MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra občanské výchovy

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra občanské výchovy Mikroregion Litomyšlsko kulturní a historické město Litomyšl v občanské výchově Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc. Vypracovala: Renata Machová BRNO 2011

2 Bibliografický záznam MACHOVÁ, Renata. Mikroregion Litomyšlsko kulturní a historické město Litomyšl v občanské výchově: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra občanské výchovy, s., 3 s. příl. Vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Svatopluk Novák CSc. Anotace Bakalářská práce,,mikroregion Litomyšlsko kulturní a historické město Litomyšl v občanské výchově analyzuje danou oblast. Vybrané území je zde popsáno s důrazem na hlavní kulturní a historické památky a osobnosti. Rovněţ je zde poukázáno na význam znalosti místa našeho bydliště s pomocí školského dokumentu k předmětu výchova k občanství. V praktické části je návrh pracovního sešitu zejména pro ţáky základní školy k tématice studované oblasti. Annotation The Bachelor s thesis Microregion Litomyšlsko - cultural and historical town Litomyšl in the Civics analyse given area. The selected area is described with emphasis on major cultural a historical monuments and personalities. There is also point out importance of knowing our residence with assistence of educational document for Civics. The practical part is plan of workbook especially for elementary school pupils to study topic. Klíčová slova Litomyšl, pověst o zaloţení města, historie města, památky, významné osobnosti, školní vzdělávací program, pracovní sešit Keywords Litomyšl, legend about founding of the city, town history, monuments, important personalities, education program of the school, workbook

3 Čestné prohlášení Tímto prohlašuji, ţe jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Svatopluka Nováka, CSc. a uvedla v seznamu literatury veškerou pouţitou literaturu a další pouţité zdroje. V Brně dne Vlastnoruční podpis autora

4 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především doc. RNDr. Svatopluku Novákovi, CSc. za to, ţe mě vedl při tvorbě této bakalářské práce a poskytl mi mnoho uţitečných rad s tímto spojených. Další poděkování patří mé rodině a přátelům za podporu v průběhu studia

5 OBSAH 1. Úvod Cíl práce TEORETICKÁ ČÁST Mikroregion Litomyšlsko Charakteristika regionu Význačná místa Růžový palouček Toulovcovy maštale Zámek Nové Hrady Nedošínský háj u Litomyšle Město Litomyšl, přírodní a socioekonomické poměry Administrativní zařazení Vývoj reliéfu Půdy a biota Podnebí a vodstvo Obyvatelstvo Výrobní sféra Pověsti o založení Litomyšle Vlastivědně - historická charakteristika První zmínky Ranně středověké období Středověké období Doba gotiky Kostel Povýšení svatého Kříže Období renesance Dům U Rytířů Litomyšlský zámek Doba baroka Piaristický chrám Nalezení svatého Kříže Městský hřbitov Období osvícenecké a obrozenecké Magdalena Dobromila Rettigová

6 Božena Němcová Bedřich Smetana Alois Jirásek Rozkvět města ve století devatenáctém a dvacátém Portmoneum Museum Josefa Váchala v Litomyšli Moderní architektura v Litomyšli Školní vzdělávací program Hledisko Výchovy k občanství jako vzdělávacího oboru v RVP ZV Téma naše obec, region, kraj ve Výchově v občanství Příklad mezipředmětových spojitostí Výchovy k občanství a Českého jazyka Příklad mezipředmětových spojitostí Výchovy k občanství a Dějepisu PRAKTICKÁ ČÁST Pracovní sešit Otázky a úkoly Pojmenujete uvedené fotografie Křížovka Závěr Resumé Seznam zdrojů a použité literatury Příloha 6

7 1. ÚVOD Pro zpracování své bakalářské práce jsem si zvolila téma: Mikroregion Litomyšlsko kulturní a historické město Litomyšl v občanské výchově. V Litomyšli jsem se sama narodila a vyrůstala a její okolí je mi důvěrně známé. Však jsem zde navštěvovala od 5 let mateřskou školu, dále základní školu a nakonec i gymnázium. A právě na těchto stupních svého vzdělávání jsem se více či méně seznamovala s historií města, památkami, osobnostmi, kulturou, přírodou a rovněţ blízkým okolím. Minulý školní rok jsem uţ jako studentka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně zasedla při praxi na místní základní škole opět do lavic na náslechy občanské výchovy. Zrovna v 7. třídě probírali ţáci v hodinách naši obec. Vlastně tehdy mě napadlo, proč nezpracovat tuto problematiku ve vlastní bakalářské práci. Z osobní zkušenosti jsem sama přesvědčena, ţe vlastní zpracování bude jistě prospěšné, a dokonce se i bude moci vyuţít právě v hodinách občanské výchovy v Litomyšli a okolí. Myslím, ţe znalost blízkého okolí našeho domova je po celý náš ţivot důleţitá. Ať se náš ţivot bude ubírat jakoukoliv cestou, získané znalosti a zkušenosti z domova nám na cestě ţivotem určitě jen napomohou ve vztahu k ostatním nebo ve vztahu se sebou samým. 7

8 2. CÍL PRÁCE Cílem práce bylo: seznámení se s mikroregionem Litomyšlsko a jeho jádrem - kulturním a historickým městem Litomyšl. V teoretické části bakalářské práce byly popsány přírodní a socioekonomické poměry; a důraz byl kladen zejména na vlastivědně historickou charakteristiku studované oblasti. Druhá část bakalářské práce je částí praktickou; její cílem bylo vypracování návrhu pracovního sešitu s doplňujícími úkoly k dané tématice pro ţáky základní školy. Hlavní cíl: spočívá v analýze mikroregionu Litomyšlsko jako celku s důrazem na hlavní centrum město Litomyšl. Vedle historických a kulturních památek by měly být připomenuty významné osobnosti z uvedené oblasti, a taktéţ popsány přírodní a socioekonomické poměry mikroregionu. Součástí práce bude návrh pracovního sešitu, určenému ţákům základní školy, k tématice mikroregonu Litomyšlska. Vedlejší cíl: vypracovaná studie by měla slouţit jako učební pomůcka pro učitele a jejich ţáky na základních školách. Mohla by být také inspirací pro učitele středních škol a studenty humanitních studií. Pro případný zájem veřejnosti bude k dispozici na internetu. Informace uvedené v bakalářské práci mohou rozšířit výuku o dané oblasti. 8

9 3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Mikroregion Litomyšlsko V práci bych nejprve charakterizovala mikroregion Litomyšlsko, v jehoţ centru se nachází kulturně historické město Litomyšl. Mikroregion Litomyšlsko Zdroj: Mapy.cz [online]. [staţeno ] Obr.č.1: Mapa označení mikroregionu Litomyšlsko Charakteristika regionu Podle Bílého, z pohledu občanského, je region v základní obecné rovině oblast, jeţ se sama charakterizuje výjimečnými, kulturně historickými rysy, v některých případech to mohou být rysy přírodního charakteru. Jedná se zejména o oblast kulturní a duchovní, ale 9

10 nikoliv správní. Pod pojmem kulturně historické rysy dále rozumíme především nářečí nebo obyčeje. Primární jednotkou regionu je obec včetně svých obyvatelů. Bílý J., 1995; str. 59 Na rozdíl z geografického pohledu, jak uvádí Mečiar, je region určitá objektivně existující územní část geografické sféry, jeţ má svůj zřetelný vliv na územní diferenciaci a integraci dalších objektů (vyabstrahovaných nebo určitých) bezprostředně také svou vlastní prostorovou diferenciací, přičemţ je subjektivně vyhraničená souhrnem omezeného počtu objektivně existujících částí, vazeb myšlenkově vybraných nebo vlastností podle daného hlediska z konkrétního geografického územního objektu jako jeho jenom vyabstrahovaný, zástupný územní geografický objekt. Mečiar J., 2006; str. 135 Na mapě vidíme (viz výše) mikroregion Litomyšlsko. Na severovýchodě s centrálním městem Litomyšl a s okolními obcemi. Mikroregion Litomyšlsko byl zaloţen dne 7. března 2001 na ustavující schůzi v Litomyšli ve Smetanově domě. Mikroregion se nalézá v jihovýchodní části kraje Pardubického, jehoţ rozloha činí 410 km 2, a počet obyvatel dosahuje V mikroregionu jako dobrovolném svazku se seskupuje dohromady 42 obcí a to Benátky, Bohuňovice, Budislav, Bor u Skutče, Cerekvice nad Loučnou, Čistá, Desná, Dolní Újezd, Horky, Horní Újezd, Hluboká, Chmelík, Chotěnov, Chotovice, Janov, Jarošov, Litomyšl, Lubná, Makov, Morašice, Němčice, Nové Hrady, Nová Sídla, Nová Ves, Osík, Perálec, Poříčí, Proseč, Příluka, Řídký, Sebranice, Sedliště, Sloupnice, Strakov, Suchá Lhota, Trstěnice, Trţek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkov a Zderaz. Struktura se pomalu přibliţuje bývalému okresu Litomyšl (zanikl ). Mezi nejzákladnější cíle sdruţených obcí obzvláště přináleţí spolupráce a uskutečnění strategického plánu trvale udrţitelného rozvoje a sluţeb, jenţ jiţ není v potencionálnostech jmenovaných obcí. Litomyšlsko [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Ve sdruţených obcí mikroregionu Litomyšlsko ţije souhrnně nad obyvatel na plošném území ha. Asi 70 % z celkového počtu obcí v mikroregionu má do 500 obyvatel. Litomyšlsko se dle územního členění řadí do Pardubického kraje, dále se mikroregion rozprostírá na území tří bývalých okresů Svitavy, Chrudim a Ústí nad Orlicí. Ohraničují ho významná centra: severně město Choceň, severovýchodně okresní město Ústí nad Orlicí, severozápadně město Vysoké Mýto a jihozápadně okresní město Svitavy. Povrch mikroregionu je zejména členitý, pahorkatinný, s nejvyšší nadmořskou 10

11 výškou 550 m n. m. jihozápadně od Litomyšle - v Proseči, a nejniţší nadmořskou výškou 285 m n. m. v údolí řeky Loučné v Cerekvici nad Loučnou. Litomyšlsko [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Shrnu-li občanskou a technickou vybavenost v mikroregionu, necelých 45% domácností je napojených na plyn, 95 % je vodifikováno a 35 % se napojuje kanalizačními přípojkami na veřejnou kanalizaci. Centrální topení postřehneme hlavně ve městě Litomyšl. Krom toho spádové obce mikroregionu mají dostatek vhodných ploch pro předpokládanou bytovou výstavbu rodinných domů. Zdravotnické sluţby se centralizují v Nemocnici Litomyšl, tak jako ambulance praktických či odborných lékařů. V sociální oblasti zde vystupuje Centrum sociální pomoci v Litomyšli, Charita Litomyšl, Denní stacionář Ruka pro ţivot v Litomyšli nebo DPS v Dolním Újezdě a další. Litomyšlsko [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Dopravní silniční propojení mezilehlých obcí v mikroregionu zaručuje pravidelný trojúhelník silnic I. a II. třídy kombinovaný na jihu tahem silnice I/34 Svitavy Polička Hlinsko - Havlíčkův Brod aţ České Budějovice, na východě tahem silnice I/35 Olomouc Svitavy - Hradec Králové, a na západě silnicí II/360 Nové Město na Moravě Polička - Litomyšl. Komunikace č. II/358 ve směru Česká Třebová Litomyšl - Skuteč vázaje východ - západ v regionu Českomoravské vysočiny s oblastí Litomyšle, Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou s propojením na dálniční síť D1. Letecká doprava na území nijak více zastoupena není. V oblasti existují pouze sportovní letiště a to ve Vysokém Mýtě, Ústí nad Orlicí nebo Chocni. Pro chod vodní dopravy zde zatím nejsou dostačující předpoklady. V mikroregionu je pro přepravu osob předně vyhrazena hromadná autobusová doprava, jeţ je restringována o víkendech, proto negativně ovlivňuje kulturní a společenský ţivot obyvatelstva. Ještě se na území mikroregionu vyskytuje pouze lokální ţelezniční sít trať číslo 016, spojující Litomyšl Cerekvici nad Loučnou Vysoké Mýto Choceň. Avšak tento typ ţelezničního spojení není pro Litomyšlsko zdaleka dostačující v porovnání s jinými oblastmi v České republice. Za zmínku nakonec ještě stojí cyklistická doprava, hlavně cyklotrasa Polička Pomezí Chmelík Litomyšl - Dolní Újezd Sebranice Polička, jeţ můţe všeobecně zvýšit turistický potenciál mikroregionu. Litomyšlsko [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Školní atlas České republiky, 2000; str

12 3.1.2 Význačná místa V mikroregionu můţeme navštívit mnoho význačných míst, ale zejména Růţový palouček, Toulovcovy maštale, zámek Nové Hrady a Nedošínský háj za jisté přitahují návštěvníky s širokého okolí. Níţe tyto unikáty blíţe ozřejmím Růţový palouček Nedaleko Litomyšle se nalézá půda porostlá stepními růţemi, Růţový palouček. Na tomto místě se loučili čeští bratři, kteří museli opustit vlast po bitvě na Bílé Hoře. Údajně se zde scházeli čeští bratři, na jejichţ počest zde byl postaven pomník podle projektu Al. Meteláka. 19. června 1921, zde měl projev Alois Jirásek, který ve svých pracích o tomto místě psal. Například ve svém díle pro mládeţ: Staré pověsti české, pověst Růţový palouček. Reichertová K., 1977; str. 84 Údajně i Růţový palouček vznikl pro účel vzorové základní polní míry, jeţ slouţila při výměře a lánování polí. Tato míra byla zavedena kolem roku 1230, kdy se v našich zemích v polním hospodářství prosadila německá soustava lánová. Proto úrodná zem kolem Újezdce, Makova a Morašic tomu vzoru zcela postačovala. Nacházela se zde tzv. Hrutovská pole, kterými šla skrz starodávná Trstenická stezka od Seče nebo Makova k Újezdci aţ k Cerekvici nad Loučnou. Novotný V., 1936; str Toulovcovy maštale Skalní útvary Budislavské skály neboli Toulovcovy maštale, kterými je rozbrázděna pískovcová plošina mezi Budislaví, Novými Hrady, Zderazem, Jarošovem, a Borem u Proseče na rozloze cca. 10 km 2. Zlidovělý název Toulovcovy maštale je úzce spjatý se starobylou legendou o středověkém rytíři Toulovcovi, který zde údajně se svou druţinou nalézal úkryt ve skalách. Historicky dokládán, je z éry předhusitské, drţitel poddanských platů zeman Vavřinec Toulovec z Třemešné, který v roce 1407, coby litomyšlský měšťan, odkázal svůj majetek litomyšlskému špitálu. Mezi nejvýznamnější skalní útvary komplexu Toulovcovy maštale jmenovitě patří: Panský stůl, Pancéřová loď, Partyzánská jeskyně (za 2. světové války zde pobývali čeští a sovětští partyzáni bojující proti fašistickým okupantům), Liščí díra, Kuchyně, Dudychova jeskyně, Zvon, U kostelíčka, Betlém, Kolumbovo vejce, Kazatelna, Myší díry soustava úzkých roklí a 12

13 průchodů a mnoho dalších. Na několika místech zde najdeme svěţí studánky například skalní Mojţíšovu studánku nebo Voletínku. Růţička J., 1978; str. 69 Toulovcovy maštale Zdroj: Sdruţení obcí Toulovcovy maštale [online]. [staţeno ] Obr.č.2: Malebné skalní útvary Toulovcovy maštale Zámek Nové Hrady V obci Nové Hrady je unikátem rokokový zámek s typickou balustrádou z let Zámek nechal postavit hrabě Harbuval-Chamaré. Před koncem 18. století se tu zrodil park v barokním slohu s rozlohou 4,85 hektarů. Od devadesátých let minulého století patří zámek soukromému majiteli. Jako návštěvníci můţeme zavítat do přízemí zámku, kde se odkrývá permanentní expozice dějin nábytku; nebo do okolních budov zámku, v nichţ je provoz zámecké restaurace a cukrárny nebo prostory určené výstavám. V barokním špýcharu je zpřístupněno veřejnosti První české muzeum cyklistiky. Boštík M., 2008; str

14 Zámek Nové Hrady Obr.č.3: Rokokový zámek Nové Hrady horní balustráda s růţemi Nedošínský háj u Litomyšle Nedošínský háj, jen 4 kilometry od Litomyšle, státní přírodní rezervace, jehoţ plocha činí 30,7 hektarů, byla vyjednána pro chránění dubo - habrového lesa. Proslulá ornitologická lokalita je zde lokalizována kvůli několika rybníkům. Nejprve zde existovala panská obora Vratička, v počátcích devatenáctého století byla rekonstruována na romantický parčík s hojnými temply a pavilony. Do roku 1856 se zde pořádaly studentské majálesy, o nichţ psal Alois Jirásek ve Filozofské historii. Do dnešní doby se dochovala kamenná kaplička svatého Antonína nad pramenem. V Háji se nalézá pár pramenů a tůněk. Můţeme zde shledat druhy obojţivelníků, například kuňku obecnou, čolka obecného nebo skokana hnědého. K vidění tu mohou býti i netopýři, z šelem můţeme mít štěstí na lišku obecnou, kunu skalní anebo hranostaje. V korunách stromů se údajně ukrývají společenstva kavek nebo havranů. Z flóry je tu jiţ výše zmíněný: za prvé dubohabrový les (horní partie), s nadvládou habru a s nespočetně významných druhů z řad bylin. Z primární dubohabřiny zůstalo pár dokonalých kousků dubu letního, pamatujících asi 300 let ţivota. Za druhé luţní (spodní partie) háj, kde dubohabřiny přestupují v luţní společenstvo s přesilou jasanu. Tato součást Nedošínského háje počíná u asi stoletého lipového stromořadí. Luţní partie háje má rezervy spodní vody z mlýnského náhonu řeky Loučné. Dodala bych, ţe v háji můţeme projít naučnou stezkou obohacenou o informační tabule. Obec Nedošín [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Petraš M., 2006; str Zdroj: Fotogalerie zámku a okolí [online]. [staţeno ] 14

15 3.2 Město Litomyšl, přírodní a socioekonomické poměry Administrativní zařazení Administrativně se východočeské město nachází v jednom ze čtyř okresů Pardubického kraje Svitavy, konkrétněji 20 km severozápadně od Svitav. Litomyšl se nachází na silničním tahu E 35 mezi Olomoucí a Hradcem Králové. A nalézá se na lokální ţelezniční trati Litomyšl Choceň. V okolí Litomyšle (zhruba do 20 km) se nacházejí tato města: Česká Třebová, Vysoké Mýto, Polička, okresní město Svitavy a Ústí nad Orlicí. Hlavní město Praha je přibliţně vzdáleno 150 km. Z hlediska dopravní dostupnosti je město prakticky dobře dostupné hlavně skrz silniční dopravu. Litomyšl na mapě České republiky Zdroj: Česká republika [online]. [staženo ] Obr.č.4: Litomyšl na mapě České republiky Vývoj reliéfu Před desítkami miliónů let byl litomyšlský úval jiţním zálivem druhohorního moře, ovšem s vyšší hloubkou. Dno pokrývala ţula či krystalické břidlice, na kterou pak dále moře nanosilo vrstvy jílovců a slínovců neboli opuky, jeţ formovala hlavní část podloţí nynější krajiny. Z opuk, slínů a z později navátých spraší vznikaly hlinité a úrodné hnědě zabarvené půdy spojující město na severozápad s Polabím. Na vyvýšeném lemu tehdejšího křídového moře se usazovaly hnědě nebo ţlutě zbarvené sloučeninami ţeleza pískovce, které vytvářejí na rozloze více neţ 10 km 2 úchvatné útvary Toulovcových skal 15

16 v okolí Budislavi, nalézají se asi 15 km od Litomyšle. K poznávání jsou zde srázné, dešti, mrazy nebo větry rozrušené skalní stěny, převisy, kaňony, věţe, úzké skalní chodby v puklinových jeskyních. Litomyšl leţí v kotlině, která je součástí české křídové pánve a směrem na východ a jihovýchod je ohraničena lesy, přecházejícími ve Svitavskou pahorkatinu. Na výčnělcích Českomoravské vrchoviny leţí jiţ lesy situované jiţně a západně od města. Skřivánek M., 2009; str.14 Růţička J., 1978; str. 56 Mapa Litomyšle a okolí (viz níţe) popisuje geologické podloţí. Údolí řek Loučné a Desné vyplňují holocenní nivní sedimenty. Jiţně od Litomyšle je významná oblast spraše a sprašové hlíny. Z kvartérního sedimentu je jiţ plošně méně významný karbonát sladkovodní v okolí Němčic. Území větší sklonitostí se rozkládá, především východně od města. Nacházejí se zde oblasti pískovce vápenito-jílovité z období křídy. Severovýchodní terén okolí Litomyšlska pokrývají slínovce s polohami či konkrecemi vápenců či cykly slínovec vápenec, rovněţ z období křídy. V oblasti okolí Litomyšle, především východně od středu města, se často vyskytují menší plochy vápenité jílovce, slínovce a prachovce, podřadně vloţky jílovitého vápence. Na závěr bych uvedla jako zajímavost Benátky u Litomyšle, kde se v činném lomu těţí svrchnokřídové pískovce s patrným výskytem klepet desetinoţce Protocallianassa antiqua. Růţička J., 1978; str

17 Geologická mapa okolí Litomyšle ze srpna 2003 Zdroj: Geologická mapa 1: [online]. [staţeno ] 0&r=7500&s=1&legselect=0 Obr.č.5: Litomyšl a okolí geologická mapa Půdy a biota Podle výřezu půdního pokryvu (viz níţe) jsou v oblasti Litomyšle a okolí nejvíce zastoupeny hnědozemě a kambizemě. Přesněji v Litomyšli a jejím nejbliţším jihozápadním okolí se na geologickém podloţí spraše a sprašové hlíny vyskytují hnědozemě: modální, i slabě (hluboko) oglejená; luvická, i slabě (hluboko) oglejená; luvická oglejená a hnědozem oglejená. Hnědozemě se objevují v niţším stupni pahorkatin anebo v pomezích níţin s vlhčím podnebím neţ v územích černozemí. Půdotvorným procesem je většině případů illimerizace v půdním profilu je horní část ochuzována o části jílu, které se díky padající vodě (sráţkám) transportují do spodnějších půdních 17

18 horizontů. Postupujeme-li dále na jihozápad od Litomyšle, začínají se ve vzdálenosti cca 10 km od města na geologickém podloţí pískovce vápnito-jílovitého, glaukonitického objevovat kambizemě: modální, i slabě oglejená; luvická, i slabě oglejená; oglejená; glejová; vyluhovaná; rankerová; mesobazická, i slabě oglejená; oglejená mesobazická; glejová mesobazická a kambizem dystrická. Ve studované oblasti pak nalezneme na geologickém podloţí spraše a sprašové hlíny menší zastoupení luvizemí, konkrétně luvizem modální a luvizem oglejená. Z menší části jsou v okolí Litomyšle rovněţ na geologickém podloţí slínovce s polohami či konkrecemi vápenců parendziny; na geologickém podloţí zvětralin pískovce vápnito jílovitého pseudogleje; a geologické podloţí granitu pokrývají gleje. Tomášek M., 2007; str. 46 Půdní pokryv okolí Litomyšle Zdroj: Oddělení monitoringu půdy [online]. [staţeno ] Obr.č.6: Výřez půdního pokryvu Litomyšle a okolí 18

19 Co se týče bioty, ve studované oblasti jsou podstatná dvě maloplošně chráněná území dubovo - habrový Nedošínský háj a převáţně borové Toulovcovy maštale. Konkrétně na území Litomyšle se nachází areál Černá hora. Jedná se o městský lesopark, který je doplněn okolo stezek informačními naučnými tabulemi. Černá hora do jisté míry naplňuje původní poţadavky zalesňování z roku 1899, kdy měl tento areál prospívat k ochraně zdrojů pitné vody a slouţit k rekreaci litomyšlských měšťanů. Areál pokrývají jak jehličnany, tak stromy listnaté opadavé. V korunách stromů hnízdí ze společenstev ptactva drozdi, nebo zde můţeme zvýšené větší pozornosti postřehnout kukačku obecnou, sojku obecnou, budníčka menšího nebo pěvce z řad pěnic. Zavítáme-li hlouběji do lesa, informační panely nás upozorňují na výskyt měkkýše hlemýţdě zahradního nebo slimáka polepavého; pavouka křiţáka obecného; z řad brouků na střevlíky (fialový, koţitý, měděný) a tesaříky; motýly babočku (osikovou, paví oko, kopřivovou, admirál), otakárka fenyklového. Nebo nás mohou překvapit blanokřídlí čmeláci či sršeň obecná. V posledních letech město Litomyšl usiluje o blahodárný rozvoj tohoto přírodního lesoparku. Zdroj: Litomyšl, lesopark Černá hora [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Podnebí a vodstvo Litomyšl se nachází v nadmořské výšce m n. m. Tento fakt podmiňuje, ţe v kontextu České republiky lze zdejší podnebí zařadit mezi oblasti s podnebím mírného pásu se střídajícími se působeními oceánského a kontinentálního typu, méně chladnějším. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8,5 C. Zimy jsou tu často s přetrvávající pokrývkou sněhu, léta zase relativně teplá. Průměrné roční sráţky se rozptylují v rozmezí mm. Asi 12 km jiţně od města, poblíţ evropského rozvodí mezi Černým a Severním mořem, pramení řeka Loučná, která protéká Litomyšlí a dále pak pokračuje Loučenskou tabulí směrem na severozápad do polabské roviny, tedy do řeky Labe, aţ nakonec do Severního moře. S dalších vodních toků připomenu řeku Desnou, Říkovický potok nebo Kornický potok. Vyskytuje se zde i pár rybníků jako Velký Košíř, Malý Košíř, Hluboký rybník, Osický rybník a Sedlišťský rybník. Skřivánek M., 2009; str.14 19

20 3.2.5 Obyvatelstvo V malebném východočeském městě s bohatou historií počet obyvatel ke dni 1. lednu 2010 činil 10275, z toho 5295 ţen a 4980 muţů; výměra města dosahovala ke stejnému datu 3345,3 hektarů. K 31. prosinci 2009 průměrný věk činil 39,9 let, blíţe u muţů 38,6 let a u ţen je navýšen na 41,1 let. K tomuto datu je zaznamenán i přírůstek o 259 osob, především z důvodu stěhování. Český statistický úřad, PARDUBICKÝ KRAJ [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Český statistický úřad, Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Výrobní sféra Aspekt výrobní sféry, tedy primárně produkční oblasti obyvatelstva, je postaven na základech průmyslu a zemědělství. Výroby jsou smíšené. Dle osobních zkušeností zde zemědělská výroba upadá v rámci celorepublikového trendu. Významný je chov drůbeţe zprostředkovaný litomyšlskou firmou Mach líhně kuřat. Soukromá litomyšlská firma Školky Litomyšl spol. s r. o. zase prospívá v rostlinné produkci listnatých, jehličnatých, ovocných, okrasných a jiných rostlin. Z průmyslu je v bádané oblasti významně zastoupen průmysl sklářský společností Saint-Gobain Vertex, která se soustředí na výrobu skleněných, polyesterových vláken. 3.3 Pověsti o zaloţení Litomyšle Přestoţe první písemná zmínka o Litomyšli pochází z konce 10. století ze záznamů v latinsky psané Kosmově kronice. Zmíním zde pověsti pro toto město zajisté značně významné. Nejčastěji se mezi lidmi v této oblasti traduje velmi krátká povídka o původu názvu města. Pán tohoto místa prý ztratil své šle a najednou hlasně vykřikl:,,ó líto mi šle. Jiţ z tohoto prostého zvolání jednoduše slyšíme název dnešního města Litomyšl. Další dvě pověsti pocházejí z dopisů Bohumila Metelky, z rodu písmáků podkrkonošských, adresovaných jeho kolegovi ing. Zdeňku Vlkovi. Primární pověst vypráví o charvátském kníţeti Vitislavovi. Vitislav se při svém lovu dostal do zdejší oblasti. Avšak při pokusu o divočáka byl těţce pochroumán. Skrz toto 20

21 poranění ho jeho průvodci dovezli do chalupy babky kořenářky. U ní pak zboţně slíbil, pokud se uzdraví, vystaví na místě, kde byl napaden kancem, kostel. Opravdu se tak stalo, uzdravil se, a kostel postavil a svatyni vysvětil Sv. Metoděj. Tehdy to byl v Čechách první kostel mimo sídlo kníţete. Vedle kostela byla následně vybudována fara pro staroslověnského kněze a v okolí se postupně rozrostly chalupy a chýše. Vitislav ţelel své domýšlivosti, díky níţ přecenil vlastní energie. Při zamyšlení nad názvem tohoto památného místa dostal nápad.,,ano! Lituji domýšlivosti! Proto na paměť a na výstrahu všem dám pojmenovati i nové město je to lítost domýšlivce, krátce tedy Litomyšlec či Litomyšl. Od této doby se město takhle nazývá, na poctu tomu, ţe pýcha předchází pád. Helan P., 1998; str Druhá pověst rovněţ vypráví o charvátském kníţeti Vitislavovi. V místě, kde se kdysi zranil při lovu divočáka, a jenţ vzápětí pojmenoval Litomyšl, rozsoudil šířit křesťanství. V kostele přikázal slouţení bohosluţeb ve srozumitelném jazyce pro prostý lid. Kdyţ čas plynul, dojel sem sv. Metoděj, aby vysvětil zdejší kostel a uloţil ostatky sv. Klimenta. Davy lidu se od něho chtěly nechat pokřtít. Při jeho příjezdu se strhla bouře a následná průtrţ mračen zkalila vodu v místní řece Loučné. Sv. Metoděj potřeboval při křtu čistou vodu ke křestnímu obřadu. Poslal tedy pro ni hocha se dţbánkem, jenţ mu jí měl donést. Avšak chlapec po náročném pátrání čisté vodě dţbánek rozbil. S obrovským strachem donesl jen pouhé střepy ze dţbánu sv. Metodějovi. Kdyţ je sv. Metoděj uchopil, stal se zázrak! Střepy se s překvapením spojily ve dţbán. Sv. Metoděj onoho svátečního dne pokřtil mnoho lidí, jimţ na závěr pravil památná slova:,,nikdy nesuďte jen podle dţbánku, suďte vţdy podle toho co je v něm! I z rozbité nádoby můţe vzejít pro mnohé duše spasení. Právě v tomto okamţiku se zde rozsvítilo zářivé světlo pravého poznání. Helan P., 1998; str Vlastivědně - historická charakteristika První zmínky O historické činnosti člověka v okolí Litomyšle z dob před naším letopočtem informují archeologické nálezy. Konkrétně v Cerekvici nad Loučnou člověk pobýval zřejmě v mladém paleolitu a mezolitu. Významný byl nález části stehenní kosti mamuta při stavbě fary v polovině 19. století. V krajní blízkosti Litomyšle, v Nedošíně, Kornicích, 21

22 Bohuňovicích, Němčicích, Vlčkově, Osíku a také Čisté, pobýval jiţ v pravěku člověk, který se sem zřejmě dostal z jiţ dříve osídleného českého Polabí. Podle archeologických nálezů lze výsledně usuzovat, ţe na území Litomyšlska bylo určité osídlení jiţ před první písemnou zmínkou o Litomyšli z konce 10. století. Skřivánek M., 2009; str.14, 15 Přetrvávající osídlení Litomyšlska přetrvává aţ od doby slovanské za kníţecí epochy. Proces osídlování, široce spjatý s mýcením lesů, pokračoval z Polabí podél dvou cest: prvně podél cesty údolím Doubravice (dnešní Novohradka nebo Olšinka); za druhé podél cesty údolím Trstenice (dnešní Loučná) a přítoku Desné. Obě tyto řeky svírají úhel, s vrcholem u vsí Mladočov a Jarošov, jenţ je spojen s nálezy z hradištní doby slovanské, coţ představuje nejčasnější osídlení této oblasti. Významná je především cesta podél Trstenice. tzv. Trstenická stezka je důleţitá pro začátky Litomyšle. Tudy procházel obchod z východní a jihovýchodní Evropy a Přední Asie do Čech a obráceně. S největší pravděpodobností, doloţenou historickými nálezy, byly počátky cesty ve 12. století v Moravské Svitávce, tady se v ní propojovaly dvě hlavní cesty, od Olomouce a od Brna. Stezka dále vedla podél řeky Svitavy k Letovicím, a pak údolími potoků, Křetínky aţ za stráţní hrad Svojanov, dále u Stašovského potoka a nakonec Bílého potoka přes dnešní město Polička k Lubenskému potoku a k říčce Desné a zase dále jejím údolím k Litomyšli. Odtud pak údolím Trstenice (dnešní Loučné) přes Nedošín aţ k Cerekvici. Poté u Hrušové za branou zemskou se Trstenická stezka rozdvojovala za prvé k Praze přes Vraclav u Vysokého Mýta (stráţní hrad); za druhé k Hradci Králové a Náchodu přes Staré Mýto. Vzhledem k existenci slovanského hradiště v Zemanových stráních u Čisté a Hradiště nad Benátkami, vedla zřejmě jiná postranní stezka od pramene Bílého potoka ke Květné a Karli a údolím Trstenice k Litomyšli. Reichertová K., 1977; str. 8, Ranně středověké období Nejstarší zmínku o Litomyšli datujeme k roku 981 ze záznamů latinsky psané Kosmovy kroniky - v Kapitulním rukopise o úmrtí kníţete Slavníka v roce 981 pocházejícího ze 14. století, kde kronikář zařadil mezi opevněná místa Litomyšl, chránící slavníkovskou drţavu. Původem byla Litomyšl preventivním hradištěm, střeţící hraniční lesnaté údolí proti Moravě, kníţectví slavníkovského situovaného na obchodní stezce. 22

23 Hradiště existovalo na návrší nad pravým břehem řeky Loučné. Zahrazovalo dřevěnou zástavbu, palác úředníků, za dob válek útočištné prostranství a přilehlá hospodářská stavení nacházející se v podhradí. Nejdříve byl hrad spravován Slavníkovci. Poté od roku 966, po zničení kníţectví Slavníkovců Boleslavem II., byli správci hradu Přemyslovci a od roku 996 byla Litomyšl pod správou samotného praţského kníţete. Mezi roky 1097 aţ 1100 tu kníţe Břetislav II. vybudoval hrad, jenţ byl spravován kníţecím kastelánem a zaloţil kostel Panny Marie pod řízením opatovických benediktinů. Kostel Panny Marie dostal největší vlohy od Vladislava II. Okolo roku 1145 byl zaloţen olomouckým biskupem klášter premonstrátů nazvaný Hora olivetská, z důvodů popularity pojmenovávání dle biblických míst. Mniši kláštera přicházející pak do Litomyšle s sebou donesli znak svého mateřského kláštera z Francie v Prémontré v Laonu. Jednalo se o zlatou lilii v modrém poli. Jak známe i my dnešní znak Litomyšle, stříbrná lilie v červeném poli. Nynější znak pochází právě z této doby, pouze byly obměněny barvy. Reichertová K., 1977; str. 11, 12 Znak města Zdroj: Proč má Litomyšl ve znaku lilii [online]. [staţeno ] e&id= Obr.č.7: Litomyšlský znak stříbrná lilie v červeném poli Nový klášter byl obdařen pozemky, výtěţky z Hrutovského trţiště, Hrušovou s pozemky, lesy a četnými statky. Mezi donátory vystupovali například panovníci Soběslav I., Břetislav II., Vladislav II., kněţny Alţběta a Gertruda, moravští biskupové Jindřich Zdík a Jan nebo olomoucký kníţe Ota III. Většina statků z donací se rozkládala na Vysokomýtsku a Litomyšlsku a byla fundamentem dvou feudálních panství litomyšlského a novohradského. Roku 1850 se panství litomyšlské stalo kořenem bývalého správního okresu litomyšlského. Toto je údajně argument uzavřeného okruhu 23

24 místní lidové kultury Litomyšlska i s početnými stavebními skvosty. S postupem času hrad litomyšlský přešel z rukou kníţecích do správy církevní, konkrétněji v první polovině 12. století hradská správa přesídlila hrad Vraclav. Na premonstráty vzpomínáme jako na výborné hospodáře a stavebníky nejen samotného hradu, ale i přilehlého podhradí. V letech 1226 a 1228 pro podhradí a další své vesnice vydobyli královská privilegia. Reichertová K., 1977; str Středověké období Vrchol privilegií byl v přetrhání vazeb poddaných kláštera z moci královských úředníků. Pro Litomyšl ve významném roce 1259 došlo k povýšení podhradí na město, s normou magdeburskou, králem Přemyslem Otakarem II. Město hlasovalo pro primátora a 12 konšelů. Listiny o městě byly vydány v Hradci Králové, bylo v nich například, ţe Litomyšl je majetkem kláštera u Panny Marie a byla jí uloţena práva soudní, městské a trţní rovněţ jako měla královská města ostatní. Z daného faktu, ţe město vzniklo na území starého trţiště, se obchodům a řemeslu dařilo. Přemysl Otakar II. dokonce 24. dubna 1268 udělil privilegium na šest svobodných krčem pro celistvé klášterní litomyšlské panství. V nejbliţším okolí byla vedle Litomyšle i další královská města: Polička a Vysoké Mýto. Dokladem, ţe Litomyšl si udrţela určitou nadřazenost nad těmito městy, je rezidence nového biskupství v Litomyšli po schválení papeţem Klimentem VI. Papeţská listina byla vystavena 30. dubna 1344 v Avignonu. Vedle olomouckého biskupství bylo litomyšlské, se sídlem v premonstrátském klášteru, druhým biskupstvím podřízeným arcibiskupství praţskému. Tato doba biskupská byla symbolem nové výstavby, kdy byl substituován valový systém zděnými hradbami. Reichertová K., 1977; str Doba gotiky Období gotické můţeme zařadit v časové chronologii od druhé poloviny 12. století trvající do 15. století. Z pokrokové Francie se tento sloh postupně rozšířil dále po Evropě. Středověký člověk byl uchvácen scholastickým myšlenkovým proudem a stal se obětí mystiky, náboţenství a s tím spjaté víry. O tomto stylu srozumitelně vypovídají 24

25 dochované architektonické památky. V Litomyšli se konkrétně dochoval gotický kostel Povýšení svatého Kříţe. Artmuseum.cz Gotika [online]. [staţeno ] Kostel Povýšení svatého Kříţe Kostel Povýšení svatého Kříţe je významnou historicky a neméně duchovně cennou gotickou stavbou církve římskokatolické v Litomyšli. Farní kostel Povýšení svatého Kříţe byl dříve spojován s augustiánským kostelem, který zaţil šest poţárů. Augustiáni sem tehdy zavítali z kláštera u sv. Tomáše v Brně. Mistr Jakub stavěl dle přání Jana ze Středy i na nadále po jeho odchodu do Olomouce v roce Kostel má gotickou trojlodní dispozici, na východě ji uzavírá polygonální prodlouţené kněţiště, a na západě jsou dvě věţe výrazné z vnitřku kostela. Ţebrová kříţová klenba v postranní severní lodi a v severním podvěţí pramení z doby gotické. Na jiţní straně sousedí s kněţištěm kaple sv. Josefa. Polygonální kněţiště zase kapli ukončuje na východní straně. Z doby okolo počátků 16. století pochází jemná plastika sedící Madony (z etapy pozdější gotiky) nacházející se v kapli. Krátké křídlo spojuje minulou kvadraturu s Josefskou kaplí. Do gotického prostoru sakristie ústí menší pravoúhlý portál. Klenba sakristie se skládá ze čtyř kříţů klenutými na střední osmiboký pilíř. Klínová ţebra, jeţ jsou na bocích vyţlabená, souvisle vystupují z centrálního pilíře a blokují se na stěnách v koutech zakulacenými svazky. Později přístavby schovaly dříve západní bohatě profilovaný portál kostela v gotickém rázu. Reichertová K., 1977; str Co se týče zajímavého krášlení uvnitř gotického kostela, je zapotřebí zmínit obraz, nesený dvěma anděly, jesuity Igáce Raaba od sv.klimenta z Prahy, Povýšení sv. kříţe, darem od jezuitského provinciála Petra Janovky. Stěny kostela jsou krášleny obrazy v rokajových rámech, obrazy kříţové cesty z druhé poloviny 18. století od Itala Josefa Cereghettiho, jenţ je místní malíř a rodák z Chrudimi. Mystickou neskonalou krásu svatyně zdůrazňuje záře světla několika barev z osmi postranních a tří podlouhlých hrotitých, pruty oddělovaných barevných oken. Lašek F., 1945; str. 26 Z doby dnešní je pro chrám významný rok 1994, kdy zde byla zaloţena kolegiátní kapitola, na počest 650. výročí vzniku litomyšlského biskupství. Rekonstrukce kostela 25

26 s proboštstvím začala v roce 1995 a trvala 5 let. Jednotlivé objekty byly prostřeny novou fasádou, odhalily se nově nalezené nástěnné malby a v kostele byla posazena nová dlaţba. V roce 2000 nahradily postarší varhany J. Kobrleho, z počátku 20. století., nové varhany od firmy Vladimír Grygar (Varhany Prostějov), které poskytují interpretaci hudby všech hudebních stylů a jsou jedny z největších v Čechách. Kostel Povýšení svatého Kříţe s proboštstvím [online]. [staţeno ] Kostel Povýšení sv. Kříže s proboštstvím Zdroj: Galerie fotografií z Litomyšle [online]. [staţeno ] togalerie&foto= Obr.č.8: Kostel Povýšení svatého Kříţe duchovní gotická památka Ve středověku městu velice dopřával Jan ze Středy, jenţ mu v roce 1360 vydal veliké privilegium, zakládal cechy: v roce 1357 cech řeznický, pekařský, r krejčovský, 1378 tkalcovský a soukenický, 1413 ševcovský a následovně 1415 sladovnický. Tím byl poloţen velice dobrý základ pro řemeslnou výrobu a pro celý obchod města. V této době byly zaloţeny tzv. městské knihy, do nichţ se zapisovaly privilegia města a kupní či jiné smlouvy samotných měšťanů. Roku 1418 konšelé se 26

27 sousedy vybudovali převáţně z vlastních nákladů novou radnici. Dle tehdejších tradic byla z větší části dřevěná, jen věţ a komora pro věci vzácné byly kamenné. Nejedlý Z., 1954; str Za dob husitství byla i Litomyšl pro husitskou revoluci. Pod záštitou náboţenství museli lidé za ledasco platit penězi. Jan Hus údajně deklaroval, ţe,,zvláště v litomyšlském biskupství, v němţ sú byli kněţie krví svú oplatek zkrvavili, a podávali to za Kristovu krev. Na denním pořádku snad bylo podplácení a dosazování svých známých na různé posty. Národnostní a sociální poměry tedy postupovaly k husitské revoluci. Do města v roce 1400 došel zakladatel Betlémské kaple Jan z Milheimu. Nejdůleţitější osobností města z dob husitství je Mikuláš z Litomyšle. Narodil se po roce 1350, byl jako jeden z prvních děkan artistické (filozofické) fakulty, byl stoupencem Wiclifových názorů a vyučoval Jana Husa. Této době se i připisuje konec litomyšlského biskupství po útocích na město, například Sirotky na jaře roku Nejedlý Z., 1954; str Období renesance Renesance spjatá s humanismem pomyslně odděluje středověk a začínající novověk. Komplikace se středověkým universalismem se nejvíce prohlubují v italských městech. Renesance se pokoušela o návrat antických ilusí z vzorného pozemského řeckého ţivota ve středověku. I toto markantní období v dějinách Evropy zanechalo stopy v Litomyšli. Důkazem toho je níţe přiblíţený dům U Rytířů a litomyšlský zámek. Dějěpis.info Renesance a humanismus [online]. [staţeno ] V době pohusitské drţeli město aţ do roku 1547 Kostkové z Postupic. Zajistili, aby Litomyšl patřila v letech 1475 aţ 1548 mezi význačná střediska Jednoty českobratrské se sídlem jejích biskupů. V Litomyšli vytvořili významný sbor včetně školy, špitálu, hřbitova a tiskárny. Od roku 1532 byla Litomyšl residencí biskupa Jana Augusty. Taktéţ zabezpečili nejrůznější výhody pro měšťany, kupříkladu určitou svobodu od poplatků, novou výstavbu domků zejména v dnešní městské části Záhradí nebo konstruování nových mohutných hradeb přiměřených novým poţadavkům bezpečnosti města. V 16. století je kulturní ţivot ve městě v duchu vzdělávacích potřeb Jednoty bratrské, a taktéţ úzce spojen myšlenkami humanistickými. Důleţité sídlo ve městě měla bratrská tiskárna, kde dokonce vyšla díla Husova, v překladu knihy Lutherovy, spisy biskupa Augusty aj. Díky 27

28 protikatolickému myšlení ztratili Kostkové Litomyšl. Jejich odchod znamenal pro Litomyšl konec působení Jednoty bratrské ve městě. Po skončení vlády Kostků z Postupic město vlastnil král a vystřídalo se zde pár zástavních drţitelů. Novou tvář poté dali městu od roku 1567 Vratislav z Pernštejna, zvaný Nádherný za okázalé vystupovaní, a jeho španělská paní Marie Manrique de Lara. V tehdejším vzezření se hospodářské příjmy získávaly pronajímáním pozemků a šlechta se pokoušela podnikat vystavěla hospodářské dvory s novými postupy hospodaření a řemeslnou výrobou. Byly zřizovány pily, cihelny, pivovary, hamry či sklárny. Pernštejnové vynikali v hospodaření především jako výborní stavebníci. Vratislav se zaměřil na nové vybudování litomyšlského hradního paláce. Reichertová K., 1977; str Dům U Rytířů Dům U Rytířů je povaţován za nejvýznamnější renesanční měšťanskou budovu ve městě. Dům je situován na Smetanově náměstí. Kameník Blaţek po pořízení domu v roce 1530 jej po ničivém poţáru v roce 1546 rekonstruoval. Od 70. let minulého století je zde umístěna výstavní síň Muzea a galerie v Litomyšli. Dům U Rytířů se nazývá dle postav v průčelí stavby, jeţ Alois Jirásek aplikoval v povídce,,u Rytířů ve své sbírce Maloměstské historie. Vnějšek jednopatrové měšťanské stavby, se dvěma oblouky podloubí, zdobí přepychová kamenická dekorace s motivy nosoroţce, koní, lva, mořských panen nebo ptáků. Uprostřed jednotlivých oken nalezneme čtyři hlavy vousáčů, po boku dvě sochy rytířů v brnění, a dva měšťany ve stylovém rouchu. Interiér je význačný mimo jiné renesančním kazetovým stropem. Uprostřed mezi okny vidíme pilíře z pískovce okrášlené kamenickou ornamentikou. Vrchní patro, propojené s domy v sousedství, a čtyři sály fungují jako prostory pro expozice výtvarného umění. Tkáč V., 2006; str Litomyšlský zámek V poledne 18. března 1568 byl poloţen základní kámen za účasti známého císařského stavitele Jana Baptisty Avostalise, který se podílel na stavbě praţského Belvedéru. Další kolegové stavitele byli mistr Hans, císařský architekt Avostalis, kameníci Baptista a Jakub a ostatní zedníci či robotníci. Prvně se počítalo s přestavbou starého paláce Kostků, jenţ byl poškozen v letech při městských poţárech. 28

29 Avšak nakonec z toho byla celkem nákladná kompozice renesančního zámku. První etapa stavby trvala do roku 1573, v letech následujících ( ) byla vystavěna zámecká kaple a následně i severní strana zámku ( ). Ve své době patřil litomyšlský renesanční zámek se svým vnitřním vybavením na první příčky mezi renesančními zámky českými. Reichertová K., 1977; str Sgrafitování litomyšlského zámku prováděl Šimon Vlach, důkazem pro to je jeho podpis a pitoreskní portrét na zrcadle jednoho pole na kapli. Během stavby byla zbořena věţ starého hradu, proto se s trochou fantazie stavělo jako na zelené louce, tudíţ zámek je do dnešní doby jednolitý. Stehlík F., 1957; str.14 Litomyšlský zámek je umístěn ve vyšší poloze, s opěrnou strmou zdí, severovýchodně od jádra města. Podél opěrné zdi vystupuje cesta k zámku, která ústí do barokního portálu průjezdu západní části hospodářské zámecké budovy. Mezi jiţním hospodářským traktem, západní zahradní terasou, východním a severním terénem anglického parku se nachází na pomyslné platformě dnešní zámek. Z vnějšku je třípatrová stavba spjata do pravidelného půdorysu připomínající čtverec. Avšak z průčelí na východě je znatelný polygonální závěr kaple se sousedící schodišťovou budovou a na ortogonální věţ na severovýchodním nároţí. Z vnitřku zámku jsou dvě nádvoří. Hlavní nádvoří, ve formátu čtverce při obvodní zdi na jihu, je obehnáno otevřenými arkádami ze tří stran ve všech patrech zámku. Figurální sgrafito s mýtickými scénami pokrývá stranu čtvrtou na severu. Další nádvoří malé se nachází u severní obvodní zdi, od hlavního ho dělí úzký trakt v hloubce jednoho pokoje. Na západě pod křídlem jsou rozlehlé sklepy, a na jihu zase renesanční sklepy, ze kterých vedlo zazděné schodiště na dvůr. Zmínila bych, ţe ve sklepích se našly zbytky gotických klenebních náběhů, a v zazdívce i kvádr románského obloučkového vlysu, coţ archeologům přispěje k zdařilému zkoumání této stavby. Stehlík F., 1957; str Oko externího pozorovatele zámku vidí především skoro pravidelný, ucelený, v půdorysu kvadratický, spojitý kubus. Je to jistě způsobeno hladkými sgrafitovými stěnami s plochami, uvnitř kterých se odkrývají pravidelně řazená okna a rytmus pásů štítkové attiky. Bliţší zkoumání ale napoví, ţe hmota stavby není homogenní. Na západním průčelí otočeném k městu je pravidelná řada seskupení štítků, střídavě je tu typ 29

30 jednovrstvového štítku a typ třívrstvého štítku. Na jihu zase najdeme dvě skupiny štítů při koncích průčelí, ale střed arkády je bez štítů. Tři hustě vedle sebe trojpatrové štítky jsou zase na západním konci průčelí. Na východní straně bych jako nepravidelnost uvedla například nepravidelný půdorys, ze kterého vyčnívá polygon závěru kaple. Při celkovém rozboru zámku nakonec dojdeme k výsledku, ţe je zámek seskupen z několika nestejně prostorných budov. Samostatně stojí kaple a sousedící schodišťová budova. Potom jiţ v místnostech zámku zpozorujeme tři druhy kleneb klenbu valenou, klenbu kříţovou s vysoce vytaţenými hřebínky a klenbu podobnou klenbě kapucínské na obdélném půdorysu nebo neckové klenbě bez zrcadla. Stehlík F., 1957; str Dojem litomyšlského zámku je dojmem nehmotné lehkosti a svěţí malebné historické rozmanitosti, kde ale vyniká trojrozměrnost stavby. Podstata dojmu za jisté tkví ve zmíněné sjednocenosti a jednoduchosti. Nádvoří zámku, všechna průčelí, komíny a volné plochy jsou zakryty sgrafity. Sgrafito je plošný, grafický přepis plastické rustiky. Okna zámku jsou ve tvaru čtverce, podvojná s pravoúhle zaříznutým nečleněným ostěním s rámem v ploše průčelí. Attikový pás zámku ukončuje architektonickou hmotu stavby, jeho členění je hmotně plastické. Byla zde vyuţita attika štítková z důvodů popření hmotnosti. Kaţdé průčelí zámku odpovídá jeho vlastní situaci. Nejpravidelnějším je průčelí na západě; severnímu průčelí odpovídá původně vstup k zámku a intimní spojení se zahradou je následně spjato s jiţním průčelím. Hlavní zámecké nádvoří obepíná ze tří stran dvoupatrový arkádový ochoz, plná zeď drţí čtvrtou stranu, jejíţ pohledovou stěnu pokrývá figurální sgrafito s důrazem na epický obsah scén. Arkádové nádvoří je výtvarným podkladem zámku. Menší nádvoří zámku není v souladu s osou a je zmenšeno o přibudovanou krytou chodbu ze severu. Místnosti zámku jsou vybaveny podobně a k podmínkám tehdejší společnosti. Liší se od nich jenom kaple vertikálně dvoupatrová s přiléhající apsidou. Ve vnitřku se odráţí tehdejší víra k bohu. Dále se v zámku nalézají čtyři schodiště a asi tři skupiny místností - samostatné, různého významu a podle funkcí. Kompletně se vše propojuje do formální renesanční pravidelnosti. Celkově dnešní zámek hodnotíme jako vyspěle renesanční s odpovídající úrovní řadových severoitalských architektů zhruba z poloviny 16. století. Stehlík F., 1957; str

31 Tento odstavec bych chtěla poskytnout Frebonii Eusebii, poslední dědičce pánů z Pernštejna, kteří vládli Litomyšli 80 let. Pro Litomyšl jsou páni z Pernštejna populární stavbou zámku, zaloţením piaristické koleje a třistaletého gymnázia, vděk jim patří i za stavbu piaristického kláštera, zaloţení dvora v Nedošíně roku 1630 či stavební památka pivovaru. Roku 1631 se Frebonie stala dědičkou po bratrovi Vratislavovi. Frebonie povolala do Litomyšle piaristy pro provedení protireformace a výchovu mladých katolíků za ideálu jesuitů. Protoţe se poddaní tajně učili učení husitskému, bratrskému nebo helvetskému a luteránskému místo onoho katolického. Následně Frebonie vykoupila po poţáru domy Nového města na Olivetské Hoře. Kdyţ se roku 1644 začalo vyučovat ve školách, na přání Frebonie se děti na koleji učili nejen latinskému jazyku, ale i češtině, teprve zhruba o třicet let později byla zavedena němčina. Na poţádání nevlastního otce, nejvyššího zemského písaře Krištofa Vratislava z Mitrovic, zakládá chlebíčkovou nadaci. Kaţdou sobotu byly ţákům rozdávány bochníky chleba. Bohuţel ve věku padesáti let Panna Frabonie umírá. Litomyšl pak měl dědit, dle jejího odkazu po smrti Václava Eusebia (poslední český majitel), hrabě Maxmilián Trautmasdorf. Lašek F., 1945; str Za pozornost stojí, ţe po poţárech z let 1775 a bylo vystavěno zámecké divadlo se souborem unikátních jevištních dekorací pod jménem vídeňského dvorního malíře divadelních kulis Josefa Platzera. Dále pak byly provedeny klasicistní krajinné nebo geometrické nástěnné malby v mnoha místnostech zámku valdštejnským malířem Dominikem Dvořákem na sklonku devadesátých let 18. století. Zámek byl pro svoji uměleckou a architektonickou hodnotu v roce 1962 vyhlášen Národní kulturní památkou, rovněţ jakoţ i na počest národního hudebního skladatele Bedřicha Smetany, jenţ se narodil v zámeckém pivovaře 2. března Roku 1999 byl zámecký areál významně zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Zámek Litomyšl. [online] Cit Dostupné z www: 31

32 Litomyšlský zámek Doba baroka Obr.č.9: Zámek Litomyšl hodnotná renesanční stavba Baroko je obecně definováno jako období přemrštěného pohybu, průzračného lehce vyloţeného detailu, aby zformoval napětí, rozpustilost a majestátnost v umění malířském, sochařském, hudebním nebo literárním. Z katolické Itálie baroko zase dále putuje po Evropě, taktéţ i do Litomyšle. Navajo baroko [online]. [staţeno ] Po roce 1600, kdy postupně renesance přešla ve sloh baroka. V letech v Litomyšli vládla rytířská, štýrská, německá rodina Trautmansdorfů. Pro město do dnešní doby velmi významná. Díky nim zde proběhlo značné mnoţství stavebních úprav, jeţ jsou charakteristické pro současnou moderní podobu Litomyšle. Komnaty na zámku byly za jejich doby vybaveny barokním nábytkem, jenţ ve Francii za časů Ludvíka XIV. exceloval přepychem bytové kultury. Jan Bedřich navázal po Frebonii se stavbou piaristické koleje, po jejímţ dokončení zde byl osazen bohatý portál ve vrcholném barokním slohu s dubovými dveřmi. Kostel Panny Marie byl dobudován v polovině 17. století vedle koleje. Posléze byly ve městě stavěny latinské školy, s nimiţ je spjat nejprve soukromý, později od a znova veřejný dvouletý ústav filozofický, obligatorní pro studenty, kteří pak dále chtěli studovat na vysokých školách práva, lékařství nebo bohosloví. Lašek F., 1945; str Zdroj: Zámek Litomyšl [online]. [staţeno ] 32

33 Piaristický chrám Nalezení svatého Kříţe Klášterní chrám Nalezení svatého kříţe byl vystavěn na místě první gymnaziální budovy a kaple, kde pobývali piaristé, v letech Tato honosná barokní stavba neodmyslitelně patří k nejdůleţitějším architektonickým památkám ve městě spolu i s dnešními upravenými klášterními zahradami, které zdánlivě propojují Kostel Povýšení sv. Kříţe s piaristickým chrámem Nalezení svatého Kříţe. V minulých dobách byl piaristický chrám nazýván Mariánský poutní kostel. Téţ kdysi býval kostelem studentů a litomyšlských filozofů. Chrámu se věnovali jedni z nejlepších představitelů baroka z doby na počátku 18. století. Prvních pět let stavěl vlašský sochař a stavitel, dvorní architekt císaře Leopolda v Praze, Jan Kř. Alliprandi, který pocházel ze známé veronské rodiny. S detailnějšími plány mu pomohl Ital Mikuláš Rossi, jenţ se zdrţoval v Mladé Boleslavi. V letech byl vedoucím stavby praţský Fr. Max. Kaňka, téţ stavitelem například části praţského Klementina. Zde si ho ceníme za kreslené či hliněné návrhy zejména na sochařskou výzdobu kostela. Pro chrám je nadmíru významná smlouva z roku 1721, kterou sjednal hrabě Frant. Václav Trautmansdorf s vyhlášeným barokním umělcem Matyášem Braunem za pomoci bratrů Pacákových. Díky Pacákovým dílnám se v 18. století stala Litomyšl centrem východočeského baroka. V paktu se pojednávalo o sochařské výzdobě chrámu. Tři poţáry chrámu a koleje, z let 1735, 1775 a 1814 zapříčinily jisté slohové změny uvnitř kostela. Do chrámu vede průčelí s pískovcovými portály dle Brauna a Kaňky, včetně sochařské výzdoby Pacáka, na balustrádě se sochami českých patronů sv. Prokopa a Václava od Brauna, uprostřed na štítě s monogramem,,maria. Kromě toho jsou zde významné sochy čtyř evangelistů spolu s pacholetem a třemi zvířaty, vidinami apoštola sv. Jana a proroka Ezechiela a dva postranní oltáře sv. Václava a Panny Marie. Hlavní oltář s obrazem Vincence Fischera z roku 1778, profesora akademie ve Vídni, byl mnohokrát přestavěn. Vincenc vyhotovil kopii shořelého obrazu od Vlacha Fr. Trevisaniho, Na levé straně, pod Ukřiţovaným, leţí na klíně Máří Magdaleny s bolestmi Panna Maria a bezvládnou ruku jí zdvihá miláček Páně sv. Jan na pravé straně od kříţe. Klasicisující rokoko představuje hlavní oltář společně s kněţiště se dvěma sloupy vzadu. Vedle oltáře reprezentuje klasicismus sochy Petra a Pavla od Martina Kellera. Jeho dílem zde je reliéfová dřevořezba na stěně v pozadí oltáře i socha Boha Otce. V neobyčejném zlatém rámu vyniká kopie Zbraslavské Madony nalevo od hlavního oltáře jako památka z dob nejstarší středověké domácí malby. Kaple v postranních lodích s oltáři okrašluje řezbářská rokoková architektura Františka Pacáka 33

34 zhruba z poloviny 18. století. Dubové zpovědnice se zlatým monogramem Panny Marie jsou patrně také z dílen Pacáka. Lašek F., 1945; str Kostel slouţící především studentům, bohosluţbám piaristů a místo pohřbívání rodu a Valdštejnů-Vartenberků a Trautmannsdorfů, opustili piaristé roku O 10 let později byl prohlášen havarijní stav chrámu a vedly se spory o jeho nutné rekonstrukci. Od počátků sedmdesátých let minulého století, jiţ pod vlastnictvím státu, o chrám pečuje Památkový ústav v Pardubicích. Na počátku let 80. bylo demontováno vnitřní vybavení kostela a část z něho byla poskytnuta k restaurování. Na sklonku 90. let, pod záštitou festivalu Smetanova Litomyšl, zde bylo uspořádáno několik koncertů. Dílčí rekonstrukce byla pak provedena ( ), a v letech i rekonstrukce koleje. Avšak restaurátoři ještě zcela neprovedli rekonstrukci interiéru. V nynější době chrám není volně přístupen veřejnosti. Piaristický chrám Nalezení svatého Kříţe s kolejí [online]. [staţeno ] Chrám Nalezení sv. Kříţe Zdroj: Galerie fotografií z Litomyšle [online]. [staţeno ] = Obr.č.10: Chrám Nalezení sv. Kříţe významná barokní stavba Litomyšlska 34

35 Městský hřbitov Značnou funkci v dějinách města měl městský hřbitov. Jiţní partie nynějšího zámeckého návrší, konkrétně prostor mezi jiţní částí zdi zámeckého parku, stavbou městského muzea a chrámem Nalezení svatého Kříţe s přilehlou kolejí piaristů, právě tato oblast byla údajně nejstarším pohřebištěm v Litomyšli za raného středověku. Hřbitov zdobil románský kostelík sv. Klimenta, který fungoval jako farní kostel pro vzrůstající sídliště pod návrším, které Přemysl Otakar II. pozvednul na město v roce Důkazem toho jsou kosterní ostatky na Jiráskově ulici z let , kdy byl realizován archeologický výzkum. Ovšem archeologové nenalezli pozůstatky románského kostelíka sv. Klimenta. Pakosta O., 2010; str. 7-8 Nový hřbitov (kompletně přestěhován) byl ve městě od 1831 u relativně umělecky skromného kostela svaté Anny, který postavila Marie Anna, rozená Berková z Dubé a Lipého, na návrší na horním předměstí v zahradách v letech Předtím vcelku 383 let postačoval hřbitov vedle farního kostela Povýšení sv. kříţe. Na hřbitově u svaté Anny se naskýtá soubor pomníků od empiru po zdejší dobu. Z empiru tu zbyly figurální plastiky truchlících andělů či smutečné ţenské postavy. Nalezneme na zdejší půdě především barokní, litinové ţelezné kříţe na kamenném podstavci ve tvaru hranolu. Poutavý je velký jehlan s vypouklým poprsím z kamene nad zkříţenými vavřínovými ratolestmi u místa spánku spisovatele A.V. Šmilovského od sochaře Jiřího Jansy z roku Z poloviny 19. století pochází tzv. kaple typ měšťanského náhrobku a zakryté náhrobky studenými příkrovy z kamene v prostém antickém stylu. Sochařská škola z Hořic zde zanechala památku z let 1910 v podobě pískovcového pomníku se sochami truchlících sirotků u hrobu Julie Muţíkové, a za zmínku rovněţ stojí, ve slohu novoklasickém, mramorová socha antické ţeny na hrobce Floglovy rodiny z počátku 20. století. Od praţského architekta E. Beránka zde stojí pilířový pomník M. D. Rettigové. Vedle ní jsou zde pohřbeni i další váţení občané města jako například dcery Terézy Novákové nebo Mařenka, dcera Aloise Jiráska. Celkově toto místo odpočinku, městský hřbitov, působí ve stínu mohutných lip značně melancholicky. Lašek F., 1945; str

36 3.4.7 Období osvícenecké a obrozenecké Období osvícenské můţeme v českých zemích umístit zhruba do konce 18. století a počátku století devatenáctého. V této době věda postupně vytlačovala náboţenství a rovněţ i feudalismus, jehoţ důleţitým pilířem byla církev. Obrozenecké hnutí s postupem času sílilo v uvědomování národního společenství, kdy pozornost vědců byla upřena směrem k literární historii, kritickému dějezpytu nebo jazykozpytu. Výchově a vzdělávání mělo být nápomocná populární literatura, divadla či nakladatelství. Beze sporu důleţité mezníky v tomto období: rok 1773, jenţ znamenal úlevu v náboţenství, a následné zrušení jezuitského řádu; a dále vydání patentu tolerančního v roce 1781, jenţ zaručoval náboţenskou svobodu pro některá nekatolická vydání. Marie Terezie vydala robotní patent roku 1775, a konečně pak 1781 znamenalo jistou svobodu zrušení nevolnictví. Dále byla stanovena pro děti povinná školní docházka. V tomto interesantním historickém období drţeli Litomyšl Valdštejnové-Vartemberkové, kteří se museli vyrovnat se silou selských bouří. Přesně Jiří Kristián z Valdštejna tvrdě postupoval proti selským bouřím na Litomyšlsku v období i za pomoci zdejšího pluku generála Josefa hrab. Colloreda, Velkopřerova maltézského řádu. Na Litomyšlsku se doslýcháme o problémech náboţenských souvisejících s tolerančním patentem, který zrovnoprávnil v zemi katolíky s evangelíky a legitimně připustil konec pronásledování kalvinistů nebo luteránů. Poněkud přísně se pak jednalo proti evangelíkům a tajným zbytkům českých bratří. Na konci 18. století je zaznamenán výskyt blouznivců na Litomyšlsku, obzvláště na Budislavsku. Reichertová K., 1977; str Za moci Valdštejnů ve městě byly odklizeny pozůstatky kostkovského opevnění, po němţ zbyla výhradně Červená věţ. Konec 18. století je dobou oprav na litomyšlském zámku, zapříčiněných poţárem z roku Opravy završilo vybudování nového divadla. Barokní divadlo v druhém poschodí zruinoval poţár. Nové divadélko se jiţ nacházelo v přízemí západního zámeckého křídla a dochovalo se zcela dřevěné. Pracovali na něm pánové: městský truhlář Václav Bonaventura, malíř Dominik Dvořák, štafír Jan Birno a řezbář Jiří Bartoš. Hlediště bylo připraveno pro 150 diváků z řad šlechty i pozvaného měšťanstva, naproti hledišti byla hlavní větší lóţe a postupně vedle osm malých lóţí. Vídeňský dvorní divadelní malíř Josef Platzer byl autorem jevištních dekorací v tomto divadle, zrovna jako v divadle vídeňském dvorním či Stavovském divadle. Platzerova tvorba je následkem jeho záliby o přírodní scenérie, historickou architekturu a interiéry mystického rázu. Na programu divadla byly zejména hry převzaté z Burgtheatru, 36

37 dokladem můţe být od divadlem oblíbeného autora Friendricha Wilhelma Zieglera rytířská fraška Milenec a sok v jedné osobě. Reichertová K., 1977; str Vzhled města zřetelně ovlivnily úpravy města po ničivých poţárech z roku 1775, nebo ze závěru válek napoleonských v roce Jednalo se o úpravy ve ztvárnění průčelí budov či urbanistické adjustace. Stromy kaštany zkrášlily městské valy. Prostý empírový styl si ponechaly z tohoto období domy na náměstí. Empírový styl zanechal stopy i na městském hřbitově, v jehoţ centrální části se nalézá empírová kaple z poloviny 19. století, nacházející se nad hrobkou komtesy Jindřišky a Josefy hr. Fünfkirchenové. Tímto stylem vynikl zejména stavitel František Bergr. Historie Litomyšle v sobě ukrývá mnoho velkých tvůrčích individualit figurujících v dobách českého národního obrození. Konzistentní podpěrou protireformace podpořené šlechtou byly školy litomyšlských piaristů, na kterých studovalo mnoho studentů, kteří právě excelovali v dobách národního obrození. Vyučovalo se zde v německém jazyce jiţ od konce 18. století, a v polovině 19. století tady vyučovali učitelé světští. Působil zde známý přírodovědec Jan Evangelista Purkyně ( ). Dále celá skupina profesorů působila s národním uvědoměním, zejména učitel na filosofii Bonifác Buzek ( ); astronom a fyzik Florus Staschek či profesor historie s protiněmeckým postavením German President. Litomyšlští osvícenci byli historik Ant. Šanta nebo litomyšlský rodák Fr. A. Brauner ( ), politik bojující za zrušení roboty. Proslulá je osvícenská studentská legie z 19. března 1848, o které vypovídá Alois Jirásek ve svém díle Filosofská historie. Litomyšlský hospodářský úředník Josef Buchtele ( ) se zaslouţil o zaloţení měšťanské gardy ve městě. Po roce 1848 se bohuţel uzavřel Filosofský ústav díky době despotického absolutismu. Avšak od 60. let 19. století se národní hnutí rozjelo nanovo. Rok nato byl v Rakousku zaveden únorový patent s ústavním ţivotem, v českých zemích se organizovaly první volby do sněmu, výlučně měl úkolem pozvat panovníka ke korunovaci na krále českého. V měšťanském prostředí se budovaly nejrůznější ochotnické spolky, pěvecká sdruţení, organizovaly se slavnosti, zakládaly se české hospodářské a průmyslové školy nebo i školy pro vzdělávání dívek a ţen. Na škole v Litomyšli byl český jazyk prosazen od roku Reichertová K., 1977; str

38 Nyní bych se chtěla věnovat osobnostem, které v Litomyšli za dob českého národního obrození ţily, či jinak významně toto město proslavili. A myslím, ţe město zformovaly do podoby moderní. A samozřejmě měly bezpochyby určitý vliv na genius loci Magdalena Dobromila Rettigová V období osvícenském váţená paní Magadalena Dobromila Rettigová mohla svou iniciativu v duchu národního obrození plně vyuţít a dále rozvíjet v společensky aktivním východočeském městě Litomyšli, čímţ rozhodně město v těchto dobách bylo. 31. ledna 1785 se narodila Magdaléna Dobromila Rettigová (rodným jménem Artmannová) ve Všehradicích u Hořovic. Její jméno si spojujeme s první českou spisovatelkou, českou buditelkou, autorkou známých kuchařek, autorkou básní, kratších próz nebo divadelních her. Rettigová navštěvovala školu v Plzni. Její otec byl zaměstnán jako panský úředník, po jeho nešťastném úmrtí se s matkou přestěhovaly do Prahy. Rettigové zprostředkoval vstup do české společnosti její manţel J. S. Rettig ( ), povoláním soudní úředník a spisovatel, kterého si Magdalena vzala roku 1807 a měla s ním tři děti. Ţivot Rettigové je úzce spjat s městem Ústí nad Orlicí, dále Rychnovem nad Kněţnou a konečně Litomyšlí. Magdalena se řadila k literárnímu společenství J. L. Zieglera, spolupracovala s nakladatelem J. H. Pospíšilem z Hradce Králové. Díky nimţ nastartovala spisování v češtině. Korespondovala si i učenými kněţími, měšťanské dívky učila vést domácnost a hlavně na ně měla vlastenecký vliv. V Litomyšli zapadala do centra kulturního dění. Ve svých prózách se snaţila dosáhnout citové, morální a volné výchovy. Jinak zde uvedu několik významných děl. Mezi nejhlavnější patří Domácí kuchařka aneb jednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské z roku Je to účelná příručka pro ţeny. Nalezneme v ní rady i návody k řízení kuchyně; doporučení k vystupování ţeny jako matky, manţelky nebo vlastenky. Mezi další tvorbu Rettigové patří Arnošt a Bělinka, Mařenčin košíček, Věneček pro dcerky vlastenecké nebo Jaroslav a Terinka; dále i divadelní hry Bílá růţe anebo Masopustní ţert. Zdroj: Spisovatelé.cz Magdalena Dobromila Rettigová [online]. [staţeno ] Dostupné z www: 38

39 Věnuji-li se pobytu Rettigové přímo v Litomyšli, kam se Rettigovi stěhovali v listopadu roku 1834 z Rychnova nad Kněţnou. Stěhovali se sem i z nároku studia nejmladšího syna Josefa Liboslava na zdejším litomyšlském gymnáziu, kde byly výjimečně i dvě filozofické třídy. Jinak do města se Rettigovi přestěhovali bez dcery Jindřišky, jeţ se právě přestěhovala do Prahy kvůli vstupu do Stavovského divadla. Manţel Jan tu byl dosazen na místo druhého zkoušeného radního při magistrátu ode dne 10. listopadu Nové bydliště Rettigivých se od Rychnova nad Kněţnou v jejich době docela diferencovalo. Litomyšl byla plošně rozsáhlejší, rušnější, akčnější, vedla zde císařská silnice z Vídně do Prahy, existovala tady dostavníková doprava, poštovní linka. V Litomyšli bylo jiţ zmíněné piaristické gymnázium, včetně filozofických tříd, které v oné době zahrnovalo přes pět set studentů. Ve dvacátých letech zde byla zaloţena industriální škola pro děvčata, kde se dívky po absolvování běţné školy cvičily v ručních pracích. Ve městě se nacházela knihtiskárna a knihař J. Q. Veselík zde zprovoznil knihkupectví. Zkrátka ve městě bylo mnoho moţností ke společenskému a kulturnímu vyţití. V roce 1835 ţena purkmistra paní Rollerová iniciovala zaloţení stálého divadla v hostinci u Černého orla, čímţ se toto divadlo stalo jedním z prvních na venkově v Čechách. Hru Vdovec a vdova přeloţila paní Rettigová pro litomyšlské divadelní ochotníky. Stimul dala rovněţ Rettigové zámecká paní, hraběnka z Valdštějna- Vartenberka ke tvorbě frašky Koš pro zámecké loutkové divadlo. Rettigovi se i velmi přátelili s vyučujícími na piaristickém gymnáziu, zejména pak s profesorem dějepisu P. Germanem a profesorem fyziky P. Florusem Staškem. Mimo jiné, oni přemluvili mladého Rettiga k učitelské dráze řádového kněze. P. Floruse Staška, fyzika a astronoma, bych zde ještě vytkla, ţe díky němu Litomyšl vkročila do české historie techniky o něm napsala i Magdalena v roce 1841 do Květů. Za vděk P. Florusovi a jeho příteli z vídeňské univerzity A. V. Ettinghausenovi náměstí v Litomyšli bylo prvním předmětem daguerrotypického snímku v Čechách, coţ uţ pak stálo jen nedaleko k cíli moderní fotografie. Mimoto se Rettigová v Litomyšli věnovala deklamační akademii studentů, kde se recitovaly zejména české vlastenecké básně, a nadále se zapojovala ve svých klasických kursech pro dívky. Jejich program byl asi následující: dopoledne probíhalo u Rettigů vaření, a odpoledne zase tvorba ručních prací, zvláště vyšívání, pletení nebo háčkování. Dvakrát do týdne se četla zejména uţ česká literární tvorba. Jako perlu bych zde uvedla, ţe Rettigová byla ve městě přezdívána,,předsedkyní pro chlastání vody, protoţe propagovala pitný reţim vody a bojovala proti alkoholu; a,,komisařka pro cudnost, 39

40 jelikoţ kladla důleţitost na mravné smýšlení matek a ţen vůbec. O mravnost se v praktickém ţivotě pokusila i na místní industriální škole formou odměn za slušné a pilné chování dívek prostřednictvím nadace. Johanides J., 1995; str Nyní se orientuji na literární činnost Rettigové v Litomyšli. Uţ po prvním roce pobytu zde v tiskárně vydává svazek mravoučných povídek Kvítí májové dcerkám českým a moravským. Jinak pokračovala na své Domácí kuchařce, jeţ byla určena zejména měšťanským domácnostem. Jiná nová kuchařská kníţka moţná spíše pro ţeny z venkova - Dobrá rada slovanským venkovankám, aneb pojednání, kterak by ony pokrmy sprosté lacině i chutně připravovati mohly, vyšla roku Dále zde vydala a sepsala jiţ specializované Pojednání o telecím mase. Její pokroková kniha byla - Kafíčko a vše co je sladkého. Roku 1840 vyšel v Praze spis Mladá hospodyňka v domácnosti, jak sobě počínati má, aby své i manţelovy spokojenosti došla. Jak jiţ název nakusuje, jednalo se o doporučení k chování k manţelovi, pořádku, ctnosti nebo náboţenství. Rettigová zde psala i poučení do praxe, zejména pak kladla důraz na hospodaření ţen v domácnosti, vţdy slušném a líbivém oblékání a pilném pracování ve své domácnosti. Mimo jiné objevíme praktické rady na pletení punčoch, čištění skvrn i například ošetřování peřin, dodrţování hygieny v domácnosti, léčbu nemocných nebo recepty na zavařeniny z ovoce. Dle mého názoru jsou její knihy do jisté míry bezpochyby pokrokem v tehdejší době, a moţná ve svých časech nemají obdoby. Ale pravdou je, ţe Rettigová nepoţadovala ţádné radikální změny v pozici ţeny v pojetí jak uţ politickém nebo právním. Ocenila bych její úsilí. Její píle směřovala k vzdělanosti ţen, aby ţeny své potomky dobře vychovávaly, správně pečovaly o domácnost a rovněţ byly hrdými Češkami. Potom bych na tomto místě měla vůli se skromně zmínit o osobním setkání Rettigové s Němcovou v Litomyšli. Avšak jednalo se pouze o střet stařenky s velmi mladou ţenou. Jak čas ubíhal, přesněji 26. července 1844 po doţitých sedmdesátinách zemřel Jan Sudiprav Rettig. Vdovu Rettigovou naštěstí zaopatřil i nejmladší syn Josef, jenţ v Litomyšli prodléval jiţ s řádovým jménem Ondřej na piaristické koleji. Bohuţel 5. srpna 1845 paní Magdalena Dobromila Rettigová mře. Jako pohnutka se uvádí vodnatelnost, ale po městě se mezi sousedy vyprávělo, ţe jistou příčinou bylo i selhání jater. Poznačila bych, ţe ke stému jubileu jejího narození, konkrétně roku 1885, jí ţeny z Litomyšle vybudovaly v centrální části hřbitova kamenný 40

41 pomník. Při osmdesátém výročí její smrtí, v roce 1925, byla pak na budově jejího skonu odhalena její pamětná deska. Johanides J., 1995; str Magdaléna Dobromila Rettigová Zdroj: M. D. Rettigová [online]. [staţeno ] Obr.č.11: Magdaléna Dobromila Rettigová česká spisovatelka a autorka kuchařek 41

42 Boţena Němcová Mezi další hvězdné osobnosti, které se v Litomyšli zdrţovaly, náleţí bez kontradikce česká spisovatelka Boţena Němcová. S přesvědčením můţeme tvrdit, ţe vlastenecké období vyţadovalo veliké ţenské osobnosti, vzorovým příkladem by mohla býti i výše zmíněná Magdalena Rettigová. Boţena Němcová se narodila podle určitých napovídajících údajů 4. února Existují jisté dohady, ţe byla snad dcerou sestry kněţny Kateřiny Záhaňské. Oficiálně ale jejími rodiči rakouský Němec, panský kočí Johann Pankl, a česká sluţka Terezie Novotná. Své dětství zaţila Barbora Panklová v Ratibořicích u České Skalice. Zde na ni měla jistý vliv babička paní Magdalena Novotná, povoláním tkadlena z Náchodska, a dohledný ţivot na blízkém zámku. V dospívání pobývala na výchově v rodině panského úředníka ve Chvalkovicích. Tady se jí odemkla knihovna na zámku, a ona se pustila do četby. V roce 1837 se stává manţelkou o deset let staršího úředníka finanční stráţe Josefa Němce, přesvědčeného Čecha a zároveň ţáka Josefa Jungmanna, jemuţ porodila čtyři děti. Ţivot s ním souvisel s neustálým stěhováním, a jako pozitivum můţeme shledat, ţe jí obohacoval pro epické vyprávění. Němcovi se díky neustálým přesunům ocitli zejména na těchto místech Červený Kostelec, Josefov, Polná, Praha, a pro naše povídání důleţité v Litomyšli. Lehár J., Stich A., Janáčková J., Holý J., 1998; Ve spojení s Boţenou Němcovou se jistě mnohým z nás vybaví její proslulá Babička. Pobyt babičky spolu s vnoučaty v údolí Ratibořic. Mezi lidmi vzdělanými i prostými je toto dílo ceněno jako výstiţné líčení ţivota z počátku devatenáctého století, a je to dílo zejména národopisné. Lelek J., 1920; str. 9 Co se obecně týče díla Boţeny Němcové, z její první tvůrčí literární činnosti pocházejí básně Ţenám českým, Slavné ráno a Moje vlast. Centrem jejího zájmu byly lidové tradice a folklór, tedy pak lidové pohádky a prózy z venkovského prostředí. Věhlasné jsou Slovenské pohádky a pověsti s proslulou pohádkou O dvanácti měsíčkách. Její pílí bylo převyprávět lidové pohádky podle sebe. Zpravidla v jejích pohádkách dobro vítězí nad zlem. Publicistickou tvorbu započala na popud Františka Klácela, vydavatele Moravských novin. Pro tuto epochu jsou typické Obrazy z okolí domaţlického - seriál národopisů, O prostonárodním léčení na Domaţlicku, Selská svatba v okolí Domaţlic, a rovněţ i jiné články z oblasti Chodska. Píše i cestopisy, především ze slovenského 42

43 prostředí Obrazy ze ţivota slovenského, Vzpomínky z cesty po Uhrách a Z Uher nebo Kraje a lesy na Slovensku. Svou pozornost povídkám věnovala aţ ke konci svého ţivota. Ostatně byla její literární tvorba zaměřena tradičně sociálně. Vyzdvihovala čestný, obyčejný lid nad namyšlenými zbohatlíky. Toho jsou exemplářem hlavní postavy povídek Chýše pod horami, Pan učitel, nebo Dobrý člověk. Mezi proslulé povídky, v nichţ nalezneme mravní poučení, mimo jiné i náleţí Divá Bára, V zámku a podzámčí, Karla, Podhorská vesnice, Chudí lidé a další. Přední je její dílo Babička, pro které našla inspiraci ve své babičce Magdaleně Novotné, obyčejné ţeně z venkova. Babičku psala po smrti syna Hynka. Toto dílo jistě četlo s oblibou jiţ mnoho dětských generací. I kdyţ její ţivot byla nejedna bolest, její dílo je jedinečné a patří k výkvětům z období obrozeneckého v Čechách. Boţena Němcová. [online] Cit Konečně její pobyt v Litomyšli. Co se týče závěrečných let velikánky Boţeny Němcové v Litomyšli, dochovalo se málo pamětních informací. Tyto údaje o jejích posledních letech ţivota ke studiu poskytla její dcera Dora prostřednictvím její paměti a z uchované rodinné korespondence. Přístupné veřejnosti jsou prameny z časopisů a ostatní literatury, pro něţ informace poskytla Dora Němcová, spisovatel V. K. Jeřábek a pan MUDr. Frant. Teplý. Jak uţ víme, Němcová se bohuţel nedoţila ani svých 42 let. Ve 22 letech podniknula svoji literární kariéru v Praze v roce 1842, coţ se stalo její ţivotní náplní vedle výchovy čtyř potomků. Během jejího ţivota se musela vyrovnat s těţkým břemenem, kdy manţel v dobách suţujícího Bachova absolutismu neměl schopnost finančně dobře zabezpečit rodinu, a kdy ani ona sama nebyla dostatečně finančně ohodnocena za svou literární tvorbu. Avšak dozajista ji můţeme povaţovat za ţenu bojující. Materiální bída, nemoc nebo úmrtí syna Hynka jistě nebylo mnohdy povzbuzující. Autor pramenu Josef Lelek se zmiňuje, ţe Němcová, v době svých finančních obtíţí, má smluveno s Augustou v Litomyšli, ţe bude vydávat její posbírané spisy. Jinak Němcová setrvávala v Litomyšli celkem dvakráte, údajně se zde i stavila v průběhu své příjemně strávené návštěvy u Klácela na Horách u České Třebové. Prvně zde pobývala po dobu jednoho roku od roku 1839 se svým muţem a prvním synem Hynkem. Do Litomyšle přišli prvně z Josefova. Dokonce v místě bydliště, na Smetanově náměstí č. p. 27, se jí 16. října 1839 narodil syn Karel. Druhý pobyt následoval po dohodě s litomyšlským nakladatelem Augustou, s kterým ve výsledku dojednala, dle údajů i snad 43

44 na doporučení Jana Nerudy, který od roku 1860 upravoval II. Ročník,,Obrazů ţivota pro Augustu, a do kterých sama Němcová publikovala slovanskou pohádku,,o krásné pastorkyni. Nerudovi tu vyšla tragédie Francesca di Rimini. V závěru roku 1860 bylo patrné, ţe Litomyšl v rozkvětu školství v Čechách vystoupí jako vzor ostatním městům jako Písek. Josef Kučera, agrochemik a redaktor, s Ant. Augustou byli činní v centru pokrokové strany ve městě z důvodu zřízení české školy po vzoru Písku a Prahy, a na zasedání zastupitelstva obce po vánočních svátcích byly uznány nástiny od profesorů J. B. Lambla a Jana Krejčího, ţe se v Litomyšli zrealizuje plán české hlavní školy, české reálky, a při které bude navíc průmyslová škola a vyšší dívčí za ředitelství Lambla. Avšak tyto úmysly byly pozastaveny. Je nutno zmínit, ţe Augustovo nakladatelství v Litomyšli bylo, mimo praţského Kobrova nakladatelství, největším nakladatelstvím českých knih na venkově, v letech vydávalo velice ceněná díla. Však v této době byly zakládány čtenářské besedy a národ oslavoval spisovatele vlasti. Ba i podotknout, ţe Němcová by byla sepsala ţivotopis Magdaleny Dobromily Rettigové, jeţ v Litomyšli vlastenecky působila, ovšem k tomu bohuţel nakonec ve výsledku nedošlo. Po druhém příjezdu do Litomyšle je Němcová s péčí přijata Augustou a ubytovává se na horním náměstí, kde setrvávala mariánská socha na vysokém sloupu, kašna a byl dohled k radniční věţi, v hostinci,,u modré hvězdy č.p. 84 (dnes,,u zlatá hvězdy ), který v oné době patřil paní Tobolářové, vdově po strýčku paní Augustové. Od místa bydliště měla blízko k Augustově tiskárně,,na kopečku v blízkosti proboštského kostela. Za práci pro Augustu měla přislíbený i honorář, ale dle dostupných zdrojů jiţ Němcová nemohla pracovat na sto procent svých sil. Manţel po ní v této době chce, aby se vrátila do Prahy kvůli hrozícímu rozvodu. V roce 1861 Augusta její spisy posbírané vydává, které si dále bude ještě moci upravovat v září roku Avšak z důvodu váţného tělesného, ale i duševního vyčerpání a zklamání, jí manţel Josef Němec 28. listopadu odváţí do Prahy. Nemůţeme se chlubit tím, ţe před odjezdem, konkrétně 7. Listopadu, Augusta listem vybízí Němcovou, aby předala svůj výtisk Babičky jak je, aby se i nadále tiskl, a nabádá ji k opuštění Litomyšle. Tak zůstala Němcová v této době opuštěná a trpěla hmotným nedostatkem. Vydání svého díla Babičky se dočkává aţ těsně před svou smrtí, evidentně ji korektura knihy dostatečně neuspokojila. Lelek J., 1914; str Literární procházka, spisovatelé v Litomyšli. [online] Cit

45 Zdroj: Fotografické přílohy: Němcová [online]. [staţeno ] Obr.č.12: Boţena Němcová zakladatelka české novodobé prózy Malíři Litomyšl proslavili i malíři. Malíř Antonín Dvořák, narozen roku 1817 ve mlýně v nedalekých Němčicích. Po studiích na vídeňské akademii vyučuje kreslení na litomyšlském gymnáziu. Známý krajinář Julius Mařák ( ) byl jeho studentem. Max Švabinský byl zase studentem grafiky u Mařáka, pobýval v blízkém Kozlově. Proslulý malíř Václav Boštík, pocházející z Horního Újezdu u Litomyšle, studoval na litomyšlském gymnáziu. Reichertová K., 1977; str. 84 Hudební Litomyšl Věhlas městu vynáší kaţdým rokem mezinárodní operní festival s názvem podle slavného rodáka hudebního skladatele Bedřicha Smetany - Smetanova Litomyšl. Smetanova Litomyšl je evidentně po Praţském jaru nestarším hudebním festivalem v České republice. Smetanova Litomyšl probíhá kaţdoročně jiţ od roku 1949, nyní uţ patří věhlasné hudební akce naší republiky. Boštík M., 2008; str

46 Bedřich Smetana Litomyšl je nepochybně proslulým místem narození našeho legendárního hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Svět hudby v 19. století znamená rozvoj tvořivosti ve své zajímavé vrstevnatosti esteticky i sociálně důrazně tvarované sféry folklóru městského, vesnického, vzdělané činorodosti profesionální nebo amatérské, které se s postupem času rozděluje na teritorium umění esteticky honosného a tvorby spotřební. Léta znamenají zrod a tříbení novodobé české národní kultury. V centru se nachází 19. století, přesněji původ novočeské písňové tvorby a sousledné formování českého jazyka jako hudebního příkladem Jakub Jan Ryba (Zwölf böhmische Lieder, 1800); na opačném konci typický rok 1900 pro konec tvorby Fibicha, Dvořáka a nastoupení jejich ţáků. A právě ve vnitřku se nalézá hraniční rok 1860 rok vstupu Bedřicha Smetany do české hudební kultury. Ottlová M., Pospíšil M., 1997; str. 8-9 Známý hudební skladatel Bedřich Smetana ( ) je autorem značného mnoţství symfonických básní. Smetanova dětská léta, včetně jeho mládí, byla velice radostná. Jeho otcem byl František Smetana, sládek v panském měšťanském pivovaře přepychového v oné době Valdštejnského litomyšlského zámku. 2. března 1824 se Františkovi narodil syn Bedřich, který si jiţ od svého narození zaslouţil oblibu u rodičů a sester, i přesto ţe po něm ještě matka porodila dva syny, coţ velice ovlivnilo Smetanu v jeho následném citovém ţivotě. Díky otcově snaze ţila celá rodina dle tehdejších poměrů v blahobytu. V Litomyšli Smetanovi pobývali v prvním nádvoří zámku v přízemí pivovaru vlevo od hlavního vchodu. Hoffmeister K., 1915, str. 7-8 Rodný byt Bedřicha Smetany můţeme navštívit. Pro návštěvníky je připravena expozice v přízemním prostranství někdejšího zámeckého pivovaru z dětství Smetany, které jistě i ovlivnilo později jeho vlastní tvorbu. Roku 1831 se rodina odstěhovala do Jindřichova Hradce, kde bydleli ještě v prostornějším a modernějším bytě v prvním poschodí pivovaru. Od roku 1835 rodina přebývala na zámečku ve svobodném dvoře v Růţkově Lhotici u Čechtic. Mezi další místa, kde Smetana pobýval, patří Plzeň, Praha, Goteborg ve Švédsku nebo Jabkenice. Otec František měl hudbu v oblibě, proto pověřil obchodníka Jana Chmelíka, jenţ vedl hudební produkce hraběti Valdštejnovi, aby se Bedřichovi věnoval. Nejprve se Smetana pokoušel hrát na housle, poté na klavír. 46

47 V Litomyšli měl svůj první koncert dokonce ve svých šesti letech. V dalších letech Smetana studoval gymnázium v několika městech s nepříliš vynikajícím hodnocením prospěchu, z důvodu nedodrţení poslušnosti zanechal studia v Praze, kde ho více zajímal jak kulturní, tak společenský ţivot, a kde dával přednost své hudební tvorbě. Následkem finančních problémů svého otce, byl Smetana donucen, hledat si prostředek k obţivě. Roku 1844 dostává funkci učitele hudby u hraběte Leopolda Thuna, a ještě byl svou tchýní přiblíţen s oceňovaným učitelem Prokschem, jenţ ho pak soukromě učil. To vše ukončil v roce 1847, protoţe se pokoušel být virtuosem, avšak s neúspěchem. Rok nato dává ţádost Zemskému guberniu o souhlas k hudebnímu ústavu, který slavil po svém následném zaloţení úspěchy. Mimo to Smetana vyučoval ve šlechtických rodinách. V roce 1894 má svatbu s Kateřinou Kolářovou. Proslavilo ho umělecké sdruţení Concordia. Jako umělec zaujímal stanovisko k revolučnímu roku Komponoval pochody a polky. Památku Klavírní trio g moll sloţil na památku zemřelé dcery Bedřišky, jeţ měla rovněţ hudební talent. V dalším období Smetana z Prahy odchází do švédského Goteborgu, kde si naplňuje své přání býti dirigentem. Avšak setkává se s další ţivotní prohrou. Na tuberkulózu mu v Dráţďanech, cestou do rodné, vlasti umírá ţena. Další jeho manţelkou se pak stala Bettina Ferdinandiová. Po sezóně roku 1860 se navrací zpět domů. V Čechách získává členství v Měšťanské besedě, zastává předsednictví hudebního ansámblu Umělecká beseda, stává se sbormistrem pěveckého sdruţení Hlahol a kapelníkem opery Prozatímního divadla od roku Komponuje opery jako Braniboři v Čechách, národní Prodanou nevěstu, Libuši nebo Dvě vdovy. Tragický rok 1874 přináší Smetanovi ohluchnutí, zanechá práce v divadle, ale i nadále píše. Cyklus symfonických básní Má vlast, sbor Píseň na moři, Věno, Modlitba, dvě řady Českých tanců; opery Hubička, Tajemství a Čertova stěna jiţ vznikají po ohluchnutí díky jeho geniální fantazii. Důleţitě 11. června 1881 zahájili provoz Národního divadla jeho Libuší. Ve svých šedesáti letech 12. května 1884 umírá. Bedřich Smetana. [online] Cit Expozice rodný byt Bedřicha Smetany. [online] Cit Dostupné z www: 47

48 Bedřich Smetana Zdroj: Smetanova Vltava a Šárka [online]. [staţeno ] Obr.č.13: Bedřich Smetana litomyšlský rodák Alois Jirásek Mezi významné osobnosti, které v Litomyšli pobývaly, patří zaručeně Alois Jirásek. Alois Jirásek, narozen 23. srpna 1851 v Hronově, je znám jako český dramatik, prozaik či tvůrce historického románu. Po absolvování gymnázia studoval Jirásek na praţské filozofické fakultě, coţ mu pomohlo získat jisté kontakty se spisovateli časopisu Lumír. Středoškolským profesorem v Litomyšli se stává Jirásek po úspěšném studiu v Praze a za vděk mu jsme především z důvodu zásluhy, ţe se Litomyšl stává kulturním centrem vedle Prahy. Litomyšl ho velice inspirovala v tvůrčí činnosti, poté se znovu přestěhoval do Prahy, zde sepsal nejvíce ze svých románů. Romány můţeme rozdělit dle času od dob mystických, příkladem mohou být Staré pověsti české, aţ po devatenáctém století, zejména se ale zabývá obdobím husitským, pobělohorským a národním obrozením. Zmínila bych zde několik nejznámějších děl: dramatická trilogie o ţivotech těchto osobností Jan Hus, Jan Ţiţka, Jan Roháč; román o ţivotě Jiřího z Poděbrad Husitský král; z období protifeudálního odboje Psohlavci; román z protireformačního útlaku Temno; pětidílný román z éry českého národního obrození F.L.Věk; povídku 48

49 z Litomyšlska Filosofská historie; symbolická hra Lucerna; dílo určené mládeţi Staré pověsti české a mnoho dalších. Dokonce v květnu roku 1917 se účastní Manifestu českých spisovatelů, jehoţ náplní bylo donutit české poslance k hájení zájmů národních. Po vzniknutí Československa byl Jirásek zvolen do Národního shromáţdění, rovněţ působil v letech jako senátor za pravicovou národní demokracii. 12. března 1930 zmírá v Praze. Spisovatelé.cz Alois Jirásek [online]. [staţeno ] Alois Jirásek Obr.č.14: Alois Jirásek čestný občan Litomyšle Kdyţ se Jirásek roku 1874 přistěhoval do Litomyšle jako mladý třiadvacetiletý muţ, měl na svém kontě pár otištěných povídek v centrálních v oné době beletristických českých listech. Tudíţ byl u měšťanského obyvatelstva zprvu hned velmi váţen. Sice tu jiţ pobývalo mnoho slavných osobností. Od dob M. D. Rettigové, přes období kdy tu působil A. V. Šmilovský, a pobyt slavné národopisné literátky Boţeny Němcové. Uznalým pro město se stává jiţ po svém příchodu do města, Alois Jirásek se stal spisovatelem o Litomyšli, o jejích krásách, tím přidal další kapku do poháru naplněného kapalinou historickou a kulturní. Proto i my Litomyšlané teď hrdě říkáme:,,jiráskova Litomyšl. Nejedlý Z., 1911; str. 3-4 Zdroj: Alois Jirásek foto [online]. [staţeno ] 49

50 Nyní přiblíţím Jiráskův pobyt v Litomyšli. Příjezd Jiráska do města je datován k říjnu roku Prvně byl mladý Alois Jirásek suplujícím učitelem na gymnáziu, kde vyučoval český jazyk, německý jazyk a dějepis, který byl v jeho době spjat se zeměpisem. U studentů byl údajně dosti oblíben a ctěn nejen za vděk jeho básnického stylu v přednášení. Avšak celkově prosazoval raději přísnost. Za dob Jiráska měli učitelé jisté výhody, pozůstatky z dob piaristů, jednalo se například o sousedské styky, akademické přestávky a vůbec mírnější reţim. Jirásek z tradic ve městě posbíral podklady pro dílo Filosofská historie. První dvouleté pobývání Jiráska bylo u paní Benoniové, na náměstí, na západní straně, proti pomníku Smetany. Ve svých 26 letech byl Jirásek dosazen na funkci učitele na městské reálce (nynější základní škola), kde učil 18 aţ 19 hodin týdně po ţácích v jednotlivých třídách mimo v období po roce 1881, kdy ve výsledku zůstalo ve třídě jen do 5 ţáků. Tudíţ se po postátnění reálka ruší a slučuje se v letech v gymnázium (dnešní budova Městkého muzea). Druhé bydlení Jiráska ve městě ( ) bylo na pozemku dnešní pobočky České spořitelny u paní domácí Wildrové, kde v později bydlela Teréza Nováková. Jako vášnivý malíř Jirásek zvěčnil arkýř a portál tohoto domu. V tomto čase se s oblibou přátelil a scházel s pamětnicemi starobylé, historické a kulturní Litomyšle. Vděčnost městu vyjádřil Jirásek svojí tvorbou, dílem Filosofská historie, tištěná roku 1878, v šestém vydání z roku 1904 dokonce autor vyzdvihl Litomyšli poděkování za čestné měšťanství. Filosofská historie zaručila Litomyšli slávu, zejména pak v tehdejších ideách vlastenectví. Dílo vylíčil vlastenecky, romanticky a moţná i eroticky, z důvodů svého mládí a zamilovanosti do slečny Marie Podhajské, kterou si následně bere za ţenu. Děj Filosofské historie se odehrává v Litomyšli, z patrné části je pravdivě podloţen skutečnostmi a je úzce spjatý s historií města, zejména filosofickým studiem v letech , tedy za časů národního obrození. Ve městě se Jirásek setkával nejen se studenty, ale i bohatými měšťany. Fakticky na městském hřbitově odpočívají skutečné postavy: P. German, historikus, slečna bytná Elis, P. Šanra, děkan a rovněţ paní Rolerová. Avšak smyšlenými byli například Špína, Frýbort nebo Márinka. A studenti, legionáři, v realitě na barikádách v Praze zajisté nebojovali. Jiráska třetí pobyt v Litomyšli ( ) byl v budově u Kasalů na Smetanově náměstí, kde se stává otcem dvou dětí a píše mimo jiné spisy: U Rytířů za vzoru sousedního domu s podsíní v renesančním stylu nebo spis Na staré poště - popisující ţivot na staré poště ve městě před rokem Dále čtvrté bydlení Jiráska ve městě ( ),,Na Buřvalce u domácího Seidla, v prvním patře hostince na Záhradí, na malém 50

51 náměstí, které se později pojmenovalo na Jiráskovo. V tomto bytě se mu prý bydlilo nejlépe, coţ znamenalo nejplodnější roky autora, a odtud se nadále nestěhoval. Zde na Záhradí se scházel zejména s profesorem Josefem Novákem a spisovatelkou Terézií Novákovou. Nakonec poslední dva roky pobývání Jiráska ve městě ( ) znamenaly pro Jiráska důleţité postavení na místním gymnáziu. V této době píše epopej F. L. Věk. Rozvrhuje Lucernu z podstaty existence urbáře panství v Litomyšli z počátků 17. století, kde nalezl záznam o chalupnících na Záhradí, kteří z důvodů robotní povinnosti pečovali o světlo a oheň na zámku. Na Buřvalce vznikla spisy jako Krajanka, Černá hodinka, Pandurek, Paní kněţna o vévodkyni Zaháňské z Babičky Boţeny Němcové; Johanka o litomyšlském jinochovi Jeníkovi; historické romány Psohlavci; Starosvětské obrázky děj kupecké rodiny z Litomyšle; Starosvětský obrázek o Rézince a Karlíčkovi z Litomyšle a několik dalších spisů. Ještě zmíním spisy, v jejichţ námětu figurovala Litomyšl: Vojnarka, Otec, historická a idylicko-rozmarná veselohra M. D. Rettigová, Lucerna, Rozmarínka, F. L. Věk a druhá díl Jiráskových Pamětí. Další tvůrčí literární činnost měl pak Jirásek vedle Litomyšle v Praze. Ve svých 37 letech odešel Jirásek do Prahy, kde se stal profesorem na gymnáziu v ulici Ţitné, kde setrval jako vyučující po doby 34 let. Ve výsledku téměř s jistotou můţeme tvrdit, ţe vztah Jiráska k Litomyšli byl větší měrou kladný. Dle Jiráska bylo nazváno litomyšlské gymnázium Gymnázium Aloise Jiráska v Litomyšli, které se nyní nachází na ulici T. G. Masaryka. Novotný V., 1933; str Rozkvět města ve století devatenáctém a dvacátém Ani tato století významný kulturní a historický základ Litomyšle nepoškodila, i z příčiny neexistence rozsáhlejšího průmyslu ve městě. Tkalcovství z 18. století se moderněji dále uţ moc nevyvíjelo. Do drobných podniků se centralizovalo obuvnictví kolem zlomku století 19. a 20. století. Aţ roku 1882 se město lokální tratí zapojilo na význačnější ţelezniční tah Praha Česká Třebová. Je třeba zvýraznit značný růst obyvatelstva v Litomyšli. Roku 1850 zde ţilo 5169 občanů, za 50 let jiţ 7882 lidí a konečně roku 2000 obyvatel 9671 bez připojených obcí. Z 19. století jako důleţitou budovu zmíním městskou reálku, lokalizovanou na náměstí Toulovcově, po rekonstrukci 1932 má úlohu sboru Církve československé husitské. Podle projektu F. Felkla a J. Hintertrӓ gra byla vybudována základní škola na ulici Zámecké. Před secesním 51

52 Smetanovým domem z počátku 20. století, na území dřívějšího letohrádku Karlov, projektovaným pány V. Šulcem, J. Šulou a J. Velflíkem, byly provedeny určité úpravy. Smetanův dům je v dnešní době příspěvkovou organizací města, a je určen pro divadelní představení, hudební koncerty, plesy, programy tuzemských nebo zahraničních umělců, taneční kurzy nebo je místem setkaní zastupitelů města. Z roku 1907 se v sousedství Smetanova domu nachází budova dnešní Vyšší odborné školy pedagogické a střední pedagogické školy v Litomyšli dle návrhu D. Hnídka ve slohu novorenesančním. O kousek dále, po toku místní řeky Loučné kdysi setrvávala synagoga z roku 1910, o jejímţ staviteli se vedou spory, roku 1968 bohuţel došlo k jejímu zboření. V 70. letech minulého století na tomto území vzniklo typické panelákové sídliště. Skřivánek M., 2006; str Ţidovská komunita byla evidentně na území Litomyšle uţ v století na území mezi Dolním městem (Nové město) a zámkem, během třicetileté války se však rozplynula. Jiná ţidovská osada byla na lemu historického jádra v,,českém předměstí, nynější výše zmíněné sídliště. Za městem se do dnešní doby uchránil ţidovský hřbitov. Chrastilová J., 2008; str. 183 Smetanův dům Zdroj: Smetanův dům - divadlo [online]. [staţeno ] Obr.č.15: Smetanův dům dnes místo pro společenská setkávání 52

53 Zrod 20. století je charakteristický pro město vznikem nové Masarykovy čtvrti s osou nynější ulice T. G. Masaryka. J. Kreml zde postavil dle plánů F. Vlacha stavbu hospodářské školy (1910), vedle byla postavena podle architektů F. Čtrnáctého a J. Tymicha dříve Zemská průmyslová škola (1929). Důleţitou stavbou A. Ausobského na Masarykově ulici je Gymnázium Aloise Jiráska v Litomyšli pocházející z roku Ausobský rovněţ navrhl budovu dnešního internátu, bývalého úřadu okresního. Rok 1981 přinesl zakončení stavby přeloţky silnice I/35, coţ mělo pro město neblahé následky. Město se tím oddělilo na dvě pro pěší chůzi nepříznivě přístupné části, tím byla způsobena újma především budově Lidového domu z roku Silnici muselo vyhovět mimo jiné i mnoţství domů, na území dnešního autobusového nádraţí, nazývaného Bělidla. Skřivánek M., 2006; str. 29 Po zlomovém roku 1989 byly kolem Masarykovy ulice zhotoveny dvě základní školy. První z nich byla z roku 1993, druhá základní škola dle podkladů ing. arch. R. Bárty. Sekundární z nich je stavba třetí základní školy z roku 1997 dle návrhů G. Křivinka a A. Buriana, kteří projektovali i městkou sportovní halu, jenţ je situována nad třetí základní školou. Roku 2000 byly pro veřejnost dány do provozu klášterní zahrady u piaristického kláštera, jeţ byly upravovány dle V. Babky, Z. Sendlera a R. Květa. Mimo jiné jsou zde k vidění plastiky známého českého sochaře, Litomyšlana Olbrama Zoubka. Ostatně klášterní zahrady slouţí pro odpočinek návštěvníků, eventuálně se zde konají nejrůznější kulturní akce. Skřivánek M., 2006; str. 30 Klášterní zahrady Zdroj: Galerie fotografií z Litomyšle [online]. [staţeno ] &foto= Obr.č.16: Klášterní zahrady s pěti plastikami Olbrama Zoubka 53

54 Portmoneum Museum Josefa Váchala v Litomyšli Vhodné k návštěvě je ve městě Museum Josefa Váchala v Litomyšli. Portmoneum, včetně malířova muzea, bylo veřejnosti odemknuto 26. června Jedná se o přízemní domek s omítkou bleděmodré barvy ve stylu spíše venkovském. Portmoneum je výsledkem činnosti přátel Josefa Váchala a Josefa Portmana, ale i začátkem podnětů pro tvorbu nové práce. V onom roce vznikla Nadace Paseka, jeţ ve městě prosadila zřízení školy restaurátorské, která roku 2000 dosáhla řádu vysokoškolského bakalářského institutu pod záštitou Univerzity Pardubice. Grafik Josef Váchal je věhlasný tvůrce knih s bohatým zdobením. V období vymaloval stěny nynější budovy v prostorách tiskaře, knihovníka a učitele Josefa Portmana, okrášlil rovněţ i nábytek. Avšak temperové malby byly postupem času devastovány. Na úryvku devadesátých let se však malby restaurovaly pod jménem nakladatele Josefa Horáčka. Uvnitř muzea nalezneme dva pokojíky s přepychovým zdobením fantaskními, temperovými malbami. V pokojích je zachován původní nábytek a okolní stěny zpestřují idylické texty. Malý kabinet zkrášlují malby s námětem snového profilu,,meditace o svobodném zednářství ; velký kabinet na stropě prezentuje,,rej skřetů, hříšníků, duchů a dalších bytostí na báni nebeské. Romantická krajina v horách v záhlaví s andělem stráţným objímá postel ozdobenou malbami. Kaše J., 2003; str. 4 9 Tkáč V., 2006; str Moderní architektura v Litomyšli Ve městě se dobře rozvíjí jistý stavební fond, jenţ navyšuje svoji sbírku staveb, provádí retuše ulic, dvorů nebo interiérů. Na tomto místě bych za jisté zmínila zimní stadion. Stadion patří do areálu Černá hora, s architektonickým návrhem pak jeho zastřešení pak přišla díla Aleše Buriana a Gustava Křivinky. Jistě novou stavbou je internát Pedagogické školy v Litomyšli, který najdeme na ulici Strakovské, rovněţ díky uskutečnění projektu předních architektů Gustava Křivivinky a Aleše Buriana. Ve městě se rovněţ rozvinula i bytová zástavba, konkrétně Obytný dům C 10 na sídlišti u nemocnice dle architekta Josefa Pleskota, Jiřího Trčky, Zděňka Rudolfa a Veroniky Vaškové; dokonce vyhrál druhé místo v soutěţi Nový domov 2005 pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj. Dále byly zrealizovány v letech projekty 54

55 bytové výstavby A2 a A3 na sídlišti u nemocnice od architektů Filipa Tittelbacha, Radka Lampa a Josefa Pleskota. Zajímavostí je dvojhvězda plastika Federica Diaze a Mariána Karla označující symbol dvou tělesných dvojhvězd, na místě půdorysu Kopalova rodného domu. Byla zde umístěna na počest jeho devadesátého výročí narození. Rodný dům Kopala býval na rohu Nádraţní a Havlíčkovy ulice, v něm se roku 1914 narodil světoznámý astronom, profesor Harvardské univerzity v USA, Zdeněk Kopal. Město Litomyšl, 2009; str Shrňme to, ţe 1965 bylo město Litomyšl vyhlášeno městskou památkovou rezervací, konkrétněji roku 1962 se zámek stal národní kulturní památkou, aţ roku 1999 byl zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jmenování Litomyšle Historickým městem datujeme k roku Pro město je proslulá i schůze sedmi prezidentů středoevropských, kteří se zde sešli na pozvání našeho tehdejšího prezidenta Václava Havla v roce Rok na to do města zavítal španělský král. Skřivánek M., 2006; str. 30 Úmluva o permanentním zachování světového dědictví přírody a lidstva, vyhlášená pod názvem,,world HERITAGE PATRIMOINE MONDIAL, byla uznána na generální konferenci 16. listopadu 1972 na konferenci v Paříţi. Ujednání se stalo obratem v dějinách lidstva druhu Homo Sapiens na celé Zemi. Tkáč V., 2006; str. 10 Pro sportovní vyţití se stala význačná stavba krytého Městského bazénu Litomyšl. V roce 2010 byla završena jeho výstavba. Vedoucí projektu stavby bazénu byl Ing. Martin Hucek. Městský bazén je pro návštěvníky vybaven plaveckým bazénem o délce 25 m, neplaveckým bazénem určeným dětem, bazénem s vířivkou, venkovním výplavovým bazénem, tobogánem nebo parní lázní. Realizace projektu navázala na koncepci trvalejšího charakteru - rozvoj rekreačně sportovního areálu Černá hora dle návrhů architekta Aleše Buriana z roku 2000, díky níţ se uskutečnila rekonstrukce Městského stadionu Černá hora včetně dobových atletických drah, zastřešení zimního stadionu, nebo mimo jiné provedena stavba Tenisové haly SPORT (k účelům tenisu, squashe nebo bowlingu). Bisová J.,Severová M., Lilie září 2010, str. 3 Městský bazén Litomyšl [online]. [staţeno ] 55

56 V tomto oddíle bych okrajově chtěla připomenout nejdůleţitější investiční projekt v současné historii města Litomyšl Revitalizace zámeckého návrší. Počátky tohoto projektu sahají jiţ do první poloviny roku Dle návrhů se provedou úpravy těchto celkem jedenácti objektů: I. nádvoří, pivovar, jízdárna, konírna, horní nádvoří, stáj, kočárovna, park, piaristická kolej, piaristický kostel a předzámčí. Město se domnívá, ţe finanční výdaje projektu budou činit asi 400 miliónů Kč včetně DPH. Hlavní metou celého návrhu je oţivení zámeckého návrší a jeho plnohodnotné připojení se do ústrojí města a regionu. Realizaci projektu umoţnil nemalý příspěvek Integrovaného operačního systému Evropské unie. Severová M., Lilie únor 2011, str Školní vzdělávací program Je vyhovující, ţe znalost obce je předem ustanovená prostřednictvím následujících školských dokumentů pro základní vzdělávání. Tyto závaţné písemnosti v teritoriu občanské výchovy zde patřičně objasním. Přiznejme si, ţe znalost našeho mikroregionu, naší obce a vůbec naší domoviny vytváří dobré předpoklady pro důstojný ţivot občanský, společenský ale i rodinný. Rovněţ si je třeba uvědomit skutečnost, ţe já jako obyvatel a zároveň občan obce, se mohu účastnit budování své obce, mít připomínky nebo poznámky spjaty s ţitím v příslušné obci, a popřípadě se s nimi obracet na oprávněný úřad. Důleţitost znalosti našeho regionu je jiţ nepřímo ustanovena ve vzdělávacích programech škol. Nyní bych se pokusila definovat vzdělávací program dle Pedagogického slovníku od Průchy, Walterové a Mareše. Vzdělávací program můţeme aplikovat do několika významů. Za prvé je to kurikulární dokument, který definuje komplexním způsobem koncepci, obsah, cíle a někdy i další parametry vzdělávání daném stupni vzdělávání nebo druhu školy. Nejčastěji je schvalován regionálními nebo státními orgány školství, a je normativního charakteru, coţ znamená, ţe ovládá vzdělávací procesy ve školách a determinuje tvorbu následujících kurikulárních dokumentů (vzdělávacích standardů, učebnic atd.). V Česku byly zpracovány vzdělávací programy pro základní a mateřské školy, ze kterých tři byly úředně schváleny MŠMT ČR. Z jejich bází mohou pak školy uskutečňovat školskou edukaci. Příkladem je Vzdělávací program Obecná škola (1995), Vzdělávací program Základní škola (1996), Vzdělávací program Občanská škola (1995; 56

57 od školního roku 1997/98 pod souhrnným názvem Obecná škola) nebo Vzdělávací program Národní škola (1997). Některé z dalších vzdělávacích programů se ještě přezkoumávali, jako tomu bylo například s programem Zdravá škola. Veškeré jmenované programy vzdělávání vystupují z klíčového nadřazeného dokumentu Standard základního vzdělávání (1995). Vedle těchto programů ještě byly akceptovány programy pro školy speciální: Vzdělávací program zvláštní školy a Vzdělávací program pomocné školy a přípravného stupně pomocné školy (1997). Navíc byl odsouhlasen Standard středoškolského odborného vzdělávání (1997), jenţ je hlavním dokumentem pro zpracování vzdělávacích programů ve školství odborném. Za druhé se skloňuje termín vzdělávací program ve smyslu individuálního studijního plánu, zejména pak pro edukaci jedinců se zdravotním postiţením. Průcha J., Walterová E., Mareš J., 2008; str Základní vzdělávání je určeno zejména k tomu, aby pomohlo vyzískat a následně zlepšovat klíčové kompetence, a zejména darovat spolehlivý základ všeobecného vzdělávání zaměřeného hlavně na situace spřízněné ţivotu, a vůbec na jednání v ţivotě praktickém. Mezi nejdůleţitější cíle našeho vzdělávání dozajista nepochybně patří: tvořivé myšlení; logické uvaţování a řešení problémů; získání taktiky k učení a motivace pro další celoţivotní vzdělávání; všestranná a účelná komunikace se svým okolím; spolupráce a respektování práce a dosaţených úspěchů sebe sama a ostatních; projev zodpovědné a svobodné osobnosti; projev pozitivních citů v chování, jednání a proţívání ţivotních situací; naše vnímání k ostatním lidem a okolí kolem nás; aktivní rozvíjení a ochrana vlastního fyzického, duševního a sociálního zdraví; snášenlivost k ostatním lidem nebo také seznámení se s vlastními moţnostmi, ţivotní a profesní orientací. Jinak klíčové kompetence je označení pro soubor vědomostí, schopností, dovedností, postojů nebo hodnot pro opravdový osobnostní rozvoj. Zvláště bych vyzdvihla tyto nejzákladnější kompetence: k učení, kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů, kompetence interpersonální a sociální, kompetence pracovní nebo občanské kompetence. Míním, ţe i v této oblasti lidského rozvoje lze uplatnit mé téma bakalářské práce. Bárta K., 2005; str V rámcových vzdělávacích programech se reflektují přednosti vzdělávání určené v Bílé knize. Jejich instalací nadchází důleţitá transformace charakteru vzdělávání v českém školství jako takovém. Bílá kniha poukazuje zejména na posílení autonomie školy. Jako nositeli se rozumí sami pedagogové. Je dán zřetel na nejen nové formy 57

58 hodnocení (neboli evaluace) ţáků (jejich chování, výstupních kvalit apod.), ale i na sebehodnocení (neboli autoevaluaci) učitelů i školy samotné. Tato evaluace, a rovněţ autoevaluace, je důleţitá pro vzdělávání z důvodu moţnosti sousledného sledování vzdělávacích procedur probíhající ve vyučování a adaptovat je přetvořeným podmínkám. RVP stojí na konceptu tzv. klíčových kompetencí, coţ jsou vlastně komplexy vědomostí, schopností, dovedností, postojů a dalších nepostradatelných hodnot pro osobnostní rozvoj samotného ţáka a jeho následného zařazení se do společnosti. RVP ZV stanovuje tyto základní kompetence: kompetence k řešení problémů, kompetence k učení, kompetence sociální a personální, kompetence komunikativní, kompetence pracovní a kompetence občanská. Významné je, ţe výchova k občanství podpoří vývoj a rozvoj všech výše uvedených kompetencí. Klíčové kompetence jsou však v RVP silně spjaty s obsahem vzdělávání. Výplň vzdělávání je určen ve vzdělávacích oborech, jeţ náleţí do širších obsahových útvarů, tedy do vzdělávacích oblastí. Obsah vzdělávání samostatných vzdělávacích oborů daných v RVP je postaven do tematických okruhů, jeţ samy odráţejí obsahový rámec. Náplň vzdělávacích oborů je tvořena předpokládanými výstupy a čivem. Při tvorbě a následnému rozšiřování osobnostního a občanského profilu ţáka jsou nezastupitelná průřezová témata, povinná součást vzdělávání. Daná škola je plně zavázána splnit všechny tematické okruhy celkem šesti průřezových témat z RVP ZV: Výchova demokratického občana, Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Hrachovcová J., Horská V., Zouhar J., 2007; str Hledisko Výchovy k občanství jako vzdělávacího oboru v RVP ZV V RVP ZV je vzdělávací náplň, kterou by si měli adaptovat absolventi škol základního vzdělávání, je shrnuta úhrnem v devíti sférách, které obsahují i vzdělávací obory relativně blízké. Pozice oboru Výchova k občanství je mezi jinými vzdělávacími obory výjimečná. Jsou zde silně provázány a spojeny mezi několika oblastmi lidského zkoumání. Vzdělávací sféra Člověk a společnost koncipuje vzdělávací obory hlavně společenskovědní povahy, jako Výchova k občanství a Dějepis. Výchova k občanství je povahou multidisciplinární a s ohledem na svou komplexnost a proměnlivost jednotlivých společenských procesů je koncipována jako systém otevřený. Vzdělávací náplň je 58

59 strukturována do pěti tematických okruhů, kde jsou soustředěny nejrůznější aspekty společenské reality Člověk ve společnosti; Člověk jako jedinec; Stát a hospodářství; Stát a právo; Mezinárodní vztahy, Globální svět. Tento obsah má ţákům nabídnout co nejobsáhlejší obzor v klíčových kompetencích v průběhu ţivota. Tyto poznatky pouţité dále v praktickém ţivotě mají neodmyslitelný význam v ţivotě lidském. Výchova k občanství nadále vyuţívá poznatky vytěţené na prvním stupni ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět (zejména pak v tematických okruzích Místo, kde ţijeme a Lidé kolem nás). Mezioborově je Výchova k občanství spjata s dalšími vzdělávacími obory, zvláště pak s obory jako: Zeměpis (Geografie), Dějepis, Výchova ke zdraví, Člověk a svět práce. Hrachovcová J., Horská V., Zouhar J., 2007, str Téma naše obec, region, kraj ve Výchově v občanství Nejlépe v tomto okruhu si své téma bakalářské práce mohu zavést do praxe. Ve Výchově k občanství téma naše obec patřící ve Výchově k občanství do skupiny Člověk a společnosti, konkrétněji naše město Litomyšl, souvisí s Dějepisem: Člověk v dějinách (získávání údajů o dějinách, historické prameny apod.); a se Zeměpisem (Geografií): geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie (mapa, jazyk mapy, statistická data a jejich příslušné grafické vyjádření aj.). Probíraná látka Česká republika klasifikuje v přiměřené rovině hospodářské, přírodní a kulturní poměry místního regionu, moţnosti případného postupného rozvoje, přiměřeně analyzuje spojitosti regionu místního k vyšším územním celkům; místní region (zeměpisná poloha, kritéria pro stanovení místního regionu, hlavní přírodní a socioekonomické charakteristiky s ohledem na specifika regionu nepostradatelná pro jeho následný rozvoj). Ve spojení vzdělávací náplně vzdělávacích oborů RVP ZV Výchova k občanství, Výchova ke zdraví a Člověk a svět práce je téma naše obec, region, kraj ve Výchově ke zdraví: spojeno se vztahy a pravidly souţití v prostředí komunity spolku nebo obce; Člověk a svět práce: spjato s pojmem zaměstnanost, pracovní příleţitosti v regionu a příslušné obci. Ještě bych podotkla, ţe dílčí téma VkO naše obec, region, kraj (součástí Člověk ve společnosti) úzce souvisí s tematickými okruhy průřezových témat občanských: a) Hodnoty, postoje, praktická etika b) Občan, občanská společnost a stát pravidla souţití s minoritami 59

60 c) Evropa a svět nás zajímá události, místa v nejbliţším okolí, jeţ mají vazbu k Evropě či celému světu d) Kulturní diference hlavní problémy socio-kulturních diferencí v České republice, seznamování se s vlastním kulturním stanoviskem e) Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí hospodaření v obci s odpady, ochrana ţivotního prostředí a kulturního dědictví v obci f) Vztah člověka k prostředí naše obec g) Fungování a působení médií ve společnosti h) Tvorba a zpracování mediálního sdělování prostřednictvím místního tisku. Hrachovcová J., Horská V., Zouhar J., 2007; str Příklad mezipředmětových spojitostí Výchovy k občanství a Českého jazyka Výchova k občanství; Naše obec, region, kraj Popis analýza památek regionu, obce, vytvořit sešit s fotografiemi, doplnit popisky nejvýznačnějších památek. Reprodukce textu prostřednictvím vyprávění regionálních pověstí, nebo jejich aplikací dramatizací. Dramatizace tradic z regionu zpracovat naučný program s hrami, písněmi nebo básněmi. Dopis psaní dopisu smyšlenému kamarádovi o mé obci. Hrachovcová J., Horská V., Zouhar J., 2007; str Příklad mezipředmětových spojitostí Výchovy k občanství a Dějepisu Výchova k občanství; Naše obec, region, kraj Dějiny obce; nejpodstatnější a oprávněné památky regionu nebo obce. Charakteristické osobnosti z obce a jejich významnost v kontextu národa českého či celé Evropy. Uchované tradice v obci. Hrachovcová J., Horská V., Zouhar J., 2007; str

61 4. PRAKTICKÁ ČÁST Praktickou část věnuji tvorbě návrhu pracovního sešitu, který by se dal vyuţít v předmětu výchova k občanství k tématice mikroregion Litomyšlsko. 4.1 Pracovní sešit Návrh úkolů a otázek k městu Litomyšl pro učitele a rodiče související s předmětem výchova k občanství Otázky a úkoly 1) Najdi Litomyšl na mapě České republiky. 2) Čím je mikroregion Litomyšlsko typický? 3) Který znak symbolizuje naše město? 4) Vzpomeneš si na nějakou pověst, jeţ se vztahuje k zaloţení naší obce? 5) Kolik obyvatel (přibliţně) ţije v naší obci? 61

62 6) Víš, jak se jmenuje starosta obce? 7) Znáš některé významné osobnosti, jeţ v Litomyšli ţili nebo ţijí? 8) Vyjmenuj několik základních historických památek v naší obci. 9) Dovedeš vyjmenovat nějaké dílo, které je spjato s naším městem? 10) Které místo v naší obci ti je nejbliţší? 11) Vzpomeneš si na nějakou pověst, jeţ se vztahuje k zaloţení naší obce? 12) Dokáţeš poradit turistům, kteří by se tě zeptali například na cestu k zámku nebo k náměstí? 13) Víš, jak se jmenuje nynější starosta obce? 62

63 14) Jak můţeš i ty sám sama ovlivnit ţivot ve své obci? 15) Kam bys ty investoval/a peníze v našem městě? 16) Zjisti názvy jednotlivých oborů na městském úřadě. Vypracováno dle inspirace: Janošková D., 2003; str Pojmenujete uvedené fotografie 1)

64 2) )

65 4) )

66 Správné odpovědi: 1) Litomyšlský znak lilie 2) Zámek Nové Hrady 3) Piaristický klášter Nalezení svatého Kříţe 4) Litomyšlský zámek 5) Kostel Povýšení svatého Kříţe 66

67 4.1.3 Kříţovka Vrozený předpoklad pro provádění senzomotorické nebo mentální činnost; jejich procvičováním se rozvíjí schopnosti 2. Nenávist k jedinci z důvodu jeho odlišné rasy 3. Stát, kde se nachází město Řím 4. Ve kterém slohu je vystavěn piaristický chrám v Litomyšli 5. Iniciály prvního prezidenta Československa 6. Kde domov můj je naše státní 7. Psychické nebo fyzické týrání jedince v kolektivu 8. Náboţenství, jehoţ hlavní svatou knihou je korán Tajenka je: 67

68 Řešení kříţovky 1. V L O H A 2. R A S I S M U S 3. I T Á L I E 4. B A R O K O 5. T G M 6. H Y M N A 7. Š I K A N A 8. I S L Á M Tajenka je: Litomyšl 68

69 5. ZÁVĚR V bakalářské práci,,mikroregion Litomyšlsko kulturní a historické město Litomyšl v občanské výchově jsem provedla analýzu studované oblasti. Nejprve jsem charakterizovala mikroregion Litomyšlsko s hlavními pozoruhodnostmi v mikroregionu, z nichţ jsem vyzdvihla Růţový palouček, Toulovcovy maštale, zámek Nové hrady a Nedošínský háj. Práce je částečně postavena také na geografickém základu, protoţe jsem zde komponovala i podmínky přírodní a socioekonomické, které hlubší studium dané oblasti neodmyslitelně provází. Další stránky práce pak byly věnovány samotnému centru mikroregionu městu Litomyšl. Město je vybudováno zejména v kontextu historickém a kulturním, a jako celek je poznamenáno i ţivoty významných osobností pobývajících v Litomyšli. Ve výsledku město symbolizuje i četné mnoţství památek, které jsem v práci sepsala. V práci je naznačen vývoj města z časového hlediska, tudíţ si ho pak dále můţeme dát do spojitosti s vývojem našeho národa českého. Město proslavili osobnosti aktivní v dobách českého národního obrození, tudíţ můţeme být pyšní na Litomyšl jako město v duchu národa českého. Onen hledaný genius loci je podmíněn všemi výše zmíněnými skutečnostmi, jeţ se udály v posloupnosti časové chronologie v dějinách města. Jmenovitě je genius loci závazně formován s postupem času osobnostmi, památkami a stěţejními událostmi. V práci jsem zmínila školský dokument: Školní vzdělávací program k předmětu Výchova k občanství, a popsala z něho část věnovanou tématu náš region, kraj a obec. Z mého pohledu je v něm dobře poukázán význam místa našeho bydliště a domova jiţ v základním vzdělávání, tedy vlastně v dospívání. Myslím, ţe jiţ od raného dětství, si v místě našeho bydliště utváříme náš postoj morální, etický nebo společenský, coţ nás pak nadále provází po celý ţivot, i kdyţ třeba dále v dospělosti ţijeme daleko od našeho rodiště. Proto je znalost a určitý vybudovaný vztah k našemu bydlišti natolik významný a potřebný, a neměli bychom ho jistě opomínat ani ve školním vzdělávání na základní škole. V praktické části je naznačen návrh pracovních listu k problematické studované oblasti. Usuzuju, ţe tímto směrem by se mohlo ubírat přezkoušení hlavně ţáků základní školy ze studované problematiky. Idylicky si představuji, ţe daná informovanost a zkušenost z našeho bydliště v kladném slova smyslu by mohla slouţit jako prevence sociálně patologických jevů ve společnosti jako celku. A jiţ tedy zmíněná prevence těchto jevů by měla být náplní všech 69

70 z nás, ať uţ z pozice přátel, rodičů nebo pedagogů. Vycházet z naší rodné oblasti, je dle mého soudu jistě dobrý základ pro vyváţený a spokojený ţivot kaţdého z nás. I proto jsem sama zpracovala tématiku,,mikroregion Litomyšlsko kulturní a historické město Litomyšl v občanské výchově. 70

71 6. RESUMÉ Cílem bakalářské práce,,mikroregion Litomyšlsko kulturní a historické město Litomyšl v občanské výchově je analýza vymezené oblasti. Středem zájmu je charakteristika mikroregionu Litomyšlsko s centrálním městem Litomyšl ve spojitosti s občanskou výchovou. V teoretické části je vymezení studované oblasti z aspektu geografického, historického, kulturního ve vzájemném vztahu s občanskou výchovou. Zřetel je kladen na charakteristiku osobností a památek významných jak pro město samotné, tak pro český národ. V praktické části je znázorněn návrh pracovního sešitu určený zejména pro ţáky základní školy ke studované tématice v hodinách výchovy k občanství. Bakalářská práce je podepřena názornými mapami, obrázky nebo doplňujícími fotografiemi. RÉSUMÉ Purpose of the Bachelor s thesis Microregion Litomyšlsko - cultural and historical town Litomyšl in the Civics is analyse of selected area. The focus is on characterization of microregion Litomyšlsko with central town Litomyšl in conjuction with Civics. Theoretical part is the definition of study area from the geographic, historical a cultural aspect in relationship with Civics. Consideration is given of characterization of personalities and monuments important for town itself and also for czech nation. The practical part is illustrated plan of workbook designed especially for elementary school pupils to study topics in Civics lessons. The Bachelor s thesis is supported by illustrative maps, images or additional photos. 71

72 7. SEZNAM ZDROJŮ A POUŢITÉ LITERATURY Kniţní zdroje 1. BÍLÝ, Jiří. Výchova k občanství : učební texty pro ročník ZŠ a odpovídající ročníky osmiletého gymnázia. 1. vyd. Praha : Fortuna, s. ISBN MEČIAR, Jozef. Obecná regionální geografie. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN REICHERTOVÁ, Květa. LITOMYŠL. 1. vyd. Praha : ODEON, s. ISBN NOVOTNÝ, Vojtěch. RŮŢOVÝ PALOUČEK U LITOMYŠLE : JAK SE JEVÍ VE SVĚTLE DĚJIN. Litomyšl : Knihtiskárna V. Agusty v Litomyšli, s. 5. RŮŢIČKA, Jindřich. Litomyšl. 1. vyd. Praha : Olympia, s. 6. BOŠTÍK, Martin; HUDEČEK, Ivan. Mikroregion Litomyšlsko. 1. vyd. Litomyšl : H. R. G. Litomyšl spol. s. r. o., s. 7. PETRAŠ, Martin. Nedošínský háj u Litomyšle. [s.l.] : [s.n.], s. 8. TOMÁŠEK, Milan. Půdy České republiky. 4. vyd. Praha : Česká geologická sluţba, s. ISBN SKŘIVÁNEK, Milan. Litomyšl : město kultury a vzdělávání. 1. vyd. Litomyšl : HRG Litomyšl, s. ISBN HELAN, Pavel. Pověsti o zaloţení Litomyšle. 1. vyd. Brno : 3K, s. ISBN LAŠEK, František. Litomyšl v dějinách a výtvarném umění. 1. vyd. Litomyšl : J. R. Veselík, s. 12. NEJEDLÝ, Zdeněk. Litomyšl: tisíc let ţivota českého města : Kniha první. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, s. 13. NEJEDLÝ, Zdeněk. Litomyšl: tisíc let ţivota českého města : Kniha druhá. Praha : Státní nakladatelství politické literatury, s. 14. TKÁČ, Vladimír. PRŮVODCE POKLADY UNESCO. 1. vyd. Olomouc : FONTÁNA, s. ISBN STEHLÍK, František. ZÁMEK LITOMYŠL : (komposiční studie). 1. vyd. Praha : Nakladatelství ČESKOSLOVENSKÝCH VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ, s. 16. PAKOSTA, Oldřich. LITOMYŠLSKÝ HŘBITOV U KOSTELA SVATÉ ANNY : Hroby významných osobností a náhrobky umělecké hodnoty. 1. vyd. Litomyšl : Město Litomyšl, s. ISBN JOHANIDES, Josef. Magdalena Dobromila Rettigová. 1. vyd. Praha : Melantrich, s. ISBN LEHÁR, Jan, et al. ČESKÁ LITERATURA OD POČÁTKU K DNEŠKU. Praha : LIDOVÉ NOVINY, s. ISBN

73 19. LELEK, Josef. Poslední leta Boţeny Němcové a její pobyt v Litomyšli. Praha : Pokroková Revue, s. 20. LELEK, Josef. Boţena Němcová. Praha : Nákladem Ústředního nakladatelství a knihkupectví učitelstva československého Josef Rašín spol. s.r.o, s. 21. OTTLOVÁ, Marta; POSPÍŠIL, Milan. Bedřich Smetana a jeho doba. Praha : LIDOVÉ NOVINY, s. ISBN HOFFMEISTER, Karel. Bedřich Smetana : s obrazovými přílohami a a faksimily. Praha : Spolek výtvarných umělců, s. 23. NEJEDLÝ, Zdeněk. Alois Jirásek a jeho Litomyšl. Litomyšl : Nákladem Fr. Páty, s. 24. NOVOTNÝ, Vojtěch. Po stopách Jiráskových v Litomyšli. Litomyšl : Nákladem vlastním, s. 25. SKŘIVÁNEK, Milan. Zmizelé Čechy - Litomyšl. Praha : Paseka, s. ISBN CHRASTILOVÁ, Jiřina. Devět ţidovských cest: procházky po památkách Čech, Moravy a Slezka. 1. vyd. Praha - Litomyšl : Paseka, s. ISBN KAŠE, Jiří, et al. PORTMONEUM : Museum Josefa Váchala v Litomyšli. Praha - Litomyšl : Paseka, s. ISBN RANDÁKOVÁ, Alena, et al. Litomyšl: na prahu třetího tisíciletí : on the verge of the third millennium. Litomyšl : Město Litomyšl, s. 29. PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha : Portál, s. r. o., s. ISBN BÁRTA, Karel. Ředitel školy a školní vzdělávací program, aneb, Jak zpracovat školní vzdělávací program pro základní vzdělávání. 2., přeprac. vyd. Nový Bydţov : ATre, s. 31. HRACHOVCOVÁ, Marie; HORSKÁ, Viola; ZOUHAR, Jan. Pomáháme při tvorbě školního vzdělávacího programu : vzdělávací obor Výchova k občanství. 1. vyd. Úvaly : Praha, s. ISBN Školní atlas České republiky. Kartografie Praha, a.s., ISBN: JANOŠKOVÁ, Dagmar, et al. Občanská výchova 6 s blokem Rodinná výchova : učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň : Fraus, s. ISBN Periodika 1. BISOVÁ, Jana; SEVEROVÁ, Michaela. Výstavba Městského bazénu Litomyšl se blíţí do finále. Lilie : Zpravodaj Města Litomyšl. Září 2010, IX., s SEVEROVÁ, Michaela. Revitalizace zámeckého návrší. Lilie : Zpravodaj Města Litomyšl. únor 2011, II., s

74 Internetové zdroje: 1. Litomyšlsko [online]. [staţeno ] Dostupné z www: 2. Litomyšlsko [online]. [staţeno ] Dostupné z www: 3. Litomyšlsko [online]. [staţeno ] Dostupné z www: 4. Litomyšlsko [online]. [staţeno ] Dostupné z www: 5. Obec Nedošín [online]. [staţeno ] Dostupné z www: 6. Litomyšl, lesopark Černá hora [online]. [staţeno ] Dostupné z www: 7. Český statistický úřad, PARDUBICKÝ KRAJ [online]. [staţeno ] Dostupné z www: raje_k_1_1_ Český statistický úřad, Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností [online]. [staţeno ] Dostupné z www: 9. Artmuseum.cz Gotika [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Kostel Povýšení svatého Kříţe s proboštstvím [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Dějěpis.info Renesance a humanismus [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Zámek Litomyšl. [online] Cit Dostupné z www: Piaristický chrám Nalezení svatého Kříţe s kolejí [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Spisovatelé.cz Magdalena Dobromila Rettigová [online]. [staţeno ] Dostupné z www: 74

75 15. Boţena Němcová. [online] Cit Dostupné z www: Literární procházka, spisovatelé v Litomyšli. [online] Cit Dostupné z www: Bedřich Smetana. [online] Cit Dostupné z www: Expozice rodný byt Bedřicha Smetany. [online] Cit Dostupné z www: Spisovatelé.cz Alois Jirásek [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Městský bazén Litomyšl [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Zdroje obrázků: 1. Mapy.cz [online]. [staţeno ] Dostupné z www: 2. Sdruţení obcí Toulovcovy maštale [online]. [staţeno ] Dostupné z www: 3. Fotogalerie zámku a okolí [online]. [staţeno ] Dostupné z www: 4. Česká republika [online]. [staţeno ] Dostupné z www: 5. Geologická mapa 1: [online]. [staţeno ] Dostupné z www: = &r=7500&s=1&legselect=0 6. Oddělení monitoringu půdy [online]. [staţeno ] Dostupné z www: 7. Proč má Litomyšl ve znaku lilii [online]. [staţeno ] 75

76 Dostupné z www: 8. Galerie fotografií z Litomyšle [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Zámek Litomyšl [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Galerie fotografií z Litomyšle [online]. [staţeno ] Dostupné z www: M. D. Rettigová [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Fotografické přílohy: Němcová [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Smetanova Vltava a Šárka [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Alois Jirásek foto [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Smetanův dům - divadlo [online]. [staţeno ] Dostupné z www: Galerie fotografií z Litomyšle [online]. [staţeno ] Dostupné z www:

77 8. PŘÍLOHA Zdroje obrázků z praktické části; Pojmenujete fotografie (ze stran) 1) Zdroj: Proč má Litomyšl ve znaku lilii [online]. [staţeno ] Dostupné z www: 2) Zdroj: Fotogalerie zámku a okolí [online]. [staţeno ] Dostupné z www: