SESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA
|
|
- Dominika Matoušková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 SESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA Jan Najser Základem nové koncepce pilotní jednotky zplyňování dřeva se suvným ložem je systém podávání paliva v závislosti na zplyňovací teplotě. Parametry pilotní jednotky byly ověřeny při zkušebním provozu a naměřené hodnoty umožňují sledovat tendence změn jednotlivých hodnot v závislosti na změnách provozních parametrů zplyňovače. Kromě podrobné analýzy složení plynu byly zde rovněž určeny znečišťující látky v plynu (obsah dehtů a obsah tuhých znečišťujících látek), které jsou největší překážkou pro jeho další použití. Klíčová slova: zplyňování, zplyňovač s pevným ložem, biomasa ÚVOD Využívání odpadního dřeva v dřevozpracujícím průmyslu je logicky vedeno snahou provozovatelů co nejlépe ekonomicky využít veškerou dřevní surovinu. Zejména dřevařská prvovýroba pily a truhlářské provozy mají poměrně velkou spotřebu energií jak elektrické pro pohon strojů, tak tepelné, kde největší spotřebu představují sušárny řeziva. Zdroj potřebné suroviny a současná spotřeba elektrické i tepelné energie je ideální pro realizaci kogenerované výroby elektřiny a tepla zplyňováním dřeva. Na rozdíl od spalovacích technologií není na trhu žádný typ komerční zplyňovací jednotky. Několik instalací, které vycházejí z koncepce zplyňovačů z druhé světové války se potýká s problémy, které kogenerace se zplyňováním dřeva přináší. Jedná se především o nestabilní výhřevnost a nedostatečnou čistotu vyrobeného plynu s ohledem na jeho použití v kogenerační jednotce s pístovým spalovacím motorem. Obecně lze říci, že v ČR neexistuje komerční technologie schopná dlouhodobého, spolehlivého a ekonomického provozu. Hlavním cílem projektu je výzkum a vývoj sesuvného zplyňovače s řízeným podáváním paliva v závislosti na zplyňovací teplotě a ověření jeho vlastností. Součástí řešení je návrh a ověření systému automatického řízeného podávání paliva tak, aby tento systém zaručoval stabilní zplyňovací režim s vyrobeným plynem o konstantní výhřevnosti. Stanovení vlivu zplyňovací teploty na složení plynu a obsah dehtu bylo ovřeno na pilotním zařízení. Zde byl mimo jiné rovněž stanoven obsah dehtu a prachu ve vyrobeném plynu a stanovena energetická bilance. NÁVRH REAKTORU Základem navržené technologie zplyňování biomasy je sesuvný reaktor, do kterého je palivo přiváděno ze zásobníku pomocí dvou šnekových dopravníků viz. obr. 1. Systém zplyňování je podtlakový, kdy podtlak je dosažen sáním motoru kogenerační jednotky, ale protože pilotní jednotka v prvé fázi není osazena kogenerační jednotkou je potřebný podtlak vytvářen odsávacím ventilátorem plynu. Vyrobený plyn je spalován v dopalovací komoře. Nasávaný zplyňovací vzduch je přiveden z důvodu rovnoměrné distribuce čtyřmi tryskami v jedné úrovni do spodní části reaktoru nad rošt. Aby bylo možno přesně regulovat teplotu zplyňovacího vzduchu je navržen předehřev elektrickými topnými tyčemi s regulačním okruhem. Návrh základních rozměrů reaktoru vychází z fluidizačních rychlostí naměřených na studeném modelu při testování dřevěných pilin. Zde byl naměřen práh fluidace pro piliny 1,1 m.s -1 a vzhledem k tomu, že jako palivo budou použity dřevěné peletky je zřejmé, že jejich práh fluidace je výrazně vyšší a proto je průřez ve spodní části reaktoru navržen tak, aby zde bylo dosaženo rychlosti plynu 1,1 m.s -1. V případě, že při reakci zplyňování dojde k rozpadu peletek na menší částice (piliny) je v horní části reaktoru navržená uklidňující zóna s rychlostí plynu třikrát menší, tedy 0,36 m.s -1, tak aby z reaktoru nebylo vynášeno velké množství nezreagovaných částic. Z měření provedených na různých typech zplyňovacích reaktorů a z literatury se teploty zplyňování pohybují v rozmezí 800 až 1000 C. Pro další výpočty nutné pro návrh zplyňovacího reaktoru bylo dále kalkulováno s teplotou 900 C. Ing. Jan Najser, Ph.D., VŠB Ostrava, VEC, 17. listopadu 15/2172, Ostrava-Poruba, jan.najser@vsb.cz / 79 /
2 výstup vstup Energie z biomasy X. odborný seminář Brno 2009 Obr. 1 Schéma navržené technologie Tab. 1 Provozní parametry navržené pilotní jednotky [1] příkon v palivu kw 90,8 výhřevnost paliva MJ.kg množství paliva kg/h 21,8 množství zplyňovacího vzduchu m 3 n/h 33,2 tepelný výkon kw t 47 elektrický výkon kw e 25 množství vyrobeného plynu m 3 n/h 54,9 výhřevnost plynu MJ.m n 5,2 celková účinnost % 79,3 STANOVENÍ OBSAHU A SLOŽENÍ DEHTU Pro stanovení množství a složení dehtu produkovaného zplyňováním biomasy byl použit plynový chromatograf Hewlett Packard HP6890 s hmotnostním detektorem Hewlett Packard MSD 5973 umístěný na Ústavu plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší VŠCHT Praha. Závislost obsahu dehtovitých látek v plynu při různých teplotách v generátoru je patrna z obr. 2. Z látek získaných chromatografickou analýzou jsou do skupiny dehtu zahrnuty látky s bodem varu vyšším než toluen, narozdíl od dokumentu "Tar protocol", kde se toluen započítává [2]. Toluen a lehčí uhlovodíky nebyly zahrnovány do dehtu z toho důvodu, že jejich aktuální obsah v plynu byl podstatně menší než rovnovážná tenze par při 0 C, takže k jejich kondenzaci za těchto teplot a tak nízkých obsahů by nemělo docházet. Naopak tyto uhlovodíky společně s benzenem byly zahrnuty do skupiny BTX. Do dvou dalších skupin byly zařazeny i látky obsahující kyslík (fenoly, benzofurany) a dusík. Hlavním zdrojem dehtu v plynu je prchavá hořlavina uvolňovaná při pyrolýze paliva v generátoru. Zde ale zároveň probíhá částečná oxidace primárních produktů pyrolýzy a nastává tak jejich termochemická transformace. Největší vliv na vlastnosti a obsah dehtu v plynu měla bezpochyby teplota (viz. obr. 3). Obsah dehtu v plynu je závislý na teplotě uvnitř generátoru, s rostoucí teplotou celkové množství dehtu v plynu klesá, je zde vidět zřetelná jednoznačná závislost. Výjimku tvoří obsah dehtu při teplotě 900 C. Vzhledem k tomu, že při teplotě 900 C se jednalo o první experiment, lze předpokládat, že během prvního experimentu stav vnitřních prostor a stěn generátoru mohl byt odlišný od podmínek při dalších experimentech a příznivě ovlivňovat (působit katalyticky) obsah dehtu v plynu. / 80 /
3 Obr. 2 Závislost obsahu dehtu v plynu na zplyňovací teplotě VLIV ZPLYŇOVACÍ TEPLOTY NA SLOŽENÍ A VÝHŘEVNOST PLYNU V průběhu zkušebního provozu byly při každém režimu (při každé teplotě) odebrány tři vzorky. Zároveň byla zejména s ohledem na zjištění stability procesu prováděna on-line analýza vybraných složek. Výsledky analýzy plynu (průměrné složení třech vzorků) z pilotní jednotky jsou patrny z obr. 2. Zplyňovací teplota má rozhodující vliv na vlastnosti plynu jeho složení a spalné teplo. Sledován je zejména obsah hlavních složek plynu. Koncentrace oxidu uhelnatého se vzrůstající teplotou klesá a naopak vzrůstá koncentrace oxidu uhličitého, což je v tomto případě způsobeno postupně převažujícími oxidačními reakcemi nad reakcemi redukčními. Je to dáno tím, že reaktor je autotermní a tudíž pro dosažení vyšších teplot v reaktoru se musí změnit zplyňovací poměr λ aby došlo ke spálení části paliva a tím ke zvýšení teploty, což se zákonitě projeví ve složení a tím i na velikosti spalného tepla vyrobeného plynu, jehož hodnota dle předpokladu s rostoucí teplotou klesá. Při teplotě 750 C v generátoru hodnota spalného tepla produkovaného plynu přesahovala 8,7 MJ. m n, při maximální provozní teplotě 1100 C byla skoro o polovinu menší (4,3 MJ. m n ). Obsah metanu s rostoucí teplotou rovněž klesá, obsah vodíku ale naopak vzrůstá, neboť díky vyšším teplotám v reaktoru dochází ke konverzi vodní páry dle rovnice CO + H 2O CO 2 + H 2, avšak po dosažení teploty 900 C pozvolna klesá, neboť pravděpodobně dochází k jeho částečné oxidaci. / 81 /
4 Obr. 3 Složení plynu v závislosti na zplyňovací teplotě Pilotní reaktor pracoval v autotermním režimu, proto s rostoucí teplotou výhřevnost plynu klesala z 6,27 MJ.m n při 750 C na 3,6 MJ. m n při 1100 C. Průtok vzduchu byl udržován na konstantní úrovni, proto se změnou teploty v reaktoru se měnilo množství paliva. Obr. 4 Výhřevnost plynu v závislosti na zplyňovací teplotě / 82 /
5 VLIV ZMĚNY TEPLOTY NA ZPLYŇOVACÍ POMĚR Zplyňovací poměr λ je jeden z nejdůležitějších parametrů charakterizujících zplyňovací proces. V případě čistě autotermního procesu závisí na hodnotě λ také adiabatická teplota v reaktoru a rozložení energie mezi hlavní produkty zplyňování. Na základě znalosti hodnoty zplyňovacího poměru můžeme orientačně stanovit složení a výhřevnost vyrobeného plynu. Znalost hodnoty zplyňovacího poměru je důležitá pro návrh reaktoru. Množství zplyňovacího vzduchu pro každou zplyňovací teplotu vypočítáme z dusíkové bilance na základě analýzy plynu odebraného při dané teplotě. Zplyňovací poměr λ je pak podíl množství zplyňovacího vzduchu při dané teplotě V vz ke stechiometrickému množství vzduchu V vzt. V V vz vzt [ ] Vypočtený zplyňovací poměr byl v závislosti na zplyňovací teplotě zanesen do následujícího grafu. Obr. 5 Zplyňovací poměr λ v závislosti na zplyňovací teplotě Pro pokrytí energetických nároků generátoru se s rostoucí teplotou hodnota zplyňovacího poměru zvyšovala, hodnota λ se pohybovala od 0,4 při teplotě 750 C po 0,51 při teplotě 1100 C. ÚČINNOST VÝROBY STUDENÉHO PLYNU Vhodným kritériem hodnocení energetického obsahu vyrobeného plynu a zplyňovacího generátoru je účinnost výroby studeného plynu (ηce). Poskytuje informaci o množství chemické energie v plynu produkovaném zplyňováním a je vhodným ukazatelem účinnosti generátoru a obsahu energie využitelné pro výrobu elektrické energie v plynových motorech. ηce je definována poměrem chemické energie plynu na výstupu z generátoru k energii původního paliva na vstupu do generátoru vypočteným za referenčních podmínek (0 C, 101,325 kpa) [3].Podklady pro stanovení účinnosti vycházejí z naměřených hodnot při šestihodinové bilanční zkoušce. Q pl 295,2 η CE 0,937 [ ] Q 315,15 pal / 83 /
6 Vysoká účinnost výroby studeného plynu je dána zejména nízkými ztrátami sáláním do okolí, což svědčí o kvalitně provedené konstrukci reaktoru (vyzdívky a izolace) a dostatečné době setrvání paliva ve zplyňovacím prostoru. ZÁVĚR Vyvinuté zařízení na zplyňování biomasy zcela nové koncepce s pevným ložem a s řízeným procesem zplyňování je technicky plně provozuschopné. Obsah dehtu se pohyboval v rozmezí 10,5 až 0,3 g.m n při teplotách v rozsahu 750 až 1100 C. Výhřevnost plynu s rostoucí teplotou klesala z 6,27 MJ.m n při 750 C na 3,6 MJ.m n při 1100 C, což přímo souvisí se změnou složení plynu v závislosti na zvyšující se teplotě. Za vyjmenovaných provozních podmínek vyrobí 54,4 m n3 /hod plynu o výhřevnosti 5,43 MJ. m n, což zajistí spolehlivě produkci 25 kw elektřiny a 47 kw tepla. Nově vyvinutá pilotní jednotka byla provozována s velice kvalitním palivem peletkami. Reálně, ale bude použito odpadní dřevo, respektive kontaminovaná biomasa (dřevotřísky, lamino, stavební dřevěný odpad apod.). Proto bude v pokračujícím výzkumu a vývoji sledován vliv takového paliva na složení a kvalitu plynu a jeho vhodnost pro použití v kogeneračních jednotkách. Výsledky analýz získané ze zkušebního provozu budou použity pro další řešení projektu Kogenerovaná výroba elektrické energie a tepla zplyňováním biomasy řešeného v rámci programu MPO TANDEM ev.č. FT-TA3/122. POUŽITÁ LITERATURA 1 NAJSER J., (2009): Disertační práce Zplyňování dřeva pro kogeneraci, Ostrava. 2 SKOBLJA S., Malecha J., Koutský B., Buryan P., (2008) Složení plynu a obsah dehtu v plynu produkovaném generátorem s pevným ložem, VŠCHT Praha 3 Huisman G.H., (2000): Acceptance Test for Large Biomass Gasifiers, Huisman Thermal Engineer & Consultant, / 84 /
ZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM
ZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM Jan Najser, Miroslav Kyjovský V příspěvku je prezentováno využití biomasy dřeva a zbytků ze zemědělské výroby jako obnovitelného zdroje energie k výrobě
VíceZplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování
Zplyňování = termochemická přeměna uhlíkatého materiálu v pevném či kapalném skupenství na výhřevný energetický plyn pomocí zplyňovacích médií a tepla. Produktem je plyn obsahující výhřevné složky (H 2,
VíceZplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí
Zplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí Pilotní jednotka EZOB Programový projekt výzkumu a vývoje MPO IMPULS na léta 2008 2010 Projekt ev. č.: FI-IM5/156
VíceSPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Jan Škvařil Článek se zabývá energetickými trendy v oblasti využívání obnovitelného zdroje s největším potenciálem v České republice. Prezentuje výzkumnou práci prováděnou
VícePřehled technologii pro energetické využití biomasy
Přehled technologii pro energetické využití biomasy Tadeáš Ochodek Seminář BIOMASA JAKO ZDROJ ENERGIE 6. - 7.6. 2006, Hotel Montér, Ostravice Z principiálního hlediska lze rozlišit několik způsobů získávání
VíceNÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU
NÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU Jan Najser Široké uplatnění zplyňovacích procesů se nabízí v oblasti výroby elektrické energie v kogeneračních jednotkách. Hlavní překážkou bránící
VíceEnergetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny
200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití
VíceHODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ
HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Radim Paluska, Miroslav Kyjovský V tomto příspěvku jsou uvedeny poznatky vyplývající ze zkoušek provedených za účelem vyhodnocení rozdílných režimů při
VíceNEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS
NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Stanislav HONUS ORGANICKÝ MATERIÁL Spalování Chemické přeměny Chem. přeměny ve vodním prostředí Pyrolýza Zplyňování Chemické Biologické Teplo
VíceVLIV REAKČNÍ TEPLOTY NA SLOŽENÍ PLYNU Z FLUIDNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY VODNÍ PAROU
VLIV REAKČNÍ TEPLOTY NA SLOŽENÍ PLYNU Z FLUIDNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY VODNÍ PAROU M. Jeremiáš 1,2, M. Pohořelý 1,2, M. Vosecký 1, S. Skoblja 1,3, P. Kameníková 1,3, K. Svoboda 1 a M. Punčochář 1 Alotermní
VíceSPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO
Energie z biomasy V. odborný seminář Brno 2006 SPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO Lukáš Pravda Článek se zabývá problematikou spalování energoplynu na VUT v Brně, Fakultě Strojního inženýrství, Odboru energetického
VíceKogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth
KOTLE A ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ 2011 BRNO 14.3. až 26.3. 2011 Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw Stanislav Veselý, Alexander Tóth EKOL, spol. s r.o., Brno Kogenerační jednotka se
VíceTechnologie zplyňování biomasy
Technologie zplyňování biomasy Obsah prezentace Profil společnosti Proces zplyňování Zplyňovací technologie Generátorový plyn Rozdělení technologií Typy zplyňovacích jednotek Čištění plynu Systém GB Gasifired
VíceZPRACOVÁNÍ AGROTECHNICKÉHO ODPADU POMOCÍ POMALÉ NÍZKOTEPLOTNÍ PYROLÝZY
Energie z biomasy IX. odborný seminář Brno 28 ZPRACOVÁNÍ AGROTECHNICKÉHO ODPADU POMOCÍ POMALÉ NÍZKOTEPLOTNÍ PYROLÝZY Aleš Barger, Sergej Skoblja, Petr Buryan Energie z biomasy se dá získávat spalováním,
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov TBA1 Vytápění Zdroje tepla - obnovitelné zdroje 1 Obnovitelné zdroje energie Zákon 406/2000 Sb o hospodaření energií OZE=nefosilní přírodní
VíceSMART 150 500 kw. Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům
Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům AUTOMATICKÉ KOTLE NA BIOMASU SMART 0 00 kw Plně automatické, ekologické kotle s vynikajícími vlastnostmi Flexibilita technického řešení Variabilita použitelných
VíceTermochemická konverze paliv a využití plynu v KGJ
Termochemická konverze paliv a využití plynu v KGJ Jan KIELAR 1,*, Václav PEER 1, Jan NAJSER,1, Jaroslav FRANTÍK 1 1 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Centrum ENET, 17. listopadu 15/2172,
VíceKombinovaná výroba elektrické energie, tepla a biosorbentu z biomasy. Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia. Zplyňování
ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Kombinovaná výroba elektrické energie, tepla a biosorbentu z biomasy Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia Zplyňování H 2 + CO +
VíceNA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky. SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla
ZDROJE TEPLA - KOTELNY PŘEDNÁŠKA Č. 8 SLOŽENÍ PALIV 1 NA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla SPALNÉ SLOŽKY PALIV:
VíceZkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Zkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR Siarhei Skoblia, Zdeněk Beňo, Jiří Brynda Michael Pohořelý a Ivo Picek Úvod
VíceVliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování
VLIV ENERGETICKÝCH PARAMETRŮ BIOMASY PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Pavel Janásek Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování Pavel Janásek ŘEŠITELSKÁ PRACOVIŠTĚ ENERGETICKÉ PARAMETRY BIOMASY Energetický
VíceVLIV TOPNÉHO REŽIMU NA EMISE KRBOVÝCH KAMEN SPALUJÍCÍCH DŘEVO
VLIV TOPNÉHO REŽIMU NA EMISE KRBOVÝCH KAMEN SPALUJÍCÍCH DŘEVO Jiřina Čermáková, Martin Vosecký, Jiří Malecha a Bohumil Koutský V této práci byl sledován vliv topného režimu na emise krbových kamen spalujících
VíceZkušenosti s oxy-fuel spalováním ve stacionární fluidní vrstvě
Zkušenosti s oxy-fuel spalováním ve stacionární fluidní vrstvě Pavel SKOPEC 1*, Jan HRDLIČKA 1, Matěj VODIČKA 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, Praha
VíceVÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM
VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM VŠB Technická univerzita Ostrava EMISNÉ ZAŤAŽENIE ŽIVOTNÉHO PROSTREDIA, 11. 12. 06. 2015 Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Stručně o VEC Založeno roku 1999 pracovníky z Katedry energetiky
VíceČeská asociace pro pyrolýzu a zplyňování, o.s. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. Ing. Ivo Picek Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D.
Česká asociace pro pyrolýzu a zplyňování, o.s. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. Ing. Ivo Picek Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D. Důvod založení Asociace byla založena s posláním zvýšit v České republice důvěryhodnost
VíceČinnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu
Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu Pyrolýza jde o progresivní způsob získávání energie, přičemž nemalou výhodou je možnost likvidace mnohých těžko odstranitelných odpadů šetrným
VíceKombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav chemických procesů Akademie věd ČR Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem Michael
VíceVliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA HORNICKO GEOLOGICKÁ FAKULTA Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých
VícePalivová soustava Steyr 6195 CVT
Tisková zpráva Pro více informací kontaktujte: AGRI CS a.s. Výhradní dovozce CASE IH pro ČR email: info@agrics.cz Palivová soustava Steyr 6195 CVT Provoz spalovacího motoru lze řešit mimo používání standardního
VícePEVNÁ PALIVA. Základní dělení: Složení paliva: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety
PEVNÁ PALIVA Základní dělení: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety Biomasa obnovitelný zdroj energie u našich výrobků se týká dřeva a dřevních briket Složení
VíceZplyňování. Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství
Zplyňování Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Statním rozpočtem ČR Technologie zpracování biomasy
VíceSMART kw. Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům
Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům SMART 0 00 Plně automatické, ekologické kotle s vynikajícími vlastnostmi Flexibilita technického řešení Variabilita použitelných paliv Ekonomický a ekologický
VíceDÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ =DISTRICT HEATING, = SZT SYSTÉM ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM = CZT CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ =DISTRICT HEATING, = SZT SYSTÉM ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM = CZT CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM 184 Zdroj tepla Distribuční soustava Předávací stanice Otopná soustava Dálkové vytápění Zdroj tepla
VíceSTUDIUM PRODUKTŦ PYROLÝZY VZORKU DŘEVNÍCH PELET PŘI VSÁZKOVÉ PYROLÝZE V ROZMEZÍ TEPLOT 400 AŢ 800 C
STUDIUM PRODUKTŦ PYROLÝZY VZORKU DŘEVNÍCH PELET PŘI VSÁZKOVÉ PYROLÝZE V ROZMEZÍ TEPLOT 400 AŢ 800 C Aleš Barger, Siarhei Skoblia Pyrolýza je termickým rozkladem organické hmoty za nepřítomnosti vzduchu,
VíceMĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU
MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU. Cíl práce: Roštový kotel o jmenovitém výkonu 00 kw, vybavený automatickým podáváním paliva, je určen pro spalování dřevní štěpky. Teplo z topného okruhu je předáváno
VíceŠkodliviny v ovzduší vznikající spoluspalováním komunálního odpadu v domácnostech
Seminář Škodliviny v ovzduší vznikající spoluspalováním komunálního odpadu v domácnostech 18. 19.6.2015 hotel Duo, Horní Bečva 2 Představení projektu Název projektu: Oblast podpory: Zachování životního
VíceModel dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování
Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké
VíceMožnosti výroby elektřiny z biomasy
MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY Možnosti výroby elektřiny z biomasy Tadeáš Ochodek, Jan Najser Žilinská univerzita 22.-23.5.2007 23.5.2007 Cíle summitu EU pro rok 2020 20 % energie
VíceNedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO
Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv
VíceNovela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP
Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP Právní základ ČR» zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. ve znění zákonů č. 521/2002 Sb., č. 92/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č.
VíceNedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO
Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv
VícePorovnání experimentálních výsledků oxy-fuel spalování ve fluidní vrstvě s numerickým modelem
Porovnání experimentálních výsledků oxy-fuel spalování ve fluidní vrstvě s numerickým modelem Pavel SKOPEC 1*, Jan HRDLIČKA 1, Matěj VODIČKA 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav
VíceSNIŽOVÁNÍ TVORBY DEHTŮ PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY DÁVKOVÁNÍM INERTNÍCH MATERIÁLŮ DO FLUIDNÍHO LOŽE
SNIŽOVÁNÍ TVORBY DEHTŮ PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY DÁVKOVÁNÍM INERTNÍCH MATERIÁLŮ DO FLUIDNÍHO LOŽE Přemysl Kohout, Marek Baláš Pro optimalizaci provozu atmosférických fluidních zařízení je možno využít přídavných
VíceFunkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej
Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej V laboratořích Katedry vozidel a motorů Technické univerzity v Liberci byl vyvinut motor pro pohon kogenerační jednotky spalující rostlinný
VíceH4EKO-D ekologický zplyňovací kotel na dřevo malých rozměrů o výkonech 16, 20, 25kW v 5. emisní třídě a v Ekodesignu.
H4EKO-D ekologický zplyňovací kotel na dřevo malých rozměrů o výkonech 16, 20, 25kW v 5. emisní třídě a v Ekodesignu. Kotle H4xx EKO-D jsou zplyňovací kotle určené pro spalování kusového dřeva. Uvnitř
VíceČl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4
METODICKÝ POKYN odboru změny klimatu Ministerstva životního prostředí pro výpočet referenční úrovně emisí skleníkových plynů (Baseline) pro projekty energetického využití skládkového plynu Čl. 1 Úvod Ministerstvo
VíceAUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 100 KW Rok vzniku: 2010 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, Brno
AUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 100 KW Rok vzniku: 2010 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, 612 00 Brno Popis Prototyp automatického kotle o výkonu 100 kw
VíceTrysky pro distributor vzduchu fluidního kotle v úpravě pro spalování biomasy
Trysky pro distributor vzduchu fluidního kotle v úpravě pro spalování biomasy Jan HRDLIČKA 1, * 1 ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 166 07 Praha 6 * Email: jan.hrdlicka@fs.cvut.cz
VíceVícestupňové zplyňovaní dlouhá cesta od myšlenky k realizaci
Vícestupňové zplyňovaní dlouhá cesta od myšlenky k realizaci Skoblia Siarhei 2, Picek Ivo 1, Beňo Zdeněk 2, Pohořely Michael 3,4 1 TARPO s.r.o 2 Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší, VŠCHT
VíceEMISNÍ VÝSTUPY NO X Z PECÍ MAERZ
EMISNÍ VÝSTUPY NO X Z PECÍ MAERZ Ing. Jiří Jungmann Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o. Podstata procesu výpal uhličitanu vápenatého při teplotách mezi 900 a 1300 o C reaktivita vápna závisí zejména
VíceAnalýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 2002 2004
Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 22 24 Tato zpráva obsahuje analýzu provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 22 24, která byla uvedena do provozu v roce 2 a
VíceMETODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ
METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ k definici nízkoemisního spalovacího zdroje Metodický pokyn upřesňuje požadavky na nízkoemisní spalovací zdroje co do přípustných
VíceČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Situace v ČR 55% uhelné 42% jádro 3% vodní 0,1 % ostatní (vítr, fotovoltaická)
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov TZ1 Vytápění Elektrická energie - výroba Situace v ČR 55% uhelné 42% jádro 3% vodní 0,1 % ostatní (vítr, fotovoltaická) Zdroje tepla - elektrické
VíceZplynovací kotle s hořákem na dřevěné pelety DC18S, DC25S, DC24RS, DC30RS. C18S a AC25S. Základní data certifikovaných kotlů
Zplynovací kotle s hořákem na pelety DC18S, DC25S, DC24RS, DC30RS jsou konstruovány pro spalování dřeva a dřevěných briket (možná dotace z programu Zelená úsporám) C18S a AC25S jsou konstruovány pro spalování
VíceElektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta
Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.
VíceMožnost aplikace primárních opatření u generátorů s pevným ložem
Možnost aplikace primárních opatření u generátorů s pevným ložem Zdeněk BEŇO 1,*, Siarhei SKOBLIA 1, Michael POHOŘELÝ 2, 3 1 Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší, VŠCHT Praha, Technická 5,
Více1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu
1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,
VíceMartin Lisý, Marek Baláš, Přemysl Kohout, Zdeněk Skála
ENERGETICKÉ PARAMETRY BIOMASY PŘI FLUIDNÍM ZPLYŇOVÁNÍ Martin Lisý, Marek Baláš, Přemysl Kohout, Zdeněk Skála Tento příspěvek se věnuje prezentaci dílčích výsledků projektu "Energetické parametry biomasy".
Víceenergetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.
Příjemce projektu: Partner projektu: Místo realizace: Ředitel výzkumného institutu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace poskytnutá EU: Dotace ze státního rozpočtu ČR: VŠB Technická univerzita Ostrava
VíceMETODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ
METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ k definici nízkoemisního spalovacího zdroje Metodický pokyn upřesňuje požadavky na nízkoemisní spalovací zdroje co do přípustných
VíceObsah. KVET _Mikrokogenerace. Technologie pro KVET. Vývoj pro zlepšení parametrů KVET. Využití KVET _ Mikrokogenerace
Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro účely firmy TEDOM. Byla sestavena autorem s využitím citovaných zdrojů a veřejně dostupných internetových zdrojů. Využití této prezentace nebo jejich částí
VíceProvozní charakteristiky kontaktní parní sušky na biomasu
Provozní charakteristiky kontaktní parní sušky na biomasu Jan HAVLÍK 1,*, Tomáš DLOUHÝ 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 16607 Praha 6, Česká republika
VíceNEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Provoz automobilových PSM je provázen produkcí škodlivin, které jsou emitovány do okolí: škodliviny chemické (výfuk.škodliviny, kontaminace),
VíceStrana 1 / /2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 20. prosince o energetickém auditu a energetickém posudku
480/01 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 0. prosince 01 o energetickém auditu a energetickém posudku Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle 14 odst. 4 zákona č. 406/000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona
VíceEnergetické využití biomasy Hustopeče 2010 5. až 6. května. úprav vajících ch uhelných kotlů. Možnosti. EKOL, spol. s r.o., Brno.
Energetické využití biomasy Hustopeče 2010 5. až 6. května Možnosti úprav stávaj vajících ch uhelných kotlů na spalování biomasy EKOL, spol. s r.o., Brno divize kotlů Ing. Jiří Jelínek OBSAH: obecné možnosti
VíceTechnologie přímého aditivního odsíření pro fluidní kotle malých a středních výkonů
Technologie přímého aditivního odsíření pro fluidní kotle malých a středních výkonů Ing. Matěj Obšil, Uchytil, s.r.o. doc. Ing. Jan Hrdlička, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav energetiky MOTIVACE Ø emisní limit
VíceRENESANCE ZPLYŇOVACÍCH GENERÁTORŮ TYPU IMBERT V ČESKÉ
RENESANCE ZPLYŇOVACÍCH GENERÁTORŮ TYPU IMBERT V ČESKÉ Zdeněk Beňo, Sergej Skoblja, Petr Buryan, Jiří Malecha Vysoká cena energií v dnešní době klade požadavky na efektivnější využití dostupných surovin.
VíceVzdělávání energetického specialisty. prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc.
Vzdělávání energetického specialisty prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc. Nakládání s energií je výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností.
VíceTECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)
TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ) 5. část TĚKAVÉ ORGANICKÉ SLOUČENINY A PACHOVÉ LÁTKY Zpracoval: Tým autorů EVECO Brno, s.r.o. TĚKAVÉ ORGANICKÉ SLOUČENINY Těkavé organické
VíceEmisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky
Příloha č. 20 (Příloha č. 1 NV č. 352/2002 Sb.) Emisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky 1. Emisní limity
VícePYROLÝZA ODPADNÍ BIOMASY
PYROLÝZA ODPADNÍ BIOMASY Ing. Marek STAF, Ing. Sergej SKOBLJA, Prof. Ing. Petr BURYAN, DrSc. V práci byla popsána laboratorní aparatura navržená pro zkoušení pyrolýzy tuhých odpadů. Na příkladu pyrolýzy
VíceENERGOPLYN PRODUKT ZPLYŇOVÁNÍ
ENERGOPLYN PRODUKT ZPLYŇOVÁNÍ Lukáš Pravda Článek se zabývá problematikou energoplynu, jako jednou z možností nahrazení zemního plynu. Zásoby zemního plynu, stejně jako ostatních fosilních paliv, nejsou
VíceSPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH
SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH Teplárenské dny 2015 Hradec Králové J. Hyžík STEO, Praha, E.I.C. spol. s r.o., Praha, EIC AG, Baden (CH), TU v Liberci,
VíceINOVACE PRO EFEKTIVITU A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
INOVACE PRO EFEKTIVITU A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Doc. Dr. Ing. Tadeáš Ochodek Ing. Jan Koloničný, Ph.D. 23.5.2011 VŠB-TU Ostrava - 1 - Projekt Inovace pro efektivitu a ţivotní prostředí regionální výzkumně-vývojové
VíceSměšovací poměr a emise
Směšovací poměr a emise Hmotnostní poměr mezi palivem a okysličovadlem - u motorů provozovaných v atmosféře, je okysličovadlem okolní vzduch Složení vzduchu: (objemové podíly) - 78% dusík N 2-21% kyslík
VíceELIO Technology System. Čistírenské kaly
ELIO Technology System Čistírenské kaly Úvod do problematiky čistírenských kalů. Čistírenský kal je nezbytným produktem při čištění odpadních vod. Produkuje ho nutně každá čistírna odpadních vod. Produkce
VíceSOLÁRNÍ SYSTÉM S DLOUHODOBOU AKUMULACÍ TEPLA VE SLATIŇANECH ANALÝZA PROVOZU
SOLÁRNÍ SYSTÉM S DLOUHODOBOU AKUMULACÍ TEPLA VE SLATIŇANECH ANALÝZA PROVOZU Martin Kny student Ph.D., ČVUT v Praze, fakulta stavební, katedra technických zařízení budov martin.kny@fsv.cvut.cz Konference
VíceDNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY
Hradec Králové 2015 DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY Centrální zásobování teplem a spalovny komunálních odpadů doc. Ing. Zdeněk Skála, CSc Ing. Jiří Moskalík, Ph.D. Obsah Vznik a členění produkovaných odpadů
VícePŘÍLOHY. k návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.12.2013 COM(2013) 919 final ANNEXES 1 to 4 PŘÍLOHY k návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních
VíceKATALYTICKÉ VYSOKOTEPLOTNÍ ODSTRAŇOVÁNÍ DEHTU Z PLYNU Z ALOTERMNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
Energie z biomasy X. odborný seminář Brno 9 KATALYTICKÉ VYSOKOTEPLOTNÍ ODSTRAŇOVÁNÍ DEHTU Z PLYNU Z ALOTERMNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY M. Jeremiáš 1,, M. Pohořelý 1,, P. Kameníková 1, S. Skoblja 3, M. Vosecký
VíceVýsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS
TVIP 2015, 18. 20. 3. 2015, HUSTOPEČE - HOTEL CENTRO Výsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS Ing. Libor Baraňák, Ostravská LTS a.s. libor.baranak@ovalts.cz Abstrakt The paper describes
VíceVÝSLEDKY MĚŘENÍ EMISÍ LOKÁLNÍCH KOTLŮ V JIHOČESKÉM KRAJI
VÝSLEDKY MĚŘENÍ EMISÍ LOKÁLNÍCH KOTLŮ V JIHOČESKÉM KRAJI IRENA KOJANOVÁ 12. OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ ZPRÁVA Z MĚŘENÍ EMISÍ MALÝCH SPALOVACÍCH ZDROJŮ Jihočeský kraj zadal v r. 2008-9 vypracování
VíceČerveně jsme Vám označili jednoduchý a srozumitelný text z daných požadavků viz. níže. Kdo chce může toto přečíst kompletně.
Červeně jsme Vám označili jednoduchý a srozumitelný text z daných požadavků viz. níže. Kdo chce může toto přečíst kompletně. 2.1 Evropská unie obecně 2.1.1 Požadavky na emisní třídy V současné době je
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba
R Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba Zpráva č. 77/13 Metodika stanovení váhy typu paliva a typu spalovacího zařízení
VíceZkoušky paliva s vysokým obsahem HVO na motorech. Nová paliva pro vznětové motory, 8. června 2017
Zkoušky paliva s vysokým obsahem HVO na motorech Nová paliva pro vznětové motory, 8. června 2017 Úvod HVO (hydrogenovaný rostlinný olej) alternativa klasické motorové naftě pro použití ve spalovacích motorech
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického původu (rostlinného
VíceSTANOVENÍ KONCENTRACE PLYNNÝCH ŠKODLIVIN NA VÝSTUPU ZE SPALOVACÍCH ZAŘÍZENÍ
STANOVENÍ KONCENTRACE PLYNNÝCH ŠKODLIVIN NA VÝSTUPU ZE SPALOVACÍCH ZAŘÍZENÍ 1. ÚVOD V dnešní době, kdy stále narůstá množství energií a počet technologií potřebných k udržení životního standardu současné
VíceMŽP odbor ochrany ovzduší
MŽP odbor ochrany ovzduší Nařízení vlády č. 146/2007 Sb. O emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Kategorizace stacionárních spalovacích
VíceSeznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší
Příloha č. 15 (Příloha č. 7 k vyhlášce č. 205/2009 Sb.) Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší 1. Identifikace provozovatele a provozovny 1. Údaje o provozovateli Název provozovatele
VíceVýfukové plyny pístových spalovacích motorů
Výfukové plyny pístových spalovacích motorů Hlavními složkami výfukových plynů při spalování směsi uhlovodíkových paliv a vzduchu jsou dusík, oxid uhličitý, vodní pára a zbytkový kyslík. Jejich obvyklá
VíceHodnocení energetické náročnosti z pohledu primární energie - souvislosti s KVET
1/54 Hodnocení energetické náročnosti z pohledu primární energie - souvislosti s KVET Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze Hodnocení energetické náročnosti budov 2/54 potřeby
VíceKOTLE NA PEVNÁ PALIVA
KOTLE NA PEVNÁ PALIVA Dakon DOR Univerzální ocelový teplovodní kotel na pevná paliva. Teplovodní ocelové kotle DOR jsou určeny pro spalování všech běžně užívaných pevných paliv - hnědého a černého uhlí,
VíceTERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, 13.6.2013 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.
TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN Most, 13.6.2013 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc. OBSAH PRINCIPY POUŽÍVANÝCH TERMOCHEMICKÝCH PROCESŮ VELKOKAPACITNÍ REALIZACE TERMOCHEMICKÝCH PROCESŮ
VíceNávod k obsluze a instalaci kotle Klimosz Duo, Klimosz Combi 2012.06.25
1 Návod k obsluze a instalaci kotle Duo, Combi 2012.06.25 Kotle KLIMOSZ COMBI B jsou uvedeny v částech na paletě, umožňuje snadnou dopravu do těžko přístupných kotelnu. 1 Technické údaje kotle KLIMOSZ
VíceVýroba technologické a topné páry z tepla odpadních spalin produkovaných elektrickou obloukovou pecí na provozu NS 320 VHM a.s.
Výroba technologické a topné páry z tepla odpadních spalin produkovaných elektrickou obloukovou pecí na provozu NS 320 VHM a.s. Ing. Kamil Stárek, Ph.D., Ing. Kamila Ševelová, doc. Ing. Ladislav Vilimec
VíceKombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008
Energetická statistika Kombinovaná výroba a tepla v roce 2008 Výsledky statistického zjišťování duben 2010 Oddělení surovinové a energetické statistiky Impressum oddělení surovinové a energetické statistiky
Více(Text s významem pro EHP) (2017/C 076/02) Parametr ESO Odkaz/název Poznámky (1) (2) (3) (4) Lokální topidla na tuhá paliva
C 76/4 CS Úřední věstník Evropské unie 10.3.2017 Sdělení Komise v rámci provádění nařízení Komise (EU) 2015/1188, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky
VíceTECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (9)
3. června 2015, Brno Připravil: Ing. Petr Trávníček, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (9) Technika energetického využívání dřevních odpadů Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření
VíceVýpočet objemu spalin
Výpočet objemu spalin Ing. Vladimír Neužil, CSc. KONEKO marketing, spol. s r. o., Praha 2012 1. Teoretické základy výpočtu objemu spalin z jejich složení Při spalování paliv se mění v palivu obsažená chemicky
VíceProtokol k průkazu energetické náročnosti budovy
str. 1 / 18 Účel zpracování průkazu Nová budova Prodej budovy nebo její části Větší změna dokončené budovy Jiný účel zpracování: Budova užívaná orgánem veřejné moci Pronájem budovy nebo její části Budova
Více