Podnikající manželé a rozdělení jejich společného jmění

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Podnikající manželé a rozdělení jejich společného jmění Bakalářská práce Autor: Vedoucí práce: Květa Sadílková Právní administrativa v podnikatelské sféře JUDr. Ladislav Soukup Praha Duben, 2014

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Příbrami dne Květa Sadílková

3 Poděkování Za cenné rady, náměty a inspiraci bych chtěla touto cestou poděkovat vedoucímu práce JUDr. Ladislavu Soukupovi, dále JUDr. Jaroslavu Morovi za sdělení jeho cenných názorů k mnou vybranému tématu a v neposlední řadě mému manţelovi a dospělé dceři za trpělivost.

4 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá pohledem podnikatele na problematiku společného jmění manţelů a s tím spojených otázek případného rozdělení SJM v případě, ţe jeden manţel je podnikatelem. Z hlediska podnikání jsou zde rozebrány jednotlivé moţnosti podnikatelské činnosti, spojené s činností fyzické osoby- podnikatele s ohledem na majetek ve společném jmění manţelů. Tato moje práce přináší pohled na některé problematické otázky v podnikání manţelů z hlediska jejich společného jmění. Teoretické poznatky jsou vyuţity v závěrečné části práce, kde jsou rozebrány některé konkrétní příklady této problematiky s návrhem jejich řešení v praxi. Klíčová slova Společné jmění manţelů, podnikání, rozdělení společného jmění manţelů, odpovědnost manţelů, disparita podílů, fyzická osoba podnikatel Annotation This bachelor thesis deals with an issue of community property from the perspective of entrepreneur and related questions of possible dividing of community property in case one spouse is an entrepreneur. In terms of entrepreneurship, this thesis analyses individual alternatives of business associated with activities of natural person entrepreneur with assets in community property. This thesis provides a view on some problematic issues in conducting of business of spouses in terms of their community property. Theoretical knowledge is used in the final part of the thesis, where some particular examples are analyzed, with proposal of their solving in practice. Key words Community property, entrepreneurship, dividing of community property, responsibility of spouses, disparity of shares, natural person entrepreneur.

5

6 Obsah Úvod Charakteristika pojmu SJM a podnikání Pojem společné jmění manţelů Vznik SJM Zánik SJM Vypořádání SJM Pojem podnikání Podnikání Ţivnost Podnikatel Podnik Podnikání za trvání manželství, odpovědnost manželů Podnikání za trvání manţelství Souhlas nepodnikajícího manţela byl udělen Souhlas nepodnikajícího manţela nebyl udělen Souhlas nepodnikající manţel odepřel Podnik v SJM Obchodní podíl v SJM Odpovědnost manţelů Analýza právní úpravy SJM Obecná analýza právní úpravy SJM Změny v rozsahu SJM Smluvní zúţení SJM Soudní zúţení SJM Řešení některých problematických otázek v podnikání manželů Důsledky závazků podnikajícího manţela vzhledem k institutu SJM

7 4.2 Nerovnost rozdělení podílů při vypořádání SJM soudem Princip zásluhovosti při vypořádání podílů v SJM Zatíţení SJM z důvodu závazků vyplývajících z podnikání jednoho z manţelů Ochrana nepodnikajícího manţela podáním vylučovací ţaloby Ochrana nepodnikajícího manţela uplatňujícího změny rozsahu SJM Závěr Seznam pouţité literatury Seznam zkratek Seznam příloh

8 Úvod Cílem této mojí práce je analyzovat právní úpravu společného jmění manţelů (dále jen SJM) z pohledu odpovědnosti manţelů vzhledem k podnikatelské činnosti jednoho z nich a rozbor řešení některých problematických otázek v souvislosti SJM a podnikání. Touto prací se pokusím přinést odpověď na otázky, jaký vliv má podnikání jednoho z manţelů na institut SJM a jaké moţnosti ochrany svých práv má nepodnikající manţel vzhledem k SJM při podnikání druhého z manţelů. Vyuţila jsem zde vybranou judikaturu, zákonnou úpravu a další odbornou literaturu, přičemţ práce poukazuje na řešení některých problematických otázek v podnikání manţelů. Praktická část mojí práce přináší rozbor některých konkrétních příkladů z praxe, a to jak z pohledu fyzické osoby- občana, tak z pohledu fyzické osoby- podnikatele, včetně právního rozboru a návrhu řešení. Pouţila jsem zde metodu osobního rozhovoru (face to face), ve které byly vyuţity názory JUDr. Jaroslava Mory s jeho souhlasem. Dále jsou v této části práce pouţity vybrané části soudních judikátů, vztahující se k dané problematice jednotlivých rozebíraných případů. Tyto části soudních judikátů jsou řešeny a citovány podle původního Občanského zákoníku 1 (dále jen OZ), platného do , a jsou v práci pouţity z následujícího důvodu: Téma bakalářské práce jsem si vybírala ještě v době, kdy nebyl nový rekodifikovaný Občanský zákoník 2 (dále jen NOZ) účinný. Z tohoto důvodu tedy v práci nejsou pouţity právní judikáty, které by byly řešeny dle jeho nových ustanovení, neboť tyto v současné době, kdy tento rekodifikovaný zákoník nabyl účinnosti, nejsou ještě k dispozici. Téma rozdělení SJM, z nichţ buď jeden, nebo oba dva vyvíjí podnikatelskou činnost, jsem si vybrala z důvodů osobní zkušenosti coby osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ), která podniká v reţimu rozděleného SJM. Výchozí hypotézou mojí práce je fakt, ţe dnes se více neţ kdy jindy v minulosti do manţelského svazku promítají problémy, týkající se například nesplácení závazků obou či jednoho z podnikajících manţelů, případně neplnění závazků vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti. Toto má přímý vliv jak na případný rozpad manţelství samotného, tak na případné rozdělení SJM. Domnívám se, ţe díky současné právní úpravě nemá nepodnikající manţel v případě výše uvedených negativních důsledků podnikání moţnost dostatečné ochrany svých práv vůči manţelovi podnikajícímu. 1 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ) 2 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) 8

9 1 Charakteristika pojmu SJM a podnikání V této části bakalářské práce bych chtěla rozebrat jak vznik samotného manţelství a tedy i SJM, tak pojem podnikání, a to z pohledu současné právní úpravy NOZ, účinné od Současná právní úprava NOZ, účinná od , navazuje jak na původní OZ, platný do , tak se dotýká i Obchodního zákoníku 3 (dále jen ObchZ) ve smyslu charakteristiky pojmu podnikatel a obchodní firma. Abych dostatečně objasnila výše uvedené pojmy SJM a podnikání, uvedla bych zde i historické souvislosti vzniku SJM. Manţelství vzniká jako trvalé společenství muţe a ţeny zákonem stanoveným způsobem, přičemţ musí být při jeho uzavření splněny zákonem stanovené podmínky. Jeho hlavním účelem je zaloţení rodiny a výchova společných potomků, coţ je v přímém souladu se zájmy společnosti. Podnikání jednoho nebo obou manţelů přitom můţe při jeho neúspěchu negativně ovlivnit fungování jak manţelského svazku, tak celé SJM. Právní úpravu jak pozitivních, tak negativních skutečností, které vznikají při výkonu podnikatelské činnosti na SJM, nenajdeme kodifikovánu v jedné právní normě či zákoně, ale můţeme jí vysledovat jak v hmotně právních, tak procesně právních předpisech. Rozsah dnešního SJM byl novelizován v 90 letech, kdy jeho vypořádání bylo rozšířeno o domněnku k provedení vypořádání v případě, ţe ho po dobu 3 let po rozvodu manţelé sami neprovedli. V této době šlo také ke změně státoprávního uspořádání a ta přinesla odstranění vymezení SJM jako osobního vlastnictví. Došlo také k úpravě majetku získaného v restitucích, moţnost omezení SJM jeho rozšířením nebo zúţením a také v souvislosti s podnikáním jednoho či obou manţelů k řešení otázek spojených s touto problematikou vzhledem k dopadu na SJM. Zákonem č. 91/1998 Sb. byl doplněn jak Zákon o rodině (dále jen ZOR), tak i Občanský zákoník (dále je OZ). Pro majetek manţelů se začal pouţívat termín společné jmění manţelů. 1.1 Pojem společné jmění manţelů SJM je formou majetkového společenství manţelů, která nahrazuje předchozí název tzv. bezpodílového spoluvlastnictví manţelů (dále jen BSM). Nahrazena byla novelou občanského zákoníku č. 91/1998 Sb., která nabyla účinnosti Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 9

10 Podstatou spoluvlastnictví je fakt, ţe pokud se věc ocitne ve spoluvlastnictví více osob, na tyto osoby se lze dívat jako na osobu jediného vlastníka, tzn. ţe věc patří oběma společně. Jedná se o právní fikci, kdy všechny osoby, které mají věc ve spoluvlastnictví, s ní mohou libovolně nakládat, uţívat její plody, uţitky, výhody, atd. Podstata podílového spoluvlastnictví spočívá v tom, že každý ze spoluvlastníků věci se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví k věci v tom rozsahu, jenž odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, z čehož vyplývá, že občanský zákoník vychází z vymezení podílového spoluvlastnictví jakožto spoluvlastnictví ideálního, neboť výše spoluvlastnického podílu neodráží konkrétní reálnou část věci, ale pouze míru, kterou se jednotliví spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. 4 SJM tedy představuje formu uspořádání majetkových právních vztahů manţelů, které NOZ upravuje v , a to v části nazvané manţelské právo majetkové. Jedná se o zvláštní případ spoluvlastnictví, jehoţ součástí jsou jak závazky, tak i práva. Do majetku (aktiv) SJM spadají: Příjmy manţelů z pracovního poměru i podnikání Příjmy ze sociálního zabezpečení (důchody, dávky, renty) Odměny, honoráře umělců, odměny za vynálezy, autorská díla, příjmy z nakladatelských smluv, atd. Obdrţené prémie Výhry ze sázek, loterií a věci získané výhrami, slosování Plnění z pojistných smluv v případě, pokud bylo za trvání manţelství ve prospěch jednoho z manţelů uskutečněno Úroky z vkladů na účtech, prostředky na účtech důchodového připojištění, pojistného, atd. kteréhokoli z manţelů Výnosy, uţitky, přírůstky věcí nehledě na to, zda tyto jsou zahrnuty v majetku SJM nebo ne (např. příjmy z nájemného patřící jednomu nebo oběma manţelům) Nemovitosti zakoupeny za doby trvání manţelství, nemovitosti postaveny bez ohledu na to, zda jiţ bylo vydáno kolaudační rozhodnutí Byty zakoupení a jinak nabyté v rámci privatizace bytového fondu (vyjma původně druţstevního bytu nabytého jedním manţelem před manţelstvím) 4 KRÁLÍK, M : Podílové spoluvlastnictví v občanském zákoníku. C. H. Beck, 2008, s

11 Věci nabyté vydrţením jednoho či obou manţelů (tedy pokud má drţitel v drţbě věc nepřetrţitě po dobu 3 let v dobré víře, u nemovitosti 10 let) Do závazků (pasiv), které jsou od také součástí SJM, patří závazky, které vzniknou některému z manţelů nebo oběma manţelům společně za trvání jejich manţelství. Výjimku tvoří závazky, které: Patří k majetku ve výlučním vlastnictví jen jednoho z nich přesahují svým rozsahem míru přiměřenou majetkovým poměrům manţelů, které převzal jeden z manţelů bez souhlasu druhého z nich Za společné závazky odpovídají manţelé jak veškerým majetkem společným, tak i majetkem, který náleţí výlučně do vlastnictví jednoho z nich Vznik SJM Abychom mohli správně pochopit institut SJM, musíme nejprve charakterizovat institut manţelství samotného. Manţelství vznikne svobodným a úplným projevem souhlasné vůle muţe a ţeny, kteří chtějí vstoupit do manţelství. Ten, kdo uzavře manţelství, se tímto dobrovolně podřizuje řádu právních norem, které tento svazek upravují a ovlivňují tím i další společný ţivot manţelů. Mění se tím zásadně právní postavení osob, které vstupují do manţelství, a to jak z hlediska úpravy majetkových a závazkových vztahů mezi těmito manţeli samotnými, tak i z hlediska úpravy majetkových a závazkových vztahů vzhledem k dalším osobám. Následně v přímé návaznosti na institut manţelství můţeme vymezit obecně pojem SJM. Občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb. byl institut zákonného společenství manţelů nahrazen institutem BSM. Tímto se přenesla právní úprava majetkových vztahů v manţelství ze zákona o rodinném právu do občanského zákoníku. Osobní vztahy mezi manţeli, rodiči a dětmi jsou nadále upraveny rodinným právem. V současné právní úpravě je institut SJM vymezen v NOZ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to v oddílu 2- Manţelská a majetkové právo, 708. Institut SJM je specifickým typem spoluvlastnického vztahu, který můţe vzniknout pouze mezi manţeli. Zákon charakterizuje SJM následujícím způsobem: To, co manželům náleží, má majetkovou 11

12 hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen společné jmění ). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. 5 Na základě tohoto zákona SJM podléhá zákonnému reţimu, smluvenému reţimu nebo reţimu, o kterém dle zákona rozhodne soud. V souvislosti s charakteristikou institutu SJM musíme zmínit i tzv. výlučný majetek, který do SJM není zahrnut. Do společného jmění manţelů není zahrnuto vedení společné domácnosti ani společné bydlení. Dalšími věcmi vyloučenými ze SJM jsou majetek získaný dědictvím, darem 6, kdy pro posouzení v situaci, kdy by bylo sporné, jestli obdarovaný je pouze jeden z manţelů, nebo oba manţelé, bude rozhodující vůle dárce. Výlučným majetkem jsou také věci osobní potřeby, majetek získaný za výlučný, případně věci, které nemůţe občan vůbec získat (například podzemní a povrchové vody, jelikoţ dle zákona o vodách nejsou předmětem vlastnictví). Dále to je majetek nabytý před uzavřením manţelství, výsledky tvůrčí činnosti (tzv. osobnostní práva, která vycházejí z 11 autorského zákona, tato jsou nepřevoditelná, na rozdíl od majetkových práv dle 12 autorského zákona- ta jsou v SJM zahrnuta). Do výlučného vlastnictví dále patří bolestné, náhrada za ztíţení společenského uplatnění (právo je spjato s poškozeným a dle 2009 NOZ smrtí oprávněné osoby zaniká). Ze SJM je také vyloučen majetek, který byl jednomu z manţelů vydán na základě zákona. 7, 8, 9, 10 Oproti tomu občanský zákoník v 709, odst. 2, oddílu Manţelské majetkové právo - Zákonný reţim stanovuje, ţe součástí SJM je tak zisk z toho, co náleţí výhradně jednomu z manţelů, dále součástí SJM je také podíl manţela v obchodní společnosti, nebo druţstvu: Toto za předpokladu, ţe se jeden z manţelů v době trvání manţelství stane společníkem obchodní společnosti nebo druţstva. Neplatí to však, pokud jeden z manţelů nabude podílu způsobem, který zakládá jeho výlučné vlastnictví (tedy např. toho, co slouţí k osobní potřebě jednoho z manţelů, věci nabyté darem, děděním nebo odkazem, náhrady nemajetkové újmy na svých právech, atd). SJM je tedy právním uspořádáním vztahů mezi manţeli, který můţe vzniknout pouze mezi manţeli uzavřením manţelství, coţ je jediný moţný způsob jeho vzniku. SJM nemůţe vzniknout v manţelství zdánlivém, ale můţe vzniknout i při neplatnosti manţelství NOZ 6 DVOŘÁK, J., J. Spáčil. Společné jmění manželů v teorii a judikatuře. 2. Rozšířené vydání. Praha: ASPI s.79 7 Zákon č. 87/1997 Sb., o mimosoudních rehabilitacích 8 Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku 9 Zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd 10 ŠKOPKOVÁ, Kateřina. Společné jmění manželů a podnikání. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.2008/

13 1.1.2 Zánik SJM Podobně jako vznik společného jmění manţelů, který je spojen s uzavřením manţelství 11, je i trvání společného jmění manţelů spojeno s trváním manţelství. Výjimečně můţe dojít k situaci, kdy manţelství existuje, ale k zániku společného jmění manţelů pak dojde v důsledku jiné právní skutečnosti, neţ kterou by byl zánik manţelství samotného. Existence manželství podmiňuje existenci společného jmění manželů, a zatímco může existovat manželství a společné jmění nikoli, opačně tomu možné není. Není-li manželství, nemůže vzniknout ani společné jmění manželů, pokud k jeho zániku nedošlo již před zánikem manželství. 12 Zánik manţelství můţe být zapříčiněn v podstatě třemi důvody, které uvádí zákon. Těmi jsou: 1) smrt jednoho z manţelů 2) prohlášením manţelství za neplatné 3) rozvodem manţelství Pokud tedy zemře za trvání manţelství jeden z manţelů, manţelství tím zaniká. Pokud soud prohlásí dle 7 odst. 2 OZ v řízení vydaném podle 195 aţ 200 občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) 13 jednoho z manţelů za mrtvého, tento jeho výrok má stejné důsledky jako výrok předchozí. V těchto případech zaniká jak manţelství, tak SJM dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl jeden z manţelů prohlášen za mrtvého. Pokud zemře jeden z manţelů, nebo je prohlášen za mrtvého, viz výše, v řízení o dědictví se pokračuje podle 1751 OSŘ. Dalším důvodem zániku manţelství je rozhodnutí soudu, kterým bylo prohlášeno manţelství za neplatné. Výjimkou je pouze manţelství nicotné. SJM totiţ vznikne o v manţelství neplatném. Díky tomuto důvodu se všechny vztahy, týkající se SJM, hodnotí stejně u manţelství neplatných, tak i u platných. Manţelství také můţe zaniknout, pokud soud rozhodne o rozvodu manţelství. Pokud je manţelství natolik hluboce a trvale rozvráceno, ţe nelze očekávat, ţe se manţelský svazek znovu obnoví. Jediným důvodem rozvodu, který náš právní řád akceptuje, je tedy trvalý a hluboký rozvrat manţelství, specifikován v 24 odst. 1 zákona o rodině 14 (dále jen ZOR). Dalším názorem je názor, který říká, ţe novelou provedenou zákonem č.91/1998 Sb., kterým 11 Viz kapitola MAKARIUS, M., Zánik společného jmění manželů a jeho vypořádání, Aplikované právo 2/2005, str Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů 14 Zákon č.94/1993 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů 13

14 se mění a doplňuje zákon č.94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů a o změně a doplnění dalších zákonů, byl vlastně specifikován další druh rozvodu. Tímto by měl být rozvod na základě dohody manţelů. V tomto případě se ztotoţňuji s názorem M. Makariuse, který říká: S tímto stanoviskem však nelze souhlasit. Ustanovením 24a odst. 1 zákona o rodině nezakládá nový druh rozvodu, ale pouze stanoví právní domněnku hlubokého a trvalého rozvratu manželství. Splní-li manželé podmínky stanovené v ustanovení 24a odst. 1 zákona o rodině, má se za to, že v manželství existuje rozvrat uvedený v ustanovení 24 odst. 1 zákona o rodině. 15 Pokud jsou navíc mezi manžely uzavřeny stanovené dohody ( 24 odst. 1 písm. a)a b) zákona o rodině), soud manželství rozvede, aniž by zjišťoval příčiny rozvodu manželství. 16 Tímto dojde však pouze k jakémusi zjednodušení řízení o rozvod manţelství, ve kterém se omezí dokazování pouze na existující stávající dohody. K zániku SJM dojde tehdy, kdy zanikne manţelství, tedy v případě, kdyţ soudní rozsudek o rozvodu manţelství nabude právní moci. Poté bude provedeno vypořádání SJM. K zániku SJM však můţe dojít tak jak je výše uvedeno i za trvání manţelství, a to na základě vzniku jiných právních skutečností. V tomto případě k zániku SJM dojde bez ohledu na to, zda manţelé projeví vůli SJM zachovat. Pod pojmem jiné právní skutečnosti si představme např. prohlášení konkurzu na majetek jednoho z manţelů nebo vyslovením trestu propadnutí majetku na základě pravomocně skončeného trestního řízení. K zániku SJM dojde pravomocným výrokem o uloţení trestu propadnutí majetku, který je vyřčen podle 51 a 52 trestního zákona 17. V ustanovení 52 odst. 2 trestního zákona je uveden zánik SJM, který je důsledkem zákonného propadnutí majetku. Vlastníkem propadnutého majetku se poté stává stát. Propadnutí majetku postihne celý majetek odsouzeného nebo tu jeho část, kterou určí soud. Propadnutí se ale nevztahuje na věci, které jsou nezbytné k uspokojení ţivotních potřeb odsouzeného, nebo osob, o jejichţ výţivu a výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat. Výkon trestu propadnutí majetku se pak řeší podle 11 a 16 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 18 Do právních vztahů, které se týkaly odsouzeného, nastupuje v tomto případě stát. Do právních 15 Podle 24a odst. 1 zákona o rodině, jestliţe manţelství trvalo alespoň jeden rok, manţelé spolu nejméně šest měsíců neţijí a k návrhu na rozvod se druhý manţel připojí, má se za to, ţe podmínky uvedené v ustanovení 24 odst. 1 jsou splněny. Soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manţelství rozvede, jsou-li předloţeny a) písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyţivovací povinnost, a b) pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí po dobu po rozvodu. 16 MAKARIUS, M., Zánik společného jmění manželů a jeho vypořádání. Aplikované právo 2/ Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů 18 Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů 14

15 vztahů jménem státu pak vstupují jak další organizační sloţky státu, tak Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Výkon trestu propadnutí majetku se pak provádí v intencích zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, a to dle 245 a Samotné vypořádání SJM se pak provede podle 736 a 737 NOZ za podmínek, které jsou uvedeny v 738 a 739 OZ. Jak je výše uvedeno, další moţností zániku SJM je moţnost jeho zániku také z důvodu jiné právní skutečnosti, a to prohlášením konkurzu na majetek jednoho z manţelů, který se tím stává úpadcem. Toto nastává dle zákonné úpravy, která je uvedena v 14 odst. 1 písm. k) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 20 Pokud je na majetek jednoho z manţelů vyhlášen konkurs, nedojde pouze k zániku SJM, ale pokud manţelé uzavřeli smlouvu podle 717 NOZ a mají vyhrazen vznik SJM ke dni zániku manţelství, prohlášení konkurzu na majetek jednoho z nich pak má stejné účinky, jako zánik manţelství. Dojde tím také k zastavení lhůty pro vypořádání zaniklého SJM, která je uvedena v 741 NOZ. Při samotném vypořádání SJM pak na místo manţela, na jehoţ majetek byl konkurs prohlášen, nastoupí správce konkursní podstaty. Vypořádání SJM se provádí za podmínek, které jsou uvedeny v NOZ. Manţel - úpadce je zbaven moţnosti, aby prosadil u majetku, se kterým podnikal, vypořádání jeho přikázáním do svého výlučného vlastnictví. 21 Jeho majetek, resp. jen jeho aktiva v tomto případě náleţí do konkursní podstaty, protoţe pasiva dle 6 zákona č. 382/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, být součástí konkursní podstaty nemohou. Jedná se o pohledávky věřitelů manţela úpadce, které se řídí 20 a následujícím zákona o konkursu a vyrovnání. V tomto případě se nepřihlíţí k tomu, zda bude majetkový podíl úpadce v důsledku tohoto způsobu vypořádání větší, neţ - li díl druhého z manţelů. Rozdíl, který vznikne mezi majetkem, který byl přikázán do konkurzní podstaty a majetkem přikázaným druhému z manţelů se následně vyjadřuje částkou, kterou je manţel, který získal majetek vyšší hodnoty v rámci vypořádání SJM povinen zaplatit manţeli druhému. Pokud zaniklo SJM prohlášením konkurzu na majetek jednoho z manţelů, lze toto vypořádat dohodou dle 738 a 739 OZ, tato dohoda však podléhá schválení soudu. 22 Výše uvedené platí i v případě, kdy k zániku institutu SJM došlo jiţ před prohlášením konkurzu na majetek jednoho z manţelů, i kdyţ k okamţiku prohlášení konkursu nebylo SJM ještě vypořádáno. 19 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 20 Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů 21 Růţek, J.: Vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, resp. společného jmění manželů v konkursním řízení. Bulletin advokacie č.1/1999, str Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, 26 odst. 2 15

16 Jestliţe dojde k zániku SJM bez zániku manţelství samotného, je moţné, aby SJM bylo opět obnoveno. K obnově společného jmění manželů může dojít pouze rozhodnutím soudu na návrh jednoho z manželů. 23 Nepostačuje tedy samotná vůle manţelů ani jejich společná dohoda k obnovení SJM. Rozhodnutím soudu můţe dojít také v případech, kdy došlo k zániku společných majetkových práv manţelů za trvání manţelství podle dřívější právní úpravy (bezpodílové spoluvlastnictví manţelů). Pokud dojde k obnovení SJM soudem, jeho účinky nastanou nabytím právní moci rozsudku. Rozsudek má v tomto případě konstitutivní charakter a předmětem takového obnoveného SJM se stává majetek, který manţelé nabyli po nabytí právní moci tohoto rozsudku. Zaniklé jmění manželů je třeba vypořádat, když jeho jednotlivé součásti se nestávají předmětem obnoveného společného jmění manželů, ale výlučným majetkem každého z manželů. 24, 25 Z výše uvedeného vyplývá, ţe není vyloučeno, aby manţelé později neupravili rozsah obnoveného SJM smlouvou. Dle mého názoru toto koresponduje i s definicí SJM dle právní úpravy NOZ, účinné od Vypořádání SJM Jestliţe zanikne SJM, musí dojít také k jeho vypořádání. Podle toho, jak SJM zaniklo, charakterizujeme způsob jeho vypořádání. Podobně se provede vypořádání v případě, ţe došlo k zúţení SJM smlouvou uzavřenou mezi manţely notářským zápisem, nebo pokud došlo k zúţení SJM na základě rozhodnutí soudu. Tento případ je řešen v 736 a následujících NOZ. Pokud manţelství zanikne smrtí jednoho z manţelů, stejně tak jako v případě, kdy je jeden z manţelů prohlášen za mrtvého, se vypořádává SJM v dědickém řízení. 26 Vypořádání SJM lze provést několika způsoby, které jsou taxativně vymezeny v občanském zákoníku. Jednotlivé způsoby se mezi sebou prolínají, nebo na sebe navazují. Můţe se například stát, ţe se manţelé mezi sebou dohodnou, ţe vypořádají pouze část SJM a o zbývající části rozhodne soud na návrh některého z nich. Na zbylou část nevypořádaného jmění se uplatní dle 742 NOZ tzv. zákonná domněnka Zákon č.89/2014 Sb., občanský zákoník, (NOZ) 24 MAKARIUS, M., Zánik společného jmění manželů a jeho vypořádání, Aplikované právo 2/2005, str RC 45/79 26 Zákon č.89/2014 Sb., občanský zákoník, 1475 (právo na pozůstalost) a 1479 (dědický nápad). 27 DVOŘÁK, J. Majetkové společenství manželů, Praha: ASPI Publishing, 2004, str

17 Jedná o tyto způsoby: Vypořádání SJM dohodou Vypořádání SJM soudním rozhodnutím na návrh manţela Vypořádání SJM je vypořádání na základě zákonné domněnky Zvláštním případem vypořádání SJM je jeho zánik z důvodu smrti jednoho z manţelů Prvním způsobem vypořádání SJM je vypořádání dohodou. Jedná se o zákonem preferovaný způsob vypořádání SJM, který upravuje v 738 a 739 NOZ. Dohoda manţelů musí být v písemné formě (viz příloha č. 1) měla by se vztahovat na veškerý majetek zahrnutý do SJM. Ztotoţňuji se s názorem, ţe tento způsob vypořádání úplně respektuje jeden ze základních principů občanského práva- autonomie vůle stran a také smluvní volnosti, kdy se manţelé o svých majetkových záleţitostech mohou v rámci této smluvní volnosti dohodnout. 28 Z výše uvedeného vyplývá, ţe můţe dojít i k tomu, ţe k vypořádání části SJM můţe dojít dohodou a zbývající část zůstane nevypořádána do uplynutí lhůty stanovené v 742 OZ. Tato část SJM se pak vypořádána základě výše zmíněné právní domněnky, tedy tzv. právní fikce (viz dále). Není však moţné, aby zbývající část byla vypořádána soudem. Pokud probíhá soudní řízení, je třeba vypořádat celé zaniklé SJM, lze však přihlíţet k částečné dohodě manţelů. 29 Poţadavek na provedení částečného vypořádání dohodou musí mít písemnou formu, zavedenou v novele zákona č.91/1998 Sb. 30 Do té doby šlo uzavřít dohodu o vypořádání tehdejšího bezpodílového spoluvlastnictví manţelů např. i formou mlčky, tedy konkludentním způsobem. Písemná forma byla poţadována pouze v případě, ţe se jednalo o dohodu o nemovitém majetku. V tomto případě dohoda nabývá účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. 31 Pokud se provádí vypořádání dohodou, účastníci si sami určují cenu věcí, a tedy i hodnotu celé masy. Součástí dohody je tedy i dohoda v tom směru, ţe se účastníci nezabývají hodnotou věcí (celé masy věcí), ale pouze tím, co komu zůstane. Proto, aby byla dohoda v tomto směru platná, tedy není třeba znát hodnotu (cenu) věcí. 32 Druhým způsobem vypořádání SJM je vypořádání soudním rozhodnutím na návrh manţela. Pokud nedojde k vypořádání SJM dohodou, rozhodne na návrh jednoho z manţelů soud. Do 28 SYCHROVÁ, Tereza. Parita a disparita podílů při vypořádání společného jmění manželů. Studentská vědecká a odborná činnost. Univerzita Karlova v Praze. Právnická fakulta. 2013, str MAKARIUS, M.: Zánik společného jmění manželů a jeho vypořádání, Aplikované právo 2/2005, str Zákon č. 91/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů NOZ 32 BIČOVSKÝ, J., M. Holub, M. Pokorný. Společné jmění manželů. 2. Vydání dle stavu k Praha. Linde Praha, a.s S

18 lhůty 3 let, která se počítá od pravomocného zániku manţelství, má kaţdý z bývalých manţelů moţnost podat návrh na vypořádání SJM soudem. 33 V tomto případě se jedná o soudní rozhodnutí, které má konstitutivní charakter. V případě soudního vypořádání SJM je nutné stanovení ceny věcí (nemovitostí), k vypořádání. Soud musí provést vypořádání jak po stránce kvalitativní, tak u kvantitativní, z tohoto důvodu je podkladem pro vypořádání věcný seznam. Tento nejčastěji vychází z tvrzení účastníků. Třetím způsobem vypořádání SJM je vypořádání na základě zákonné domněnky 34, a to v případě, jestliţe nedošlo k vypořádání dohodou, ani nebyla podána ţaloba, kterou by se jeden z manţelů vypořádání domáhal, nebo SJM nebylo vypořádáno do 3 let. Jedná se o nevyvratitelnou domněnku, která platí u movitých věcí, které jsou vypořádány podle stavu, v jakém kaţdý z nich věci ze SJM pro potřebu svojí, své rodiny a domácnosti jako vlastník výlučně uţívá. U ostatních movitých a nemovitých věcí platí, ţe jsou v podílovém spoluvlastnictví a podíly manţelů jsou stejné. Totéţ platí přiměřeně i pro ostatní majetková práva, pohledávky a také společné závazky manţelů. 35 Výše uvedeným způsobem se pak vypořádává celé SJM dle 741 a 742 NOZ, a to bez ohledu na ustanovení 736 a 737 NOZ. U majetku, který nebude výlučným majetkem jednoho z manţelů, se uplatní další zákonná domněnka, ţe podíly manţelů jsou stejné. Co se týče nemovitostí, které náleţely do zaniklého SJM, řeší toto např. rozsudek Krajského soudu v Brně. 36 V tomto se uvádí, ţe ke vzniku podílového spoluvlastnictví dojde ve vztahu k nemovitostem, které náleţely do zaniklého SJM i v případech, kdy byla mezi manţeli uzavřena dohoda o vypořádání zaniklého SJM, ale do lhůty 3 let od jeho zániku nepodali návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Na tomto místě souhlasím s názorem 37, ţe nelze vycházet v tomto případě ze závěrů, které vyjádřil Ústavní soud ve svém nálezu ČR IV. ÚS 201/96 o vázanosti účastníků smlouvy svými projevy, protoţe v tomto konkrétním případě po uplynutí tříleté lhůty od zániku SJM zanikla také vázanost projevů vůle ze zákona v důsledku jiných vlastnických vztahů. V ustanovení 741 NOZ je totiţ zakotveno, ţe ve lhůtě 3 let od zániku SJM musí dojít nejen k uzavření dohody o vypořádání zaniklého SJM, ale aby k tomuto vypořádání i došlo (tedy aby bylo uskutečněno). Pokud ale v této lhůtě nedošlo alespoň k podání návrhu na vklad práva NOZ 34 Právní fikce vypořádání dle 741, 742 NOZ 35 FIALA, J., M. Kindl a kol. : Občanské právo hmotné. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 718 s. 36 Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne , sp. zn. 35 Ca 52/96 37 MAKARIUS, M.: Zánik společného jmění manželů a jeho vypořádání, Aplikované právo 2/2005, 72 s. 18

19 vlastnického do katastru nemovitostí, k vypořádání dohodou dojít podle mého názoru nemůţe. Zvláštním případem vypořádání SJM je jeho zánik z důvodu smrti jednoho z manţelů. V tomto případě není moţno provést vypořádání ani jedním ze shora uvedených způsobů a zaniklé SJM se tedy vypořádává v řízení o dědictví dle 1395 a následujícím OSŘ. 38 V dědickém řízení soud nejprve rozhoduje o obecné ceně majetku v SJM, kterou stanové ke dni úmrtí manţela, a dále dle 175l OSŘ určí, co náleţí z majetku do dědictví a co pozůstalému manţelovi. Tímto dojde k vypořádání zaniklého SJM zůstavitele a pozůstalého podle ustanovení 736 a 737 NOZ. Řízení o dědictví je řízení nesporné, platí pro něj tedy zásady pro vypořádání zaniklého SJM. Toto je důleţité hlavně v případě, pokud dojde ke sporu, týkajícího se rozsahu SJM. Dědicové následně mohou podat námitky co do stanovení rozsahu SJM a tyto řešit ţalobou při sporném řízení. V neposlední řadě je při vypořádání SJM vzít v úvahu potřeby nezletilých dětí, péči o rodinu a jak se který z manţelů zaslouţil o nabytí a udrţení SJM. V této souvislosti s ohledem na případné podnikatelské aktivity jednoho z manţelů je třeba upozornit na 737 NOZ, který stanoví, ţe vypořádáním SJM nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Jestliţe by vypořádáním došlo k dotčení jejího práva, můţe se třetí osoba domáhat soudně toho, ţe vypořádání vůči ní není účinné. V tomto případě zákon nestanoví konkrétní právo, které nesmí být dotčeno. Dle mého názoru se tedy jedná o veškerá práva, která třetí osoba nabývá. Důleţitý je také fakt, ţe vypořádání dluhů má účinky jen mezi manţeli. 1.2 Pojem podnikání Podnikání Pojem podnikání 39 je upraven v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObchZ), 2 odst. 1, který říká, ţe: podnikání je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. 40 K tomu, aby činnost mohla být povaţována za podnikání, musí být splněno všech 5 následujících podmínek: musí se jednat o činnost soustavnou, nejen 38 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, 175a a další 39 ObchZ specifikoval postavení podnikatelů, protoţe ale v OZ platném do nebyla ţádná definice podnikání obsaţena, podle 853 OZ platného do bylo toto ustanovení ObchZ pouţitelné i pro občanskoprávní vztahy 40 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 2 odst. 1 19

20 nahodilou, musí to být činnost vykonávaná samostatně, nikoli závislá, dále musí být vykonávána vlastním jménem, na vlastní odpovědnost (nejedná se tedy o činnost společníka v obchodní společnosti). Dále musí být vykonávána na základě platného oprávnění. Podnikáním je tedy pouze činnost oprávněná, tzn. ţe pokud osoba podniká bez oprávnění, jedná se o neoprávněné podnikání, zakázané, přičemţ důsledky neoprávněného podnikání byly specifikovány v 3a ObchZ. Toto následně můţe mít nepříznivý dopad na SJM. V této práci se ovšem zabývám důsledky, které přináší do SJM podnikání oprávněné, proto výše uvedené neoprávněné podnikání není v této práci dále rozebíráno Ţivnost Pojem ţivnost upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ŢZ). V něm jsou upraveny podmínky, které je nutné splnit pro moţnost oprávněného podnikání z hlediska tohoto zákona. 41 Rozdíl mezi výkladem pojmu podnikání z hlediska ŢZ a ObchZ, resp. OZ je v tom, ţe ObchZ a OZ uvádí pouze jeho obecnou definici, kdeţto ŢZ specifikuje definici právě za účelem dodrţení ţivnostenskoprávních předpisů. Ţivností je tedy dle ŢZ činnost, která je provozována: Samostatně Soustavně Vlastním jménem Na vlastní odpovědnost Za účelem dosaţení zisku Dle podmínek stanovených ŢZ Ţadatel o ţivnostenské oprávnění musí prokázat odbornou nebo jinou způsobilost k získání příslušného oprávnění. 41 Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, v platném znění, 2. 20

21 1.2.3 Podnikatel Pro účely této práce budu dále také definovat fyzickou osobu podnikatele. Touto můţe být kaţdý občan ČR, který chce zahájit podnikatelskou činnost a splňuje všeobecné podmínky pro získání podnikatelského oprávnění. Těmito jsou: Osoba, která dosáhla věku 16 let Osoba, která má způsobilost k právním úkonům Osoba, která je bezúhonná Takováto osoba pak můţe získat oprávnění k podnikání buď na základě Ţivnostenského oprávnění, nebo jiného neţ ţivnostenského oprávnění. Současná úprava OZ účinná od specifikuje nově pojem podnikatel v oddíle Analogicky tak definuje charakteristiku pojmu podnikání, uvedenou ve výše citovaném ObchZ. Podnikatelem je tedy ten, kdo vykonává samostatně na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost ţivnostenským nebo podobným způsobem a to za účelem dosaţení zisku. Dále musí tuto činnost vykonávat soustavně. Pro úplnost dodávám, ţe ObchZ byl nově nahrazen zák. č. 90/ 2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, který nabyl účinnosti 1. ledna 2014 (dále jen ZOK). Podnikatelem je tedy osoba, která je zapsána v obchodním rejstříku 42, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění nebo na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění na základě zvláštního přepisu, a fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence dle zvláštního přepisu. Fyzická osoba můţe být zapsána do obchodního rejstříku na vlastní ţádost 43 pouze v případě, ţe podniká oprávněně, případně vţdy, pokud výše jejich výnosů nebo příjmů sníţená o daň z přidané hodnoty (pokud je tato součástí výnosů nebo příjmů), dosáhla či přesáhla za dvě po sobě jdoucí zdaňovací období zákonem stanovenou částku, případně stanoví- li t zvláštní předpis. Druhou skupinou jsou ti, kteří podnikají na základě ţivnostenského oprávnění, stanovených v ŢZ, a to buď na základě ţivnosti koncesované, nebo ohlašovací. Ţivnost koncesovaná je provozována na základě prokázání odborné způsobilosti, kterou kromě podnikatele prokazuje také odpovědný zástupce, statutární orgán či člen tohoto statutárního orgánu. Typy těchto ţivností uvádí zákon o ţivnostenském podnikání v příloze odst 1 NOZ odst 2 NOZ 21

22 Pro představu uveďme, ţe se jedná například o ţivnosti typu taxisluţby, provozu pohřební sluţby, provozování střelnice, atd. Třetí skupinu tvoří osoby podnikající na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění, na základě jiných právních předpisů. 44 Jedná se např. o výkon činnost advokátů, veterinárních lékařů, notářů, soudních exekutorů, daňových poradců, lékařů, lékárníků, zubních lékařů, auditorů. 45 Skupina těchto osob je taxativně vyjmenována v zákoně č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání v 3 odst. 2 písmeno a) aţ j). Jsou to tedy činnosti fyzických osob, které nelze zahrnout do skupiny ţivností, protoţe vyţadují samostatnou právní úpravu a jsou tedy upraveny i zvláštními přepisy. Čtvrtou skupinou podnikatelů jsou osoby provozující zemědělskou výrobu a zapsané do evidence dle zvláštních předpisů. Ve výše uvedených případech se jedná vţdy o charakter podnikání fyzické osoby a její práva a povinnosti se budou řídit právním předpisem, příslušným ke konkrétní kategorii podnikání. Obrázek č.1. Rozdělení živností Rozdělení ţivností obecně: OHLAŠOVACÍ KONCESOVANÉ Rozdělení ţivností ohlašovacích: Volné Řemeslné Vázané Zdroj: vlastní práce 44 3 ŢZ 45 MAKARIUS, M.: K aktuálním otázkám společného jmění manželů. Aplikované právo, 1/2005, s

23 1.2.4 Podnik Pojem podnik definuje ObchZ jako soubor hmotných, osobních a nehmotných sloţek podnikání. 46 Tato definice umoţňuje srovnání s ustanovením 3028 odst. 2 NOZ, které je analogií definice ObchZ. Ustanovení uvádí, ţe: Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 47 K podniku patří : Věci Práva jiné majetkové hodnoty patřící podnikateli mají slouţit k provozování podnikatelské činnosti. ObchZ také v 5 uvádí, ţe podnik je věc hromadná. Ţádný právní předpis ovšem tento pojem nevykládá a v definice podniku neobsahuje ani závazky (pasiva), které k podniku zákonitě patří. V Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 64/2002, který lze analogicky na případ podniku pouţít, se uvádí, ţe do jmění společnosti je však možno při splnění zákonem stanovených podmínek vložit obchodní podíl a vkladem tohoto podílu přechází ze zákona na společnost i závazek splatit dlužný vklad příslušející k tomuto podílu, neboť závazek ke splacení vkladu přechází na nabyvatele podílu, přičemž převodce za splacený vklad ručí. V tomto případě je tedy nepochybné, ţe do jmění podniku patří i pasiva. 46 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 47 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,

24 2 Podnikání za trvání manželství, odpovědnost manželů Podnikatelská činnost je jedním ze zdrojů náplně SJM. Obecně k těmto zdrojům patří například: příjmy ze závislé činnosti jednoho či obou manţelů (příjmy ze závislé činnosti, další příjmy nahrazující příjmy pracovní- důchody, sociální dávky, renty, atd), příjmy z činnosti podnikajících osob příjmy z majetkové účasti osob na podílech obchodních společností výnosy ze společného majetku manţelů výhry z loterií a sázek, atd. Podnikání samotné je dle mého názoru jedním z nejrizikovějších příjmových činností z hlediska SJM, resp. daleko rizikovější, neţ samotný výkon závislé činnosti (např. zaměstnance). Pokud například nastane situace, kdy manţel, který nepodniká, nesouhlasí s podnikáním druhého z manţelů, nemá ţádné právní prostředky, kterými by záměr podnikání druhého z manţelů zrušil nebo neumoţnil (kromě návrhu na rozvod manţelství). Jedinou cestou je nedat souhlasné stanovisko s pouţitím majetku nebo jeho části v SJM k podnikání druhého z manţelů (v případě, ţe tento chce majetek v SJM pro účely svého podnikání pouţít). Dále se můţe nepodnikající manţel dovolat neplatnosti příslušných právních úkonů u soudu, nebo se můţe domáhat ţalobou podanou k soudu o zúţení SJM kromě věcí, které tvoří obvyklé vybavení domácnosti. Toto by šlo v případě, kdy by druhý z manţelů nechtěl dohodu o zúţení SJM aţ na věci obvyklého vybavení domácnosti uzavřít. Manţelé tedy musí uzavřít dohodu o zúţení SJM, na základě které získává část majetku nepodnikající manţel do svého výlučného vlastnictví a druhý z manţelů získá část druhou. Aby byl ochráněn majetek nepodnikajícího manţela, je důleţité, aby věřitelé manţela, který podniká, byli s obsahem této dohody vţdy seznámeni. 24

25 2.1 Podnikání za trvání manţelství K tomu, aby bylo moţné zahájit podnikání, musí mít začínající podnikatel dostatečný kapitál. Tento můţe pocházet z různých zdrojů. S tímto souvisí také souhlas manţela s podnikáním s pouţitím majetku v SJM k podnikání a následná ochrana výlučného majetku nepodnikajícího manţela. Jedná se o majetek, který nepodnikající manţel nabyl: před uzavřením manţelství majetek nabytý za trvání manţelství dědictvím, darem, majetek získaný v restituci. Pro pouţití majetku k podnikání, který spadá do výlučného vlastnictví podnikajícího manţela, není vyţadován souhlas druhého z manţelů- nepodnikatele. Závazky vzniklé z tohoto podnikání nebudou tedy patřit ani do SJM (neboť podnik je věc hromadná). V případě, ţe dojde k vymáhání závazku podnikajícího manţela v soudním řízení, pokud takovýto závazek vznikl za trvání manţelství jen jednomu z manţelů při pouţívání majetku, který náleţel do vlastnictví pouze povinnému, můţe se druhý manţel, tedy nepodnikající osoba domáhat vylučovací ţalobou podanou dle OSŘ vyloučení majetku patřícího do SJM z výkonu rozhodnutí. 48 Z hlediska ochrany podnikání fyzické osoby s majetkem ve společném jmění manţelů budeme dále rozlišovat, zda: Došlo k udělení souhlasu nepodnikajícího manţela s pouţitím prostředků ze SJM pro účely podnikání druhého manţela- podnikatele Nedošlo k udělení souhlasu nepodnikajícího manţela s pouţitím prostředků ze SJM pro účely podnikání druhého manţela- podnikatele Udělený souhlas nepodnikajícího manţela s pouţitím prostředků ze SJM pro účely podnikání druhého manţela- podnikatele byl odepřen Souhlas nepodnikajícího manţela byl udělen Pro to, aby podnikající manţel mohl pouţít majetek patřící do SJM, dle 715 NOZ, je nutný souhlas nepodnikajícího manţela při prvním pouţití takového majetku. Při kaţdém dalším pouţití jiţ souhlasu druhého manţela není třeba. Jedná se o majetek, jehoţ míra přesahuje 48 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, 267 odst. 2 písm. b) 25

26 míru přiměřenou majetkovým poměrům manţelů. K dalším úkonům, které podnikající manţel pouţije v souvislosti s tímto majetkem a jeho podnikáním, jiţ dalšího souhlasu druhého manţela není třeba. Zákon neuvádí, zda souhlas má být v písemné formě, nebo stačí konkludentní nebo ústní formě. Zákon v tomto případě neuvádí, co je myšleno pojmem při prvním pouţití majetku. Z výše uvedeného a souvislostí se SJM dovozuji, ţe se jedná o pouţití majetku v SJM, který bude slouţit k soustavné činnosti prováděné fyzickou osoboumanţelem podnikatelem, dle zákona na vlastní odpovědnost a vlastním jménem. Bude také slouţit k dosaţení zisku z podnikání. Dle Rozsudku Nejvyššího soudu 49 pokud jeden z manţelů udělí souhlas s pouţitím SJM pro účely podnikání druhého z manţelů, podnikající manţel není oprávněn k výlučnému uţívání tohoto majetku. Tento souhlas nezakládá podnikajícímu manţelovi ani právo na to, aby výlučně rozhodoval o způsobu uţívání tohoto majetku, nebo jeho části, k jehoţ pouţití k podnikatelským účelům dal souhlas druhý z manţelů. Pro úplnost dodejme, ţe u podnikatelů, kteří jsou fyzickými osobami, zapsanými v obchodním rejstříku, je dle třeba písemného souhlasu z důvodu nutnosti zaloţení tohoto souhlasu ve sbírce listin Souhlas nepodnikajícího manţela nebyl udělen Pokud by dle 715 NOZ nedošlo k souhlasu nepodnikajícího manţela, můţe se nepodnikající manţel dovolávat relativní neplatnosti právního úkonu, 51 který se týkal majetku patřícího do SJM. V NOZ je upravena obvyklá správa majetku tím, ţe obvyklou správu majetku, který patří do SJM, můţe provádět kaţdý z manţelů. V ostatních případech je třeba souhlasu obou manţelů, jinak by byl učiněný právní úkon neplatný. Z tohoto důvodu je třeba vţdy odlišit, zda se jedná o záleţitosti, týkající se obvyklé správy majetku, nebo záleţitosti tuto obvyklou správu přesahující. Literatura uvádí, ţe pokud se jedná o podnikání jednoho manţela se společným majetkem, nelze toto povaţovat za obvyklou správu majetku. Právní úkony, které tedy podnikající manţel učinil v souvislosti s pouţitím majetku v SJM s třetími osobami a tyto úkony vyplynuly z podnikání, aniţ by byl dán souhlas nepodnikajícího manţela s pouţitím prostředků v SJM, jsou platné, ledaţe se druhý manţel dovolal neplatnosti dle 49 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. března 2004, sp. zn. 22 Cdo 1731/2003. Dostupný z ObchZ, analogicky 435 NOZ 51 Viz 559 a dále NOZ 26

27 platného ustanovení NOZ. Relativní neplatnost v tomto případě nepostihuje úkony netýkající se přímo SJM. Jedná se například o pracovní smlouvy se zaměstnanci, smlouvy o dílo, atd. 52 Z hlediska komplexnosti úvahy o souhlasu nepodnikajícího manţela dodávám, ţe udělení souhlasu s pouţitím majetku v SJM nepodnikajícím manţelem je právně nevymahatelné, tzn. ţe pokud se nepodnikající manţel rozhodne tento souhlas neudělit, podnikající manţel nemá zákonnou moţnost docílit jeho udělení. Dosavadní judikatura chránila převáţně manţela, který nepodnikal vůči manţelovi, který bez jeho souhlasu uzavřel například kupní smlouvu, jejímţ předmětem nebyly věci k podnikání. Ing. Tetera ve své diplomové práci uvádí, ţe soudní praxe zatím zachovává výklad (R22/1983), že při nabytí věci není kupní smlouva úkonem, který se týká společné věci, a tudíž kupující manžel nepotřebuje ani tehdy, nejde-li o obvyklou správu, souhlas druhého manžela k použití společných peněžních prostředků. Toto stanovisko, jednoznačně vyhovující jistotě a bezpečnosti právního obchodu, nenutí obchodníky zkoumat, zda kupující manžel měl k dispozici se společnými penězi souhlas druhého manžela, a proto vyhovuje praktickým potřebám, bylo však částečně zpochybněno již v dřívějších výkladových komentářích k OZ. 53 Literatura uvádí, ţe existují různé názory na to, jestli souhlas k pouţití majetku v SJM, udělený nepodnikajícím manţelem manţelovi podnikajícímu, lze odvolat. Ladislav Tetera uvádí, ţe na jedné straně existuje například názor autorů komentovaného občanského zákoníku z roku 2008, ţe tento souhlas lze ve výjimečných případech odvolat, ale zároveň je třeba zváţit důsledky takového odvolání, které by mohly mít likvidační vliv na podnikání a v důsledku by se dotkly také práv třetích osob, jednajících v dobré víře. Opačnou odpověď dávají autoři publikace Společné jmění manţelů v teorii a judikatuře J. Dvořák a J. Spáčil, kteří zastávají názor, že již jednou daný souhlas s použitím společného majetku k podnikání nelze odvolat, neboť opačné řešení by bylo závažným zásahem do právní jistoty podnikajícího manžela i jeho obchodních partnerů DVOŘAK, J., J. Spáčil, Společné jmění manželů v teorii a judikatuře. 2. Rozšířené vydání. Praha: ASPI, 2007, s TETERA, Ladislav. Problematické důsledky výkonu podnikatelské činnosti na společné jmění manželů. Olomouc, Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta. 54 TETERA, Ladislav. Problematické důsledky výkonu podnikatelské činnosti na společné jmění manželů. Olomouc, Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta. s

28 2.1.3 Souhlas nepodnikající manţel odepřel Podle zákona je tedy zcela na nepodnikajícím manţelovi, jestli souhlas podnikajícímu manţelovi dá, nebo ne. Pokud má nepodnikající manţel oprávněné obavy z podnikání druhého z manţelů, lze mu jen doporučit, aby souhlas s pouţitím majetku v SJM do podnikání druhého z manţelů nedal. Podnikající manţel nemá zákonem dánu ţádnou moţnost, kterou by se domohl souhlasu druhého manţela, a to ani soudní cestou. Pokud by byla podána ţaloba na nahrazení projevu vůle dle 161 odst. 3 OSŘ, kterou by se nepodnikající manţel domáhal souhlasu s pouţitím společného majetku v SJM, byla by zamítnuta, neboť podle tohoto zákonného ustanovení nemůţe soud nahradit svým rozhodnutím projev vůle nepodnikajícího manţela. Jestliţe nepodnikající manţel dá jednou souhlas s pouţitím prostředků v SJM pro účely podnikání druhému manţelovi- podnikateli, tento souhlas nejde odvolat. Pokud by nastal případ, ţe by nepodnikající manţel, který původně souhlas k pouţití prostředků ze SJM k podnikání druhého manţelů udělil, chtěl omezit nakládání se SJM, musí se obrátit na soud s ţádostí o zúţení SJM. Pro podnikání je třeba pouţít vstupní kapitál. Zdroje tohoto kapitálu je moţné získat různými formami. Podnikatel můţe vyuţít finanční prostředky, které získá na základě smlouvy o úvěru nebo půjčce, ale tento způsob získání finančních prostředků je nejvíce rizikový, pokud vezmeme v úvahu moţné pozdější negativní dopady na SJM. Aby byla uzavřena úvěrová smlouva nebo smlouva o půjčce podnikajícího manţela, nepotřebuje tento k takovému právnímu úkonu souhlas nepodnikajícího manţela. Přesto závazky z takovýchto smluv mohou mít negativní důsledky v souvislosti se SJM. Aby byly výše uvedené smlouvy platné, nepotřebuje tedy podnikající manţel souhlasu druhého manţela, protoţe se tyto smlouvy netýkají majetku, který je zahrnut v SJM, ale mají zajistit finanční prostředky. Tyto finanční prostředky nejsou při uzavírání půjčky i úvěru ještě v majetku SJM, neboť v době podpisu smlouvy ještě není čerpán úvěr nebo poskytnuta půjčka (finanční prostředky). Do SJM se finanční prostředky čerpané na základě smlouvy o úvěru nebo půjčce, případně věci zakoupené za půjčené peníze, zahrnou aţ po čerpání finančních prostředků. Ustanovení NOZ 55 o jednání se souhlasem druhého z manţelů s pouţitím majetku v SJM se týká jen majetku v SJM, nevztahuje se tedy na právní úkony jednoho či druhého manţela obecně. V tomto smyslu se vyjádřil i Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 56, ve kterém uvádí: Závazky náležející do společného jmění manželů jsou ty, které některému z manželů nebo oběma 55 Viz 714 odst. 1 a 2 NOZ 56 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2005, sp. Zn. 33 Odo 690/