. Počet následovníků Muhammedova učení postupně narůstal a současně s nimi narůstaly také neshody mezi většinovým obyvatelstvem Mekky a jeho malou muslimskou komunitou. Vládnoucí rodiny v Mekce se k Muhammadovi a jeho učení stavěly nepřátelsky, jelikož veřejně odsuzoval polyteismus, hanil pohanské kulty a nová víra znamenala hrozbu pro celý dosavadní společenský život Arabů. Po smrti svého strýce Abu Taliba, který mu před vládnoucím rodem poskytoval ochranu, začal být Muhammad i se svými souvěrci otevřeně pronásledován. Roku 622 n. l. vyvrcholilo narůstající napětí odchodem muslimů z Mekky do Medíny 2. Tato událost, která je známa jako hidžra 3, znamenala pro muslimy první krok k rozšíření prorokova učení a hidžra je též počátkem muslimského letopočtu. 1 Arabsky al-'islām, znamená odevzdání se Bohu 2 Původně Jasrib, po příchodu muslimů přejmenována na Medínu (město prorokovo) 3 Přesně

13 V následujících šesti letech po usídlení Muhammeda v Medíně došlo k mnoha vojenským střetnutím s Mekkánci, ve kterých byli muslimové vesměs úspěšnější, přestože čelili několikanásobné přesile. Toto období ukončila až mírová pouť muslimů do Mekky, na jejímž konci byla dohoda zaručující 10 let míru. Roku 629 n. l. však bylo příměří porušeno Mekkánci a následné vojenské tažení muslimů skončilo nenásilnou islamizací Mekky, z níž se stalo duchovní centrum islámu. Roku 632 n. l., při své pouti do Mekky, učinil Muhammad své poslední kázání, které je známo jako Kázání na rozloučenou. Nedlouho po svém návratu do Medíny 8. června 632 zemřel. Po jeho smrti byl hlavou muslimské obce (chalífou 4 ) zvolen Abu Bakr, Muhameddův přítel a otec jeho druhé ženy Aiši 5. Po smrti proroka se poprvé velmi výrazně projevila rozpolcenost mladé muslimské komunity. Podle Felixe Tauera (1984) to bylo hlavně Muhammadovo charisma, které drželo rozdílně smýšlející stoupence pospolu a otázka volby nového vůdce je nadobro rozdělila. Kromě Abu Bakra si nároky na vůdčí místo obce dělal také jeho bratranec Alí, kterého podle Haeriho (1993) sám prorok před svou smrtí prohlásil za svého dědice a nástupce. Zvolení Abu Bakra, který byl stejně jako Muhammad příslušníkem kmene Kurajšovců, mělo zásadní význam pro budoucnost celé muslimské obce, dalo totiž vzniknout principu, že vedení obce je hodností volenou s omezením na příslušníky tohoto kmene 6. Proti tomuto principu se rozhodně postavili zastánci pokrevního nástupnictví Muhammadových příbuzných, což prakticky vedlo k rozdělení islámu do dvou základních větví sunnitské a šíitské. Sunnité uznali za Muhammadova nástupce Abu Bakra, čímž zároveň uznali, že vůdcovství muslimské obce je volený post. Šíité tuto doktrínu odmítli a za legitimní vůdce považují pouze členy Muhammadovy pokrevní linie. 3.2 Korán Muhammadova zjevení se zpočátku šířila pouze ústně, později byla zapisována na různé druhy materiálu kůže, kosti, kameny, palmové stvoly a až po Muhammadově přesídlení z Mekky do Medíny začalo v jeho službách působit několik písařů. Jeho učení tak bylo rozděleno do několika sbírek, což vedlo ke sporům ohledně správného znění veršů. Aby se 4 chalífat rasúl Alláh náměstek posla božího, titul užívaný nástupci proroka Muhammada 5 Chadžíža zemřela v roce 619, od té doby měl Muhammad dalších 12 žen a ženských otrokyň 6 Tauer,

14 zabránilo těmto sporům, bylo v roce 651 rozhodnuto o sepsání všech Muhammadových zjevení do jednoho svazku v současné podobě. Bylo shromážděno celkem 114 kapitol (súra) s různým počtem veršů (áját, sing. ája). Súry jsou sestaveny mechanicky podle délky od nejdelší k nejkratší s výjimkou Úvodní súry (al-fatiha), která je nejběžnější motlitbou islámu. 7 Sepsaná zjevení se tematicky liší podle jejich časového zařazení. Podstatou koránské zvěsti v Mekkce byla víra, důvěra v Boha a sebeodevzdání do vůle Boží, touha nezištně a velkomyslně žít tento svůj život jako přípravu pro život další 8. V medínských zjeveních převažují rodinné záležitosti, správa obce a záležitosti obchodu, války a práva. Z tohoto období pocházejí zjevení, která dala základ pozdějšímu islámskému zákonodárství. Přestože první překlad do latiny se objevil již v roce 1143, podle Fleissiga (1993) je dle muslimského práva zakázáno Korán překládat, toto pravidlo však z praktických důvodů nebylo nikdy dodržováno a Korán byl přeložen do všech světových jazyků. Ziauddin Sardar (1994) poukazuje na to, že překlady byly v historii často využívány k podrývání nebo cynickému falšování jeho poselství. Konkrétně zmiňuje anglický překlad N. J. Dawooda (1956), který podle Sardara (1994) do Koránu úmyslně podsunul násilné a sexuální podtexty. Do češtiny byl Korán poprvé 9 přeložen v roce 1925 Ignácem Veselým. 3.3 Pět pilířů víry Pět pilířů islámské víry vychází z dínu 10, který zahrnuje v úplnosti celý model vztahu člověka k sobě samému, ke stvoření a Stvořiteli 11. Následování těchto pilířů je podle muslimů vnějším projevem dínu a je dodnes považováno za znaky příslušnosti k islámské víře a právě od nich se odvíjí muslimský soukromý i náboženský život. Tvoří je vyznání víry, motlitba, daň z majetku, půst v měsíci ramadánu a pouť do Mekky Tauer, Haeri, 1993, 31 9 Některé části koránu byly do češtiny přeloženy již dříve, např, v Antialkoránu Václava Budovce z Budova 10 Nejčastěji se překládá jako náboženství (myšleno islámské náboženství). 11 Haeri, 1993, Haeri,

15 3.3.1 Vyznání víry Vyznání víry neboli šaháda 13 je považováno za samotný základ islámské víry a její znění je Vyznávám, že není božstva kromě Boha a Muhammad je posel Boží. Pokud je vyřčena s vážným a upřímným záměrem v arabštině a před svědky, stane se z člověka muslim. Šaháda je též obsažena v každodenních motlitbách Motlitba Jak zmiňuje Kropáček (1993), motlitba též salát je jedinou závaznou podobou islámské bohoslužby. Sardar (1994) vysvětluje, že muslimská motlitba je soubor vnitřních a vnějších skutků a zahrnuje očistu těla, záměr odříkávat motlitbu, prosbu o milost a odpuštění, odříkání příslušných formulí, odříkání veršů z Koránu a příslušné pohyby těla. 14 Vykonává se pětkrát denně v poledne, odpoledne, za soumraku, v noci a za úsvitu, a to vždy směrem k Mekkce, který je ve všech mešitách označen výklenkem. Počátek modlitebního času ohlašuje muezzin 15 z ochozu minaretu Daň z majetku Povinnost zakátu, tedy daně z majetku, vychází z muslimské filozofie, že veškerý majetek patří Bohu a tudíž chudí mají právo žádat část jmění bohatších. Jeho tradice pochází už od dob Muhammeda, po jehož smrti se z dobrovolných příspěvků na dobročinné účely stala povinná náboženská daň. Daň je odváděna jen z určitého druhu majetku, zvláště z vypěstovaných plodin, chovných zvířat a drahých kovů Půst v měsíci ramadánu Půst po dobu ramadánu 16 zahrnuje zdržení se jakéhokoliv jídla a pití od úsvitu do západu slunce, ve stejnou dobu je nutno postit se též od pohlavního styku a kouření. Haeri (1993) dále uvádí, že v tomto půstu jsou zahrnuty požadavky: neposlouchat a neroznášet pomluvy, vyvarovat se hněvu a všech ostatních neřestí. Účelem půstu je podrobit tělo duchu, a přísnou kázní si upevnit vůli, aby se tak [člověk] přiblížil Bohu 17. Z povinnosti půstu jsou vyloučeny těhotné a kojící ženy, děti do deseti let, lidé na cestách, ti kdo konají těžkou fyzickou práci a také staří a nemocní lidé, kteří jsou místo půstu povinni darovat jídlo 13 V překladu šaháda znamená svědectví či dosvědčení 14 Sardar, 1994, Tato funkce existuje už od dob Muhammeda, ale ve většině mešit už byla nahrazena nahrávkami. Ve velké mešitě v Mekkce však věřící svolávají stále muezzini. 16 Devátý měsíc islámského kalendáře 17 Robinson, 1982, 43 15

16 chudým. Kropáček (1993) také poukazuje na dvě současná specifika půstu, která se objevila s nárůstem globalizace ve světě. První specifikum spočívá v tom, že nemocní muslimové stále častěji volí během půstu injekční příjem léků, aby léky nemuseli přijímat ústně. Další změnu přinesla skutečnost, že mnoho muslimů dnes žije v severních částech světa, kde je v letních měsících den výrazně delší než obvykle. Autor uvádí, že tito muslimové se mohou řídit poměry v jižnějších částech světa zhruba do úrovně Bělehradu Pouť do Mekky Pátým pilířem islámské víry je hadždž pouť. Rituální poutě Arabů okolo Ka by 19 existovaly už v předislámském období 20. Muhammad sám vykonal úplnou muslimskou pouť jen jednou v posledním roce svého života. Pouť provází mnoho rituálů, které musí být dodrženy v přesném provedení a pořadí. Patří mezi ně například sedminásobné obejití Ka by proti směru hodinových ručiček nebo běh mezi dvěma pahorky, symbolizující útěk ženy proroka Abrahama. Další z povinností poutníků je výstup na horu Arafat, kde dochází ke společné motlitbě všech poutníků a dalším symbolickým úkonům a kde podle Sardara (1994) prožívají muslimové vrcholné okamžiky svého života 21. Podle Koránu je pouť do Mekky povinností pro každého dospělého, duševně i tělesně zdravého muslima, který má potřebné prostředky na cestu s výjimkou žen bez manžela, či mužského příbuzného, který by je doprovodil. Bohatý nemocný za sebe může poslat náhradníka, jemuž musí zaplatit výlohy. 22 Rozlišuje se též malá pouť umra, která lze na rozdíl od hadždže vykonat kdykoliv. Rituály a povinnosti jsou totožné. 3.4 Rozšíření islámu ve světě Historie šíření islámu Ještě za života proroka Muhammada se islámská víra stihla rozšířit do celé západní části Arabského poloostrova, do roku 634 muslimové dobyli jeho zbytek a pokračovali dále do Palestiny. V dalších osmi letech padla pod muslimskou nadvládu sasánovská říše 23 na severu a Sýrie s Egyptem, čímž muslimové zatlačili byzantská vojska do Malé Asie a do 18 Kropáček, 1993, Stavba uprostřed velké mešity v Mekkce, je nejposvátnějším místem Islámu, neboť muslimově věří, že byla postavena prorokem Abrahámem. 20 Haeri, Sardar, 1994, Kropáček, Těžiště sasánovské říše se rozkládalo na území dnešního Íránu a Iráku. V době muslimských výbojů byla značně oslabená válkou z Byzancií a vpád Arabů jí zasadil pověstnou ránu z milosti. 16

17 konce roku 750 podlehla muslimům celá severní Afrika, území dnešního Španělska a část střední Asie. V souvislosti s dobytím Pyrenejského poloostrova upozorňují Miloš Mendel a Jiří Bečka (1998) na zajímavou skutečnost, že španělským obyvatelstvem byli muslimové přijímáni jako osvoboditelé od útlaků germánských Vizigótů 24, nebo alespoň jako menší zlo. Podobně tomu mělo být při dobývání sasánovské říše a východních provincií Byzance. I přes nevídaně rychlou expanzi se muslimská říše nevyhnula vnitřním problémům. Za prvních 120 let své existence prošla třemi občanskými válkami, souvisejícími se stále živými spory o nástupnictví po prorokově smrti. Boje vyvrcholily roku 750, kdy šíité svrhli dynastii Umajjovců, která vládla muslimskému světu od roku 661. Umajjovci byli nahrazeni dynastií potomků prorokova strýce Abbáse a tím na několik století skončilo období muslimské expanze 25. Vláda abbásovské dynastie je charakteristická upevňováním muslimské říše a jejím kulturním rozmachem. Původní arabské vědění a tradice se mísily s kulturou podmaněných území a dávaly základ nové a pevné civilizaci. Hlavní město bylo přesunuto z Damašku do Bagdádu, který se stal důležitým překladištěm zboží na hedvábné stezce a kulturním i intelektuálním centrem muslimské říše. Abbásovci vládli muslimskému chalífátu až do roku 1248, fakticky ale byla jejich moc oslabena nástupem několika nezávislých dynastií už v 8. a 9. století, z nichž nejsilnější byla dynastie Fátimovců v Egyptě. Koncem 10. století začal islámský svět čelit nájezdům kočovných Turků, se kterými do muslimské říše pronikl nový početný národ 26 a kteří muslimskou říši nadobro pozměnili vytvořením nové instituce sultanátu 27. Turecké výboje zajistily říši další expanzi přes severní Indii do jižní Asie a na sever do Malé Asie. Právě výboje do Malé Asie a vnitropolitická krize 28, která učinila z Jeruzaléma a dalších křesťanských poutních míst nepříliš bezpečné místo, vtáhly muslimskou říši do 24 Vizigóté vládli celému pyrenejskému poloostrovu od roku 585 až do vpádu Arabů. 25 Robinson, Muslimské říši do té doby vládli Arabové spolu s Peršany, kteří založili v několika koutech říše nezávislá perská království a kteří se co do počtu, i do kulturního významu vyrovnali Arabům. 27 Sultanát byla světská instituce, zabývající se politickými a obchodními aspekty společenského života, Chalífovy nadále zůstal titul nejvyšší náboženské autority 28 Vládnoucí dynastie Fátimovců v egyptě procházela vleklým vnitřním soupeřením a zároveň nestačila řešit problémy s ambiciozními Seldžuckými Turky, kteří ovládali Bagdád. 17

18 dvou století neustálých vpádů křesťanů v podobě křižáckých válek 29, kterým, na rozdíl od evropských historiků, podle Robinsona (1982) muslimové nepřikládají velkou důležitost, ačkoliv jejich důsledkem pro ně byla ztráta Sicílie, Lisabonu a téměř celého Španělska. Křesťané si sice vydobyli několik opěrných míst v Levantě, ta se však netěšila dlouhé existenci, neboť je počátkem 12. století znovu obsadili muslimové pod vládou sultána Saladina 30. Nepoměrně důležitější kapitolou v historii islámské říše byly vpády kočovných Mongolů ve 13. století, které muslimy připravily o velkou část území, včetně Střední Asie, Kavkazu a Bagdádu. Následkem bylo přesunutí hlavního města do Káhiry, která však o dvě století déle také podlehla mongolské nadvládě. Ačkoliv vpád Mongolů a zpustošení islámské říše znamenalo pro muslimy kulturní a společenský úpadek, ve 14. století Mongolové přijali islám, díky čemuž se muslimská víra mohla dále rozšiřovat. 31 Říše muslimů se v dalším století prostřednictvím obchodu rozrostla o osady na východoafrickém pobřeží, Senegal, Mali a zejména o rozsáhlá území v jihovýchodní Asii. V průběhu expanze islámu, a zejména ve 14. a 15. století, začínalo být jasné, že muslimská říše se jako jednolitý celek nemůže udržet. Na jejím území postupně vznikaly samostatné sultanáty a chalífát jako zastřešující náboženská instituce fungovala už jen teoreticky. Překážkou konceptu jednotné muslimské říše byly také rozsáhlé kulturní rozdíly mezi původními nositeli islámské víry Araby, Peršany a obyvateli nově dobytých území. V různých částech muslimského světa se začaly utvářet odlišné podoby islámu, silně ovlivněné kulturním pozadím, na kterém vznikaly. 32 Od 16. století bylo muslimské území rozděleno do několika státních útvarů, z nichž nejmocnější byly Safíjovská říše, Mughalská říše a Osmanská říše. Zdaleka nejmocnější říší, rozkládající se na islámském území, byla říše Osmanů 33, která byla zároveň jednou z nejsilnějších velmocí tehdejšího světa. Stabilní základnou Osmanů se stal poloostrov Malá Asie a v době svého největšího územního rozmachu Osmané 29 Záminkou pro Křižácké války bylo osvobození Božího hrobu, skutečným záměrem však bylo vytlačit Turky z Malé Asie a posílení ekonomické i politické moci Byzance. 30 Mezi jeho další zásluhy patří obnovení moci sunnitského islámu a ukončení šíitské vlády Fátimovců. 31 Robinson, Robinson, Osmanská říše byla též ze všech tří říši ovládající islámské území také nejstarší, její vznik se datuje už k roku

19 ovládali povodí Nilu, pobřeží severní Afriky, část území dnešního Jemenu, Mekku i Medínu, Levantu a území dnešních zakavkazských států. Na evropském kontinentě pod osmanskou nadvládu padl Balkán, ostrovy Egejského moře, Valašsko a na téměř dvě století také podstatná část Uher. Počátkem 19. století započal vleklý proces rozpadu Osmanské říše, značně oslabené napoleonskými válkami, který byl završen roku 1922 zrušením sultanátu a faktickým rozpadem Osmanské říše. Safíjovská říše se rozkládala na území, na kterém tři století po jejím rozpadu vznikl dnešní Írán 34 a v době svého největšího rozmachu zasahovala též na území dnešní Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu. Mughalové ovládali indický subkontinent až do počátku 19. století, kdy území ovládli Maráthové a vyhlásili, že Indie už není nadále příbytkem islámu. 35 V roce 1857 přešla správa Indie pod britskou korunu. Také další muslimské státní útvary postupně slábly a zanikaly. Na severu vládli muslimskému obyvatelstvu Číňané, jávský sultanát ovládli Holanďané, část afrických území padla pod nadvládu pohanských kmenů. Oslabení islámského vlivu vedlo v 18. století ke vzniku několika hnutí s cílem obrody islámu, díky čemuž se v některých částech světa podařilo zvrátit islámský úpadek. Takového územního rozmachu jako v 16. století se islámské státy však již nedočkaly Současná islámská populace ve světě Celosvětová muslimská populace byla v roce 2009 odhadována na 1,57 miliard 36 lidí. Přibližně 62 % z nich žije v asijsko-pacifické oblasti 37, 20 % na Blízkém Východě a v Severní Africe, 3 % v Evropě a okolo 0,3 % v Severní a Jižní Americe. 38 Muslimská populace zahrnuje příslušníky různých národů či etnických skupin, pocházejících z různého kulturního prostředí, může se tedy zdát, že náboženství je jediným pojítkem držícím tuto heterogenní skupinu obyvatelstva pohromadě. Paradoxně je ale náboženství tím hlavním, co muslimský svět rozděluje. Otázka volby nového vůdce po prorokově smrti muslimy rozdělila již v sedmém století a provázela je po celou dobu formování islámského světa. V některých částech světa jsou tyto dvě skupiny stále stejně nesmiřitelné. Přibližně 90 % 39 současné muslimské populace se hlásí k sunnitské větvi islámu a okolo Robinson, Pew Research Centre, Země s nejvyšším počtem obyvatel islámské víry je Indonésie, kde žije téměř 214 milionů muslimů. 38 Pew Research Centre, Britannica,

20 10 % 40 k větvi šíitské. Většinový podíl šíitského obyvatelstva má pouze Irák, Írán a Bahrajn 41. I přes některé příklady úspěšné kooperace, jsou dnes stížnosti saúdskoarabských šíitů, či iráckých a íránských sunnitů na diskriminaci ze strany státu na denním pořádku. V roce 2010 byla téměř jedna čtvrtina celosvětové populace tvořena muslimy a jejich podíl se podle projekcí Pew Research Center (2011) bude, v důsledku vysoké porodnosti v islámských zemích, v dalších dvaceti letech zvyšovat. Počet muslimů však poroste také v Evropě a v Severní i Jižní Americe. V Rakousku, Švédsku, Belgii a ve Francii by měl podíl muslimské populace v roce 2030 dosáhnout 10 %. 42 Mezi evropské státy s nejvyšším podílem muslimského obyvatelstva v současné době patří Kosovo (až 90 %) 43, Albánie (70 %) 44, Bosna a Hercegovina (40 %) 45, Makedonie (30 %) 46. Když pomineme tyto státy, kde je vysoký počet muslimů zapříčiněn historicky, největší muslimské komunity v Evropě se nacházejí v Německu a ve Francii. V obou zemích jejich počet přesahuje 4 miliony a ve Francii se podíl muslimského obyvatelstva pomalu blíží k 10 %. Zvyšování počtu muslimů v těchto zemích a obecně v celé západní Evropě je způsobeno zejména imigrací. Až 46 % 47 z celkového počtu imigrantů ve Francii jsou muslimové, pocházející zejména ze zemí severní Afriky a Turecka 48, kde je islám převažujícím náboženstvím. V případě Německa je tomu obdobně 30 % 49 přistěhovalců jsou muslimové pocházející zejména z Turecka, Kosova a Iráku. Celkový počet muslimů v Evropě se pohybuje okolo 50 milionů 50, což představuje necelých 7 % procent evropské populace a stejně jako ve většině částí světa jejich počet i nadále vzrůstá. Ve srovnání s jinými kontinenty je podíl muslimské populace nejnižší v Severní a Jižní Americe. Podíl obyvatel muslimské víry na celkovém počtu obyvatelstva zde dosahují pouze 1 % Britannica, V Libanonu jsou šíité největší náboženskou skupinou. 42 Pew Research Center, BBC Country guide, CIA The World Factbook, CIA The World Factbook, CIA The World Factbook, The Pew forum on religion and public life, Insee, The Pew forum on religion and public life, Kettani, Kettani,

21 3.4.3 Působení islámu v Evropě Mezi islámským světem a Evropou během staletí nedocházelo pouze k vojenským šarvátkám. Čile mezi nimi kvetl i vzájemný obchod se vzácnými látkami, zbraněmi, kořením a otroky 52. Prostřednictvím muslimských učenců a jejich knih začalo do Evropy pronikat islámské vědění, které bylo mezi vzdělanými Evropany velmi ceněno. Byly v něm obsaženy nejnovější vědecké poznatky, filozofické texty, morální i etické zásady. Ziauddin Sardar (1994) dokonce tvrdí, že všechen evropský pokrok v období renesance zahrnující umění, techniku, humanismus či medicínu byl přímo vystavěn na ramenou muslimských učenců a myslitelů 53. Stejnou myšlenku obhajuje také Dr. Hans Koechler (1996), který tvrdí, že během více než tisíciletého vzájemného působení evropské myšlení nijak výrazně muslimský svět neovlivnilo, zatímco islámské učení zásadně změnilo směr ubírání evropské kultury. Muslimská kultura tedy sehrála v evropské tvorbě důležitou roli. Díky působení islámu na evropském území pronikly do evropského světa arabské číslice, algebra, zásady medicíny, strunné nástroje a další důležité prvky současného společenského života. Nelze však opomenout, že přes všechny pozitivní dopady vzájemné interakce těchto dvou civilizací, probíhal tento kulturní přenos v ovzduší oboustranné xenofobie. Jak vysvětlují Mendel, Ostřanský a Rataj (2007), tato reakce byla přirozeným důsledkem sociálně-psychologického etnocentrismu 54, proto byla většina evropských názorů na islám provázená minimálně nedůvěrou. V novověku se postoj k muslimské civilizaci pod vlivem úpadku moci Osmanské říše posunul od nedůvěry a předpojatosti k romantizaci či zesměšňování. Další změna přišla s nástupem kapitalismu v 18. a 19. století, který způsobil rozšíření falešných stereotypů o civilizační nadřazenosti nad barbarskými domorodci a podle Mendla a Bečky (1998) měl také za následek tendence osvícenců morálně ospravedlňovat etnické čistky, či genocidu pod záštitou evropského kolonialismu. Je potřeba ovšem zmínit, že podobné stereotypy se nevyhnuly ani islámskému světu. Už od svého vzniku obsahovalo islámské učení politickou teorii, podle které se svět dělil na příbytek islámu 55 a příbytek války 56, přičemž příbytkem války byla myšlena veškerá 52 Pro evropského otroka byl prodej do chalífátu značně přínosný. Islámské právo totiž zakazovalo mrzačit otroky a v případě jejich konverze k islámu doporučovalo jejich propuštění. 53 Sardar, 1994, Sklon hodnotit vlastní civilizaci, kulturu či náboženství jako lepší či vyspělejší. 55 Dár al-islám 56 dár al-harb 21

22 území, kde nevládlo islámské právo, tedy i křesťanská Evropa. Tyto stereotypy přetrvávají na obou stranách dodnes. Přestože téměř každá evropská země deklaruje svobodu vyznání, reálná situace na poli vzájemné náboženské tolerance je o něco složitější. Evropa, stejně jako celý západní svět, je stále ovlivňována starými stereotypy, které nabyly na síle po událostech 11. září 2001 a početné muslimské menšiny jsou velmi často chápany jako hrozba pro evropskou kulturní identitu. Současné xenofobií ovzduší v Evropě ovlivnily nemalou měrou také teroristické útoky na železniční systém v Madridu (2004) a na londýnské metro (2005). Oba útoky byly spáchány muslimskými radikály a velmi pravděpodobně byly reakcí na účasti vojenských jednotek obou zemí na okupaci Iráku 57. Tyto a řada dalších (vesměs negativních) událostí provázejících válku s terorem 58 způsobily, že nynější evropská společnost není příliš nakloněna myšlence multikulturalismu, nacionalistická hnutí nabírají na síle a dialog na toto téma probíhá v ovzduší xenofobie. 57 Kepel, War on Terror, mezinárodní vojenská akce vedená USA jako odpověď na útoky

23 4. Islám v České republice 4.1 Islám v Českých zemích První zmínka o islámu se v českých zemích objevila díky příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje v roce 863 n. l., resp. v textu legendy Život sv. Cyrila. Podle spisu Cyril ovládal syrštinu a v dobách jeho studia v Konstantinopoli či při misiích k Arabům se s muslimy stýkal. Spis dále obsahuje části Koránu a informace o proroku Muhammadovi, který uznával Ježíše Krista a jeho neposkvrněné početí. 59 Bezprostřední kontakt s muslimy na našem území probíhal v období Velké Moravy skrze obchodní styky, o kterých se zmiňují arabské prameny. Velmi nízká četnost nálezů tehdejších islámských mincí na našem území však napovídá tomu, že tento obchod nebyl příliš živý. Nejstarší zmínka o českých zemích v islámské literatuře pochází z 10. století. Jde o Zprávu o městě Praze 60 a sepsal ji obchodník Ibráhím Ibn Ja kúb, který Prahu navštívil okolo roku 965. O pravosti tohoto textu se však mezi historiky dodnes vedou spory. 61 První zprávy a poznatky o islámu z českých pramenů pocházejí z dob křížových výprav, kterých se česká vojska pod vedením knížete Vladislava II. poprvé účastnila v letech Stručné kronikářské zápisky o této výpravě obsahují také první zmínky o islámském světě v české literatuře. Češi se účastnili také třetí křižácké výpravy v letech , ale i o té máme z kronik pouze stručné zprávy. V době vrcholného středověku se obrazy muslimských zemí a tradic v literatuře na našem území začaly objevovat častěji. Ve velké většině šlo však o překlady zahraničních děl (zejména románů a legend) a nemalá část z nich přispívala svým zaměřením k negativnímu vnímání islámu. Muslimové zde byli líčeni jako bezbožní barbaři, což bylo ještě umocněno kontrastem s křesťanskými světci a misionáři, rozsévajícími víru a dobro. O něco pravdivější obraz muslimské civilizace mohl středověký občan českých zemí nalézt v překladech světových dějin a cestopisů. Díky kronikářským zprávám je známo, že čeští věřící konali náboženské poutě do Jeruzaléma už od 11. století, ale první české cestopisy o těchto poutích se objevily až ve století 15. Byly inspirovány zejména cestopisem Milion od Marca Pola a fiktivním 59 Mendel, Bečka, madínat Frágá 61 Mendel, Ostřanský, Rataj, křížová výprava 23

24 Cestopisem rytíře Johna Mandevilla 63 od neznámého autora. 64 Jedním z těchto poutníků byl i Martin Kabátník, který ve svém cestopisu Cesta z Čech do Jeruzaléma a Kaira popisuje pozitivní změny v původně byzantské metropoli Konstantinopoli, která tou dobou byla už téměř 40 let pod nadvládou Osmanů. 65 Během osmanské nadvlády nad Uhrami a občasných tureckých výbojů na území Moravy se Turci pravidelně ocitali v bezprostřední blízkosti českých hranic. Války s Turkem znamenaly pro české země aktivní účast čeští vojáci byli nasazení v bojích s Osmany a v důsledku války byly zvýšeny daně. Toto období se však neodmyslitelně zapsalo do české historie a zanechalo své stopy také v českém jazyce a lidové kultuře 66. Během tureckých válek i po nich vznikalo, kromě velkého počtu protitureckých pamfletů, také množství naučných literárních děl s tureckou tématikou. Z velké části šlo ovšem o překlady zahraničních knih, které byly často psány bývalými vojenskými zajatci v Osmanské říši. K důležitým osobnostem, které českému lidu přiblížily život a kulturu muslimského světa patří bezesporu Václav Budovec z Budova, který se jako člen císařova poselstva vypravil k sultánovu dvoru a v İstanbulu pobýval v letech Studoval zde kulturu, jazyk i zahraniční politiku islámské říše a po návratu sepsal důležitou polemiku islámu s křesťanstvím Antialkorán 67. Kniha má dvě varianty, z nichž ta první je v kritice islámu značně vlažnější, čímž vzbudila podezření, že Budovec s islámem sympatizuje nebo ho dokonce propaguje. 68 Až v druhé variantě Antialkoránu, která vyšla po devatenácti letech od vydání první varianty, se Budovec pouští do hlubší a ostřejší kritiky muslimské víry a jejích projevů. Antialkorán byl v Evropě druhým nejrozsáhlejším spisem na toto téma. 69 Rozšíření možnosti vydávání česky psané literatury počátkem 19. století s sebou přineslo rozmach vědeckých časopisů a naučné literatury, čímž se otevřel prostor pro publikaci dalších poznatků ze světa islámu. Oblíbeným tématem byly úvahy o Koránu, nebo překlady jeho částí. Kompletní překlad Koránu do češtiny vyšel, i s výkladem několika súr, 63 Na rozdíl od Polova Milionu, který muslimy popisuje jako nepřátele všech křesťanů, Cestopis rytíře Johna Mandevilla je k islámu vlídnější a snaží se o nalezení podobnosti obou náboženství. Přesto je jeho výsledné vyznění spíše negativní. 64 Mendel, Ostřanský, Rataj, Mendel, Bečka, Lidové písně, nová slova klobouk, halena 67 Celý název: Antialkoran, tj. mocní a nepřemožitelní důvodové toho, že Alkoran turecký z ďábla pochází 68 Mendel, Bečka, Mendel, Bečka,

25 až v roce Od počátku 19. století se zájem o východní kultury, tedy i o tu islámskou, pomalu zvyšoval a v průběhu 20. století začala vědecké a naučné publikace doplňovat populární literatura s muslimskou tématikou. Velké oblibě se těšily zejména pohádkové příběhy z islámského prostředí. V roce 1929 vznikl v Praze Orientální ústav, který se stal pracovištěm pro potřeby československého ministerstva zahraničních věcí, a zároveň fungoval jako místo pro styk a vzájemnou diskuzi českých orientalistů. Hospodářská sekce tohoto ústavu dokonce poskytovala půjčky mladým zájemcům o podnikání v asijských a afrických zemích. V období protektorátu po násilném uzavření vysokých škol navštěvovalo Orientální ústav velké množství studentů za účelem studia orientálních jazyků. I díky tomu je poválečné období považováno za prozatím nejplodnější v oboru české orientalistiky. 70 Studium orientálních jazyků 71 bylo rozšířeno i na univerzity, začal se vydávat vědecký časopis Nový Orient a objevily se také nové překlady islámských básní a povídek. Po sovětské okupaci Československa nastal dlouhodobý útlum české orientalistiky. Řada odborníku byla propuštěna, nebo odešla do emigrace a ti, kteří zbyli, byli nuceni zabývat se jinými tématy. K oživení orientalistiky u nás došlo až po listopadu 1989, nicméně dodnes se obor potýká s nedostatkem financí a učitelů. 4.2 Ústředí muslimských obcí ČR Vznik a vývoj Muslimové se na našem území začali usazovat ve větším počtu teprve začátkem 20. století a šlo převážně o balkánské muslimy, kteří odešli z Bosny a Hercegoviny po její okupaci a následné anexi Rakouskem-Uherskem. Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 na české území přicházeli muslimové zejména ze zemí Sovětského svazu. Na základě své náboženské příslušnosti se muslimové na našem území začali sdružovat v polovině třicátých let a roku 1934 byla v Praze založena Muslimská náboženská obec pro Československo (El-Ittihad el-islami) s ústředím v Praze. 72 U jejího zrodu stál Abd al-hamída al-bába 73, Sajjid Hasan Mírzá 74 a Mohamed Abdallah (Bohdan) Birkcius Mendel, Bečka, Zejména arabština, perština a turečtina 72 Mendel, Ostřanský, Rataj, Tehdejší egyptský konzul 74 indický muslimský intelektuál 25

26 Jako první cíl byla stanovena stavba mešity v Praze a zajištění registrace a uznání u československé vlády, což se ukázalo jako dlouhodobý problém. Když opomeneme právní chyby a nepřesnosti v podané žádosti 76, předmětem sporů byl zejména požadavek arabštiny jako úředního jazyka obce a otázka muslimských pohřbů a sňatků, které obec chtěla vést a uzavírat podle islámského práva a ve kterých Ministerstvo vnitra nehodlalo ustoupit. Muslimská obec byla poprvé státně uznána až , i do té doby ovšem formálně vykonávala náboženské obřady a ve věcech pohřbů a sňatků se řídila islámských právem šaríou. Některé zdroje vypovídají o tom, že v té době bylo v rámci české muslimské obce dokonce uzavřeno několik (z hlediska civilního práva neplatných) polygamních svazků. 77 Jelikož státně byla česká muslimská obec uznána v době protektorátu, v roce 1945 bylo toto uznání zrušeno Benešovými dekrety. V období 2. světové války byla muslimská obec kompromitována pronacistickým smýšlením Mohameda Abdallaha Birkciuse 78, tehdejšího předsedy a zakládajícího člena obce. V důsledku toho byla činnost obce v poválečném období pozastavena a Birkcius zatčen revolučními gardami a odsouzen na osm let vězení. Přestože se za války přimluvil za propuštění několika tisíc muslimů z německých zajateckých táborů a s nacistickým Německem pravděpodobně nekolaboroval, pro mnohé zůstává zodpovědným za osud Židů, kterým oficiálně odmítl konverzi na muslimskou víru, která by je zachránila před transportem do Terezína. 79 Po roce 1945 a následném procesu s Birkciusem obci opustilo několik významných členů (Jiří Bečka, Ivan Hrbek) a její aktivita značně ochabla. Tento stav se ještě umocnil po roce Komunistickými úřady byla obec ignorována, což částečně vyhovovalo i obci, neboť na ní stále ulpívalo stigma podpory nacismu. 80 Žádost o opětovnou registraci podala obec až v období Pražského jara, ta však zůstala bez odezvy. Kromě této žádosti však obec 75 český publicista a konvertita k islámu 76 žádost byla podána na Ministerstvo školství a národní osvěty, které žádost schválilo, k státnímu uznání byl však potřeba také souhlas Ministerstva vnitra 77 Mendel, Ostřanský, Rataj, Birkcius konvertoval k islámu ve svých dvaceti letech, procestoval islámský svět a získal titul hadži, který mohli používat jen účastníci pouti do Mekky. Birkcius chápal islám spíše jako obdivuhodnou civilizaci, než jako náboženství, neuznával koloniální mocnosti, obdivoval Kemealovo Turecko a své naděje na osvobození od koloniálních mocností, marxismu a sionismu vkládal do Třetí říše. Právě pro své pronacistické postoje je Birkcius dodnes jednou z nejkontroverznějších osobností české muslimské obce. 79 Mendel, Bečka, Mendel, Ostřanský, Rataj,

27 zůstávala dále neaktivní a po událostech v srpnu 1968, kdy emigrovalo téměř celé její vedení, se tato neaktivita ještě prohloubila. Teprve prostředí po roce 1989 vytvořilo pro fungování české muslimské obce příhodnější podmínky. Její působení se přesunulo do Brna a diskuze na téma případné výstavby první mešity na území Československa byla obnovena. Čeští muslimové také v roce 1991 obnovili snahy o opětovnou registraci obce pod názvem Ústředí muslimských náboženských obcí v ČSFR (dále jen Ústředí). Žádosti však nebylo vyhověno, jelikož Ústředí odmítlo vystavit a odevzdat na odbor církví seznam věřících, včetně jejich adres. Oficiálního uznání vládou ČR se Ústředí dostalo až v roce Jejím předsedou se stal český konvertita Muhamed Ali Šilhavý, který byl neformálním vůdcem českých muslimů celé polistopadové období. V roce 2007 vznikají regionální muslimské obce v Brně a v Praze. Po smrti Muhameda Ali Šilhavého se v roce 2009 předsedou Ústředí stává Muneeb Alrawi pocházející z Iráku, který tuto funkci zastává dodnes Stanovy Stanovy Ústředí obsahují 10 článků, obsahujících organizační strukturu obce, záležitosti členství, hlavní cíle a poslaní a zásady hospodaření. Podle stanov je Ústředí tvořeno Výkonnou radou Ústředí muslimských obcí, Kontrolní komisí a Radou zřizovatelů. Výkonná rada je nejvyšším orgánem Ústředí a mezi její kompetence spadá mj. správa veškerého majetku, schvalování rozpočtu, koordinace činnosti muslimských obcí a jmenování či odvolání duchovního, jehož úkoly stanovy také vymezují. Duchovní 81 je, podle stanov, vynikajícím členem náboženské obce pro své náboženské vědomosti 82 a mezi jeho úkoly patří řešení náboženských záležitostí, organizace výuky náboženství a příprava páteční společné bohoslužby. Duchovní je též nevoleným členem Výkonné rady. Rada se skládá z nejméně 7 členů a schází se minimálně čtyřikrát do roka. Funkce Kontrolní komise spočívá v kontrole dodržování stanov Ústředí a hospodaření s prostředky Ústředí. Kontrolní komise zároveň projednává připomínky a stížnosti a s návrhy řešení je předkládá Výkonné radě. Rada zřizovatelů je orgánem dohlížejícím na obecný chod Ústředí a místních obcí, především v záležitostech závažného charakteru, ovlivňujících směřování obce a dosahování cílů obce 83. Rada zřizovatelů je dále zmocněna zrušit svým 81 Imám 82 Statut ústředí muslimských obcí, Statut ústředí muslimských obcí,

28 rozhodnutím jakékoliv usnesení kteréhokoliv orgánu Ústředí i regionálních muslimských obcí. Mezi deklarovaná poslání a cíle ve stanovách Ústředí patří pomoc všem muslimům, zřizování škol, zdravotnických a dobročinných institucí, podpora vztahů mezi Českou republikou a muslimskými zeměmi, poskytování objektivních informací o islámu, prohlubování dialogu mezi různými náboženskými skupinami, budování muslimské modlitebny, obrana muslimské pospolitosti proti projevům rasismu, xenofobie a islamofobie, atd Aktuální problémy Ústředí muslimských obcí ČR Jeden ze současných cílů muslimské obce v Čechách je zajistit pro Ústředí 2. stupeň registrace, v roce 2004 totiž bylo uznáno pouze stupněm prvním. Druhý stupeň by pro Ústředí znamenal přiznání tzv. zvláštních práv na církevní sňatek, školy a duchovní služby. Prví žádost o 2. stupeň registrace podalo Ústředí v roce 2006, byla však zamítnuta. Další žádost může Ústředí podle zákona podat až v roce

29 5. Současná muslimská menšina v ČR 5.1 Demografická charakteristika Zjistit přesný počet muslimů na území ČR je téměř nemožné. V roce 2011 se při sčítání lidu přihlásilo k islámské víře lidí, tedy téměř čtyřikrát méně než k náboženství Jedi. Je nutné ovšem brát v potaz také velké množství muslimů bez českého občanství - zejména studentů a podnikatelů, kteří na českém území pobývají na základě povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu, nebo muslimů kteří se z jakéhokoliv důvodu ke svému náboženství nepřihlásili. V budoucích letech je také očekáván velký nárůst žadatelů o politický azyl z muslimských zemí. Přestože statistiky neuvádějí náboženství žadatelů a není tedy možné zjistit, kolik muslimů se takto do země dostane, můžeme si udělat představu podle zemí, odkud azylanti přicházejí. V první třicítce zemí, odkud velké množství žadatelů přichází, jsou země jako Egypt, Nigérie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Irák a Turecko, tedy země s většinovým podílem muslimů. 85 Musíme ovšem brát v potaz, že z některých muslimských zemí odcházejí hlavně příslušníci menšinových náboženství, protože se cítí perzekuováni. Další skupinu tvoří nelegální migranti, o jejichž původu a počtu se můžeme pouze dohadovat. Nejpravděpodobnější počet muslimů na českém území se pohybuje okolo Podle výzkumu Tomáše Topinky zabývajícího se integračním procesem muslimů do české společnosti žilo v roce 2005 v České republice přesně muslimů. Téměř 98 % z nich se hlásí k sunnitské větvi islámu. Muslimové v ČR pochází z celkem 78 zemí, zejména z Iráku, Jemenu, Sýrie, Egypta, Libye, Tuniska, Bosny a Hercegoviny a Bulharska. Dvě třetiny z celkového počtu tvoří muži. 86 Nesmíme také zapomenout na české konvertity 87, těch by mělo být okolo 400, z čehož naprostou většinu tvoří ženy Vzdělání Vzdělání je v muslimském světě velmi diskutované téma, přičemž rozdíly mezi jednotlivými muslimskými státy jsou obrovské. Značně odlišné je také vzdělávání v tzv. tradičních institucích islámského vzdělávání 89, kde se vyučuje zejména náboženství, na 84 Český statistický úřad, Mendel, Ostřanský, Rataj, Topinka, Podle muslimů je každý člověk, když se narodí muslimem, k jiné víře jej přivedou až rodiče, nebo společnost. Muslimové pro ně tedy nepoužívají označení konvertita ale navrátilec 88 Kropáček, Kuttáb, Madrasa, Záwija 29

30 rozdíl od klasických veřejných škol. Pro české muslimy je vzdělání velmi významnou hodnotou. Velkou část české muslimské komunity tvoří buď studenti, a to zejména medicínských a technických oborů, nebo lidé s vysokoškolským titulem lékaři, inženýři, architekti, ekonomové, učitelé. 90 Podle Topinky (2007) se takto vzdělaní muslimové cítí České republice zavázáni, jelikož jim poskytla vzdělání a mnohdy proto zde po studiích zůstávají. Také nevzdělaní muslimové si jsou vědomi hodnoty vzdělání v západním světě a kladou velký důraz na vzdělávání svých dětí. Snaží se tím zajistit jim v budoucnu lepší postavení. 5.3 Rodina Na instituci rodiny je obecně mezi muslimy kladen velký důraz a její založení v ČR bývá pro muslimy jedním z důvodů, proč tu zůstat. Narození dítěte totiž znamená zvážit, do jaké míry by jim návrat do země původu rodičů mohl ublížit. Děti se od narození přizpůsobují zdejšímu životu a často se neorientují v tradicích a zvyklostech rodné země svých rodičů. 91 Zatímco uprchlíci přicházejí do České republiky převážně s celými rodinami, muslimové, kteří přišli za účelem studia či práce, si nezřídka hledají české manželky. Pro část muslimů, přicházejících do České republiky je sňatek s českou ženou předem plánovaný akt, v jehož důsledku mohou získat české občanství. Ženy muslimů zastupují největší část ve skupině českých konvertitů k islámu. Na rozdíl od tradičních velkých rodin v muslimských zemích si muslimové, zakládající rodinu zde, musejí zvykat na rodinu daleko menší, skládající se pouze z nejbližších příbuzných. Pokud v České republice žijí také sourozenci, nebo jiní příbuzní, zpravidla mezi nimi fungují velmi těsné vazby. 5.4 Problémy integrace Při pokusu o začlenění do většinové společnosti mohou nastat čtyři případy. Marginalizace, asimilace, separace nebo integrace. Marginalizace znamená ztrátu etnicity, při níž nedochází k začleňování do společnosti. Ztráta etnicity je součástí i asimilace, dochází při ní však k postupnému začleňování a splývání s většinovou společností. Separaci provází odmítání většinové populace a ulpívání na své etnicitě. Při integraci zůstává etnicita zachována a dochází k postupnému začleňování do společnosti. 92 U českých muslimů dochází k marginalizaci pouze zřídkakdy, je ale možné, že k ní bude docházet v případě dalších generací muslimů na našem území. Separace se podle výzkumu 90 Topinka, Topinka, Topinka