VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Analýza cestovního ruchu centrální části Železných hor

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Analýza cestovního ruchu centrální části Železných hor Bakalářská práce Autor: Kateřina Petrlová Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová Jihlava 2010

2 Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu cestovního ruchu centrální části Železných hor, vytvoření SWOT analýzy a návrhů na zlepšení turismu oblasti. Tato práce představuje centrální část Železných hor, popisuje přírodní, kulturně-historické a realizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti a hodnotí prezentaci území z hlediska cestovního ruchu. Součástí této práce je marketingový výzkum, který probíhal formou dotazníkového šetření. Dále jsou zde vyhodnoceny výsledky tohoto šetření, které bylo provedeno mezi místními obyvateli a návštěvníky této oblasti. Klíčová slova Analýza. Cestovní ruch. Centrální část Železných hor. SWOT analýza. CHKO Železné hory. Annotation This bachelor thesis is focused on the analysis of tourism of the central part of the Iron Mountains, the creation of SWOT analysis and making of innovation suggestion of tourism in this area. This thesis presents the central part of the Iron Mountains, describes natural, cultural-historical and realisation prerequisities of tourism in the area and evaluates presentation of the area from viewpoint of tourism. The part of this work is the marketing research, which was made by form of questionaire survey. The results of this survey there are also analysed. This questionaire survey was effectuated between local residents and visitors of this area. Key words Analysis. Tourism. Central part of the Iron Mountains. SWOT analysis. Protected landscape area Iron Mountains.

3 Tímto bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce Mgr. Stanislavě Pachrové za náměty, připomínky a cenné rady, které mi poskytovala během vypracování této práce a za čas, který jí věnovala. Mé poděkování také patří všem, kteří mi poskytli potřebné informace, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

4 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 17. května Podpis

5 Obsah 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE CENTRÁLNÍ ČÁST ŽELEZNÝCH HOR VYMEZENÍ ÚZEMÍ ŽELEZNÉ HORY PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY CHKO ŽELEZNÉ HORY NATURA NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE PŘÍRODNÍ REZERVACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PAMÁTNÉ STROMY KULTURNĚ-HISTORICKÉ PŘEDPOKLADY HISTORIE OSÍDLENÍ ÚZEMÍ VÝZNAMNÉ PAMÁTKY CENTRÁLNÍ ČÁSTI ŽELEZNÝCH HOR Hrady, zámky a zříceniny Církevní památky Technické památky TURISTICKÉ ATRAKTIVITY V OKOLÍ MATERIÁLNĚ-TECHNICKÉ PŘEDPOKLADY DOPRAVA UBYTOVACÍ SLUŽBY STRAVOVACÍ SLUŽBY SPORTOVNĚ-REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ KULTURNĚ-SPOLEČENSKÁ ZAŘÍZENÍ PREZENTACE ÚZEMÍ Z HLEDISKA CESTOVNÍHO RUCHU TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA PROPAGACE NA INTERNETU PREZENTACE NA VELETRZÍCH DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM ROZBOR JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK NÁVŠTĚVNÍCI ROZBOR JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK OBYVATELÉ VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO PRŮZKUMU - NÁVŠTĚVNÍCI

6 8.4 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO PRŮZKUMU MÍSTNÍ OBYVATELÉ SWOT ANALÝZA CENTRÁLNÍ ČÁSTI ŽELEZNÝCH HOR NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHY

7 Seznam obrázků Obrázek 1: Zvolená oblast Obrázek 2: Hřeben Železných hor Obrázek 3: Sečská přehrada Obrázek 4: Zřícenina hradu Lichnice v NPR Obrázek 5: PR Krkanka Obrázek 6: PP V Koutech Obrázek 7: Zámek v Nasavrkách Obrázek 8: Zámeček v Klokočově Obrázek 9: Šestiboká kaple v Běstvině Obrázek 10: Kostel sv. Vavřince v Seči Obrázek 11: Pařížovská přehrada Obrázek 12: Rozhledna Boika Obrázek 13: Zámek Žleby Obrázek 14: Kongres Hotel Jezerka Obrázek 15: Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? Obrázek 16: Jak dlouho se zdržíte? Obrázek 17: Pokud zde trávíte více dní, kde jste ubytován/a? Obrázek 18: Jak jste do oblasti přicestoval/a? Obrázek 19: Jak cestujete? Obrázek 20: Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč? Obrázek 21: Jak často navštěvujete toto místo (město)? Obrázek 22: Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? Obrázek 23: Co Vás motivovalo k návštěvě této oblasti (místa, města)? Obrázek 24: Co hodláte v této oblasti navštívit nebo jste již navštívil/a? Obrázek 25: Co je v této lokalitě turisticky nejatraktivnější? Obrázek 26: Jste spokojen/a s úrovní služeb v této oblasti? Obrázek 27: Jste spokojen/a s nabídkou kulturních akcí v této oblasti? Obrázek 28: Jak hodnotíte propagaci a dostupnost informací o této oblasti? Obrázek 29: Co Vám v této oblasti chybí, s čím nejste zcela spokojen/a?

8 Obrázek 30: Uvažujete o opakované návštěvě této oblasti? Obrázek 31: Doporučil/a byste svým přátelům návštěvu této oblasti? Obrázek 32: Bydliště (kraj) respondentů Obrázek 33: Jak dlouho žijete ve Vaší obci? Obrázek 34: Můžete charakterizovat Váš vztah k obci, kde žijete? Obrázek 35: Zajímáte se o práci zastupitelstva? Obrázek 36: Je podle Vás ve Vaší obci snadné získávat informace? Obrázek 37: Získávání informací o dění v obci a regionu Obrázek 38: Jste spokojeni s činností obecního úřadu? Obrázek 39: Názory na spolupráci obcí v této oblasti Obrázek 40: Povědomí občanů o vyhlášení CHKO Železné hory Obrázek 41: Pocítil/a jste zvýšení zájmu návštěvníků po vyhlášení CHKO? Obrázek 42: Domníváte se, že vyhlášení CHKO bylo pro obec přínosem? Obrázek 43: Co je podle Vás v této lokalitě turisticky nejatraktivnější? Obrázek 44: Co by mělo Vaše město udělat pro větší návštěvnost?

9 1 Úvod a cíl práce V České republice se nachází nepřeberné množství turisticky atraktivních cílů. Najdeme zde vysoký počet kulturně-historických památek, jakými jsou hrady, zámky, památkové objekty zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, církevní pamětihodnosti či skanzeny. Milovníci přírody zde naleznou poměrně vysoký počet zvláště chráněných území i přírodních zajímavostí. Naše země se může pochlubit kvalitním zázemím pro lázeňství, zážitkovou turistiku či téměř neomezenými možnostmi sportovního vyžití. Většina českých obyvatel si uvědomuje atraktivitu naší země, a proto také domácí cestovní ruch tvoří významnou část vnitřního cestovního ruchu. Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila analýzu cestovního ruchu centrální části Železných hor. Zkoumaná oblast se nachází přímo v srdci CHKO Železné hory a pomyslným centrem této oblasti je Sečská přehrada. Centrální část Železných hor dále patří do turistické oblasti Chrudimsko Hlinecko a leží v Pardubickém kraji. Tuto oblast jsem si pro svůj průzkum vybrala z několika důvodů. Jedním z důvodu je, že v Pardubickém kraji žiji a oblast okolo Sečské přehrady je jednou z nejvýznamnějších a nejvyhledávanějších rekreačních oblastí tohoto kraje. Dalším z důvodu je, že zde už několik let trávím každoročně alespoň týden dovolené, a proto mám k této oblasti velmi kladný vztah. Třetím důvodem, nikoli však méně důležitým pro moji volbu, je skutečnost, že jsem zde trávila 14-ti týdenní semestrální praxi a měla jsem tak možnost poznat tento region z pohledu zaměstnance v oblasti cestovního ruchu. Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza současného stavu cestovního ruchu centrální části Železných hor, vytvoření SWOT analýzy a návrhů na zlepšení turismu oblasti. Hlavními body mé práce jsou představení zvolené oblasti a jejich turistických atraktivit, zhodnocení zdejší materiálně-technické základy, zhodnocení prezentace oblasti z hlediska cestovního ruchu, zjištění názorů místních obyvatel a návštěvníků na tuto oblast a případná doporučení na zlepšení cestovního ruchu. Základním nástrojem mého výzkumu je dotazníkové šetření mezi návštěvníky této oblasti a mezi místními občany, pomocí kterého se pokusím zjistit jejich názory a postoje k centrální části Železných hor. 9

10 2 Metodika bakalářské práce Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza současného stavu cestovního ruchu centrální části Železných hor, vytvoření SWOT analýzy a návrhů na zlepšení turismu v oblasti. Aby tento cíl mohl být splněn, bylo třeba shromáždit potřebné informace o zkoumané oblasti, o obyvatelích a návštěvnících této oblasti. Ke sběru informací bylo použito marketingového výzkumu, který probíhal formou dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření probíhalo v různých ročních obdobích, a to od května do konce října roku 2009 a v dubnu roku Průzkum byl uskutečňován zejména během letních měsíců, kdy bylo sebráno 70 % dotazníků. Na jaře a na podzim bylo získáno zbývajících 30 % dotazníků. Dotazníkový průzkum byl uskutečňován mezi obyvateli centrální části Železných hor a mezi návštěvníky této oblasti a pro každou ze skupin byl připraven odlišný dotazník. Dotazník pro návštěvníky centrální části Železných hor obsahoval 19 otázek, z nichž 17 otázek bylo uzavřených nebo uzavřených škálových, kde respondenti vybírali z několika možností odpovědí. Otázky číslo 10 a 16 byly otevřené a vyžadovaly vlastní odpovědi oslovených návštěvníků. Dotazník pro místní obyvatele se skládal ze 14 uzavřených otázek. U otázek číslo 6, 12 a 13 bylo možné vybrat maximálně dvě odpovědi. V obou částech průzkumu byla všem respondentům pokládána stejná sada otázek. Během dotazníkového šetření bylo získáno 200 dotazníků, 100 dotazníků bylo určeno návštěvníkům, dalších 100 místním občanům. Cílem bylo zjistit jejich názory a postoje k oblasti. U návštěvníků byly v popředí zájmu důvody návštěvy, jejich délka a frekvence, typ ubytování, jejich spokojenost s úrovní poskytovaných služeb a vybaveností oblasti. U místních obyvatel byly mimo jiné zjišťovány spokojenost s životem v obci, s prací místního zastupitelstva, názory na dostupnost informací a existenci CHKO Železné hory. Výsledky dotazníkového průzkumu jsou zachyceny v grafech nebo tabulkách, které jsou většinou doplněny krátkým komentářem. Data získaná pomocí dotazníkového šetření byla hlavním zdrojem informací, které byly použity k vytvoření SWOT analýzy cestovního ruchu v centrální části Železných hor. 10

11 3 Centrální část Železných hor Železné hory leží téměř uprostřed České republiky a zasahují do krajů Pardubického, Středočeského a kraje Vysočina. Toto pohoří je součástí rozsáhlého masivu Českomoravské vrchoviny. 3.1 Vymezení území Ve své bakalářské práci se zaměřuji na oblast, která se nachází téměř z celé části v Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Ve vytyčené oblasti se také rozkládá stejnojmenné pohoří. Zkoumané území se nachází zhruba ve střední části pohoří i CHKO odtud název zvolené oblasti Centrální část Železných hor. Centrální část Železných hor se rozkládá v Pardubickém kraji, výjimku tvoří pouze obec Klokočov, která spadá pod kraj Vysočina. Ve své práci se nedržím hranic mikroregionů, protože ani samotní účastníci cestovního ruchu se jimi většinou neřídí. Hlavním centrem zvolené oblasti je Sečská přehrada a její okolí, která je tradiční rekreační oblastí Pardubického kraje. Zvolená oblast je ohraničena obcemi, které jsou buď samy významným rekreačním centrem, a nebo jsou z nějakého důvodu cílem turistů, kteří do oblasti okolo Sečské přehrady zavítají. Jsou to obce Třemošnice a Běstvina na západě, obcemi Nasavrky a Trhová Kamenice na Východě, obcemi Podhradí a Licibořice na severu, z jižní strany jsou to obce Klokočov, Horní Bradlo a Dolní Bradlo. Obrázek 1: Zvolená oblast (zdroj: 11

12 3.2 Železné hory Polohu Železných hor lze vymezit městy Heřmanův Městec, Slatiňany, Chotěboř, Ždírec nad Doubravou a Třemošnice. Na severu Železné hory klesají k Polabské nížině a na jihozápadě stoupají nad Čáslavskou kotlinu. Nejvyšším místem tohoto pohoří je Pešava, která měří 697 metrů n.m., průměrná nadmořská výška činí 450 metrů. Oblast Železných hor patří díky svému horninovému složení k nejpestřejším pohořím České Republiky. Železné hory své jméno získaly díky načervenalému zbarvení hornin, které je způsobeno výskytem oxidů železa. Na jejich území se rozkládají smrkové a smíšené lesy, louky a pole. Zdejší fauna a flóra je druhově velmi bohatá a ve vyšších oblastech se vyskytují i některé horské druhy. Obrázek 2: Hřeben Železných hor (zdroj: Nejvýznamnějším vodním tokem Železných hor je řeka Chrudimka, která pramení nedaleko Svratouchu u Filipova a na jejím toku se nachází několik významných vodních nádrží Seč, Hamry, Křižanovice a Práčov. V jihozápadní části pohoří teče řeka Doubrava, na které se nachází vodní nádrž Pařížov. Železné hory jsou vhodné k celoroční rekreaci. V letním období jsou nejvíce navštěvovaná místa s možností koupání. Mezi ně patří Kraskov, Konopáč a Sečská přehrada, na jejichž březích vznikl nejrozsáhlejší rekreační areál této oblasti. Železné hory jsou protkány množstvím turistických tras, naučných stezek a cyklotras. V zimních měsících je oblast vhodná pro sjezdové i klasické lyžování. V oblasti se nachází velké množství kulturněhistorických a církevních památek. 12

13 Celková rozloha pohoří činí téměř 600 km 2. Součástí Železných hor je Chráněná krajinná oblast Železné hory, která byla vyhlášena roku 1991 a jejíž rozloha činí 284 km 2. Informace v této podkapitole byly čerpány ze zdrojů [1], [2], [4], [5], [6], [7] a [8]. Obrázek 3: Sečská přehrada (zdroj: 4 Přírodní předpoklady Přírodní předpoklady jsou dány především charakterem terénu, klimatickými podmínkami, vodními toky a vodními plochami, přírodními zdroji a přírodními zvláštnostmi (např. přírodní rezervace, propasti, apod.). (Čertík, 2000) 4.1 CHKO Železné hory Území chráněné krajinné oblasti (dále jen CHKO) se rozkládá ve střední části Železných hor a na severním okraji Hornosázavské pahorkatiny. Leží v nadmořských výškách od 268 do 668 metrů. CHKO patří klimaticky do oblasti mírně teplé a mírně vlhké. CHKO byla zřízena vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR číslo 156/91 Sb. z 27. března 1991 s datem účinnosti 1. května Účelem CHKO je nejen ochrana současné krajiny, jejího vzhledu a typických znaků, ale i postupná obnova zaniklých nebo narušených územních i krajinných hodnot. Celá oblast o rozloze 284 km 2 leží na území okresů Chrudim a Havlíčkův Brod. Mezi pahorkatinami až vrchovinami Střední Evropy vyniká toto území vyváženým zastoupením lesů, luk, polí a zachovalým typem osídlení s prvky původní lidové architektury. Geologický a geomorfologický význam území doplňují původní společenstva živočichů a rostlin. 13

14 Zdejší geologický podklad patří k nejpestřejším v naší republice. Jsou zde zastoupeny téměř všechny známé geologické formace od starohorních až prahorních po útvary čtvrtohorní. Z časového hlediska představuje tvorba zmíněných formací asi 2,5 miliardy let. Nejstarší horniny se nacházejí v severozápadní části CHKO. Celé území CHKO patří do středního povodí Labe. Nejdůležitější řekou Železných hor je Chrudimka, která pramení ve Žďárských vrších. Celková délka jejího toku činí 108 km, z toho 38 km náleží území CHKO. Na řece Chrudimce zde byly vybudovány dvě soustavy vodních nádrží, a to Seč Hořelec a Křižanovice Práčov. Druhou významnou řekou je Doubrava, jejíž délka toku v CHKO je pouze 10 km. Ostatní potoky jsou většinou krátké a díky tomu nedochází k jejich velkému znečištění, a jsou tak domovem mnoha vzácných organismů. Současná druhová i věková skladba lesů v CHKO je odlišná od původních člověkem nedotčených lesů. Přesto jsou i v dnešní podobě nedílnou součástí krajiny Železných hor a tvoří i významný přírodní, kulturní a ekonomický potenciál oblasti. Lesy zaujímají v CHKO 126,783 km 2. V lokalitách Lovětínská rokle a Hedvíkovská rokle jsou vymezeny části lesa, které jsou ponechány samovolnému vývoji, jde o tvz. bezzásahové lesy. Luční společenstva pokrývají mokřady, rašeliniště, suché stráně, údolní nivy a kulturní louky. Květena Železných hor je tvořena převážně středoevropskými až evropskými druhy, významný podíl tvoří druhy subatlantského rozšíření. Druhově bohatou skupinou jsou zde houby, které rostou v rozličných biologických podmínkách. Na území CHKO je registrováno přes druhů vyšších rostlin. Díky geomorfologické a geologické pestrosti zde vzniklo mnoho typů vegetačních jednotek. Celkem zde bylo těchto společenstev zjištěno 52, což je přes polovinu všech známých v České republice. Z hlediska biomu řadíme CHKO Železné hory do zóny středoevropských smíšených lesů a hájů. Různorodost prostředí se projevila i v pestrosti živočišných druhů. Velmi významnou skupinou živočichů jsou zde měkkýši, kterých zde bylo zjištěno 75 druhů a nové jsou stále objevovány. Dále zde žije 24 druhů ryb, 12 druhů obojživelníků, 7 druhů plazů, 141 druhů ptáků a 46 druhů savců. Informace v této podkapitole byly čerpány ze zdrojů [1], [2], [3], [4], [5], [6], [7] a [8]. 14

15 4.2 Natura 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotlivých principů všechny státy Evropské unie. Jejím cílem je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem pouze na určitou oblast. Soustavu chráněných území Natura 2000 tvoří ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V centrální části Železných hor se nachází čtyři evropsky významné lokality. První z nich je lokalita Lichnice Kaňkovy hory, která je zároveň i národní přírodní rezervací. Další dvě lokality tohoto významu leží v katastrálním území obce Běstvina. Přímo v obci je chráněna podzemní krypta pod hlavní lodí kostela svatého Jana Křtitele. Jde o významné nadregionální zimoviště netopýrů, konkrétně kriticky ohroženého vrápence malého. Ze západu na Běstvinu navazuje lokalita tvořená liniovou výsadbou listnatých a ovocných stromů, místy se solitérními listnáči, jehož součástí je také rybník Šanda. Poslední evropsky významnou lokalitou vytyčené oblasti je Slavická obora u obce Licibořice, kde se střídají pastviny s lesními porosty, vodními plochami a alejemi. V této podkapitole bylo čerpáno ze zdrojů [1], [2], [4], [5], [6], [7], [8] a [10]. 4.3 Národní přírodní rezervace V centrální části Železných hor se nachází národní přírodní rezervace Lichnice Kaňkovy hory. Tato rezervace byla vyhlášena roku 1992, kdy došlo ke spojení dvou chráněných území. Z přírodního i krajinářského hlediska tato rezervace patří k nejcennějším lokalitám v oblasti Železných hor a pro svůj půvab je vyhledávaná malíři. Předmětem ochrany jsou zde mimo jiné původní bukové porosty, zbytky reliktních borů na skalách a porosty olšin podél vodních toků. V porostech převládají květnaté bučiny a ostatní typy lesů se vyskytují jen maloplošně. Pestrost zdejšího druhového společenstva organismů je způsobena přechodem mezi teplou oblastí Polabí a chladnou oblastí Železných hor. V rezervaci jsou nejvíce zastoupeny bučiny, které utváří specifický ráz krajiny. Na východním svahu se rozprostírají květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou, samorostlíkem klasnatým, mařinkou vonnou, bažankou vytrvalou, lýkovcem jedovatým a dalšími vzácnými rostlinami. Nejvíce plochy zde pokrývají acidofilní bučiny, které rostou na kyselém podloží. Kvalita a rozsah místních bučinových lesů umožnila, že se 15

16 jejich část stala státní genetickou bankou pro buk lesní, javor klen, jasan ztepilý a jilm horský. Stromy, které jsou zde vypěstovány, se dále vysazují po celé republice. Součástí rezervace jsou i strmé rokle, na jejichž dně tečou potoky, které jsou obklopeny krabilicovými olšinami. Ve svazích těchto roklí se vyskytují suťové lesy, v jejichž podrostu se nachází jaterník podléška, hrachor jarní a různé kapradiny. Obrázek 4: Zřícenina hradu Lichnice v NPR (zdroj: Díky přírodní pestrosti zdejšího území se v této národní přírodní rezervaci vyskytuje celá řada živočišných druhů. Z bezobratlých jsou zde zastoupeni měkkýši, korýši, brouci a motýly. Motýli tvoří nejlépe zmapovanou skupinu bezobratlých, při kterém bylo zjištěno 689 zejména nočních a soumračných druhů. Podle výzkumu v rezervaci žije 131 druhů obratlovců, z nichž 38 patří ke zvláště chráněným druhům. Jsou zde zastoupeni plazi, ryby, obojživelníci, savci a ptáci. Poslední zmíněná skupina je nejpočetnější, jelikož zde žije 92 druhů ptáků, a to například výr velký, datel černý či ledňáček říční. Vypracováno s použitím zdrojů [1], [2], [4], [5], [6], [7], [8] a [9]. 4.4 Přírodní rezervace V chráněné krajinné oblasti Železné hory se nachází 14 přírodních rezervací, přičemž 8 jich zasahuje do zkoumané centrální části Železných hor. Mezi tyto přírodní rezervace patří rybník Hubský a přilehlé louky, území tvořené skalnatým údolím řeky Chrudimky Krkanka, Strádovské peklo, které je tvořeno kaňonem řeky Chrudimky a přilehlých přítoků, Vršovická olšina, území Strádovka tvořené Rohozeneckým rybníkem a mokřadními loukami. Přírodní rezervace Vápenice je tvořena lesními společenstvy bučin a dubohabřin místy pralesového charakteru. Součástí této rezervace je i přilehlá část toku Chrudimky s výskytem chráněných druhů živočichů a vlhké louky u osady 16

17 Vápenice. Rezervace Oheb se rozkládá na skalnatém poloostrově a svazích nad Sečskou přehradou. Součástí území je také zřícenina hradu Oheb ze 14. století, přilehlé bučiny, skály s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. Na pomyslné jižní hranici území se nachází přírodní rezervace Polom, který je ukázkou původního pralesního bukovojedlového porostu. Vypracováno s použitím zdrojů [1], [2], [4], [5], [6], [7], [8]. Obrázek 5: PR Krkanka (zdroj: Přírodní památka V centrální části Železných hor se nachází 6 přírodních památek, v rámci celé chráněné oblasti existuje celkem 11 těchto maloplošných chráněných území. Chuchelská stráň je louka s teplomilnou květenou, která leží na území o rozloze 1,8 ha. Kaštanka je sad jedlých kaštanů v obci Nasavrky, jehož zakladatelem byl v roce 1776 Jan Adam Auersperg. Mezi další přírodní památky zde patří cenné společenstvo rostlin a živočichů V Koutech, Úpolíny u Kamenice, louka s přilehlým lesíkem Polánka a pramenné vývěry Na Obůrce. Vypracováno s použitím zdrojů [1], [2], [4], [5], [6], [7], [8]. Obrázek 6: PP V Koutech (zdroj: 17

18 4.6 Památné stromy Na území CHKO Železné hory je 14 památných stromů, v centrální části je jich 8. Nejstarším z nich je Klokočovská lípa, jejíž stáří je odhadováno na 1000 let. Obvod jejího kmene je 870 cm a výška 19 m. Vypráví se, že se zde ve 14. století zastavil se svou družinou k odpočinku král Karel IV.. Za zmínku stojí také dub letní v obci Podhradí tzv. Žižkův dub, jehož staří se odhaduje na 700 až 800 let. Výška tohoto mohutného stromu činí 28 m a obvod jeho kmene je 922 cm. Vypracováno s použitím zdrojů [1], [2], [4], [6], [7], [8]. 5 Kulturně-historické předpoklady Kulturně-historické předpoklady jsou dány především architektonickými památkami (např. hrady, zámky, památníky, památkové rezervace, církevní stavby apod.), lidovými tradicemi a uměním a existencí významných míst. (Čertík, 2000) 5.1 Historie osídlení území Doklady o trvalém osídlení Železných hor pochází již z doby před šesti tisíci lety, což dokládají archeologické výzkumy v okolí Chotusic, v obci Topol a na návrší Pumberky u Chrudimi. Zdejší nálezy spadají do doby železné a bronzové. Bylo zde objeveno sídliště a pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů a v okolí Chrudimi byly nalezeny doklady o osídlení kulturou únětickou. Ve 2. století před naším letopočtem se v Železných horách objevili Keltové, pozůstatky jejichž činnosti najdeme v Hradišti u Nasavrk. Zdejší nálezy svědčí o napojení do systému zemských stezek, které umožnily vznik celé řady středověkých tvrzí a osad. Od 10. století, kdy byly východní Čechy součástí slavníkovského panství, se datuje trvalé osídlení oblasti. Po vyvraždění Slavníkovců bylo toto území sloučeno s pražským knížectvím. Po zřízení zemské správy se oblast okolo chrudimského hradiště stala významnou oporou přemyslovského státu. První písemná zmínka o regionu pochází z roku 1055 a jejím autorem je kronikář Kosmas. Vnitřní část Železných hor byla osidlována v průběhu 12. a 13. století. Byly zde zakládány hrady a hrádky, které sloužily k ochraně zemských obchodních cest, které spojovaly Čechy a Moravu. Většina z nich je dnes pouze rozvalinami v terénu, ale 18

19 přesto jsou pro turisty atraktivní. Nejvýznamnějším pozůstatkem tohoto období je zřícenina hradu Lichnice, která je dnes typickou dominantou krajiny Železných hor. Zřícenina gotického hradu Oheb na skalnatém ostrohu na Sečskou přehradou připomíná, že i tady stál kdysi hrad. Historii kolonizace určovaly také kláštery. Mezi nejvýznamnější patří Podlažický klášter spolu se svým kláštercem v Práčově a klášter Vilémovský, který spravoval oblasti podél horních toků řek Chrudimky a Doubravy. Původně románský hřbitovní kostel sv. Kříže z 12. století, který byl vybudován nad údolím řeky Doubravy, patří k nejstarším v oblasti. Od konce třicetileté války je sídelní struktura poměrně stálá. Správní úlohu hradů, jejichž obranná funkce postupem času ztratila svůj význam, převzaly zámky, které více vyhovovaly vysokým nárokům šlechty. V Železných horách se nachází poměrně vysoký počet větších či menších zámků, které většinou vznikaly přestavbou hradů a tvrzí. Mezi nejvýznamnější se řadí zámky ve Žlebech a Slatiňanech, k jejichž majitelům patřili Trčkové z Lípy, Žerotínové, Berkové z Dubé, Šporkové, Kinští z Vchytic a Tetova a Auerspergové. Města v Železných horách prošla dlouhým historickým vývojem a vznikala a utvářela se podobně. Nejčastěji byla zakládána v místech staršího osídlení, u zemských obchodních cest a byla chráněna hradbami. Rozvoj těchto měst byl komplikován požáry a útoky vojsk. V 19. a 20. století se stala důležitými průmyslovými a obchodními centry. Jejich historická centra dnes tvoří náměstí s měšťanskými domy, dominantou bývá kostel. Vesnice a osady, které se v Železných horách během uplynulého tisíciletí vyvíjely do současné podoby, mají typickou strukturu, která je většinou založena okolo přírodního nebo umělého prvku, jakými jsou rybník, potok, strom, kostel nebo hrad. Lidovou architekturu v oblasti představují původně zemědělské usedlosti, které byly stavěny ze dřeva a hrubých a opracovaných klád. Během 19. století se stavební materiál změnil na kámen a cihly a stěny staveb se začaly bílit a omítat. Dominantními prvky v krajině jsou také dochované mlýny, pily a valchy, které připomínají tradiční řemesla obyvatel. Drobné architektonické stavby, jako jsou zvoničky, kapličky, Boží muka a památníky, dotvářejí charakteristický vzhled každého sídla. Nejvýznamnější prvky lidové 19

20 architektury se nachází na Veselém Kopci a v obcích Možděnice, Zubří a Svobodné Hamry. Informace v této podkapitole byly čerpány ze zdrojů [1], [2] a [3]. 5.2 Významné památky centrální části Železných hor Železné hory jsou územím s dlouhou a zajímavou historií, a proto se zde nachází poměrně velké množství kulturněhistorických, církevních i technických památek a dalších zajímavých míst, které stojí za to navštívit Hrady, zámky a zříceniny Zámek v Nasavrkách Zámek, který zde byl vybudován kolem roku 1600, tvoří dominantu města. Velice cenný je pískovcový portál s reliéfní výzdobou a vstupní hala s valenou klenbou. Součástí zámku je muzeum se stálou expozicí, která se týká Keltů. Obrázek 7: Zámek v Nasavrkách (zdroj: Zámeček Hoješín Rokokový zámeček pochází z poloviny 18. století. Jde o obdélnou, přízemní stavbu s dřevěnou věžičkou a členitou hlavní fasádou s rozeklaným štítem uprostřed. Na klenbě kaple je jednoduchá štuková výzdoba. V obci Hoješín se také nachází židovský hřbitov. 20

21 Zámeček v Klokočově Barokní zámeček z 18. století stojí v místě bývalé tvrze. Zámeček se může pochlubit mansardovou střechou. Celý objekt je nově po kompletní rekonstrukci, která mu navrátila jeho původní podobu z 19. století. Dnes se zde návštěvníci mohou ubytovat v pokojích a apartmánech, které jsou vybavené nábytkem v dobovém stylu. Obrázek 8: Zámeček v Klokočově ( Lichnice Zřícenina hradu Lichnice leží v obci Podhradí necelé 2 km od Třemošnice. Hrad byl postaven na místě staršího hradiště ve 2. polovině 13. století Smilem z Lichtenberka. Hrad měl trojúhelníkový půdorys a jeho součástí byla mohutná věž, která plnila funkci obrannou i obytnou. Hrad střídal majitele, mezi kterými byli i král Jan Lucemburský nebo král Václav IV.. Hrad byl prvotřídní vojenskou pevností a v roce 1469 skončil u jejích hradeb vpád uherského krále Matyáše Korvína. V 15. století hrad patřil rodu Trčků z Lípy, kteří se zasloužili o rozšíření hradu a založení vesničky Podhradí v jeho sousedství. Během třicetileté války Lichnice odrážela útoky Švédů. Roku 1610 zde vypukl požár a hrad velice poškodil. Příčinou konečné zkázy hradu byl rozkaz krále Ferdinanda III., který nechal hradby po skončení třicetileté války pobořit. V 18. a 19. století byla Lichnice zdrojem levného stavebního materiálu, a proto se dodnes dochovaly pouze fragmenty někdejších budov, vstupní brány a věže. Vildštejn Skála se stejnojmennou zříceninou je situována nad řekou Chrudimkou, dnes přímo nad tunelem u hráze Sečské přehrady. Hrad měl věžovitý tvar a díky velmi obtížnému přístupu byl poměrně brzy opuštěn, zpustl a téměř zanikl. 21

22 Oheb Zřícenina hradu Oheb se nachází na vrcholku skalnatého výběžku nad hladinou Sečské přehrady. První zmínka o hradu pochází z roku Nepravidelný půdorys byl dán nerovnostmi terénu. Roku 1455 se vlastníky hradu stali Trčkové z Lípy, kteří zde vybudovali mohutné opevnění a další budovy. Do dnešních dnů se dochovalo torzo hradu spolu s okružní hradbou. Kolem hradu se nachází stejnojmenná přírodní rezervace o rozloze 26,5 ha. Vypracováno s použitím informačních zdrojů [1], [2], [11], [12], [14], [15], [16] Církevní památky Šestiboká kaple v Běstvině Unikátní šestiboká kaple svatého Jana Nepomuckého byla postavena kolem roku 1720 ve slohu barokní gotiky a jejím autorem je J. B. Santini-Aichl. Kaple je zaklenutá s malou centrální věžičkou. Uvnitř se nachází dřevěná socha sv. Jana Nepomuckého od sochaře Řehoře Thényho. Dominantou obce je barokní kostel sv. Jana Křtitele. Obrázek 9: Šestiboká kaple v Běstvině (zdroj: Kostel sv. Filipa a Jakuba v Trhové Kamenice Kostel byl postaven roku 1747 na místě starého gotického kostela. Stavba v barokním slohu má hranolovou věž a klenutý presbytář i loď. V interiéru kostela se nachází vyřezávaný betlém. Velmi cenný je také obraz nad oltářem z roku 1852, na němž je vyobrazeno městečko té doby. 22

23 Kostel sv. Víta v Bojanově Kostel pochází ze 14. století a roku 1730 byl přestavěn do barokní podoby. Kostel se chlubí bohatou freskovou výzdobou. Součástí areálu je i dřevěná barokní zvonice z 18. století. Kostel sv. Vavřince v Seči Kostel sv. Vavřince je dominantou obce Seč. Kostel pochází ze 14. století, v 17. století byl renesančně přestavěn. V kostele se nachází portálový oltář z roku 1682 a rokoková kazatelna z konce 17. století. V obci se také nachází renesanční zámek z přelomu 16. a 17. století a je zdobený portálem z roku 1610, dnes zde sídlí obecní úřad. Obrázek 10: Kostel sv. Vavřince v Seči ( Kaple Panny Marie v Horním Bradle Dominantou Horního Bradla je kaple Panny Marie s hrobkou rodiny Rüklových, kterou nechala postavit manželka majitele zdejší sklárny paní Růžena Rüklová. Staviteli byli František a Jan Schmoranzové ze Slatiňan. Kaple byla postavena v pseudogotickém slohu a je kulturní památkou. Vypracováno s použitím informačních zdrojů [1], [2], [11], [12], [14], [15], [18] Technické památky Vápenka v Závratci Vápenka v Závratci vznikla kolem roku Vápenec se do ní dopravoval na nákladní lanové dráze z Prachovic. Lanovka měla délku 5 km. Vápenku tvoří dvě tělesa 23

24 šachtových pecí, která jsou spojena ocelovou nosnou konstrukcí. Tato neobvyklá konstrukce sloužila k zavážení vápence do pecí. Zavážecí systém je tvořen ocelovou konstrukcí výtahu a z ní ve výšce cca 13 m vybíhají lávky k pecím. Tento způsob dopravy je u našich vápenek ojedinělý. K zastavení provozu zde došlo roku 1960, po otevření vápenky v Prachovicích. Konstrukce jsou v dobrém stavu a díky dotacím z EU se jedna z pecí v současnosti rekonstruuje a vznikne v ní technické muzeum. Sečská přehrada Sečská přehrada byla vybudována v letech 1924 až 1934 na řece Chrudimce a její rozloha činí 192 ha. Její délka je 7 km, hloubka dosahuje místy až 35 m. Hráz je vysoká 42 m. Jezero je dlouhé 6,5 km a místy hluboké až 30 m. Přehrada patří k oblíbeným rekreačním místům Pardubického kraje, slouží ke koupání, potápění, vodním sportům i rybolovu. Kolem údolní přehrady se nachází téměř rekreačních objektů. V roce 1974 byla u osady Hořelec postavena vyrovnávací nádrž Seč II, na kterou je napojena malá vodní elektrárna o výkonu 60 kw. Vyrovnávací věž je vysoká 37 m. Přehrada Pařížov Přehrada byla vybudována v letech 1908 až 1913 na řece Doubravě. Gravitační zděná hráz je postavena ze zdravé ruly, která byla těžena z lomu nad přehradou. Hráz klenbového tvaru s kaskádovým přepadem vody byla postavena v gotizujícím slohu a je 142 m dlouhá. Obrázek 11: Pařížovská přehrada ( 24

25 Křižanovická přehrada Přehradní nádrž Křižanovice je součástí vodního díla Křižanovice Práčov, postaveného v letech 1948 až Přehradní hráz je 31 m vysoká, 137 m dlouhá a dosahuje šířky 6,6 m. Podél východního břehu vede část Keltské naučné stezky. Nedílnou součástí Práčovské vyrovnávací nádrže, někdy také nazývaná Křižanovice II, je hydroelektrárna a vyrovnávací věž, kam se voda přivádí potrubím z výše položené Křižanovické přehrady. Pekelské rybníky Soustava dvou Pekelských rybníků je významným rekreačním a rybářským centrem u obce Kraskov. Rybníky jsou napájeny Zlatým potokem, Počáteckým potokem a několika menšími přítoky. Plní funkci ochrannou a slouží také jako zásobárna užitkové vody. V obci Kraskov pobývali malíři Antonín Slavíček, Oldřich Blažíček a Jindřich Prucha. Rozhledna Boika Rozhledna byla postavena na Keltské naučné stezce u obce České Lhotice. Jméno Boika dostala podle kmene Boiů, který zde sídlil. Rozhledna je vysoká 14,5 m a poskytuje výhled na Chrudim, Pardubice, Kunětickou horu, Krkonoše a Orlické hory. Obrázek 12: Rozhledna Boika (zdroj: Rozhledna v Trhové kamenici Rozhledna se nachází na Zuberském kopci a po zdolání 182 schodů nabízí výhled na vrcholy Železných hor a Žďárským vrchů, za jasného počasí i na Krkonoše a Orlické hory. Vypracováno s použitím zdrojů [1], [2], [11], [12], [13], [14], [15], [18]. 25

26 5.3 Turistické atraktivity v okolí Zámek Žleby Původně gotický strážní hrad ze 13. stol. byl v 17. stol. přestavěn na renesanční zámek. Později byl barokně upraven a v letech 1849 až 1868 byl přebudován v módní romantické gotice podle projektu F. Schmoranze a B. Škvora. Po roce 1849 zde byl založen anglický park. V jeho blízkosti je situována obora se ZOO parkem s bílými jeleny, dravými ptáky, černou a vysokou zvěří. Návštěvníci si mohou vybrat ze dvou prohlídkových okruhů. Obrázek 13: Zámek Žleby (zdroj: Ležáky Pietní místo je od roku 1978 národní kulturní památkou. Osada byla dne přepadena pardubickým gestapem. Domky byly zapáleny, dospělí odvezeni do Pardubic a zastřeleni, děti odvezeny do Německa. Nacisté tu dokonce zrušili i rybník, chtěli tak vesnici vymazat z mapy. Dnes zde stojí památník a původní plán obce a jména původních obyvatel připomínají zdejší tragedii. Slatiňany Město Slatiňany se může pochlubit zámkem, který zde byl v 16. století postaven na místě gotické tvrze. Za dnešní podobu vděčí rodu Auerspergů. Dnes se v zámku nachází Hippologické muzeum, které dokumentuje vývoj koně a dějiny chovu koní. Jsou zde uloženy i předměty s koňskou tématikou, včetně uměleckých děl. Muzeum je nejrozsáhlejším tohoto druhu v Evropě. Zdejší hřebčín se zabývá chovem starokladrubských vraníků, kteří se prohánějí na pastvinách okolo Slatiňan. 26

27 Soubor lidových staveb Vysočina Skládá se z několika expozičních celků, které nalezneme na Veselém kopci, ve Svobodných Hamrech a v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku. Soubor zahrnuje více než 40 objektů dokládajících způsob života a práce drobných zemědělců i lidových řemeslníků z oblasti Hlinecka, Poličska, Litomyšlska, části Chrudimska a Nasavrcka. Chrudim Historické centrum je městskou památkovou zónou se souborem cenných staveb. Několik domu je pozdně gotického původu, z renesančních domů k nejcennějším patří Mydlářovský s arkádami a dvojvěžím v podobě minaretu, kde se dnes nachází unikátní Muzeum loutkářských kultur. Nejvýznamnější dominantou města je chrám Nanebevzetí Panny Marie. Informace v této podkapitole čerpány ze zdrojů [1], [2], [12], [14], [15], [17], [23], [37]. 6 Materiálně-technické předpoklady K materiálně-technickým předpokladům patří především úroveň sítě ubytovacích, dopravních, stravovacích, maloobchodních, sportovně-rekreačních, kulturních a dalších zařízení sloužících cestovnímu ruchu. (Čertík, 2000) 6.1 Doprava Doprava zajišťuje přepravu cestujících z místa jejich trvalého bydliště do místa přechodného bydliště, a je tak spojená s uspokojením jednotlivých potřeb účastníků cestovního ruchu. (Čertík, 2000) Silniční doprava Silniční síť je zde poměrně hustá a převládají zde silnice 2. třídy, které spojují jednotlivé obce v oblasti. Silnice 2. třídy č. 337 vede z Čáslavi a spojuje Třemošnici, Seč, Bojanov a Nasavrky, a pokračuje dále do Skutče. Dále tudy prochází silnice č. 340, 343 a 344. Na východě oblasti vede z Chrudimi do Ždírce nad Doubravou silnice 1. třídy č. 37, která prochází obcemi Nasavrky a Trhová Kamenice. Silniční síť dále doplňují silnice 3. třídy a celá oblast je tak autem velmi dobře dostupná ze všech směrů. 27

28 Územím také procházejí linky dálkových autobusů, zejména ve směrech na Pardubice, Hradec Králové, Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Brno a poměrně dobré spojení je i do Prahy. Místní autobusové linky pokrývají většinu oblasti a jejich provoz je během pracovního týdne poměrně častý. V období letních prázdnin, ale dochází k omezení některých autobusových spojů. Železniční doprava Železniční trať č. 236 vede z obce Třemošnice směrem na západ přes Ronov nad Doubravou a Žleby do Čáslavi. Přímo v centrální části Železných hor železniční tratě nevedou, ale při cestě do oblasti vlakem je možné použít trať č. 238, která spojuje Chrudim se Ždírcem nad Doubravou a z Chrudimi dále pokračovat autobusem. Dále je možné využít hlavní železniční trať č. 230 vedoucí z Kolína do Havlíčkova Brodu. Tato trať vede přes Čáslav odkud je možné do oblasti pokračovat autobusem nebo vlakem do Třemošnice. Cyklostezky Centrální část Železných hor je pro cykloturistiku ideální. Oblastí prochází několik cyklostezek. V letních měsících turisté mohou využít také cyklobus, který je upraven pro přepravu kol a je provozován společností Veolia Transport Východní Čechy a.s.. Trasa vede přes Pardubice Chrudim Slatiňany Nasavrky Trhovou Kamenici Libice nad Doubravou Horní Bradlo Seč Běstvinu Kněžice Třemošnici Prachovice Heřmanův Městec Pardubice. Cyklostezky, které vedou touto oblastí mají různou délku i náročnost. Jednotlivé trasy je možno různě kombinovat, upravit nebo krátit podle potřeby, a proto si zde každý návštěvník nalezne svou trasu. Zde uvádím pouze některé cyklotrasy a v Příloze H dále některé doplňuji mapkou a výškovým profilem. Návštěvníci mohou pro plánování výletu na kole využít jednak internet, a nebo místní informační centra, kde jsou cyklomapy zdarma dostupné. Putovní cyklotrasa z Třemošnice do Horního Bradla je dlouhá 32,5 km. Vede z Třemošnice po cyklotrase č do obce Seč, kde návštěvníci mohou využít možnosti oběda, koupání v přehradě či procházky na zříceniny hradů Oheb a Vildštejn. Po cyklotrase č se dostanou do Kovářova, kde se nachází stejnojmenný ranč, který nabízí projížďky na koních. Po silnici trasa pokračuje do obce Bojanov, odtud po 28

29 cyklotrase č na Ústupky, které se rozkládají okolo Sečské přehrady a po cyklotrase č do Horního Bradla. Cyklotrasa Staré záhady kolem Sečské přehrady měří zhruba 20 km. Vede obcemi Seč Ústupky Přemilov Klokočov Březinky Dolní Ves Horní Ves a končí opět na Seči. Na Seči mohou návštěvníci obdivovat dochovaný vstupní portál bývalého zámku (dnes je zde sídlo městského úřadu), cestou přehradní hráz Sečské přehrady, zříceninu hradu Oheb, Klokočovskou lípu, která je více než 1000 let stará a mnoho dalších zajímavostí. Následující čtyři cyklotrasy jsou v příloze doplněny mapkou a výškovým profilem. Cyklotrasa č.1/i: Žleby Horní Bradlo je dlouhá 31,58 km a je středně náročná. Trasa je následující: Žleby - Ronov nad Doubravou - Třemošnice - Seč - Rušinov - Horní Bradlo. Návštěvníci mohou cestou shlédnout například zámek ve Žlebech nebo vápenku v Třemošnici. Cyklotrasa: Třemošnice Pařížov je dlouhá 5 km a její náročnost je střední. Tato trasa vede malebným Chitussiho údolím do obce Pařížov, nedaleko které se nachází stejnojmenná přehradní nádrž postavená v gotizujícím slohu. Další cyklotrasa začíná i končí v obci Horní Bradlo a je dlouhá přes 18 km a cyklotrasa Sečský okruh má délku 36 km. Tyto dvě cyklotrasy se řadí mezi obtížné stezky, a to zejména kvůli náročnému stoupání. Naučné stezky Naučné stezky jsou velmi důležité pro ochranu přírody, protože seznamují návštěvníky s přírodou a připomínají jim, jak je pro nás příroda důležitá. V CHKO Železné hory se takovýchto stezek nachází devět a do Centrální části Železných hor zasahují tyto: Krajem Chrudimky (vlastivědná stezka), Krajem Železných hor (vlastivědná stezka), Údolím Doubravy (naučná stezka), Magma (naučná geologická cyklostezka), Lesní naučná stezka a Keltská stezka Železnými horami. Na těchto turistických trasách se nachází informační tabule, které návštěvníky seznamují se zajímavými místy. Informace jsou čerpány ze zdroje [8]. Informace v této podkapitole byly čerpány ze zdrojů [1], [2], [3], [8], [12], [19], [20], [29], [52], [53]. 29

30 6.2 Ubytovací služby Ubytovací služby jsou služby spojené s poskytnutím přechodného ubytování pro osobu mimo místo jejího trvalého bydliště. Do pojmu ubytovacích služeb se zahrnují i některé další služby, které s poskytováním přechodného ubytování souvisejí. (Čertík, 2000) Centrální oblast Železných hor se může pochlubit pestrou nabídkou ubytovacích zařízení od kempů a ubytoven, přes penziony a ubytování v soukromí až po hotely s širokou nabídkou služeb. Turisté se mohou ubytovat v Club Hotelu v Třemošnici, v hotelech Kapitán a Delta v Seči Ústupkách nebo v hotelu Seč, který se nachází v centru stejnojmenné obce, dále v Hotelu Marina Seč a Hotelu Kraskov. Kongres Hotel Jezerka, který se nachází rovněž v Seči Ústupkách, se může pochlubit zcela novým kongresovým sálem a velice bohatou nabídkou sportovního vyžití. Další ubytovací zařízení zmiňuji v příloze. Informace čerpány ze zdrojů [1], [2], [3], [30], [45]. Obrázek 14: Kongres Hotel Jezerka (zdroj: Stravovací služby Stravovací služby jsou dalším důležitým předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu. Ve zkoumané oblasti existuje velké množství zařízení, která poskytují stravovací služby. Restauraci či hostinec se zde nachází téměř v každé obci. Jsou to například restaurace Měšťanská beseda a Pizzeria Ambrozie v Seči, Restaurace pod Lipou v Nasavrkách, Restaurace Na Radnici v Trhové Kamenici, Zahradní restaurace Na Špici v Třemošnici nebo Restaurace Na Výsluní v Běstvině. Informace v této podkapitole byly čerpány ze zdrojů [1], [2], [31]. 30

31 6.4 Sportovně-rekreační zařízení Centrální oblast Železných hor nabízí širokou nabídku sportovního vyžití. Návštěvníci mohou využít Sportovní areál, Fitness centrum a tenisové kurty v Třemošnici, dále pak kurty v Seči. Ke koupání slouží letní koupaliště v Horním Bradle a v Třemošnici nebo Akvafit centrum, které se nachází v Kongres Hotelu Jezerka a nabízí mimo jiné venkovní i vnitřní bazén a vířivku. Tento hotel dále disponuje tenisovými a squashovými kurty, dráhami na bowling, golfovým trenažerem, horolezeckou stěnou a profesionální střelnicí. Sportovní stadiony najdeme v obcích Třemošnice a Nasavrky. Projížďky na koni nabízí Ranch v Kovářově. Penzion U čtyřlístku v Hořelci u Seče nabízí netradiční relaxaci v pivních lázních. Další možnosti sportovního vyžití či odpočinku poskytují jednotlivá ubytovací zařízení v oblasti. Sportovně-rekreační vyžití skýtá také Sečská přehrada. Přehrada nabízí možnost koupání, rybolovu, surfování, vyjížďky na loďkách a šlapadlech či plavby na plachetnicích. V oblasti existuje také mnoho turistických, naučných a cyklistických stezek. Od roku 2006 jsou v Železných horách také budovány koňské stezky. Informace v této podkapitole byly čerpány ze zdrojů [1], [2], [25], [30], [37], [45]. 6.5 Kulturně-společenská zařízení Návštěvníci, kteří vyhledávají kulturně-společenská zařízení mohou navštívit Obecní muzeum Trhová Kamenice, Městskou galerii v Třemošnici nebo Expozici Po stopách Keltů na zámku Nasavrky. K tradičním kulturním akcím patří Nasavrcká paleta a Nasavrcké hudební léto. Občanské sdružení Boii pořádá na přelomu července a srpna Lughnasad festival keltské kultury. Tento festival se koná v areálu zámku v Nasavrkách. Během letních měsíců se na zřícenině hradu Lichnice konají jarmarky, festivaly a zábavná odpoledne. Informace v této podkapitole byly čerpány ze zdrojů [1], [2], [14], [45]. 31

32 7 Prezentace území z hlediska cestovního ruchu Prezentace území je pro rozvoj cestovního ruchu velice důležitá. Kvalitní informace zde hrají významnou roli. Jednotlivé destinace cestovního ruchu musí ukázat, že mají návštěvníkům co nabídnout a informovat je o místních památkách, atraktivitách, akcích, které se zde konají a službách, které jim mohou nabídnout. Návštěvníci mají několik možností jak získat potřebné informace. Nápomocná jim mohou být například informační centra, informační panely a tabule nebo internet. 7.1 Turistická informační centra Turistická informační centra (TIC) jsou účelová zařízení poskytující informace a případně i služby ze všech oblastí souvisejících s cestovním ruchem pro potřeby návštěvníků a rezidentů. Součástí služeb TIC je prodej informačních materiálů, publikací, map, průvodců, upomínkových předmětů. (Pásková, Zelenka, 2002) V centrální části Železných hor mohou účastníci cestovního ruchu i místní obyvatelé využít služeb tří turistických informačních center, a to v Třemošnici, v Seči a v Nasavrkách, která fungují celoročně. Informační centrum Třemošnice se nachází v centru obce. IC poskytuje běžné informační služby o Třemošnici, regionu a Pardubickém kraji. Dále zajišťuje předprodej vstupenek, faxování, kopírování, skenování a internet pro veřejnost, vyhledávání dopravních spojů, prodej pohledů, map, turistických známek, odznaků a další. Informační centrum Třemošnice 1. Máje Třemošnice Internetové stránky: ic@tremosnice.cz Provozní doba: Říjen až květen: pondělí čtvrtek: , pátek: Červen až září: pondělí čtvrtek: , pátek: , so: každý den od polední pauza 32

33 Turistické informační centrum Seč poskytuje místním obyvatelům i návštěvníkům Seče bezplatné informace o regionu Železných hor i o Pardubickém kraji. Dále informace o kulturních a sportovních akcích, turistických, cyklistických a koňských trasách, možnostech výletů, dopravě, možnostech stravování a ubytování. TIC dále nabízí za poplatek kopírování, tisk, přístup na internet. Doplňkovým programem TIC je prodej map, pohlednic, odznaků, magnetů, turistických známek a jiných suvenýrů. Velice využívanou službou je prodej rybářských povolenek. TIC také nabízí mnoho dalších služeb, které využívají hlavně místní obyvatelé a chataři, např. ve zdejších prostorách funguje městská knihovna. Turistické informační centrum města Seč Chrudimská Seč Internetové stránky: info@mestosec.cz Provozní doba: Říjen až květen: pondělí pátek: , sobota: Červen až září: pondělí sobota: , sobota neděle: každý den od polední pauza Informační centrum Nasavrky se nachází v prostorách místního zámku. IC poskytuje informace o službách a kulturních, společenských a sportovních akcích v Nasavrkách a mikroregionu, informace o CHKO Železné hory, zprostředkování ubytování a stravování, prodej map, suvenýrů, pohlednic a upomínkových předmětů. IC dále poskytuje informace o občanském sdružení Boii Nasavrky, Keltské stezce a expozici Po stopách Keltů, kde zároveň zajišťuje průvodcovskou činnost. Mezi činnosti IC patří i rezervace prohlídek, prodej vstupenek na kulturní programy v zámku Nasavrky, kopírování a internet pro veřejnost a další. Informační centrum Nasavrky Náměstí 1 zámek Nasavrky Internetové stránky: ic-nasavrky@ckmacek.cz 33

34 Provozní doba: Říjen až květen: pondělí pátek: Červen a září: pondělí sobota: Červenec a srpen: pondělí neděle: Ve zmíněných informačních centrech, v Regionálním TIC Pardubického kraje v Pardubicích či v Oblastním TIC Pardubického kraje v Chrudimi naleznou návštěvníci celou řadu propagačních materiálů, letáků a brožur, které je seznámí se zdejším územím. Většina těchto materiálů je dostupná zdarma. Informace v této podkapitole byly čerpány ze zdrojů [21], [25], [26], [27], [28]. 7.2 Propagace na Internetu Internet je síť propojených počítačů, skládajících se z počítačových sítí a jejich podsítí, které pokrývají celý svět a umožňují tak přístup k rozsáhlým databázím ze všech oborů lidské činnosti včetně služeb cestovního ruchu. Internet je významným nástrojem pro subjekty cestovního ruchu při získávání a výměně informací, provádění rezervací apod. (Čertík, 2000) V současné době je internet součástí téměř každé domácnosti a mnoho rodin s jeho pomocí získává informace týkající se míst, která by chtěli vidět či navštívit. Pomocí Internetu se mohou účastníci cestovního ruchu dozvídat i o místech a atraktivitách, o kterých do té doby neslyšeli. Internet je dnes pro mnohé pomocníkem při plánování výletu či dovolené, a proto je tak důležité být na Internetu vidět. Většina obcí centrální části Železných hor má vlastní internetové stránky nebo je sdílí s dalšími obcemi například v rámci mikroregionu nebo svazku obcí. Informace o obcích ve zkoumané oblasti je dále možné najít na celorepublikových stránkách určených pro turisty a návštěvníky. Propagace tohoto území na Internetu probíhá i formou odkazu či zmínky o dané lokalitě na stránkách Pardubického kraje zaměřených na turistiku, stránkách CHKO Železné hory a dalších. 34

35 7.3 Prezentace na veletrzích Účast na veletrzích je jednou z možností jak účinně propagovat určitou destinaci. Veletrh cestovního ruchu je pravidelně pořádaná, obvykle tematicky (nebo i regionálně) komponovaná kontraktační a prodejní výstava produktů cestovního ruchu, zpravidla přístupná i veřejnosti. (Pásková, Zelenka, 2002) Centrální oblast Železných hor se účastní různých veletrhů jako součást oblasti Chrudimsko-Hlinecko, případně jako součást Pardubického kraje, který na těchto veletrzích prezentuje Destinační společnost Východní Čechy. Oblast Chrudimsko- Hlinecko se účastní například veletrhů For Travel v Praze, Tourism Expo v Olomouci, GO v Brně a ITEP v Plzni. Spolu s Destinační společností Východní Čechy, která prezentuje Pardubický kraj i na zahraničních veletrzích, se oblast Chrudimsko-Hlinecko účastnila například veletrhů Region Tour Brno, Holiday World v Praze, Dovolená a region Ostrava, Infotour Cykloturistika Hradec Králové a další. Pro jednotlivé obce či turistická informační centra je účast na veletrhu příliš finančně náročná, a proto se jich neúčastní samostatně, ale jako součást oblasti či kraje. Pracovnice TIC buď jede na veletrh osobně, a nebo pouze poskytne zástupcům oblasti či kraje informační materiály o obci. Samotný tisk těchto propagačních materiálů je pro obce poměrně finančně náročnou záležitostí. Informace v této kapitole byly čerpány ze zdrojů [3], [21], [25], [26], [27], [28] a interní informace získané od pracovnic zmíněných informačních center. 35

36 8 Dotazníkový průzkum Dotazníkové šetření je metoda shromažďování dat o respondentech v rámci primárního výzkumu, založená na využití dotazníků. Každý respondent buď odpovídá na stejnou sadu otázek pokládaných ve stejném pořadí a stejným způsobem školenými tazateli, anebo dotazníky vyplňují respondenti samostatně. (Pásková, Zelenka, 2002) Dotazníkové šetření je jedna z nejfrekventovanějších metod marketingového výzkumu. Při marketingovém výzkumu zkoumáme jednotlivé jevy na trhu a jejich vzájemné vztahy a vlivy marketingových nástrojů na ně. Mezi oblasti marketingového výzkumu v cestovním ruchu patří například výzkum trhu cestovního ruchu, poskytovaných služeb, distribučních cest, cen a cenových vlivů, chování zákazníků a marketingové komunikace. Podle způsobu provedení se marketingový výzkum rozděluje na primární výzkum, který vychází z dat, která jsou zjišťována přímo (dotazníkové šetření, řízené rozhovory), a na sekundární výzkum, který pracuje s daty již publikovanými a zpracovanými. Dále se dělí podle zaměření výstupů na kvantitativní, kvalitativní a teoretický. Tyto metody a způsoby bývají často různě kombinovány. Informace byly čerpány ze zdroje [3] a [21]. 8.1 Rozbor jednotlivých otázek návštěvníci Dotazníkové šetření probíhalo v několika částech zkoumané oblasti, zejména v obcích Seč, Třemošnice, Nasavrky, Trhová Kamenice a dále v turisticky oblíbených místech, jakými jsou například okolí Sečské přehrady nebo zřícenina hradu Lichnice. Cílem bylo získat 100 vyplněných dotazníků. Respondentů muselo být osloveno více než 100, protože část návštěvníků centrální části Železných hor nebyla z časových nebo jiných důvodů ochotna dotazník vyplnit. Respondenti byli vybíráni náhodně a byla jim pokládána stejná sada otázek. Dotazníkové šetření probíhalo v různých ročních obdobích, zejména během letních měsíců, kdy bylo sebráno 70 % dotazníků. Na jaře a na podzim bylo získáno zbývajících 30 % dotazníků. Dotazník pro návštěvníky centrální části Železných hor obsahoval 19 otázek, z nichž 17 otázek bylo uzavřených nebo uzavřených škálových, kde respondenti vybírali z několika možností odpovědí. Většina uzavřených otázek měla otevřený konec, což znamená, že poslední možnost zněla jiné... a respondent mohl doplnit takovou 36

37 možnost odpovědi, která mu v nabídce chyběla. Většina dotazovaných této možnosti ale nevyužila. U otázek číslo 1 až 9, 12 až 15 a 17 až 19 respondenti volili vždy pouze jednu z možných odpovědí. Otázky číslo 10 a 16 byly otevřené a vyžadovaly vlastní odpovědi oslovených návštěvníků, u otázky číslo 11 mohly být vybírány maximálně dvě odpovědi. Cílem dotazníkového průzkumu bylo zjistit zejména hlavní důvody, délku a frekvenci návštěv zkoumané oblasti, preferovaný typ ubytování, způsob dopravy do oblasti, hlavní cíle návštěvníků, spokojenost návštěvníků s úrovní poskytovaných služeb, spokojenost s infrastrukturou a vybaveností v oblasti, hodnocení propagace a dostupnosti informací o oblasti, nedostatky oblasti, skladbu účastníků. Výsledky dotazníkového průzkumu jsou zachyceny v grafech nebo tabulkách, které jsou většinou doplněny krátkým komentářem. Skladba respondentů Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že 58 % návštěvníků byly ženy, mužské pohlaví bylo zastoupeno zbývajícími 42 % respondentů. Téměř polovina dotazovaných, tedy 47 %, uvedlo, že má dokončené středoškolské vzdělání. 26 % návštěvníků odpovědělo, že jsou vyučeni, 22 % dotazovaných dosáhla vysokoškolského vzdělání a 5 % respondentů uvedlo základní vzdělání. V dotazníkovém šetření byly zastoupeny různé věkové skupiny. Na pomyslné první pozici se umístila věková kategorie od 46 do 55 let, druhé místo patřilo návštěvníkům ve věku 18 až 25 let, třetí pozici si zajistila skupina ve věkovém rozpětí od 36 do 45 let, čtvrtou nejpočetnější skupinou byli lidé ve věku 56 let a více, páté místo obsadila věková kategorie od 26 do 35 let, šestá pozice patřila návštěvníkům do 17 let, kteří představovali pouhá 3 % respondentů. Necelá třetina oslovených návštěvníků uvedla, že jsou zaměstnáni v soukromém sektoru. O pomyslné druhé místo se dělí studenti a podnikatelé, kteří představovali shodně 18 % dotazovaných. 13 % návštěvníků uvedlo, že pracují ve veřejném sektoru, 12 % dotazovaných tvořili důchodci. 37

38 Otázka č. 1: Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? Jako hlavní důvod návštěvy centrální části Železných hor uvedlo 39 % respondentů dovolenou a odpočinek. Velmi podstatná část oslovených, celých 32 % respondentů, zde bylo na výletě. V této oblasti se nachází ubytovací zařízení, která nabízejí kvalitní zázemí pro konání firemních akcí, školení i kongresů. Služební cesta byla hlavním důvodem návštěvy této oblasti pro 12 % dotazovaných. 7 % respondentů zde bylo na návštěvě u příbuzných či známých. Další skupina, která tvořila 4 %, touto oblastí pouze projížděla. Pro 3 % dotazovaných byl hlavním důvodem jejich cesty zdravotní pobyt, další 3 % zde byla z jiných důvodů. Důvod návštěvy 4% 12% 3% 3% 39% dovolená, odpočinek výlet návštěva příbuzných, známých 7% pouze projíždím služební cesta zdravotní pobyt 32% jiné Obrázek 15: Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 2: Jak dlouho se zdržíte? Téměř polovina respondentů odpověděla, že se v oblasti zdrží celý týden, což ve většině případů znamená, že zde stráví celou svou dovolenou. Velká část ubytovacích zařízení umožňuje během hlavní turistické sezóny pouze týdenní rezervace, tzv. od soboty do soboty. Ubytování na kratší dobu je většinou možné až při příjezdu hosta, pokud zbývají volné ubytovací kapacity. Necelá třetina respondentů, tedy 32 %, odpověděla, že se zde zdrží 1 2 dny. 21 % dotazovaných zde strávila pouze jeden den. Pouhá 2 % návštěvníků se zde zdržela na dobu delší než týden. 38

39 Jak dlouho se zdržíte? 2% 21% 45% 1 den 1 2 dny týden déle 32% Obrázek 16: Jak dlouho se zdržíte? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 3: Pokud zde trávíte více dní, kde jste ubytován/a? V oblasti se nachází různé kategorie ubytovacích zařízení a na první pohled je zřejmé, že turisté preferují odlišné kategorie, u nichž se liší nejen kvalita poskytovaných služeb, ale také jejich cena. Nejvíce respondentů odpovědělo, že jsou ubytováni na chatě nebo chalupě. Chataření a chalupaření je pro tuto oblast typické a má zde dlouholetou tradici. Necelá pětina dotazovaných byla ubytována v hotelu. Během hlavní sezóny se zdejší hotely zaměřují zejména na rodinné a turistické rekreace. Mimo hlavní turistickou sezónu se podle svých možností, vybavení a struktury poskytovaných služeb jednotlivá ubytovací zařízení specializují buď na firemní, teambuildingové a kongresové akce, školení a semináře nebo na školy v přírodě, rekondiční pobyty zdravotně postižených či sportovní soustředění. Oblíbené jsou také kempy, penziony a ubytování v soukromí. 39

40 Typ ubytování 13% 6% 1% 23% hotel ubytování v soukromí chata, chalupa penzion 12% 11% kemp u známých/ příbuzných 34% jiné Obrázek 17: Pokud zde trávíte více dní, kde jste ubytován/a? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 4: Jak jste do oblasti přicestoval/a? Z grafu je zřejmé, že většina dotazovaných přicestovala do oblasti osobním automobilem. 12 % respondentů odpovědělo, že cestovali autobusem. V oblasti existuje velký počet cyklistických stezek, a tak 9 % dotazovaných uvedlo, že přicestovali na kole. Pouhá 4 % návštěvníků cestovala vlakem. Způsob dopravy 4% 9% 1% 12% auto autobus vlak kolo motocykl 74% Obrázek 18: Jak jste do oblasti přicestoval/a? (zdroj: vlastní průzkum) 40

41 Otázka č. 5: Jak cestujete? Více než polovina návštěvníků cestuje ve společnosti rodiny, 24 % spolu s přáteli. 11 % dotazovaných uvedlo, že cestují sami. Většina těchto cestujících zde byla na služební cestě. Pouhých 5 % návštěvníků cestovalo se skupinovým zájezdem. Jak cestujete? 5% 6% 11% 24% sám/ sama s rodinou s přáteli/ se známými skupinový zájezd jinak 54% Obrázek 19: Jak cestujete? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 6: Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč? Většina respondentů je ochotna vydat denně za ubytování, stravování a vedlejší výdaje 201 až 500 Kč za osobu. Vyšší částky v rozmezí 801 až 1400 Kč je ochotno utratit minimální procento návštěvníků. Ceny za ubytování se zde velmi liší a návštěvníci si mohou vybrat kategorii, která jim nejvíce vyhovuje, a to jak rozsahem a kvalitou poskytovaných služeb, tak cenově. Ubytování v kempu (stanu či chatce) návštěvníky vyjde na 100 až 250,- Kč na osobu a den, zatímco například za ubytování v relaxačním apartmá v hotelu pro 4 osoby zaplatí 2 490,- Kč za den, za jednolůžkový pokoj Superior 990,-Kč za den. Cena za ubytovaní v penzionu se pohybuje mezi 200,- Kč až 500,- Kč na osobu za den. 41

42 Denní výdaje na osobu v Kč 2% vedlejší výdaje 35% 49% 13% 1% 2% za stravování 14% 64% 19% 1% za ubytování 22% 49% 22% 5% 2% 0% 20% 40% 60% 80% 100% do Obrázek 20: Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 7: Jak často navštěvujete toto místo (město)? Jsem zde... Téměř polovina dotazovaných navštívila tuto oblast opakovaně, a to více než třikrát. Je proto zřejmé, že mnoho návštěvníků si oblast oblíbilo a rádi se sem vrací, což je velice pozitivní zjištění. Jedním z dalších důvodů opakovaných návštěv je, že zde mnoho turistů vlastní chatu nebo chalupu. Více než čtvrtina dotazovaných byla v centrální části Železných hor poprvé. 16 % návštěvníků zde bylo podruhé, 12 % potřetí. Jsem zde... 27% 45% poprvé podruhé potřetí vícekrát 16% 12% Obrázek 21: Jak často navštěvujete toto místo (město)? (zdroj: vlastní průzkum) 42

43 Otázka č. 8: Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? Většina dotazovaných odpověděla, že do této oblasti zavítají zpravidla v létě, což je pochopitelné. Na jaře a na podzim sem zavítá zhruba čtvrtina dotazovaných, jsou to zejména lidé na služební cestě, rybáři a výletníci. Pouhá 2 % respondentů uvedla, že do tohoto místa přijíždějí zpravidla v zimě. Centrální část Železných hor totiž také nabízí množství běžkařských tratí. Roční období 12% 2% 13% jaro léto podzim zima 73% Obrázek 22: Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 9: Co Vás motivovalo k návštěvě této oblasti (místa, města)? Celých 38 % respondentů bylo k návštěvě této oblasti motivováno předchozí návštěvou, což opět ukazuje, že se sem lidé rádi vrací. Zhruba čtvrtina dotazovaných uvedla, že je k návštěvě motivovaly informace získané na internetu, který v dnešní době používá většina subjektů cestovního ruchu ke své propagaci. 11 % návštěvníků bylo motivováno návštěvou cestovní kanceláře nebo agentury, 9 % sem zavítalo na základě referencí od známých, 8 % dotazovaných bylo motivováno tištěnými informacemi a 5 % respondentů motivovalo k návštěvě informační centrum. 43

44 Motivace k návštěvě oblasti 38% 3% 26% 11% 5% 9% 8% cestovní kancelář nebo agentura turistické informační centrum reference od známých tištěné informace internet předchozí návštěva jiné Obrázek 23: Co Vás motivovalo k návštěvě této oblasti (místa, města)? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 10: Co hodláte v této oblasti navštívit nebo jste již navštívil/a? Tato otázka je otevřená a vyžadovala tedy vlastní odpovědi dotazovaných. Více než čtvrtina dotazovaných uvedla, že se chystají navštívit nebo již navštívili Sečskou přehradu a její okolí, která slouží k rekreaci, rybaření, vodním sportům či k procházkám krásnou přírodou. Turistickým cílem 19 % respondentů byly okolní zajímavosti a města, mimo jiné například Chrudim, Nasavrky, Veselý Kopec, město Seč nebo Ranč Kovářov. 11 % návštěvníků se vydalo na zříceninu hradu Oheb, která se nachází nad Sečskou přehradou. 8 % návštěvníků zatím nebylo rozhodnuto, co navštíví, a nebo vůbec nevědělo, co je možné v oblasti navštívit. Stejný počet dotazovaných uvedl, že jejich cílem budou kulturně-historické památky. Část návštěvníků byla konkrétní, z nich 7 % uvedlo, že hodlají navštívit zámek Žleby, 6 % zříceninu hradu Lichnice. 5 % respondentů odpovědělo, že nehodlají navštívit nic. 44

45 Co hodláte v této oblasti navštívit nebo jste již navštívil/a? Sečská přehrada + okolí zřícenina Oheb kulturně-historické památky Lichnice Slatiňany restaurace, hotel 2% 3% 3% 8% 8% 7% 6% 5% 11% 19% 28% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% Obrázek 24: Co hodláte v této oblasti navštívit nebo jste již navštívil/a? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 11: Co je podle Vás v dané lokalitě turisticky nejatraktivnější? U této otázky mohli respondenti zvolit maximálně dvě odpovědi. 29 % dotazovaných považuje za turisticky nejatraktivnější zdejší přírodu (CHKO Železné hory). Čtvrtina respondentů nejvíce oceňuje zdejší dobré podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku. Pro 20 % návštěvníků je nejatraktivnější možnost rybolovu a provozování vodních sportů na zdejších vodních plochách. 17 % návštěvníků uvedlo, že jsou pro ně turisticky nejatraktivnější místní pamětihodnosti. 7 % turistů do oblasti láká vybavenost ubytovacími a stravovacími zařízeními. Co je v této lokalitě turisticky nejatraktivnější? příroda (CHKO Železné hory) 29% dobré podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku 25% možnost rybolovu a provozování vodních sportů pamětihodnosti 17% 20% vybavenost ubytovacími a stravovacími zařízeními 7% jiné 2% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% Obrázek 25: Co je v této lokalitě turisticky nejatraktivnější? (zdroj: vlastní průzkum) 45

46 Otázka č. 12: Jste spokojen/a s úrovní služeb v této oblasti? Tato otázka zjišťovala spokojenost návštěvníků centrální části Železných hor s úrovní poskytovaných služeb. Většina návštěvníků byla celkově spokojena s úrovní služeb ve všech směrech, přičemž výborně bylo hodnoceno zejména ubytování, dostupnost informací a stravování. Někteří respondenti odpověděli, že se setkali s nedostatky související s úrovní personálu, vstřícností místních lidí, čistotou a pořádkem. Jste spokojen/a s úrovní služeb v této oblasti? úroveň personálu 9% 56% 21% 12% 2% stravování 29% 63% 4% 4% ubytování 40% 51% 8% 1% vstřícnost místních lidí 14% 37% 34% 13% 2% dostupnost informací čistota a pořádek 8% 35% 78% 33% 24% 3% 8% 11% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne Obrázek 26: Jste spokojen/a s úrovní služeb v této oblasti? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 13: Jste spokojen/a s nabídkou kulturních akcí v této oblasti? Třetina dotazovaných nedokázala nabídku kulturních akcí v této oblasti ohodnotit. 37 % návštěvníků je s nabídkou kulturních akcí více či méně spokojeno. 29 % respondentů ale s místními možnostmi kulturního vyžití spokojeno není. Jelikož tato poslední skupina tvoří téměř třetinu dotazovaných, stálo by určitě za zvážení, zda by nebylo dobré pokusit se nějakým způsobem zpestřit zdejší nabídku kulturních akcí koncerty, letní kino, výstavy nebo taneční zábavy by návštěvníci určitě dokázali ocenit. 46

47 Jste spokojen/a s nabídkou kulturních akcí? 5% 8% 24% 29% určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne 34% Obrázek 27: Jste spokojen/a s nabídkou kulturních akcí v této oblasti? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 14: Jak celkově hodnotíte infrastrukturu a vybavenost v této oblasti? Více než polovina respondentů zhodnotila nabídku stravovacích a ubytovacích kapacit v oblasti jako dobrou, 34 % dokonce jako výbornou. Podle většiny návštěvníků je dopravní dostupnost do oblasti a v rámci oblasti průměrná, pro 33 % dotazovaných dobrá. Velmi kladně bylo hodnoceno značení turistických tras a cyklotras. Podle 46 % respondentů je místní značení pamětihodností a atraktivit dobré, 32 % jej ohodnotila jako průměrné. Vybavení regionu pro sportovní aktivity, drobný prodej suvenýrů, stav památek a péče jim věnovaná byly většinou hodnoceny jako dobré až průměrné. Tabulka 1: Hodnocení infrastruktury a vybavenosti v oblasti (zdroj: vlastní průzkum) výborná dobrá průměrná dostačující nedostačující nabídka stravovacích a ubytovacích kapacit 34% 52% 14% 0% 0% dopravní dostupnost 7% 33% 46% 12% 2% značení turistických tras a cyklotras 39% 36% 22% 3% 0% místní značení pamětihodností a atraktivit 17% 46% 32% 5% 0% vybavení regionu pro sportovní aktivity 12% 45% 23% 17% 3% drobný prodej suvenýry 5% 31% 40% 16% 8% památky stav, péče o ně 6% 42% 42% 8% 2% 47

48 Otázka č. 15: Jak hodnotíte propagaci a dostupnost informací o této oblasti? Z hlediska propagace a dostupnosti informací o této oblasti skončily na prvních místech propagační materiály, internet a informační centra, cestovní kanceláře a agentury. Informace od místního personálů ohodnotilo 46 % respondentů jako průměrné, 31 % jako dobré a 19 % je považuje za dostačující. Propagaci v televizi a rozhlasu vidí více než polovina návštěvníků jako průměrnou, 29 % ji považuje za nedostačující. Propagace takto malé oblasti v televizi je poměrně drahou záležitostí, ale propagace v rozhlase zde funguje prostřednictvím reklamy v jednom oblastním rádiu. Hodnocení propagace a dostupnosti informací informace od personálu 2% 31% 46% 19% 2% propagační materiály 31% 34% 26% 8% 1% informační centra, cestovní kanceláře a agentury 23% 36% 35% 4% 2% televize, rozhlas 3% 5% 51% 12% 29% internet 24% 36% 39% 1% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% výborná dobrá průměrná dostačující nedostačující Obrázek 28: Jak hodnotíte propagaci a dostupnost informací o této oblasti? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 16: Co Vám v této oblasti chybí, s čím nejste zcela spokojen/a? Otázka č. 16 je otevřená a vyžadovala vlastní odpovědi respondentů. Více než třetina dotazovaných nevěděla nebo nic neuvedla. 15 % návštěvníků by ocenilo větší možnosti kulturního vyžití a zábavy, například koncerty, taneční zábavy či letní kino. Návštěvníkům zde mimo jiné chybí bankomat (možnost výběru peněžní hotovosti), veřejné osvětlení na Ústupkách, půjčovny a opravny kol. 4 % dotazovaných by uvítala více autobusových spojů a 7 % respondentů uvedlo, že jim v oblasti nic nechybí. 48

49 Co Vám v této oblasti chybí, s čím nejste zcela spokojen/a? 4% 6% 11% 34% neuvedl/a, neví kulturní vyžití, zábava nic 8% obchody bankomat veřejné osvětlení 7% četnost autobusových spojů 8% 7% 15% půjčovny, opravny kol ostatní Obrázek 29: Co Vám v této oblasti chybí, s čím nejste zcela spokojen/a? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 17: Uvažujete o opakované návštěvě této oblasti (města)? Většina respondentů uvedla, že uvažují o opakované návštěvě, celých 46 % by do oblasti zavítalo někdy později, 28 % dotazovaných v brzké době. Toto zjištění opět potvrzuje, že část návštěvníků do oblasti cestuje opakovaně. 14 % respondentů o opakované návštěvě oblasti neuvažuje. Uvažujete o opakované návštěvě oblasti? 12% 28% 14% ano, v brzké době ano, ale někdy později spíše ne nedokážu říci 46% Obrázek 30: Uvažujete o opakované návštěvě této oblasti? (zdroj: vlastní průzkum) 49

50 Otázka č. 18: Doporučil/a byste svým přátelům a známým návštěvu této oblasti? Celých 85 % dotazovaných odpovědělo, že by svým přátelům a známým doporučili návštěvu této oblasti. Pouhá 3 % respondentů uvedla, že by návštěvu centrální části Železných hor svým přátelům a známým nedoporučila. Doporučil/a byste návštěvu této oblasti? 12% 3% 27% určitě ano spíše ano nevím spíše ne 58% Obrázek 31: Doporučil/a byste svým přátelům návštěvu této oblasti? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 19: Údaje o Vás: Bydliště respondentů Bydliště (kraj) 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 47% 18% 12% 11% 4% 3% 2% 1% 1% 1% Pardubický Vysočina Středočeský + Praha Královéhradecký Moravskoslezský Olomoucký Ústecký Plzeňský Jihočeský Karlovarský Obrázek 32: Bydliště (kraj) respondentů (zdroj: vlastní průzkum) 50

51 Poslední část otázky č. 19 zjišťovala odkud návštěvníci do centrální části Železných hor přijíždějí, přesněji z jakého jsou kraje. Téměř polovina dotazovaných uvedla, že je z kraje Pardubického. Mnoho obyvatel Pardubicka a Chrudimska zde vlastní chatu nebo chalupu a Sečská přehrada zde také slouží k tzv. příměstské rekreaci. Druhý nejvyšší počet návštěvníků, tedy 18 %, přijelo z kraje Vysočina, 12 % z kraje Středočeského a z hlavního města Prahy. Do těchto třech krajů zasahuje pohoří Železné hory. Mezi respondenty byly dále zastoupeny kraje Královehradecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Ústecký, Plzeňský, Jihočeský a Karlovarský. 8.2 Rozbor jednotlivých otázek obyvatelé Dotazníkový průzkum mezi obyvateli centrální části Železných hor probíhal v průběhu roku Respondenti byli oslovováni zejména ve větších obcích centrální části Železných hor. Nejvíce obyvatel bylo osloveno v obci Seč a v okolí Sečké přehrady, dále v obcích Třemošnice, Nasavrky, Běstvina, Bojanov, Horní Bradlo a Trhová Kamenice. Cílem bylo získat 100 vyplněných dotazníků. Dotazník pro místní obyvatele se skládal z 14 uzavřených otázek. U otázek číslo 6, 12 a 13 bylo možné vybrat maximálně dvě odpovědi. I v této části průzkumu byla všem respondentům pokládána stejná sada otázek. Skladba respondentů Z hlediska pohlaví byla skladba respondentů velice vyrovnaná. 46 % oslovených občanů tvořili muži, 54 % respondentů představovaly ženy. Mezi oslovenými občany byly zastoupeny všechny věkové kategorie. Nejpočetnější skupinu tvořili občané ve věku 36 až 45 let (26 %) a občané ve věku 26 až 35 let (23 %). Lidé ve věku 46 až 55 let tvořili 18 % respondentů, věková kategorie 18 až 25 let 16 %, lidé ve věku 56 a více let 12 % a věková kategorie do 17 let pouhých 5 % respondentů. Nejvíce respondentů, a to více než polovina oslovených občanů dosáhla středoškolského vzdělání. Čtvrtina obyvatel odpověděla, že jsou vyučeni. 15 % občanů má vysokoškolské vzdělání, 5 % respondentů má základní vzdělání. 51

52 Na prvním místě, co se zaměstnání respondentů týče, skončili zaměstnanci soukromého sektoru, kteří představují 36 % respondentů. Na druhé pozici se umístili zaměstnanci veřejného sektoru, kterých bylo 20 %. Třetí místo patří podnikajícím osobám a živnostníkům, čtvrté místo obsadili studenti. Otázka č. 1: Jak dlouho žijete ve Vaší obci? Více než polovina oslovených občanů žije ve své obci více než 30 let. 17 % občanů žije v obci 10 až 20 let, 15 % respondentů v rozmezí 20 až 30 let. Z grafu jasně vyplývá, že většina dotazovaných žije v obci delší dobu, často již od svého narození, a má tedy ke své obci vybudovaný určitý vztah. Jak dlouho žijete v obci? 1% 9% 51% 7% 17% do 1 roku 1-5 let 6-10 let let let nad 30 let 15% Obrázek 33: Jak dlouho žijete ve Vaší obci? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 2: Můžete charakterizovat Váš vztah k obci, kde žijete? Téměř polovina občanů je v obci, kde žijí celkem spokojena. Celých 22 % občanů je dokonce na svou obec hrdá. 15 % oslovených hodnotí bydlení v obci jako průměrné. Část respondentů uvedla, že by klidně šli bydlet do jiné obce. Pouhá 4 % dotazovaných nejsou v obci spokojena a nejraději by se odstěhovali. 52

53 Vztah k obci klidně bych šel/šla bydlet jinam; 12% nelíbí se mi tady, odstěhoval/a bych se; 4% jsem na svou obec hrdý/á ; 22% je tu bydlení jako v každé jiné obci; 15% jsem zde celkem spokojen; 47% Obrázek 34: Můžete charakterizovat Váš vztah k obci, kde žijete? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 3: Jaká je podle Vás současná situace ve Vaší obci dle následujících hledisek? Poloha oblasti je podle 48 % respondentů dobrá, podle 34 % dokonce výborná. Část oslovených obyvatel není zcela spokojena s hospodářskou úrovní oblasti, úrovní zaměstnanosti a nízkým počtem podniků a firem v oblasti. Více než polovina respondentů považuje stav cestovního ruchu v oblasti za dobrý. Velmi kladně byla občany hodnocena čistota ovzduší, místní památky a zejména charakter a kvalita přírody. Část občanů není spokojena s úrovní dopravy v oblasti, přivítali by větší četnost autobusových spojů, které jsou během letních prázdnin naopak redukovány. Tabulka 2: Charakteristika současné situace v obci (zdroj: vlastní průzkum) výborná dobrá průměrná horší špatná poloha oblasti 34% 48% 15% 3% 0% hospodářská úroveň 1% 35% 38% 21% 5% věkové složení obyvatel 1% 18% 67% 12% 2% životní úroveň 1% 35% 48% 14% 2% vzdělanostní úroveň 6% 41% 44% 6% 3% úroveň zaměstnanosti 0% 15% 46% 26% 13% počet podniků a firem 1% 17% 39% 36% 7% cestovní ruch 19% 55% 21% 5% 0% čistota ovzduší 48% 42% 9% 1% 0% památky a jejich stav 12% 61% 24% 3% 0% charakter a kvalita přírody 53% 39% 8% 0% 0% úroveň dopravy 0% 8% 41% 35% 16% 53

54 Otázka č. 4: Zajímáte se o práci zastupitelstva? Více než polovina respondentů uvedla, že se o práci zastupitelstva nezajímá. Větší zájem ze strany občanů by byl určitě na místě, jelikož plány a rozhodnutí veřejné správy nebo různé projekty související s rozvojem obce se týkají i samotných občanů. Celkem 42 % oslovených občanů se o práci zastupitelstva zajímá. Zájem o práci zastupitelstava 17% 19% 35% 23% určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne 6% Obrázek 35: Zajímáte se o práci zastupitelstva? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 5: Je podle Vás ve Vaší obci snadné získávat informace? Z grafu je patrné, že většina oslovených občanů je s dostupností informací ve své obci poměrně spokojena a získávání potřebných informací považuje za snadné. Dostupnost získávání informací o otevíracích dobách turist. objektů 48% 38% 5% 7% 2% o pámátkách a turist. aktivitách 44% 38% 12% 4% 2% o sportovních akcích 43% 44% 5% 8% o kulturním dění v obci a okolí 49% 43% 7% 1% o současných plánech obce 29% 36% 20% 14% 1% o práci obecního úřadu 31% 37% 19% 10% 3% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne Obrázek 36: Je podle Vás ve Vaší obci snadné získávat informace? (zdroj: vlastní průzkum) 54

55 Otázka č. 6: Informace o dění v obci a regionu získáváte: Tato otázka zjišťuje jakých zdrojů pro vyhledávání informací občané nejvíce využívají. Občané mohli zvolit maximálně dvě možnosti. Na prvním místě skončil internet, kterého využívá téměř čtvrtina dotazovaných. Na druhé pozici se umístil regionální tisk, pomocí něhož získává informace 21 % dotazovaných. Na třetím místě skončil obecní rozhlas, jehož využívá 16 % respondentů. Z průzkumu je patrné, že každý zdroj informací má své příznivce a jejich využívání je poměrně vyrovnané. 9 % občanů uvedlo, že informace získává jinde, zejména v místním informačním centru. Z tohoto zjištění jasně vyplývá, že zdejší informační centrum neslouží pouze návštěvníkům, ale také místním občanům. Získávání informací 8% 9% 9% 21% přímo na obecním úřadě z regionálního tisku z internetu 16% z vývěsek a obecních desek z obecního rozhlasu od přátel, známých 13% 24% jinde.. Obrázek 37: Získávání informací o dění v obci a regionu (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 7: Jste spokojeni s činností obecního úřadu? Přes 70 % občanů je s činností obecního úřadu spokojeno. 18 % respondentů na tuto otázku nedokázalo odpovědět, nejčastěji z důvodu, že se o práci zastupitelstva nezajímá a tudíž jeho činnost nemůže hodnotit. 11 % občanů uvedlo, že s činností obecního úřadu spokojeno není. 55

56 Spokojenost s činností obecního úřadu 9% 2% 11% 18% určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne 60% Obrázek 38: Jste spokojeni s činností obecního úřadu? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 8: Může podle Vás spolupráce obcí v této oblasti zlepšit podmínky pro život a práci obyvatel, může zvýšit atraktivitu regionu? Více než 70 % oslovených občanů spolupráci obcí v oblasti podporuje a myslí si, že může přispět ke zvýšení atraktivity regionu a zlepšení podmínek pro život a práci obyvatel. Spolupráce obcí v oblasti již funguje v rámci mikroregionu Centrum Železných hor či turistické oblasti Chrudimsko Hlinecko, která se podílí na propagaci centrální části Železných hor. Může spolupráce obcí zlepšit podmínky pro život a práci a zvýšit atraktivitu regionu? 8% 2% 13% 40% určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne 37% Obrázek 39: Názory na spolupráci obcí v této oblasti? (zdroj: vlastní průzkum) 56

57 Otázka č. 9: Víte o tom, že Železné hory, ve kterých se nachází Vaše obec, byly roku 1991 vyhlášeny Chráněnou krajinnou oblastí (CHKO)? Tato otázka zjišťovala přístup místních občanů k CHKO Železné hory. Necelá polovina respondentů uvedla, že má o existenci CHKO povědomí, dalších 40 % oslovených se o zdejší CHKO dokonce zajímá. 7 % respondentů odpovědělo, že se o tuto skutečnost nezajímá a 4 % dotazovaných uvedla, že o vyhlášení CHKO v oblasti, kde žijí, neví. Povědomí o vyhlášení CHKO Železné hory dozvídám se o tom poprvé; 4% ani mne to nezajímá; 7% vím o tom a zajímám se; 40% mám o tom povědomí; 49% Obrázek 40: Povědomí občanů o vyhlášení CHKO Železné hory (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 10: Pocítil/a jste zvýšení zájmu návštěvníků o Vaši obec (oblast) po vyhlášení CHKO Železné hory? Polovina místních občanů uvedla, že po vyhlášení CHKO Železné hory pocítili zvýšený zájem turistů o oblast. 38 % respondentů tuto skutečnost nedokázalo posoudit. 12 % dotazovaných odpovědělo, že nárůst turistů nepocítili. 57

58 Pocítil/a jste zvýšení zájmu návštěvníků po vyhlášení CHKO? 8% 4% 17% 38% 33% určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne Obrázek 41: Pocítil/a jste zvýšení zájmu návštěvníků po vyhlášení CHKO? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 11: Domníváte se, že vyhlášení CHKO Železné hory bylo pro Vaši obec přínosem? Více než polovina respondentů se domnívá, že vyhlášení CHKO Železné hory, bylo pro jejich obec přínosem. 24 % občanů na tuto otázku nedokázalo odpovědět. 18 % respondentů nepovažuje vyhlášení CHKO za přínosné, což může souviset například s určitými stavebními omezeními v této oblasti. Domníváte se, že vyhlášení CHKO bylo pro Vaši obec přínosem? 18% 3% 27% 24% určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne 28% Obrázek 42: Domníváte se, že vyhlášení CHKO bylo pro obec přínosem? (zdroj: vlastní průzkum) 58

59 Otázka č. 12: Co je podle Vás v této lokalitě turisticky nejatraktivnější? (maximálně 2 odpovědi) Za turisticky nejatraktivnější považují místní občané dobré podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku, možnost rybolovu a provozování vodních sportů na zdejších vodních plochách. Na třetím místě skončila zdejší příroda, které si cení 17 % občanů. Pro 14 % respondentů je nejvíce atraktivní zdejší vybavenost ubytovacími a stravovacími zařízeními. Místní pamětihodnosti ocenilo pouze 5 % obyvatel. Co je v této lokalitě turisticky nejatraktivnější? dobré podmínky pro cyklo a peší turistiku 32% možnost rybolovu a vodních sportů 31% příroda (CHKO Železné hory) 17% vybavenost ubyt. a strav. zařízeními 14% pamětihodnosti 5% jiné.. 1% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% Obrázek 43: Co je podle Vás v této lokalitě turisticky nejatraktivnější? (zdroj: vlastní průzkum) Otázka č. 13: Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně 2 odpovědi) Více než čtvrtina dotazovaných, přesněji 28 %, odpovědělo, že by město mělo zlepšit stav pamětihodností. 19 % respondentů považuje za nutné zlepšit stav silnic a veřejných prostranství. 15 % respondentů si myslí, že je třeba zlepšit pořádek a vzhled obce. 14 % občanů odpovědělo, že je třeba vydat propagační tiskoviny o městě. 9 % oslovených by preferovalo zlepšení turistického značení a informační tabule. 7 % respondentů, uvedlo, že nemají zájem, aby sem jezdilo více turistů. 59

60 Co by mělo Vaše město udělat pro větší návštěvnost? zlepšit stav pamětihodností zlepšit stav silnic a veřejných prostranství zlepšit pořádek a vzhled obce vydat propagační tiskoviny o městě zlepšit turistické značení, informační tabule nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů nic, myslím si, že je zde vše v pořádku přispět občanům na opravy domů jiná opatření vybudouvat další informační centrum 0% 1% 2% 5% 7% 9% 15% 14% 19% 28% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% Obrázek 44: Co by mělo Vaše město udělat pro větší návštěvnost? (zdroj: vlastní průzkum) 8.3 Vyhodnocení dotazníkového průzkumu - návštěvníci Podle dotazníkového šetření v centrální Části Železných hor převládá týdenní rodinná rekreace. Třetina návštěvníků zde stráví 1 2 dny. Nejčastějším důvodem návštěvy oblasti touto skupinou je výlet, případně služební cesta. V oblasti se nachází různé kategorie ubytovacích zařízení a jednotliví turisté preferují odlišné kategorie, u nichž se liší nejen kvalita poskytovaných služeb, ale také jejich cena. Nejvíce návštěvníků je v oblasti ubytováno na chatě nebo chalupě, vlastní či pronajaté. Chataření a chalupaření je pro tuto oblast typické a má zde dlouholetou tradici. Část návštěvníků dává přednost ubytování v hotelu. Během hlavní sezóny se zdejší hotely zaměřují zejména na rodinné a turistické rekreace. Mimo hlavní turistickou sezónu se podle svých možností, vybavení a struktury poskytovaných služeb jednotlivá ubytovací zařízení specializují buď na firemní, teambuildingové a kongresové akce, školení a semináře nebo na školy v přírodě, rekondiční pobyty zdravotně postižených či sportovní soustředění. Oblíbené jsou také kempy, penziony a ubytování v soukromí, které mají mezi turisty rovněž své příznivce. Většina návštěvníků přijíždí do oblasti autem, další část preferuje autobus nebo kolo. Průměrné denní výdaje na osobu za ubytování, stravování a vedlejší výdaje se pohybují nejčastěji v rozmezí 201 až 500,- Kč. Velká část návštěvníků zavítá do této oblasti opakovaně. Je proto zřejmé, že mnoho návštěvníků si oblast oblíbilo a rádi se sem vrací, což je velice pozitivní zjištění. Jedním z dalších důvodů opakovaných návštěv je, že zde mnoho turistů vlastní chatu nebo chalupu. Centrální část Železných 60

61 hor je navštěvovaná zejména v letním období, mimo turistickou sezónu sem lidé jezdí hlavně na služební cestu, za rybolovem a na výlet. V zimním období nabízí tato oblast množství běžkařských tratí. K návštěvě oblasti jsou lidé motivováni zejména předchozí návštěvou oblasti a internetem. Většina respondentů během svého pobytu nebo návštěvy oblasti navštíví Sečskou přehradu a její okolí, která slouží k rekreaci, rybaření, vodním sportům či k procházkám krásnou přírodou. Návštěvníci této oblasti zde považují za turisticky nejatraktivnější zdejší přírodu (CHKO Železné hory), dobré podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku, možnost rybolovu a provozování vodních sportů na zdejších vodních plochách. Většina návštěvníků je s úrovní služeb cestovního ruchu a zdejší infrastrukturou celkem spokojena. Část turistů by uvítala větší možnosti kulturního vyžití. Propagace a dostupnost informací byly hodnoceny poměrně kladně, zejména pak propagační materiály, internet a informační centra. Většina návštěvníků uvažuje o opakované návštěvě oblasti a ráda ji doporučí svým známým. Nejvíce návštěvníků, kteří do oblasti zavítají, přijíždí z Pardubického kraje - mnoho obyvatel Pardubicka a Chrudimska zde vlastní chatu či chalupu. 8.4 Vyhodnocení dotazníkového průzkumu místní obyvatelé Většina dotazovaných žije v obci delší dobu, často více než 30 let, a má tedy ke své obci vybudovaný určitý vztah. Obyvatelé jsou s životem v obci celkem spokojeni. O práci obecního zastupitelstva se zajímá necelá polovina občanů, většina občanů je však s prací zastupitelstva spokojena. Polohu oblasti považují obyvatelé za dobrou, ne-li výbornou. Část oslovených obyvatel není zcela spokojena s hospodářskou úrovní oblasti, úrovní zaměstnanosti a nízkým počtem podniků a firem v oblasti. Více než polovina občanů považuje stav cestovního ruchu v oblasti za dobrý. Velmi kladně byla občany hodnocena čistota ovzduší, místní památky a zejména charakter a kvalita přírody. Část občanů není spokojena s úrovní dopravy v oblasti, přivítali by větší četnost autobusových spojů, které jsou během letních prázdnin naopak redukovány. Většina oslovených občanů je s dostupností informací ve své obci poměrně spokojena a získávání potřebných informací považuje za snadné. Informace získávají zejména pomocí internetu, z regionálního tisku a z obecního rozhlasu. Velmi oblíbené je také informační centrum, které poskytuje potřebné informace nejen návštěvníkům, ale i místním. Občané věří, že spolupráce obcí v oblasti může přispět ke zvýšení atraktivity regionu a zlepšení podmínek pro život a práci obyvatel. Spolupráce obcí v oblasti již 61

62 funguje v rámci mikroregionu Centrum Železných hor či turistické oblasti Chrudimsko Hlinecko, která přispívá k propagaci oblasti. Obyvatelé mají povědomí o existenci CHKO Železné hory a věří, že jeho vyhlášení bylo pro obec přínosem. Za turisticky nejatraktivnější považují místní občané dobré podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku, možnost rybolovu a provozování vodních sportů na zdejších vodních plochách a čistou přírodu (CHKO Železné hory) této oblasti. Podle místních občanů by mělo město zlepšit stav pamětihodností, stav silnic a veřejných prostranství, zlepšit pořádek a vzhled obce, vydat další propagační tiskoviny o městě a zlepšit turistické značení a informační tabule. Podle názoru místních obyvatel by tato opatření mohla zvýšit návštěvnost oblasti či města. 62

63 9 SWOT analýza centrální části Železných hor SWOT analýza byla sestavena na základě informací získaných z dotazníkového průzkumu, mezi místními obyvateli a návštěvníky centrální části Železných hor. Dále bylo využito informací získaných analýzou cestovního ruchu v oblasti. Silné stránky dobrá poloha v rámci České republiky dlouholetá tradice cestovního ruchu v oblasti existence CHKO Železné hory v oblasti čistota ovzduší, kvalita přírody existence maloplošných chráněných území v oblasti hustá síť pěších stezek, cyklostezek a hippostezek velký počet naučných stezek v oblasti existence vodních ploch vhodných k provozování vodních sportů, koupání i rybaření existence kulturně-historických památek v oblasti existence technických památek (přehrady, rozhledny) dobrá vybavenost ubytovacími (různé kategorie) a stravovacími zařízeními zázemí pro kongresovou turistiku (hotel Jezerka) široké zázemí pro sportovně-rekreační aktivity velký počet opakovaných návštěv oblasti spokojenost s bydlením v obci a s činností obecního úřadu existence mikroregionů a místních akčních skupin 63

64 Slabé stránky sezónní charakter návštěvnosti nízká návštěvnost Pardubického kraje horší stav některých památek zastaralost některých ubytovacích a stravovacích zařízení špatná jazyková vybavenost pracovníků cestovního ruchu špatný stav silnic nedostatečné autobusové spojení v období prázdnin nedostatek možností kulturního vyžití v oblasti nedostatky ve vybavenosti oblasti chybí půjčovny a opravny kol, bankomat nedostatečná kvalita vody v Sečské přehradě nedostatečná propagace v zahraničí Příležitosti rozvoj ekologicky šetrných forem cestovního ruchu rozvoj kongresové turistiky vznik nových turistických tras a hippostezek zlepšení stavu kulturně-historických památek vybudování atraktivit v mimosezónním období nové možnosti kulturního vyžití podpora vstupu investorů do oblasti spolupráce s cestovními kancelářemi efektivnější účast na veletrzích 64

65 zlepšení propagace oblasti zlepšení dopravního spojení do oblasti Ohrožení konkurence ze strany podobných destinací v rámci ČR zhoršení kvality vody v Sečské přehradě devastace přírody a životního prostředí nárůst kriminality a vandalizmu odliv kvalifikovaných pracovních sil snížení zájmu o domácí cestovní ruch mezi účastníky CR špatný průběh léta, špatné počasí v létě (deštivé, chladné) 65

66 10 Navrhovaná opatření Pro další rozvoj cestovního ruchu v centrální části Železných hor by bylo dobré snížit či zcela odstranit slabé stránky oblasti a snažit se předcházet případným ohrožením. Příležitosti by naopak měly být využity nebo alespoň nějakým způsobem podporovány. Co se týče materiálně-technické základy této oblasti, mělo by dojít k modernizaci některých stávajících zařízení cestovního ruchu. Tato oblast má obrovský potenciál pro rozvoj ekologicky šetrných forem cestovního ruchu, jako jsou ekoturistika, agroturistika a ekoagroturistika. Přesto, že se oblast nachází v CHKO Železné hory a může se pochlubit krásnou a zachovalou přírodou, se zde zařízení tohoto typu až na výjimky nevyskytují. Díky rostoucímu zájmu o zdravý životní styl se tyto formy cestovního ruchu v posledních letech dostávají do popředí zájmu návštěvníků a na tento fakt je potřeba reagovat. Zlepšení spolupráce mezi orgány veřejné správy a soukromým sektorem by rovněž mohlo zajistit větší atraktivitu regionu. K propagaci oblasti a místních subjektů cestovního ruchu by také prospěla jejich vzájemná spolupráce a podpora provozovatel ubytovacího zařízení doporučí návštěvníkovi stravovací zařízení a naopak. V letním období v této oblasti převažují rodinné rekreace. Místní provozovatelé v cestovním ruchu by se měli snažit tuto skupinu návštěvníků uspokojit. Vytvořit speciální produkty vhodné pro rodiny s dětmi, které by obsahovaly odpovídající ubytování a stravování, možnosti zábavy a trávení volného času možnosti vyjížďky na koních, možnost půjčení kol, vhodné typy na rodinné výlety, možnosti sportovního vyžití a další. Další možností jak zvýšit návštěvnost této oblasti by mohlo být zaměření na seniorskou turistiku. Lidé se dožívají stále vyššího věku a počet seniorů se zvyšuje, tato forma turistiky se tak stává stále významnější. Příroda CHKO Železné hory, zdejší čisté ovzduší a nespočet možností pěší turistiky v nenáročném terénu nabízí ideální podmínky pro rozvoj této formy turistiky. Tato skupina návštěvníků preferuje kvalitní služby, důležité je vhodné ubytování a stravování, doplňkové služby a možnost společenského kontaktu. Senioři jsou navíc ochotni trávit svou dovolenou mimo hlavní sezónu na jaře i na podzim, a díky tomu dochází k prodlužování turistické sezóny. 66

67 Místní provozovatelé by této skupině návštěvníků mohli nabízet speciální produkty, nutné je však odpovídající zázemí. Obrovským potenciálem této oblasti je možnost rozvoje kongresové turistiky. V rámci Pardubického kraje se nenacházejí ubytovací zařízení s takovou kapacitou a vybavením jakým se může pochlubit hotel Jezerka. Zcela nový kongresový sál, široké zázemí hotelu, krásná okolní příroda a dobrá poloha v rámci České republiky by měly přivádět do oblasti nové návštěvníky během celého roku a snížit tak rozdíly v sezónní návštěvnosti. Dotazníkový průzkum ukázal, že většina návštěvníků se do oblasti opakovaně vrací. Proto by bylo dobré rozšířit nabídku oblasti o nové produkty cestovního ruchu zaměřené právě na tuto skupinu návštěvníků. V dnešní době je pro destinace velice důležité udržet si stávající návštěvníky a snažit se, aby se vraceli i nadále. Těchto návštěvníků by si měli považovat nejen zaměstnanci cestovního ruchu, ale také místní občané. V oblasti by bylo dobré rozšířit nabídku kulturního vyžití, které zde část návštěvníků postrádá konání každoročních akcí s tématickým zaměřením, pořádání tanečních zábav, koncertů, výstav či provozování letního kina by mohla přispět k větší oblíbenosti destinace a spokojenosti místních obyvatel. Vzhledem k husté síti cyklotras v této oblasti a rostoucímu zájmu návštěvníků o cykloturistiku, by bylo dobré zde vybudovat půjčovnu kol, která by zároveň zajišťovala opravy kol. Návštěvníci mívají problémy s dopravením kol do oblasti a tuto možnost by zde uvítali. 67

68 11 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala analýzou současného stavu cestovního ruchu v centrální části Železných hor. Při zpracování této analýzy jsem využívala informace z různých knižních publikací, průvodců, brožur a letáků, informace dostupné na internetu, dále informace, které jsem získala v místních informačních centrech. Získání těchto informací mi umožnilo zhodnotit zdejší přírodní, kulturně-historické a materiálně-technické předpoklady a úroveň propagace tohoto území. Součástí této práce byl dotazníkový výzkum, který byl prováděn mezi místními občany i návštěvníky této oblasti. Díky informacím, které jsem takto získala, jsem mohla zjistit názory a postoje návštěvníků i místních obyvatel. Na základě všech získaných informací a poznatků jsem vytvořila SWOT analýzu cestovního ruchu této oblasti, která obsahuje silné a slabé stránky regionu a identifikuje také příležitosti a ohrožení oblasti. Po sestavení SWOT analýzy jsem se pokusila navrhnout opatření, která by mohla zvýšit spokojenost místních občanů i návštěvnost této lokality. Centrální část Železných hor, která byla předmětem mého výzkumu, je součástí Pardubického kraje, který dlouhodobě patří mezi nejméně navštěvované kraje naší republiky. Je proto důležité, aby se tato oblast pokusila maximálně využít své silné stránky a ukázala návštěvníkům, že má co nabídnout. Oblast se může pochlubit nádhernou přírodou CHKO Železné hory, množstvím vodních ploch, které jsou vhodné ke koupání, provozování vodních sportů a rybolovu i hustou sítí turistických stezek i cyklotras. Dobrá propagace oblasti je velice důležitá a měla by pomoci přitáhnout do oblasti další návštěvníky. Rekreační oblast okolo Sečské přehrady má dlouholetou tradici a dotazníkové šetření ukázalo, že velké množství návštěvníků se sem opakovaně vrací. Této skupině návštěvníků by měla být věnována pozornost, aby tomu tak zůstalo i nadále. Dalšími skupinami, na které by se měli provozovatelé v cestovním ruchu zaměřit jsou rodiny s dětmi a senioři, kterým by tato oblast mohla v mnoha ohledech vyhovovat. Centrální část Železných hor má velmi dobré předpoklady pro rozvoj ekologicky šetrných forem cestovního ruchu, jejichž obliba mezi návštěvníky v posledních letech 68

69 stoupá. Díky existenci hotelu Jezerka, který je výborně vybaven pro konání kongresových akcí, má tato oblast předpoklady pro rozvoj kongresové turistiky. V práci bylo dosaženo hlavního cíle, a to analýzy současného stavu cestovního ruchu centrální části Železných hor, vytvoření SWOT analýzy a návrhů na zlepšení turismu v oblasti. 69

70 Seznam použité literatury 1) DIBELKOVÁ, I. a kol.: Železné hory. 1. vyd. Praha: Olympia, s. ISBN ) PODHORSKÝ, M.: Pardubický kraj. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, s. ISBN ) ČERTÍK, M. a kol.: Cestovní ruch. Vývoj, organizace a řízení. 1. vyd. Praha: OFF, s. ISBN ) FALTYSOVÁ, H., BÁRTA, F. a kol.: Chráněná území ČR. Pardubicko, svazek IV.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, ISBN ) ŠKRÁBALOVÁ, E. a kol.: Pardubický kraj - Natura vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, ) KOLEKTIV PRACOVNÍKŮ SPRÁVY CHKO ŽELEZNÉ HORY: Chráněná krajinná oblast Železné hory. Informatorium Ústí nad Orlicí: Grantis, s. ISBN ) JIRÁSEK, J.: Nejcennější plochy Železných hor. Litomyšl: Invence, ISBN ) AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR: CHKO Železné hory [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 9) SPRÁVA CHKO ŽELEZNÉ HORY: Národní přírodní rezervace Lichnice Kaňkovy hory [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 10) AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR: Natura 2000 v České republice [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 70

71 11) BÁRTA, F.: Průvodce vlastivědnou stezkou krajem Železných hor. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Železné hory, s. ISBN ) BÁRTA, F. a kol.: Průvodce vlastivědnou stezkou krajem Chrudimky. Litomyšl: Invence, ISBN ) OBEC TRHOVÁ KAMENICE: Obec Trhová Kamenice [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 14) CHRUDIMSKO-HLINECKO: Návštěvník.cz [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 15) HLAVATÝ, P.: Železné hory [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 16) ZÁMEČEK KLOKOČOV: Zámeček Klokočov [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 17) DAVID, P., SOUKUP, V.: Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku. Velká cestovní kniha - Česká republika. Praha: Soukup & David, s. ISSN ) MIKROREGION ŽELEZNÉ HORY: Oficiální stránky mikroregionu Železné hory [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 19) ČESKÉ DRÁHY: České dráhy [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 20) VEOLIA TRANSPORT VÝCHODNÍ ČECHY: Veolia Transport Východní Čechy [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 21) PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, s. 22) BARTOŠ, Š., ŠEBEK, F.: Pardubický kraj. Helios, s. ISBN ) MĚSTO CHRUDIM: Město Chrudim [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 71

72 24) MĚSTO CHRUDIM: Mapové podklady [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 25) MĚSTO SEČ: Město Seč [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 26) INFORMAČNÍ CENTRUM NASAVRKY: Informační centrum Nasavrky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 27) MĚSTO NASAVRKY: Oficiální internetové stránky města Nasavrky [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 28) MĚSTO TŘEMOŠNICE: Město Třemošnice [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 29) PASEO s.r.o.: Výletník.cz. Trasy, mapy, ubytování [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 30) KONGRES HOTEL JEZERKA: Kongres hotel Jezerka [online] [cit ]. Dostupný z WWW: Časopisy, brožury, letáky a mapy 31) ASPIDA, s.r.o.: Cestujeme po Čechách. Vše, co můžeme navštívit v Pardubickém kraji. Brno: Aspida s.r.o., 12/2008, strany ) VÝCHODNÍ ČECHY SDRUŽENÍ MĚST A OBCÍ REGIONU PRO PODPORU CESTOVNÍHO RUCHU: Užijte si Východní Čechy. Vydalo město Svitavy: ) MĚSTA A OBCE CHRUDIMSKA: Průvodce Chrudimskem. Plzeň: Euroverlag spol. s.r.o.. 34) VOREL, P.: Navštivte Pardubický kraj. Pardubický kraj ) MAS ŽELEZNOHORSKÝ REGION,o.s.: Železnohorský region. Heřmanův Městec ) CHRUDIMSKO HLINECKO: Chrudimsko Hlinecko. Krajina zážitků. 72

73 37) CHRUDIMSKO HLINECKO: Železné hory a okolí. 38) ŽALOUDKOVÁ, R. a kol.: Ochrana přírody v Pardubickém kraji. Pardubický kraj ) SPRÁVA CHKO ŽELEZNÉ HORY: Chráněná krajinná oblast Železné hory. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ) BÁRTA, F.: Chráněná krajinná oblast Železné hory. Zvláště chráněná území. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ) BÁRTA, F.: Chráněná krajinná oblast Železné hory. Památné stromy. Český svaz ochránců přírody v Nasavrkách ) MIKROREGION ŽELEZNÉ HORY: Mikroregion Železné hory. Ronov nad Doubravou: Mikroregion Železné hory, ) CHRUDIMSKO HLINECKO: Železné hory a okolí. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj. 44) BÁRTA, F.: Stezky za poznáním. Chráněná krajinná oblast Železné hory. Správa CHKO ) MĚSTO CHRUDIM: Turistické informace Chrudim a okolí. Městský úřad Chrudim ) FRANTALOVÁ, A. a kol.: Keltská expozice Nasavrky. Pardubice: Boii, ) MATYKOVÁ, I.: Lichnice. Čáslav: vydalo Město Třemošnice, ) INFORMAČNÍ CENTRUM TŘEMOŠNICE: Třemošnice turistika. Čáslav: vydalo Město Třemošnice, ) PEŠKOVÁ, M.: Město Slatiňany. Slatiňany: vydalo Město Slatiňany, ) VOJANCOVÁ, I.: Soubor lidových staveb Vysočina. Pardubice: vydal NPÚ Praha, ) SVAZEK OBCÍ HEŘMANOMĚSTECKO: Tématické cyklookruhy Krajem Železných hor. Heřmanoměstecko, svazek obcí,

74 52) SVAZEK OBCÍ HEŘMANOMĚSTECKO: Putovní cyklotrasy Krajem Železných hor. Heřmanoměstecko, svazek obcí, ) MĚSTO CHRUDIM: Cyklotrasy Z Chrudimi do Železných hor. Brno: Brněnská tisková misie, o.s.,

75 Přílohy Příloha A Hranice CHKO Železné hory Příloha B Vymezení CHKO Železné hory v rámci ČR Příloha C Schéma geomorfologických tvarů reliéfu v CHKO Příloha D Evropsky významné lokality na území CHKO Železné hory Příloha E Památné stromy v CHKO Železné hory Příloha F Naučné stezky na území CHKO Železné hory Příloha G Přehled ubytovacích zařízení v oblasti Příloha H Vybrané cyklotrasy v centrální části Železných hor Příloha I - DOTAZNÍK pro návštěvníky centrální části Železných hor Příloha J - DOTAZNÍK pro obyvatele centrální časti Železných hor 75

76 Příloha A Hranice CHKO Železné hory Obrázek 45: Hranice CHKO Železné hory (zdroj: 76

77 Příloha B Vymezení CHKO Železné hory v rámci ČR Obrázek 46: Vymezení CHKO Železné hory v rámci České republiky (zdroj: 77

78 Příloha C Schéma geomorfologických tvarů reliéfu v CHKO Obrázek 47: Schéma geomorfologických tvarů reliéfu (zdroj: 78

79 Příloha D Evropsky významné lokality na území CHKO Železné hory Obrázek 48: Evropsky významné lokality na území CHKO Železné hory (zdroj: 79

80 Příloha E Památné stromy v CHKO Železné hory Obrázek 49: Památné stromy CHKO Železné hory (zdroj: 80

81 Příloha F Naučné stezky na území CHKO Železné hory Obrázek 50: Naučné stezky na území CHKO Železné hory (zdroj: 81

82 Příloha G Přehled ubytovacích zařízení v oblasti Název ubytovacího zařízení Adresa ubytovacího zařízení Kapacita HOTELY Club Hotel Uni Gastro Internátní 421, Třemošnice 50 lůžek Hotel Delta Seč Ústupky 219, Seč 115 lůžek Hotel Kapitán Seč Ústupky 120, Seč 90 lůžek Hotel Seč Náměstí Č. Struhala 11, Seč lůžek Kongres Hotel Jezerka Seč - Ústupky lůžek Hotel Marina Seč Seč 526, Seč 62 lůžek Hotel Kraskov s.r.o. Starý Dvůr 47, Třemošnice 100 lůžek PENZIONY Penzion U čtyřlístku Hořelec 1, Seč Penzion a pizzeria Ambrozia Chrudimská 4, Seč Penzion Xanadu Hoješín 50, Seč Penzion Hájenka Seč Ústupky 325, Seč, Penzion Plynostav Kamenná obec 526 Penzion Údolí klidu Seč Ústupky Penzion VIS Penzion U Krejčů Bojanov 3 Penzion Pohoda Hoješín 44, Seč Penzion U kozlů Horní Bradlo 26 Apartmány na Ekofarmě Obořice Zámeček Klokočov Klokočov 61, AUTOKEMPY,UBYTOVNY, REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ Autokemp Seč Pláž Autokempink U letadla Autokemp Kraskov Junior centrum Rekreační středisko Tesla Rekreační zařízení ŠARZ Rekreační středisko Tramo Rekreační středisko Na Pláži Rekreační chata Sluníčko Rekreační zařízení Kraskov Rekreační zařízení Epsa Turistická ubytovna Turistická ubytovna Ubytovna Obecní úřad Ubytovna SOU Včelařské Seč, Seč Horní Bradlo 53, Horní Bradlo Seč Ústupky 246, Seč Starý Dvůr 18, Kraskov Hoješín Dolní Ves, Náměstí 37, Nasavrky Internátní 421, Třemošnice Náměstí, Nasavrky Slatiňanská 135, Nasavrky 82

83 Příloha H Vybrané cyklotrasy v centrální části Železných hor Cyklotrasa č. 1: Žleby - Ronov nad Doubravou. - Třemošnice - Seč - Rušinov - Horní Bradlo Obrázek 51: Výškový profil cyklotrasy č. 1 (zdroj: Statistika cyklotrasy Délka trasy km Náročnost střední Stoupání v úsecích km (61 %) Klesání v úsecích km (35 %) Maximální výška 625 m n.m. ("v úseku Lipka -> Modletín") Minimální výška 245 m n.m. ("(452)") Převýšení 380 m Celkem vystoupeno metrů 615 m (sklon 3.2 %) Celkem sestoupeno metrů 311 m (sklon 2.8 %) Maximální sklon do kopce 9.4 % (0.1 km v úseku Třemošnice, křiž. -> (2761)) Maximální sklon z kopce 6.7 % (0.5 km v úseku Seč -> Přehrada Seč, rozc.) Obrázek 52: Vymezení cyklotrasy č. 1 (zdroj: 83

84 Cyklotrasa č. 2: Sečský okruh Obrázek 53: Výškový profil cyklotrasy č. 2 (zdroj: Statistika cyklotrasy Délka trasy km Náročnost obtížná Stoupání v úsecích km (57 %) Klesání v úsecích km (40 %) Maximální výška 570 m n.m. ("(3895)") Minimální výška 296 m n.m. ("(4180)") Převýšení 274 m Celkem vystoupeno metrů 719 m (sklon 3.5 %) Celkem sestoupeno metrů 719 m (sklon 5 %) Maximální sklon do kopce 12 % (0.8 km v úseku (3846) -> (3848)) Maximální sklon z kopce 14 % (0.5 km v úseku Sv. Jan -> (4187)) Obrázek 54: Vymezení cyklotrasy č. 2 (zdroj: 84

85 Cyklotrasa č. 3: Hor. Bradlo - Bojanov - Seč - Rušinov - Hor. Bradlo Obrázek 55: Výškový profil cyklotrasy č. 3 (zdroj: Statistika cyklotrasy Délka trasy km Náročnost obtížná Stoupání v úsecích 9.68 km (52 %) Klesání v úsecích 8 km (43 %) Maximální výška 607 m n.m. ("v úseku Krásné -> (3047)") Minimální výška 410 m n.m. ("(428)") Převýšení 197 m Celkem vystoupeno metrů 284 m (sklon 2.9 %) Celkem sestoupeno metrů 239 m (sklon 3 %) Maximální sklon do kopce 6.4 % (0.7 km v úseku Horní Bradlo, křiž. -> Javorné) Maximální sklon z kopce 8 % (0.2 km v úseku Spáleniště -> (428)) Obrázek 56: Vymezení cyklotrasy č. 3 (zdroj: 85

86 Cyklotrasa č. 4: Třemošnice Pařížov Obrázek 57: Výškový profil cyklotrasy č. 4 (zdroj: Statistika cyklotrasy Délka trasy 5.1 km Náročnost střední Stoupání v úsecích 2.65 km (52 %) Klesání v úsecích 2.1 km (41 %) Maximální výška 315 m n.m. ("Pařížov") Minimální výška 275 m n.m. ("v úseku Chitussiho údolí -> (1937)") Převýšení 40 m Celkem vystoupeno metrů 68 m (sklon 2.6 %) Celkem sestoupeno metrů 53 m (sklon 2.5 %) Maximální sklon do kopce 5 % (0.4 km v úseku Chitussiho údolí -> Pařížov) Maximální sklon z kopce 8.7 % (0.1 km v úseku Třemošnice, koup. -> (1937)) Obrázek 58: Vymezení cyklotrasy č. 4 (zdroj: 86