Společné jmění manželů

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Společné jmění manželů Bakalářská práce Autor: Sandra Dufková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Mgr. Barbora Vlachová Praha 2016

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedl/a veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací V Praze, dne 1. Dubna 2016 Sandra Dufková

3 Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce JUDr. Mgr. Barboře Vlachové za cenné rady a odborné vedení při psaní této práce.

4 Anotace Tato bakalářská práce je věnována společným jměním manţelů, které vzniklo mezi manţely v době trvání manţelství, dle českých právních předpisů. Objasnění samotné problematiky společného jmění manţelů je rozděleno v pěti kapitolách. První části je zaměřena, jak se manţelské majetkové právo historicky vyvíjelo a zdokonalovalo a vzniku samotného SJM. Dále je v následujících kapitolách vysvětleno, co je předmětem tohoto institutu, jeho modifikace ve formě zúţení a rozšíření SJM. V posledních dvou kapitolách je vysvětlen zánik a společné vypořádání majetku. Klíčová slova Společné jmění manţelů, občanský zákoník, zákon o rodině, manţelé, manţelství Annotation This thesis is dedicated to common assets of spouses that arose during marriage in accordance with Czech legislation. Clarifying the actual issue of marital property is divided into five chapters. The first part is focused on how marital property law has historically developed and the creation of community property itself. Furthermore, the following chapters explain what is the subject of this institution, its modification in the form of constriction and expansion of community property. The last two chapters describe the extinction and dealing with common property settlement. Keywords Marital property, property settlement, civil code, family law, marriage, married couple

5 Obsah Úvod Historický vývoj vzniku vztahů mezi manţely a vznik SJM Historický exkurz Vznik manţelství Občanský sňatek Církevní sňatek Vznik SJM Předmět společného jmění manţelů Obsah společného jmění manţelů Pozitivní vymezení Negativní vymezení Obvyklé vybavení rodinné domácnosti jako součást SJM Modifikace SJM Obecný výklad Rozšíření SJM Zúţení SJM Výhrada vzniku SJM kde dni zániku manţelství Předmanţelská smlouva Zánik SJM Zánik SJM spojený se skončením manţelství Zánik SJM smrtí a prohlášením za mrtvého Zánik SJM pro neplatnost a rozvod Prohlášení manţelství za neplatné Zánik SJM změnou pohlaví Zánik SJM spojený za trvání manţelství Výrok soudu propadnutím majetku Prohlášení konkurzu Obnovení SJM Zrušení SJM Vypořádání SJM Vypořádání dohodou

6 5.2. Vypořádání soudem Vypořádání domněnkou Závěr Seznam pouţité literatury Monografie: Zákony a komentáře: Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR: Elektronické zdroje: Pouţité zkratky:

7 Úvod Uzavřením manţelství, za splnění zákonných podmínek, mezi muţem a ţenou vznikají právní vztahy, které ovlivňují jejich společný ţivot a zanikají aţ tehdy na základě zákonem stanovených důvodů. Rovnost manţelů, jak v uţívání, tak i v nabývání a rozšiřování majetku není ovlivněn určeným podílem. Vztahy, které vnikly v manţelství a rodině, jsou mezi blízkými osobami a jsou svázány citovými vazbami. Proto je i toto v dnešní době s vypořádáním jmění tak komplikované. Právní řád ovlivňuje vztahy manţelů k majetkovým vztahům mezi manţely i ke třetím osobám, u kterých se přistupuje speciálními právními úpravami. Právní důsledky, pokud se uzavře manţelství, jsou odrazem práva soukromého ale i práva veřejného. Majetkové vztahy, které jsou upraveny v soukromém právu v občanském zákoníku (OZ) a nacházíme společné jmění manţelů pod názvem SJM. Vznik a existence společného jmění manţelů můţe pouze mezi manţely (ne mezi osobami stejného pohlaví) a v základu se jedná o spoluvlastnický vztah mezi nimi. Společné jmění manţelů je vţdy majetkové společenství a je závazné na dvě osoby, které manţelství uzavřely. Je tedy na místě vycházet z toho, ţe společné jmění manţelů nemůţe existovat jiţ od okamţiku smrti jednoho z manţelů bez ohledu na to, zda bude následně prohlášeno za neplatné. Uspořádáním majetkových poměrů a závazků vzniká majetkový reţim manţelů. Buďto společným hospodařením majetku, coţ se jedná o majetkové společenství anebo reţim odděleného majetku manţelů. V prvním reţimu se zásadně jedná o společné jmění manţelů s rovností k majetku obou manţelů. Účelem bakalářské práce je přinést dostatečně komplexní informace o institutu společného jmění manţelů. Pojednat o vzniku, obsahu, změně, zrušení a zániku SJM, o smlouvách vztahujících se k SJM a pravomoci soudu jak v této záleţitosti jednat. V první části této bakalářské práce je cílem popsat jak se majetkové společenství manţelů vyvíjelo uţ za dob římského práva, kdy bylo manţelství nerovnoprávné na úkor ţeny a manţelky. Uzavřením manţelství veškerý majetek i věno, které bylo poţadováno, se stal majetkem manţela. Sice měl povinnosti s tímto majetkem nakládat dle svého uváţení a spravovat je, ale měl zejména za úkol zajistit ţenu a rodinu. Postupem let se měnil jak vztah manţela k manţelce, tak i majetkové vztahy mezi manţely. Nastávaly situace, kdy mohla ţena svůj majetek spravovat i kdyţ pod dohledem manţela. 7

8 Změnami politických reţimů se na našem území měnily ústavy a zákony a se začátkem vzniku Zákonného majetkového společenství (ZSM) se měnila i rovnost mezi manţely a začalo pohlíţet na důleţitost rozvoje majetkového společenství manţelů. V následujících letech se opět s vydáním nové ústavy, roce 1960, změnilo zákonné majetkové společenství na Bezpodílové spoluvlastnictví manţelů (BSM). S úpravou občanského zákoníku vznikl institut Společného jmění manţelů (SJM), kterým se budu zabývat v této práci. Aby společné jmění manţelů vzniklo, snaţila jsem se i objasnit základ jeho vzniku a to je uzavřením manţelství. Vše co sňatek muţe a ţeny obnáší a jaké podmínky k uzavření manţelství musí být splněny. V následující druhé kapitole bych ráda objasnila, co je předmětem společného jmění manţelů. Co vše do společného jmění náleţí a jak by měli manţelé s majetkem společného hospodařit a nakládat. Jaké jsou poměry mezi manţely ke vztahu společného jmění manţelů, ale také jejich práva a povinnosti. Ve třetí kapitole této práce se věnuji změnám majetku. Během trvání manţelství také dochází k různým změnám společného jmění manţelů. Jelikoţ můţe být povoláním jednoho z manţelů podnikání, tak manţelé mohou buďto formou dohody, popřípadě rozhodnutím soudu své jmění rozšířit, ale i zúţit. Jedná se ve své podstatě o ochranu druhého manţela. Můţe nastat i situace kdy jeden anebo oba manţelé nehospodárně a riskantně hospodaří se společným majetkem. Tyto dohody pak mohou během trvání v manţelství usnadnit společný ţivot. Anebo dle společného uváţení upravit společné jmění do reţimu odděleného jmění. Zánik společného jmění manţelů, který je objasněn ve čtvrté kapitole se věnuje skončení existence společného jmění manţelů. I kdyţ můţe být název zánik SJM zavádějící, jakoţto úplný konec manţelství a jmění a všeho, není tomu tak. K zániku SJM náleţí více reţimů. Zánik společného jmění manţelů můţe nastat v prvním případě smrtí jednoho z manţelů anebo prohlášením jednoho manţela za mrtvého. Dále pak je moţnost rozvodu, coţ je nejčastější důvodem zániku SJM a prohlášením manţelství za neplatné. V druhém případě je moţný zánik SJM, pokud se uloţí trest jednomu z manţelů propadnutím majetku anebo prohlášením konkursu na majetek jednoho z manţelů. Poslední částí mé práce se věnuji nejkomplikovanějšímu tématu, které je spojeno se společným jměním manţelů. Jedná se o vypořádání společného jmění manţelů. I kdyţ lidé uzavírají manţelství zamilovaní, z lásky a ne pro peníze, tak s nabýváním společného jmění nastávají práva a povinnosti, dle kterých by se měli manţelé řídit. Je proto důleţité, aby si manţelé uvědomili hloubku důleţitosti právních následků s hospodařením 8

9 společným majetkem. Nejdůleţitější je, se v této problematice zorientovat a pak vyvozovat závěry, které mohou s vypořádáním pomoci. Bohuţel řešení se stává aktuálním aţ tehdy, kdy vznikne naléhavá situace. 9

10 1. Historický vývoj vzniku vztahů mezi manţely a vznik SJM 1.1. Historický exkurz V římském právu byla rodina ryze patriarchálního charakteru, tudíţ hlavou rodiny byl muţ. Ţena byla podřízena, můţeme chápat jako nadvládu nad manţelem a tudíţ neměla stejná práva a povinnosti jako muţ. Manţel měl výsadní postavení moci nad její osobou. Věno, které bylo ţádáno, či ostatní její majetky byly převedeny do manţelovy správy a měl právo s ním hospodařit. Povinností muţe bylo zaopatřit ţenu a děti a nesl všechny náklady a výlohy. Přes společnost zemědělskou se díky rozvíjejícím ekonomickým vztahům začaly odlišovat i právní následky a postupem času se společnost dopracovala ke společnosti obchodní. I kdyţ manţelka měla právo spravovat svůj majetek a byla majetkově samostatná, stále platil patriarchální vliv společnosti a muţ měl tudíţ právo k jejímu majetku. V 19. a 20. století vedly razantní sociální a ekonomické změny ke vzniku průmyslové společnosti. Společenské změny měly za důsledek vývoj rodiny a majetkovými vztahy mezi manţely. V zákoníku AGBG se upravila kodifikace soukromého práva a dalo tak vzniknout modernímu občanskému právu na našem území. Vycházel z římského práva a stále platily předpisy kanonického práva. Stále bylo manţelské a rodinné právo koncipováno jako svazek dvou nerovnoprávných subjektů. Nicméně byla zavedena úprava majetkového společenství mezi manţely, svatební smlouvy, zastoupení manţelkou aj. Politickým střetem na našem území dalo vzniknout nové ústavě a následně rekodifikaci zákonu o právu rodinném č. 265/1949 a vzniklo samostatné právní odvětví. Manželství, rodina i majetkové vztahy mezi manžely byly postaveny ústavním zákonem č.150/1948 Sb. ze dne 9. května 1948 (Ústava 9. května) pod ochranu státu, došlo ke zrovnoprávnění postavení mužů a žen, odstranění diskriminace dětí podle jejich původu. 1 1 VESELÁ, R. In Hrušáková, M. a kol. Rodina a rodinné právo historie, současnost a perspektivy. Praha : EUROLEX BOHEMIA, 2005,s.86 10

11 Vznik individualismu byl důleţitým vývojem pro správu odděleného majetku manţelů a začalo se rozvíjet prosazování rovnoprávného postavení ţen, kdy ţeny mohly pracovat v zaměstnání mimo domácnost. Tudíţ majetek, který byl nabyt za dobu trvání manţelství, se mohl pokládat za společný majetek manţelů. Od vznikl v zákonu o právu rodinném č. 265/1949 institut Zákonné majetkové společenství manţelů (ZMS). Tento institut mohl vzniknout za předpokladu uzavření manţelství a to jen mezi muţem a ţenou a prvně takto vznikla zákonná forma společného majetku manţelů. Bylo tvořeno společným nabytým majetkem a závazky za dobu trvání manţelství. Do ZSM nepatřily závazky nebo majetek nabytý jedním z manţelů, neţ se uzavřelo manţelství. Vydáním nové ústavy v roce 1960 se rodinné, manţelské a majetkové právo rekodifikovalo. Zatímco vztahy mezi manţely a rodinné vztahy a vztahy mezi dětmi byly upraveny v rodinném právu, tak se majetkové vztahy mezi manţely přesunuly do občanského zákoníku č.40/1964 Sb. a dalo tak vzniku novému institutu Bezpodílového spoluvlastnictví manţelů (BSM). Hlavním znakem institutu BSM byla majetková nedělitelnost, na které se podíleli oba manţelé. Každý z manželů je vlastníkem celé věci, přičemž jeho vlastnické právo je omezeno stejným vlastnickým právem druhého manžela. 2 Do BSM spadaly jak předměty osobního vlastnictví, ale i peníze získané prodejem nebo koupí či výměnou, příjmy a úspory, nikoli však dluhy nebo závazky, a taktéţ věci, které se získaly dědictvím nebo darem. Pohledávky a dluhy do bezpodílového spoluvlastnictví manželů nepatřily. Pokud vznikly za trvání manželství a v souvislosti s bezpodílovým spoluvlastnictvím, bylo třeba je vypořádat analogicky podle ustanovení 149 a 150 OZ Majetkoprávní vztahy, téměř nezměněné, se řídily institutem bezpodílového spoluvlastnictví manţelů aţ do Změna nastala nabytí účinnosti zákona č. 509/1991 Sb. a ten upravil občanský zákoník v takové míře, ţe došlo ke stabilitě a 2 ČEŠKA, Zdeněk; KABÁT, Jozef; ONDŘEJ, Josef; ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník komentář. 1. vydání. Praha: Panorama, 1987, I. svazek, str DVOŘÁK, Jan; SPÁČIL, Jan. Společné jmění manţelů v teorii a v judikatuře. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, str

12 kogentnosti právní úpravy. Manţelé tak mohli vymezit rozsah svého bezpodílového spoluvlastnictví dohodami i se zřízením koakvizice. S rozvojem drobného podnikání manţelů se právní úprava novelizovala i v tomto směru. Bezpodílové spoluvlastnictví manţelů bylo nahrazeno Společným jměním manţelů (SJM) a tento nově vzniklý institut byl účinný , Tabulka č. 1. Přehled mezníku úpravy majetkového společenství Rok Úprava majetkového společenství Zákonné společenství majetkové (ZSM) Bezpodílové spoluvlastnictví manţelů (BSM) Společné jmění manţelů (SJM) Forma spoluvlastnictví podílové bezpodílové bezpodílové 1.2. Vznik manţelství Manţelství je typ svazku mezi muţem a ţenou, který je ve společnosti uznáván. V různých kulturách je manţelství chápáno trochu jinak, nicméně mají společné rysy, jako je blízký vztah mezi manţely, mateřské pouto a rodinné zázemí. Manželství je trvalý svazek mezi mužem a ženou, který partnerům dává vzájemné výhradní sexuální a ekonomické právo a uděluje společenskou totožnost dětem, které z tohoto svazku vzejdou. 4 V právní ustanovení manţelství, 1 zákonu o rodině, je uvedeno, ţe je manţelství trvalým společenství mezi muţem a ţenou, které je zaloţeno na způsobu zákonného ustanovení. Hlavním účelem manţelství spočívá v zaloţení rodiny a na řádné výchově dětí. 4 MURPHY, Robert Francis. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Vyd. 2. Překlad Hana Červinková. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN S

13 Manţelství se uzavírá prohlášením muţe a ţeny o tom, ţe vstoupí spolu do manţelství. Toto prohlášení je úplné a souhlasné. Do manţelství vstupují na obecním úřadě, zejména v obřadní síni nebo před orgánem církve. Je moţnost i uzavřít manţelství v cizině taktéţ před zastupitelským úřadem České republiky, musí však splňovat předpis dle 3a a vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích. Z této právní úpravy vyplývají hlavní znaky ke vzniku manţelství: a) Manţelství vzniká ze zákona předepsaným způsobem. Musí být uzavřen před příslušným orgánem, který je pověřeným vést matriky, popřípadě pokud snoubenci budou chtít, orgánem registrované církve či náboţenské společnosti. Za přítomnosti oddávajícího a souhlasným projevem snoubenců a za přítomnosti dvou svědků vznikne manţelství. Pouze soud můţe rozhodnout o zániku nebo zrušení manţelství. b) Manţelství mohou uzavřít pouze muţ a ţena. c) Princip monogamie, který vyplývá z kulturních a křesťanských tradic je tedy vztah mezi jedním muţem a pouze jednou ţenou. d) Rovnoprávnost mezi muţem a ţenou v manţelství. e) Dobrovolné a svobodné rozhodnutí k uzavření manţelství Občanský sňatek Česká právní úprava nevymezuje pouze orgán (obecní úřad pověřený vést matriky nebo úřad, který můţe tuto funkci plnit), ale i okruh oprávněných osob. Podle 4 odst. 2 zákonu o rodině je uvedeno, ţe prohlášení o uzavření manţelství je moţné učinit jak před starostou či místostarostou obce, městské části hlavního města Prahy, městských obvodů anebo městských částí, které jsou územně členěny do statutárních částí měst, jelikoţ nejsou matričním úřadem, pokud je jedním ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu v jeho správním. Kompetentní osobou můţe být primátor hlavního města Prahy, náměstek primátora hlavního města Prahy, pověřený člen zastupitelstva hlavního města Prahy a i primátor statutárního města, náměstek primátora statutárního města nebo pověřený člen zastupitelstva statutárního města. Z toho vyplývá, ţe musí být manţelství uzavřeno před matrikářem (tj. zaměstnancem místně příslušného matričního úřadu). Dohodou mezi snoubenci a matričním úřadem je moţné, aby byl manţelský sňatek uzavřen na jiném libovolném vhodném místě. 13

14 K uzavření občanského sňatku je potřeba, aby si snoubenci, budoucí manţelé, zkontrolovali doklady potřebné k uzavření sňatku., coţ je občanský průkaz (popřípadě cestovní pas), rodný list, pokud se jedná o druhé manţelství, tak doloţit rozsudek o rozvodu nebo úmrtní list a povolení, ţe se manţelství můţe uzavřít na jiném místě neţ v obřadní síni. Déle vyplnění ţádosti o uzavření manţelství a zvolení si formy sňatku, tedy občanský nebo pak i církevní). Mohou nastat závaţné důvody podle 669 OZ, kdy se jeden ze snoubenců nemůţe zúčastnit obřadu. Za závaţný důvod je povaţována váţná nemoc, vojenská mise nebo dlouhodobý pobyt v cizině. Je tedy moţné, aby na ţádost snoubenců krajský úřad povolil zastoupením jednoho ze snoubenců zmocněnec. Musí předloţit plnou moc, která obsahuje údaje o totoţnosti snoubence a zmocněnce a prohlášení o příjmení. Déle v ni musí být uvedeno, ţe nejsou známy překáţky k uzavření manţelství, obeznámení se zdravotním stavem a uváţení o budoucích společných majetkových poměrech. Tato plná moc je písemnou formou a podepsání této plné moci musí být úředně ověřeno. Zástupcem můţe být jen zletilá osoba, která nebyla zbavena způsobnosti k právním úkonům a není její způsobilost omezena a která je totoţného pohlaví jako snoubenec, který je zastupován touto osobou. Po uzavření manţelství je třeba vyzvednout si oddací list ve lhůtě do 8 pracovních dní, aby si mohli manţelé zajistit vyřízení nových dokladů. Pro manţela, který se rozhodl změnit si příjmení je potřeba změnit cestovní pas, řidičský průkaz a průkaz pojištěnce Církevní sňatek Snoubenci si sami zvolí, jestli tuto formu sňatku uzavřou. Jedná se o náboţenský obřad k udělení svátosti manţelství, který můţe být uzavřen pouze po uzavření občanského sňatku, vyplývající z 4b odst. 2 zákonu o rodině (ZOR), kde se církevní sňatek můţe uzavřít jen tehdy, kdy snoubenci předloţily osvědčení, které bylo vydáno příslušným matričním úřadem, oddávajícímu, ţe jsou splněny všechny poţadavky dané zákonem pro uzavření platného manţelství. Toto osvědčení je limitované tříměsíční lhůtou platnosti. Manţelství musí být uzavřeno před oprávněnou registrovanou církví nebo náboţenskou společností. Církevní sňatek probíhá na místě určením pro náboţenské obřady (např. kostel, kaple). Oddat snoubence můţe jen pověřená osoba, tedy kněz nebo jiný pověřený představitel církve. Jestliţe snoubenci uzavřeli církevní sňatek, musí pověřená oddávající osoba doručit ve lhůtě tří dnů matričnímu úřadu protokol o uzavření manţelství. 14

15 Tato forma obřadu se musí odehrávat dle předpisů a zvyklostí dané církve či náboţenské společnosti. Podmínky a předpisy, jak má obřad probíhat, si kaţdá církev nebo náboţenská společnost určuje sama. Je třeba brát na zřetel časovou náročnost a přípravy církevního sňatku, tudíţ zamluvení církevní svatby s dostatečným předstihem je ţádoucí. Příprava na církevní sňatek je i ze strany kněze nebo jiné pověřené osoby. Tato příprava má své opodstatnění. Nejdříve snoubenci musí projít předoddavkovým řízením, aby se zjistily a následně byly splněny podmínky pro uzavření církevního sňatku a vyţadují světské předpisy Vznik SJM Jak bylo jiţ zmíněno, společné jmění manţelů vzniká uzavřením manţelství mezi muţem a ţenou. Společné jmění manželů vzniká ze zákona (ex lege) zásadně se vznikem manželství. 5 Vznik společného jmění manželů je tedy podmíněn vznikem manželství, a to i manželství neplatného, když uzavřením manželství vzniká společné jmění manželů vždy, a to i v případě existence dohody dle 143a odst. 2 občanského zákoníku, s tím, že v takovém případě jsou předmětem společného jmění pouze věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti.. 6 Podmínkou existence vzniku společného jmění, není společné souţití manţelů, bydlení ve společné domácnosti nebo plnění domácích povinností (jako jsou věrnost a vzájemná úcta). Mezi druhem a druţkou či mezi registrovanými partnery nebo jinými osobami, nemůţe vzniknout společné jmění manţelů, z toho vyplývá, ţe společné jmění manţelů je pouze mezi manţely. Nelze pochopitelně vyloučit, aby si dvě osoby odlišné od manţelů upravily svůj vzájemný majetkový poměr smluvně tak, ţe bude obsahově odpovídat společnému jmění manţelů. Nicméně musíme brát na zřetel, ţe tato smlouva nevede ke vzniku SJM a není moţné, aby i způsobila důsledky spjaté s existencí společného jmění manţelů. Pokud není stanoveno jinak, jedná se o majetkové společenství. 5 ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a kol. Občanské právo hmotné. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, svazek I., str MAKARIUS, Milan. K aktuálním otázkám společného jmění manţelů. Aplikované právo [online]. 2005, č. 1, [cit ]. Dostupný z WWW: < 15

16 Samotným uzavřením manželství však společné jmění nevzniká, k jeho vzniku je zapotřebí, aby manželé nebo jeden z nich nabyli již v manželství majetek, který není ze zákona ze společenství vyloučen. 7 Tudíţ nezáleţí jen na vedení rodinné domácnosti manţelů, ani na souţití či společném bydlení. Platnou právní úpravou manţelé mohou vznik společného jmění manţelů zčásti nebo zcela plně vyhradit, aţ ke dni zániku manţelství, smlouvou uzavřenou notářským zápisem. Z toho vyplývá, ţe by po dobu existence manţelství nevznikalo společné jmění, pouze reţim oddělených majetků. Sice Společné jmění vzniká, je nicméně omezeno na věci tvořící obvyklé vybavení rodinné domácnosti jako součást SJM. A společné jmění manţelů by vzniklo aţ dnem zániku manţelství a se jměním, které by aktuálně existovalo, se muselo vypořádat. Vznik nového občanského zákoníku s účinností od se vymezilo vzniku společného jmění manţelů a vedl k vytvoření různých majetkových reţimů. Zákonný reţim, který je reţimem výchozím, pokud není upraven v reţimu jiném, pak dále smluvený reţim, či reţim zaloţený rozhodnutím soudu. Podrobněji bude vysvětleno v následujících kapitolách. 7 BIČOVSKÝ, Jaroslav; HOLUB, Milan; POKORNÝ, Milan. Společné jmění manželů. 2. vyd. Praha : Linde, s. ISBN str

17 2. Předmět společného jmění manţelů Předmětem společného jmění manţelů jsou závazky, ale i majetek. Společné jmění manţelů je formou majetkového společenství a ta upravuje vztahy mezi manţely. Jedná se o rovnoprávné postavení mezi manţely v manţelství, jak po hospodářské stránce, tak i její samotné hodnotě. Majetkové společenství můţe vzniknout mezi manţeli. Zákonný reţim společného jmění manţelů je reţimem obecným. Práva a povinnosti manţelů se jím budou řídit vţdy, nebude-li sjednáno smlouvou ke změně na základě rozhodnutí. Jak reţim zaloţený rozhodnutím soudu, tak reţim smluvený se modifikují úpravou zákonného reţimu. Ve zbytku se práva a povinnosti manţelů i nadále řídí podle zákonného reţimu. Výjimku však tvoří reţim oddělených jmění a do značné míry téţ reţim odkládající vznik společného jmění manţelů ke dni zániku manţelství. Majetkové podíly nejsou během trvání manţelství nijak určeny, a proto určování podílů dochází aţ pří zániku manţelství a vypořádání společného jmění manţelů. Společné jmění manţelů lze chápat jako právní formu, kde manţelé spravují společné majetkové vztahy. Majetkové společenství manželů nelze chápat jako univerzální společenství majetku manželů, nýbrž jako majetkové společenství co do svého rozsahu omezené. 8 Majetkové a rodinné vztahy manţelů jsou propojeny a upravují se jak v rodinném právu v občanském zákoníku Obsah společného jmění manţelů Dle zákona č. 89/2012 Sb. 143 odst. 1 se společné jmění manţelů vymezuje jako: majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, a také závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za 8 BIČOVSKÝ, Jaroslav; HOLUB, Milan; POKORNÝ, Milan. Společné jmění manželů. 2. vyd. Praha : Linde, s. ISBN str

18 trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Nejobecnější vymezení toho, co můţe být součástí společného jmění manţelů, nalézáme v 708 odst. 2 OZ. Pravidla, která jsou, zde stanovená platí pro všechny reţimy SJM. Součástí SJM můţe být jen to, co: a) má majetkovou hodnotu; Do SJM nespadají věci bez majetkové podstaty jako jsou osobnostní práva nebo osoby. b) není vyloučeno z právních poměrů; Součástí SJM nemohou být takové předměty, které jsou vyloučeny z vlastnictví nebo je k nim vyhrazeno právo jen pro určitou sobou c) náleţí manţelům; Zákonodárce zde pouţívá, obecný termín náleţí, který lépe postihuje skutečnost, ţe součástí SJM jsou aktiva i pasiva Tyto podmínky musí být dány komutativně. Cokoli co je splňuje, můţe být součástí SJM. Platí tedy, ţe pokud nabyl jeden z manţelů majetek za trvání manţelství, stal se tento majetek součástí společného jmění manţelů. Majetek se nabývá zejména smlouvami, jako jsou kupní smlouvy, smlouvy o postoupení pohledávky aj.), ale také nabytím i rozhodnutím soudu nebo zákonem stanovených skutečností, zákonným způsobem. Ten majetek, který se nezákonně, není moţné, aby se stal součástí společného jmění manţelů Pozitivní vymezení Aby se stalo něco součástí aktiv, musí být podle obecných poţadavků 708 odst. 1 OZ, splněna kritéria. Majetkovou hodnotou musí nabýt buď jeden z manţelů, nebo oba. Tak je tomu i tehdy, nabude-li jeden z manţelů věc bez souhlasu toho druhého. Oba manţelé za trvání manţelství současně, znamená, ţe aţ na ojedinělé výjimky nevzniká za trvání manţelství jiný spoluvlastnický vztah neţ společné jmění manţelů. Základním rozlišovacím kritériem pro určení, které majetkové hodnoty do SJM patří a které nikoliv, je časová hranice vzniku 18

19 manţelství. To, co nabyl jeden z manţelů nebo oba před vznikem manţelství, do SJM ze zákona nepatří. Rozhodujícím faktorem v nabývání věci je okamžik nabytí vlastnictví. 9 Mezi tradiční součásti společného jmění manţelů patří především peněţní příjmy ze zaměstnání i s odměnami či prémiemi, příjmy z autorských odměn, odměn za vynálezy, případně předměty průmyslového vlastnictví. Do SJM také patří příjmy ze sociálního zabezpečení, dávky sociální podpory a podpora v nezaměstnanosti. Mimo jiné i výhry ze sázek a loterií apod. Do SJM spadají i aktiva nepeněţitého charakteru nabytá některým ze zákonem stanoveným způsobem jako např. koupí, směnou, nálezem, vydrţením apod. Majetek musí být nabyt v souladu se zákonem Negativní vymezení Do společného jmění manţelů nespadá věc slouţící osobní potřebě jednoho z manţelů. Je nepodstatné, zda byla věc pořízena před, nebo aţ po vzniku manţelství a taktéţ zda bylo na danou věc pouţity prostředky náleţící do SJM nebo výlučné prostředky. Samotná výše ceny věci není určující, ale můţe být pro jednoho z manţelů značně hodnotná (např. zdravotnický přístroj). Do společného jmění manţelů také nepatří, co jeden z manţelů nabyl darem, dědictvím nebo odkazem. Doposud platilo, ţe nabytí majetku darem nebo dědictvím za trvání manţelství, vedlo ke vzniku podílového spoluvlastnictví manţelů. Dary oběma manţelům, stejně tak jako dědictví či odkazy, jsou-li nabyty za trvání manţelství, budou tvořit součást SJM. Déle nepatří do SJM ani to, co nabyl jeden z manţelů jako náhradu nemajetkové újmy ani to, co nabyl jeden z manţelů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví a také věci podle právním předpisů o restituci. Ve většině případů celkové charaktery majetkového společenství vyplývají z logiky věci. Vymezení předmětů, které nespadají do aktiv společného jmění manţelů je v 709 odst. 1 OZ podáno taxativním výčtem. 9 BIČOVSKÝ, Jaroslav; HOLUB, Milan; POKORNÝ, Milan. Společné jmění manželů. 2. vyd. Praha : Linde, s. ISBN str

20 2.4. Obvyklé vybavení rodinné domácnosti jako součást SJM Zvláštní situací z pohledu předmětu řazených do SJM představuje obvyklé vybavení rodinné domácnosti. Jeho úprava nebyla v předchozím zákoníku vůbec zakotvena. Předměty, které spadaly do obvyklého vybavení společné domácnosti, byly brány jako limit moţného zúţení společného jmění manţelů dohodou manţelů, anebo rozhodnutím soudu. Pro posouzení, zda věc je či není součástí obvyklého vybavení rodinné domácnosti, je rozhodující její účel.. 10 Obvyklé vybavení rodinné domácnosti je vymezeno jako samostatný institut manţelského práva. Do obvyklého vybavení domácnosti patří právě to, co je pro společné bytí rodiny jako společenské jednotky potřebné a zároveň postačující: co je potřebné ke spánku a k vyživování (jídlu a pití), ale také pro život členů rodiny jako společenských, především kulturních bytostí.. 11 Právní úprava má kogentní povahu a výrazně ochranný charakter. Zákonodárce v občanském zákoníku nijak blíţe nespecifikuje, co je to domácnost, co je vybavení a která domácnost se můţe povaţovat za rodinnou. Můţeme vycházet z toho, ţe domácnost v sobě slučuje jednak stránku osobní, ale i majetkovou. Základním znakem domácnosti je tedy to, ţe se vţdy jedná o společenství více fyzických osob. Domácnost se pravidelně vyznačuje společným souţitím osob, které ji tvoří a takové souţití zpravidla předpokládá společné bydlení. Z 743 odst. 1 OZ plyne: Manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost. Je patrné, ţe domácnost, jakoţto určitá hospodářská jednotka více osob, při společném souţití uţívá zpravidla určitý soubor předmětů, které jsou zapotřebí. Pro takový soubor věcí se uţívá pojem vybavení domácnosti. Vybavení můţeme rozdělit na základní v 1667 OZ, obvyklé a nadstandartní. Pro všechny uvedené případy je odlišná úprava a je vyuţívána v odlišných situacích. I když jsou tedy součástí tzv. obvyklého vybavení domácnosti, nemusí být z výkonu vyloučeny. Okolnost, že tyto věci byly dosud povinným užívány běžně a přirozeně, v sledovaných souvislostech významná není; měřítko nezbytnosti se totiž neodvíjí pouze od četnosti a způsobu užívání věcí, nýbrž má základ v úvaze, zda lze na povinném požadovat, 10 BEZOUŠKA, Petr; PIECHOWICZOVÁ, Lucie. Nový občanský zákoník: nejdůleţitější změny. 1. vydání. Praha: ANAG, 2013, str ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK Jan; FIALA Josef; ZUKLÍNOVÁ Michaela a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek II. 1.vyd. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 94>. 20

21 aby se při uspokojování základních životních potřeb svých a své rodiny bez uvedených věcí obešel, případně je uspokojoval na kvalitativně nižší úrovni, s nižšími náklady, dávaje přednost plnění svých zákonných povinností Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne spis. zn. 20 Cdo 180/

22 3. Modifikace SJM Modifikací společného jmění manţelů je moţno upravit manţelům či snoubencům zákonný reţim společného jmění. Účinky nastávají uzavřením manţelství podle 720 odst. 1 NOZ. Modifikace se týká zejména rozsahu společného jmění, či doby vzniku společného jmění. Modifikační dohoda, musí mít formu veřejné listiny. Uzavírá se platným notářským zápisem a jejím obsahem bývá zúţení nebo rozšíření SJM. Z toho vyplývá, ţe se od zápisu smlouvy jiţ nemohou dostat a být součástí i jiné nebo další dluhy Dodržení formy notářského zápisu by mělo být i jakousi pojistkou svobodné vůle manželů a zároveň jistotou pro věřitele, aby nedocházelo k machinacím s majetkem ve společném jmění manželů.. 13 Nejčastější variantou a často mnohem vhodnější je změna zákonem majetkového reţimu. Jedná se o vytvoření reţimu odděleného jmění manţelů anebo z dalších moţností zúţení podle rozsahu nashromáţděných dluhů v rodině. Při odděleném jmění manţelů dochází k absolutnímu oddělení majetku manţelů a v podstatě k zániku samotného společného jmění manţelů. Tím pádem má kaţdý z manţelů nárok, nakládat si se svým majetkem podle vlastního uváţení a bez souhlasu druhého manţela. Vše to jeden z manţelů od té doby nabyde je pouze v jeho výlučném vlastnictví, ale i dluhy. Po dohodě manţelů můţe dojít i k zúţení společného majetku manţelů. Buďto ve variantě první jen zmenšeného rozsahu společného jmění. Manţelé tím pádem vyloučí ze svého společného jmění jen ty věci, které rodinu zatěţují (např. dluhy) nebo předměty které sami chtějí. A budou tyto věci brány jako výlučné vlastnictví jednoho z manţelů. Ve druhé variantě zúţení SJM je prakticky totoţná s reţimem odděleného jmění a v podstatě zaniká. Svým charakterem jsou tyto varianty změnou manţelského majetkového reţimu a je tak smlouvou mezi manţely. Pokud by nastala změna v reţimu smlouvy, je zapotřebí souhlas obou manţelů. 13 MAKARIUS, Milan. K aktuálním otázkám společného jmění manţelů. Aplikované právo [online]. 2005, č. 1, [cit ]. Dostupný z WWW: < 22

23 Jak jiţ bylo zmíněno, smlouva musí mít formu notářského zápisu. Tyto smlouvy jsou ve veřejném seznamu. Veřejný seznam je veden Notářskou komorou České republiky a je nazýván Seznamem listin o manţelském majetkovém reţimu. Kdokoli můţe do tohoto seznamu nahlíţet, jako je u katastru nemovitostí či obchodního rejstříku a taktéţ můţe kdokoli pořádat o opis smlouvy. Pokud je smlouvě tak ujednáno, nebo se ţádostí obou manţelů, je moţné smlouvu změnit Jestliţe nastala situace, kdy manţelé jiţ své společné jmění měli zúţené nebo své jmění měli odděleno a smlouva nebyla zapsána, mohou manţelé poţádat o zapsání smlouvy do seznamu dodatečně. Jestliţe muţ a ţena chtějí uzavřít manţelství, mohou díky smlouvě uzavřít své majetkové vztahy dobudoucna Obecný výklad Modifikace SJM můţe být chápána jako určitá ochrana jednoho z manţelů, buď v případě dluhů či podnikatelské činnosti a závazků, které vznikly nebo budou nabyty v budoucnu. V 143a odst. 1 se podle ustanovení Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.. Modifikovat společné jmění manţelů lze dohodou anebo rozhodnutím soudu. Dohodou lze společné jmění jak zúţit tak i rozšířit či upravit v reţim odděleného jmění, nicméně rozhodnutí soudu můţe společné jmění pouze zúţit. Notářský zápis neplatí v případech, kdy se jedná o nemovitost, převedení dluhu na druhého manţela, tudíţ musí mít dostatečnou právní váhu a musí být ošetřeno v předmanţelské smlouvě. Ačkoli dikce zákona nasvědčuje spíše výkladu, že musí jít o dohodu manželů, není důvod vylučovat, aby obdobnou dohodu s týmiž nebo podobnými účinky uzavřeli 23

24 snoubenci v podobě tzv. předmanželské smlouvy, která se jinak zásadně týká režimu jejich společného jmění, eventuálně majetkových poměrů pro dobu po rozvodu ( 718 odst. 2) Rozšíření SJM SJM můţe být rozšířeno na návrh jednoho z manţelů. Rozšíření můţe být přijato toliko s účinky pro futuro. K rozšíření SJM dochází zejména, kdy se jedná o nemovitost, popřípadě ji získat a došlo by k následnému zhodnocení nemovitosti ze společných finančních prostředků, ale je nebo bude slouţit oběma manţelům. Z logiky věci víme, ţe majetek se stává společným jměním manţelů, tudíţ rozšiřování si manţele obohatí dosavadní majetek. O rozšíření SJM lze v podstatě zahrnout vše, co patří do výlučného vlastnictví jednoho z manţelů, i majetek z podílového spoluvlastnictví. Rozšíření společného jmění manželů o majetek doposud se nacházející ve výlučném vlastnictví některého s manželů postupem podle 143a odst. 1 OZ představuje proces transformace výlučného vlastnického práva k tomuto majetku některého z manželů na bezpodílový spoluvlastnický vztah manželů k tomuto majetku. 15 Do smlouvy o rozšíření se zahrnuje výlučné vlastnictví manţelů a je moţné zahrnout vše téměř bez omezení, nikoli však předměty, které mají k okamţiku vydání rozhodnutí manţelé ve výlučném vlastnictví. Můţe nastat rozšíření o nabyté dědictví nebo dar. Majetek lze rozšířit kdykoli během trvání manţelství, ale pouze z části (tj. jen k konkrétní majetkovou hodnotu). Společné jmění manţelů, které bylo zúţeno podle 148 odst. 1 a 2 OZ, opět rozšířit na původní rozsah pouze s rozhodnutím soudu as návrhem alespoň jednoho z manţelů. Ustanovení 726 OZ, které blíţe rozvádí podmínky pro rozšíření dříve zúţeného SJM, toto pravidlo jistě neprolamuje Zúţení SJM Manţelé mohou rovněţ jako při rozšíření SJM své společné jmění zúţit. Zákonodárce nevymezuje obecná hlediska, za kterých by bylo moţné vţdy usuzovat na to, ţe zde existují závaţné důvody pro zúţení, popřípadě pro zrušení SJM. Tímto způsobem mohou 14 ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK Jan; FIALA Josef; ZUKLÍNOVÁ Michaela a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek II. 1.vyd. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 cdo 3708/

25 změnit rozsah svého majetku za dobu trvání manţelství. Tato forma smlouvy je v posledních letech mezi manţely velmi ţádaná. Dojde-li k zúţení o jiţ existující hodnoty, přestávají být součástí společného jmění. Ve smlouvě o zúţení SJM nemá na majetek manţelů vliv a předmětem se stane majetek náleţící v zúţeném společném jmění. Jedním z hlavních důvodů vyuţití zúţení SJM je podnikání jednoho nebo obou manţelů zejména poskytnutí ochrany toho druhého a majetku. Dalším důvodem můţe být nešetrné hospodaření se společným majetkem. Díky uzavření této smlouvy mohou manţelé vyjmout ze společného jmění majetek či závazky, které se teprve stanou součástí SJM. SJM může být toliko zúženo, nikoli zrušeno, ať již dohodou manželů či rozhodnutím soudu. 16 Pokud manţelé spolu trvale neţijí či se z jakéhokoli důvodu rozhodli přestat společně ţít a tím pádem se nepodílejí ani na nabývání společného majetku, mohou manţelé uzavřít smlouvu formou notářského zápisu a je moţné společné jmění manţelů zúţit i obvyklým vybavením domácnosti (viz kapitola 2.4). Skutečnost, že manželé nevedou společnou domácnost, však sama o sobě důvodem pro zúžení společného jmění man- želů být nemůže. 17 V souhrnu se jedná pravidelně o situace, u kterých byl shledán závaţný důvod i opakovaným. I přes zpřesnění toho, co je povaţováno za závaţný důvod pro zrušení nebo zúţení SJM, je pojímáno jako pouhé vymezení některých důvodu. Zrušení společného jmění manţelů či jeho zúţení jeho rozsahu za podmínek 724 OZ není nutně trvalé nebo nezměnitelné. V novém občanském zákoníku je i v případě reţimu zaloţeného na základě rozhodnutí soudu zachována myšlenka, ţe jednotlivé majetkové reţimy jsou vzájemně průchodné. Úprava se zde zřetelně přidrţuje zásady autonomie vůle, která se projevuje zejména ve smluvní svobodě. Manţelům je tedy ponecháno na vůli, aby i v případě, kdy jeden z manţelů v soudním řízení dosáhne zúţení SJM, byl tento reţim změněn. Platí to ovšem i obráceně, soud můţe změnit to, co bylo jiţ dohodnuto 717 OZ. 16 ŠTANCLOVÁ, Vlasta. Ještě k diskusi o zúţení společného jmění manţelů. Ad Notam. 2010, roč. 16, č. 1, s Dostupný také z WWW: < ISSN MAKARIUS, Milan. K aktuálním otázkám společného jmění manţelů. Aplikované právo [online]. 2005, č. 1, [cit ]. Dostupný z WWW: < 25

26 3.4. Výhrada vzniku SJM kde dni zániku manţelství V praxi se s touto formou často nesetkáváme. Mohou však nastat důvody, které umoţní odloţení vzniku společného jmění manţelů. Mohou být stanovené zákonem anebo smluvně. Tento typ ujednání v minulosti jiţ existoval pod pojmem koakvizice. Pokud se tato smlouva sjednala, mohl kaţdý z manţelů nabývat majetek do svého výlučného vlastnictví, popřípadě do podílového spoluvlastnictví. Správa majetku bude probíhat v závislosti na jeho charakteru. Výlučný majetek bude pod správou každého z manželů, majetek ve společném jmění manželů bude spravován v režimu ustanovení 145 odst. 2 občanského zákoníku, nedohodnou-li se manželé jinak, a správa dalšího společného majetku se bude řídit ustanovením 139 občanského zákoníku. 18 Uzavřením koakviziční smlouvy je vyloučen vznik společného jmění manţelů, je zde zahrnuto jen obvyklé vybavení rodinné domácnosti. Touto smlouvou však vzniknou čtyři reţimy. Manţelé bude spravovat svůj vlastní oddělený majetek, dále majetek, který tvoří SJM a majetek nabytí společně, který však nebude součástí společného jmění. Koakviziční smlouva je obdobná jako smlouva o zúţení společného jmění manţelů. Rozdíl v koakviziční smlouvě oproti smlouvě o zúţení SJM nastává v okamţiku, pokud manţelství zanikne a vznikne tak společné jmění manţelů podle podmínek 143 OZ a předmětem SJM se stává majetek nabytý za trvání manţelství, tak i majetek obou manţelů a další společný majetek. Tato masa společného jmění manţelů se pak následně stane předmětem vypořádání. Koakviziční smlouva je vhodná spíše za trvání manţelství a má význam pro majetkové vztahy, jako jsou dary, dědictví aj. Tato smlouva musí být uzavřena ve formě notářského zápisu. Takto vzniklá masa společného jmění manţelů teprve podléhá vypořádání. Koakviziční smlouva tak má spíše význam pro majetkové vztahy. Z mého pohledu není koakviziční smlouva nejvhodnějším řešením ke vztahu vypořádání majetku. Výhodnější formou můţe být v majetkovém společenství smlouvou o zúţení rozsahu SJM. 18 MAKARIUS, Milan. K aktuálním otázkám společného jmění manţelů. Aplikované právo [online]. 2005, č. 1, [cit ]. Dostupný z WWW: < 26

27 3.5. Předmanţelská smlouva Mezi manţely budoucími, tedy snoubenci, kteří vstupují do manţelství, si mohou upravit budoucí majetkové vztahy po dobu trvání manţelství, obdobně jako manţelé. V platnosti od OZ je umoţněno uzavření předmanţelské smlouvy. Tato smlouva nabývá účinnost dnem vzniku manţelství. V 143a odst. 3 je zformulováno Muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství, mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobně. Při sepisování předmanţelských smluv je notář osobou, která řádně projedná představy budoucích manţelů a smlouvu nastaví tak, aby se dosáhlo zamýšlených účinků. Předmanţelská smlouva je listinou veřejnou. Správu majetku je také moţno upravit odchylně dle 147 Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit správu společného jmění odchylně. Stejně mohou upravit správu svého budoucího společného jmění muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství. Ustanovení 143a odst. 4 platí zde obdobně. Majetkový reţim nabyde účinnosti s uzavřením manţelství. Pokud daná věc je jiţ obsaţena ve veřejném seznamu, lze do tohoto seznamu zavézt změnu zapsáním, jakmile se manţelství uzavře. Pro snoubence platí zásada pacta sunt servanda. Pokud si neujednají jinak, nemohou smlouvu změnit, zrušit či doplnit bez souhlasu druhého snoubence. Rozdíl od předchozích modifikací je rozsah majetku a závazků do budoucna a je velmi podobná zúţení budoucího SJM. Předmanţelská smlouva můţe být i prevenci rozvodu manţelství. 27

28 4. Zánik SJM Dle 149 odst. 1 OZ kde společné jmění manţelů zanikne se zánikem manţelství. Manţelství můţe zaniknout smrtí jednoho z manţelů, soudním rozhodnutím o rozvodu nebo prohlášením manţelství za neplatné Zánik SJM spojený se skončením manţelství K zániku SJM, stejně jako k zániku manţelství samotného, můţe dojít jen z důvodů stanoveným zákonem 708 odst. 1 OZ To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen společné jmění ). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. A také 754 OZ Manželství zaniká jen z důvodů stanovených zákonem. Vznik společného jmění manţelů je nepochybně spjat s uzavřením manţelství a jeho existence spočívá na jeho trvání. Můţe nastat situace, kdy sice manţelství existuje, ale k zániku manţelství dojde důsledkem právní skutečnosti. Obvykle společné jmění manţelů zaniká okamţikem zánikem manţelství. Existencí manţelství je podmíněn vznik společného jmění manţelství, a zatímco můţe jako takové existovat, společné jmění nemusí. Nicméně v opačném důsledku tomu tak není. Aby manţelství zaniklo, musí splňovat alespoň tři právní důvody. Buďto zánik nastane smrtí jednoho z manţelů, rozvodem manţelství nebo manţelství prohlášené za neplatné. Pokud jeden z manţelů zemře, tak manţelství zaniká. Stejně tak manţelství zaniká, pokud je jeden z manţelů prohlášen za mrtvého, výrokem soudu a tedy zaniká dnem rozsudku soudu. Manţelství dále můţe zaniknout s rozhodnutím soudu o rozvodu manţelství. Manţelství můţe být rozvedeno, pokud manţelství je hluboce a trvale rozvráceno a nelze obnovit souţití v manţelství. Toto je hlavním a jediným důvodem k rozvodu podle našeho právního řádu. I kdyţ jsou mezi manţeli uzavřeny dohody, ale jsou splněny podmínky hlubokým a trvalým rozvrácením, soud manţelství rozvede, aniţ by došlo by se zjišťovaly příčiny rozvodu, protoţe dokazování se omezí jen na existenci daných dohod. 28

29 Zánik SJM smrtí a prohlášením za mrtvého Společné jmění manţelů zaniká vţdy v okamţiku smrtí jednoho z manţelů, nebo v okamţiku smrtí obou manţelů najednou. Zemře-li za trvání manželství jeden z manželů, manželství zaniká. Stejné důsledky má i výrok soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého podle 7 odst. 2 občanského zákoníku v řízení vydaném podle 195 až 200 občanského soudního řádu. V takovém případě manželství a tedy i společné jmění manželů zaniká dnem právní moci rozsudku, jímž byl jeden z manželů prohlášen za mrtvé- ho. V případě úmrtí jednoho z manželů, nebo jeho prohlášení za mrtvého, se v řízení o dědictví postupuje podle 175l OSŘ.. 19 Jestliţe zemře jeden z manţelů, a tím pádem dojde k zániku manţelství, posoudí se majetkové práva a povinnosti pozůstalého manţela v rámci řízení o dědictví, podle majetkového reţimu, který mezi manţely byl. Popřípadě se dále posuzují dle pokynů, pokud tak zemřelý ještě za ţivota učinil (stejné podíly obou manţelů jmění, přihlédnutí k potřebám dětí, přihlédnutí ke starosti o rodinu a domácnost) K vypořádání majetkového společenství manţelů dochází v rámci pozůstalostního řízení dle 764 odst. 1 OZ Zanikne-li manželství smrtí manžela, posoudí se majetkové povinnosti a práva bývalých manželů v rámci řízení o dědictví podle toho majetkového režimu, který existoval mezi manžely, popřípadě i podle pokynů, které zemřelý manžel ještě za svého života ohledně svého majetku pro případ smrti učinil; jinak se použijí pravidla uvedená v 742, s výjimkou 742 odst. 1 písm. c), ledaže se pozůstalý manžel dohodne s dědici o vypořádání jinak. Zaniklo-li manţelství zůstavitele jeho smrtí, soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manţela ke dni smrti zůstavitele a současně je schválena dohoda pozůstalého manţela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manţelů. Dohoda nemusí být uzavřena přímo při jednání, tudíţ dědicové a pozůstalý manţel sepíší dohodu sami, popřípadě obrácení se na advokáta apod. Nicméně dohoda musí náleţitě zohlednit dříve projevenou vůli zemřelého manţela. Nedojde-li k uzavření dohody, soud autoritativně, podle zásad v OZ určí, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek výlučně patří pozůstalému manţelovi. 19 MAKARIUS, Milan. Zánik společného jmění manţelů a jeho vypořádání. Aplikované právo [online]. 2005, č. 1, [cit ]. Dostupný z WWW: < 29

30 Ať jiţ bude SJM vypořádáno v rámci pozůstalostního řízení soudem schválenou dohodou nebo přímo soudním rozhodnutím, je zjevné, ţe má být vţdy zohledněna vůle zemřelého manţela a existence majetkového reţimu odlišného od reţimu zákonného. Na člověka, který byl prohlášen za mrtvého, se hledí, jako by zemřel. Prohlášením manţela za mrtvého zaniká manţelství dnem, který se pokládá za den jeho smrti a je povaţován za zemřelého. Pokud byl jeden z manţelů prohlášen za mrtvého, posuzují se majetková práva a povinnosti ke dni, kdy bylo rozhodnutím soudu prohlášení za mrtvého jako den jeho smrti. Je-li manţel, který je prohlášen za mrtvého naţivu, k prohlášení za mrtvého se nepřihlíţí. Ovšem může dojít i k zásadní změně rozhodnutí o prohlášení za mrtvého a to v případě, kdy dotyčná osoba ve skutečnosti žije. Pak se manželství i SJM obnoví s účinky ex tunc. 20. Z toho vyplývá, ţe manţelství a ani majetkové společenství se neobnoví a záleţí jen na obou bývalých manţelech, zda uzavřou manţelství nové Zánik SJM pro neplatnost a rozvod Neplatnost manţelství představuje do jisté míry případ zániku společného jmění manţelů. Soud prohlásí manţelství za neplatné, pokud jeho uzavření bránila zákonná překáţka dle 672 aţ 676 OZ. Dokud není manţelství prohlášeno za neplatné, povaţuje se jako platné dle 681 OZ. Bylo-li manţelství prohlášeno za neplatné, povaţuje se za neuzavřené. I v neplatném manţelství vzniká společné jmění manţelů. Společné jmění manželů totiž vzniká i v manželství neplatném. Z tohoto důvodu se veškeré vztahy týkající se společného jmění manželů u neplatných manželství posuzují zcela stejně jako u manželství platných. 21. Nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manţelství za neplatné společné jmění manţelů zaniká. Společné jmění manţelů nezaniká od počátku manţelství, ale aţ od okamţiku prohlášení manţelství za neplatné. Občanský zákoník neobsahuje pro tento případ ţádnou určitou úpravu vypořádání zaniklého společného jmění manţelů. V 686 OZ je obecně uvedeno, ţe o povinnostech a právech muţe a ţeny, jejichţ manţelství bylo 20 BIČOVSKÝ, Jaroslav; HOLUB, Milan; POKORNÝ, Milan. Společné jmění manželů. 2. vyd. Praha : Linde, s. ISBN Str MAKARIUS, Milan. Zánik společného jmění manţelů a jeho vypořádání. Aplikované právo [online]. 2005, č. 1, [cit ]. Dostupný z WWW: < 30