Martin Lisý, Marek Baláš, Přemysl Kohout, Zdeněk Skála
|
|
- Milena Doležalová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ENERGETICKÉ PARAMETRY BIOMASY PŘI FLUIDNÍM ZPLYŇOVÁNÍ Martin Lisý, Marek Baláš, Přemysl Kohout, Zdeněk Skála Tento příspěvek se věnuje prezentaci dílčích výsledků projektu "Energetické parametry biomasy". Popisuje experimenty provedené s různými biopalivy z kategorie dřevin i stébelnin. Přináší stručnou charakteristiku použitých biopaliv, ale hlavně popisuje provedené experimenty a jejich výsledky se zaměřením na kvalitativní hodnocení vyprodukovaného syntézního plynu a chování fluidního generátoru během provozu. Klíčová slova: vlastnosti biomasy, fluidní zplyňování UVOD Nejnovější trendy v energetice vedou ke stále většímu využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). V české republice (ČR) se z hlediska přírodních podmínek se jako nejperspektivnější OZE jeví biomasa, ať už odpadní či záměrně pěstovaná. Podle vyhlášky ERÚ [1] se nyní biomasa dělí na tři základní skupiny: odpad z průmyslové výroby, odpad z lesní či zemědělské produkce a záměrně pěstovaná biomasa. Pro energetické bloky je stále dominujícím zdrojem odpad ze zemědělství a lesnictví. V ČR je však velký potenciál zemědělské půdy, cca. 0,5 mil. ha. zemědělské půdy [2], který je možno využít pro pěstování energetické biomasy. Celá řada plodin je již také u nás pěstována, i když většina z nich jen pokusně. Charakteristické vlastnosti biomasy jsou velmi rozdílné, závisejí na druhu biomasy, podmínkách pěstování, obsahu vlhkosti apod. Technologie pro konverzi biomasy jsou často určovány typem použitého paliva - každá technologie vyžaduje specifické vlastnosti paliva, jako je obsah vlhkosti, rozměr a druh částic paliva, výhřevnost, popeloviny, soudržnost částic atd. Další vlastnosti vycházejí z fyzikální struktury biomasy, jako např. hmotnost, objem, hustota. Bohužel, ne každá biomasa se ukazuje vhodná pro všechny technologie. Mezi vlastnostmi jednotlivých druhů jsou značné rozdíly. To způsobuje problémy nejen při jejím spalování, ale zejména u zplyňovacích technologií, které se v poslední době začínají prosazovat. Většina publikací věnujících se biomase se zabývá především jejím pěstováním. Komplexnější studie vlastností biomasy při jejím energetickém využívání však nejsou stále dostatečné. Proto byl vytvořen projekt s názvem "Energetické parametry biomasy", který má za úkol vytvořit databázi vlastností nejrozšířenějších druhů biomasy v ČR. Ta se u nás vyskytuje ve třech základních druzích, a to: dřeviny, stébelniny a ostatní biomasa (směsi a odpady). Dřeviny a stébelniny je možno rozdělit do dvou kategorií, na záměrně pěstovanou biomasu pro energetické účely a na odpady vzniklé zpracováním biomasy pěstované k jiným účelům. Dřeviny pak mohou být ve formě kusového dřeva, pilin, hoblin, štěpek, kůry, případně dále mechanicky zpracovány na peletky a brikety. Stébelniny lze získat ve formě řezanky, volně ložené slámy, balíků malých i velkoobjemových. Také lze z těchto rostlin vyrábět peletky a brikety. Mají však nižší mechanickou odolnost proti rozpadu kvůli nižšímu obsahu pojivové látky než v případě dřeva, kde tuto funkci zastává lignin. Na základě tohoto stručného přehledu bylo vybráno 16 charakteristických druhů biomasy určených k detailnějšímu rozboru z pohledu jejich energetických vlastností. Výčet vzorků je uveden v Tab. 1. Na základě těchto vlastností, výsledků palivových zkoušek a rozborů bude vytvořen tzv. "Palivový list" pro každé palivo s uvedením všech zjištěných charakteristik. U každého paliva se stanoví hrubý, prvkový a biochemický rozbor a provedou se zkoušky ve třech různých technologiích, konkrétně: spalování, které zajišťuje Výzkumné energetické centrum (VEC) Ostrava; sesuvné zplyňování, které zajišťuje Boss Bučovice, fluidní zplyňování, které zajišťuje Vysoké učení technické Brno. U každé technologie je sledována účinnost, složení spalin nebo složení plynu a jeho výhřevnost, výskyt nežádoucích látek v plynu či spalinách (dehet, čpavek, HCl, HF, apod.). U popele je potom sledována přítomnost zhruba 20 sloučenin a jeho charakteristické teploty. Ing. Martin Lisý,VUT FSI Brno, UPEI, Technická 2896, Brno,lisy@fme.vutbr.cz /55/ VUT FSI Brno, EU, Technická 2896, Brno
2 Tab.1 Výběr biopaliv pro řešení grantu Energetické parametry biomasy STÉBELNINY DŘEVINY Odpadní biomasa Záměrně pěstovaná biomasa Odpady Záměrně pěstovaná biomasa Obilniny Sláma Pšenice Olejniny Sláma Řepka olejná Len setý Zbytky po Kukuřice zpracování Laskavec-Amaranthus Obilniny Celé rostliny Pšenice Celé rostliny Triticale Jednoleté plodiny Celé rostliny Sléz krmný Víceleté plodiny Celé rostliny Šťovík krmný Buk Listnaté Bříza Akát Jehličnaté Borovice Smrk Rychlerostoucí dřeviny Topol Vrba EXPERIMENTÁLNÍ MĚŘENÍ A METODIKA MĚŘENÍ Tento příspěvek je zaměřen na popis a výsledky experimentů při fluidním zplyňování výše uvedených biopaliv. Byly provedeny experimenty s celkem sedmi různými palivy, která se podařilo zajistit v potřebné kvalitě a v dostatečném množství. Z toho byly tři z kategorie dřevin - smrk, topol, vrba a čtyři z kategorie stébelnin - pšeničná sláma, řepková sláma, len a šťovík. Pro úpravu paliva byl pořízen drtič zahradního odpadu, který se výborně osvědčil, jak při přípravě řezanky ze stébelnin, tak při úpravě štěpky z dřevin. Obr.1 Experimentální stend Biofluid 100 Experimenty byly prováděny na fluidním atmosférickém reaktoru s cirkulující fluidní vrstvou (Obr.1). Zařízení může pracovat ve zplyňovacím i ve spalovacím režimu. Zplyňovací režim je možný se stacionární nebo cirkulující fluidní vrstvou. Podrobnější popis zařízení je uveden v [3]. Zjednodušené schéma experimentálního zařízení je uvedeno v [4]. Parametry reaktoru: výkon (v produkovaném plynu) 100 kw t příkon (v palivu) 150 kw t spotřeba dřeva max. 40 kg/h průtok vzduchu max. 150 m n3 /h Měření složení plynu je prováděno dvěma způsoby. Jednak probíhá během celého experimentu on-line sledování složení plynu. Konkrétně se jedná o tyto složky: CO, CO 2, O 2, SO x, NO x, TOC. Zároveň jsou odebírány vzorky plynu z horkého výstupního potrubí za cyklonem do plynotěsných skleněných vzorkovnic, tzv. "myší". Takto odebraný vzorek je následně analyzován na plynovém chromatografu. Jedná se o tyto složky: CO, CO 2, O 2, N 2, H 2, CH 4, C 2 -C 6, H 2 S. Stanovení nežádoucích látek v plynu je stejně jako odběry vzorků plynu prováděno z horkého výstupního potrubí těsně za výstupem ze zaizolovaného pláště. Odběr vzorků dehtu se provádí dle metodiky [5] jímáním dehtů do roztoku, který je pak analyzován pomocí plynového chromatografu s hmotnostním spektrometrem. Výsledky pak zpracovává VEC Ostrava. Vzorky pro zjištění přítomnosti HCl, HF a NH 3 v produkovaném plynu jsou získávány zachycováním v roztoku NaOH. /56/
3 Při každém měření jsou sledovaná, níže uvedená, data kontinuálně zapisována v časovém intervalu 10 sekund řídícím počítačem. Jedná se zejména o tyto veličiny: - frekvence měniče podávacího šneku, pro stanovení hmotnostního toku paliva; - teploty v různých místech zařízení, které jsou měřeny termočlánky; - tlaková diference dolní a horní části fluidního generátoru (fluidního lože); - tlaková diference na clonce, pro stanovení průtoku plynu; - přetlak plynu na výstupu z generátoru a v zásobníku paliva Další hodnoty, jako teplota a vlhkost okolí, průtok primárního vzduchu a jeho teplota, musí být zapisovány ručně. Odběr vzorku na analýzu paliva se provádí podle vyhlášek ČSN a ČSN "Vzorkování tuhých paliv". Dodržují se všeobecné zásady: více odběrů v různých místech skládky paliva, častější odběr z toku paliva během dávkování; ve vzorku musí být zastoupené frakce s rozličnou velikostí. STRUČNÝ PŘEHLED VLASTNOSTÍ PALIV Následující tabulky (Tab. 2 a Tab. 3) uvádějí stručný přehled složení zkoušených biopaliv. Jak z výsledků hrubého, tak i z prvkového rozboru, jako kvalitnější paliva vychází dřeviny. Mezi jednotlivými palivy v obou hlavních kategoriích (stébelniny a dřeviny) není podstatný rozdíl. Dřeviny ale mají větší podíl hořlaviny, a to zejména prchavé hořlaviny, což je pro zplyňování důležité a menší obsah popelovin. Co se týká prvkového složení, obsahují dřeviny více uhlíku a mají také menší obsah dusíku. Tab. 2 Přehled výsledků hrubého rozboru použitých paliv v dodaném stavu (vybrané veličiny) Obilná sláma Řepková sláma Len Šťovík Vrba Topol Smrk Hořlavina [% hmot. ] 84,26 85,05 84,46 85,94 88,55 88,20 88,53 Prchavá hořlavina [% hmot. ] 68,17 67,98 68,39 66,11 72,62 72,28 74,06 Popel [% hmot. ] 4,30 5,50 5,29 4,10 1,50 1,64 0,47 Voda celk. [% hmot. ] 11,44 9,45 10,25 9,96 9,95 10,16 11,00 Výhřevnost [MJ.kg -1 ] 14,785 14,905 15,628 15,485 16,101 16,222 16,426 Tab. 3 Stručný přehled výsledků prvkového rozboru použitých paliv v dodaném stavu (vybrané prvky) Obilná sláma Řepková sláma Len Šťovík Vrba Topol Smrk C [% hmot. ] 39,66 40,94 42,53 42,28 44,64 44,35 44,56 H [% hmot. ] 5,35 5,26 5,30 5,20 5,34 5,40 5,46 O [% hmot. ] 37,81 37,94 36,22 37,22 38,24 38,17 38,38 N [% hmot. ] 1,07 0,57 0,39 1,04 0,30 0,25 0,11 Další důležitou a sledovanou vlastností jakýchkoliv paliv je podíl síry a chlóru (S/Cl) z důvodu náchylnosti ke tvorbě koroze. Podle švédských zkušeností [6] je měřítkem korozivity právě poměr S/Cl, přičemž při poměru S/Cl > 4 se koroze neprojevuje, v oblasti 4 > S/Cl > 2 záleží vznik koroze na dalších ovlivňujících parametrech a při poměru S/Cl < 2 je koroze nevyhnutelná. Z Tab. 4 je patrné, že u stébelnin, s výjimkou lnu, je koroze nevyhnutelná. U lnu a dřevin je obsah chlóru pod hranicí stanovitelnosti. Proto se podíl S/Cl nachází minimálně v přechodové oblasti, u topolu pak již přímo mimo rizikovou oblast výskytu tzv. chlorové koroze. Tab. 4 Podíl S/Cl Obilná sláma Řepková sláma Len Šťovík Vrba Topol Smrk S [% hmot. ] 0,12 0,34 0,03 0,09 0,02 0,04 0,01 Cl [% hmot. ] 0,31 0,27 < 0,01 0,15 < 0,01 < 0,01 < 0,01 S/Cl 0,39 1,26 >3 0,6 >2 >4 >1 /57/
4 POROVNÁNÍ PRŮBĚHU ZPLYŇOVÁNÍ Z průběhů jednotlivých experimentů jasně vyplývá, že mezi zplyňováním dřevin a stébelnin je podstatný rozdíl. U dřevin byly všechny průběhy stabilní, provoz reaktoru nevyžadoval žádných větších provozních zásahů. Opakem potom je průběh zplyňování u stébelnin. Tento rozdíl je nejlépe patrný z grafů uvedených na Obr. 2 až 4, kde jsou pro srovnání uvedeny teploty v reaktoru, množství paliva a tlaková ztráta fluidního lože při použití obilné slámy a vrbové štěpky. Na první pohled je patrný rozdíl v průběhu a stabilitě zplyňovacího procesu u těchto dvou biopaliv. Prakticky u žádného z výše jmenovaných biopaliv ze stébelnin se nepodařilo nastavit stabilní režim. Teploty v reaktoru byly velmi nízké. Paliva špatně fluidovala a v plynu byl stále přebytek kyslíku kolem 2-3%, s výjimkou šťovíku. Bohužel, nebylo možno tento stav změnit, protože při zvyšování hmot. toku paliva docházelo k nárůstu tlakové ztráty fluidního lože a k ucpávání reaktoru, při snížení průtoku prim. vzduchu zase ještě více poklesly teploty v reaktoru. Obr. 2 Srovnání průběhu teplot v reaktoru při použití obilné slámy a vrbové štěpky Obr. 3 Srovnání průběhu dávkování paliva do reaktoru při použití obilné slámy a vrbové štěpky /58/
5 Obr. 4 Srovnání tlakové ztráta fluidního lože při použití obilné slámy a vrbové štěpky V průběhu zplyňování stébelnin musel být reaktor alespoň jednou odstaven a zapěchované palivo vysypáno skrz středový otvor v roštu (Obr. 5). Další nevýhodou slám je nízká teplota měknutí popele. Proto je nutné udržovat teploty v reaktoru pod hranicí max. 750 C. Podle prozatím provedených experimentů se stébelniny jeví jako zcela nevhodné pro technologie fluidního zplyňování bez úprav stávajících zařízení. Obr. 5 Popel z obilné slámy (vlevo) a ze slámy řepkové SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZ ODEBRANÝCH VZORKŮ Kompletní výsledky složení plynu, obsah nežádoucích látek v plynu a jeho kalorimetrické hodnoty zjištěné při měření daných biopaliv jsou uvedeny v tzv. Palivových listech. To jsou speciálně vytvořené formuláře sloužící k prezentaci výsledků zjištěných během tohoto projektu. V následujících tabulkách je uveden pouze přehled některých důležitých hodnot, ze kterých je vyvozeno několik stručných závěrů. Složení plynu Následující tabulky poskytují stručný přehled složení plynu. V Tab. 5 jsou uvedeny průměrné hodnoty z on-line měření složení plynu, které poskytuje přesnější a více vypovídající výsledky než jednorázové odběry plynu do vzorkovnic, jež se provádí v krátkých časových intervalech. Proto jsou ovlivněny výkyvy v provozu zařízení. To se projevuje hlavně u zplyňování stébelnin, kde byl provoz velmi nestabilní. Kvůli tomu zejména u obilné a řepkové slámy výsledky z on-line a jednorázových měření ne zcela korespondují. Rozdíl ve stabilitě složení /59/
6 plynu je dokumentován na grafu obsahu CO a CO 2 v plynu (Obr. 6). Zatímco u řepkové slámy je průběh velmi rozkolísaný, u vrby, jako zástupce dřevin, je prakticky konstantní. Nízká hodnota obsahu spalitelných složek v plynu u těchto plodin je způsobena naředěním plynu vzduchem. I přes naředění plynu je u stébelnin také větší obsah NO X a uhlovodíků. Tab. 5 Výsledky on-line měření složení plynu Řepka Obilí Šťovík Smrk Vrba Topol CO [% obj. ] 11,2 11,8 14,8 11,2 13,8 15,9 CO 2 [% obj. ] 15,2 10,8 17,0 15,6 19,3 14,3 NO X [ppm] 280, ,9 32,02 27,2 16,0 SO X [ppm] < 10 < 10 < 10 < 10 < 10 < 10 TOC [ppm] 49623, , ,6 ND 19637,9 115,5 O 2 [% obj. ] 2,1 2,5 0,27 0,5 0,4 0,45 Tab. 6 Výsledky jednorázových měření složení plynu Řepka Obilí Šťovík Smrk Vrba Topol CO [% obj. ] 12,5 12,1 14,6 13,1 15,5 16,4 CO 2 [% obj. ] 6,5 8,0 14,0 15,6 12,8 11,8 H 2 [% obj. ] 1,6 7,4 12,5 10,0 13,49 14,9 CH 4 [% obj. ] 0,8 1,9 1,1 0,8 0,84 1,21 C 2 - C 6 [ppm. ] 2397,0 9323,0 7525,9 2137,6 2353,0 6521,2 Obr. 6 Záznam on-line měření složení plynu - řepková sláma a vrba Přítomnost polutantů v plynu Z tabulky sledující obsah dehtů v plynu (Tab 7) lze odvodit stejný závěr, jako v předchozích kapitolách s komentářem k průběhu experimentů a složení plynu. Není patrný zásadní rozdíl mezi jednotlivými stébelninami ani mezi dřevinami. Podstatný rozdíl je znovu jen mezi skupinou stebelnin a dřevin. Nejvíce je to patrné u gravimetrického dehtu (skupina 1) a u obsahu fenolu v plynu, kde je u dřevin nižší koncentrace než u stébelnin. Navíc je třeba si stále uvědomovat, že plyn při zplyňování řepky a obilné slámy byl "naředěn vzduchem". /60/
7 Tab. 7 Obsah dehtů v plynu Řepka Obilí Šťovík Smrk Vrba Topol [mg.m 3 n] [mg.m 3 n] [mg.m 3 n] [mg.m 3 n] [mg.m 3 n] [mg.m 3 n] Skupina 1 Gravimetrický dehet 9016,6 5785,2 6212,0 681,2 662,0 1547,0 Skupina 2 Dibenzofuran 8,5 8,9 25,3 15,4 12,6 23,1 Fenoly 1,0 0,5 1,1 0,1 0,1 0,1 Skupina 3 TXES 1229,9 1230,6 2260,1 588,4 1220,1 670,9 Skupina 4 Lehké PAU (2-3 jaderné) + bifenyl + inden 665,2 1122,8 1218,4 1298,8 610,5 1637,4 Skupina 5 Těžké PAU(4-vícejaderné) 49,6 67,6 66,2 63,5 68,4 301,3 Tab. 8 Obsah HF, HCl a NH 3 v plynu Řepka Obilí Šťovík Smrk Vrba Topol HF [mg.m 3 n] 59,81 12,83 44,26 23,60 12,02 15,22 HCl [mg.m 3 n] 38,00 6,30 25,30 9,40 6,87 8,70 NH 3 [mg.m 3 n] ZÁVĚR Kompletní vyhodnocení a porovnání jednotlivých paliv bude provedeno až po uskutečnění všech experimentů. Zajímavé bude také srovnání výsledků zplyňování ve fluidním generátoru se sesuvnými zplyňovači. Z provedených experimentů lze konstatovat, že mezi zplyňováním dřevin a stébelnin je podstatný rozdíl. Využití stébelnin pro fluidní zplyňovače je prozatím více než problematické. Jejich hlavní nevýhodou je nízká teplota měknutí popele. Dosavadní experimenty ukázaly, že jako vhodnější forma úpravy stébelnin pro fluidní generátory se jeví drobné pelety. Pro sesuvné zplyňovače je briketování stébelnin dokonce nezbytnou podmínkou. Slámové brikety však musí udržet svůj tvar i při vysokých teplotách. Technologie peletování či briketování stébelnin v současné době nejsou dostatečně zvládnuté a rozšířené. Bez uspokojivého vyřešení tohoto problému nebude možné navrhnout nutné konstrukční a provozní úpravy zplyňovacích zařízení. PODĚKOVÁNÍ Tento příspěvek vznikl za podpory Grantové agentury České republiky, projekt GAČR 101/04/1278 "Energetické parametry biomasy". LITERATURA [1] Informace o potenciálu obnovitelných zdrojů energie v ČR. www. eldaco.cz [2] Cenové rozhodnutí ERÚ č.10/ [3] OCHRANA L., DVOŘÁK P., NGUYEN V.T.: Zplyňování biomasy a tuhých odpadů v atmosférické fluidní vrstvě. Energetika č. 4/2002, str , ISSN [4] BALÁŠ M., LISÝ M., KOHOUT P., OCHRANA L.: Provozní podmínky vysokoteplotního katalytického filtru Sborník příspěvků ze semináře Energie z biomasy IV, Brno, , ISBN [5] NEEFT J.P.A., KNOEF H.A.M, ZIELKE U. SIMELL P. a další: Guideline for Sampling and Analysisi of Tar and Particles in Biomass Producer Gases. Energy project ERK6-CT [6] BORN M: Cause and Risk Evaluation for High-temperature Chlorine Corrosion. VGB PowerTech 5/2005, str /61/
8 /62/
Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování
VLIV ENERGETICKÝCH PARAMETRŮ BIOMASY PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Pavel Janásek Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování Pavel Janásek ŘEŠITELSKÁ PRACOVIŠTĚ ENERGETICKÉ PARAMETRY BIOMASY Energetický
VíceSPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Jan Škvařil Článek se zabývá energetickými trendy v oblasti využívání obnovitelného zdroje s největším potenciálem v České republice. Prezentuje výzkumnou práci prováděnou
VíceSPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO
Energie z biomasy V. odborný seminář Brno 2006 SPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO Lukáš Pravda Článek se zabývá problematikou spalování energoplynu na VUT v Brně, Fakultě Strojního inženýrství, Odboru energetického
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického původu (rostlinného
VíceZplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování
Zplyňování = termochemická přeměna uhlíkatého materiálu v pevném či kapalném skupenství na výhřevný energetický plyn pomocí zplyňovacích médií a tepla. Produktem je plyn obsahující výhřevné složky (H 2,
VíceSNIŽOVÁNÍ TVORBY DEHTŮ PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY DÁVKOVÁNÍM INERTNÍCH MATERIÁLŮ DO FLUIDNÍHO LOŽE
SNIŽOVÁNÍ TVORBY DEHTŮ PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY DÁVKOVÁNÍM INERTNÍCH MATERIÁLŮ DO FLUIDNÍHO LOŽE Přemysl Kohout, Marek Baláš Pro optimalizaci provozu atmosférických fluidních zařízení je možno využít přídavných
VíceSPALOVÁNÍ KOMPOZITNÍCH BIOPALIV
SPALOVÁNÍ KOMPOZITNÍCH BIOPALIV Ondřej Vazda, Milan Jedlička, Martin Polák V tomto článku je řešena problematika spalování biopaliv a biopaliv kombinovaných s uhlím. Cílem je ověřit možnosti využití těchto
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.1.10 Integrovaná střední škola technická
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceREKONSTRUKCE UHELNÝCH KOTLŮ NA SPALOVÁNÍ BIOMASY
REKONSTRUKCE UHELNÝCH KOTLŮ NA SPALOVÁNÍ BIOMASY František HRDLIČKA Sněžné Milovy 2015 Czech Technical University in Prague, Czech Republic Faculty of Mechanical Engineering CHARAKTERISTIKA BIOMASY ODLIŠNOST
VícePřehled technologii pro energetické využití biomasy
Přehled technologii pro energetické využití biomasy Tadeáš Ochodek Seminář BIOMASA JAKO ZDROJ ENERGIE 6. - 7.6. 2006, Hotel Montér, Ostravice Z principiálního hlediska lze rozlišit několik způsobů získávání
VíceNegativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.
Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D. Osnova 2 Legislativa Biomasa druhy složení Emise vznik, množství, vlastnosti, dopad na ŽP a zdraví, opatření CO SO 2 NO x Chlor TZL
VíceZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM
ZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM Jan Najser, Miroslav Kyjovský V příspěvku je prezentováno využití biomasy dřeva a zbytků ze zemědělské výroby jako obnovitelného zdroje energie k výrobě
VíceVLASTNOSTI BIOPALIV VE VZTAHU K JEJICH SPALOVÁNÍ A ZPLYŇOVÁNÍ
VLASTNOSTI BIOPALIV VE VZTAHU K JEJICH SPALOVÁNÍ A ZPLYŇOVÁNÍ Ing. Jiří KUBÍČEK This article in general recapitulates properties, that are important for biomass combustion and gasification and for biomass
VíceHODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ
HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Radim Paluska, Miroslav Kyjovský V tomto příspěvku jsou uvedeny poznatky vyplývající ze zkoušek provedených za účelem vyhodnocení rozdílných režimů při
VíceSESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA
SESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA Jan Najser Základem nové koncepce pilotní jednotky zplyňování dřeva se suvným ložem je systém podávání paliva v závislosti na zplyňovací teplotě. Parametry
VícePEVNÁ PALIVA. Základní dělení: Složení paliva: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety
PEVNÁ PALIVA Základní dělení: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety Biomasa obnovitelný zdroj energie u našich výrobků se týká dřeva a dřevních briket Složení
VícePYROLÝZA ODPADNÍ BIOMASY
PYROLÝZA ODPADNÍ BIOMASY Ing. Marek STAF, Ing. Sergej SKOBLJA, Prof. Ing. Petr BURYAN, DrSc. V práci byla popsána laboratorní aparatura navržená pro zkoušení pyrolýzy tuhých odpadů. Na příkladu pyrolýzy
VíceEnergetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny
200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití
VíceMOŽNOSTI TERMICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ V KOTLI S CIRKULUJÍCÍ FLUIDNÍ VRSTVOU
MOŽNOSTI TERMICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ V KOTLI S CIRKULUJÍCÍ FLUIDNÍ VRSTVOU Pavel Milčák Příspěvek se zabývá možnostmi termického využívání mechanicky odvodněných stabilizovaných kalů z čistíren
VícePelety z netradičních. Mgr. Veronika Bogoczová
Pelety z netradičních materiálů Mgr. Veronika Bogoczová Pelety z netradičních materiálů zvýšení zájmu o využití obnovitelných zdrojů energie rostlinná biomasa CO2 neutrální pelety perspektivní ekologické
VícePeletovaná alternativní paliva ze spalitelných zbytků a biomasy
Energetické využití biomasy Peletovaná alternativní paliva ze spalitelných zbytků a biomasy Ing. Petr Jevič, CSc., prof. h.c. Ing. Petr Hutla, CSc. Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha (VÚZT,
VíceTechnologie zplyňování biomasy
Technologie zplyňování biomasy Obsah prezentace Profil společnosti Proces zplyňování Zplyňovací technologie Generátorový plyn Rozdělení technologií Typy zplyňovacích jednotek Čištění plynu Systém GB Gasifired
VíceBiomasa jako palivo 29.4.2016. Energetické využití biomasy jejím spalováním ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY
ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY Co je to biomasa? Biomasa je souhrn látek tvořících těla všech organismů, jak rostlin, bakterií, sinic a hub, tak i živočichů. Tímto pojmem často
VíceMOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY. Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy
MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy Tadeáš Ochodek Rožnov pod Radhoštěm, Beskydský hotel RELAX 28.-29.2. 2008 Název projektu:
VíceProblematika řízení automatických kotlů na biomasu se zaměřením na kotle malého výkonu pro domácnosti
Problematika řízení automatických kotlů na biomasu se zaměřením na kotle malého výkonu pro domácnosti Ing. Jan Hrdlička, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta strojní Ústav energetiky ve spolupráci
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického původu (rostlinného
VíceKOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY
Použití: Námi dodávané kotle na spalování biomasy lze využít zejména pro vytápění objektů s větší potřebou tepla (průmyslové objekty, CZT, obecní výtopny, zemědělské objekty, hotely, provozovny atd.) Varianty
VíceCFD MODELOVÁNÍ ODLUČOVÁNÍ TUHÝCH ČÁSTIC
CFD MODELOVÁNÍ ODLUČOVÁNÍ TUHÝCH ČÁSTIC Ing. Martin LISÝ Práce se zabývá možností využití numerického modelování pomocí programu CD STAR při vizualizaci proudění v cyklonu. Program umožňuje sledování průběhu
VíceSPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH
SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH Teplárenské dny 2015 Hradec Králové J. Hyžík STEO, Praha, E.I.C. spol. s r.o., Praha, EIC AG, Baden (CH), TU v Liberci,
VíceAnalýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 2002 2004
Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 22 24 Tato zpráva obsahuje analýzu provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 22 24, která byla uvedena do provozu v roce 2 a
VíceNEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS
NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Stanislav HONUS ORGANICKÝ MATERIÁL Spalování Chemické přeměny Chem. přeměny ve vodním prostředí Pyrolýza Zplyňování Chemické Biologické Teplo
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba
Laboratoř plní požadavky na periodická měření emisí dle ČSN P CEN/TS 15675:2009 u zkoušek a odběrů vzorků označených u pořadového čísla symbolem E. Laboratoř je způsobilá aktualizovat normativní dokumenty
VíceBioenergetické centrum pro měření parametrů tuhých biopaliv
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Bioenergetické centrum pro měření parametrů tuhých biopaliv Petr Hutla Petr Jevič Bioenergetické centrum bylo vybudováno v rámci projektu CZ.2.16/3.1.00/24502
VíceŘÍZENÉ SPALOVÁNÍ BIOMASY
WORKSHOP SLNKO V NAŠICH SLUŽBÁCH 5.4.2013 7.4.2013, OŠČADNICA, SK TENTO MIKROPROJEKT JE SPOLUFINANCOVANÝ EURÓPSKOU ÚNIOU, Z PROSTRIEDKOV FONDU MIKROPROJEKTOV SPRAVOVANÉHO TRENČIANSKYM SAMOSPRÁVNYM KRAJOM
VíceVLIV REAKČNÍ TEPLOTY NA SLOŽENÍ PLYNU Z FLUIDNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY VODNÍ PAROU
VLIV REAKČNÍ TEPLOTY NA SLOŽENÍ PLYNU Z FLUIDNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY VODNÍ PAROU M. Jeremiáš 1,2, M. Pohořelý 1,2, M. Vosecký 1, S. Skoblja 1,3, P. Kameníková 1,3, K. Svoboda 1 a M. Punčochář 1 Alotermní
Vícelní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová
Aktuáln lní vývoj a další směr r v energetickém využívání biomasy Mgr. Veronika Bogoczová Hustopeče e 5. 6. května 2010 Obsah prezentace Úvod Výroba elektřiny z biomasy Výroba tepelné energie z biomasy
VíceTrysky pro distributor vzduchu fluidního kotle v úpravě pro spalování biomasy
Trysky pro distributor vzduchu fluidního kotle v úpravě pro spalování biomasy Jan HRDLIČKA 1, * 1 ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 166 07 Praha 6 * Email: jan.hrdlicka@fs.cvut.cz
VíceKogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth
KOTLE A ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ 2011 BRNO 14.3. až 26.3. 2011 Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw Stanislav Veselý, Alexander Tóth EKOL, spol. s r.o., Brno Kogenerační jednotka se
VíceTermochemická konverze paliv a využití plynu v KGJ
Termochemická konverze paliv a využití plynu v KGJ Jan KIELAR 1,*, Václav PEER 1, Jan NAJSER,1, Jaroslav FRANTÍK 1 1 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Centrum ENET, 17. listopadu 15/2172,
VíceTECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (9)
3. června 2015, Brno Připravil: Ing. Petr Trávníček, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (9) Technika energetického využívání dřevních odpadů Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření
VíceKombinovaná výroba elektrické energie, tepla a biosorbentu z biomasy. Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia. Zplyňování
ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Kombinovaná výroba elektrické energie, tepla a biosorbentu z biomasy Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia Zplyňování H 2 + CO +
Vícelní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn
Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy
VícePorovnání topných briket z různých druhů biomasy
Porovnání topných briket z různých druhů biomasy Mužík, O., Hutla, P., Slavík, J. Klíčová slova: biomasa, topné brikety, obnovitelné zdroje energie. Abstrakt: Příspěvek pojednává o výrobě a vlastnostech
VíceVyužití trav pro energetické účely Utilization of grasses for energy purposes
Využití trav pro energetické účely Utilization of grasses for energy purposes Ing. David Andert 1, Ilona Gerndtová 1, Jan Frydrych 2 1 Výzkumný ústav zemědělské techniky,v.v.i. 2 OSEVA PRO, Zubří ANOTACE
VíceZ e l e n á e n e r g i e
Z e l e n á e n e r g i e Předvídat směry vývoje společnosti ve stále více globalizované společnosti vyžaduje nejen znalosti, ale i určitý stupeň vizionářství. Při uplatnění takových předpovědí v reálném
VíceIng. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích
Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích Cíle studie Provést emisní bilanci vybrané obce Analyzovat dopad
VíceMOŽNOSTI KOGENERACE S TURBOSOUSTROJÍM PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
MOŽNOSTI KOGENERACE S TURBOSOUSTROJÍM PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Martin Lisý, Skála Zdeněk, Baláš Marek, Moskalík Jiří Článek popisuje koncepčně zcela nové řešení kogenerace se zplyňováním biomasy. Na místo
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceCo je BIOMASA? Ekologická definice
BIOMASA Co je BIOMASA? Ekologická definice celkový objem všech organismů vyskytujících se v určitém okamžiku na určitém místě všechny organismy v sobě mají chemicky navázanou energii Slunce. Co je BIOMASA?
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum Zkušební laboratoř 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba
List 1 z 7 Laboratoř plní požadavky na periodická měření emisí dle ČSN P CEN/TS 15675:2009 u zkoušek a odběrů vzorků označených u pořadového čísla symbolem E. Zkoušky: Laboratoř je způsobilá poskytovat
VíceFLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon 16 150 t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry 220 540 C. Fluidní kotel
FLUIDNÍ KOTLE Osvědčená technologie pro spalování paliv na pevném roštu s fontánovou fluidní vrstvou. Možnost spalování široké palety spalování pevných paliv s velkým rozpětím výhřevnosti uhlí, biomasy
VíceODSTRANĚNÍ CHEMICKÝCH ODPADŮ VE SPALOVNÁCH 1 POSTAVENÍ SITA CZ NA TRHU SPALITELNÝCH ODPADU
ODSTRANĚNÍ CHEMICKÝCH ODPADŮ VE SPALOVNÁCH Autoři: Ing. DAVID BÍBRLÍK, Ing. LUKÁŠ HURDÁLEK M.B.A., Mgr. TOMÁŠ ONDRŮŠEK, SITA CZ a.s. Španělská 10/1073, 120 00 Praha 2 email: david.bibrlik@sita.cz, tomas.ondrusek@sita.cz,
VíceNedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO
Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv
VíceZkušenosti fy PONAST se spalováním alternativních paliv. Seminář Technologické trendy při vytápění pevnými palivy Blansko 2010
Zkušenosti fy PONAST se spalováním alternativních paliv Seminář Technologické trendy při vytápění pevnými palivy Blansko 2010 1992 Strojírenství Elektrotechnika Vývoj Výroba Servis 2000 TERMO program 45
VíceZkušenosti s testováním spalovacích ízení v rámci ICZT Kamil Krpec Seminá : Technologické trendy p i vytáp
Zkušenosti s testováním m spalovacích ch zařízen zení v rámci r ICZT Kamil Krpec Seminář: : Technologické trendy při p i vytápění tuhými palivy 2011 Obvykle poskytované služby poradenství v oblasti používaných
VíceEnergetické plodiny pro vytápění budov
Energetické plodiny pro vytápění budov Ing.Vlasta Petříková, DrSc. CZ Biom České sdružení pro biomasu, Praha Kontakty - vpetrikova@volny.cz, Tel. 233 356 940, 736 171 353 Význam obnovitelných zdrojů energie
Více1/47. Biomasa. energetické využití druhy biomasy statistiky
1/47 Biomasa energetické využití druhy biomasy statistiky Biomasa 2/47 tradiční zdroj základní zdroj energie v minulosti energetický potenciál 10x převyšuje energetické potřeby společnosti Průmyslov myslová
VíceNedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO
Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv
VíceNÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU
NÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU Jan Najser Široké uplatnění zplyňovacích procesů se nabízí v oblasti výroby elektrické energie v kogeneračních jednotkách. Hlavní překážkou bránící
VícePorovnání experimentálních výsledků oxy-fuel spalování ve fluidní vrstvě s numerickým modelem
Porovnání experimentálních výsledků oxy-fuel spalování ve fluidní vrstvě s numerickým modelem Pavel SKOPEC 1*, Jan HRDLIČKA 1, Matěj VODIČKA 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav
VíceKombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav chemických procesů Akademie věd ČR Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem Michael
VíceBiomasa jako zdroj energie
Biomasa jako zdroj energie Jan Koloničný ný Ostravice 6.6. 2005 Obsah Důvody, definice Formy biomasy Parametry biomasy Cíleně pěstovaná biomasa Druhy biopaliv Dřevo a dřevnd evní odpad Pelety a brikety
VíceZplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí
Zplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí Pilotní jednotka EZOB Programový projekt výzkumu a vývoje MPO IMPULS na léta 2008 2010 Projekt ev. č.: FI-IM5/156
VícePelety z netradičních. Mgr. Veronika Bogoczová
Pelety z netradičních materiálů Mgr. Veronika Bogoczová Pelety z netradičních materiálů zvýšení zájmu o využití obnovitelných zdrojů energie rostlinná biomasa CO2 neutrální pelety perspektivní ekologické
VíceVliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA HORNICKO GEOLOGICKÁ FAKULTA Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých
VíceZkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Zkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR Siarhei Skoblia, Zdeněk Beňo, Jiří Brynda Michael Pohořelý a Ivo Picek Úvod
VíceVLIV TOPNÉHO REŽIMU NA EMISE KRBOVÝCH KAMEN SPALUJÍCÍCH DŘEVO
VLIV TOPNÉHO REŽIMU NA EMISE KRBOVÝCH KAMEN SPALUJÍCÍCH DŘEVO Jiřina Čermáková, Martin Vosecký, Jiří Malecha a Bohumil Koutský V této práci byl sledován vliv topného režimu na emise krbových kamen spalujících
VíceRozbor biomasy a její možnosti zpracování
Rozbor biomasy a její možnosti zpracování Pavel Janásek Mokrá biomasa: ROZDĚLEN LENÍ BIOMASY Mořskéřasy, tekutý organický odpad, hnůj, kompost, kaly z ČOV, Suchá biomasa: - Lesní biomasa Dřevo, lesní odpad,
VíceSPALOVÁNÍ FYTOENERGETICKÝCH ROSTLIN V KOTLI VIADRUS HERCULES ECO
SPALOVÁNÍ FYTOENERGETICKÝCH ROSTLIN V KOTLI VIADRUS HERCULES ECO Ing. Pavel POLÁŠEK, Ing. Milan JEDLIČKA Vzhledem k rostoucím cenám zejména dovážených fosilních paliv je velmi pravděpodobné, že v příštích
VíceEnergetický potenciál biomasy v MSK
Energetický potenciál biomasy v MSK Ing. Silvie Petránková Ševčíková, Ph.D. Dny teplárenství a energetiky, 21. 23.4.2015, Hradec Králové VŠB Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum Biomasa
Víceití,, výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů
Účel použit ití,, výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů vytápění Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Seminář: : Technologické trendy ve vytápění pevnými palivy 21.10. 22.10.2009 Pozlovice 1 Obsah prezentace Rozdělení
VíceVývoj technologie výroby bioetanolu ze slámy v České republice úspěšně ukončen.
Vývoj technologie výroby bioetanolu ze slámy v České republice úspěšně ukončen. Jaroslav Váňa, Zdeněk Kratochvíl Dílčí výstup řešení projektu NAZV QE 1324 "Technologie výroby bioetanolu z lignocelulózové
VíceOlejný len. Agritec Plant Research s.r.o. Ing. Marie Bjelková, Ph.D. Ing. Prokop Šmirous, CSc.
Olejný len Agritec Plant Research s.r.o. Ing. Marie Bjelková, Ph.D. Ing. Prokop Šmirous, CSc. Charakterizace Linum usitatissimum L. a jeho technologických typů (A) Přadný len (B) Olejnopřadný len (dvojitě
VíceBrikety a pelety z biomasy v roce 2006
Obnovitelné zdroje energie Brikety a pelety z biomasy v roce 2006 Výsledky statistického zjišťování Mezinárodní srovnání srpen 2006 Sekce koncepční Odbor surovinové a energetické politiky Oddělení surovinové
VíceStanovení TZL ze spalovacích. ch zení malých výkonů. Jirka Horák, Luhačovice
Stanovení TZL ze spalovacích ch zařízen zení malých výkonů Jirka Horák, jirka.horak@vsb.cz seminář Technologické trendy ve vytápění pevnými palivy 22.10.2009, Luhačovice myšlenka: uvědomme si, jak se TZL
VíceVýsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS
TVIP 2015, 18. 20. 3. 2015, HUSTOPEČE - HOTEL CENTRO Výsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS Ing. Libor Baraňák, Ostravská LTS a.s. libor.baranak@ovalts.cz Abstrakt The paper describes
VíceEnergeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy
Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy Pavlína Voláková spol. Žlutická teplárenská a.s. Energetické zdroje Krajský úřad Karlovarského kraje odbor regionálního rozvoje Karlovy Vary 13.
VíceVlhkost 5 20 % Výhřevnost 12 25 MJ/kg Velikost částic ~ 40 mm Popel ~ 15 % Cl ~ 0,8 % S 0,3 0,5 % Hg ~ 0,2 mg/kg sušiny Cu ~ 100 mg/kg sušiny Cr ~ 50
TECHNICKÉ MOŽNOSTI A VYBAVENOST ZDROJŮ PRO SPOLUSPALOVÁNÍ TAP Ing. Jan Hrdlička, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní TAP = tuhé alternativní palivo = RDF = refuse derived fuel, popř. SRF = specified recovered
VíceNovela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP
Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP Právní základ ČR» zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. ve znění zákonů č. 521/2002 Sb., č. 92/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č.
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie chemie ve společnosti kvarta Datum tvorby 2.6.2013 Anotace a)
VíceÚvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy
Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje
Víceyužití RRD ve SkupiněČEZ Stávající a možné vyu
Stávající a možné vyu yužití RRD ve SkupiněČ 4.10.2017 Aleš Laciok, Martin Šilhan - výzkum a vývoj, útvar inovace, divize strategie a obchod 1 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY VE SKUPIN KUPINĚ Č Spotřeba biomasy
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE NÁVRH METOD ČIŠTĚNÍ PLYNU PŘI ZPLYŇOVÁNÍ STÉBELNIN
VíceZplynovací kotle s hořákem na dřevěné pelety DC18S, DC25S, DC24RS, DC30RS. C18S a AC25S. Základní data certifikovaných kotlů
Zplynovací kotle s hořákem na pelety DC18S, DC25S, DC24RS, DC30RS jsou konstruovány pro spalování dřeva a dřevěných briket (možná dotace z programu Zelená úsporám) C18S a AC25S jsou konstruovány pro spalování
VíceVÝSLEDKY MĚŘENÍ EMISÍ LOKÁLNÍCH KOTLŮ V JIHOČESKÉM KRAJI
VÝSLEDKY MĚŘENÍ EMISÍ LOKÁLNÍCH KOTLŮ V JIHOČESKÉM KRAJI IRENA KOJANOVÁ 12. OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ ZPRÁVA Z MĚŘENÍ EMISÍ MALÝCH SPALOVACÍCH ZDROJŮ Jihočeský kraj zadal v r. 2008-9 vypracování
VíceZKUŠENOSTI ZE SPALOVÁNÍ ALTERNATIVNÍCH PELETEK EXPERIENCES IN ALTERNATIVE PELLETS COMBUSTION
ZKUŠENOSTI ZE SPALOVÁNÍ ALTERNATIVNÍCH PELETEK EXPERIENCES IN ALTERNATIVE PELLETS COMBUSTION D. Andert ), J. Frydrych ), B. Čech 3 ) ) Výzkumný ústav zemědělské techniky v.v.i., Praha, ) OSEVA PRO s.r.o.
VíceMarian Mikulík. Možnosti lokálneho vykurovania a výroby elektrickej energie z biomasy
ZPŮSOBY ZUŠLECH LECHŤOVÁNÍ BIOMASY Marian Mikulík Žilinská univerzita v Žilině Seminář Možnosti lokálneho vykurovania a výroby elektrickej energie z biomasy Žilina, 22. máj 2007 Biomasa představuje p významný
VíceLinka na pelety CON-PELET
Linka na pelety CON-PELET technologie poradenství dodávky servis VSTUPNÍ SUROVINA piliny, plevy, sláma, seno, slupky, štěpka, kůra, hobliny, výmlaty, ostatní bioodpad VÝSTUPNÍ PRODUKT pelety - dřevěné,
VíceEnergetické využití kávy
Energetické využití kávy Martin LISÝ, Marek BALÁŠ, Daniel SEDLÁČEK 1 Vysoké učení technické v Brně, Technická 2, 616 69 Brno * Email: lisy@fme.vutbr.cz Káva je jednou z nejvýznamnějších zemědělských plodin
VíceModel dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování
Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké
VíceVyužití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Využití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Konrád, Ph.D.
VíceKOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY TYPU BF
KOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY TYPU BF U Školky 357/14, 326 00 Plzeň IČO: 61168254 DIČ: CZ61168254 tel.: +420 271 960 935 tel.: +420 271961319 fax.: +420 271960035 http://www.invelt.cz invelt.praha@invelt-servis.cz
VícePalivová soustava Steyr 6195 CVT
Tisková zpráva Pro více informací kontaktujte: AGRI CS a.s. Výhradní dovozce CASE IH pro ČR email: info@agrics.cz Palivová soustava Steyr 6195 CVT Provoz spalovacího motoru lze řešit mimo používání standardního
VíceKATALYTICKÉ ČIŠTĚNÍ ENEROPLYNU
Energie z biomasy IX. odborný seminář Brno 008 KATALYTICKÉ ČIŠTĚNÍ ENEROPLYNU Marek Baláš, Martin Lisý, Jiří Moskalík Hlavní přínos biomasy (jakožto obnovitelného zdroje energie) se jeví jako perspektivní
VíceTermochemická konverze biomasy
Termochemická konverze biomasy Cíle Seznámit studenty s teorií spalovacích a zplyňovacích procesů, popsat vlastnosti paliva a zařízení určené ke spalování a zplyňování Klíčová slova Spalování, biomasa,
VíceStanovení účinnosti spalování biomasy, měření emisí
3. úloha EZ1 Stanovení účinnosti spalování biomasy, měření emisí Cíl úlohy Orientační stanovení účinnosti tepelného zdroje na biomasu pomocí elektrochemické analýzy kouřových plynů respektive pomocí zjednodušeného
VíceTÜV NOPRD Czech, s.r.o., Laboratoře a zkušebny Seznam akreditovaných zkoušek včetně aktualizovaných norem LPP 1 (ČSN EN 10351) LPP 2 (ČSN EN 14242)
1 Stanovení prvků metodou (Al, As, B, Bi, Cd, Ce, Co, Cr, Cu, Fe, La, Mg, Mn, Mo, Nb, Nd, Ni, P, Pb, S, Sb, Se, Si, Sn, Ta, Te, Ti, V, W, Zn, Zr) 2 Stanovení prvků metodou (Ag, Al, Be, Bi, Cd, Ce, Co,
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba
R Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba Zpráva č. 34/14 Výpočet emisních faktorů znečišťujících látek pro léta 2001 až
Více