Druhy a typy vod a zdroje jejich znečištění

Transkript

1 Druhy a typy vod a zdroje jejich znečištění Martin Pivokonský 1. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: pivo@ih.cas.cz

2 Druhy vod 1) podle původu přírodní odpadní splaškové průmyslové městské (směs splaškových a průmyslových vod) Mezi odpadní vody patří i průsakové vody z odkališť nebo skládek odpadů. 2) podle výskytu atmosférické podzemní povrchové 3) podle použití voda pitná voda provozní voda odpadní Důlní vody všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů, a to až do jejich spojení s jinými stálými podzemními nebo povrchovými vodami.

3 Přírodní vody Atmosférické vody Terminologie a geneze Atmosférická depozice přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu Atmosférická voda veškerá voda v ovzduší bez ohledu na skupenství Atmosférické srážky voda padající k zemi (velký význam mají podkorunové srážky) Geneze složení srážek Chemické složení srážek se formuje dvojím způsobem: rainout (vymývání látek z oblaků) x washout (výmývání látek pod oblakem) přírodní faktory (vulkanická činnost, činnost organismů, částečky půdy, minerálů, pylu, živočišný a rostlinný detrit atd.) antropogenní faktory (spalování fosilních paliv, průmysl, zemědělství atd.)

4 Atmosférické vody Chemické složení a vlastnosti srážek Základní chemické složení srážek odpovídá z kvalitativního hlediska základnímu složení podzemních a povrchových vod. Jsou určité rozdíly kvantitativní a rozdíly v poměrech mezi jednotlivými kationty a anionty (viz dále). Celková mineralizace srážkové vody: minimálně znečištěné antropogenní činností jednotky mg l 1 (výjimkou jsou srážky v přímořských oblastech) ovlivněné antropogenní činností obvykle > 10 mg l 1 (v některých lokalitách dočasně až 100 mg l 1 ) Složení závisí na lokalitě, čistotě ovzduší a meteorologických podmínkách. Ve srážkách přítomna i řada kovů Fe, Al, Mn, Pb, Zn, Cu, Cr, Cd, As, Be, Ni, V. Podkorunové srážky (throughfall) kyselejší než obvyklé srážky a koncentrace všech látek jsou u nich vyšší než u srážek na otevřené ploše (interakce se suchou depozicí zadrženou v korunách a na kmenech stromů)

5 Atmosférické vody Zastoupení kationtů (látková koncentrace): Srážkové vody minimálně znečištěné antropogenní činností: Sierra Nevada (USA) NH 4 + > Na + > Ca 2+ > K + > Mg 2+ Srážkové vody ovlivněné antropogenní činností: PrahaLibuš NH 4 + > Ca 2+ > Na + > K + > Mg 2+ PrahaPodbaba Ca 2+ > NH 4 + > Na + > K + > Mg 2+ Souš v Jizerských horách NH 4 + > Na + > Ca 2+ > Mg 2+ > K + Z kationtů obvykle podle látkové koncentrace dominují NH 4 + a Ca 2+ (převládá NH 4 + na rozdíl od podzemních a povrchových vod). Pořadí ostatních kationtů (Na +, K +, Mg 2+ ) se může lišit podle lokality (Mg 2+ bývá na jednom z posledních míst). U kyselých srážek se na bilanci kationtů významně podílí H +.

6 Atmosférické vody Zastoupení aniontů (látková koncentrace): Srážkové vody minimálně znečištěné antropogenní činností: Sierra Nevada (USA) 1. podle hmotnostní koncentrace: Cl > SO 4 > F > NO 3 > PO podle látkové koncentrace: Cl > F > SO 4 > NO 3 > PO 3 4 Srážkové vody ovlivněné antropogenní činností: PrahaLibuš NO 3 > SO 4 > Cl PrahaPodbaba Cl > SO 4 > NO 3 Souš v Jizerských horách NO 3 > Cl > SO 4 U srážek znečištěných antropogenní činností dominují SO 4 a NO 3. U srážek v přímořských oblastech převažují Cl. Hydrogenuhličitany jsou ve srážkových vodách vždy v minoritním zastoupení a často nejsou vzhledem k nízkým hodnotám ph analyticky dokazatelné.

7 Atmosférické vody ph srážek Hodnotu ph atmosférických srážek ovlivňuje: 1. oxid uhličitý a jeho iontové formy 2. další složky oxidy dusíku a síry, amoniakální dusík ph srážek v neznečištěných oblastech se pohybuje mezi 5,56 Kyselé srážky z chemického hlediska lze definovat jako vodu, ve které byla vyčerpána tlumivá kapacita uhličitanového systému a na kyselosti se začínají podílet silné minerální kyseliny (cca při ph < 5) Význam srážek acidifikace půd (eluce K, Ca, Al a remobilizace ostatních kovů) acidifikace povrchových vod (poškozování flory a fauny) přísun nutrientů a kovů do půd a povrchových vod koroze stavebních materiálů (agresivní působení na omítky, kovové konstrukce) poškozování vegetace (rozvoj škůdců, postupné druhové ochuzení)

8 Přírodní vody Podzemní vody Terminologie a geneze Podzemní voda voda přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení, která je v přímém kontaktu s horninami voda v zemských dutinách a zvodnělých zemských vrstvách voda protékající drenážními systémy a voda ve studnách a vrtech Podle chemického složení: 1. prosté vody nízký obsah rozpuštěných látek 2. minerální vody vysoký obsah rozpuštěných látek Geneze Zásoby podzemní vody se doplňují: infiltrací srážkových a povrchových vod kondenzací vodních par v půdě vznikem a kondenzací vodních par z magmatu

9 Podzemní vody Tvorba chemického složení Chemické složení podzemních vod závisí na: složení půd a hornin složení podzemních a povrchových vod Při formování složení podzemních vod se uplatňují tyto vlivy: 1. přímé rozpouštění obvykle nestačí k vytvoření vyšších koncentrací rozpuštěných látek ve vodě s výjimkou snadno rozpustných minerálů na bázi síranů a chloridů; přímým rozpouštěním se obohacují o huminové látky obsažené v půdě 2. chemické působení pro vyšší mineralizaci nutná přítomnost CO 2 nebo minerálních kyselin; málo rozpustné uhličitany Ca, Mg, Fe, Mn se převádějí na hydrogenuhličitany; voda se obohacuje o Ca, Mg, Na, K, HCO 3 a Si 3. vliv srážkových a povrchových vod zejména u mělkých podzemních vod, obohacení o běžné složky ale i o toxické kovy nebo uhlovodíky 4. modifikující přeměny iontová výměny, chemická a biochemická oxidace a redukce primárních komponentů (metamorfóza chemismu)

10 Podzemní vody Základní charakteristiky podzemních vod teplota pohybuje se kolem 10 C (při T > 20 C již voda minerální, termální), význam z hlediska geneze a využívání vody, denní změny jen do hloubky 0,51 m, v hloubce 2030 m stálá a s hloubkou dále vzrůstá hodnota ph pohybuje se v rozmezí 5,57,5, mimořádně kyselé mohou být důlní vody a vody z okolí nalezišť a těžby sulfidických rud celková mineralizace u prostých vod obvykle > 100 mg l 1 koncentrace CO 2 a jeho iontových forem vyšší než u povrchových a srážkových vod (parciální tlak CO 2 v půdním vzduchu a v horninovém prostředí je vyšší než v atmosféře, biogenní a hlubinný původ, C(H 2 CO 3 *) jednotky až desítky mg l 1 poměrné zastoupení aniontů dominantní jsou HCO 3, méně často SO 4 2 a Cl, NO3 významné u mělkých vrtů nedostatečně chráněných před znečištěním a ve vodách na jižní Moravě poměrné zastoupení kationtů dominující je Ca 2+, méně častý Na +, Mg 2+ a K +, NH 4 + v minoritním zastoupení (na rozdíl od srážkových vod) koncentrace kovů vyšší koncentrace Fe a Mn než u vod povrchových, mění se v závislosti na vertikální zonálnosti, velmi nízké koncentrace Al

11 Podzemní vody Horizontální a vertikální zonálnost Chemické složení podzemních vod se mění v: horizontálním směru vertikálním směru dáno horninovým prostředím a koncentrací kyslíku (oxidačněredukční zonálnost): 1. oxidační (zvětrávací) zóna přítomnost rozpuštěného kyslíku a jeho redukce na H 2 O 2, která určuje hodnotu ORP; v neutrálním prostředí ORP mv; převažují HCO 3, SO 4 2, Ca, Mg; probíhá nitrifikace; nízká mineralizace 2. přechodná zóna redukce Fe III na Fe II, rovnováha mezi limonitem Fe(OH) 3 a sideritem FeCO 3 (stabilní v dolní hranici zóny); v neutrálním prostředí ORP 0300 mv převažují Cl ; alkalické kovy; probíhá denitrifikace; vyšší mineralizace 3. redukční (hloubková) zóna rovnováha mezi hematitem Fe 2 O 3 a magnetitem Fe 3 O 4 ; v neutrálním prostředí ORP < 0 mv (jeli ORP dán redukcí SO 4 2 na S 2, pak ORP < 100 mv převažují Cl a Na + ; nízké koncentrace SO 4 2 ; vysoká mineralizace Faktory: doba cirkulace, rychlost oběhu, parciální tlak CO 2, parciální tlak kyslíku, teplota

12 Podzemní vody Krasové vody Vznikají infiltrací vody vápenci (HCO 3 Ca) a dolomity (HCO 3 CaMg, HCO 3 MgCa, poměr Ca:Mg cca 1) Nízká koncentrace Cl, Na +, K + Antropogenního původu silně znečištěné vody: podzemní vody z extrakce uranových rud kyselinou sírovou mimořádně vysoké koncentrace SO 4 2 a Al vody z okolí těžby sulfidických rud vysoká celková mineralizace (24 g l 1 ), koncentrace SO 4 2 (14 g l 1 ), Fe (1,8 g l 1 ), Cu (160 mg l 1 ) a Zn (60 mg l 1 ) důlní vody na lokalitách po těžbě uranu důlní vody z těžby hnědého uhlí důlní vody z povrchových dolů znečištěny silněji než z dolů hlubinných hodnoty ph 36, zvýšené koncentrace SO 4 2 ( mg l 1 ) a Fe (až 200 mg l 1 )

13 Podzemní vody Klasifikace podzemních vod 1. balneologická především stupeň a charakter mineralizace, poměr jednotlivých složek, obsah plynů, teplota, radioaktivita 2. hydrochemická charakterizuje chemický typ vody, rozlišují se dva základní principy: 1. klasifikace podle převládajících iontů 2. klasifikace podle charakteristických iontových kombinací (procentuální nebo látkové zastoupení) např. voda hydrogenuhličitanovápenatá (HCO 3 Ca), voda síranovápenatá (SO 4 Ca), voda hydrogenuhličitanosíranosodná (HCO 3 SO 4 Ca), voda chloridosodná (ClNa) Hydrologický průzkum pitných vod podzemního původu v ČR ukázal tyto poznatky: dominují HCO 3 Ca nebo HCO 3 SO 4 Ca vody (73 %) podstatně méně zastoupené SO 4 Ca, SO 4 CaMg nebo SO 4 MgCa (4,4 %) vody z podstatnějším zastoupením Na a K činí jen 11 % významné zastoupení Cl jen u 10 % vod větší hmotnostní koncentrace Mg než Ca jen u 7 % vod vody s významnějším obsahem NO 3 jen 7 % vod

14 Podzemní vody Alekinova klasifikace 3 třídy podle převládajícího aniontu vody hydrogenuhličitanové, síranové, chloridové každá ze tříd dále členěna podle převládajícího kationtu na 3 skupiny vody vápenaté, hořečnaté, sodné Podle charakteristických iontových poměrů se rozlišují 4 typy vod (viz tabulka) Typ vody Gazdův třídící systém I Charakteristické iontové poměry c(hco 3 ) > 2 c(ca + Mg) II c(hco 3 ) < 2 c(ca + Mg) < c(hco 3 ) + 2 c(so 4 ) IIIa 2 c(ca) < c(hco 3 ) + 2 c(so 4 ) < 2 c(ca + Mg) IIIb 2 c(ca) > c(hco 3 ) + 2 c(so 4 ) IV c(hco 3 ) = 0 základní (výrazný a nevýrazný) typ vod přechodný typ vod smíšený typ vod

15 h/m 1. přednáška Druhy a typy vod a zdroje jejich znečištění Podzemní vody Grafické metody znázorňování chemického složení vod Základem grafických metod je geometrický obrazec (čtverec, trojúhelník, kruh), do něhož se znázorňuje body, liniemi nebo plochami složení vody Plošné metody sloupcové nebo kruhové grafy HCO 3 K Na Graf hydrochemické vertikální zonálnosti podzemní vody 0 Na + K Ca Mg Cl HCO 3 SO 4 SO 4 2 Požadavky na jakost podzemní vody Cl NO 3 Ca Mg Tickelův graf pro chemické složení vody Požadavky na hodnoty ukazatelů jakosti surové vody pro její úpravu na vodu pitnou Vyhláška MZE č. 428/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů Na + K Ca Mg Na + K Ca Mg c/mmol l 1 Cl HCO 3 SO 4 Cl HCO 3 SO 4

16 Přírodní vody Minerální vody Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech Vyhláška MZ č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Definice a terminologie Přírodní léčivý zdroj přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid (rašelina, slatina, bahno), které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití Minerální voda pro léčebné využití přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty: s obsahem rozpuštěných tuhých látek nejméně 1 g l 1, nebo s obsahem rozpuštěného CO 2 nejméně 1 g l 1, nebo s obsahem jiného pro zdraví významného chemického prvku, nebo s teplotou vyšší než 20 C, nebo s radioaktivitou radonu > 1,5 kbq l 1 Zdroj přírodní minerální vody přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí, které umožňují její použití jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod

17 Minerální vody Kritéria hodnocení přírodní minerální vody 1. podle celkové mineralizace: vody velmi slabě mineralizované s celkovou mineralizací do 50 mg l 1 vody slabě mineralizované s celkovou mineralizací 50 mg l 1 až 500 mg l 1 vody středně mineralizované s celkovou mineralizací 500 mg l 1 až 1500 mg l 1 vody silně mineralizované s celkovou mineralizací 1500 mg l 1 až 5000 mg l 1 vody velmi silně mineralizované s celkovou mineralizací nad 5000 mg l 1 2. podle obsahu rozpuštěných plynů a obsahu významných složek: vody uhličité (dříve kyselky) s koncentrací CO 2 nad 1000 mg l 1 vody sirné s obsahem titrovatelné síry (sulfanu, sulfidů, a thiosíranů) nad 2 mg l 1 vody jodové s koncentrací jodidů nad 5 mg l 1 vody ostatní, např. se zvýšeným obsahem křemíku (si) nad 28 mg l 1 3. podle hodnoty ph: vody silně kyselé s hodnotou ph pod 3,5 vody silně alkalické (zásadité) s hodnotou ph nad 8,5 4. podle radioaktivity se rozeznávají vody radonové s radioaktivitou nad 1500 Bq l 1

18 Minerální vody Kritéria hodnocení přírodní minerální vody 5. podle přirozené teploty u vývěru: vody studené s teplotou do 20 C vody termální s teplotou nad 20 C; do 35 C vody vlažné, do 42 C vody teplé, nad 42 C vody horké 6. podle osmotického tlaku: vody hypotonické (s osmotickým tlakem pod 710 kpa) vody izotonické (s osmotickým tlakem 710 kpa až 760 kpa) vody hypertonické (s osmotickým tlakem nad 710 kpa) 7. podle využitelnosti se rozeznávají vody léčivé, pokud jich lze na základě odborného posudku využít k léčbě vody silně kyselé s hodnotou ph pod 3,5 vody silně alkalické (zásadité) s hodnotou ph nad 8,5 8. podle dominujících aniontů a kationtů

19 Minerální vody Složení minerálních vod Závisí na podmínkách jejich formování (geologickém a hydrologickém oběhu). Jde o vody vznikající interakcí srážkových vod s horninami obohacené o CO 2 a další plyny. Na jejich složení se mohou podílet také fosilní mořské a kontinentální vody, ropné vody, magmatogenní vody, vulkanické vody, metamorfní vody aj. Termální vody (termy, geotermální vody) v oblastech, které umožňují sestup podzemních vod do potřebné hloubky a následný rychlý výstup (nutný velký tlakový gradient) Prostá termální voda charakter minerální vody jen díky zvýšené teplotě nad 20 C, obsahem rozpuštěných látek se neliší od prosté podzemní vody (Jánské Lázně, Teplice) nízké koncentrace rozpuštěného CO 2 Uhličitanové vody (kyselky) nízká celková mineralizace větší koncentrace CO 2 většinou hlubinného původu

20 Minerální vody Sirné vody (sirovodíkové, sulfanové) pouze vody s redukčním prostředím, přítomností síranů, sulfátredukujících bakterií a malým množstvím organických látek nezbytných pro činnost těchto bakterií; mají typický zápach a bývají zakalené elementární sírou Síranové vody zdrojem rozpouštějící se sádrovec CaSO 4 nebo oxidace sulfidů; koncentrace SO4 2 v jednotkách až desítkách g l 1 Fluorové vody zvýšená koncentrace F vázaná na hydrochemické typy vod HCO 3 Na, resp. SO 4 Na Železnaté vody po vývěru a provzdušnění charakteristické vznikem rezavých sraženin a povlaků hydratovaných oxidů železa; běžné koncentrace Fe v jednotkách mg l 1 Jodové vody koncentrace I 5 mg l 1 a vyšší Arsenové vody koncentrace As vyšší než 0,7 mg l 1 Radonové vody radioaktivita způsobena radonem nebo jeho izotopy a je vyšší než 1500 Bq l1

21 Minerální vody Výskyt minerálních vod v ČR Území ČR mimořádně bohaté na výskyt minerálních vod a jejich zdrojů. Jihomoravský region uhličité (Luhačovice, Březová), sirné (Napajedla, Vizovice, Petrov), síranové (Šaratice, Zaječice), chloridové (Hodonín, Josefov) Středočeský a jihočeský region nepříliš bohaté na minerální vody, vody s vysokou koncentrací Fe (Bechyně, Dobrá Voda), uhličité (Poděbrady, Sadská), chloridové (Slaný), vody se zvýšenou radioaktivitou (Prachatice, Český Krumlov) Severomoravský region uhličité (Karlova Studánka, Teplice nad Bečvou), sirné (Velké Losiny, Bludov), chloridové (Darkov) Východočeský region uhličité (Běloves, Ida, Lázně Bělohrad), termální vody (Jánské Lázně, Lázně Bohdaneč), radonové buněk (Krkonoše, Orlické hory) Západočeský region uhličité (Mariánské Lázně, Františkovy Lázně), uhličité se zvýšenou koncentrací Si (Karlovy Vary) nebo Fe (Mariánské Lázně) Vlastnosti minerálních vod při vývěru na povrch se mění chemické složení únik rozpuštěných plynů (CO 2 porušení uhličitanové rovnováhy, vylučování CaCO 3 ) chybí kyslík až při styku se vzduchem oxidace některých látek (Fe, S) vylučování zřídelních sedimentů sintrování (např. CaCO3, Fe, S)

22 Minerální vody Požadavky na jakost minerální vody Požadavky na jakost zdrojů minerálních vod vztahuje se na zdroje přírodních minerálních vod určených k plnění do lahví a na přírodní léčivé zdroje minerálních vod Vyhláška MZ č. 423/2001 Sb. Požadavky na jakost balené přírodní minerální vody Vyhláška MZ č. 275/2004 Sb., kterou se stanoví mikrobiologické, chemické a fyzikální požadavky na balené přírodní minerální vody a na způsob jejich úpravy, kontroly a hodnocení balená přírodní minerální voda zvláštní druh přírodní podzemní vody, získaný z přírodních nebo uměle navrtaných schválených zdrojů minerální vody původní čistoty, o obsahem rozpuštěných látek (celkovou mineralizací) mg l 1 a více, a dalších fyziologicky významných složek, vhodný jako náboj může být sycena nebo dosycována CO 2 Co 2 může být z vody odstraňován mohou z ní být odstraňovány nežádoucí složky, např. As, Fe, Be, Ni lze ji upravovat vzduchem obohaceným ozonem Více viz přednáška kurzu Úprava vody Hygienické zabezpečení.

23 Přírodní vody Mořská voda voda všech oceánů a moří Základní charakteristiky mořské vody Průměrná hustota 25 C 1025 kg m 3 Hustota ledu kg m 3 Teplota tuhnutí 1,91 C Teplota 1,91 až 30 C Barva Hodnota ph 7,68,4 dle dispergovaných nerozpuštěných látek KNK4,5 23 mmol l 1 ORP Celková mineralizace Svrchní vrstvy: mv; hloubky přes 1500 m: 150 mv 35 g l 1 / 1,1 mol l 1 Molární hydrochemický typ ClNaMg (kontinentální voda HCO 3 Ca nebo SO 42 Ca) Složka c /mmol l 1 ρ / mg l 1 Na 456, Mg 55, Ca 9, K 9, Cl 536, SO , HCO 3 2, Br 0,81 65 F 0,068 1,3

24 Mořská voda v dané oblasti má mořská voda téměř konstantní složení sezónním změnám a vertikální zonaci podléhají koncentrace nutrientů (N a P), volného CO2 a hodnota ph značná kumulace jódu povrchové vrstvy mírně přesyceny vzhledem ke kalcitu, aragonitu, magnezitu, dolomitu celková mineralizace různá x poměr mezi hlavními složkami dosti stálý (z koncentrace jednoho prvku lze přibližně spočítat koncentraci ostatních) charakteristický poměr Cl :Br 300 (chlorbromový koeficient) anorganické složky většina kovů (s výjimkou alkalických kovů, Ca, Mg a Sr) ve formě komplexů 7080 % Ca a Mg ve formě jednoduchých iontů chlorokomplexy Ag, Au, Hg, Mn aj. organické složky nízké DOC, cca 0,42,5 mg l1

25 Pitná voda Veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství a voda určená k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob dodávání. Zdroje pitné vody podzemní povrchové Složení pitných vod v ČR a jejich hydrochemická klasifikace celková mineralizace 313 mg l 1 nejvíce rozšířeny vody typu: HCO 3 Ca, HCO 3 CaMg a HCO 3 MgCa (28 %) HCO 3 SO 4 (28 %) SO 4 HCO 3 (11 %) SO 4 Ca, SO 4 CaMg a SO 4 MgCa (6 %) podzemní převážně HCO 3 SO 4 Ca povrchové převážně SO 4 HCO 3 Ca

26 Pitná voda Složení pitných vod v ČR a jejich hydrochemická klasifikace Někdy značná změna složení vody při dopravy ke spotřebiteli (změny v zákalu, barvě, hodnotě ph, konduktivitě, koncentraci Fe, anorg. forem N, aktivního chloru, CHSK, DOC, ) v důsledku chemických a biochemických procesů v potrubí: tvorba halogenderivátů po dezinfekci chlorací dobíhání neutralizačních, srážecích a oxidačněredukčních reakcí z procesu úpravy vody koroze ocelového a litinového potrubí tvorba inkrustací tvorba biofilmů na stěnách potrubí a vodojemů (biologická stabilita vody) oxidace amoniakálního N (nitrifikace) často hromadění dusitanů transport korozních produktů a částí biofilmů z úseku s velkou rychlostí proudění do úseků se stagnující vodou

27 Pitná voda Jakost pitné vody Dříve: hlavně hledisko možnosti fekálního znečištění Dnes: komplexní hledisko pozornost věnována znečištění toxickými látkami, radionuklidy musí obsahovat látky nezbytné nebo prospěšné pro život musí vyhovovat i z hlediska organoleptického Asi ¼ potřebných esenciálních minerálních látek ve využitelné formě získává člověk z vody! 1. hledisko zdravotní nezávadnosti fekální, patogenní znečištění (specifické skupiny bakterií), hodnocení pomocí ukazatelů (indikátorů) fekálního znečištění výsledek: počet kolonií tvořících jednotku (KTJ) obecné mikrobiologické indikátory psychrofilní bakterie, mezofilní bakterie mikrobiologické indikátory fekálního znečištění koliformní bakterie, Escherichia coli, enterokoky biologické ukazatele mikroskopická obraz některých organismů (např. řasy, prvoci, vířníci, mikromyceta, červi chemické ukazatele fekálního znečištění látky obsažené v moči a tuhých fekáliích, produkty jejich dalších přeměn ve vodě a půdě (amoniakální dusík, dusitanový dusík, fosforečnany, chloridy z moči) a specifické indikátory jako urochrom, steroidy, kys. močová

28 Pitná voda 2. hledisko organického znečištění hodnocení podle: sumárních stanovení (CHSK Mn, TOC, PAU, THM, PCB, pesticidy) často jen indikační charakter ukazující při překročení určitých limitů na nutnost podrobnějšího chemického rozbotu stanovení řady vybraných toxických chemických individuí (benzen, benzo(a)pyren, vybraných chlorovaných uhlovodíků aj.) Skupiny fyzikálních a chemických ukazatelů: 1. zdravotně významné anorganické ukazatele antimon, As, Be, bromičnany, dusičnany, dusitany, fluoridy, chloritany, Cr, Kd, kyanidy, Cu, Ni, Pb, Hg, Se, Ag 2. zdravotně významné organické ukazatele 1,2dichlorethan, benzen, benzo(a)pyren, 1chlor2,3epoxypropan, chlorethen, microcystinlr, pesticidy, PAU (PAH), tetrachlorethen, THM, trichlorethen, trichlormethan 3. ukazatele, jejichž přítomnost ve vyšším množství může negativně ovlivnit jakost pitné vody NH4+, barva, B, Al, Mg, volný aktivní Cl, chloridy, konduktivita, Mn, ozon, pach, ph, sírany, Na, zákal, Fe 4. ukazatele, jejichž přítomnost je ve vodě žádoucí Ca, Mg, suma Ca+Mg

29 Pitná voda Hodnocení kvality pitné vody místní ohledání zdroje umístění ve vztahu k možným zdrojům znečištění, ke stavebnímu vybavení, k technice jímání vody, k zabezpečení proti znečištění, způsob dopravy ke spotřebiteli mikrobiologický a biologický rozbor vody přehled o okamžitém stavu vody, indikátor přímého i nepřímého fekálního znečištění; výskyt červů, sinic, řas; stanovují se živé i mrtvé organismy chemický rozbor vody radiologický rozbor vody Legislativní požadavky na jakost pitné vody 1. Pitná voda musí vyhovovat mikrobiologickým, biologickým, chemickým, fyzikálním a radiologickým požadavkům. Vyhláška č. 252/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody (hodnoty ukazatelů stanoveny jako nejvyšší mezní hodnoty (NMH), mezní hodnoty (MH), doporučené hodnoty (DH)) 2. Vody by neměla působit agresivně na materiály rozvodného systému 3. Radiologické požadavky