ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE STATUTÁRNÍHO MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE

Transkript

1 Č. publikace 2003/045/75/c 1.část SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE STATUTÁRNÍHO MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Územní energetická koncepce statutárního města České Budějovice zpracovaná v souladu se Zákonem č. 406/2000 Sb. a Nařízením vlády č.195/2001 Sb.je pracovní dokument, definující hlavní záměry a cíle energetického zásobování města v souladu s krajskou, státní energetickou politikou a dalšími přijatými dokumenty. Sestavuje energetickou bilanci, hodnotí současný stav energetického zásobování města a jeho efektivnost, problémy ve zdrojové, distribuční a spotřební části, vliv na životní prostředí. Obsahuje návrhy na řešení dílčích částí energetického zásobování města i spotřeby, scénáře jejich budoucího vývoje s promítnutím možného potenciálu úspor v jednotlivých spotřebitelských, výrobních a distribučních systémech a jejich možný rozvoj. Srpen 2003

2 Autorský kolektiv: Vedoucí projektu: Zpracovali: Ing. Jiří Neuwirth Ing. Vladimíra Schrammová Ing. Gustav Kodl Ing. Martina Suchánková Ing. Tomáš Špírek Ing. František Hezina Rozptylová studie externě Ing. Karel Štěbeták Posouzení a návrh zásobování teplem, optimalizace, varianty řešení - externě Ing. Martin Škopek - Netradiční a OZE biomasa externě Ing. Karel Murtinger Netradiční a OZE solární energie externě Ing. Ota Trubač Teplárenství v Českých Budějovicích externě Ing. Václav Kuba - Teplárenství v Českých Budějovicích externě SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 17 Žižkova Praha České Budějovice!(+420) fax (+420) !(+420) fax (+420) seven@svn.cz cesbud@svn.cz

3 Předznamenání: Energie, jakožto nezbytný faktor pro výrobu, přispívá k celkové konkurenceschopnosti EU. Tato konkurenceschopnost se neměří pouze produktivitou průmyslu, ale také životní úrovní občanů. Životní úroveň závisí na kvalitě životního prostředí, ale tím i na energetické náročnosti hospodářství. Současně závisí také na možnostech disponovat levnou energií, což je podmínka konkurenceschopnosti v oblasti průmyslu. Důležité přitom je, zda je tato energie v různých formách k dispozici a jaká je její cena. /z materiálů Evropské Unie/ 2

4 Obsah: IDENTIFIKACE... 5 ÚVODNÍ POZNÁMKA POPIS A ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SPOTŘEBITELSKÉ SYSTÉMY Bytová sféra Občanská vybavenost Sektor průmyslu a ostatních velkých odběratelů Veřejné osvětlení Doprava SYSTÉMY ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIÍ...37 Subsystém elektrické energie Subsystém zemního plynu Subsystém centralizovaného zásobování teplem SOUHRNNÉ ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE A VLIV NA KVALITU OVZDUŠÍ VE MĚSTĚ Použitá metodika výpočtů Shrnutí energetické bilance a bilance emisí Členění zdrojů energie a znečištění v kategoriích REZZO Imisní situace Vývoj a současný stav kvality ovzduší NÁVRH A ANALÝZA VARIANT DALŠÍHO ROZVOJE OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ HOSPODÁRNOSTI PŘI VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE Úsporná opatření v sektoru spotřeby Reálný potenciál úspor a doporučení návrhu postupu a jejich realizace VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH A DRUHOTNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Využití energie biomasy Větrná energie Solární energie Geotermální energie a energie okolního prostředí VARIANTY DALŠÍHO ROZVOJE, JEJICH ANALÝZA A VYHODNOCENÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE A JEJÍ REALIZACE MĚSTO JAKO SAMOSPRÁVNÝ ORGÁN A TVŮRCE KOMUNÁLNÍ POLITIKY Plánovací a regulační nástroje MANAGEMENT ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VLIV CENOVÉ A STÁTNÍ ENERGETICKÉ POLITIKY NA KOMUNÁLNÍ ENERGETIKU Energetická politika a její vliv na komunální energetiku Cenová politika energií a možný další vývoj

5 1.4 REALIZACE ENERGETICKÉ KONCEPCE Návrh zásad energetického managementu Města České Budějovice Obsah Programu ke zlepšení kvality ovzduší/program snižování emisí SHRNUTÍ

6 Identifikace ZADAVATEL ENERGETICKÉ KONCEPCE název firmy Statutární město České Budějovice právní forma Výkon státní správy a samosprávy ve smyslu Zákona č. 128/2000 Sb. adresa telefon fax IČO DIČ zástupce nám. přemysla Otakara II 1/2, České Budějovice RNDr. Miroslav Tetter, CSc. ZPRACOVATEL ENERGETICKÉ KONCEPCE název firmy SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. adresa Americká 17, Praha 2 telefon fax IČO DIČ zástupce pobočka firmy adresa telefon fax zástupce Ing. Jaroslav Maroušek CSc., ředitel SEVEn o.p.s., České Budějovice Žižkova 12, České Budějovice Ing. Jiří Neuwirth PŘEDMĚT ENERGETICKÉ KONCEPCE podnik provozovna zařízení adresa vztah k zadavateli energetické koncepce Statutární město České Budějovice Statutární město České Budějovice energetické hospodářství nám. přemysla Otakara II 1/2, České Budějovice Statutární město České Budějovice - vlastník 5

7 Úvodní poznámka České Budějovice jako statutární město, má povinnost pořízení územní energetické koncepce uloženou 4, odst.2, Zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb, s účinností od Koncepce je vytvořena v souladu s prováděcím předpisem k tomuto zákonu nařízením vlády č. 195 ze dne 21. května Územní energetická koncepce statutárního města České Budějovice navazuje na schválený Územní plán města České Budějovice, který byl zveřejněn Obecně závaznou vyhláškou č.4/2000 o závazných částech územního plánu města České Budějovice. Územní energetická koncepce je s tímto dokumentem v souladu. Územní plán z hlediska energetického hospodářství obsahuje základní popis, stávajícího stavu a možného vývoje, vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a základních tras inženýrských sítí. Energetická koncepce provádí komplexní stanovení podmínek pro řádně fungující energetické hospodářství Provádí analýzu stávajícího stavu zásobování města palivy a energiemi na jejímž základě stanovuje energetickou bilanci dílčích částí, které pak sestavuje v jeden celek, předkládá možný trend vývoje ve spotřebě paliv, palivové skladbě. Důraz je kladen především na ochranu životního prostředí emisní a imisní situaci ve městě a po realizaci navrhovaných opatření v energetickém zásobování města. Dokumentuje stávající stav technické infrastruktury v oblasti zásobování palivy a energiemi na základě získaných podkladů od hlavních distributorů energií (Jihočeská energetika, a.s., Jihočeská plynárenská, a.s. Teplárna České Budějovice, a.s.), magistrátu města, ČHMÚ, právnických subjektů a dalších. V řešené lokalitě byly zejména analyzovány stávající zdroje a systémy zásobování teplem, napojení spotřebitelů, typ zástavby, vytápěných budov, výhledové reálné úpravy pro zlepšení tepelných a technických vlastností těchto budov. Studie se nezabývá konkrétními řešeními otopných soustav přímo v budovách. S ohledem na komplexní energetické zásobování území jsou provedeny mimo soustavu CZT i bilance ostatních spotřeb zemního plynu, elektrické energie a jiných použitých paliv a energií pro stávající stav i ve výhledu v úzce provázané s ochranou životního prostředí. Jedním z výstupů schválené energetické koncepce bude obecně závazný předpis vyhláška Zastupitelstva města České Budějovice, která v časovém horizontu 5 až 10 let bude koncepčně řešit, s ohledem na princip trvale udržitelného rozvoje, výrobu, rozvod a spotřebu paliv a energií na území města a v horizontu 20 let naznačí pravděpodobný vývoj energetického hospodářství. Textová část dokumentu je doplněna tabulkami, grafy, diagramy a mapovými výstupy pro stávající i výhledové řešení energetického zásobování města. 6

8 1 POPIS A ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU 1.1 Základní charakteristika Město se rozkládá na dně Českobudějovické kotliny cca 150 km jižně od hlavního města Prahy. Území má rovinatý charakter, nadmořská výška náměstí Přemysla Otakara II. dosahuje 387 m. Území patří do mírně teplého pásma s průměrnou teplotou vzduchu kolem 8 C. Přirozenou dominantou území je vrch Panský les mezi Vidovem a obcí Nedabyle v blízkosti jižního okraje města. V širším území města Českých Budějovic se nacházejí hranice čtyř významných jihočeských bioregionů Českobudějovický, Třeboňský, Českokrumlovský, Bechyňský bioregion. Současné území města se vytvářelo v procesu dlouhodobého vývoje již od jeho založení v roce 1265 Přemyslem Otakarem II se střídajícími se hospodářskými vzestupy a úpadky. Jádrem byla historická část, kterou v podstatě tvořilo vnitřní město ohraničené řekami Vltavou, Malší a Mlýnskou stokou. Již dříve město tento rámec přerostlo a vznikla předměstí Pražské, Vídeňské a Linecké. Po 2. světové válce byly postupně přičleněny až dosud samostatné obce Čtyři Dvory, do roku 1990 Dobrá Voda, Kněžské Dvory, Mladé, Nové Vráto, Pohůrka, Rožnov, Suché Vrbné, Nemanice, Nové Hodějovice, Haklovy Dvory, Zavadilka, České Vrbné, Kaliště a Třebotovice. Katastrální území města měří 5,5 tis. ha, z toho 44% tvoří zemědělská půda, 10% zastavěné území a 10% vodní plochy. V současnosti je město rozděleno na 7 městských částí a více jak 60 urbanistických obvodů. Urbanisticky ojedinělé je čtvercové náměstí s měšťanskými domy s podloubím, původně renesanční radnice s barokní přestavbou, Samsonova kašna, Černá věž, Solnice, dominikánský klášter s gotickým kostelem, chrám sv. Mikuláše a další. Jádro města s historicky cenným náměstím a přilehlými ulicemi bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Prostorové širší vztahy města určují základní možnosti kvalitní urbanizace vlastního města. Jsou to poloha města ve výrazně zachovalých nivách řeky Vltavy a Malše, blízkost výrazného morfologického útvaru Lišovského prahu a kapsovitý tvar Českobudějovické pánve. Domovní a bytový fond vznikal v dlouhodobém vývoji od domů bytových postavených a v řadě případů zrekonstruovaných z 19. století až po panelové domy postavené od 60. let do 90. let století minulého. Nezastupitelnou roli v domovním a bytovém fondu tvoří i poměrně rozsáhlá výstavba rodinných domů z období od počátku minulého století do 2. světové války, tak i po ní až do 90. let 20. století. Charakteristickým rysem populačního vývoje ve městě byl trvalý růst počtu obyvatel s vyjímkou snižování za 2. světové války a několik let po jejím skončení. Od roku 1996 dochází ke zvratu a počet obyvatel mírně klesá vlivem převažující úmrtností nad porodností a vystěhovaných nad přistěhovanými občany. V roce 2001 mělo město celkem 98,9 tis. obyvatel, tj. zhruba 56% obyvatel okresu a 16% celého Jihočeského kraje. Za 140 let od prvního velkého cenzu v roce 1869 se počet obyvatel města zvýšil více než pětinásobně a jsou sedmým největším městem České republiky. Z hlediska svého významu v širších vztazích jsou České Budějovice statutárním městem a přirozeným spádovým střediskem jihočeského regionu a nejvýznamnějším hospodářským centrem na jihu Čech Jsou sídlem mnoha institucí a služeb místního, regionálního i nadregionálního významu 7

9 Sídlí zde především podniky strojírenského a potravinářského průmyslu (Budvar, Madeta, Koh-I-Noor, Sfinx, Bosch a další), je zde sídlo okolo firem a soukromých podnikatelů, u menších především v oblasti obchodu a služeb. Město je sídlem úřadů státní správy, středisko vzdělání, kultury, zdravotnictví a dalších služeb. V terciální sféře je významné zastoupení pro region v oblasti školství - Jihočeská univerzita s fakultami pedagogickou, zemědělskou, biologickou sociálně právní, teologickou), odborné školství sídlí zde Akademie věd ČR, zdravotnické služby včetně nemocnice s krajskou působností, kulturní a sportovní zařízení jako Jihočeské divadlo, Jihočeské muzeum, Malé divadlo, zimní stadion, plavecký bazén a řada dalších. V řešeném území se v současnosti uplatňují při krytí potřeb energie všechny klasické formy energetického zásobování. Kterékoliv místo může být pokryto dodávkou ze subsystému zemního plynu, jehož VTL, STL a NTL sítě pokrývají téměř celé území (totéž samozřejmě platí pro elektrickou energii). Obdobně rozsáhlá je pak soustava centralizovaného zásobování teplem (CZT), která kromě dodávek tepla pro odběratele z výrobní a nevýrobní sféry, zajišťuje teplo pro vytápění (TV) pro bytů, tj. cca 65% celkového bytového fondu města a přípravu teplé užitkové vody (TUV) pro bytů. Potřeby tepla ostatních objektů nepřipojených na CZT kryjí decentrální lokální zdroje tepla vázané na síťové nebo nesíťové energie. Z hlediska územního členění je součástí velkého územního celku českobudějovické sídelní aglomerace. Vazby na širší území republiky, zejména Prahu ještě vzrostou po vybudování kapacitního dopravního spojení. Směrem k zahraničí nabývá na významu styk s Horním Rakouskem a východním Bavorskem, vazba na hraniční pásmo Šumavy a Bavorského lesa jako na rekreační potenciál. Vzhledem ke geografické poloze města (Linec 100 km, Pasov 120 km, Praha 150 km, Plzeň 150 km, Brno 190 km a Vídeň 190 km) budou vazby na jižní sousedy nabývat na významu. Významný pro rozvoj města je i rekreační potenciál regionu s množstvím kulturních památek, chráněných krajinných oblastí a přírodních útvarů mimořádné hodnoty (CHKO Třeboňsko, CHKO Blanský les, CHKO Šumava, návrh CHKO Novohradské hory). V dostupné vzdálenosti se nachází oblast Lipenské přehradní nádrže, střediska rekreace a vodních sportů. České Budějovice jsou přirozeným dopravním uzlem železničním, silničním jsou napojeny na celostátní komunikační síť. Městem prochází 5 železničních tratí, celkem 11 mezinárodních a 21 dálkových autobusových linek spojujících město s důležitými centry tuzemskými i zahraničními. Nezastupitelnou roli v přepravě osob na území města hraje městská hromadná doprava s 19 linkami v délce 204,4 km zastoupená autobusy a trolejbusy a přepravou 47 mil. osob ročně. 8

10 Obr. č. 1 Mapa řešeného území statutárního města České Budějovice Vymezení řešeného území Předmětem řešení energetické koncepce je území statutárního města České Budějovice rozdělené na 7 městských částí a 66 urbanů (očíslováno , 010, 034, 041, 042 neobsazeno) - viz následující tabulka. 9

11 Orientační mapa statutárního města České Budějovice urbanistické obvody

12 Část města Urbanistický Charakter (*) obvod Urban Část města Urbanistický obvod Charakter (*) Urban České Budějovice 1 České Budějovice O České Budějovice - střed 035 P Suché Vrbné - prům. obvod 002 R Sokolský ostrov 036 O Pětidomí České Budějovice X U Vrbného 003 R Stromovka 038 O Suché Vrbné 004 O Čtyři Dvory 039 X O Dobrovodského potoka 005 V Vysoká škola 040 O Pohůrka 006 O Sídliště Šumava 043 U U Rybníčků 007 Z Švábův Hrádek 069 N Kaliště 008 U U Vávrovského rybníka 070 N Třebotovice 009 O Sídliště Vltava České Budějovice X Přístav 044 O Brněnské předměstí 064 N Haklovy dvory 045 D U Nádraží 065 N Zavadilka 046 P U Novohradské 066 X Čtyři Dvory - střed 047 O Havlíčkova kolonie 067 O Sídliště Máj 048 R U Malého jezu - U Špačků 068 N České Vrbné 049 O Mladé - Červený dvůr České Budějovice O U Požární zbrojnice 050 Z U Špačků-za hřbitovem 013 O U Hřbitova 051 O Nové Hodějovice 014 O Sídliště Na Pražské 052 U Za Potokem 015 O Za Poliklinikou České Budějovice O Na Sadech 053 U V Háječku 017 O U Pekárenské 054 O U Matice školské 018 R Zahrádky 055 P U Pivovaru 019 P U Pražské silnice 056 R U Malše 020 Z Za Voříškovým dvorem 057 U U Plavské silnice 021 O Kněžské Dvory 058 O Krumlovské předměstí 022 O Nemanice 059 V Nemocnice 023 X Dolní Světlíky 060 P U Nemocnice 024 R Nemanický rybník 061 O Rožnov - sever 025 Z U Čertíka 062 Z Za Lineckou tratí České Budějovice O Rožnov - jih 026 Z Na Světlicích (*) Celostátně používané charakteristiky urbanistických obvodů 027 Z Za Otýlií O - obytné domy X - rezervní pochy 028 P Nové Vráto - prům.obvod V - plochy areálů občan.vybavenosti D - plochy dopravních areálů 029 U U Rozumova Dvora L - lesní plochy Z - zemědělské plochy 030 O Husova kolonie N - odloučené obytné plochy 031 X Husova kolonie - zahrádky R - rekreační plochy 032 O Nové Vráto U - ostatní účelové plochy 033 P U Křížku P - plochy průmysl. areálů Tab. č. 1 - Rozdělení města na urbany a městské části Zakreslení urbanů do mapy řešeného území je uveden v příloze ÚEK. Klimatické podmínky Řešené území je zařazeno do klimatického regionu mírně teplého pásma, nadmořská výška 381 m.n.m., výpočtová venkovní teplota podle ČSN C, průměrná teplota vzduchu 8 C, převládající větry od jihovýchodu a severozápadu, (Zdroj dat: ČHMÚ, pracoviště České Budějovice, ÚEK Jihočeského kraje). Lokalita Otopné období D (d) t es ( C) D 13 (d.k) D 17 (d.k) D 18 (d.k) D 19 (d.k) D 19/Dnorm (%) D13/Dnorm (%) České Budějovice 388 m.n.m. 1988/ / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , / , normál 244 4, Tab. č. 2 - Otopná období 88/89-00/01 České Budějovice, denostupně 10

13 Údaje, převzaté z ÚEK Jihočeského kraje, byly zpracovány ve smyslu vyhlášky MPO č. 245/1995 Sb., kterou se stanovila pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a konečné spotřebitele, ve znění vyhlášky MPO č. 85 /1998 Sb. V tabulce jsou dále uvedeny hodnoty tzv. normálu, tj, údaje dlouhodobého průměru středních teplot venkovního vzduchu a počtu dnů v otopném období podle tab. 1 přílohy 4 v ČSN Zásobování teplem. Všeobecné zásady změna a) 8/1991. [t es ( C) průměrná venkovní teplota, D(d) počet dnů v jednotlivých topných sezónách, D13 počet denostupňů při průměrné vnitřní teplotě 13 C]. V následujících tabulkách jsou uvedeny další charakteristické klimatické údaje lokality: rok leden -1,20-2,00 0,90 0,70-4,50-3,82-0,50 únor 1,90 3,50-0,50 2,60 2,90-3,56 4,56 březen 5,60 4,90 5,60 4,20 5,10 0,04 3,21 duben 8,00 11,60 9,30 9,80 5,90 8,32 9,51 květen 15,60 15,70 14,50 14,30 14,30 13,40 13,42 červen 15,10 18,70 16,20 17,90 17,00 17,30 15,20 červenec 18,90 16,50 19,40 18,30 17,20 16,40 20,54 srpen 18,80 19,30 17,80 18,50 18,40 16,70 17,09 září 11,80 13,60 16,30 12,90 13,00 10,70 12,54 říjen 12,20 10,80 8,60 9,50 6,20 9,20 10,60 listopad 2,60 5,40 2,50 1,40 2,90 4,70 1,17 prosinec -2,10 1,20 0,50-0,40 1,60-4,30-1,50 Průměr 8,93 9,93 9,26 9,14 8,33 7,09 8,82 Tab. č. 3 - Průměrné měsíční teploty v letech v Českých Budějovicích Vybrané meterologické údaje Dlouhodobý průměr ( ) Průměrná teplota vzduchu ( C) 8,2 8,8 7,1 8,3 9,1 9,3 Délka slunečního svitu (hod/rok) 1564, , ,4 1743,2 Průměrná rychlost větru (m/sec) 1,7 2,1 1,9 1,8 1,9 1,9 Roční úhrn srážek (mm) 582,8 643,5 712,8 716,8 551,5 505,1 Tab. č. 4 - Další údaje charakteristické klimatické podmínky Demografické údaje V roce 2001 na základě údajů SLDB mělo město České Budějovice trvale bydlících obyvatel. V porovnání s rokem 1961 je to 1,5 násobné zvýšení a tím se město řadí do kategorie progresivně se rozvíjejících se měst v ČR. V následující tabulce jsou údaje o počtu obyvatel a jeho struktuře k datu sčítání a struktura na území Statutárního města České Budějovice, které je předmětem zpracování územní energetické koncepce. 11

14 Městská část Celkem muži Trvale bydlící osoby (včetně dlouhodobě přítomných cizinců) podle pohlaví Tab. č. 5 - Přehled počtu obyvatel k roku 2001 podle údajů SLDB ČSÚ Vzhledem k různým specifikám využití území v městských částech a příslušných urbanistických obvodech (obytné plochy, plochy průmyslových areálů, plochy areálů a občanské vybavenosti, dopravní plochy a další) a jejich rozvoji dochází i k vývoji počtu obyvatel v jednotlivých urbanech. V budoucích deseti až patnácti letech se nepředpokládá zásadní přírůstek počtu obyvatel ve městě. Tempo vývoje však bude ovlivněno zejména migrací obyvatel, vývojem počtu pracovních míst, stavem bytového a domovního fondu a bytové výstavby v jednotlivých urbanistických obvodech a dalšími vlivy. Teoreticky lze předpokládat rozmezí změny počtu obyvatel maximálně ± 3%, Na základě prováděných analýz se ukazuje, že zřejmě nejvýraznějšími vlivy, působícími na rozvoj města z hlediska počtu obyvatel, budou demografické a sociálně ekonomické aspekty. Rozložení zaměstnanosti podle odvětví ekonomické činnosti charakterizuje následující tabulka. ženy 0-14 let podle věkových skupin let 60 a více let, vč.nezj. věku České Budějovice České Budějovice České Budějovice České Budějovice České Budějovice České Budějovice České Budějovice Celkem České Budějovice

15 Vývoj počtu obyvatel podle částí města a urbanistických obvodů (údaje přepočteny na současnou územní strukturu města) Sčítání lidu, domů a bytů Sčítání lidu, domů a bytů Číslo Číslo k k urban. Název urban. Název k k k (předběžné k k k (předběžné obvodu obvodu výsledky) 3) výsledky) 3) 001 České Budějovice-střed Suché Vrbné-prům.ob Sokolský ostrov Pětidomí České Budějovice U Vrbného Stromovka Suché Vrbné Čtyři Dvory 1) U Dobrovodského potoka Vysoká škola Pohůrka Sídliště Šumava U Rybníčku Švábův Hrádek Kaliště U Vávrovského rybníka Třebotovice Sídliště Vltava České Budějovice Přístav Brněnské předměstí Haklovy Dvory 2) U Nádraží Zavadilka 2) U Novohradské Čtyři Dvory-střed 1) Havlíčkova kolonie Sídliště Máj U Malého jezu-u Špačků České Vrbné Mladé-Červený Dvůr České Budějovice U Špačků-za hřbitovem U Požární zbrojnice Nové Hodějovice U Hřbitova Za Potokem Sídliště Na Pražské České Budějovice Za Poliklinikou V Háječku Na Sadech U Matice školské U Pekárenské U Pivovaru Zahrádky U Malše U Pražské silnice U Plavské silnice Za Voříškovým dvorem Krumlovské předměstí Kněžské Dvory Nemocnice Nemanice U Nemocnice Dolní Světlíky Rožnov-sever Nemanický rybník Za Lineckou tratí U Čertíka Rožnov-jih České Budějovice České Budějovice Na Světlicích České Budějovice Za Otýlií Poznámky: 028 Nové Vráto-průmysl.obv ) v roce 1970 byly publikovány výsledky za urbanistický obvod Čtyři Dvory, 029 U Rozumova Dvora který byl později rozdělen na UO Čtyři Dvory a UO Čtyři Dvory-střed 030 Husova kolonie Husova kolonie-zahrádky ) v roce 1970 byly publikovány výsledky za tehdy samostatnou obec Haklovy Dvory 032 Nové Vráto jako celek, tedy včetně základních sídelních jednotek Zavadilka a Nové Dvory 033 U Křížku České Budějovice ) v roce 2001 včetně dlouhodobě (více než 90 dnů) přítomných cizinců Tab. č. 6 Vývoj počtu obyvatel ve městě podle urbanů 13

16 Obyvatelstvo ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti k Odvětví ekonomické činnosti Počet zaměstnanců Obyvatelstvo úhrnem z toho: zemědělství, lesnictví a rybolov 607 dobývání nerostných surovin 44 zpracovatelský průmysl a výroba elektřiny stavebnictví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží pohostinství a ubytování doprava, pošty a telekomunikace peněžnictví a pojišťovnictví Tab. č. 7 - Zaměstnanost podle odvětví ekonomické činnosti v Českých Budějovicích 1.2 Spotřebitelské systémy Analýza spotřebitelských systémů byla provedena v členění za bytovou sféru, občanskou vybavenost, podnikatelský sektor po jednotlivých urbanistických obvodech. Byla provedena kvantifikace jejich energetické náročnosti v jednotlivých formách energie (teplo elektřina, tuhá, kapalná a plynná paliva). Na základě předpokladů výstavby bytového fondu, občanské vybavenosti, rozvoje nebo útlumu výroby v průmyslové sféře a dalších činností na území města byl stanoven předpoklad energetických nároků v dalších letech. Byly zohledněny, na základě analýzy stávajícího stavu u jednotlivých spotřebitelských systémů možné vlivy předpokládaných realizovatelných opatření na snížení energetické náročnosti. Ta se nejvíce projeví zejména u spotřeby tepla na vytápění v obytných domech a objektech občanské vybavenosti, ale i do určité míry v průmyslových areálech. Součástí analýzy je zmapování produkce emisí energetických zdrojů, které bylo provedeno na základě registrů emisí zdrojů znečišťujících ovzduší (REZZO) a dalších zjištění přímo v terénu. Do spotřebitelských systémů byla samostatně zahrnuta doprava representovaná městskou hromadnou dopravou i silniční automobilovou dopravou a dále pak veřejné osvětlení města Bytová sféra činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky výzkum a vývoj 322 veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení školství zdravotnictví, veterinální a sociální činnosti ostaní veřejné a osobní služby Z úhrnu osoby s druhým případně dalším zaměstnáním Historický vývoj a současný stav domovního a bytového fondu ve městě charakterizují následující tabulky. Z údajů vyplývá, že k největšímu rozvoji města, pokud jde o domovní výstavbu došlo na začátku a v poválečné konjunktuře 1. světové války 20. století, kdy ruku v ruce s rozvojem hospodářským šel i rozvoj stavební. Z tohoto období pochází prakticky třetina obytných budov ve městě a to zejména soukromých representativních a bytových domů (rodinných vil a činžovních domů). Další významné vlny bytové výstavby podobně jako v celé zemi, proběhly ve městě v letech , kdy centrálně plánovaný demografický růst byl podpořen nejprve výstavbou více bytových cihlových a následně panelových domů v sídlištních lokalitách. 14

17 Období po roce 1990 až do současnosti je pak charakteristické dynamickým rozvojem výstavby rodinných domů, opravou a modernizací zchátralých historických objektů vč. obytných v centru města a dle finančních možností již také odstartovanou regenerací panelových domů. Nová výstavba ve městě probíhala zejména na sídlišti Máj, výstavba rodinných domků pak v Českém Vrbném, v Mladém, Haklovy Dvory a v dalších lokalitách. Na začátku roku 2001 (dle výsledku SLDB uskutečněného ČSÚ 31. března 2001) tak celkový počet domů v Českých Budějovicích 9.416, z čehož trvale obydlených bylo Většinu (přes 70%) trvale obydlených domů přitom tvořily domy rodinné, 27% pak byly domy s více (nájemními) byty. počet v % počet v % počet v % počet v % Domy celkem trvale obydlené neobydlené v neobydl. domech bytů 753 x 636 x 76 x 41 x Období výstavby Domovní fond 1899 a dříve a později Materiál nosných zdí Domovní fond celkem v tom rodinné domy bytové domy ostatní cihly, tvárnice kámen a cihly stěnové panely ostatní Tab. č. 8 - Vývoj a struktura domovního a bytového fondu podle stáří a stavebního materiálu V menším zastoupení počtu bytových domů oproti obytným domům, tj rodinným domům a vilám, však převyšuje počet v nich existujících bytových jednotek. Z celkového počtu bytů v trvale obydlených domech bylo , tj. 79% právě v bytových domech. Bytový fond v tom Bytový fond celkem rodinné domy bytové domy ostatní počet v % počet v % počet v % počet v % Byty v trvale obydlených domech trvale obydlené neobydlené Průměrná obytná plocha na byt (m 2 ) 44,0 60,5 39,7 53,5 Tab. č. 9 - Bytový fond ve městě Pokud jde o technickou vybavenost domovního a bytového fondu, u naprosté většiny domovního fondu v bytových a rodinných domech je zaveden zemní plyn. Vybavennost domovního fondu zemním plynen a ústředním topením v Českých Budějovicích Domovní fond v tom Zemní plyn celkem rodinné domy bytové domy Ústřední topení ostatní počet v % počet v % počet v % počet v % zemní plyn zaveden zemní plyn nezaveden dálkové nebo bloková kotelna kotelna v domě bez dálkového a ústř. topení Tab. č Energetická vybavenost domovního a bytového fondu 15

18 Způsob vytápění a přípravy TUV v bytovém fondu v Českých Budějovicích v tom Způsob vytápění Bytový fond celkem rodinné domy bytové domy Příprava TUV ostatní počet v % počet v % počet v % počet v % ústřední vytápění etážové vytápění s kamna lokální jiný zdroj vytápění dálkový zdroj TUV bojler, průtokový ohřívač TUV jiný zdroj TUV bez teplé vody Tab. č Struktura způsobu vytápění a přípravy TUV bytového fondu Na soustavu CZT města je pro účely vytápění napojeno 27 tis. bytů v bytových a rodinných domech, tj. cca 65% bytového fondu v Českých Budějovicích, přes 24,6 tis. bytů je dodávána i TUV. Vlastnickou strukturu domovního a bytového fondu pak ukazuje tabulka, ze které vyplývá, že téměř 57% bytových domů je již v současnosti v soukromém vlastnictví (soukromá fyzická osoba, družstva vlastníků aj.) a s postupnou privatizací domovního a bytového fondu města a převodu družstevních domů do osobního vlastnictví se tento podíl bude zvyšovat. v tom Celkem Domovní a bytový fond rodinné domy bytové domy ostatní počet v % počet v % počet v % počet v % Domy celkem trvale obydlené Vlastník soukromá fyzická osoba obec, stát SBD jiný Byty v trvale obydlených domech trvale obydlené Právní důvod užívání bytu ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní bytové družstvo družstvo nájemců jiný Tab. č Struktura domovního a bytového fondu podle vlastnictví 16

19 Domovní fond ve městě Č.Budějovice podle urbanů (předběžné výsledky SLDB k ) Název urbanistického obvodu Číslo urban. obvodu Celkem celkem Domy trvale obydlené rodinné bytové a ostatní Název urbanistického obvodu Číslo urban. obvodu Celkem celkem Domy trvale obydlené rodinné bytové a ostatní neobydlené neobydlené České Budějovice-střed Suché Vrbné-průmyslový obvod Sokolský ostrov Pětidomí České Budějovice U Vrbného Stromovka Suché Vrbné Čtyři Dvory U Dobrovodského potoka Vysoká škola Pohůrka Sídliště Šumava U rybníčků Švábův Hrádek Kaliště U Vávrovského rybníka Třebotovice Sídliště Vltava České Budějovice Přístav Brněnské Předměstí České Vrbné U nádraží Haklovy Dvory U Novohradské Zavadilka Havlíčkova Kolonie Čtyři Dvory-střed U Malého jezu-u Špačků Sídliště Máj Mladé-Červený Dvůr České Budějovice U Špačků-za hřbitovem U požární zbrojnice Nové Hodějovice U hřbitova Za potokem Sídliště Na pražské České Budějovice Za poliklinikou V háječku Na sadech U Matice školské U Pekárenské U pivovaru Zahrádky U Malše U pražské silnice U plavské silnice Za Voříškovým Dvorem Krumlovské Předměstí Kněžské Dvory Nemocnice Nemanice U nemocnice Dolní Světlíky Rožnov-sever Nemanický rybník Za lineckou tratí U Čertíka Rožnov-jih České Budějovice České Budějovice Světlík České Budějovice celkem Za Otýlií Nové Vráto-průmyslový obvod U Rozumova Dvora Husova Kolonie Husova Kolonie-zahrádky Nové Vráto U křížku České Budějovice Tab. č Domovní fond a jeho struktura podle urbanistických obvodů 17

20 Bytový fond ve městě České Budějovice podle urbanů (předběžné výsledky SLDB k ) Název urbanistického obvodu Číslo urban. obvodu Celkem trvale obydlené Byty neobyd-lené obydlené přechodně z toho sloužící k rekreaci nezpůsobilé k bydlení Název urbanistického obvodu Číslo urban. obvodu Celkem trvale obydlené neobyd-lené Byty obydlené přechodně z toho sloužící k rekreaci nezpůsobilé k bydlení České Budějovice-střed Suché Vrbné-prům.obvod Sokolský ostrov Pětidomí České Budějovice U Vrbného Stromovka Suché Vrbné Čtyři Dvory U Dobrovodského potoka Vysoká škola Pohůrka Sídliště Šumava U rybníčků Švábův Hrádek Kaliště U Vávrovského rybníka Třebotovice Sídliště Vltava České Budějovice Přístav Brněnské Předměstí České Vrbné U nádraží Haklovy Dvory U Novohradské Zavadilka Havlíčkova Kolonie Čtyři Dvory-střed U Malého jezu-u Špačků Sídliště Máj Mladé-Červený Dvůr České Budějovice U Špačků-za hřbitovem U požární zbrojnice Nové Hodějovice U hřbitova Za potokem Sídliště Na pražské České Budějovice Za poliklinikou V háječku Na sadech U Matice školské U Pekárenské U pivovaru Zahrádky U Malše U pražské silnice U plavské silnice Za Voříškovým Dvorem Krumlovské Předměstí Kněžské Dvory Nemocnice Nemanice U nemocnice Dolní Světlíky Rožnov-sever Nemanický rybník Za lineckou tratí U Čertíka Rožnov-jih České Budějovice České Budějovice Světlík České Budějovice celkem Za Otýlií Nové Vráto-prům.obvod U Rozumova Dvora Husova Kolonie Husova Kolonie-zahrádky Nové Vráto U křížku České Budějovice Tab. č Bytový fond a jeho struktura podle urbanistických obvodů 18

21 Územní plán předkládá lokality, které budou určeny pro výstavbu bytů v rodinných či bytových domech a předpoklad jejich počtu v následujících letech. počet bytů Městská část předpoklad z toho UO lokalita počet bytů celkem České Budějovice Historické jádro 155 České Budějovice Švábův Hrádek Zavadilka U Branišovské silnice 150 České Budějovice U Voříškova Dvora Světlíky 120 České Budějovice U Rozumova Dvora Husova kolonie-zahrádky 120 České Budějovice V hluboké cestě 166 České Budějovice , 047 U Novohradské Havlíčkova kolonie 175 České Budějovice Rožnov -Za tratí 50 Celkem Tab. č Návrh lokalit a počtu výstavby bytů v rodinných a bytových domech Výsledky energetické a ekologické analýzy z hlediska struktury nositelů energie a vyprodukovaných emisí škodlivin pro bytovou sféru za jednotlivé urbanistické obvody jsou uvedeny v Příloze Energetické modelování Občanská vybavenost Objekty občanské vybavenosti bývají jako celek v komunální energetice významným spotřebitelem energie. Úřady státní správy a samosprávy, školská zařízení, místa kulturního a sportovního vyžití, dále nemocnice a ostatní zařízení zdravotnické a sociální péče představují spolu s podnikatelskými subjekty z oblasti terciální sféry takzvaný nevýrobní sektor, který je rovněž významným spotřebitelem paliv a energií ve městě. Objekty a úřady státní správy a samosprávy Výkon státní správy a samosprávy v Českých Budějovicích vykonávají příslušné správní úřady rozmístěné v několika objektech situovaných převážně v centru města. Objekty jsou téměř všechny (podle dostupných údajů z REZZO I,II,III) zásobovány teplem ze soustavy CZT. Hlavní objekt Radnice na nám. Přemysla Otakara II má vlastní VS pára/voda. Výše dodávek tepla se pohybuje okolo GJ. Výše spotřeb energií ve vybraných objektech (zjištění průzkumem) je uveden v následující tabulce: 19

22 Urban Státní správa a samospráva adresa Spotřeba elektrické energie (MWh) Spotřeba tepla (GJ) Celkem spotřeba energie (GJ) 53 Krajský soud Zátkovo nábřeží 2 119, Vazební věznice Goethova 1 539, Krajský úřad U Zimního stadionu 2 178, Finanční úřad F.A.Gerstnera 1/ Úřad pro zastupování státu ve 53 věcech majetkových Mánesova 3 416, Okresní správa sociálního 67 zabezpečení A. Barcala , Magistrát města Jeronýmova 1 25, Katastrální úřad Lidická Magistrát města Česká Radnice nám. Přemyska Otakara II 465, Magistrát města Kněžská 109, Celkem 2 109, Tab. č Objekty státní správy a samosprávy Jak vyplývá z přehledu, až na jeden objekt se spotřebou nižší jak GJ ročně, by měl být zpracován ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb. energetický audit. Podrobnější popis objektů z hlediska stavebního, energetického zásobování a využití je uveden v Příloze závěrečné zprávy. Školská zařízení Ve městě je dnes 27 mateřských, 20 základních, řada středních a několika dalších (speciálních, zvláštních, uměleckých aj.) škol a jejich zařízení, vzdělávacích zařízení. Specifickou roli zaujímají vysoké školy a jejich zařízení v rámci Jihočeské univerzity - Fakulta biologická, pedagogická, zdravotně sociální, zemědělská, teologická. Nemalé zastoupení má i učňovské školství. Všeobecné základní a střední vzdělání denního charakteru pak doplňují specializované (umělecké, jazykové, taneční aj.) školy poskytující nejrůznější výchovně vzdělávací programy a kurzy. Téměř všechna tato zařízení jsou, až na výjimky,zásobována teplem ze soustavy CZT. V dalším textu je uveden základní přehled školských zařízení a charakterizujících údajů a vyznačena povinnost zpracování energetického auditu ve smyslu zákona č. 406/200Sb. Mateřské školy Z celkového počtu 27 mateřských škol má 9 vlastní zdroj tepla na zemní plyn kategorie malý zdroj znečišťování ovzduší. Ostatní větší zařízení jsou zásobována teplem ze soustavy CZT města určené pro otop a přípravu TUV. Zemní plyn je navíc v objektech využíván k přípravě stravy. 20

23 Urban Adresa Tab. č Mateřské školy a jejich základní energetické údaje Podrobnější popis objektů z hlediska stavebního, energetického zásobování a využití je uveden v Příloze závěrečné zprávy. Základní školy Základní energetické údaje školských zařízení v Českých Budějovicích Počet žáků Vytápěná nebytová plocha (m 2 ) Instalovaný tepelný výkon (kw) Z celkového počtu 20 základních školských zařízení mají vlastní zdroj tepla na zemní plyn v kategorii malý a střední znečišťovatel ovzduší pouze 3 objekty. Ostatní jsou zásobeny teplem ze soustavy CZT města. Z následující tabulky vyplývá, že na 13 objektů by měl být zpracován energetický audit. Tab. č Základní školy a jejich základní energetické údaje Podrobnější popis objektů z hlediska stavebního, energetického zásobování a využití je uveden v Příloze závěrečné zprávy. typ kotle Celková Celková spotřeba spotřeba ZP (tis. m 3 tepla z CZT ) (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) 9 Dlouhá ,00 x x x , ano 9 Fr. Ondříčka ,00 x x x , ne 6 J. Opletala ,18 x x 0, , ne 9 Jizerská ,00 x x x , ano 61 Papírenská ,00 x x 1, , ano 58 Šumavská ,00 Destila 3,00 x 0, ne 14 Plzeňská ,00 x x x 921 8, ne 67 Prachatická 2/ ,00 x x x 25,08 90 ne 12 Pražská ,00 60 ETI 60 12,42 x 14, ne 38 V.Špály x17,5 Mora 7,80 x 8, ne 36 Krokova 9 - Suché Vrbné 42 2x25 DPE 25 7,76 x 8, ne 35 Železničářská x x x , ne 40 U Pramene 13/ Pohůrka ,00 6x24 Junkers 10,11 x 17, ne 66 Větrná ,74 x x x , ne 47 Zeyerova ,00 x x 0, , ano 47 Kaplířova 719/5 x x x x 2,04 x 1,50 75 ne 14 Čéčova I 40/ ,00 x x x , ano 54 E.Pittera ,22 x x 10, , ne 22 K. Šatala 17 - Nemanice 90 x x x x 193, ne 67 K. Štěcha ,00 x x x , ano 13 Neplachova , Buderus G ,56 x 28, ne 17 Nerudova ,00 x x 1, , ano 49 Kališnická 5 - Mladé ,00 Baxi - Luna ,55 x 79, ne 49 Novohradská 66 - Mladé ,00 Viadrus 1,86 x 11, ne 32 Rudolfovská 285/143 - Nové Vráto ,50 x x x , ne 44 Vrchlického nábřeží ,00 x x x , ne 16 Otakarova ,00 Auriga HTE 2,81 x 2, ne Celkem x x urban Adresa Základní energetické údaje školských zařízení v Českých Budějovicích Počet žáků Vytápěná nebytová plocha (m 2 ) Instalovaný tepelný výkon (kw) typ kotle Celková spotřeba ZP (tis. m 3 ) Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) Povinnost EA Povinnost EA 9 Bezdrevská ,00 x x x , ano 13 Čéčova ,00 x x x , ano 44 Dukelská ,00 x x x , ano 46 Nové Hodějovice, Novohradská ,00 2x48 Duotherm 50 8,50 x 14, ne 6 E. Destinové ,79 x x x , ano 58 Grünwaldova ,00 x x x , ano 15 J.Š. Baara - Jírovcova 9/a ,00 x x x , ano 12 Kubatova ,84 x x 3, , ano 67 M. Chlajna ,83 x x x , ano 67 M. Chlajna ,53 x x x , ano 54 Matice školské ,00 x x x , ne 13 Nerudova ,00 x x x , ano 16 Nová ,00 x x x , ano 21 Kněžské Dvory, A. Trägera ,00 11,66 x 6, ne 6 O. Nedbala ,00 x x x , ano 61 Rožnov, L.Kuby ,00 x x 9, , ano 16 Rudolfovská ,71 x x x , ne 38 Suché Vrbné, Pohůrecká ,63 2x430 PGVE 430 1x260 PGVE ,75 x 87, ano 49 Mladé, V. Rady ,00 2x40 Ligas 40 4,06 x 25, ne 32 Nové Vráto, Rudolfovská ,00 x x x , ne Celkem , x 218, , , x 21

24 Školní jídelny Pro zabezpečení základní stravy pro žáky jsou provozovány ve městě tři větší školní jídelny - vývařovny obědů s konzumací buď přímo v místě nebo jejich rozvozem. urban Základní energetické údaje školských zařízení v Českých Budějovicích Název Tab. č Školní jídelny a jejich základní energetické údaje Gymnázia, střední školy a učiliště Počet jídel za měsíc Celková spotřeba ZP (tis. m 3 ) Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Celková spotřeba el. energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) Povinnost EA 044 U Tří lvů ,84 479,00 67, ne 016 U Srdce Páně - Rudolfovská , ,15 76, ano 054 ZŠ Matice školské - Mánesova ,58 x 38, ne Celkem x V Českých Budějovicích jako centru regionu je rozsáhlé zastoupení středních škol, několika dalších speciálních a uměleckých aj. škol a jejich zařízení, vzdělávacích zařízení reprezentovanými 39 pracovišti. Většina objektů je zásobována teplem ze soustavy CZT města, pouze v 6 případech je nainstalován vlastní plynový zdroj tepla kategorie malý a střední zdroj znečišťování ovzduší. Základní energetické údaje středoškolských zařízení v Českých Budějovicích Urban Název školy Adresa Počet studentů Instalovaný tepelný výkon (kw) typ kotle Celková spotřeba ZP. PB (tis. m 3, t) Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) Povinnost EA 015 Gymnázium Jírovcova x x x , ano 001 Gymnázium Česká x x x , ano 012 Sportovní gymnázium a Gymnázium Kubatova x x x x x x x 015 Gymnázium J.V. Jirsíka Fr. Šrámka x x x , ano 001 Biskupské gymnázium J.N. Neumanna Jirsíkova x x 19, , ano 017 České reálné gymnázium s.r.o. Pražská 54a Dakon 30 kw, Wolf 96 kw x 19,00 68 ne 038 Česko - anglické gymnázium s.r.o. Třebízského x x x , ne 012 Obchodní akademie Husova x x x , ano 012 pronajaté prostory pro školní jídelnu Pražská 1 x x x 1,01 x 22, ne 012 ISŠ obchodní Husova x x x , ano 044 ISŠ cestovního ruchu a VOŠ Senovážné nám x x x , ne 015 VOŠ a školní jídelna Fr. Šrámka x Hydrotherm 82,50 x 220, ano 017 školní pracoviště Puklicova 41 x x x x , ne 019 ISŠ obchodu, služeb a podnikání Kněžskodvorská 33/A x x x , ano 038 školní jídelna Dobrovodská 105 x x x x , ne 038 Domov mládeže Třebízského 22 x x x x , ne 027 Vyšší odborná škola Okružní xPrimatik 470 kw, 4xProtherm 50 kw 158, , ano 017 ISŠ stavební Nerudova Dakon DUO , , ano 017 školní jídelna Nerudova 59 x x x x , ne 015 Domov mládeže Skuherského x 225 Viessmann RN ,00 x 14, ano 017 Domov mládeže Jírovcova, Nerudova x x x x , ano 054 SOŠ technická, SOU a U Lidická x x x , ano 044 SPŠ strojní a elektrotechnická Dukelská x x x , ano 012 SPŠ stavební Resslova x x x , ano 015 SOU dopravní a technické, SOŠ automobilní Skuherského x x x , ne 044 budova školy Senovážné nám x x x , ano 016 dílny praktického vyučování Pekárenská x x x , ne 016 dílna praktického vyučování Skuherského ,72 x 5, ne 016 areál dílen praktického vyučování Rudolfovská x x x , ano 033 Domov mládeže Trocnovská 2 x x x x 54, ne 044 školní jídelna Žižkova x x x 28,38 x 59, ne 033 SOŠ veterinární a zemědělská Rudolfovská x x x , ano 012 Střední zdravotnická škola a VZŠ Husova x x x , ne 001 Konzervatoř Kanovnická x x x , ano 012 Soukromá VOŠ a Obchodní akademie s.r.o. Pražská x Vaillant 30,00 x 140, ano 044 Soukromé SOU služeb a obchodní akademie s.r.o. Jeronýmova 22/ x x x , ne 014 pracoviště odborného výcviku V oblouku 2204 x x x x 67 3,76 67 ne 044 Soukromé SOU podnikání a služeb o.p.s. Žižkova ,09 x 11, ne 014 Vyšší zdravotnická škola Bílá vločka s.r.o. Zachariášova x x x 490 6, ne Celkem x x Tab. č Objekty středního školství a jejich základní energetické údaje Téměř polovina zařízení se měla z hlediska výše spotřeby paliv a energie podrobit zpracování energetického auditu ve smyslu zákona č 406/2000 Sb. Podrobnější popis objektů je opětně uveden v Příloze závěrečné zprávy. 22

25 Zvláštní, speciální a pomocné školy Jedná se o pracoviště se zvláštním režimem výuky. urban Název školy Adresa Tab. č Zvláštní, speciální a pomocné školy a jejich základní energetické vybavení Základní umělecké školy Základní energetické údaje speciálních školských zařízení v Českých Budějovicích Tab. č Základní umělecké školy a jejich základní energetické vybavení Počet žáků Instalovaný tepelný výkon (kw) Jihočeská univerzita rektorát Branišovská 3 JČU svými 5 fakultami má nezastupitelnou úlohu ve vzdělání nejvyššího stupně a to nejen pro studeny z jižních Čech, ale i okolních krajů. Jedná se o řadu jedno i více objektových zařízení, z nichž některá z hlediska spotřeb paliv a energie podléhají povinnosti zpracování energetického auditu. typ kotle Celková spotřeba ZP (tis. m 3 ) Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) 044 Praktická a zvláštní škola Štítného x x x , ano 012 Zvláštní škola Husova 9 49 x x x , ne 014 Mateřská škola pro zrakově postižené Zachariášova 5 ne 013 Mateřská škola pro zrakově postižené U Trojice 11 ne 015 Speciální školy pro sluchově postižené Riegrova 1 85 x x , ano Celkem 274 x x , x urban Název školy Adresa Základní energetické údaje speciálních školských zařízení v Českých Budějovicích Počet žáků Instalovaný tepelný výkon (kw) typ kotle Celková spotřeba ZP (tis. m 3 ) Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) 015 Základní umělecká škola B. Jeremiáše Otakarova x Odra ECO 90 22,97 x 20,87 857,13 ne 001 Základní umělecká škola Piaristické nám. Povinnost EA Povinnost EA Urban Název Adresa Celková spotřeba paliva (t, tis. m 3 ) Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) 005 Biologická fakulta Branišovská Pedagogická fakulta Jeronýmova Zdravotně sociální fakulta Jírovcova Teologická fakulta Kněžská Zemědělská fakulta Studentská Koleje a menza Studentská Školní zemědělský podnik Branišovská Výzkumný ústav rybářský Branišovská Jihočeská univerzita celkem Tab. č Jihočeská univerzita a její základní energetické vybavení 23

26 Akademie věd ČR Název adresa Celková spotřeba paliva (tis. m 3 ) Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) Akademie věd ČR Branišovská Akademie věd ČR Na sádkách Celkem Tab. č Akademie věd a její základní energetické vybavení Spolu s Jihočeskou univerzitou představuje nejvyšší stupeň vzdělávání a vědeckotechnického poznání v jihočeském regionu. V lokalitě Branišovská 33 je v areálu umístěno pracoviště společné technicko hospodářské správy, entomologického ústavu, ústavu molekulární biologie rostlin, v lokalitě Na sádkách 7 je v areálu umístěno pracovitě Ústavu půdní biologie, Hydrobiologického ústavu, Ústavu ekologie krajiny. Místa kulturního a sportovního vyžití Mezi hlavní odběratele energie z oblasti kultury a společenského vyžití patří muzea, galerie, kina, knihovny, divadla a další kulturní zařízení. Z nejvýznamnějších lze jmenovat Jihočeské divadlo, Dům kultury Metropol, Dům kultury Slavie, Kulturní dům Vltava, Státní vědecká knihovna, Knihovny badatelské, Jihočeské muzeum a další. Ze sportovních zařízení s významnou spotřebou energie je pak třeba uvést Plavecký stadion a plovárnu na Sokolském ostrově, Zimní stadion. Další sportovní zařízení jako hřiště, tělocvičny jsou součástí škol, tělovýchovných jednot a dalších vlastníků. Většina, zejména velkých objektů a spotřebitelů energie odebírá teplo ze soustavy CZT města. Celkový přehled kulturních zařízení Celkový přehled sportovních zařízení počet knihoven 8 koupaliště a bazény 5 počet stálých kin 3 kryté bazény 1 letní kino 1 hřiště s provozovatelem 152 počet divadel - stálých scén 5 tělocvičny (vč. školních) 39 počet muzeí 3 stadiony otevřené 5 počet galerií a výstavních síní 30 stadiony kryté 3 ostatní kulturní zařízení 27 zimní stadiony otevřené i kryté 2 sakrální stavby 13 ostatní sportovní zařízení 21 Tab. č Přehled počtu kulturních a sportovních zařízeni Sportovní zařízení adresa Spotřeba elektrické energie (MWh) Spotřeba tepla (GJ) Celkem spotřeba energie (GJ) Zimní stadion F.A. Gerstnera 8/ , Sportovní hala Stromovka , Plavecký stadion Sokolský ostrov , Celkem x 2 519, Tab. č Sportovní zařízeni a jejich základní energetické vybavení 24

27 Kulturní zařízení adresa Spotřeba elektrické energie (MWh) Spotřeba tepla (GJ) Spotřeba zemního plynu (tis.m 3 ) Celkem spotřeba energie (GJ) Jihočeské divadlo Dr. Stejskala , x Jihočeské muzeum Dukelská 1 84, x Jihočeské muzeum Fráni Šrámka 4 13,00 x 11, Státní vědecká knihovna Lidická 1 154, x Státní vědecká knihovna Na Sadech , x 485 Metropol - kulturní dům Senovážné nám , x KD Vltava Fr. Ondříčka , x DK Slávie Jirsíka 2 173, x Celkem x Tab. č Kulturní zařízeni a jejich základní energetické vybavení Zdravotnická a jiná zařízení sociální péče a ubytovacích služeb Naprostá většina zdravotnických zařízení ve městě má v podstatě lokální význam s přesahem poskytování zdravotnické péče občanům ze spádových obcí. Nemocnice České Budějovice Nemocnice, která je státním zařízením Ministerstva zdravotnictví ČR, svým významem přesahuje rámec města i kraje. Zařízení se rozkládá na ploše cca 21 ha (vč. bývalé vojenské nemocnice) a zajišťuje prakticky lékařskou péči všech medicínských oborů. V roce 1998 bylo hospitalizováno cca pacientů, průměrná ošetřovací doba ve dnech 9,3, využití lůžka ve dnech 252,7, využití lůžka 72,7%, počet lůžek Nemocnice prochází v posledních letech proměnami od výstavby nových pavilonů až po rekonstrukce stávajících. Podrobnější údaje o energetickém zabezpečení nemocnice odmítla sdělit. Až do roku 2001 byly v areálu vlastní tepelný parní zdroj o výkonu 16,2 MW kategorie velký znečišťovatel ovzduší na zemní plyn s roční výrobou cca GJ. Základní potřeby nemocnice byly kryty ze soustavy CZT. Zdroj v letních měsících, v období odstávky zdroje CZT, dodával teplo do tohoto systému. Stávající zdroj nemocnice byl zbourán a některé objekty jsou zásobovány částečně teplem z plynových decentralizovaných kotelen a cca 70% spotřeby tepla je kryto z CZT. Ostatní zdravotnická a jiná zařízení sociální péče a ubytovacích služeb Mezi ostatní zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče s významnou spotřebou energie se ve městě řadí Poliklinika Sever a Poliklinika Jih, zařízení sociální péče. Zdravotnické zařízení Adresa Instalovaný tepelný výkon (kw) typ kotle Celková Celková spotřeba spotřeba ZP (tis. m 3 tepla z CZT ) (GJ) z toho TV (GJ/rok) z toho TUV (GJ/rok) Tab. č Zdravotnická zařízení a jejich základní energetické vybavení Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) Povinnost EA Medicentrum Máj Dr. Bureše 9/1 ne Medipont - Poliklinika Jih Matice školské 17 x x x , ano Poliklinika Sever Na Sadech 23 x x x , ano Poliklinika Vltava Sarus Fr. Ondříčka 2 x x x 902 x x 276, ano Železniční poliklinika Nádražní ne Územní středisko záchranné služby B. Němcové 260 Buderus 45,5 Tedom KJ 77,55 x x x 61, ano Nemocnice České Budějovice B. Němcové Dětské centrum Arpida U Hvízdala 9 x x x x x 25, ano Celkem 305,5 x 77, , x 25

28 Název Tab. č Zařízení sociální péče a jejich základní energetické vybavení Ubytovací zařízení adresa počet bytů Instalovaný tepelný výkon (kw) typ kotle Celková spotřeba paliva (tis. m 3 ) Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Pokud jde o zařízení poskytující ubytovací služby na komerčním základě, tedy hotely, penziony apod., k těm největším z 21 hotelů a tedy i s největší spotřebou patří Hotel Gomel Pražská14 s 424 lůžky, Grandhotel Zvon s 160 lůžky, Grand (hotel) a Motel Dlouhá louka po 100 lůžkách. TV (GJ) TUV (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (kwh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) Domov důchodců U Hvízdala Domov - pension pro důchodce U Hvízdala x x x Domov - pension pro důchodce Staroměstská 27 0 Dům s pečovatelskou službou Dlouhá x x x 594 x x Dům s pečovatelskou službou Lidická 5 a 7 60 x x x x x Dům s pečovatelskou službou Plzeňská x x x 789 x x Dům s pečovatelskou službou Tylova x x x x x 35 x x x Celkem Urban Hotely adresa počet lůžek Spotřeba zemního plynu (tis.m3) Spotřeba elektrické energie (MWh) Spotřeba tepla (GJ) Celkem spotřeba energie (GJ) 15 Hotel Gomel Pražská Tab. č Ubytovací zařízení a jejich energetické vybavení Firmy sektoru dopravy a služeb Mezi významné spotřebitele energie tohoto sektoru se řadí podnik ČD, Dopravní podnik města České Budějovice, a.s. provozující MHD, ČSAD Jihotrans a.s., ČESKÁ POŠTA, ČESKÝ TELECOM, jako celek pak pobočky peněžních ústavů ve městě, tedy bank, spořitelen a pojišťoven, místní prodejny obchodních řetězců (např. KAUFLAND, SPAR, OBI, TERNO, ROLLER a další). Objekty obchodního řetězce - nákupní střediska mají převážně vybudovány vlastní decentralizované zdroje tepla na zemní plyn, obchodní středisko KAUFLAND na Dlouhé louce odebírá teplo ze soustavy CZT ve výši cca GJ ročně. Název Adresa Zdroj ROLLER EUROBYT ČR Strakonická 1278 Interspar Česká obchodní společnost, s.r.o. Strakonická 1272 Terno supermaket Suchomelská 2 OBI UNIMEX GROUP Pražská Hydrotherm 2x180 kw Froling FSM MT 2x580 kw Viessmann 3x170 kw Hydrotherm 3x300 kw Celková spotřeba paliva (t, tis. m3) Tab. č Supermarkety a jejich základní energetické vybavení Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) Celková spotřeba elektrické energie (MWh/rok) Celkem spotřeba energie (GJ) Celkem

29 Název Adresa Celková spotřeba tepla z CZT (GJ) DP města České Budějovice - VS1 Novohradská DP města České Budějovice - VS2 Novohradská DP Trolejbusy - vozovna Horní ČSAD Jeronýmova ČSAD zás. závod Pekárenská ČSAD závod Pekárenská ČSAD zás. závod Pekárenská ČD SDC Novohradská 1787 ČD DKV Novohradská ČD SDC ČB Nádražní Správa trati TO Dobrovodská Celkem Tab. č Zásobování teplem v organizacích dopravy ÚPSÚ města předpokládá ve výhledu let následující rozvojové plochy občanské vybavenosti Městská část celkové rozvojové plochy občanské vybavenosti (m 2 ) z toho UO lokalita Tab. č Předpoklad rozvoje občanské vybavenosti ve městě Sektor průmyslu a ostatních velkých odběratelů rozvojové plochy občanské vybavenosti (m 2 ) České Budějovice Historické jádro České Budějovice U Vrbenských rybníků Stará cesta České Budějovice Za Poliklinikou Suchomel České Budějovice Na Světicích Za Otylií Nové Vráto-prům. obvod České Budějovice České Budějovice Lannova Za hřbitovem Děkanské pole České Budějovice Celkem Výrobní sektor v současnosti ve městě reprezentuje řada velkých, středních i malých firem podnikajících v různých odvětvových činnostech. V průběhu historického vývoje města se výrobní aktivity soustředily především na výrobu potravin a nápojů, textilní a oděvní průmysl, dřevařský průmysl, výrobu papíru a lepenky, výrobu kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výrobu strojů, a zařízení a další. Odvětví výroby potravin a nápojů je zastoupeno podniky MADETA a.s., PEKAST s.r.o., Budějovický měšťanský pivovar, odvětví výroby vlákniny, papíru a lepenky Duropack Bupak Papírna.s.r.o. a Duropack Bupak Obaly, a.s., stavebnictví Českobudějovické pozemní stavby s.r.o., strojírenská výroba pro energetiku EGE s.r.o., výroba drobných kovových výrobků Groz-Beckert Czech s.r.o, výroba komponentů pro automobilový průmysl Robert Bosch s.r.o., Motor Jikov a.s. a řada dalších jako Koh-i-noor Hardtmuth a.s.sfinx a.s. Bellis. 27

30 Většina podnikatelských subjektů je napojena na soustavu CZT města parními odběry převážně v NT páře určené hlavně pro otop a přípravu TUV, v mnoha případech již rekonstruováno na teplovodní. Pro technologické účely je teplo v NT páře použito například u firem Key Tec, Duropack Bupak Papírna s.r.o., Koh-i-noor, závod Gercenova, Sfinx a.s., Budějovický měšťanský pivovar, Bellis. Pouze Duropack Bupak Obaly a.s., Madeta a.s., Prádelna odebírají i teplo ve VT páře pro technologické účely. Přehled vybraných subjektů s vyššími nároky na paliva a energie je uveden v následující tabulce a stručná charakteristika uvedena v textu. Popis vybraných podnikatelských subjektů je uveden v Příloze závěrečné zprávy. Paliva a Podnik Tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Elektrická energie CZT elektřina Hnědé uhlí Koks Dřevo Celkem LTO PB Celkem Bioplyn ZP Elektřina Celkem Celkem t GJ t GJ t GJ GJ t GJ t GJ GJ t GJ tis. m 3 GJ Celkem MWh GJ GJ GJ Key Tec (Philips) TSE, s.r.o Duropack Bupak Obaly, a.s Duropack Bupak Obaly, a.s. Dehtochema Duropack Bupak Papírna, s.r.o HEAD SPORT, s.r.o EGE, s.r.o PEKAST s.r.o ČKD Kutná Hora, a.s KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s Sfinx, a.s Budějovický měšťanský pivovar Belis s.r.o Madeta, a.s Budějovický Budvar, a.p Motor Jikov, a.s Robert Bosch, s.r.o Gamex, a.s Wieneberger-cihlářský průmysl a.s Pila Vráto a.s Jihočeské tiskárny, a.s Kovošrot Praha, a.s,provozovna POSTL Nábytek Českobudějovucké PS, Žižkova Groz-Beckert s.r.o Jihočeská plynárenská a.s STRABAG ČR a.s. 0 KOVOTEX, výrobní družstvo invalidů J.Šíp-výškové a stavební práce Železniční stavitelstvíppraha.as ČD DOP ČD SDC - u stavidel, výhybek, maringotky ČD České dráhy, s.o VSB divize 9 0 Celkem vybrané podniky (REZZO II,III) Tab. č Vybrané ekonomické subjekty ve městě a jejich nároky na energie Veřejné osvětlení Osvětlení měst a obcí je základní placená služba města, kterou město zabezpečuje občanům. Veřejné osvětlení (VO) musí splňovat základní požadavky na kvalitu osvětlení dle ČSN norem pro silniční komunikace, pěší zóny, veřejná prostranství a navíc zdůraznit charakter města osvětlením historických památek. Z hlediska města a jeho dalšího rozvoje představuje osvětlení jednu důležitou položku rozpočtu, která není příliš vysoká (řádově %), ale významně přispívá k propagaci města. Kvalitní osvětlení tvoří vhodný doplněk k celkovému obrazu města. Řízení osvětlovací soustavy Použitá paliva a energie ve vybraných podnicích města České Budějovice a jejich spotřeba v roce 2001 Osvětlovací soustava města České Budějovice je spravována a provozována organizací Veřejné služby, p.o., Dolní 1, České Budějovice, střediskem veřejného osvětlení. Toto středisko má celkem 14 zaměstnanců a současně zajišťuje provoz světelně signalizačního zařízení (SSZ). Vlastníkem zařízení VO i SSZ je statutární město České Budějovice. Celkový počet osvětlovacích bodů soustavy je téměř , 32 světelných křižovatek a 4 řízené přechody a je ovládán z 183 odběrných míst. Velikost jističů se pohybuje v rozmezí od 30 do 120 A podle velikosti daného samostatného obvodu. Celkový příkon soustavy je 1,9 MW. Osvětlovací soustava je provozována hodin/rok. Celková roční spotřeba činí v roce 2001 VO byla MWh a spotřeba SSZ činila 347 MWh, což představuje výdaj za 28

31 elektrickou energii ve výši 10,5 mil. Kč ve speciální sazbě C 62 pro veřejné osvětlení. Roční náklady na údržbu osvětlení a provádění odstraňování poruch činí cca 10 mil. Kč. Průměrný roční náklad na provoz jednoho osvětlovacího bodu (elektřina +údržba) činí téměř Kč. Významnou částkou z této položky je náprava škod způsobených vandaly a dopravními nehodami. Investice do zařízení VO a SSZ zajišťuje přímo magistrát města. Investice do VO jsou většinou součástí rekonstrukce dané komunikace. Spolu se zařízením SSZ je rozsah investic přibližně 10 mil. Kč za rok. Soustava má 183 jednotlivých na sobě nezávislých obvodů. Napájení osvětlovacích bodů je kabelovým vedením, výjimečně venkovním vedením. Provozováno je 316 km kabelů a 17,4 km venkovních vedení. Součástí soustavy je osvětlení památek (Černá věž, kostel sv. Mikoláše a průčelí radnice na náměstí Přemysla Otakara II.) halogenovými reflektory s celkovým příkonem 80 kw. Veřejné osvětlení je ovládáno signálem HDO na základě impulsu od fotobuňky reagující na soumrak a svítání. Veškeré zařízení VO a SSZ je napájeno z rozvodné sítě distribuční elektrárenské společnosti Jihočeská energetika a.s. Zdrojem elektrické energie pro síť veřejného osvětlení je rozvodná síť 3x 400/230 V, 50 Hz. Všechny ocelové stožáry jsou uzemněny na strojené zemniče a propojeny s nulovacím vodičem na elektrovýzbroji. V soustavě jsou stožáry ocelové i betonové, s paticemi i bezpaticové. Stožáry při komunikacích jsou vysoké 9 12 m a sadové stožáry mají výšku 4 6 m. V komunikacích s trolejbusovou dopravou jsou využity stožáry trolejové trakce opatřené výložníky. Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím je provedena nulováním. Světelné zdroje jsou osazeny vysokotlakými sodíkovými výbojkami SHC s příkonem 70, 150 a 250 W. Současný stav VO lze charakterizovat: Veřejné osvětlení je v odpovídajícím stavu dle stáří jednotlivých prvků Dobrá úroveň údržby zajišťuje svítivost cca 98% Ve městě se prakticky již nevyskytují svítidla s vysokou energetickou náročností Město nemá centralizované zpětné informace o provozu VO Byla vypsána soutěž na zajištění správy a provozu VO a SSZ. Veřejná soutěž zatím byla pozastavena pro odvolání jednoho z uchazečů k Úřadu pro dohled nad hospodářskou soutěží. VO SSZ počet osvětlovacích bodů křižovatek +4 přechody celkový příkon 1,9 MW x využití maxima hod/rok x celková spotřeba (2001) MWh/rok 347 MWh/rok platby ze elektřinu náklady na opravy a údržbu 10,5 mil. Kč/rok 10 mil. Kč Tab. č Přehled technických a ekonomických parametrů systému VO a SSZ Cenové rozhodnutí ERÚ č.5/2001, kterým se stanoví maximální ceny elektřiny pro odběratele ze sítí nízkého napětí a vztahuje se i na sazbu pro veřejné osvětlení C62 (dříve C10), obdobně rozhodnutí ERÚ č.3/2003. Speciální sazba pro veřejné osvětlení je uvedena v příloze ÚEK. 29

32 Financování pouličního osvětlování Síť veřejného osvětlování je plně financována městem a náklady můžeme rozdělit na tři položky: energie údržba investice Položka energie je významně ovlivněna celkovým příkonem soustavy, počtem provozních hodin a regulací soustavy. Počet provozních hodin při zapínání fotobuňkami nelze významně ovlivnit. Proto úspory musíme hledat především ve snižování elektrického příkonu soustavy a její regulaci. Zkušenosti ukazují, že při snížení příkonu na jeden světelný bod o 100 W, je možné provést výměnu svítidla a světelného zdroje s dobou návratnosti cca 5-6 let. Vzroste tím nejen kvalita pouličního osvětlení (rovnoměrnější osvětlení odpovídající normě, architektonicky vhodné svítidlo), ale sníží se tím i nároky na údržbu (prodloužení životnosti zdrojů a výrazně vyšší kvalita osvětlení bez údržby vnitřního prostoru svítidla), což je záruka dobré investice. Další možností snížení spotřeby elektrické energie je regulace soustavy. Tento krok vždy navazuje na rekonstrukci svítidel. Programovatelnými regulátory napětí lze, především v období nočních útlumů snížit spotřebu elektrické energie cca až o 20%. Návratnost takové investice je velmi různá (8 až 15 let) a závisí především na příkonu světelného okruhu. Prodlužuje především životnost světelných zdrojů a tak významně snižuje náklady na výbojky a na údržbářské práce. Z uvedeného je patrné, že investice do veřejného osvětlování je investice s poměrně krátkou dobou návratnosti, která významným způsobem zvyšuje estetický vzhled a přitažlivost města, zajišťuje odpovídající osvětlení a snižuje náklady na jeho údržbu. Závěry k veřejnému osvětlení Investice do veřejného osvětlování města jsou spojovány s rekonstrukcemi komunikací nebo sítí. Takové postupy většinou neřeší všechny světelné body jednoho napájecího místa a tak v jednom okrsku se nachází různě stará svítidla. To vyžaduje mnohem náročnější údržbu. Upřesnění úspor elektrické energie jak v technických jednotkách tak, ve finančním vyjádření včetně nákladů na realizaci opatření v systému veřejného osvětlení města však vyžaduje zpracování samostatného materiálu (Energetického auditu) mimo rámec Energetického konceptu. K rekonstrukci veřejného osvětlení je možné využít i dotací poskytovaných v souladu se Státním programem na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie každoročně vyhlašovaným MPO v podprogramu Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie pro veřejný sektor - Technická opatření ke snížení měrného instalovaného příkonu osvětlovací soustavy (exteriérů, interiérů i veřejného osvětlení) s úsporou energie minimálně 25%. Kromě toho je možné využít připravovaného garančního fondu, který vzniká v rámci projektu ELI (Efficient lighting iniciative Iniciativa pro úsporné osvětlování) a přímo se týká snižování energetické náročnosti soustav veřejného osvětlování Doprava Dopravní soustava ČR jako součást hospodářské infrastruktury tržního ekonomického systému je tvořena všemi obory veřejné dopravy, dopravou neveřejnou a individuálním motorizmem. 30

33 Doprava patří k největším spotřebitelům ropných produktů v ČR. Současně je značným poškozovatelem životního prostředí (emise, hluk, vibrace aj.), a to zejména v silniční dopravě. Stanovení energetické náročnosti odvětví dopravy a jeho jednotlivých dopravních oborů na území a regionu či města je oproti spotřebičům paliva energie ostatních odvětví o to složitější, že se nejedná o stacionární, ale mobilní spotřebiče, jejichž dopravní výkony jsou realizovány kromě MHD a spotřeby elektřiny železnice i mimo jeho území.naproti tomu část výkonů dopravních prostředků z jiných oblastí je realizována zde. Údaje spotřeby energie dopravy slouží tedy spíše z hlediska struktury nositelů energie k ohodnocení vlivu na kvalitu životního prostředí uvažované oblasti. U Českých Budějovic nelze opominout skutečnost, že jízdy nejen v osobní, ale i nákladní dopravě se realizují z velké části na území vnitřního města, kde je soustředěna i část bydlišť, převážná část pracovišť a dalších aktivit. Produkované exhalace dopravou spolu s hlukem přispívají k dalšímu zhoršování životního prostředí města. Výhled Do dalšího vývoje, struktury a energetického zabezpečení dopravy na území města se v úzké souvislosti promítají celosvětové rozvojové směry. Emisní limity pro jednotlivé kategorie silničních vozidel i požadavky na kvalitu používaných motorových paliv jsou neustále zpřísňovány. Ropné rafinérie jsou tak postaveny před nelehký úkol jednak uspokojit neustále rostoucí poptávku po motorových palivech, splnit stále se zpřísňující kvalitativní požadavky a současně upravit nabízený sortiment ve prospěch středních destilátů na úkor automobilových benzinů. To vše vyžaduje rozsáhlou restrukturalizaci rafinérií spojenou s nemalými investicemi. Za situace, kdy je zejména v Evropě přetlak rafinérských kapacit, je ekonomická efektivnost těchto investic značně limitována. V celém světě a zejména v evropských zemích proto roste v posledních letech tlak na výrobu ekologicky čistých motorových paliv, tj. paliv co nejméně zatěžujících životní prostředí. Do popředí zájmu státních orgánů i podnikatelských sfér tak vstupují vedle klasických motorových paliv automobilový benzin a motorová nafta na bázi ropy alternativní motorová paliva, respektive alternativní pohon motorových vozidel. Jedním z hlavních důvodů je předpoklad celosvětového růstu spotřeby energie o cca 50% v roce 2020 oproti roku Na celém světě probíhají intenzivní výzkumné práce týkající se výroby syntetických kapalných paliv na bázi zpracování uhlí nebo zemního plynu, která by mohla v budoucnu nahradit klasická ropná motorová paliva. Velkého pokroku bylo dosaženo také v případě hybridních pohonů nebo elektropohonů s využitím palivových článků, ale jejich rozšíření v masovém měřítku je hudbou vzdálenější budoucnosti, kdy se začne projevovat nedostatek ropné suroviny, tj. pravděpodobně někdy po roce Důležitým mezníkem pro rozšíření využívání alternativních motorových paliv je akční program EU, který předpokládá, že v roce 2020 bude podíl alternativních paliv představovat 20% celkové spotřeby motorových paliv. Významné rozšíření alternativních paliv však bude vyžadovat značné náklady na zajištění jejich dostupnosti pro širokou motoristickou veřejnost, tj. především na vybudování dostatečně husté distribuční sítě. 31

34 Obdobně je tomu u využití plynu v dopravě. V praxi se zjistilo, že plyn má pro provoz vozidel vynikající vlastnosti levnější provoz, snazší startovatelnost i za mrazu, ekologičtější provoz. Nevýhodou je však malý akční rádius automobilů na plynový provoz a řídká distribuční síť. Hlavní důvody pro uplatňování alternativních paliv: cena automobilového benzinu a motorové nafta, která je závislá na ceně ropy, jejíž zdroje jsou navíc omezené ochrana životního prostředí jednak snižováním plynných emisí z motorů automobilů, jednak tlakem na využívání energie na bázi obnovitelných zdrojů Z uvedeného je patrné, že se nejedná o dočasná úsporná opatření, ale důležitá koncepční a technicko optimální opatření, investičně náročná. V časovém horizontu let lze přesto předpokládat: dopravní i přepravní výkony v osobní i nákladní dopravě budou v maximální míře realizovány silniční dopravou spotřeba pohonných hmot na bázi ropy zůstane v energetické bilanci dopravy i nadále dominantní technický rozvoj v oblasti mobilního pohonu se musí v současnosti i budoucnosti ubírat k dalšímu vývoji úsporných motorů zážehových i vznětových a vývoji konstrukcí motorových vozidel intenzivní elektrizaci železniční dopravy i MHD a to nejen z hlediska snižování energetické náročnosti dopravy, ale i ekologie Další snižování emisí z dopravy bude podmíněno: legislativními opatřeními, daňovými a sankčními nástroji v rukou státní správy zaváděním integrovaných dopravních systémů vhodnými tarify, jízdným budováním komunikačního systému kombinované přepravy a další. Řešení dopravy v širších dopravních vztazích ve městě a okolí je podrobně uvedeno v platném ÚPSÚ statutárního města České Budějovice. Městská hromadná doprava V roce 1999 podnik oslavil 90. výročí trvání městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích. V roce 1909 byl nasazen na linkovou dopravu první trolejbus elektrobus, v roce 1948 pak první trolejbus v klasickém provedení. Trolejbusová síť v roce 1959 měřila 23,9 km, v roce 1960 činil vozový park celkem 43 trolejbusů. Od roku 1968 docházelo k postupné likvidaci trolejbusů ve městě a jejich náhradě zatím ještě levné nafty před ropnými krizemi autobusy. Po roce 1980 v období uplatňování programu vlády ekologizace dopravy a zlepšování životního prostředí vůbec ve velkých městech ČR byla znovu obnovena trolejbusová doprava ve městě na 5 linkách vedených v frekventovaných trasách. Tramvajová doprava jejíž počátky jsou v roce 1908 byla postupně od roku 1949 vlivem obtížně řešitelných technických problémů postupně rušena. Dopravu osob ve městě a do příměstských obcí zajišťuje Dopravní podnik města České Budějovice, a.s. Dopravní systém je tvořen v současnosti dvěma subsystémy autobusovou 32

35 a trolejbusovou dopravou. Svými 17 linkami přepraví ročně 47 mil. osob a ujede 5,6 mil. km. V pracovní den je nasazeno na linkách 63 autobusů na linkách v celkové délce 159,9 km a 37 trolejbusů na linkách v celkové délce 44,5 km. Trakční vedení pro trolejbusy je napájeno stejnosměrným napětí 750 V ze tří trakčních měníren na území města napojených na veřejnou síť JČE 22 kv, vedených a fakturovaných jako jedno odběrné místo v sazbě B1c, technické maximum kw, spotřeba MWh v roce Nafta pro autobusy je nakupována a navážena cisternami vždy od nejlevnějšího distributora a prodejce. Provozní zázemí MHD zajišťuje DP města České Budějovice na dvou pracovištích " Novohradská 40 Autobusy+ředitelství Areál je zásobován teplem ze systému CZT přes VS GJ VS GJ. Elektrická energie je nakupována ze sítě 22 kv přes vlastní TS v kategorii B5a ve výši 226 MWh, technické maximum 150 kw. Spotřeba mimo trakční nafty 34 tis.l.s " Horní 22 Trolejbusy Areál je zásobován teplem ze systému CZT přes VS 8422 GJ.. Elektrická energie je nakupována ze sítě 22 kv přes vlastní TS v kategorii B4b ve výši 457 MWh, technické maximum 250 kw. Detašovaná pracoviště (prodejny jízdenek) nakupují elektrickou energii v sazbě C v celkové výši 66 MWh za rok. Základní údaje o MHD v Českých Budějovicích Vozový park DP města České Budějovice, a.s. (ks) Autobus Trolejbus Karosa B731T, B732T, B931T, B741, B941T 61 Škoda Tr Karosa Renault 22 Škoda Tr 21 5 Solaris12, 15 3 Tab. č Vozový park MHD k roku

36 Dopravní prostředek Jednotka Výhled Trojejbus Počet přepravených osob tis.. osob Dopravní výkon 10 3 vozokm Přepravní výkon 10 3 mkm Spotřeba energie GJ Elektřina MWh Autobus Počet přepravených osob tis.. osob Dopravní výkon 10 3 vozokm Přepravní výkon 10 3 mkm Spotřeba energie GJ Nafta tis. l Celkem MHD Počet přepravených osob tis.. osob Dopravní výkon 10 3 vozokm Přepravní výkon 10 3 mkm Spotřeba energie GJ Elektřina MWh Nafta tis. l Tab. č Přepravní a dopravní výkony a spotřeba trakční energie MHD CZT (GJ) EE (MWh) EE (GJ) nafta (tis. l) Tab. č Celková spotřeba energií DP města České Budějovice v roce 2002 Výhled rozvoje MHD Zabezpečení přepravy osob na území města a v přilehlých obcích MHD se bude uspokojováno podle potřeby v souladu s požadavky v jednotlivých lokalitách úzce souvisejících s výstavbou bytovou, průmyslu a služeb. Předpokládá se ekologizace dopravy zvyšováním podílu elektrické trakce trolejbusů a další vytěsňování individuální automobilové dopravy z lokalit s hustou zástavbou.v lokalitách s menšími nároky na přepravu osob budou potřeby řešeny autobusovou dopravou MHD. S přestavbou komunikačního systému ve městě se předpokládá i úprava směrování stávajících tras MHD a realizace jejích přepravních výkonů a přepravených osob prakticky na úrovní současnosti. Zvýšením elektrizace MHD však musí být zachováno cca 25-30% podílu nezávislé autobusové dopravy z důvodu mimořádných situací a potřeb civilní obrany. Předpokládaný rozvoj MHD na území města a přilehlém okolí je uveden v platném Územním plánu města České Budějovice. Realizace je však ovlivněna především dostatečnou výší finančních prostředků pro zabezpečení jak pevných trakčních zařízení tak vozového parku zejména v trolejbusové dopravě. V následující tabulce jsou pro informaci uvedeny záměry rozvoje MHD na území města, tak jak je předkládá platný ÚPSÚ města České Budějovice z roku nafta (GJ) celkem (GJ) Novohradská Horní detašovaná pracoviště trolejbusy autobusy Celkem

37 Urban Lokalita Záměr 001 Vnitřní město V historickém jádru se předpokládá rozšíření přepravy osob systémem MHD (2 linky) ekologické dopravy-zavedení trolejbusové dopravy event. nasazení citybusů na bázi ekologického pohonu, vytěsní IAD. 002 Sokolský ostrov V současnosti neobsloužená jihozápadní část území bude pokryta izochronou dostupnosti MHD v rámci výstavby T-bus tratí, vedených přes historické jádro. 053 V háječku Předpokládá se provozování trolejbusů, jako subsystému MHD, rozvoj dvou trolejbusových tratí v ulici Gerstnera a Goetheho a DR. Stejskala 044 Lannova Předpokládá se odlehčení komunikace Nádražní od nákladní i IAD a vedení stávajících tras MHD včetně hlavního přestupního uzlu ve městě. 047 Havlíčkova kolonie V lokalitě je navržena substituce autobusové dopravy MHD trolejbusovou. 046 U Novohradské V lokalitě je navržena substituce autobusové dopravy MHD trolejbusovou v ulicích Dukelská a Křížíkova. Nové řešení dopravního systému, výstavba nových komunikací, podjezdů pod ČD, ekologizace dopravy uplatněním IDS železnice-mhd, substituce A-bus T- bus. 016 Na sadech Záměna A-bus T-busem. v ulici Pekárenská, realizace nových trolejbusových tratí, regulace intenzity IAD, preference cílové automobilové dopravy. 015 Za poliklinikou Velká kumulace dopravy MHD v ul. Na sadech, Pro zlepšení obsluhy historického jádra se počítá s převedením části T- dopravy z ulice Na sadech, realizace nových trolejbusových tratí vedených po ulici Biskupská, Krajinská, Dr. Stejskala, U Černé věže. Regulace IAD cílová automobilová doprava, limitovaná průjezdná automobilová doprava. MHD počítá o rozšíření dvou T-bus linek Krajinská, Biskupská Dr. Stejskala, zavedení v ulici Pekárenská. 017 U Pekárenské Nová T-bus trasa v ulici po propojení ulic U Trojice a Klaricova 013 UStaroměstského hřbitova Limitovaná průjezdná automobilová doprava, preference cílové automobilové dopravy. v MHD návrh nové trolejbusové trati po ulici U Trojice. 014 U Voříškova Dvora Nový most přes Vltavu pro MHD, pěší a cyklisty, Zasmyčkování T-busu po mostě přes Vltavu, ulicí U Trojice na Pražskou a odbočnou větví po Plzeňské ulici. 003 Loděnice Prodloužení ulice U Trojice přes Vltavu do ul. O. Nedbala vedení trasy T-bus 037 V hluboké cestě Nezastavěné, do budoucna rozvojové území pro bytovou výstavbu. Obsluha MHD autobusy MHD na Ledenické silnici. 040 Pohůrka Hromadná doprava zajištěna MHD autobusy 039 U Dobrovodského potoka Pohůrka Předpokládá se v severní části lokality výstavba nízkopodlažní obytnou zástavbou a spolu s tím zabezpečení dopravou MHD. Tab. č Záměry rozvoje MHD v Českých Budějovicích Z dopravního, energetického a ekologického hlediska se předpokládá: prakticky stagnace či pouze mírný nárůst přepravní práce a dopravních výkonů zvyšování podílu elektrické trakce substitucí za stávající autobusovou dopravu při zachování nutného podílu nezávislé trakce pro situace ohrožení (povodně, požáry ) ve výší cca 30% celkových realizovaných přepravních výkonů systémem MHD rozšiřování elektrické trakce do lokalit s nově budovanou bytovou a ostatní zástavbou, pokud to bude vzhledem k budování trakčních zařízení a vytížitelnosti tratí ekonomicky výhodné pokles trakční spotřeby pohonných hmot a elektrické energie na cca 82% zlepšení životního prostředí vlivem snížení vyprodukovaných škodlivin autobusovou dopravou jako liniového zdroje znečišťování ovzduší 35

38 Železniční doprava Železniční zaujímá důležitou roli v přepravě osob i nákladů jak nadregionální (vč. mezistátní) tak regionální dopravě. Dopravní výkony včetně posunu jsou provozovány majoritně střídavou elektrickou trakcí 25 kv, 50Hz a v menší míře trakcí motorovou. Elektrická trakce je napájena z vlastních TS 110 /25 kv, 50 Hz, elektřina je účtována ve speciálním tarifu B10. Trakční spotřeba motorové nafty pro motorovou trakci a posun na území města významným způsobem neovlivní životní prostředí města. Silniční doprava Kromě MHD je na komunikacích vedených v katastru města realizována silniční doprava veřejná i neveřejná nákladní i osobní se spotřebou pohonných hmot motorová nafta, automobilový benzín. Jedná se osobní automobily, lehké a těžké nákladní automobily, autobusy ČSAD. Pro orientaci je uvedena roční spotřeba pohonných hmot za jednotlivé druhy dopravních prostředků propočítaná na základě ujetých kilometrů a průměrné měrné spotřeby na daných komunikacích na základě údajů ze statistického sčítání dopravy. Spotřeba paliv a energie silniční dopravou v Českých Budějovicích t GJ nákladní automobily nad 3,5 t nafta osobní automobily do 3,5 t benzín Celkem x x Tab. č Spotřeba pohonných hmot silniční dopravou Výhled rozvoje silniční dopravy Zabezpečení přepravy osob i nákladů na území města bude uspokojováno podle potřeby v souladu s požadavky v jednotlivých lokalitách úzce souvisejících s výstavbou bytovou, průmyslu a služeb. Navíc nelze opominout ani výkony osobní a nákladní dopravy realizované tranzitní přepravou přes a po území města České Budějovice. Předpokládá se že dojde: úpravou komunikačního systému k vytěsnění části silniční dopravy mimo území města výkony silniční dopravy realizované ve městě i přes celkový možný nárůst v širším území Českých Budějovic budou prakticky stagnovat na stávající úrovni nebo poklesnou dojde k obměně vozového parku za dopravní prostředky s nižší měrnou spotřebou a vyšším stupněm ekologického spalování lepší emisní charakteristiky v případě nárůstu silničních dopravních výkonů ve městě bude spotřeba pohonných hmot na stávající úrovni díky nižším měrným spotřebám Spotřeba automobilového benzinu, motorové nafty a elektrické energie dopravou Elektrická energie MWh Motorová nafta t Automobilový benzin t Spotřeba energie celkem GJ Tab. č Trakční spotřeba motorové nafty, automobilového benzinu a elektrické energie silniční automobilovou dopravou a MHD Dopravní i energetické údaje o trakční spotřebě byly použity při zpracování rozptylové studie města pro kategorii REZZO IV liniové zdroje znečišťování ovzduší. 36

39 1.3 Systémy zásobování energií V řešeném území se v současnosti uplatňují při krytí potřeb energie všechny síťové i nesíťové formy energetického zásobování. Dodavateli síťových energií v řešeném území jsou: " Jihočeská plynárenská, a-.s (JČP, a.s.) subsystém zemní plyn " Jihočeská energetika, a.s. (JČE, a.s.) - subsystém elektrické energie " Teplárna České Budějovice, a.s. (TČB, a.s.) subsystém CZT Dodavateli nesíťových energií jsou společnosti zabývající se prodejem tuhých a kapalných paliv, zkapalněných plynů a paliv na bázi obnovitelných zdrojů energie.podíl alternativních zdrojů na celkové spotřebě paliv a energie v území zůstává nadále velmi nízký. V území je lokalizováno podle zákona č. 309/1991 Sb. celkem 7 velkých zdrojů znečišťování ovzduší od 5 MW tep. (zdroje tepla, technologie v průmyslu event jejich kombinace, spalovna) REZZO I, z toho jsou podle nového zákona č.86/2002 Sb. 2 v kategorii zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší nad 50 MW tep a to Teplárna České Budějovice, a.s.novohradská (TČB) a Výtopna Vráto (VVR), jako zdroje tepla soustavy CZT města České Budějovice. spalujících zemní plyn a nízkosirné hnědé uhlí. Mezi vetší subjekty s vlastními kotelnami, vedle výše uvedených TČB a VVR patří ČKD Kutná Hora a.s (dříve Slévárna Škoda) na hnědé uhlí a KOH-I-NOOR s kombinovaným zdrojem tepla na zemní plyn a dřevní odpad z vlastní produkce. Město je až na výjimky plošně zplynofikováno, zemní plyn je využíván v lokalitách, kde není uplatněno CZT spolu s elektrickou energií nejenom k vaření a pečení, ale i topení. Zbývající zástavba je vytápěna tuhými palivy event. v malém zastoupení kapalnými palivy a elektrickou energií. Podrobně v číselném vyjádření je podíl jednotlivých forem energie na krytí potřeb v území uveden v kapitole Subsystém elektrické energie V současnosti jsou výhradním dodavatelem elektrické energie pro spotřebitele v průmyslu, terciární sféře v bydlení, zemědělství a dopravě na území města České Budějovice JČE, JIHOČESKÁ ENERGETIKA, a.s., Lannova 16, České Budějovice. Elektrická energie je jedinou formou energie, která je plošně dostupná všem zájemcům na území města. Výroba elektrické energie na zdrojích rozmístěných na území města (teplárenský zdroj soustavy CZT, vodní elektrárny) je určena převážně pro vlastní spotřebu vlastníka provozovatele. Stávající elektrické sítě Město České Budějovice je napojeno z hlediska odběru elektrické energie na elektrizační soustavu České republiky. Z hlediska zásobování a napojení elektrické energie jsou elektroenergetická zařízení rozdělena do těchto hladin: Velmi vysoké napětí VVN k (provozováno ČEPS, a.s.) Velmi vysoké napětí VVN kv Vysoké napětí VN - 22 kv 37

40 Nízké napětí NN (venkovní a kabelová vedení) Velmi vysoké napětí VVN kv Elektrizační soustava VVN kv je hlavní soustava elektro-energetických vedení v České republice, do které dodávají tepelné a jaderné elektrárny elektrickou energii. V této soustavě jsou začleněny transformovny TR 400/110 kv pro distribuci elektrické energie po vedeních 110 kv. Vedení 400 kv prochází severně nad městem a je z něho napojena TR 400/110 kv Dasný, která je hlavním napájecím uzlem pro Jihočeský kraj, včetně Českých Budějovic. TR Dasný byla vybudována v roce 1979 a v současné době jsou osazeny 2 transformátory po 250 MVA. Na úrovni 110 kv má rozvodna rozsah 24 polí venkovního provedení se 3-mi přípojnicemi a pomocnou přípojnicí. Do spádové oblasti města zasahuje i Jaderná elektrárna Temelín o výkonu 2 x 1000 MW. Tento výkon je vyveden do transformovny TR 400/110 kv Kočín, která je v těsné blízkosti elektrárny. TR Kočín slouží i pro napájení ostrovní soustavy 110 kv. Dále je v současnosti vybudováno vedení VVN kv mezi rozvodnami 110 kv Kočín a Dasný, které bude podle předpokladu sloužit jako provozní záloha v případě poruchy v TR Dasný. Velmi vysoké napětí VVN kv Z výše uvedené TR Dasný jsou vyvedena vedení VVN kv, která probíhají okolo města východním a západním směrem a jsou zakruhovány cca 60 km jižně od města v TR 110/22 kv Lipno. Dále je z TR Dasný vybudováno vedení VVN, ukončené jedním potahem v TR Škoda Tím je zajištěna spolehlivá dodávka elektrické energie ze soustavy VVN do oblasti města. V současnosti je v soustavě 110 kv pro potřebu města k dispozici 5 TR VVN/VN: trakční rozvodna TR 110/27 kv ČD Nemanice (jen pro potřeby ČD) distribuční transformovna TR 110/22 kv Sever, distribuční a průmyslová transformovna TR 110/22/6 kv Škoda distribuční transformovna TR 110/22 kv Mladé distribuční transformovna TR 110/22 kv Západ. Všechny distribuční transformovny TR VVN/VN jsou postaveny na typový výkon 2x 40 MVA. Vysoké napětí VN - 22 kv - venkovní vedení Z TR 110/22 kv je proveden rozvod 22 kv do prostoru města a spádového území. Převážná část vývodů VN je provedena kabely vyvedenými na venkovní vedení VN. V zastavěné části města je malá část venkovních vedení, pouze zbytky. Jedná se především o průmyslové části města Husova kolonie, Hlinsko - Vrbenská, mezi Voříškovým dvorem a sídlištěm Vltava a obytná část Suché Vrbné. Tato vedení slouží jako propojky kabelových vedení VN a budou postupně nahrazována kabelem. Rezerva v přenosu elektrického výkonu je pro současný stav dostačující. Venkovní vedení v okolí města tvoří uzavřené okruhy, které budou nadále plně respektovány. Vysoké napětí VN - 22 kv - kabelové vedení Převážná část rozvodu VN - 22 kv je v katastrálním území města provedena kabely uloženými do země. Starší trasy VN jsou provedeny kabelem o průřezu 120 mm 2, novější a hlavní napájecí trasy jsou provedeny kabely o průřezu 240 mm 2. Veškeré rozvody VN - kabely a trafostanice, které byly v minulosti provozovány napětím 5 kv, byly již zrekonstruovány na napětí 22 kv. 38

41 Kabelové vedení VN je v dobrém technickém stavu a vyhovuje pro stávající přenosy výkonů. V centrální části města je tato síť spínána a ovládána v 5-ti spínacích stanicích. Hlavní spínací stanicí je rozvodna R 22 kv Střed umístěná v teplárně Novohradská, která zajišťuje zásobování elektrickou energií v centrální a historické části města. Trafostanice VN/NN - TS 22/0,4 kv Podstatnou část trafostanic tvoří zděné kabelové stanice v těsné zástavbě města, které jsou převážně provedeny typu 2x 630 kva a 1x 630 kva. V průmyslových areálech jsou pak atypické stanice 1-3x 1000 kva. Tam, kde jsou ještě venkovní vedení VN jsou převážně sloupové stanice typu BTS 630 a 400 kva, ojediněle pak příhradové PTS do 250 kva. Sloupové stanice jsou převážně umístěny v obytných okrajových částech města a průmyslových zónách. Počet trafostanic 22/0,4 kv na území města se pohybuje okolo 320. Trafostanice jsou v dobrém technickém stavu a vyhovují pro dnešní zatížení. Provedení trafostanic, počty a instalované výkony transformátorů v nich nebyly JČE,a.s.sděleny. Došetřeny byly pouze některé údaje o trafostanicích cizích vlastníků. Seznam 322 trafostanic 22/0,4 kv na území města České Budějovice v majetku JČE i cizích je uveden v příloze ÚEK. Sekundární síť Sekundární rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3+N 50Hz, 400/231 V. Rozvodná síť je převážně kabelová, v okrajových částech a okolních obcích i vrchní. Trasy kabelových a venkovních vedení VVN a VN, umístění VVN/VN a VN/NN transformoven na území města je patrný z mapy - Subsystém elektřiny uvedené v mapové příloze Zdroje elektrické energie Na území města pracuje řada malých zdrojů elektrické energie, které jsou součástí výrobních podniků. Jejich výkonové možnosti jsou malé, pokrývají potřebu podniků jen z části a proto nemají vliv na hlavní elektrorozvodnou síť VN a NN ve městě. Za významný zdroj elektrické energie ve městě je možné vyzdvihnout teplárnu na Novohradské. Teplárna Novohradská má 3 generátory s celkovým výkonem cca 66,2 MW el. Do kategorie využití obnovitelných zdrojů energie patří výroba elektrické energie na průtočné vodní elektrárně o výkonu 2x 325 kw Duropack Bupak Papírna, s.r.o. a další zdroje Výroba, spotřeba a prodej elektrické energie vyrobené v území v roce 2001 (MWh) Typ zdroje Výkon (MW) Výroba Vlastní spotřeba Prodej Teplárna České Budějovice, a.s. tepelný 66, Duropack Bupak Papírna, s.r.o.(trilčův jez Vltava) vodní 0, Jiráskův jez Vltava vodní 0, České Vrbné Vltava vodní 1, JVS - ČOV - bioplyn kogenerace 0, Celkem 68, Tab. č Zdroje a výroba elektrické energie v území Ochranná pásma elektroenergetických zařízení Ochranná pásma v elektroenergetice jsou dána novelizovaným Zákonem č. 458/2000 Sb. o podmínkách a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) nabývající účinnost dne 1. ledna

42 Odběratelská základna Dodávaná elektrická energie je rozdělena podle kategorií odběru a vstupuje tak do konečné energetické bilance města. Počet odběratelů v kategoriích MOP (kat.c) a VO (kat. B) je v jednotlivých letech proměnlivý a je zejména v kategorii MOP ovlivněn vznikem a zánikem podnikatelských subjektů na území města. Výše odběru MOO (kat. D) obyvatelstvo je v současnosti ovlivňována do značné míry realizací úsporných opatření a provozováním energeticky úspornějších spotřebičů. Podle Zákona č. 458/200 Sb. jsou již v současnosti uzavírány smlouvy na dodávky elektrické energie mezi odběrateli a dodavateli v kategorii oprávněný zákazník. Celková spotřeba za řešené území města České Budějovice a její struktura podle kategorií odběratelů je uvedena v následující tabulce a na obrázku. Spotřeba elektrické energie v Českých Budějovicích v roce 2001 (MWh) 2001 MOO - obyvatelstvo (kat. D) MOP - podnikatelský maloodběr (kat. C) VO - velkoodběr (kat. B) Celkem Tab. č Spotřeba elektrické energie podle kategorie odběratele Struktura spotřeby elektrické energie podle kategorií odběratelů v Českých Budějovicích v roce 2001 (MWh) MOO - obyvatelstvo (kat. D) 23% VO - velkoodběr (kat. B) 60% MOP - podnikatelský maloodběr (kat. C) 17% Obr. č. 2 - Struktura spotřeby elektrické energie podle kategorií odběru 40

43 Spotřeba elektrické energie v Českých Budějovicích (MWh) 2001 Městská část Podnikatelský Domácnosti maloodběr Velkoodběr Celkem České Budějovice České Budějovice České Budějovice České Budějovice České Budějovice České Budějovice České Budějovice Celkem Veřejné osvětlení Městská hromadná doprava České Budějovice celkem Tab. č Spotřeba elektrické energie podle kategorie odběru a městské části Energetická bilance - výhled Výhledové potřeby zásobování města České Budějovice elektrickou energií a nároky na rozvoj tohoto energetického systému byly převzaty z nového a v současnosti platného ÚPM České Budějovice, konzultovány a aktualizovány s pracovníky JČE, a.s. Vlivem výstavby nových objektů budou kladeny i požadavky na výstavbu nových energetických zařízení. V novém územním plánu jsou navrženy plochy pro: obytnou zástavbu, smíšenou funkci (tj. bydlení s občanskou vybaveností), občanskou vybavenost (tj. prodejny, služby, administrativa, drobná výroba, správa,..., atd.) sport, rekreaci, městskou a veřejnou zeleň obchodní, výrobní a průmyslovou činnost. Pro obytnou zástavbu byly zpracovány všechny dostupné údaje, které jsou udávány v měrné jednotce - bytové jednotky. Pro ostatní navržené plochy, (kromě plochy sportu, rekreace a zeleně), byla vzata jako jednotka plošná výměra pozemků. Vstupní energetické údaje: Pro výpočet výkonové bilance v obytném území byl užit, dle ČSN , koeficient elektrizace k B = 7 kw/bj. Pro výpočet příkonu občanské vybavenosti, výrobních a průmyslových ploch byl užit koeficient k o = 0,15 kw/m 2. Obě tyto hodnoty jsou maximální a v celkových součtech je uvažováno se značnou nesoudobostí jednotlivých odběrů. Ve struktuře energetické bilance města se i nadále předpokládá maximální uplatnění dnes již rozšířených médií - teplo z CZT a zemní plyn, elektrická energie zůstane i nadále základním energetickým mediem. Elektrická energie je v současnosti kromě vytápění využívána hlavně k vaření, ohřevu TUV v obytných sektorech a průmyslových zónách města pro svoji vysokou energetickou účinnost, čistotu a pohodlné využití. Spektrum možností a typů elektrického vytápění je bohaté a vyznačuje se snadnou instalací, bezpečným a spolehlivým provozem. Výhodnost naroste u objektů s dobrými tepelně isolačními vlastnostmi a automatickou regulací. 41

44 Předpoklad rozvoje lokality Číslo urbanu Město celkem Část města Urbanistický obvod Díl města Název lokality počet bytů a vybavenost 7 kw/bj soudobost dle ČSN 0,18 byty občanská vybavennost celkem kw kw soudobě 0,15 kw/m 2 kw soudobě kw soudobě soudobost 0,5 České Budějovice České Budějovice střed Vnitřní město, Jádro Historické jádro , , Sokolský ostrov Vnitřní město, Jádro Sokolský ostrov 0 0, ,50 Vnitřní město, Jádro V Háječku 0 0,00 0 0,00 Vnitřní město, Jádro Dlouhá louka 0 0, ,50 České Budějovice Stromovka Vnitřní město, Staroměstská čtvrť Loděnice 0 0, ,50 Předměstí Čtyři Dvory předm. U Slovanské lípy 0 0, ,50 Předměstí Čtyři Dvory předm. Výstaviště 0 0, , Čtyři Dvory Předměstí Čtyři Dvory předm. Čtyři Dvory domky 0 0,00 0 0, Vysoká škola Předměstí Čtyři Dvory předm. Na sádkách , ,04 Předměstí Čtyři Dvory předm. Univerzita 0 0, , Sídliště Šumava Předměstí Čtyři Dvory předm. Čtyři Dvory střed 0 0,00 0 0,00 Předměstí Čtyři Dvory předm. Sídliště Šumava 0 0,00 0 0, Švábův Hrádek Předměstí Švábův Hrádek U Hada , ,20 Předměstí Švábův Hrádek U Švába , , U Vávrovského rybníka Příměstí Vltava Hvízdal 0 0,00 0 0,00 Příměstí Vrbenské rybníky U Vrbenských rybníků , , Sídliště Vltava Příměstí Vltava Sídliště Vltava , ,62 Příměstí Vltava U řeky 0 0,00 0 0, Přístav Příměstí-Kněžské Dvory Ostrov 0 0,00 0 0, Haklovy Dvory Venkov Haklovy Dvory , , Zavadilka Příměstí Vrbenské rybníky Zavadilka , , Čtyři Dvory-střed Předměstí Čtyři Dvory předm. Čtyři Dvory střed , , Sídliště Máj Příměstí Máj Sídliště Máj , ,80 Příměstí Máj U Branišovské silnice , , České Vrbné Příměstí Vltava Stará cesta , ,60 Příměstí Vltava České Vrbné , ,20 Příměstí Vltava U Staré řeky ,78 0 3,78 Příměstí Vrbenské rybníky Rybníky 0 0,00 0 0,00 Příměstí Vrbenské rybníky U Černiše 0 0,00 0 0,00 České Budějovice U Požární zbrojnice Vnitřní město, Staroměstská čtvrť U Požární zbrojnice 0 0,00 0 0, U Hřbitova Vnitřní město, Staroměstská čtvrť U Staroměstského hřbitova 0 0,00 0 0, Sídliště Na Pražské Vnitřní město, Staroměstská čtvrť U Voříškova Dvora , , Za Poliklinikou Vnitřní město, Pražská čtvrť Za Poliklinikou 0 0 0, , Na Sadech Vnitřní město, Pražská čtvrť Na Sadech 0 0, , U Pekárenské Vnitřní město, Pražská čtvrť U Pekárenské , , Zahrrádky Předměstí-Severní předměstí Zahrádky 0 0, , U Pražské silnice Předměstí-Severní předměstí Suchomelská , ,30 Předměstí-Severní předměstí U Pilmanova dvora 0 0, ,00 Příměstí-Světlická Otýlie 0 0,00 0 0,00 Příměstí-Kněžské Dvory U Kněžských Dvorů 0 0,00 0 0,00 Příměstí-Kněžské Dvory Suchomel 0 0, , Za Voříškovým dvorem Příměstí-Kněžské Dvory Za Voříškovým Dvorem 0 0, , Kněžské Dvory Příměstí-Kněžské Dvory Kněžské Dvory obec , , Nemanice Příměstí Nemanice Nemanice obec , , Dolní Světlíky Příměstí Nemanice Nemanice Světlíky , , Nemanický rybník Příměstí Nemanice Nemanický rybník 0 0, , U Čertíka Příměstí Nemanice U Čertíka , ,72 42

45 Číslo urbanu Město celkem Část města Urbanistický obvod Tab. č Záměry rozvoje města a nároky na zabezpečení elektrickou energií Pro další úspory elektrické energie vyráběné v klasických elektrárnách na fosilní paliva i z jádra je možné využít obnovitelných, netradičních zdrojů energie i ušlechtilých paliv (MVE, kombinovaná výroba tepla a elektřiny v KJ). Předpokládané navýšení požadavků elektrického výkonu zohledňujících předpokládaný rozvoj města k roku 2015 v souladu s platným územním plánem v daných čtvrtích i města celkem podle záměrů územního plánu a přetransformované do členění podle ČSÚ a používané v energetické koncepci je uvedeno v následující tabulce Rozvojové plány Díl města Název lokality počet bytů a vybavenost 7 kw/bj soudobost dle ČSN 0,18 Předpoklad rozvoje lokality občanská vybavennost V současné tržní ekonomice se předpokládá, s ohledem na ceny energií, že využívání elektrické energie bude racionálnější a úspornější. Další rozvoj na tomto úseku je plně v kompetenci JČE, a.s. České Budějovice. Pokud budou vzneseny zvýšené nároky na zásobování elektrickou energií např. otop ve stávající či nové zástavbě, budou tyto posouzeny a v případě ekonomické únosnosti za finanční spoluúčasti města dle platné legislativy v optimální míře uspokojeny. Předpokládá se, že ze strany JČE a.s., vlivem řízení, dojde k zrovnoměrnění denních a ročních diagramů odběru elektřiny. Tím dojde k efektivnějšímu využívání stávajících elektrocelkem kw kw soudobě 0,15 kw/m 2 kw soudobě kw soudobě soudobost 0,5 České Budějovice Na Světlících Příměstí-Světlická Na Světicích 0 0, , Za Otýlií Příměstí-Světlická Za Otýlií 0 0, , Nové Vráto-Průmysl. obvod Příměstí-Světlická Nové Vráto-prům. obv. 0 0, , U Rozumova Dvora Předměstí-Brněnské předměstí U Rozumova Dvora , , Husova kolonie Předměstí-Brněnské předměstí Husova kolonie 0 0,00 0 0, Husova kolonie-zahrádky Předměstí-Brněnské předměstí Husova kolonie Zahrádky , , Nové Vráto Předměstí-Rudolfovské předm. Nové Vráto , , U Křížku Předměstí-Rudolfovské předm. U Křížku 0 0, ,50 Vrbenská Předměstí-Rudolfovské předm. Vrbenská 0 0, ,50 Předměstí- Brněnské předm. Pekárenská 0 0, ,00 Předměstí-Litvínovické předm. Stromovka , ,10 Předměstí-Litvínovické předm. U Litvínovické silnice , ,20 České Budějovice Suché Vrbné- prům. obvod Suché Vrbné-předměstí Suché Vrbné-prům obvod , , Pětidomí Suché Vrbné-předměstí Pětidomí , , U Vrbného Suché Vrbné-předměstí V hluboké cestě , , Suché Vrbné Suché Vrbné-předměstí Suché Vrbné , , U Dobrovodského potoka Suché Vrbné-předměstí U Dobrovodského potoka , , Pohůrka Suché Vrbné-předměstí Pohůrka , , U Rybníčku Suché Vrbné-předměstí U Rybníčku , , Kaliště Venkov Kaliště , , Třebotovice Venkov Třebotovice , ,40 České Budějovice Brněnské předměstí Vnitřní město-vídeňská čtvrť Lannova , ,60 Vnitřní město-vídeňská čtvrť Kasárenská , , U Nádraží Předm. Suché Vrbné-Předm. Nádraží 0 0,00 0 0, U Novohradské Vnitřní město-vídeňská čtvrť U Novohradské , , Havlíčkova kolonie Vnitřní město-vídeňská čtvrť Havlíčkova kolonie , , U malého jezu-u Špačků Přdměstí Mladé U Malého jezu ,04 0 5, Mladé-Červený Dvůr Přdměstí Mladé Mladé Červený Dvůr , , U Špačků-za hřbitovem Přdměstí Mladé U Špačků , ,20 Příměstí-Nové Hodějovice Za hřbitovem , , Nové Hodějovice Příměstí-Nové Hodějovice Nové Hodějovice obec 0 0,00 0 0, Za Potokem Příměstí-Nové Hodějovice Za potokem , ,36 České Budějovice V Háječku Vnitřní město, Linecká čtvrť V Háječku , , U Matice školské Vnitřní město, Linecká čtvrť U Matice školské 0 0,00 0 0, U Pivovaru Vnitřní město, Linecká čtvrť U Pivovaru 0 0,00 0 0, U Malše Příměstí-Rožnov U Malše 0 0,00 0 0, U Plavské silnice Předm.-Krumlovské předm. U Plavské silnice , , Krumlovské předměstí Vnitřní město, Linecká čtvrť Grunwaldova 0 0,00 0 0,00 Předm.-Krumlovské předm. Krumlovská 0 0,00 0 0,00 Předm.-Krumlovské předm. 0 0,00 0 0, Nemocnice Předm.-Krumlovské předm. Nemocnice 0 0, , U Nemocnice Předm.-Krumlovské předm. U Papíren , , Rožnov-sever Příměstí-Rožnov Rožnov Sever , ,60 Příměstí-Rožnov Rožnov Za tratí , , Za Lineckou tratí Příměstí-Rožnov Děkanské pole , , Rožnov-jih Příměstí-Rožnov Rožnov jih , ,80 Celkový příkon a soudobý příkon v kw , ,06 byty 43

46 energetických zařízení. Vlivem nových úspornějších technologií ve stávajícím distribučním sektoru bude ovlivněna hlavně hodnota meziročního nárůstu zatížení elektrických sítí, která se ve vztahu k současné hodnotě bude postupně snižovat. Zásobování elektrickou energií v katastrálním území města bude i nadále zajišťováno ze stávajících napájecích bodů rozvoden VVN/VN. Po vyčerpání rezerv se předpokládá osazení rozvoden výkonnějšími transformátory VVN/VN 40 MVA. Stávající koridory vedení VVN městem budou nadále respektovány včetně ochranného pásma. Stávající VVN soustava má, včetně TR 110/ 22 kv, v současné době dostatečnou rezervu výkonu. Dobudované vedení VVN kv a jeho napojení do TR Škoda zajišťuje spolehlivou dodávku el. energie i v případě, že bude některé ze stávajících napájecích vedení VVN uvažované aglomerace mimo provoz. TR Škoda byla nově rozšířena o VVN pole a novou rozvodnu 22 kv pro distribuci, z které lze vyvést další vývody 22 kv, které lze napojit na stávající rozvod 22 kv ve městě a tak posílit stávající síť VN ve středu města. Velká část výkonu TR je rezervována pro budoucí průmyslový a obchodně-podnikatelský rozvoj v Husově kolonii a celé východní části města. Na základě nárůstu zatížení, podle energetických bilancí, je stávající rezerva výkonu dostačující. Z teplárny na Novohradské je vyveden výkon z elektrárenského bloku kabely VN do rozvoden 22 kv Mladé a Sever, jedná se o důležité propojení. VN rozvod (kabelový i venkovní) má rovněž dostatečnou rezervu výkonu v přenosu pro pokrytí běžného nárůstu odběrů elektrické energie. V případě velkých požadavků (místně už od 0,7 MW) je nutno konkrétní situaci detailně prověřit z hlediska reálnosti investice, ekonomické efektivnosti a dalšího vyžití pro budoucí zástavbu. Předpokládá se: střed města bude posílen novými kabelovými vývody VN 22 kv další kabelizace stávajícího vedení VN a NN ve vnitřním městě a úplná kabelizace vedení VN a NN v nové zástavbě v nové zástavbě v území zahušťování trafostanic- 22/0,4 kv se zasmyčkováním na stávající kabelový rozvod VN. kabelové stanice v obytné zástavbě se předpokládají klasické zděné nebo blokové (typ Betonbau) o výkonu do 2x 630 kva a 1x 630 kva, v místech, kde již nelze stávající trafostanice prostorově rozšířit, budou stanice vyzbrojovány novými technologiemi menších rozměrů. trafostanice, napojené na venkovní přívod VN budou budovány jako sloupové ST do 400 (630) kva nebo věžová do 1-2x 630 kva. v průmyslových zónách budou trafostanice řešeny podle skutečných potřeb investora Přesné umístění stanic, jejich typ a způsob připojení je možno určit až na základě konkrétních požadavků spotřebitelů. Trolejbusová doprava - z velké většiny jsou trasy trakčních napájecích a ovládacích kabelů trolejbusové trakce již vybudovány. Tyto trasy kabelů, trakční měnírny a trolejová vedení budou nadále zachovány. V rámci rozšíření trolejbusové dopravy budou měnírny napojeny do soustavy VN na základě konkrétních požadavků. 44

47 1.3.2 Subsystém zemního plynu Hlavním dodavatelem zemního plynu pro město České Budějovice je JČP, a.s. Jihočeská plynárenská, a.s. Vrbenská 2, České Budějovice. Vysokotlaká síť Nadřazenou vysokotlakou plynovodní síť tvoří Severní větev vybavená potrubím o rozměrech DN 200, DN 150, DN 200/100, Jižní větev vybavená potrubím o rozměrech DN 250, DN 200, DN 150 a DN 100. Popis trasy plynovodů Vysokotlaká plynovodní síť v katastru České Budějovice je zásobována zemním plynem z tranzitního plynovodu. Vlastní vysokotlaká síť pro jižní Čechy je napojena na plynovod DN 600 v předávací stanici v Dubu u Tábora. Vysokotlaký plynovod DN 400 přichází do Českých Budějovic z východní strany a je ukončen poblíž obce Dubičné. Odtud vedou dvě hlavní vysokotlaké větve - severní vybavená potrubím o rozměrech DN 200, DN 150, DN 200/100 a jižní vybavená potrubím o rozměrech DN 250, DN 200, DN 150 a DN 100. V současné době je již dokončena nová předávací stanice u obce Lodhéřov severozápadně od Jindřichova Hradce. Zároveň je dokončen vysokotlaký plynovod z předávací stanice Žíšov do obce Ševětín a připravuje se jeho prodloužení až do Českých Budějovic. Tato dvě odběrná místa umožní další varianty napojení jihočeského regionu na tranzitní plynovod v případě poruch na stávajícím plynovodu DN 400. Severní větev Severní větev vysokotlakého plynovodu vede přes obec Hlinsko, kříží silnici I. třídy č. 34 a pokračuje přes příměstskou čtvrť Vráto směrem k obci Úsilné. Za touto obcí kříží plynovod mezinárodní silnici E55 a mezi obcemi Hrdějovice a Hosín pokračuje severozápadním směrem k městu Hluboká nad Vltavou. Od počátku plynovodu až k regulační stanici v areálu Slévárny je dimenze potrubí DN 200. Dál pokračuje plynovod již ve zredukované dimenzi DN 150. Ze severní větve jsou vysazeny vysokotlaké odbočky. Ve Vrátě je to plynovod DN 200/100, s odbočkou pro Rudolfov, který je ukončen vysokotlakou regulační stanicí v areálu cihelny Jivno. Další odbočka je vysazena u Světlíku a je zakončena vysokotlakou regulační stanicí v Nemanicích a novou regulační stanicí Husova Kolonie, která do pěti let nahradí VTLRS Nemanice. Tento plynovod je v dimenzi DN 150. Krátké odbočky DN 80/100 jsou vysazeny pro obce Borek a Hrdějovice. Jižně od města Hluboká nad Vltavou je vysazena vysokotlaká větev DN 100 ukončená vysokotlakou regulační stanicí v Českém Vrbném. V současné době je také již v provozu vysokotlaký plynovod pro špičkovou teplárnu ve Vrátě. Jižní větev Jižní větev vysokotlakého plynovodu vede od místa napojení u obce Dubičné přes obce Dobrá Voda a Staré a Nové Hodějovice. Odtud pokračuje trasa plynovodu jihozápadním směrem, kříží silnici II. třídy č. 156 a železniční trať a vede dál směrem řece. Malši kříží plynovod u železničního mostu a pokračuje směrem k obci Včelná. Potrubí plynovodu je v celém řešeném úseku v dimenzi DN 250. Také z jižní větve jsou vysazeny vysokotlaké odbočky. Především je to odbočka DN 150 pro vysokotlakou regulační stanici na Dobré Vodě. Dále je to nově vybudovaná větev DN 200 pro vysokotlakou regulační stanici 45

48 v Nových Hodějovicích. Před přechodem řeky Malše je vysazena vysokotlaká odbočka DN 100 pro regulační stanici ve Vidově. Dále jsou vybudovány odbočky z hlavního řadu pro obec Nové Roudné a městskou regulační stanici v Rožnově. Obě jsou v dimenzi DN 100. Tlakové poměry V současné době se výstupní tlak na předávací stanici Lodhéřov pohybuje v rozmezí 2,2 až 2,4 MPa. Přibližně na stejném tlaku jsou provozovány i všechny zmíněné vysokotlaké plynovody. Po dokončení rehabilitace plynovodů bude možné zvýšit provozní tlak v plynovodech a tím zvýšit jejich přepravní kapacitu plynovodů. Materiál a stáří plynovodů Všechny vysokotlaké plynovody jsou v provedení z ocelového potrubí. Toto potrubí je izolováno tovární izolací, popřípadě Bitagitem nebo jinou vhodnou izolační hmotou. Plastové potrubí se pro účely vysokotlakých plynovodů nepoužívá. Plynovod DN 400 je dnes již kompletně rehabilitován. Rehabilitace tohoto plynovodu byla dokončena v roce V současné době je již dokončena i rehabilitace jižní větve DN 250 okolo Českých Budějovic a rehabilitace v úseku od místa napojení po vysokotlakou regulační stanici pro teplárnu v Nových Hodějovicích. V roce 1997 byla dokončena rehabilitace plynovodu až do Českého Krumlova. Severní větev vysokotlakého plynovodu DN 200/150 nebude rehabilitována. Stáří ostatních vysokotlakých plynovodů se pohybuje v rozmezí mezi sedmi až jedním rokem, tedy rok uvedení do provozu Z této relace se vymykají vysokotlaké plynovody pro vysokotlaké regulační stanice v Rožnově, v Nemanicích, na Dobré Vodě a ve Vrátě. Plynovod do Rožnova byl vybudován v roce 1987, plynovod do Nemanic v roce 1980 a plynovod na Dobrou Vodu v roce U těchto plynovodů se dá předpokládat postupná rekonstrukce nebo rehabilitace. Plynovod pro teplárnu ve Vrátě byl postaven v roce Regulační stanice Vysokotlaké regulační stanice umístění stanice typ Tab. č. 46 Vysokotlaké regulační stanice Přehled VTL regulačních stanic nutných pro zásobování katastrálního území města České Budějovice zemním plynem je uveden v příloze ÚEK. Středotlaké regulační stanice jmenovitý výkon (Nm 3 /h) rok uvedení do provozu výstupní tlak (kpa) Nemanice dvouřadá, dvoustupňová Husova kolonie dvouřadá, dvoustupňová České Vrbné dvouřadá, dvoustupňová Dobrá Voda třířadá, jednostupňová Rožnov dvouřadá, dvoustupňová Rožnov I dvouřadá, jednostupňová Nové Hodějovice dvouřadá, jednostupňová Staré Hodějovice dvouřadá, jednostupňová Přehled středotlakých regulačních stanic určených pro zásobování katastrálního území města České Budějovice zemním plyne je uveden v příloze ÚEK. 46

49 umístění stanice Tab. č. 47 Středotlaké regulační stanice Středotlaká síť Popis trasy plynovodů typ jmenovitý výkon (Nm 3 /h) rok uvedení do provozu Vrbenská čtyřřadá, dvoustupňová Na Zahrádce dvouřadá, jednostupňová Heydukova dvouřadá, jednostupňová Klaricova jednořadá, jednostupňová Mladé I jednořadá, jednostupňová Mladé II dvouřadá, jednostupňová Dukelská dvouřadá, jednostupňová Pražská jednořadá, jednostupňová Čtyři Dvory jednořadá, jednostupňová Hlinecká dvouřadá, jednostupňová Vltava dvouřadá, jednostupňová Sokolský ostrov dvouřadá, jednostupňová Nemanice dvouřadá, jednostupňová Plzeňská dvouřadá, jednostupňová Hluboká cesta dvouřadá, jednostupňová Meteor dvouřadá, jednostupňová Jiráskovo nábřeží dvouřadá, jednostupňová Kubatova jednořadá, jednostupňová Středotlaká plynovodní síť v Českých Budějovicích je tvořena čtyřmi páteřními řady. Z jižní strany je plynovod DN 300 napojený na vysokotlakou regulační stanici VTL RS Rožnov Z východní strany města vede plynovod DN 300 od regulační stanice VTL RS Dobrá vody. Ze severovýchodní strany je město napojeno na plynovod DN 300 z vysokotlaké regulační stanice VTL RS Nemanice. Levobřežní část města je ze severní strany napojena na plynovod DN 200/150 z vysokotlaké regulační stanice VTL RS České Vrbné. V okolí čtyřech páteřních plynovodů je s různou hustotou rozložena středotlaká plynovodní síť. Nejhustější středotlaká síť je v okolí regulačních stanic v Rožnově a na Dobré Vodě. Poměrně rozvětvená síť středotlakých plynovodů je také v oblasti Sídliště Vltava. Samostatnou kapitolou je nově vybudovaný středotlaký plynovod DN 500 pro českobudějovickou teplárnu. Tento plynovod vede z regulační stanice v Nových Hodějovicích Novohradskou ulicí až do areálu teplárny. Rožnovská větev Jižní větev středotlakého páteřního řadu začíná u regulační stanice umístěné na jižním okraji Českých Budějovice v příměstské čtvrti Rožnov. Od regulační stanice vede plynovod ulicí Bohumila Kafky přes ulici J. Hůlky na Lidickou třídu. Po Lidické třídě vede trasa plynovodu ke křižovatce s ulicí J. K. Chmelenského, lomí se vlevo přes Beránkovo nábřeží do ulice P.J.Šafaříka. Touto ulicí vede do ulice Papírenská a dál ulicí Purkyňova do Ulice Tiché. Z Tiché ulice kříží plynovod ulici Boženy Němcové do ulice Máchovy a touto ulicí vede až k železniční trati. Podél kolejí pak pokračuje trasa plynovodu ulicí U zastávky a Roudenskou až k řece Malši. Na levém břehu řeky u železničního mostu podchází plynovod kolejiště a zároveň kříží řeku. Od řeky pokračuje trasa plynovodu podél kolejí okolo areálu a.s. Motor k ulici Novohradská. Odtud pokračuje ulicí kapitána Nálepky, částečně ulicí U dráhy, kříží železniční trať a podél kolejí vede Dobrovodskou ulicí ke křižovatce s ulicí Vrbenskou. Zde se spojuje s východní větví páteřního plynovodu ve středotlaké regulační stanici v areálu plynárny. Plynovod této větve je v úseku od regulační stanice v Rožnově až k středotlaké regulační stanici v areálu nemocnice veden v dimenzi DN 300. V dalším úseku od regulační stanice až 47

50 k regulační v ulici U zastávky je dimenze plynovodu DN 150. Odtud vede plynovod až k středotlaké regulační stanici Mladé v ulici U dráhy v dimenzi DN 250. Zbylá část plynovodu až k středotlaké regulační stanici v areálu plynáren je v dimenzi DN 300. Dobrovodská větev Plynovod této větve vychází z vysokotlaké regulační stanice VTL RS Dobrá Voda. Odtud pokračuje Dobrovodskou ulicí k ulici K dolíčku a dál kulici Vrbenské. Vrbenskou ulicí vede trasa plynovodu přes křižovatku s ulicí Dobrovodskou k viaduktu na Rudolfovské ulici. Před viaduktem kříží Rudolfovskou ulici a podél kolejí vede k areálu a.s. Sfinx. Zde kříží železniční trať do ulice Nádražní. Tudy vede do ulic Pekárenská, Klaricova, Nerudova a Jírovcova. Z ulice Jírovcova vede plynovod opět do ulice Nádražní. Touto ulicí vede až na Pražskou třídu, kde se spojuje se severovýchodní větví. Plynovod je v celé své délce veden v dimenzi DN 300. Nemanická větev Ze severovýchodní strany českých Budějovic vede plynovod z vysokotlaké regulační stanice VTL RS Nemanice umístěné poblíž rybníka Světlík na ulici Okružní. Plynovod vede po Pražské třídě až ke křižovatce s ulicí Plzeňská. Zde je propojen s Dobrovodskou větví a dál pokračuje Plzeňskou ulicí až na pravý břeh Vltavy. Přechází řeku Vltavu a za ní i levobřežní komunikaci směrem k areálu Výstaviště. Zde je propojen s levobřežním plynovodem z vysokotlaké regulační stanice České Vrbné. Plynovod je v celé své délce veden v dimenzi DN 300. Severovýchodní páteřní větev bude rekonstruována od křižovatky ulic Pražská a Nemanická po křižovatku Pražská a Plzeňská. Dále je navržena rekonstrukce tohoto plynovodu v celém úseku ulice Plzeňské, až k řece. Na levém břehu řeky bude rekonstruován plynovod od středotlaké regulační stanice u kasáren v ulici E. Rošického, ulicí J. Boreckého až k levému břehu řeky Vltavy. Litvínovská větev Ze jižní strany českých Budějovic vede plynovod z vysokotlaké regulační stanice VTL RS Litvínovice umístěné poblíž letiště. Plynovod vede po Litvínovské silnice v souběhu se silnicí E55. V Litvínovicích se od něj odděluje větev směrem na Mokré, plynovod pokračuje podél Stromovky a Dlouhé louky, kde přechází u Sportovní haly hlavní čtyřproudou silnici a pokračuje až k Dlouhému mostu, kde se zapojuje do subsystému města. Českovrbenská větev Plynovodní řad vede z vysokotlaké regulační stanice v Českém Vrbném Husovou ulicí směrem k sídlišti Vltava. Před křižovatkou s ulicí Jakuba Krčína vede trasa do prostoru sídliště, kterým prochází ulicemi Jakuba Krčína, Otavská Vodňanská a J. Boreckého. Před areálem výstavište se plynovod napojuje na Nemanickou větev. Plynovod je od regulační stanice až na sídliště Vltava veden v dimenzi DN 200. Přes vlastní sídliště je dimenze plynovodu DN 150. Materiál a stáří plynovodů Středotlaké plynovody v Českých Budějovicích jsou z převážné většiny vybudovány z ocelového potrubí. Současný trend provozovatele je nahradit ocelové potrubí potrubím z lineárního polyethylenu. Většina nových a projektovaných plynovodů je navržena již z tohoto materiálu. V současné době jsou však z lineárního polyethylenu pouze některé kratší úseky středotlaké sítě, jako například plynovod D110 u Vrbenské ulice nebo plynovod v ulici Karolíny Světlé pro areál Jednoty. Podle stáří a technického stavu jednotlivých plynovodů jsou postupně rekonstruovány větve plynovodních řadů. Provozovatel každoročně zpracovává plán rekonstrukcí plynovodů, který se aktualizuje v závislosti na okamžitých podmínkách. Ze středotlakých plynovodů je navržena na rekonstrukci část Rožnovského hlavního řadu v úseku od středotlaké regulační stanice v Heydukově ulici přes regulační stanici v Mladém až ke křižovatce ulic Dobrovodská 48

51 a U lávky. K rekonstrukci je také navržen páteřní řad z vysokotlaké regulační stanice Dobrá Voda v podstatě v celé své délce spolu s vedlejšími větvemi v ulici Pekárenská a U cihelny. Tlakové poměry Středotlaká plynovodní síť v Českých Budějovicích je vzhledem ke svému technickému stavu provozována na provozním tlaku 100 kpa. Vysokotlaké regulační stanice jsou konstruovány tak,aby bylo možno zvýšit provozní tlak v potrubí až na 300 kpa. Zvýšením tlaku v potrubí by vzrostla i přepravní kapacita středotlaké plynovodní sítě. Tomuto zvýšení však musí předcházet rehabilitace technicky nevyhovujících částí středotlaké sítě. Dále by v případě zvýšení provozního tlaku plynu bylo nutné vyměnit regulátory u většiny odběrných míst. Vzhledem k finanční náročnosti těchto nezbytně nutných úprav nelze v dohledné době zvýšení tlaku plynu ve středotlaké síti předpokládat Nově vybudovaný plynovod DN 500/350 pro Teplárnu je provozován na tlak 300 kpa. Rekapitulace STL plynovodů STL plynovody v Českých Budějovicích Potrubí z lineárního Ocelové potrubí polyethylenu Dimenze potrubí Délka (m) Tab. č Středotlaká síť zemního plynu základní údaje Nízkotlaká síť Dimenze potrubí Délka (m) DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN Celkem Celkem Popis trasy plynovodů V plynofikaci města České Budějovice převažuje nízkotlaká plynovodní síť. Tato síť zaujímá v podstatě celé centrum města a některé okrajové lokality. Území plynofikované nízkotlakými plynovody je ohraničeno z jihu ulicí Ludvíka Kuby, ze severu ulicí Plzeňskou, ze západu řekou Vltavou a z východní strany železniční tratí. V této oblasti je poměrně hustá nízkotlaká plynovodní síť. Mimo to, jsou nízkotlakými plynovody plynofikovány další okrajové části města. Za viaduktem je to oblast Suché Vrbné a Pětidomí. Na severovýchodním okraji města je to oblast Nemanice. Na levém břehu řeky Vltavy je to část sídliště Vltava a sídliště Šumava ve Čtyřech Dvorech s přilehlou zástavbou rodinných domků v okolí ulic Otakara Ostrčila a Antonína Slavíčka. Materiál a stáří plynovodů Nízkotlaká plynovodní síť v Českých Budějovicích je poměrně stará. Velká část nízkotlakých plynovodů vyžaduje rozsáhlou rekonstrukci. Rekonstrukce plynovodu se průběžně provádí na základě investičního plánu provozovatele a dle naléhavosti poruch na jednotlivých plynovodech. V současné době jsou navrženy k rekonstrukci tyto lokality: V jižní části města ulice Preslova, Tichá a ulice Pabláskova, Grünwaldova, Boženy Němcové, S.K. Neumanna, U Vltavy a další. 49

52 Nízkotlaké plynovody jsou v převážné většině z ocelového potrubí. Většina nově budovaných nebo rekonstruovaných plynovodů je již z lineárního polyethylenu. Plastové potrubí je uloženo v celé délce Dukelské ulice a v kratších úsecích v obvodech Rožnov a Čtyři Dvory. Tlakové poměry Výstupní tlak na středotlakých regulačních stanicích, které zásobují nízkotlaké plynovodní sítě je nastaven na kpa.tlakové poměry ve vlastní síti jsou ve velké míře závislé na velikosti okamžitého odběru v dané lokalitě. Rekapitulace NTL plynovodů NTL plynovody v Českých Budějovicích Potrubí z lineárního Ocelové potrubí polyethylenu Dimenze potrubí Délka (m) Dimenze potrubí Délka (m) DN 50 DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN DN Celkem Celkem Tab. č Nízkotlaká síť zemního plynu základní údaje Ochranná pásma v plynárenství Ochranná pásma v plynárenství jsou dána novelizovaným energetickým zákonem č. 458/2000 Sb., nabývající účinnosti dne 1. ledna 2001 v 68. Bezpečnostní pásma, jejich definování a rozsah jsou rovněž uvedeny v zákoně č 458/2000 Sb.v 69 a jeho příloze. Rozvoj zásobování zemním plynem V souladu se závěry ÚP České Budějovice byla navržena některá opatření směřující jednak k rozšíření plynofikovaných území a jednak k posílení stávajících plynovodních sítí. V prvním případě se jedná především o lokalitu Husovy kolonie a Za Otýlií. V této lokalitě je ÚP navržena poměrně rozsáhlá zástavba bytových domů a rodinných domků, ve východní části pak průmyslová zóna. Vzhledem k velkému objemu předpokládaných odběrů plynu zde byla realizována výstavby regulační stanice VTL RS Nm 3 /hod. Trasy navržených plynovodů respektují navržený komunikační skelet. Další rozšíření středotlaké sítě je navrženo v lokalitě Rožnov - sever. Jedná se o výstavbu distribučních skladů a administrativních budov, částečně také rodinných domků. Navržená síť bude napojena na stávající středotlakou síť. Nové plynovody jsou navrženy také v lokalitě Suchomel. V této lokalitě se jedná o prodloužení stávajícího plynovodního řadu a jeho rozvětvení k jednotlivým průmyslovým areálům. 50

53 Rozšíření středotlaké plynovodní sítě je navrženo v lokalitě Voříškův dvůr. V této lokalitě je územním plánem navržena zástavba bytových domů. Navržená plynovodní síť bude napojena na stávající středotlaký plynovod. STL plynovody většího rozsahu jsou projektovány pro místní části České Budějovice - Třebotovice, Kaliště, Haklovy Dvory. Všechny popsané lokality byly detailně řešeny v územním plánu zóny. Navržené plynovody jsou kapacitně postačující a napojení ze stávající sítě výrazným způsobem neovlivní její přepravní kapacitu. Pro posílení stávajících plynovodních sítí je ve fázi projektových příprav vysokotlaký plynovod a regulační stanice situovaná jihovýchodně od obce Planá u Českých Budějovic. Z této regulační stanice je navržen středotlaký plynovod, ze kterého budou napojeny dosud neplynofikované lokality Stromovka a Dlouhá louka. Plynovod bude propojen se stávajícím středotlakým řadem v oblasti regulační stanice za Dlouhým mostem. Jedna větev plynovodu přejde na pravý břeh Vltavy v lokalitě V háječku. Zde je pro posílení nízkotlaké sítě v oblasti centra a jižně od centra navržena středotlaká regulační stanice. Z regulační stanice bude veden nízkotlaký plynovod, který bude propojen s nízkotlakým řadem v Mánesově ulici. S posílením nízkotlaké sítě v jižní části města souvisí také navrhované zvýšení dimenze potrubí středotlakého plynovodu mezi regulačními stanicemi v ulici Heydukova a v areálu nemocnice. Další opatření pro posílení nízkotlaké plynovodní sítě je navrženo v lokalitě Pohůrka. Zde je navrženo propojení nízkotlaké sítě (přes regulační zařízení) v ulici Ledenická na středotlaký plynovod vedoucí z Dobré Vody. Další propojení je navrženo v oblasti školy v ulici Třešňová. Zde bude provedeno propojení obou sítí přes středotlakou regulační stanici umístěnou v areálu školy. V lokalitě Havlíčkova kolonie je navrženo zvýšení dimenze potrubí v úseku od regulační stanice k ulici K. Buriana. Tím se zvýší přepravní kapacita sítě a bude možné napojit další navrhované odběratele v dané lokalitě. Městská část UO rozvojové oblasti zásobování zemním plynem České Budějovice Historické jádro České Budějovice Švábův Hrádek 065 Zavadilka 067 U Branišovské silnice České Budějovice U Voříškova Dvora 023 Světlíky České Budějovice U Rozumova Dvora 031 Husova kolonie-zahrádky 027 Za Otýlií České Budějovice V hluboké cestě U Novohradské Havlíčkova České Budějovice 6 046, 047 kolonie České Budějovice Rožnov -Za tratí Tab. č Rozvojové oblasti zásobování plynem Navržená opatření i nové plynovody byly konzultovány a odsouhlaseny provozovatelem - Jihočeskou plynárenskou a.s.české Budějovice. Odběratelská základna Z aktuálních údajů ze sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 vyplývá, že zemní plyn je zaveden do 82,7% trvale obydlených domů na území města České Budějovice a do 70,1% trvale obydlených bytů. 51

54 Technické vybavení * abs. % abs. % Trvale obydlené domy Celkem Plyn ze sítě , ,7 Trvale obydlené byty Celkem Plyn ze sítě , ,1 * ZP, způsob otopu Tab. č Vybavenost domovního a bytového fondu zemním plynem Dodávka zemního plynu od Jihočeské plynárenské, a.s. Spotřeba zemního plynu v Českých Budějovicích v roce 2001 (tis. m 3 ) Domácnosti Podnikatelský maloodběr Velkoodběr Celkem Tab. č Spotřeba zemního plynu v členění podle kategorie odběru Struktura spotřeby zemního plynu podle kategorie odběru Velkoodběr 33% Domácnosti 50% Podnikatelský maloodběr 17% Obr. č. 3 Struktura spotřeby zemního plynu podle kategorií v roce Subsystém centralizovaného zásobování teplem Základní údaje V současnosti je město české Budějovice podle způsobu užití a to v průmyslu, terciární sféře v bydlení, zemědělství a dopravě zásobováno teplem jednak ze soustavy CZT města a dále z vlastních decentralizovaných zdrojů tepla kategorie velký, střední a malý znečišťovatel ovzduší a lokáních topidel zejména v bytové sféře. Zdroje tepla Tepelné zdroje lze rozdělit na: zdroje tepla pro centrální zásobování teplem (CZT) kotelny 52

55 spalovny nebezpečných odpadů ostatní zdroje tepla Centralizované zásobování teplem Soustava centralizovaného zásobování teplem (dále jen soustava nebo systém CZT) je v Českých Budějovicích hlavním dodavatelem tepla pro potřeby vytápění a přípravu teplé užitkové vody (TUV). Díky primárnímu teplonosnému médiu, jímž je pára, však také zajišťuje dodávky energie(páry) pro technologické účely několika místním výrobním podnikům. Svým výkonem a délkou tepelných sítí se řadí mezi 10 největších zdrojů teplárenství s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie. Kombinací parních (primárních) a horko- či teplovodních (sekundárních ) rozvodů pokrývá velkou část katastru města. Soustavu CZT ve městě České Budějovice (zdrojová i distribuční část) v současnosti spravuje akciová společnost Teplárna České Budějovice, a.s. (TČB) Novohradská 32, která byla založena v roce 1994 FNM ČR. Hlavními akcionáři jsou 80% podílem Město České Budějovice, 17,84% podílem Energetika-Invest, s.r.o a 2,16% ostatní. Svou velikostí z hlediska zdrojů a délkou tepelných sítí se řadí mezi 10 největších teplárenských společností v ČR. Kombinací parních (primárních) a horko- či teplovodních (sekundárních ) rozvodů pokrývá velkou část katastru města. Společnost provozuje soustavu CZT na základě státních licencí na výrobu a rozvod tepla udělené ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. Energetickým regulačním úřadem. Zdrojová část systému CZT Dodávky tepla do soustavy CZT ke spotřebitelům zajišťovány ze dvou hlavních zdrojů Teplárny České Budějovice, a.s. na Novohradské 32 jako základního zdroje a Výtopny Vráto jako špičkového zdroje. Oba jsou zdrojem páry dodávané do primárních rozvodů tepla ve městě, přičemž z teplárny je dodávána pára ve dvou tlakových úrovních - nízkotlaká a vysokotlaká - z výtopny pak jako nízkotlaká. Teplárna České Budějovice, a.s. Teplárna, s průběhem výstavby v letech a dostavbou v letech prošla do dnešní podoby technickým vývojem, daným požadavky energetickými nejen ze strany spotřeby paliv a energie ve zdrojové části ale i spotřeby tepla a elektrické energie, ekologickými a ekonomickými. Po řadě rekonstrukcí původně nainstalovaného technologického vybavení kotelny a strojovny došlo po roce 1990 k zásadním technickým úpravám na zařízení, které byly tyto: v roce 1992 generální oprava K12, výměna trubek varného systému za membránové stěny, výměna přehříváku, eka a luva, oprava elektroodlučovače, aby kotel plnil emisní limity pro tuhé látky v roce 1993 rekonstrukce K10, úplná výměna kotle včetně bubnu, příprava kotle na plnou plynofikaci a navýšení výkonu v roce 1994 rekonstrukce K9, úplná výměna kotle včetně bubnu, příprava kotle na úplnou plynofikaci a navýšení výkonu (stejně jako u předcházejícího kotle) generální oprava TG3 (4 mil. Kč) v roce 1995 rekonstrukce K11, úplná výměna kotle včetně bubnu automatické řízení kotlů: 53

56 1992 K10, K K9, K kontinuální měření emisí SICK v roce 1996 byla provedena na kotlích K9 a K10 rekonstrukce na spalování zemního plynu v roce 1997 byla provedena instalace stabilizačních a výkonových hořáků na zemní plyn na kotli K11 a v roce 1998 na K12 a zrušeno mazutové hospodářství výstavby CHÚV III 1989 (1994 přístavby jedné linky na úpravu vody), CHÚV I rekonstrukce 1997 (navýšení výkonu) suchý odběr popelovin míchací a distribuční centrum I. etapa v roce 1997,II. etapa 1999 K9 K10 K11 K12 Výrobce x ČKD Dukla ČKD Dukla ČKD Dukla ČKD Dukla Typ kotle x parní parní parní parní Rok výroby (uvedení do provozu) x Rok uvedení do provozu Základní technické údaje kotlů Teplárna České Budějovice, a.s. x 1996 rekonstrukce na ZP 1996 rekonstrukce na ZP Parní výkon (jm./min./stab.) t/hod Tepelný výkon (jmen./provoz.) MW Jmenovitý tlak MPa 9,35 9,35 9,6 9,6 x x Teplota napájecí vody C 225 (provozováno na 165 C) 225 (provozováno na 165 C) 225 (provozováno na 165 C) 225 (provozováno na 165 C) Teplota páry C Účinnost garantovaná/provozní % 88±1,5/86 88±1,5/86 88±1,5/86 88/85 Typ topeniště x x x granulační práškové granulační práškové Palivo x ZP ZP uhlí+zp uhlí+zp Tab. č Základní technické údaje TČB - kotle Celkový instalovaný tepelný výkon je 530 t/hod. páry, 412 MW tep a zdroj je evidován podle nového zákona č,.86/2002 Sb. jako zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší. V současnosti je spalováno nízkosirné sokolovské hnědé uhlí o základních průměrných parametrech v roce výhřevnost 14,01 MJ/kg, měrný obsah síry 0,28 g/mj, obsah popelovin 14,67%. Požadavky na plnění emisních limitů pro SO mg/nm 3 byly splněny uzavřením dlouhodobé smlouvy na dodávku nízkosirného uhlí se Sokolovskou uhelnou, a.s. v roce 1995 na dobu 25 let. Skutečný obsah SO 2 dle kontinuálního měření spalin se pohybuje mg/nm 3. Pro případ vyššího obsahu síry v uhlí je pojistkou dodržení emisního limitu možnost částečného spalování zemního plynu. (Pozn.: Ředění spalin bylo použito vyjimečně krátkodobě po povodních, kdy SU nebyla schopna těžit nízkosirné uhlí. Nízké hodnoty SO 2 jsou kromě kontinuálního měření doloženy i jednorázovým měřením.) Provoz zařízení je teplárenský kombinovaná výroba tepla a elektrické energie, v kotelně jsou nainstalovány tři turbogenerátory o celkovém výkonu 66,2 MW el 54

57 Základní technické údaje TG a alternátorů TG TG5 TG3 TG4 Výrobce ABB Brno I.BZKG Brno I.BZKG Brno Typ G 36 A rychloběžná VR12/10 protitlaká odběrová VR12/10 protitlaká odběrová Rok výroby/uvedení do provozu Výkon elektrický (MW el ) 29, Otáčky (ot/min) Parametry páry (MPa, C) 9,1, 535 přehřátí 9,0, 535 přehřátí Spotřeba (hltnost) podle protitlaku /naprázdno / /35 MPa (t/hod) Alternátor Výrobce ABB Västeräs ZVIL Plzeň ZVIL Plzeň Typ synchronní synchronní synchronní Rok výroby/uvedení do provozu Výkon elektrický (MVA) 36, cos fí 0,8 0,8 0,78 Otáčky ot/min Chlazení vzduchový chladič vzduchový chladič vzduchový chladič Tab. č Základní technické údaje TG Provozní hodiny plynových kotlů se pohybují okolo 350 a 380 ročně při průměrné účinnosti 85 %, uhelných kotlů a ročně, při průměrné roční účinnosti cca 84-86%. Po většinu roku jsou však z ekonomických důvodů - stávající cena ZP a její struktura - provozovány hlavně kotle na uhlí a kotle na ZP se využívají pouze jako doplňkové. Popílek je ukládán na složiště popílku v Hodějovicích od roku Za účelem prodloužení životnosti v současnosti používaného složiště popílku v Hodějovicích byl v TČB v roce 1997 instalován suchý odběr popílku systém MACAWBER do provizorního zásobníku, ale z něho je část opět hydraulicky dopravována na složiště. Zdrojem vody pro napájení kotlů a další technologii je Mlýnská stoka, záložním zdrojem je čerpací stanice na Malši u Malého jezu. Podle kvality vody a potřeby zařízení byla postupně instalována technologie na mechanickou i chemickou úpravu vody, v posledních fázích pak nová CHÚV II byla demineralizací o výkonu 100t/hod. s čiřičem v nové budově (1972) Třetí demineralizace byla spuštěna v roce 1989 a to s výkonem 120 t/hod., v roce 1995 rovněž 120 t/hod, protože CHÚV byla bohatě dimenzována na 300 t/hod. kondenzátu a 440 t/hod. demineralizované vody pro TČB s výkonem 530 t/hod. Byla DEMI II odstavena. Navíc má VVR změkčování směsi kondenzátu a surové vody z vodovodu 160 t/hod. pro výkon 100 t/hod. VVR Výtopna Vráto Výstavba výtopny započala v roce 1986 a uhelný kotel K21 o výkonu 75 t/hod., 54 MW, pára o parametrech 1,6 MPa/ 220 C byl uveden do provozu v lednu Zdroj byl budován jako špičkový k základnímu závodu Teplárna České Budějovice. Další rozšíření o stejné dva kotle se již nerealizovalo. V roce 1997 byla provedeny rekonstrukce kotle s cílem navýšení výkonu instalací plynového hořáku na 100 t/hod. páry, 67 MW, účinnost garantovaná 88%. Nainstalován je elektroodlučovač EKF s garantovanou účinností 99%. I na tomto zdroji je v současnosti spalováno jako na TČB nízkosirné sokolovské uhlí. 55

58 VVR byla využívána při ranních špičkách, v době velkých mrazů a při GO v TČB a v létě spolu s dalšími dodavateli tepla pro krytí celé spotřeby města. Po zdražení zemního plynu najíždí VVR dříve než plynové kotle K9 a K10 i za cenu snížení výroby elektřiny na základním zdroji. Obdobně jako na základním zdroji jsou požadavky na plnění emisních limitů pro SO mg/nm 3 splněny spalováním nízkosirného paliva. Podobně jako na základním zdroji bylo i na K21 nahrazeno spouštění a stabilizace mazutem na zemní plyn. Popílek je ukládán na společné úložiště TČB v Hodějovicích zavážením nákladními auty po zvlhčení. Základní charakteristické technické a provozní údaje TČB v roce 2001 jsou uvedeny v následující tabulce. Rok 2001 Teplárna České Budějovice, a.s. Výtopna Vráto Kotel Jednotka K9 K10 K11 K12 K21 celkem Průměrný výkon t/hod. 72,56 53,56 129,35 122,62 52,18 109,49 Provozní hodiny hod./rok Spotřeba uhlí t Spotřeba uhlí GJ Spotřeba ZP tis. m Spotřeba ZP GJ Spotřeba paliva celkem GJ Výroba tepla z uhlí GJ Výroba tepla ze ZP GJ Výroba tepla celkem GJ Průměrná roční účinnost % 85,37 79,22 86,84 86,26 81,52 86,03 Tab. č Základní technické a provozní údaje tepelného zdroje TČB v roce 2001 Rok 2001 Teplárna České Budějovice, a.s. Turboagregát Jednotka TG3 TG4 TG5 celkem Skutečná spotřeba tepla za rok GJ Skutečná výroba elektřiny za rok MWh Výroba elektřiny jalové MVAh cos fí x 0,97 0,98 0,99 0,99 Měrná spotřeba GJ/MWh 3,7455 3,7490 3,7269 3,7346 Měrná spotřeba t/mwh 8,7883 8,5524 8,0317 8,2829 Účinnost hrubá % 96,12 96,03 96,60 96,40 Instalovaný výkon MW el 12,00 25,00 29,20 66,20 Průměrný výkon MW el Provozní hodiny hod./rok Využití instalovaného výkohu hod./rok Využití instalovaného výkohu % Tab. č Základní technické a provozní údaje elektrické části TČB v roce 2001 Řízení výroby a dodávky tepla ze zdrojů Způsob řízení a provoz obou zdrojů podílejících se v současnosti na dodávkách tepla do soustavy CZT v Českých Budějovicích se odvíjí od (okamžité) potřeby tepla podle charakteru odběru a disponibility zdrojů. jak bylo výše uvedeno, základní požadavky jsou pokryty uhelnými kotli K11, K12 eventuálně i kotlem K21, špičkové a zvýšené požadavky nebo havarijní stavy kotli K9 a K10 na zemní plyn. V současnosti, kdy výše přímých odběrů z primárních parních rozvodů, tak sekundárních teplovodních rozvodů klesá, prakticky, až na malá množství, ustaly dodávky do systému od cizích dodavatelů a instalovaný výkon tepelný zdrojů soustavy CZT stačí pokrýt požadavky odběratelů ve městě. 56

59 Vývoj dodávky tepla ze zdrojů do soustavy CZT a prodej za posledních 12 let je uveden v následující tabulce. Rok Výkon Výkon A velkoodběr, B maloodběr, C obyvatelstvo Prodej tepla A+B+C Prodej tepla do sítě Ztráty v primárních rozvodech Užitečná dodávka do VS Tab. č Vývoj dodávky a prodeje tepla a elektrické energie v letech Prodej elektřiny t/hod MW el TJ/rok TJ/rok TJ/rok TJ/rok GWh/rok Index 2002/1990 1,20 1,35 0,61 0,71 1,31 0,63 1,05 Vývoj výroby tepla a instalovaného tepelného výkonu v Teplárně v letech TJ/rok t/hod rok prodej tepla A+B+C prodej tepla do sítě výkon teplárny výkon včetně EMY Obr. č. 4 - Vývoj dodávky a prodeje tepla v letech TČB Z uvedeného je patrné, že prodej tepla klesl od roku 1990 do roku 2002 téměř o 40% a to ať už díky strukturálním změnám v průmyslu s nižšími nároky na energie, ale i vlivem úsporných opatření u obyvatelstva a v terciální sféře, klimatickým podmínkám. 57

60 Vývoj prodeje elektřiny ainstalovaného elektrického výkonu v Teplárně v letech GWh/rok MWel rok prodej elektřiny elektrický výkon Obr. č. 5 - Vývoj prodeje elektřiny a instalovaného výkonu v letech TČB Distribuční soustava tepla Dostupnost tepelné energie je omezena rozsahem soustavy CZT a je posuzována bez rozlišení zda se jedná o dodávku v páře, horké vodě.pokrývá území všech sídlišť a velkou část vnitřního města, zasahuje do průmyslových zón ve městě. Dodává teplo všem průmyslovým závodům mimo bývalou slévárnu Škoda slévárna a nemocnici, převážné většině veřejných, kancelářských a obchodních budov a bytovým domům v sídlištích i část novějším domům ve vnitřním městě. Teplo je z Teplárny České Budějovice, a.s. dopravováno k zákazníkům prostřednictvím primární a sekundární tepelné sítě. Celková délka primární sítě dosáhla 134 km, z toho parovodní 127 km a horkovodní 7 km. Od roku 2001 začala společnost provozovat i sekundární teplovodní sítě v současnosti v délce cca 43 km. Kondenzátní síť dosahuje délky 120 km. Primární rozvody Soustava rozvodů tepla je podobně jako v jiných středních a velkých městech republiky historicky založena na parních páteřních (primárních) rozvodech. Parní rozvody jsou provozovány ve dvou tlakových úrovních vysokotlaká pára a nízkotlaká pára. Základní systém je paprskovitý s následujícími hlavními napáječi: 58

61 Hlavní parní napječe soustavy CZT České Budějovice Napaječ Dimenze Východ 1 DN 350/150 Východ 2 Fruta DN 400/200 Západ 1 DN 350/200 Západ 2 DN 350 Sever DN 500/200 Jih 1 DN500/200 Jih 2 DN 200/100 Máj DN 500/250 VT Vráto DN 500/250 Propoj K.Světlé DN 450/200 Město 1 DN 200/100 Technologický odběr VT papírna DN 150 VT Mlékárna DN 200 Prádelny a čistírny Novohradská DN 100 Tab. č Přehled hlavních parních napáječů a jejich dimenzí soustavy CZT Napojení konzumentů na tepelnou síť CZT je zokruhovanou podružnou sítí odbočenou z hlavních větví a dimenzovanou dle požadovaných odběrů s rezervou pro eventuální další odběry. Stávající tepelná síť CZT ve městě byla budována postupně od roku 1947 až doposud. Od roku 1947 do roku 1970 bylo postaveno 63 km, do roku km parovodů a 3 km horkovodů (95% délky), do roku 2000 pak dalších 6 km. Asi 45 km parovodů je v betonovém kanále (17 km v pěnobetonu, 28 km s balenou izolací), cca 60 km menších dimenzí je v eternitových trubkách se cpanou izolací. Přibližně 10 km je rekonstruováno, polovina ve vakuovaném potrubí a polovina v plastovém obalu se dvojí izolací (minerální vlna a polyuretan). Z trasy 4 km horkovodů jsou 3 km v betonových kanálech s balenou izolací, zbytek v plastovém obalu s izolací polyuretan a minerální vlna. Podružná tepelná síť odbočující z hlavních větví byla podle potřeby budována po postupném budování a zprovoznění základní tepelné sítě. Pro množství těchto přípojek není dále rozváděna. Přímo- prostřednictvím předávacích (výměníkových) stanic v majetku odběratele tepla nebo dodavatele - je dnes na primární rozvody ve městě připojena řada velkoodběratelů a menších odběratelů a to jak z průmyslu, kteří využívají páru ve výrobních procesech i pro ostatní potřeby (otop, příprava TUV atd.), tak z nevýrobní sféry ( např. sportovní zařízení, úřady, školy, mateřské školy a další). Vysokotlaká pára o parametrech tepelné sítě 1,4 MPa/240 C z TČB je distribuována samostatným rozvodem a jako teplonosné médium využívána v průmyslových oblastech u spotřebitelů Duropack Bupak Obaly, Madeta, Prádelna U ostatních průmyslových odběratelů je teplo v nízkotlaké páře o parametrech 0,8 MPa/220 C pro technologii využíváno jen sporadicky kromě Duropack Bupak Papírna, Samson Důvodem rekonstrukcí tepelných sítí je především jejich technický stav, rekonstrukce dopravní sítě města, změna teplonosného media. V roce 1996 začala postupná rekonstrukce parovodů (u velkých dimenzí drahé vakuované potrubí v ocelové ochranné trubce, u menších v plastové s dvojitou izolací vnitřní vláknitou a vnější polyuretanovou). 59

62 rok označení φ délka (km) trasa 1996 Sever I /200 0,5 ulicí Novohradskou, Jeronýmovou k Prioru Západ I 350/150 0,2 ulicí Mánesovou k Mlýnské stoce 1997 Sever I /100 0,3 ulicí Jeronýmovou k Rudolfovské Západ I 350/150 0,2 ulicí Mánesovou k Lidické 1998 Sever I 500/200 0,5 ulicí Otakarovou k Palackého náměstí 1999 sever II 350 0,7 Skuherského 2000 PI /100 0,4 Teplárna - Polní nadzemní 2001 PI /100 0,5 Polní M. Vydrové-Malše 2002 Západ I ,2 Lidická- Koh i noor Tab. č Hlavní rekonstrukce parovodů od roku 1996 Další vyvolané rekonstrukce: pro splnění požadavku majitele pozemku o uvolnění pozemku od parovodu FI Ø 400/200 došlo ke spojen vývodu s VI v Ø 500/200 v délce 0,2 km ulicí Mánesovou (ke Dvořákové) s následným rozdělením na FI a V II zprovoznění parovodů PI Ø přes Malši (strženo povodní) definitivní řešení závislé na výstavbě nového mostu mezi M. vydrové a Matice Školské Horkovody s horkou vodou 135/65 C, která je ohřívána parou, jsou v Českých Budějovicích považovány za primární síť. Jsou to v podstatě sekundární rozvody vedené do 22 VS odkud je k domům vedena teplá TV a TUV sídliště Máj a 1 VS na Okružní třídě. Horkovodní síť na sídlišti Máj budovaná v letech a pokračuje dále. Je v současnosti provozována s teplotním spádem 90/80 C. Základní primární síť parovodní a horkovodní (stávající stav) je zakreslena v mapě uvedené v mapové příloze ÚEK. Sekundární rozvody Další odběry jsou z CZT realizovány prostřednictvím sekundárních rozvodů: dvoutrubkových, které přenášejí pouze vodu topnou, která se v místě spotřeby využívá jak k přípravě vody pro vytápění objektu, tak i k ohřevu vody pitné připravované v předávací stanici umístěné až přímo na patě objektu čtyřtrubkových se samotnou distribucí topné vody a TUV, jež se připravuje současně s topnou vodou v centrálních (blokových) předávacích a výměníkových stanicích Dvoutrubkový rozvod 110/65 C v současnosti cca 6,6 km (3,3 km trasy) je koncepčně modernějším způsobem pro zásobování teplem z CZT. Nevýhodou je vysoká teplota vratného kondenzátu, nutnost provozování teplovodu po celý rok, v létě s teplotou 70/50 C. Zvýšené náklady si však vyžaduje vybudování objektových předávacích stanic, umožňujících přípravu TUV až v místě spotřeby. Sekundární rozvody na sídlištích jsou většinou čtyřtrubkové. Rozvod TUV 55/45 C je v provozu celoročně, TV 90/70 C se v letních měsících odstavuje. S jejich postupnou rekonstrukcí na dvoutrubkové se počítá. Z trasy 54 km sekundárních rozvodů je 42 km čtyřtrubkových a 6 km dvoutrubkových v plastovém obalu s polyuretanem. Z důvodu snížení distribučních ztrát, technického stavu, a dalších důvodů, např. dopravní rekonstrukce města, přistupuje TČB průběžně v rámci investičních možností k rekonstrukci parovodů a to u velkých dimenzí pomocí drahého vakuovaného potrubí v ochranné ocelové trubce, u menších v plastové s dvojitou izolací, vnitřní vlákninou a vnější polyuretanovou. Současně dochází ke spojování několika malých VS v hlavní, napojené na parovod a s dvoutrubkovým sekundárním rozvodem 110/65 C do podružných domovních předávacích 60

63 stanic (DPS) s decentrální přípravou TUV. pro teplovody jsou používány předizolované trubky s plastovou ochranou, izolované polyuretanovou pěnou s malými ztrátami. Předávací a výměníkové stanice Přenos tepla mezi primárními (parními, horkovodními)a sekundárními rozvody (topné vody) zajišťují ve městě výměníkové stanice (VS), centrální předávací stanice (CPS) nebo energocentra (EC), podružné domovní předávací stanice (DPS). V roce 2002 bylo na soustavu CZT napojeno 480 odběrů v páře, 24 odběrů v horké vodě a 100 odběrů TČB, bytů. Teplárna sama provozuje 96 VS z celkového počtu 470 na území města, z toho 40 VS jsou samostatná sídlištní energocentra, 100 ostatních jsou domovní nebo blokové stanice v domech (dříve ve správě Bytového podniku). Zásobují asi bytů z celkového počtu a jsou téměř všechny dálkově ovladatelné z teplárenského dispečinku. VS pro domy v prolukách, úřady,školy apod. měly malý výkon, rozměrné výměníky s U vložkami a velké boilery na TUV s relativně velkými ztrátami, vracely horký kondenzát. Centrální sídlištní VS jsou již doplněny o využití tepla vráceného kondenzátu pro předehřev TUV, avšak ve velkých původně nainstalovaných boilerech zvyšujících tepelné.ztráty v systému. V průběhu posledních let TČB realizuje ve vhodných okrscích spojování více malých VS vždy v jednu větší stanici. Ta pak je připojena jako jednoduchá domovní předávací stanice DPS s deskovými výměníky a ohřevem TUV. Napojení je dvoutrubkovým systémem. U řady dalších VS byl doplněn předehřev TUV vratným kondenzátem z přípojky a vodou z topení přinášející významné snížení spotřeby páry na její ohřev. Základní bilanční údaje soustavy CZT Teplárna České Budějovice, a.s. (GJ) Užitečná dodávka tepla z primární sítě domácnosti ostatní Užitečná dodávka tepla ze sekundární sítě domácnosti ostatní Vlastní spotřeba teplárenské účely výroba elektřiny Celkem Tab. č Základní bilanční údaje soustavy CZT v letech Ostatní Na odkališti Hodějovice probíhá v současné době plavení směsí popela, strusky a škváry ze spalovacích zařízení TČB. Zbytková kapacita odkaliště při stávající produkci popela, strusky a škváry vystačuje na cca 10 až 15 let při zachování stávajícího způsobu ukládání. S novou lokalitou pro úložiště popelovin na území města se neuvažuje. Rozvojové plány V současné době i horizontu výhledu této koncepce je majoritní potřeba tepla na vytápění i přípravu TUV pro potřeby obyvatelstva, terciální sféry i obyvatelstva na území města na základě požadavků napojených odběratelů pokryta ze stávajících zdrojů soustavy CZT. Výkonová rezerva je dostačující, zdroje plní stávající emisní limity znečišťování ovzduší. Zdroje jsou schopny zatím zabezpečit spolehlivou dodávku tepla i TUV 61

64 Další rozvoj zásobování města teplem a zejména ze soustavy CZT je v delším časovém horizontu podmíněn zejména splněním legislativních požadavků v oblasti životního prostředí ochrana ovzduší, dostatkem finančních prostředků nutných na zabezpečení investiční činnosti u technologie a v neposlední řadě i výší spotřeby a požadavky na ta která teplonosná média (pára, voda). Konkrétní záměry modernizace stávající soustavy CZT ve městě ve zdrojové a distribuční části systému nebyly provozovatelem Teplárnou České Budějovice, a.s. zpracovateli energetického auditu sděleny. Rovněž tak údaje o dalších potenciálních odběratelích tepla ze soustavy nedalo marketingové oddělení k dispozici. Naopak v roce 2002 došlo k podstatnému snížení odběru tepla u jednoho z největších odběratelů tepla ve městě nemocnice. Zde byla vybudována řada decentrálních menších zdrojů tepla na ZP a vlastní velký plynový zdroj tepla zbourán. Rozvojové záměry, uvedené v ÚP města České Budějovice a schváleného v roce 2000, vycházejí z jiných předpokladů rozvoje města i spotřebitelských systémů a jejich nároků na paliva a energie včetně jejich struktury a je nutné přehodnotit podle aktuální skutečnosti a vývojových tendencí. V souladu s uvedeným dokumentem lze i nadále považovat za majoritního zásobitele města teplem soustavu CZT a uživatele rozdělit do dvou skupin: v zavedených oblastech soustavy CZT v rozvojových oblastech soustavy CZT Jak v zavedené tak rozvojové oblasti se mohou i potenciální odběratelé měnit a to vlivem plynofikace města pořízení vlastních decentralizací zdrojů tepla. Hlavním problémem, pokud má soustava CZT ve městě zachovat svůj rozhodující podíl na zásobování města teplem, je vyřešit zdrojovou část systému jako dlouhodobou investici ve vztahu k legislativě v oblasti životního prostředí, ceně primárního paliva, ceně tepla pro konečného uživatele, vyřešit distribuci i parametry teplonosného média. ÚEK nemusí řešit výstavbu nového zdroje, pouze uvést možné varianty řešení jako samostatného nebo v součinnosti s využitím odpadního tepla z JETE a současně definovat oblasti rozvoje soustavy CZT. Pro zabezpečení spolehlivosti zásobování města teplem, možnosti dalšího připojování odběratelů na soustavu CZT, eventuelně rozpad a zánik soustavy CZT, lze předpokládat následující možná řešení: " v oblasti zdrojů zachování stávajících zdrojů tepla TČB a VVR a jejich ekologizace horkovodní přivaděč z JETE v kombinaci se stávajícími zdroji CZT decentralizace zdrojů CZT do blokových výtopen " v oblasti distribuce tepla Cílem modernizace soustavy rozvodu tepla by mělo být snížení ztrát a zefektivnění provozu soustavy současně s maximalizací příznivého dopadu do ceny tepla: minimalizace parních rozvodů přechod na horkovodní systém přechod ze čtyřtrubkových na dvoutrubkové systémy rozvodu příprava TUV v deskových výměnících v DPS umístěných na patách objektů použití moderních konstrukčních prvků při výstavbě dvoutrubkových horkovodních rozvodů a technologií předávacích stanic 62

65 Jistá realizace rekonstrukcí parních rozvodů zejména páteřních, realizovaná na základě jedno i víceletých plánů i na základě mnoha faktorů ovlivňujících rozhodnutí provozovatele CZT (TČB) již probíhá (aktuální potřeby vyplývající z provozu stávajících sekundárních rozvodů a postupu výstavby v jednotlivých lokalitách, připravenost nových odběratelů ). Rekonstrukce jsou však prováděny bez vazby na možné budoucí řešení zdrojové části soustavy CZT. Bližší specifikace prací (aktualizace základních vstupních údajů pro platný územní plán) nebyla zpracovateli ÚEK poskytnuta. Podle sdělení provozovatele a minoritního vlastníka soustavy CZT :.další rozvoj Teplárny České Budějovice, a.s. bude plně řídit její představenstvo (zvolené akcionáři TČB, a.s.) tak, aby byla i nadále zajištěna spolehlivá dodávka tepelné energie všem svým zákazníkům a to ekologicky šetrným a ekonomicky efektivním způsobem (citace ze strategie TČB, a.s.) Dále je na území města 1 velká kotelna s výkonem nad 5 MW, které slouží pro průmyslový odběr (ČKD Kutná Hora, a.s. slévárna, v současnosti v konkurzu) a řady dalších zdrojů o výkonu 0,2 5 MW a malých zdrojů o výkonu do 0,2 MW. Rozmístění všech těchto zdrojů v jednotlivých urbanistických obvodech města bylo jedním ze vstupních údajů pro zpracování rozptylové studie města. Další teplené zdroje ve městě KOH-I-NOOR České Budějovice Ve stávající kotelně jsou nainstalovány kotle: parní kotel o výkonu 4,6 MW pro spalování dřevního odpadu z vlastní výroby teplovodní kotel o výkonu 3,4 MW na zemní plyn pro vytápění areálu Výroba tepla je pouze pro vlastní spotřebu. ČKD Kutná Hora, a.s. České Budějovice Ve stávající kotelně jsou nainstalovány kotle horkovodní na spalování hruboprachu o výkonu 3x11,6 MW včetně cyklónových odlučovačů tuhých částic, vše z roku 1964 Kotelna zatím plní emisní limity a vlastník neuvažuje o přepojení na CZT. Třebotovice, vojenský útvar Zdroj byl v roce 2001 rekonstruován a osazen novými kotli: teplovodní o výkonu 1,2 MW na propan -butan Spalovna nebezpečných odpadů Ekologická spalovna odpadu, Pekárenská (Ekokombek) Ve spalovně z roku 1998 je nainstalována spalovací pec Schiestl Hoval GG24 a parním kotlem Schiestl Hoval WTD 24 o výkonu 1,694 MW, odlučovač s látkovým filtrem ENVEN a mokrou vypírkou spalin VÚCHZ palivo ZP Množství spáleného odpadu cca 600 t., vyrobené teplo v páře o parametrech 0,8 MPa, 180 C ve výši cca GJ je prodáváno do systému CZT Teplárna. Přehled zdrojů tepla podle jednotlivých kategorií je uveden v Příloze závěrečné zprávy. 63

66 V oblasti individuálního a lokálního vytápění a přípravy teplé užitkové vody již většina přešla od spalování tuhých paliv ke spotřebičům na zemní plyn, teplo ze soustavy CZT, elektrickou energii, popř. v okrajových částech minimálně na spalování zkapalněného plynu nebo dřeva. Odhadem více jak 90% je otop a příprava TUV zajišťována ekologicky šetrnějším způsobem. Zbývajících cca 10% objektů spalujících tuhá paliva by měla přejít na jiný způsob vytápění v horizontu let. V oblastech zásobovaných teplem ze soustavy CZT je již minimum zdrojů tepla na tuhá paliva (ojediněle rodinné domky či starší bytové domy bez napojení na zemní plyn). Reálnost připojení těchto a dalších stávajících dosud nenapojených objektů na CZT ze strany vlastníka objektu je ojedinělá. Snižování počtu zdrojů tepla a tedy i zdrojů emisí látek znečišťujících ovzduší jejich přepojováním na soustavu CZT a napojení nových objektů je však základním záměrem energetické koncepce. Ve vybraných - vyjmenovaných oblastech by neměla být povolována výstavby nových zdrojů znečistění ovzduší. Městská část UO rozvojové oblasti sostavy CZT lokalita České Budějovice Historické jádro České Budějovice Švábův Hrádek 065 Zavadilka 067 U Branišovské silnice České Budějovice U Voříškova Dvora 023 Světlíky České Budějovice U Rozumova Dvora 031 Husova kolonie-zahrádky 027 Za Otýlií České Budějovice V hluboké cestě České Budějovice 6 046, 047 U Novohradské Havlíčkova kolonie České Budějovice Rožnov -Za tratí Tab. č Přehled rozvojových lokalit s předpokladem zásobování CZT 1.4 Souhrnné energetické a emisní bilance a vliv na kvalitu ovzduší ve městě Použitá metodika výpočtů Při výpočtu energetických potřeb se vycházelo z dostupných údajů, zejména primární spotřeby paliv a energie ve výchozím roce. Zatímco u bytového fondu bylo možné výsledky výpočtů ověřit a případně korigovat kontrolním výpočtem na základě vytápěného prostoru a tepelných ztrát vyplývajících z tepelně - izolačních vlastností objektů, u ostatních budov a zejména průmyslových areálů byla primární spotřeba paliva jediným vodítkem. Obecně lze říci, že energetická bilance potřeb jednotlivých forem energie vychází z jejich skutečné spotřeby v daném konkrétním roce. Údaje byly získány od jednotlivých výrobců a distributorů energií v území a dále průzkumem v terénu. Pro odstranění vlivu klimatických podmínek na tuto bilanci jsou potřeby tepla na vytápění (otop) pomocí metody denostupňů převáděny na potřebu tepla při průměrných klimatických podmínkách, což zaručuje srovnatelnost údajů z různých let. V praxi to znamená vydělit nejprve z primární spotřeby tu část, která zajišťuje technologické potřeby (tzv. ostatní ): technologické odběry v průmyslu a službách, vaření (zemní plyn nebo elektrická energie) u obyvatelstva, 64

67 nutnou nezáměnnou elektrickou energii, spotřebu tepla na TUV. Zbývající spotřeba paliva na vytápění se přepočte na průměrné klimatické podmínky. Následně je podle druhu spalovaného paliva a charakteru zařízení za pomoci teoretických účinností vypočítána konečná potřeba. Použitá metodika byla vypracována ve 2. polovině 80. let pracovníky výzkumných ústavů, zabývajících se energetickými koncepcemi. Od té doby byla průběžně zdokonalována až do dnešní podoby. Její použití nelze ovšem automaticky aplikovat při zpracování konkrétní energetické studie, neboť při dnešní úrovni informačních systémů v jednotlivých regionech není zaručena jednotná úroveň vstupních dat. Tato okolnost vyžaduje vždy znovu přijmout soustavu předpokladů, založených na odborných odhadech nebo šetření, které umožní provedení výpočtů. Výhody použité metodiky jsou následující: Zároveň s výpočtem bilancí energetických potřeb je ze vstupních údajů získána statistika primární spotřeby (tj. spotřeba paliv před přeměnami) jednotlivých forem energie dle charakteru a účelu spotřeby, tím i vhodná pro výpočet emisí základních škodlivin. Skutečná spotřeba primárních zdrojů energie za konkrétních klimatických podmínek je výslednicí použitého zdroje, charakteru a účelu spotřeby, úrovně technologického zařízení a vytápění, velikosti a tepelně-izolačních vlastností objektů. Existují samozřejmě i nevýhody vyplývající z možných nepřesností v podkladových datových souborech. Z tohoto důvodu obsahuje metodika kontrolní mechanismy, jejichž cílem je minimalizovat dopady těchto nepřesností. U bytového fondu je navíc vhodné provést kontrolu, jak již bylo uvedeno výše, přes vytápěný prostor a tepelné ztráty vyplývající z charakteru objektu. Při výpočtu spotřeby energie po přeměnách se vycházelo z primární spotřeby tepla v palivu a součinu účinnosti spalování, rozvodu a regulační účinnosti. Protože tyto účinnosti jsou pro každé jednotlivé zařízení různé, byly použity průměrné účinnosti v závislosti na druhu paliva a charakteru spalovacího zařízení (lokál, REZZO I,II,III, VS), které byly v poslední době zjištěny měřením a publikovány v odborném tisku Shrnutí energetické bilance a bilance emisí Z provedené analýzy energetické bilance vyplývá a je ukázáno na následujících základních tabulkách a grafech, že na celkové spotřebě paliv a elektřiny ve městě ve výši tis. GJ (skutečnost r. 2000/2001), se podílí z největší části dvě teplonosná média hnědé uhlí a zemní plyn. Hnědé uhlí má podíl na primární spotřebě 69% (je využíváno jako palivo ve zdrojích CZT TČB a VVR a Slévárna Škoda), zemní plyn se pak na celkové primární spotřebě paliv a energie podílí 12,4%. Spotřeba pohonných hmot (nafta a automobilový benzin) pro dopravu se na celkových vstupech do území podíl 28%. Spotřeba energie (teplo a elektrická energie) po přeměnách je v Českých Budějovicích ve výši tis.gj (skutečnost r. 2000/2001). Zemní plyn má podíl 10%, dálkové teplo ze soustavy CZT má podíl na trhu 36%. Mezi největší zdroje emisí znečišťujících látek do ovzduší ve městě České Budějovice patří spalování hnědého uhlí ve zdrojích CZT a především v decentralizovaných zdrojích u obyvatelstva. U spalování hnědého uhlí jsou významné především emise oxidu uhelnatého CO, síry SO 2 a tuhých látek, které jsou rozptylovány do ovzduší typicky z nízkých komínů. Použití zemního plynu ve městě se nepodílí v současné době zásadním způsobem na produkci emisí znečišťujících látek do ovzduší. 65

68 U skleníkových plynů (oxidu uhličitého CO 2 ) je nejvýznamnějším zdrojem emisí ve městě spalování hnědého uhlí a zemního plynu ve stacionárních tepelných zdrojích. I když nebyla k disposici delší časová řada údajů o spotřebě paliva - zemního plynu a hnědého uhlí v území, lze na základě poznatků z jiných měst s rozšířeným využitím zemního plynu a vytěsňováním uhlí konstatovat, že i zde dochází k postupnému snižování emisí zejména tuhých látek, CO, SO 2. Mimo změnu struktury prvotních nositelů energie hraje významnou roli i realizace opatření na straně zdrojů na snížení emisí požadované zákonem o ochraně ovzduší. Naopak jistě dochází obdobně jako v jiných městech ČR díky stále se zvyšujícímu se počtu motorových vozidel a jejich ročním kilometrickým proběhům po komunikacích města - k nárůstu emisí znečišťujících látek z mobilních zdrojů, což má bezesporu negativní vliv na vývoj imisního zatížení ve městě. Primární spotřeba: sektor spotřeby hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn Tab. č. 62 Primární spotřeba paliv a energie v řešeném území členění dle sektoru spotřeby (GJ) Tab. č. 63 Primární spotřeba paliv a energie v řešeném území členění dle kategorie zdroje (GJ) Primární spotřeba přepočtená na klimatické podmínky: Tab. č Primární spotřeba paliv a energie přepočtená na klimatické podmínky členění dle sektoru spotřeby (GJ) Tab. č Primární spotřeba paliv a energie přepočtená na klimatické podmínky - členění dle kategorie zdroje (GJ) propan butan primární spotřeba paliv celkem elektřina vstupy do území celkem Teplárna průmysl nevýrobní sféra obyvatelstvo doprava Celkem kategorie zdroje hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn propan butan primární spotřeba celkem REZZO I REZZO II REZZO III REZZO IV Celkem sektor spotřeby hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn propan butan primární spotřeba paliv celkem Teplárna průmysl nevýrobní sféra obyvatelstvo doprava Celkem kategorie zdroje hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn propan butan primární spotřeba celkem REZZO I REZZO II REZZO III REZZO IV Celkem

69 Primární spotřeba paliv a energie v Českých Budějovicích zemní plyn 12,42% bioplyn 0,33% propan butan 0,12% benzín 14,89% nafta 12,90% LTO 0,03% koks dřevní odpad 0,01% 0,26% hnědé uhlí 59,05% hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn propan butan Obr. č. 6 Struktura primární spotřeby paliv a energie v území Na následujících grafech jsou znázorněna struktura spotřeby paliv a energie podle jednotlivých sektorů spotřeby: 67

70 Obr. č. 7 Struktura spotřeby paliv a energie rozdělená podle sektoru spotřeby 68

71 Konečná spotřeba sektor spotřeby hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn Tab. č. 66 Konečná spotřeba paliv a energie v území (GJ) Tab. č Konečná spotřeba paliv a energie v území přepočtená na klimatické podmínky propan butan CZT elektřina konečná spotřeba celkem průmysl nevýrobní sféra obyvatelstvo doprava Celkem sektor spotřeby hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn propan butan CZT elektřina konečná spotřeba celkem průmysl nevýrobní sféra obyvatelstvo doprava Celkem Konečná spotřeba paliv a energie v Českých Budějovicích elektřina 16,54% hnědé uhlí 4,65% dřevní odpad 0,22% LTO 0,03% koks 0,01% nafta 14,79% benzín 17,08% CZT 35,82% bioplyn 0,32% propan butan 0,12% zemní plyn 10,42% hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn propan butan CZT elektřina (GJ) Obr. č. 8 Konečná spotřeba paliv a energie v řešeném území 69

72 Obr. č. 9 - Struktura konečné spotřeby paliv a energie rozdělená podle sektoru spotřeby 70

73 1.4.3 Členění zdrojů energie a znečištění v kategoriích REZZO Kategorizace zdrojů Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Rozdělují se na zdroje stacionární a mobilní. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle tepelného výkonu, míry vlivu technologického procesu na ovzduší nebo rozsahu znečišťování. Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO I III, mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO IV. Přehled kategorií zdrojů, jejich základních charakteristik a odpovídajících souborů je uveden v následující tabulce. Druh zdroje Typ souboru Velké zdroje znečišťování REZZO I Střední zdroje znečišťování Malé zdroje znečišťování Mobilní zdroje REZZO II REZZO III REZZO IV Obsahuje Stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů Stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek Stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší Pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla Charakter zdroje bodové zdroje plošné zdroje liniové zdroje Způsob evidence zdroje jednotlivě sledovan é zdroje hromadně sledovan é Tab. č Přehled kategorií zdrojů znečišťování ovzduší, základních charakteristik a odpovídajících souborů REZZO Toto rozdělení zdrojů znečišťování, zavedeného podle již dnes neexistujícího zákona č. 309/91 Sb., ve znění zákona č. 211/94 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, je v zásadě zachováno i v novém zákonu o ovzduší č.86/2002 Sb., který vstoupil v platnost v polovině roku Přibyla pouze kategorie zvlášť velkých stacionárních zdrojů znečišťování, mezi něž v případě spalovacích zdrojů spadají zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším. Zařazení ostatních zařízení, ve kterých se nevyužívá spalovacích technologických procesů za účelem využití uvolněného tepla, do této kategorie, je pak stanoveno návaznými předpisy. Základem emisní bilance pro bodově sledované zdroje střední zdroje byla poplatková agenda referátu ŽP u OÚ před ustanovením nového územního členění konfrontovaná s daty 71

74 ČHMÚ a fyzickým průzkumem u vlastníků či provozovatelů zdrojů. Obdobně na základě údajů ČHMÚ a šetření u vlastníků či provozovatelů velkých/zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší bylo postupováno u této kategorie. Údaje o emisích z provozu malých zdrojů jsou pak spravovány orgány obcí. Nejsou však obvykle pravidelně aktualizovány a také pak ani dále předávány k dalšímu zpracování. Rovněž údaje o emisích z domácích (lokálních) topenišť a z mobilních zdrojů nejsou systematicky sbírány a vyhodnocovány. K určování množství emisí z těchto zdrojů se proto využívají pouze výpočtové modely, které stanovují přibližný stav v dané lokalitě. " Velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO I) Specifikace datových podkladů, zdroj dat Datovými podklady pro sestavení aktualizované energetické a emisní bilance velkých bodových zdrojů znečišťování ovzduší byly údaje ČHMÚ o zdrojích REZZO I za rok 2000, Ty byly následně doplněny údaji o dalších technických údajích o zdrojích a jejich provozu (údaje o kotlích, palivu, technologiích a odlučovačích) podle dostupných formulářů předkládaných provozovateli zdrojů ČIŽP formou přílohy Oznámení výpočtu poplatků tzv. provozní evidence. V rámci novelizace systému evidence údajů o zdrojích znečišťování ovzduší byl zefektivněn způsob sběru údajů od provozovatelů zdrojů, předávaných formou každoročního souhrnného vyhodnocení provozní evidence. Jako alternativa dosavadního formulářového způsobu sběru dat byl vytvořen softwarový nástroj SPPE - sběrný program souhrnné provozní evidence. Pro provozovatele, kteří nemohou z nějakého důvodu moci s programem pracovat, je souběžně udržován v potřebném minimálním rozsahu stávající systém předtištěných formulářů. Zavedením programu došlo ke snížení pracnosti při vyplňování souhrnného vyhodnocení, k urychlení sběru dat a snížení chybovosti i k vyšší variabilitě elektronických formulářů při vynucených změnách. Program je k dispozici k volnému stažení na Internetu. Vyhodnocení datových podkladů V řešeném území bylo v roce 2000 lokalizováno v území města podle ČHMÚ 9 velkých zdrojů REZZO I, z toho 2 zdroje pouze pro výrobu tepla (výtopna VVR a teplárna TČB), 1 spalovna (Ekokombek), 6 s kombinací technologických a spalovacích procesů průmyslového charakteru eventuelně pouze technologie (Tri val, ČKD Slévárna, EGE, Key Tec, Duropack Bupak Obaly, Koh-i-noor, Nemocnice, HEAD SPORT). Do roku 2002 firma Trival zanikla a Nemocnice zrušila vlastní velkou kotelnu na zemní plyn a decentralizovala v objektové kotelny na zemní plyn. Největšími zdroji podle instalovaného výkonu v řešené oblasti byly v roce 2000 a 2001 dva uhelné zdroje tepla pro soustavu CZT, tedy teplárna TČB (tepelný výkon 412 MW t ) a výtopna VVR (68 MW t ) a dále uhelná kotelna průmyslového podniku ČKD Kutná Hora - slévárna České Budějovice (tepelný výkon 34,8 MW t ). Aby bylo možno porovnat spotřebu paliv ve zdrojích REZZO I jako celek, byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách (tuny, tis.m 3 ) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (GJ) Spotřeba paliv zdrojů kategorie REZZO I 2001 hnědé uhlí koks primární dřevní propan LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn spotřeba odpad butan celkem GJ v palivu Tab. č Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO I Zcela převažujícím palivem ve velkých zdrojích REZZO I v řešené oblasti je hnědé uhlí (94 %), spalované, kromě malého množství zemního plynu, v obou zdrojích CZT a dále pak na kotelně závodu ČKD Slévárna. V ostatních velkých zdrojích je spalován zemní plyn Největším spotřebitelem paliv z této kategorie zdrojů byla v roce 2001 TČB (96,6% ze spotřeby HU, 74% ze spotřeby ZP). 72

75 V Tab. č. 70 je uveden souhrn spotřeby tepla v palivu v členění na druh spalovaného paliva a oddíl OKEČ (Odvětvová Klasifikace Ekonomických Činností) používaný ČSÚ. Toto členění bylo zvoleno z důvodů možné predikce vývoje jednotlivých ekonomických činností dle ukazatelů vykazovaných ČSÚ. Dle tohoto členění byla veškerá primární spotřeba paliv realizována v sektoru průmysl. hnědé uhlí dřevo zemní plyn celkem celkem sektor spotřeby skupina OKEČ spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů výroba kovů včetně hutního zpracování x výroba rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody xx průmysl výroba rádiových televizních a spojovacích zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl zpracování druhotných surovin Celkem Tab. č Spotřeba tepla v palivu v REZZO I, součet za skupinu OKEČ stávající stav Struktura paliv v REZZO I dřevo 0,12% zemní plyn 6,32% hnědé uhlí 93,55% hnědé uhlí dřevo zemní plyn Obr. č Struktura spotřeby paliv v kategorii REZZO I S ohledem na vývoj výroby tepla a jeho prodej, spotřebu paliv u největších zdrojů znečišťování ovzduší tj. zdrojů tepla CZT v posledních 3 letech lze konstatovat, že vývoj emisí základních znečišťujících látek je odrazem změn ve skladbě a spotřebě paliva ve zdrojích REZZO I. Výsledky porovnání emisí ze zdrojů REZZO I na území města České Budějovice jsou v tunách. Emise m.j. hnědé uhlí dřevo zemní plyn Celkem REZZO I tuhé látky t 50,17 9,25 0,14 59,56 SO 2 t 1 420,60 0,50 0, ,21 NO x t 734,61 1,50 20,44 756,55 CO t 195,57 0,50 3,56 199,63 C x H y t 192,00 0,50 36,43 228,93 CO 2 tis.t 1 241,87 1,25 20, ,85 Tab. č. 71 Emise produkované zdroji v kategorii REZZO I V průběhu posledních let dochází k postupnému snižování emisí vybraných škodlivin ze zdrojů REZZO I (snižováním spotřeby paliv, odstavováním zdrojů, úsporami ve spotřebě 73

76 tepelné energie u odběratelů ap.), jednak vlivem změny skladby spalovaných paliv - tj. odlišností kvalitativních znaků paliv a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). Další příčinou je i tlak ekonomicko - legislativních opatření na snižování emisí z těchto zdrojů (např. Zákon o ovzduší, podle nějž vstoupily k emisní limity v obecnou platnost, zavedení kontinuálního měření emisí v souladu s vyhláškou č. 117/97 Sb. poplatkové agendy apod.). Největším stacionárním zdrojem emisí byla v roce 2000, 2001 Teplárna České Budějovice, a.s. Podrobný výpis zdrojů REZZO I včetně provozních údajů (výkon, spotřeba) je uveden v Příloze závěrečné zprávy - Velké zdroje znečišťování ovzduší REZZO I. " Střední zdroje znečišťování ovzduší (REZZO II) Specifikace datových podkladů, zdroj dat Střední zdroje spadaly do roku 2002 do doby nového krajského uspořádání podle zákona o ovzduší do kompetence okresních úřadů. Jejich inventarizace se provádí cca od r.1985 a vzhledem k množství zdrojů byl zaveden pětiletý cyklus aktualizace dat. Pro aktualizaci dat je využíván software poplatkové agendy jednotlivých okresních úřadů. Od roku 2003 se však předpokládá, že poplatková agenda přejde do kompetence pověřených obcí. Emisní bilanci středních zdrojů za celou ČR a verifikaci údajů prováděl na základě podkladů poplatkových agend okresních úřadů ČHMÚ - oddělení emisí a zdrojů, pracoviště Milevsko. Datovými podklady pro databázi středních bodových zdrojů znečišťování ovzduší, které mají vliv na imisní poměry ve městě České Budějovice byly údaje agendy poplatků OŽP o zdrojích REZZO II. Vyhodnocení datových podkladů V řešeném území bylo v roce 2001 lokalizováno celkem 51 středních zdrojů REZZO II z toho 5 technologických a 46 kotelen (spalovacích procesů). Podrobný výpis evidovaných kotelen REZZO II včetně provozních údajů (výkon, spotřeba) je uveden v Příloze závěrečné zprávy Střední zdroje znečišťování ovzduší REZZO II. Aby bylo možno porovnat spotřebu paliv ve zdrojích REZZO II jako celek, byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách (tuny, tis.m 3 ) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (GJ). Skladbu spotřeby tepla v palivu v roce 2001 uvádí Tab. č. 72. Obecně jsou potřeby tepla v palivu ovlivněny jednak rozdílnými klimatickými podmínkami, jednak zde hrají roli i značné úspory ve spotřebě energie u odběratelů, snížení objemů výroby, změna chování odběratelů adekvátní vývoji prostředí, sociálních podmínek apod., přičemž na úsporách se podílí jak podnikatelský, tak i bytový sektor. Spotřeba paliv zdrojů kategorie REZZO II primární dřevní zemní propan 2001 hnědé uhlí koks LTO nafta benzín bioplyn spotřeba odpad plyn butan celkem GJ v palivu Tab. č Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO II V roce 2001 v celkové spotřebě tepla v palivu GJ převažuje spotřeba zemního plynu (67%), který je spalován v 38 zdrojích. V pořadí další významnou skupinu tvoří 3 zdroje spalujících kapalná paliva - PB (6,5%), na dvou zdrojích je spalováno dřevo (9%). Nemalý podíl zaujímá spalování BP (17%) na ČOV města. Tab. č. 73 uvádí souhrn spotřeby tepla v palivu v členění na druh spalovaného paliva a oddíl OKEČ (Odvětvová Klasifikace Ekonomických Činností) používaný ČSÚ. Dle tohoto členění byla evidována největší spotřeba v sektoru průmysl (49%), dále pak ostatní terciér veřejná správa, školství, zdravotnictví apod. (34%) celkové spotřeby paliv v této kategorii zdrojů. 74

77 Struktura paliv v REZZO II hnědé uhlí 0,04% LTO 0,72% dřevní odpad 9,03% koks 0,00% bioplyn 16,95% zemní plyn 66,77% propan butan 6,49% hnědé uhlí LTO dřevní odpad koks bioplyn propan butan zemní plyn Obr. č. 11 Struktura paliv v REZZO II Procentuální zastoupení jednotlivých druhů paliv na celkové spotřebě paliv ve zdrojích REZZO II do roku 2001 postihuje nejlépe Obr. 11. hnědé uhlí LTO dřevo koks bioplyn propan butan zemní plyn Celkem sektor spotřeby skupina OKEČ spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů spotřeba (GJ) počet zdrojů výroba potravin a nápojů průmysl dřevařský výroba pryžových a plastových výrobků průmysl výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků výroba elektrických strojů a přístrojů jinde neuvedených výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl zpracování druhotných surovin výroba rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody stavebnictví stavebnictví obchod, prodej a údržba a oprava motorových vozidel pohostinství, ubytování maloobchod, opravy spotřebního zboží zemědělství, zemědělství lesnictví, rybolov činnosti poštovní a telekomunikační doprava a spoje pozemní doprava, potrubní doprava veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení školství ostatní terciér zdravotnictví, veterinární a sociální činnost odstr. odp. vod, pevného odpadu, čištění města činnost organizací společenských ostatní služby Celkem Tab. č Struktura spotřeby paliv v roce 2001 u zdrojů REZZO II podle OKEČ Emise základních znečišťujících látek ze středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO II) za rok 2001 ukazuje Tab. č. 74. REZZO II Emise m.j. hnědé uhlí LTO dřevo bioplyn PB zemní plyn Celkem tuhé látky t 0,04 0,07 18,00 0,03 0,00 0,08 18,21 SO 2 t 0,03 0,66 1,20 0,01 0,00 0,04 1,94 NO x t 0,02 0,33 3,60 2,27 0,00 6,09 12,30 CO t 0,23 0,02 1,20 0,45 0,00 1,22 3,12 C x H y t 0,05 0,01 1,20 0,18 0,00 0,49 1,93 CO 2 tis.t 0,02 0,10 3,00 2,64 0,41 7,10 13,28 Tab. č. 74 Emise produkované ve zdrojích kategorie REZZO II 75

78 " Malé zdroje znečišťování ovzduší (REZZO III, lokální topeniště) Do malých zdrojů znečišťování ovzduší zahrnujeme jednak kotelny provozované organizacemi, jednak lokální (domácí) topeniště provozované obyvatelstvem za účelem otopu obytných objektů. Protože způsob aktualizace a evidence obou skupin malých zdrojů znečišťování je značně odlišný, provádíme jejich oddělené hodnocení. Kotelny REZZO III Aktualizaci údajů o malých zdrojích znečišťování ovzduší, u nichž ze zákona vyplývá povinnost platit poplatky za znečišťování ovzduší, provádějí orgány obce. Od zpoplatnění byly zákonem o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami č. 211 osvobozeny (vyloučeny) všechny malé zdroje spalující koks, dřevo, zemní plyn, svítiplyn, petrolej a topný olej s obsahem síry do 0,3 %, celkové procento takto sledovaných zdrojů s rozvojem plošné plynofikace neustále klesá. Navíc úroveň aktualizace a archivace dat o malých zdrojích je velmi různorodá. Zatím se nepodařilo najít způsob, jak centrálně aktualizovat údaje za tuto skupinu s využitím dat evidovaných agendami poplatků tak, jako v REZZO II. Podkladem pro bilance paliv v kotelnách REZZO III byly Oznámení pro stanovení poplatků za znečišťování ovzduší za rok 2001 poskytnuté odborem životního prostředí Magistrátu města České Budějovice a další zjištění zpracovatele dokumentu. V řešeném území bylo lokalizováno celkem 32 malých zdrojů charakteru REZZO III kotelen spalujících tuhá a plynná paliva. Podrobný výpis evidovaných kotelen REZZO III je uveden v Příloze závěrečné zprávy Malé zdroje znečišťování ovzduší REZZO III - kotelny. Lokální topeniště Lokální topeniště jsou zařazeny v kategorii malých stacionárních zdrojů znečišťujících ovzduší a jsou bilancovány jako plošné zdroje na úrovni okresů. Protože podrobnost evidence těchto zdrojů je pro účely koncepčních studií nedostatečná, provádí se aktualizace palivové a emisní bilance modelovým výpočtem. Datovými podklady pro výpočet byly jednak statistické údaje ze sčítání lidu bytů a domů ČSÚ z roku 2001, které byly verifikovány a aktualizovány z podkladů Jihočeské plynárenské, a.s. a Jihočeské energetiky, a.s. na úroveň stavu skladby paliv v hodnoceném roce. Ve spotřebě paliva a emisích jsou zohledněny průměrné kvalitativní znaky spalovaných tuhých paliv na území Jihočeského kraje Na celkové spotřebě paliv ve zdrojích kategorie REZZO III (malé kotelny a lokální topeniště) se 26,5% podílelo hnědé uhlí tříděné, 73,3% zemní plyn, ostatní tvoří dřevo a dřevní odpad, koks a LTO. Spotřeba paliv zdrojů kategorie REZZO III 2001 hnědé uhlí koks dřevní zemní propan primární spotřeba LTO nafta benzín bioplyn odpad plyn butan celkem GJ v palivu Tab. č Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO III a lokálních topenišť 76

79 Strukrura paliv v REZZO III zemní plyn 74% propan butan 0% bioplyn 0% hnědé uhlí 26% koks 0% dřevní odpad 0% LTO 0% nafta benzín 0% 0% hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn propan butan Obr. č. 12 Struktura spotřeby paliv u zdrojů REZZO III a lokální topeniště Emise m.j. hnědé uhlí LTO dřevo koks zemní plyn Celkem REZZO III tuhé látky t 236,65 0,06 3,63 0,23 0,36 240,93 SO 2 t 587,00 0,56 0,05 0,21 0,17 587,99 NO x t 374,36 0,28 0,15 0,03 28,91 403,73 CO t 1 023,00 0,02 0,05 0,97 5, ,82 C x H y t 6,88 3,01 5,05 4,22 10,31 29,47 CO 2 tis.t 0,27 0,09 0,13 0,08 33,70 34,26 Tab. č. 76 Emise produkované ve zdrojích REZZO III Stacionární zdroje znečišťování ovzduší - Celkem (REZZO I-III) Spotřeba paliv ve stacionárních zdrojích REZZO vychází z údajů Provozní evidence velkých a středních zdrojů. U malých zdrojů REZZO III (drobné provozovny do výkonu 0,2 MW, lokální topeniště) není spotřeba pravidelně evidována a je dopočtena modelově s využitím údajů databází Jihočeské plynárenské, a.s., Teplárny, a.s., Jihočeské energetiky, a.s., sčítání lidu, bytů a domů a poplatkových agend za znečišťování ovzduší z malých zdrojů. Aby bylo možno porovnat spotřebu paliv ve stacionárních zdrojích REZZO jako celek, byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách (tuny, tis.m 3 ) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (GJ). Výsledky porovnání spotřeby tepla v palivu v členění na jednotlivé druhy paliv jsou v následující tabulce a obrázcích: kategorie zdroje (GJ v palivu) hnědé uhlí koks dřevní odpad LTO nafta benzín zemní plyn bioplyn Tab. č. 77 Spotřeba paliv ve stacionárních zdrojích REZZO, České Budějovice, 2001 Trend vývoje skladby spotřeby paliv je odrazem změn v kotelním fondu. Celková spotřeba tepla v palivu ve sledovaných letech je ovlivňována rozdílnými klimatickými podmínkami a vyšší účinností spalování zemního plynu, který je náhradou za vytěsňovaná tuhá paliva. K celkovému poklesu spotřeby paliv přispívají i značné úspory ve spotřebě energie u propan butan primární spotřeba celkem REZZO I REZZO II REZZO III Celkem

80 odběratelů, snížení objemů výroby, změna chování odběratelů adekvátní vývoji prostředí, sociálních podmínek apod., přičemž na úsporách se podílí jak podnikatelský, tak i bytový sektor. Snižování celkových emisí (včetně lokálních topenišť) ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší v letech dokumentují následující tabulky a obrázky: tuhé látky SO 2 NO x CO C x H y CO 2 t t t t t tis.t REZZO I 59, ,21 756,55 199,63 228, ,85 REZZO II 18,21 1,94 12,30 3,12 1,93 13,28 REZZO III 240,93 587,99 403, ,82 29,47 34,26 Celkem 318, , , ,57 260, ,39 Tab. č Emise ze stacionárních zdrojů, České Budějovice, 2001 Emise vyprodukované na území Českých Budějovic v roce 2001 (t) NO x 46% 4 995,33 CO 25% C x H y 2% tuhé látky 6% SO 2 23% Obr. č. 13 Emise produkované na území Českých Budějovic v roce 2001 Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích v území (bez CO 2 ) 4 995,33 REZZO I 53% REZZO III 46% REZZO II 1% Obr. č. 14 Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích, České Budějovice,

81 Největší absolutní pokles od roku 1996 zaznamenaly emise prachu a to především v kategorii velkých zdrojů REZZO I. U ostatních sledovaných škodlivin došlo k poklesu na téměř polovinu stavu roku Podíl jednotlivých kategorií stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích v roce 2001 je patrný z Obr. č. 14. Zatímco u emisí oxidu siřičitého a oxidu dusíku jsou největšími znečišťovateli velké zdroje (REZZO I), na emisích tuhých látek a CO se nejvíce podílejí malé zdroje REZZO III. Nižší podíl velkých zdrojů REZZO I na emisích prachu a CO je dán v prvním případě vybavením komínů těchto zdrojů odlučovači a ve druhém případě optimalizací spalovacích procesů (spalovaní při vyšších teplotách, efektivnější využívání instalovaného výkonu, nepřetržitá kontrola provozu, pravidelné prohlídky a opravy kotelního fondu apod.). Vysoký podíl malých zdrojů na emisích CO je zapříčiněn naopak horšími spalovacími procesy - především předimenzováním výkonů kotlů v rodinných domcích a jejich provozováním při využití zlomku instalovaného výkonu. Mobilní zdroje (REZZO IV) Na rozdíl od klesajících trendů emisí prakticky u všech sledovaných znečišťujících látek je v případě emisí z mobilních zdrojů situace opačná. V důsledků nebývalého zvýšení intenzity dopravy na našich silnicích mají emise z dopravy od začátku 90. let u nás stoupající trend, i když v posledních letech je nárůst dopravy kompenzován používáním automobilů s lepšími emisními charakteristikami. Největší pozornost se v případě automobilové dopravy věnuje emisím těchto životní prostředí a/nebo zdraví lidí ohrožujících látek - plynů: " oxidu uhelnatému (CO) " nespáleným uhlovodíkům (C x H y ) " oxidům dusíku (NO x ) Hlavním problémem jsou zejména oxidy dusíku NO x. Emise NO x ve větší či menší míře vznikají při spalování jakýchkoliv fosilních paliv. V případě automobilové dopravy jsou však jejich měrné emise (v přepočtu na kwh energetického obsahu paliva) oproti jiným spalovacím zdrojům mnohem vyšší, a to i řádově! Automobilový motor Zážehový (benzinový)* Vznětový (naftový)** Emise NO x [g/kwh paliva] ,6 *) Závisí na součiniteli přebytku vzduchu (lambda); nejnižší hodnoty jsou při λ < 0,8 a > 1.3, nejvyšší při λ = 1,1-1,2; zde jsou uvedeny hodnoty před vstupem do katalyzátoru **) Výsledky měření naftového motoru LIAZ (Zdroj: Technická univerzita v Liberci) Tab. č Emise oxidů dusíku z automobilových motorů [mg NO x /MJ Stacionární zdroje o výkonu paliva] 0,2 5 MW Nad 5 MW zemní plyn LTO TTO hnědé uhlí černé uhlí 201 * Tab. č Emisní faktory NO x u různých paliv podle výkonu emitujícího zdroje 79

82 Množství emisí z mobilních zdrojů, které na území toho kterého města vzniká, však není jednoduché stanovit. Emise se liší dle stáří a typu auta, okamžitém výkonu motoru, způsobu jízdy, technickém stavu apod., a samozřejmě dle intenzity dopravy v daném místě. Z toho důvodu se obvykle zavádí emisní faktor průměrného automobilu (osobní auto, nákladní auto, autobus) a dále pak předpokládaná intenzita dopravy. (např. statistické výsledky sčítání dopravy). Z výše uvedeného je zřejmé, že pro výpočet množství emisí z mobilních zdrojů je nutné vycházet z mnoha předpokladů a že získaná čísla se mohou i značně lišit od reálného stavu. Určitým vodítkem ale mohou být celková čísla za celou republiku. Podle nich se doprava se na celkových emisích oxidů dusíku podílí necelou polovinou, přičemž největšími zdroji emisí NO x je silniční nákladní doprava a osobní automobily. Počet ČR EU automobilů [ks/obyvatele] 28,7 36,0 36,2 50,8 Tab. č Počet automobilů na obyvatele v České republice Emise NO x [tis. t] Celkem ČR Z toho [%] 26% 27% 46% 40% 43% 46% DOPRAVA [tis. t] silniční nákladní doprava 91,7 105,3 99,9 - indiv. automobilová doprava 58,9 59,2 61,3 - silniční veřejná osobní 6,7 2,6 3,6 - MHD - autobusy 3,7 2,4 4,0 - ostatní* 13,8 9,7 11,8 *) Zahrnuje železniční, leteckou a vodní Tab. č Celkové emise oxidů dusíku v České republice a podíl dopravy v nich Snížení emisí mobilních zdrojů se stát snaží zajistit přijetím řady zákonných norem. Neúčinnější v tomto směru se stal zákaz výroby a dovozu nových osobních automobilů bez řízených katalyzátorů od 1. října 1994 a také pak zákaz výroby a dovozu nových nákladních aut, které nesplňovaly normy EURO 1, EURO 2. Od 1. dubna 2001 je pak v ČR v platnosti norma EURO 3, podle které se nesmí na český trh dovážet ani vyrábět a dodávat žádná motorová vozidla, tj. osobní automobily, nákladní automobily i autobusy, které neplní její předepsané limity. Od roku 2005 by pak měla vstoupit v platnost norma EURO 4, která tyto limity ještě více zpřísní. EURO 3* EURO 4** [g/km] OA [g/km] Automobily nad OA [g/km] Automobily nad benz. diesel 3,5 t [g/kwh] benz. diesel 3,5 t [g/kwh] 0,15 0,5 5 0,08 0,25 2,5 *) Emisní předpis 98/69EG - A (EURO 3) pro automobilové motory platný v EU; v ČR pak od ; oproti předchozím normám EURO 0, 1 a 2 již tento předpis počítá s odděleným vyhodnocováním emisí oxidů dusíku (NO x) a nespálených uhlovodíků (HC), které byly dříve vyhodnocovány společně. 80

83 **) Předpis 98/69/EG - B (EUR04), který by měl začít platit od roku Již dnes však někteří výrobci, mezi nimi i Škoda Auto, nabízejí motory, které splňují požadavky tohoto předpisu. Vysvětlivka k jednotkám: Limitní hodnoty výfukových skodlivin u osobních automobilů se obvykle vyjadřují v přepočtu na ujetou vzdálenost 1 km v g/km. U vozidel nad 3,5 tuny, tj. nákladních automobilů a autobusů, se pak přepočítávají na jednotku vyprodukované mechanické práce motoru - tedy v g/kwh. Tab. č Emisní limity oxidů dusíku pro motorová vozidla Tyto předpisy řeší problémy nových automobilů. U aut starších je situace řešena zákonem č. 38/1995 Sb., ve znění zákona č. 355/1999 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. V tomto zákoně je předepsána povinnost pro všechny provozovatele automobilů dostavit se pravidelně na technickou a emisní kontrolu. Účinnost tohoto opatření závisí na míře zodpovědnosti pracovníků, kteří technické a emisní prohlídky provádějí. Tato všechna opatření tedy vedou postupně k obnově vozového parku v naší republice a předpokládá se (Studie o stavu silniční motorové dopravy v ČR, Ústav pro výzkum motorových vozidel, 1999), že emise z dopravy budou v roce 2010 na celém území České republiky nižší, než činily v roce Pro výpočet emisí z mobilních zdrojů byl pro účely ÚEK statutárního města České Budějovice a rozptylové studie města použit program MEFA v.02. Pro ocenění vlivu dopravy na emisní i imisní situaci ve městě byly jako základní vstupní data využity výsledky sčítání dopravy pro rok 2000 v Českých Budějovicích. Hlavní silniční síť byla rozdělena na rovné krátké úseky, které byly jako liniové zdroje emisí zadány do souboru zdrojů pro výpočet. Kvantifikace roční spotřeby pohonných hmot podle kategorií vozidel v přepočtu na energii v palivu je uvedena v následující tabulce. nafta (GJ) benzín (GJ) celkem (GJ) osobní automobily do 3,5 tuny (průměrná spotřeba 8 lt/100 km) benzin automobilový nákladní automobily nad 3,5 tuny (průměrná spotřeba 35 lt/100 km) nafta motorová MHD (autobusy) nafta motorová Celkem Tab. č Spotřeba pohonných hmot na území města v roce

84 Struktura spotřeby pohonných hmot podle typu vozidla a druhu pohonné hmoty 2% 44% 54% osobní automobily do 3,5 tuny (průměrná spotřeba 8 lt/100 km) benzin automobilový nákladní automobily nad 3,5 tuny (průměrná spotřeba 35 lt/100 km) nafta motorová MHD (autobusy) nafta motorová Obr. č Struktura spotřeby pohonných hmot podle druhu vozidel Propočet celkových vyprodukovaných emisí škodlivin dopravou na území města České Budějovice a jejich struktura jsou uvedeny v Tab. č. 85 a na Obr. č. 16. Emise z dopravy - mobilní zdroje (REZZO IV) Škodlivina CO tuhé látky NO x SO 2 C x H y Celkem t/rok % 19,3 1,6 73,1 0,5 5,6 100,0 Tab. č Emise z dopravy v Českých Budějovicích v roce

85 Struktura emisí z dopravy - rok % 6% 19% 2% 73% CO tuhé látky NOx SO2 CxHy Obr. č Struktura emisí z dopravy v roce Imisní situace Vývoj a současný stav kvality ovzduší Sledování kvality ovzduší má celorepublikově na starosti ČHMÚ. Do roku 2000 byla ve městě nainstalována dvě kontinuální měření a jeden monitorovací vůz. Výsledky měření byly čtvrtletně vyhodnocovány (NO x, O 3 ). Kvalita ovzduší ve městě v jednotlivých letech je spolu s klimatickými podmínkami ovlivňována především výší spotřeby paliv a energií ve městě, její strukturou a stupněm energetického zhodnocení ve spotřebičích u jednotlivých kategoriích spotřebitelů průmysl, terciální sféra, obyvatelstvo, doprava a další. Pozitivní vliv na imisní i emisní zatížení lokality má plošná plynofikace města, částečná plynofikace a spalování sokolovského nízkosirného hnědého uhlí, spalovaného ve zdrojích CZT. Uzavřením smlouvy s dodavatelem o dodávkách paliva prakticky kontinuálně ustaly stížnosti obyvatel lokality Havlíčkova kolonie, Polní ulice na prašnost, prohořívání skládky uhlí TČB, která je v současnosti využita pro předzásobení na cca 35% projektované hodnoty Stabilní klasifikace ČHMÚ se zřetelem ke znečištění atmosféry rozeznává 5 tříd stability, kde hlavním kritériem pro rozlišení je teplotní gradient ve vertikálním směru. nejhorším případem teplotního zvrstvení atmosféry je situace, kdy je přízemní vrstva chladného vzduchu překryta teplým vzduchem a je znemožněno vertikální proudění vzduchu. v tomto případě je přízemní vrstva sycena emisemi škodlivin a stoupají imisní koncentrace. Na území Českých Budějovic se tato situace vyskytuje v cca 5,21% případech, převážně v zimním období a to hlavně v noci a časných ranních hodinách. IV. stabilní třída se vyskytuje v podmínkách Českých Budějovic a obecně v ČR s výrazně vyšší četností a to 37,92ÿ%. V této době jsou dobré podmínky pro rozptyl škodlivin. Ve večerních hodinách letního období lze očekávat největší výskyt III. stabilní třídy a to 35% za vertikální výměny vzduchu. Z hlediska směrů větrů v těchto třídách stability převládají j, JV, JZ, Z,a SZ směry větrů ve III. třídě a JZ a SZ směry větrů ve IV. třídě. 83

86 Zneč. látka [µg/m 3 ] Imisní limit Zvláštní imisní limit* roční denní 8 hod 1/2 hod upozornění regulace oxid siřičitý (SO 2 ) oxidy dusíku (NO x )** oxid uhelnatý (CO) prach ozón (O 3 ) 160* *) Průměrovací období jsou 3 hodiny, v případě ozónu 1 hodina **) Vyjádřené jako NO 2 Tab. č. 86- Imisní limity pro stanovené znečišťující látky Na základě výstupů z rozptylové studie hodnotící stávající imisní stav ve městě České Budějovice za všechny zdroje znečištění ovzduší (aritmetický průměr za rok) lze uvést: Škodlivina CO Výpočet imisního stavu (aritmetický průměr za rok) - všechny zdroje znečištění ovzduší Maximální imisní koncentrace (µg/m 3 ) nepřesahují 3000 Místa s nejvyšší imisní koncentrací areál slévárny, Okružní ulice, průmyslová zóna, kolem Novohradské ulice, část městské části Rožnova Příspěvek z mobilních zdrojů není významný C x H y nepřesahují 8 areál slévárny, Okružní ulice, průmyslová zóna, kolem Novohradské ulice, plocha mezi městskými částmi Nové Vráto a Dobrá Voda není významný SO 2 nepřesahují 24 Kněžské Dvory, Nové Vráto, prakticky celá část města není významný Tuhé látky na vetšině území do 7 Kněžské Dvory, Nové Vráto, prakticky celá část města maxima kolem zdrojů lokálních topenišť v kombinaci s dopravou, NO x nepřesahují 9 průmyslová zóna, kolem Novohradské ulice významný desítky % Výpočet imisního stavu (aritmetický průměr za 24 hod.) - všechny zdroje znečištění ovzduší SO 2 nepřesahují 19 Tuhé látky na většině území do 6 Kněžské Dvory, Nové Vráto, prakticky celá část města Kněžské Dvory, Nové Vráto, Rožnov, Vrbenská ul. není významný není významný Tab. č Imisní stav města České Budějovice Příčinou imisního zatížení NO x ve městě v uvedených lokalitách je nepochybně narůstající doprava Zajímavé je pak srovnání množství emisí vyprodukovaných stacionárními zdroji na území města, a vztažených na obyvatele resp. plochu města, se statistikami za celou ČR a rovněž pak Evropskou unii (EU). Emise NO x ČR EU České Budějovice 2000 prům kg NO x /obyvatele 38,6 40,6 11,9 t NO x /km 2 5 2,9 2,1 Tab. č. 88- Srovnání emisí oxidu dusíku (vyjádřených jako NO 2 v ČR, EU a Českých Budějovicích 84

87 I po zahrnutí příspěvku emisí z dopravy, které - dle republikových čísel - může emise celkové emise NO x až zdvojnásobit, je hlavním důvodem nižších emisí oxidů dusíku v přepočtu na obyvatele samozřejmě městský charakter území a tedy vyšší hustota obyvatelstva ve srovnání s celonárodními čísly. Zatímco průměrná hustota v České republice je kolem 130 obyvatel/km 2, a v EU ještě méně, v Českých Budějovicích připadá na jeden km 2 katastrálního území města cca obyvatel. Menší rozloha území města zase vyprodukované emise koncentruje. Emise NO x [tuny]* Stávající stav Emise z REZZO I 756,55 Emise z REZZO II 12,30 Emise z REZZO III 403,73 Emise z REZZO IV 2022,00 Emise celkem 3194,58 Tab. č Emise oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů a emise celkem včetně dopravy v Českých Budějovicích stávající stav Nový zákon o ochraně ovzduší (zákon č. 86/2002 Sb.) upravuje legislativu v oblasti ochrany ovzduší a uvádí ji do souladu s požadavky blížícího se vstupu naší republiky do EU. Nový zákon o ovzduší pak nově pro plnění imisních limitů zavádí takzvané meze tolerance a na rozdíl od předchozího zákona stanovuje přípustné četnosti překročení imisních limitů pro jednotlivé znečišťující látky v absolutních číslech a ne již v %. Imisní limit přitom nesmí být překročen více než o mez tolerance a nad stanovenou četnost překročení. Meze tolerance se budou postupně snižovat tak, aby v roce 2010 došlo k jejich úplnému odstranění. Pozn. Imisní limit je hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku. Mezí tolerance pak procento imisního limitu nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen. Dále pak zákon pro každou sledovanou znečišťující látku stanovuje různé imisní limity pro ochranu zdraví lidí a příp. také ochranu ekosystémů. Níže uvádíme limity pro oxidy dusíku. V případě imisí oxidů dusíku je pak navíc změna v měření, respektive imisních limitech, které pro ochranu zdraví lidí již nejsou vyjádřeny souhrnně jako NO x, ale pouze jen jako oxid dusičitý (NO 2 ). Účel vyhlášení Parametr / Doba průměrování Hodnota imisního limitu Mez tolerance Datum, do něhož musí být limit splněn Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana ekosystémů Aritmetický průměr / 1 h Aritmetický průměr / Kalendářní rok Aritmetický průměr / Kalendářní rok 200 µg.m -3 NO2, nesmí být překročena více než 18krát za kalendářní rok 40 µg.m -3 NO 2 30 µg.m -3 NO x - 80 µg.m -3 (40%) * 16 µg.m -3 (40%) * Nabytí účinnosti tohoto nařízení Poznámka: Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m -3 a jsou vztaženy na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kpa. * mez tolerance se bude od snižovat tak, aby dosáhla 1. ledna 2010 nulové hodnoty. V letech 2003 až 2009 budou meze tolerance následující: Tab. č Imisní limity a meze tolerance pro oxid dusičitý (NO 2 ) a oxidy dusíku (NO x ) 85

88 Rok Pro 1 hodinu [µg.m -3 ] Pro kalendářní rok [µg.m -3 ] Tab. č Meze tolerance pro imisní limity NO 2 Signál Následuje po překročení hodinového průměru koncentrace oxidu dusičitého o upozornění 200 µg.m -3 regulace 400 µg.m -3 Tab. č Zvláštní imisní limity pro účely vyhlášení signálů upozornění a regulace Emisní stropy jsou stanoveny nařízením vlády č.351/2002 Sb. a) hodnoty emisních stropů pro oxid siřičitý, tuhé znečišťující látky, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak platné pro území České republiky a uvedené v Příloze č.1 pro léta 2010 a 2020 (národní emisní stropy) b) směrné cílové hodnoty pro omezení acidifikace a zatížení přízemním ozónem c) náležitosti provádění emisních inventur d) hodnoty emisních stropů pro látky uvedené v písm. a) pro území jednotlivých krajů pro rok 2010 (krajské emisní stropy) uvedené v příloze č.2 nařízení vlády e) hodnoty emisních stropů pro oxid siřičitý a oxidy dusíku pro skupinu všech zvláště velkých spalovacích zdrojů pro rok 2010 f) hodnoty emisních stropů pro těkavé organické látky a oxidy dusíku pro celou skupinu mobilních zdrojů pro rok 2010 Hodnot emisních stropů podle Přílohy č.1 musí být na území České republiky a v krajích dosaženo nejpozději v roce 2010 a v následujících letech musí být dále snižovány tak, aby nebyly překročeny kritické zátěže. Hodnoty emisních stropů jsou pro Českou republiku, jednotlivé kraje a provozovatele zdrojů závazné podle 5 odst..5, 6 odst..9 a 11 odst..1 písm.b) zákona. Emisní inventury vypracuje pověřená právnická osoba každoročně pro znečišÿtující látky, pro které jsou v Příloze č.1 stanoveny emisní stropy. Spolu s emisními inventurami se vypracují emisní projekce těchto látek pro období do roku 2020 ( 6 odst.11 zákona). Vyhodnocení plnění směrných cílových hodnot vypracuje právnická osoba. Emisní inventury jsou připravovány podle metodiky schválené v rámci Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států a Evropské agentury pro životní prostředí (zveřejněné ve směrnicích EMEP/EEA/CORINAIR The Atmospheric Emission Inventory Guidebook). Výsledky emisních inventur a projekcí musí být dostupné veřejnosti. Hodnoty národních a krajských emisních stropů Národní emisní stropy pro ČR (kt/rok) Rok SO2 NOx VOC NH Tab. č Národní emisní stropy ČR Hodnoty jsou stanoveny podle Göteborského protokolu o omezení acidifikace a eurofizace a přízemního ozónu k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států podepsané i ČR. Stanovené hodnoty emisních stropů mohou být sníženy, prokáže-li se potřeba a současně reálná možnost tohoto řešení. 86

89 Krajské emisní stropy v roce 2010 (kt/rok) Kraj SO 2 NO x VOC NH 3 Jihočeský 19,0 18,5 13,0 11,5 Jihomoravský 10,5 20,0 18,0 10,5 Karlovarský 20,0 12,5 6,0 2,5 Kraj Vysočina 11,5 16,0 16,5 9,5 Královohradecký kraj 15,0 13,5 11,0 7,0 Liberecký 13,0 8,0 7,5 3,5 Moravskoslezský 33,0 26,0 24,5 6,5 Olomoucký 11,0 13,0 11,5 7,5 Pardubický 20,0 19,5 12,0 7,0 Plzeňský 14,5 17,5 15,5 8,0 Praha 8,5 13,5 12,5 1,0 Středočeský 35,0 41,5 36,5 16,0 Ústecký 60,0 58,0 25,5 5,0 Zlínský 12,0 8,5 10,0 5,5 Česká republika 283,0 286,0 220,0 101,0 Tab. č Krajské emisní stropy Pro ilustraci je na Obr. č. 17 znázorněna výše emisních stropů Kraje Jihočeského a vyprodukované škodliviny ze stávajících zdrojů znečišťování ovzduší ve městě včetně dopravy Porovnání produkce emisí s krajským emisním stropem [tis.t] 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 skutečný stav ČB krajský emisní strop 19 2,0 3,2 SO2 NOx 18,5 0,4 VOC 13 Obr. č Stávající stav emisí v Českých Budějovicích a krajský emisní strop 87

90 2 NÁVRH A ANALÝZA VARIANT DALŠÍHO ROZVOJE Podmínky a skutečnosti ovlivňující stávající i budoucí energetické zabezpečení území města České Budějovice jsou: ekonomické (obchodní bilance) vývoj cen fosilních paliv - ropa, uhlí, ZP a jejich vliv na vývoj cen netradičních zdrojů energie teplo z JETE konečný efekt zvýšení podílu variabilních nákladů na ceně tepla sociální (zaměstnanost) cena lidské práce a její vývoj konečný efekt postupné omezování počtu pracovníků, zvyšování produktivity práce životní prostředí (vliv lokálního a globálního znečištění ovzduší), bezpečnost legislativní zásahy pro minimalizaci produkce škodlivin platby konečný efekt snaha o přechod na spalování zemního plynu vývoj spotřeb v oblasti průmyslu, terciální sféry, obyvatelstva a realizovatelný potenciál úspor změna v chování odběratelů ovlivněné vývojem cen energií, změny technologií, snižování odběrů, likvidace podniků a odpojování od soustavy CZT konečný efekt snížení spotřeby paliv a energie s negativním dopadem na CZT využívání netradičních zdrojů energie vliv ceny energie na využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), druhotných zdrojů energie (DZE) pro otop a přípravu TUV konečný efekt snížení spotřeby paliv a energie s negativním dopadem na CZT Další rozvoj energetického hospodářství území by měl být tedy založen na formulaci takových variant technického řešení dalšího rozvoje místního energetického systému, které povedou: k uspokojení požadavků očekávaného (prognózovaného) vývoje energetické poptávky řešeného území při splnění definovaných požadavků na kvalitu ovzduší a ochranu životního prostředí nejen v dané lokalitě, a které pro zabezpečení současných i budoucích energetických potřeb zohlední i opatření vedoucí k efektivnějšímu způsobu nakládání s energií, využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie To vše při respektování zásad ekonomické efektivnosti, místních (regionálních) omezujících podmínek a spolehlivosti dodávek jednotlivých forem energie, které současně budou v souladu s energetickými koncepcemi vyšších územních celků, tedy kraje a státu. 2.1 Opatření ke zvýšení hospodárnosti při využívání energie Možností zlepšit hospodaření palivy a energií ve městě a to zejména v podobě tepla je v jednotlivých oblastech spotřeby velké množství. Úkolem by mělo být vybrat opatření nejefektivnější. Dílčí opatření v jednotlivých oblastech spotřeby nepůsobí izolovaně, vzájemně se ovlivňují a cílem by mělo být vybrat ta nejefektivnější Úsporná opatření v sektoru spotřeby Sídliště a bytové domy V bytovém sektoru i zařízeních občanské vybavenosti připadá obvykle až 80 % celkové spotřeby energie na vytápění a ohřev teplé užitkové vody. Ucelená sídliště mají velkou hustotu spotřeby tepla (GJ/ha), podle poměrné plochy zastavení a výšky bytových domů. Jejich součástí je i vybavenost, jesle, školky, školy, obchody, 88

91 restaurace, kina apod. Protože jsou obvykle plošně teplofikavané, jsou pro centrální zásobování teplem výhodná. Rozdělují se nejčastěji podle počtu bytů na ha, v projektech se počítalo s 3,5 obyvatel na byt, nyní je u nás 2,5 obyvatele na byt. Rozdělení bytové zástavby ve vztahu k zásobování teplem Bytů/ha Podlaží 3,5 obyv/ha 2,5 obyv/ha Příkon MWt/ha Spotřeba GJ/ha Sekundár m/byt Obestavěný prostor bytů m3/ha ,12-0, ,40-0, x ,56-1, x Tab. č. 95 Rozdělení bytové zástavby ve vztahu k zásobování teplem Předpokládá se, že v první skupině jsou jak rodinné vilky, tak řadové dvoupodlažní domky s větší spotřebou tepla 12 kw/byt a 100 GJ/b.j.*rok. Střední hustota odpovídá menším městům s domy bez výtahů do čtyřpodlažních 10 kw/byt a 90 GJ/b.j.*rok. Ve třetí skupině jsou vysoká panelová sídliště 8 kw/byt a 70 GJ/b.j.*rok, stavěné do roku 1990 (sídliště včetně vybavenosti). Příkladem může být z 95% teplofikovaná Zliv (TV 100/40 C, bytů, 59 ha, 20 km teplovodů, 10 MW t, 100 TJ/rok, 25 bytů/ha, 330 m/ha, 14 m/byt, 0,17 MW/ha*rok, GJ/ha*rok). Téměř 65% domácností ve městě, což představuje cca 27 tisíc bytových jednotek v bytových, ale i rodinných domech, využívá pro dodávku tepla pro vytápění a ohřev TUV soustavy CZT. Majoritní podíl představují bytové domy zejména panelové, jejichž výstavba se začala rozvíjet po roce 1960 a velkých přírůstků dosáhla v 70. a 80. letech minulého století výstavbou sídlišť.- a které jsou prakticky všechny na CZT připojeny. Průměrná spotřeba tepla v bytech v Čekých Budějovicích Rok Jednotka Spotřeba tepla TJ/rok Počet bytů tisíc bytů 21,1 22,8 23,9 26,5 26,9 27,0 27,0 Měrná spotřeba GJ/b.j., rok Tab. č. 96 Průměrná spotřeba tepla v bytech v Českých Budějovicích Sídliště ha Základní údaje o zásobování sídlišť v Českých Budějovicích Počet bytů Hustota bytů/ha Výměníková stanice Příkon MWt Spotřeba TJ/rok MWt/ha TJ/ha*rok GJ/b.j.*rok Vltava jih ,76 6,3 91 Vltava sever ,63 6,2 71 Šumava ,5 4,1 57 Máj ,73 6,5 65 Tab. č. 97 Základní údaje o zásobovaní sídlišť v Českých Budějovicích Mezi jednotlivými výměníkovými stanicemi jsou rozdíly ve využití hod/rok až hod/rok, v příkonu na byt 5,5 až 7,5 kw/b.j., ve spotřebě 50 až 65 GJ/b.j.*rok, větší odchylky jsou považovány spíše za chyby měření nebo nesprávně stanovený příkon s ohledem na připojený počet bytů. V sídlištích během výstavby bývají rozdíly. Podstatně horší podmínky jsou ve vnitřním městě, kde se sice připojovaly veřejné budovy a nové obytné domy stavěné v prolukách, ale starší domy, dříve vytápěné kamny, jejich tehdejší majitel Bytový podnik města nepřipojoval i když parovod šel kolem, pro nedostatek prostředků a kapacit. Tyto domy po roce 1990 přešly většinou na plynové, levnější a dotované vytápění. Tak je hustota dodávky dálkového tepla ve vnitřním městě nízká i přes napojení všech veřejných budov. Mezi Malší, Mánesovou ulicí, dráhou a Pekárenskou ulicí je plocha asi 90 ha a dodávka tepla v centru města jen asi 330 TJ/rok, tedy GJ/ha*rok, což odpovídá maloměstu, i když je tu vysoká zástavba. 89

92 U bytových objektů postavených jak panelovou tak i tradiční cihlovou technologií bylo dosaženo v minulých letech realizací úsporných opatření poklesu měrné spotřeby tepla na vytápění Pro spotřebu tepla v bytě je rozhodující velikost budovy, tj. poměr jejího povrchu k prostoru. I dobře izolované rodinné domky mají větší spotřebu než panelový dům bez izolace a s velkým prosklením. V novějších budovách byla instalována samostatná regulace pro jihozápadní a severovýchodní stranu, nyní se instalují termoregulační ventily na radiátorech i když teplota topné vody je řízena ekvitermní regulací podle venkovní teploty. Důležité je, aby tyto ventily byly namontovány ve všech bytech z jedné výměníkové stanice, protože výrazně mění tlakovou ztrátu topného systému. Přínosem je dodatečná izolace stěn budov. Pro velké zdražení TUV obyvatelé s ní šetří, ale větší spotřeba tepla si vyžádá její recirkulace než ohřev spotřebované vody. Potrubí TUV bývá nedostatečně izolované, recirkulující množství vysoké a zbytečné někde v nočních hodinách, když nikdo TUV nepoužívá. Nyní se spotřeba TUV jeví jako ustálená a s dalším výrazným poklesem spotřeby se do budoucna nepočítá. Spotřeba tepla v bytech klesá vlivem spoření TUV i při vytápění dodatečnými izolacemi stěn budov, instalováním termostatických ventilů. Někde k šetření motivují měřiče tepla (spíše přestupu tepla na radiátorech, které musí vynásobit plochou topného tělesa s řadou korekcí). Rozhodně k omezení spotřeby TUV pomohly vodoměry na TUV v bytech. Přispívají k tomu i měřiče na patách domů, protože ztráty v sekundárních rozvodech se musí vyhodnocovat samostatně a účtují se zvýšenou cenou na patách domů, nikoliv rozpočítané ve spotřebě, jak tomu bylo dříve. Měření topné vody pomocí kalorimetrů v domech je bez problémů. TUV se často jen rozpočítává podle podlahové plochy bytů nebo podle počtu obyvatel, většinou jsou ale v bytech vodoměry na TUV a za domy se provádí součty (dosti značná poruchovost vodoměrů). V současné době lze realizovat i měření TUV na vstupech do objektu. To lze s výhodou využívat např. MŠ, ZŠ. Proti předražování tepla vyšla vyhláška 245/1995 Sb. ze dne , která nařizuje celoroční teplotu TUV 45 až 60 C účtovat 0,3 GJ/m 3 vody při přípravě v domě a 0,4 GJ/m 3 při centrální přípravě ve výměníkové stanici se sekundárním rozvodem. Teplo pro vytápění pak 0,8 GJ/m 2 podlahové plochy bytu nebo: 0,235 MJ/m 2 x počet topných dnů x (teplota místnosti - φ teplota venkovní)/rok, případně dohromady 1,05 GJ/m 2 podlahové plochy. Dodatečně byla omezena odstavováním TUV na noc. Vyhláška 152/2001 Sb. snižuje teplo na vytápění na 0,55 GJ/ m 2, rok nebo 0,206 MJ/m 2 D rok, TUV ponechává 0,3 GJ/m 3, nebo doplňuje 0,2 GJ/m 2, rok v zásobované budově, případně při přípravě mimo ni 0,25 GJ/m 2, rok nebo 0,35 GJ/m 3. Pokles spotřeby tepla v bytech na 60% za 10 let způsobil hlavně obrovský nárůst jeho ceny z 21 na 300 Kč/GJ, tj. 14,3 krát a donutil spotřebitele k úzkostlivému šetření i k technickým opatřením na jeho úsporu. V novějších budovách byla instalována samostatná regulace pro jihozápadní a severovýchodní stranu, nyní se instalují termoregulační ventily na radiátorech i když teplota topné vody je řízena ekvitermní regulací podle venkovní teploty. Důležité je, aby tyto ventily byly namontovány ve všech bytech z jedné výměníkové stanice, protože výrazně mění tlakovou ztrátu topného systému i požadavek na výstupní teploty z VS. V období posledních 10 let došlo na území města k velkým změnám v majetkoprávních vztazích k domovnímu a bytovému fondu. Z celkového počtu bytových domů (čp.) s 30 90

93 763 byty je 19% v majetku soukromé fyzické osoby, 17,4% v majetku města, 25,1 % patří SBD a 37,8% v jiném vlastnictví. Jenom v majetku největšího Stavebního bytového družstva v Českých Budějovicích, Krčínova 30 je ve městě České Budějovice cca bytů, převážně soustředěných v lokalitách se sídlištní panelovou zástavbou Vltava, Máj, Šumava Celkem 831 objektů (čp), tj. 34,4% je postaveno je z materiálu nosných zdí stěnové panely, kde se nabízí výrazný potenciál úspor. Konkrétní návrh sanačních opatření na objektech s možným potenciálem energetických úspor by měl být výstupem energetických auditů zpracovaných vlastnickými subjekty ve smyslu Zákona č. 406/2000 Sb. V následující tabulce je uveden přehled panelových obytných domů v majetku města. Až na jeden objekt - Dlouhá 16, se nevztahuje povinnost zpracování energetického auditu. Přehled panelových objektů v majetku města České Budějovice Adresa Rok výstavby Počet podlaží Počet bytů Podlahová plocha (m 2 ) Obestavěný prostor (m 3 ) Spotřeba tepla (GJ) V Volfa , , V Volfa , , V Volfa , , V Volfa , , V Volfa , , V Volfa ,4 6718, V Volfa , ,6 518 M.Chajna , , N.Frýda ,8 7239, N.Ondříčka , ,3 332 N.Ondříčka , , N.Ondříčka ,5 8115,9 480 Dlouhá 16 x , , Dlouhá 20 x , , Tab. č. 98 Přehled panelových objektů v majetku města České Budějovice Na dva atypické panelové objekty okolo 40 let starých (Experiment, Lidická 5,7 a Koldům Pražská 17,19.) byl již zpracován energetický audit a realizována navrhovaná opatření na otopné soustavě, zateplení a další Experiment, Lidická 5,7 a Koldům Pražská 17,19. U dalších 6 panelových bytových objektů v majetku města bylo provedeno zateplení a u některých řešeno spolu s půdní bytovou nástavbou. Zateplování bytových objektů ve městě a tempo realizace ovlivní především finanční náročnost těchto opatření. Dá se nicméně očekávat, že stavebně sanační opatření na objektech a dokonalejší regulací vytápění bude postupně realizováno na objektech ve všech formách vlastnictví. U jiných forem vlastnictví objektů než u objektů v majetku města, budou se muset finančně podílet na realizaci samotní občané. Město předpokládá realizovat energeticky úsporná opatření především na objektech, na které musí být ze zákona zpracován energetický audit a na objektech, které vyžadují rekonstrukci jak stavební tak energetické části. Zateplování dalších domů pak předpokládají i bytová družstva. Lze předpokládat, s ohledem na stáří panelových objektů, bude nutná výměna okenních otvorů, zateplení obvodového pláště. pomocí nástaveb bude řešeno zateplení střech. Tento předpoklad lze splnit v průběhu 10ti let, uvažované snížení energetické náročnosti cca 30% ve spotřebě tepla pro otop a 20% v tepelném výkonu. 91

94 Objekty bytové ve městě napojené na soustavu CZT a další zásobování teplem z decentrálních kotelen sjsou již z 95% vybaveny termostatickými ventily a podle Zákona č. 406/2000 Sb. 100% dovybaveny do konce roku 2004 a technický potenciál úspor je v tomto případě prakticky vyčerpán. U TUV lze předpokládat jisté navýšení úspor instalací spotřebičů bez potřeby teplé vody (např. myčky na nádobí). Opakovatelnost úsporných opatření v bytové sféře Dosavadní výsledky již konkrétně realizovaných akcí na bytových objektech ve městech a obcích ČR dokazují, že energeticky úsporná opatření, ať už v podobě zateplení obvodových konstrukcí, opravy příp. výměny oken, nebo vybavení otopných soustav automatickými regulačními a měřícími zařízeními, skutečně přinášejí značné úspory energie a tedy i finančních nákladů. Míra jejich opakovatelnosti samozřejmě závisí na ekonomických možnostech respektive návratnosti nákladů vynaložených na jejich realizaci. Jednotlivá energeticky úsporná opatření mají velice rozdílnou investiční náročnost, s různou délkou životnosti a samozřejmě i mírou dosažitelných úspor energie. Nutné je tedy jejich přínosy (úspory energie) a náklady (vynaložené investice) porovnávat za celou dobu jejich předpokládané funkčnosti. Na druhou stranu je zase nutné v případě stavebních úprav domu provést zateplení objektu minimálně v takovém rozsahu, aby byly splněny tepelně technické požadavky na budovy dle platných norem. Příklad konkrétní realizace a vyhodnocení úsporných opatření u typového panelového domu Součinitel prostupu tepla k [W/m 2.K] Do r ** 1994 Požadovaný Doporučený Přípustný Požadovaný Doporučený Vnější neprůsvitné stěny a strmé střechy nad * * * * Střechy ploché do ,24* ,16* Podlaha se zeminou Okna Tab. č Vývoj tepelně technických požadavků na budovy v České republice Poznámky: Uvedené hodnoty součinitele prostupu tepla k jsou platné pro teplotní oblasti s výpočtovou teplotou te= 18 C. Normativní hodnoty jsou od roku 1977 stanoveny normou ČSN a od roku 1994 jsou uváděny ve třech úrovních, z nichž základní je hodnota požadovaná, jež musí splnit nové stavby, hodnoty doporučené jsou pak asi 65% požadovaných a slouží pouze jako vodítko pro dosaženíminimálních ztrát, a hodnoty přípustné (maximální), jež jsou naopak vyšší než hodnoty požadované, a to o cca 50%, a jsou platné pro rekonstrukce. *)Vyšší povolená hodnota součinitele prostupu tepla platí pro těžké konstrukce (> 100 kg/m 2 ), nižší pak pro lehké (do 100 kg/m 2 ). **) V letošním roce budou požadavky na tepně technické vlastnosti konstrukcí stanovené normou ČSN :94 revidovány a dojde k jejich zpřísnění. Nově pak součinitel prostupu tepla bude označován písmenem U. Úsporná opatření a kvantifikace možných energetických úspor na vybraných panelových sídlištích Bytové panelové domy v Českých Budějovicích jsou situovány především ve čtyřech sídlištních celcích sídliště Vltava Jih, Vltava Sever, Šumava a Máj. Při výstavbě byly v naší oblasti používány tři hlavní typové soustavy T 06 B, PS 69, BANKS. Domy byly budovány jak deskové, tak i bodové o různé podlažnosti. Soustava T 06 B příčný nosný panelový systém, modul 3,60 m, konstrukční výška podlaží 2,80 m. Stropní a stěnové panely železobetonové. Obvodový plášť tvořen pásy parapetních (atikových) panelů a pásy oken s meziokenními vložkami. Parapetní panely křemelinové, resp. keramické. Štíty dvouvrstvé s nosnými železobetonovými panely a vnějšími 92

95 křemelinovými. Okna dřevěná zdvojená, meziokenní izolační vložky dřevěné se skleněnou výplní. Střecha plochá, jednoplášťová s živičnou krytinou. Soustava PS 69 příčný nosný panelový systém, modul 3,60 (2,40, 4,80) m, konstrukční výška podlaží 2,80 m. Stropní a stěnové panely železobetonové. Obvodový plášť tvořen pásy parapetních (atikových) panelů a pásy oken s meziokenními vložkami. Parapetní panely keramické. Štíty z celostěnových železobetonových sendvičových panelů. Okna dřevěná zdvojená, meziokenní izolační vložky dřevěné se skleněnou výplní. Střecha plochá, dvouplášťová s živičnou krytinou. Soustava BANKS příčný nosný panelový systém, moduly 2,40, 3,0, 4,20 m, konstrukční výška podlaží 2,80 m. Stropní a stěnové panely železobetonové. Obvodový plášť nosný celostěnový železobetonový. Okna dřevěná zdvojená. Střecha plochá, dvouplášťová s živičnou krytinou. Základní údaje o panelové bytové zástavbě počtech na největších sídlištích města České Budějovice byly převzaty z Tab. č. 97. Sídliště Vltava Jih bytových jednotek Typová soustava Podíl soustav Stávající spotřeba tepla Po rekonstrukci obvodov. pláště Dtto vč. výměny oken % GJ/rok GJ/rok GJ/rok T 06 B BANKS Potenciál úspor Sídliště Vltava Sever bytových jednotek Typová soustava Podíl soustav Stávající spotřeba tepla GJ/rok 22,9 % Po rekonstrukci obvodov. pláště GJ/rok 39,1 % Dtto vč. výměny oken % GJ/rok GJ/rok GJ/rok T 06 B BANKS Potenciál úspor GJ/rok 22,4 % GJ/rok 39,2 % 93

96 Sídliště Šumava bytových jednotek Typová soustava Podíl soustav Stávající spotřeba tepla Po rekonstrukci obvodov. pláště Dtto vč. výměny oken % GJ/rok GJ/rok GJ/rok T 06 B PS BANKS Potenciál úspor Sídliště Máj bytových jednotek Typová soustava Podíl soustav Stávající spotřeba tepla GJ/rok 23,3 % Po rekonstrukci obvodov. pláště GJ/rok 40,5 % Dtto vč. výměny oken % GJ/rok GJ/rok GJ/rok PS Potenciál úspor GJ/rok 24,0 % GJ/rok 40,9 % Pro výpočet úspor je stanovena metoda spotřeby tepla na přepočtu na 1 bytovou jednotku pro příslušnou typovou soustavu panelového domu s ohledem na používanou podlažnost a rozdělení bytů. Vzhledem k použité reprezentativní části města sídliště Vltava Jih, Vltava Sever, Šumava, Máj lze při maximální rekonstrukci obvodového pláště dle ČSN spolu s výměnou oken očekávat tyto zisky: sídliště Vltava Jih z GJ/rok na GJ/rok sídliště Vltava sever z GJ/rok na GJ/rok sídliště Šumava z GJ/rok na GJ/rok sídliště Máj z GJ/rok. na GJ/rok Občanská vybavenost V objektech občanské vybavenosti (zejména ve školních a administrativních budovách, kulturních, sociálních a sportovních zařízeních) lze očekávat v následujících 15 letech pokles spotřebovávaného tepla na vytápění o cca 20-30%. Ve školských objektech se jedná převážně o rekonstrukci stávajícího systému MaR, úpravy výměníkových stanic, instalaci opatření šetřících vodu a TUV, realizaci opatření ke snížení nákladů ve spotřebě elektrické energie a vybrané stavební úpravy a rekonstrukce částí objektů. Ve většině školských objektů byly buď zcela či částečně na radiátory nainstalovány termostatické ventily, vyregulovány otopné soustavy. 94

97 Ke snižování spotřeb energií přispěje i zákonem uložené provádění energetických auditů a následná realizace energeticky úsporných opatření navržených a doporučených auditorem, event. uložených rozhodnutím Státní energetické inspekce. V těchto objektech lze předpokládat i mírně snížení spotřeby TUV odhadem 5-10%. Na druhé straně, vlivem vybavování objektů dalšími elektrospotřebiči (např. výpočetní a kopírovací technikou) se bude zvyšovat roční objem spotřeby elektrické energie. Variantně je uvažováno s nárůstem spotřeb elektrické energie o 5% nebo se předpokládá, že nárůst počtu spotřebičů bude menší a bude eliminován snižujícím se příkonem nových elektrospotřebičů (2%). Podnikatelské objekty Podnikatelské subjekty se svými objekty a užitými technologiemi jsou rovněž zdrojem energeticky a ekonomicky využitelného potenciálu úspor. Povinnost pořízení energetického auditu se však vztahuje pouze na fyzické a právnické osoby s roční spotřebou vyšší jak GJ. Změna spotřeby energií výrobních organizací dále závisí na prosperitě podniku (poklesu nebo nárůstu ročního objemu výroby), na změně technologie apod. Většina podnikatelských subjektů je napojena na parní soustavu CZT a teplo je v současnosti využito jednak pro přípravu TUV, dále přes VS pára/voda transformováno na topnou vodu pro vytápění objektů. Jen několik výrobních podniků potřebuje teplo v páře pro technologické účely (papírna, mlékárna, pivovary, prádelna.). Návrh úsporných energetických opatření je individuální pro každý podnikatelský subjekt. Pro výpočet výhledových bilancí je uvažováno s poklesem spotřeby tepla na vytápění vlivem dokonalejší regulace a snižování tepelných ztrát objektů o cca až 20%. U velkých průmyslových podniků je předpoklad vývoje spotřeby individuální. Současné bilance potřeby tepla na vytápění včetně výpočtového horizontu jsou uvedeny pro jednotlivé urbanistické obvody v Příloze závěrečné zprávy. Bilance zohledňují předpokládané nové odběry v dané lokalitě a vliv realizace energeticky úsporných opatření. Prakticky lze předpokládat, že tyto nárůsty budou z velké části kompenzovány útlumem činnosti či zánikem stávajících aktivit. Bilance jsou vypočteny ve dvou variantách: rozvojové použita je vyšší hodnota procentuelního rozpětí stagnační použita je nižší uváděná hodnota Objem spotřeby tepla pro vytápění a přípravu TUV (činí cca 60% spotřeby všech energií v objektu) a vyčíslený dostupný a ekonomicky nadějný potenciál je v členění podle způsobu výroby nebo nákupu od dodavatele uveden v tabulce. Současná spotřeba je údaj spotřeby za rok 2001 přepočtený na průměrný normový rok. Z této hodnoty je stanoven potenciál úspor. Skutečná výše úspor bude samozřejmě záviset na klimatických podmínkách. Vyhodnocení dosažených úspor proto bude rovněž provedeno přepočtem na normový rok. Potenciál úspor u spotřebitelských systémů - sféra spotřeby - teplo CZT Spotřeba tepla z CZT stávající nízký vysoký [GJ] obyvatelstvo nevýrobní sféra průmysl Tab. č. 100 Potenciál úspor u spotřebitelských systémů teplo CZT 95

98 Potenciál úspor u spotřebitelských systémů - sféra spotřeby - zemní plyn Spotřeba tepla ZP [GJ] stávající nízký vysoký obyvatelstvo nevýrobní sféra průmysl Tab. č Potenciál úspor u spotřebitelských systémů zemní plyn Potenciál úspor u spotřebitelských systémů - sféra spotřeby - elektrická energie Spotřeba tepla EL [GJ] stávající nízký vysoký obyvatelstvo nevýrobní sféra průmysl Tab. č Potenciál úspor u spotřebitelských systémů elektrická energie Reálný potenciál úspor a doporučení návrhu postupu a jejich realizace Energeticky nejnáročnějším sektorem ve městě je průmyslová výroba tepla na Teplárně a výtopně Vráto pro potřeby centralizovaného zásobování města teplem. Na celkové primární spotřebě paliv stacionárních zdrojů se podílí téměř 80% a teplo dodávané z CZT pak představuje více než 30% celkové konečné spotřeby energie (po přeměnách) na území města. V oblasti výroby a distribuce tepla má význam posuzovat potenciál úspor u zdrojů CZT, primárních parních a horkovodních rozvodů a sekundárních teplovodních rozvodů tepla a teplé užitkové vody. Posouzení musí vycházet z vyhodnocení účinnosti výroby a distribuce tepla na základě prováděných měření. Energetická účinnost celé soustavy CZT, tj. od výroby tepla spalováním paliv ve zdrojích, přes jeho dodávku do sítě až po jeho distribuci k jednotlivým místům odběru, včetně výroby elektrické energie, se pohybuje okolo 61-66%. To znamená, že přibližně 40% energie (obsažené v palivu) se při výrobě tepla a jeho rozvodu ke konečné spotřebě ztrácí a není fakticky účelně využito. Výhodou centralizované výroby je naopak emitování znečišťujících látek z vyšších komínů, čímž dochází k lepšímu rozptylu, v případě TČB i dvoupalivový systém a možnost přechodu z jednoho paliva na druhý. Hlavním problémem distribuce tepla jsou rostoucí ztráty tepla v poměrně rozsáhlé parní síti, které nejsou měřeny, ale určovány jako rozdíl dodávky tepla do sítě a jeho prodej odběratelům, ztráty poměrně rozsáhlé sítě předávacích a výměníkových stanic. Pro bytový fond je nyní TČB provozováno 98 VS o celkovém příkonu 140 MW, ztráty v sekundárních rozvodech topné a teplé užitkové vody po sídlištích U soustavy CZT města České Budějovice je podrobné stanovení potenciálu úspor podmíněno provedením energetického auditu Teplárna České Budějovice, a.s., jehož pořízení ukládá zákon č. 406/2000 Sb. a podrobnosti provedení stanoví vyhláška MPO č. 213/2001 Sb. Možností zlepšit hospodaření teplem v soustavě CZT je celá řada, realizace je však odvislá od přijetí základní strategie ve zdrojové části primární teplonosné médium pára, horká voda a jejich vhodná kombinace s dopadem do distribučního systému. 96

99 Dále jsou proto uvedeny některé z možných zlepšení hospodaření teplem v soustavě CZT ve zdrojové a distribuční části. Distribuce tepla Primární rozvody Velmi rozsáhlá parovodní síť je dimenzována na stále rostoucí dodávky tepla a nyní vysoké ztráty skládající se z ochlazení páry (68 až 77%), ochlazení kondenzátu (7 až 16%), úniku páry netěsnostmi (3%) a kondenzátu netěsnostmi (13% při 70% návratnosti), (velký rozsah sítí, venkovní teploty, zestárlá a vlhká a namočená izolace, únik kondenzátu zkorodovanými trubkami ) Výpočet ztrát z rozdílu dodávky do sítě a do předávacích stanic má, při přesnosti měřidel ± 3% relativní chybu ± 6%, tj 677 až 763 TJ/rok, 98 mil. Kč/rok. měsíc rok pára ochlazení 71% 9,6 8,6 9,1 8,1 7,8 7,4 7,6 7,6 7,6 8,3 8,8 9,5 100% kondenzát ochlazení 16% 11,8 10,2 10,1 8,3 6,8 5,6 5,5 5,5 6,8 8,4 9,7 11,3 100% kondenzát únik 13% 12,0 11,0 11,0 11,0 11,0 10,0 10,0 10,0 10,0 11,0 11,0 12,0 100% parovod celkem 9,9 9,0 9,3 8,3 7,7 7,2 7,3 7,3 7,6 8,3 8,8 9,3 100% přívodní 68% 12,2 10,4 10,2 8,2 6,2 5,6 5,7 5,7 6,6 7,7 10,3 11,5 100% vratné 32% 10,7 9,6 9,7 8,6 7,0 6,3 6,5 6,5 6,9 8,3 9,4 10,5 100% horkovod celkem 11,6 10,2 10,1 8,4 6,5 5,8 6,0 6,0 6,7 7,9 9,8 11,0 100% φ měsíční venkovní teplota t 0 C φ měsíční spotřeba tepla x x x dd vytápění 83% 17,1 14,0 13,2 9,0 4,6 0,0 0,0 0,0 5,3 8,5 12,8 15,5 100% teplá voda 17% % celkem spotřeba bytů 15,7 13,2 12,5 8,9 5,2 1,4 1,4 1,4 5,6 8,6 12,0 14,1 100% teoretické ztráty TČB TJ/měs Tab. č Propočet měsíčního rozdělení ztrát podle průměrné venkovní teploty při 70% návratnosti kondenzátu Navrhovaná opatření rekonstrukce stávajících morálně i fyzicky opotřebovaných primárních parních rozvodů výměnou za rozvody v moderním provedení v optimálních dimenzích se sníženými ztrátami důsledné opravy stávajících rozvodů, míst s poškozenou izolací, čerpání zatopených šachet a úseků přechod parovodů na horkovody a teplovody s využitím stávající parní trubky jako přívodu a místo kondenzátu položení vratné trubky předizolované polyuretanem v plastové ochranné trubce na teplotu cca 70 C (75-70% ztrát původního parovodu, úspora 30% nákladů kompletní rekonstrukce) racionalizace délek primárních rozvodů administrativní zásahy měsíční vyhodnocování ztrát pro páru a kondenzát ve větvích ochlazováním, úniky, synchronizace odečtů u odběratelů i na větvích ve zdroji Výměníkové stanice Ztráty VS pára/voda pro zásobování bytů jsou odhadnuty na základě několika orientačních měření a uvedeny v následující tabulce Počet bytů na VS Ztráta VS v % spotřeby Tab. č. 104 Ztráty VS v závislosti na počtu zásobovaných objektů Množství tepla vstupujícího do VS je ovlivněno způsobem přípravy TUV pro napojené objekty a byty v nich, pro vytápění pak velikostí budovy (poměr povrchu ku objemu, poměrným zasklením) a počtu bytů v domě. Ohřev TUV je ve většině VS v akumulačních boilerech, recirkulační čerpadla předimenzovaná, velké ztráty tepla cirkulací TUV 97

100 Pro bytový fond je nyní TČB provozováno 98 VS o celkovém příkonu 140 MW. Ze sdružených 13 VS je nyní zásobováno 100 domovních předávacích stanic teplou vodou 110/65 C s celoročním provozem. Ztráta těchto VS je odhadována na 50 TJ/rok. Počet bytů v domě Poměr m 2 /m 3 0,75 0,60 0,48 0,44 0,38 0,32 0,26 0,24 0,23 Podíl spotřeby na byt % Tab. č Závislost spotřeby tepla na velikosti budovy a počtu bytů v domě Navrhovaná opatření další spojování malých VS s relativně velkými ztrátami (např. při přípravě TUV ve velkých bojlerech, návratnost horkého kondenzátu) ve vhodných odběrových okrscích ve větší a instalací domovních předávacích stanic DPS s přípravou TUV v objektech napojených na VS sekundárním teplovodním dvoutrubkovým rozvod DPS instalovat jako tlakově závislé směšovací, menší a levnější avšak bez možnosti využití tepla kondenzátu pro předehřev TUV doplnění VS o předehřev TUV vratným kondenzátem omezení recirkulovaného množství TUV Sekundární rozvody Většina rozvodů v sídlištích je čtyřtrubkových v betonových kanálech s vláknitou izolací dvě pro TV a dvě pro TUV s odlišným režimem provozu v průběhu roku, dvoutrubkové rozvody jsou provozovány celoročně. Vykazované ztráty sekundárních rozvodů 150 TJ/rok při prodeji tepla na patách objektů TJ/rok a dodávce do sekundárních rozvodů TJ/rok, tj 11,7%. měsíc rok topná voda 90/70 C 78% 16,6 14,0 13,4 9,3 4,4 0,0 0,0 0,0 5,0 8,8 13,0 15,5 100% teplá užitková voda 55/45 C 22% 9,0 9,0 9,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 9,0 100% čtyřtrubkový rozvod TV 14,8 13,0 12,5 9,0 5,0 1,8 1,8 1,8 5,5 8,7 12,0 14,1 100% dvoutrubkový rozvod TV 110/65 C 10,2 9,6 9,4 8,5 7,2 6,8 6,8 6,8 7,2 8,3 9,2 10,0 100% φ měsíční venkovní teplota t 0 C ,4 Tab. č Měsíční rozdělení ztrát v sekundárních rozvodech podle průměrné venkovní teploty Navrhovaná opatření snížení ztrát tepla čtyřtrubkovým rozvodem s vláknitou izolací uloženým v kanále instalací trub v plastu s izolací polyuretanem na 70% snížení ztrát tepla dvoutrubkovým instalací trub v plastu s izolací polyuretanem na 70% při minimální venkovní teplotě rekonstrukce sekundárních čtyřtrubkových rozvodů v sídlištích na dvoutrubkové v předizolovaném provedení s malými ztrátami s celoročním provozem výměna zkorodovaných, špatně izolovaných rozvodů TUV za polyetylenové Správný postup při realizaci nových či rekonstrukci stávajících rozvodů tepelné energie je dnes dán legislativou, a to vyhláškou MPO č. 151/2001 Sb. vydanou v souvislosti se zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Tato vyhláška stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při vnějším i vnitřním rozvodu tepelné energie a vztahuje se jak na nově zřizovaná zařízení, tak i jejich rekonstrukce (po dni účinnosti této vyhlášky). Z důležitých ustanovení uvádíme: 98

101 Tepelná síť se dimenzuje tak, aby roční využití její schopnosti přenosu tepelné energie bylo co největší. Při navrhování nových a při rekonstrukci stávajících tepelných sítí se použije řešení, pro které má energetická účinnost z hlediska dopravy tepelné energie a účinnost z hlediska tepelných ztrát minimální hodnotu, neprokáže-li se optimalizačním výpočtem, že z ekonomických, technických a nebo jiných důvodů je nejvýhodnější řešení jiné. Hodinová ztráta oběhové vody netěsnostmi při provozu v uzavřené tepelné síti může dosáhnout nejvýše 0,15 % z celkového objemu soustavy, při dlouhodobějším překračování se provádějí opatření k jejímu snížení. Pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody a všude tam, kde to pro daný účel postačuje, volí se přednostně pro přenos tepelné energie teplá voda do 90 C nebo do 110 C. Horká voda nad 110 C se použije pro rozsáhlé tepelné sítě určené k zásobování rozlehlých sídlišť, obcí a vzdálených odběratelů. Pára jako teplonosná látka se použije jen tam, kde je to tepelně-technicky opodstatněné a zdůvodněné. Při rekonstrukci parní tepelné sítě se pára jako teplonosná látka nahradí teplou nebo horkou vodou postupně ve všech částech nebo samostatných okruzích, kam je dodávána tepelná energie pro vytápění a ohřev užitkové vody, nebo i pro technologické účely. Předávací stanice se přednostně zřizují samostatně pro jednotlivé odběratele. Společné stanice pro více odběratelů se při rekonstrukcích nahrazují stanicemi pro jednotlivé odběratele. Předávací stanice se vybavuje automatickou regulací teploty otopné vody, zejména v závislosti na průběhu klimatických podmínek nebo venkovní teploty ve spolupráci s teplotou vnitřní ve vytápěném prostoru nebo podle zátěže, příp. regulátorem tlaku páry. Druh použité regulace se přitom volí podle maximálně dosažitelných úspor tepelné energie. Oběhová čerpadla v předávacích stanicích a otopných soustavách s jmenovitým tepelným výkonem nad 50 kw se vybaví automatickou plynulou nebo alespoň třístupňovou regulací otáček. Úsporná opatření se jako u spotřebitelských systémů člení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor. U rozvodů elektrické energie a zemního plynu lze uvažovat s minimálním potenciálem úspor při modernizaci rozvodných zařízení. V současnosti s ohledem na přenášené množství tepla a dimenze distribuční sítě dochází ke zvýšenému procentu ztrát tepla, zejména v letních měsících. Řešení energetického hospodářství území Zabezpečení stávajících energetických potřeb území zásobování města palivy a energiemi je v současné době bezproblémové, v optimální struktuře elektrická energie je ze zákona dostupná všem kategoriím odběratelů je realizována cca 95% plošná plynofikace města, prakticky všechny decentrální zdroje tepla jednotlivých kategorií, mimo TČB, VVR a Škoda, a až na výjimky v okrajových oblastech dosud bez zemního plynu, převedeny z uhlí na plyn je založena rozsáhlá parní soustava CZT s dostatečnou výkonovou rezervou ve zdroji, distribuční sítí s následnými transformacemi, na kterou je napojeno cca 27 tis. bytů, většina výrobní a terciální sféry 99

102 plnění emisních limitů u zdrojů CZT je zatím zabezpečováno, kromě nainstalovaných odlučovačů, spalováním nízkosirného hnědého uhlí a uplatněním metody ředění uhelných spalin spalinami zemního plynu rozhodující pro další zabezpečení energetického zásobování města je návrh řešení optimalizace soustavy CZT po stránce energetické, ekologické a ekonomické Centrální zásobování teplem Protože soustava CZT od zdroje přes distribuci až ke spotřebitelským systémům je majoritním dodavatelem tepla ve městě České Budějovice, je perspektivě existence tomuto subsystému věnována zvýšená pozornost. Jedná se o možnost dalšího provozování především zdrojové části obou zdrojů tepla. Zdrojová část soustavy CZT Dodávky tepla do soustavy CZT ke spotřebitelům zajišťovány ze dvou hlavních zdrojů Teplárny České Budějovice, a.s. na Novohradské 41 jako základního zdroje a Výtopny Vráto jako špičkového zdroje. Oba jsou zdrojem páry dodávané do primárních rozvodů tepla ve městě, přičemž z teplárny je dodávána pára ve dvou tlakových úrovních - nízkotlaká a vysokotlaká - z výtopny pak jako nízkotlaká. Teplárna České Budějovice, a.s. Teplárna, s průběhem výstavby v letech a dostavbou v letech prošla do dnešní podoby technickým vývojem, daným požadavky energetickými nejen ze strany spotřeby paliv a energie ve zdrojové části ale i spotřeby tepla a elektrické energie, ekologickými ekonomickými. Po řadě rekonstrukcí původně nainstalovaného technologického vybavení kotelny a strojovny došlo po roce 1990 k zásadním technickým úpravám na zařízení, které jsou popsány v Kapitole.a kde jsou uvedeny i základní technické a provozní údaje TČB, a.s. Hlavní důvody prováděných rekonstrukcí byly: energetické disponibilita prvotních energetických zdrojů ČR (nedostatek kapalných a plynných paliv před rokem 1990 a nepříliš kvalitní hnědé uhlí) ekonomické 57% inflace v roce 1991, zvyšující se náklady na pořízení paliv a energie, liberalizace cen uhlí v roce 1992, další postupná liberalizace cen paliv a energie, postupné omezování a rušení dotací na teplo, růst dotací do plynofikace ekologické zpřísňující se legislativa v oblasti životního prostředí zejména v ochraně ovzduší a zpoplatňování za vypouštění škodlivin Na následujícím obrázku je schéma Soustavy CZT TČB k roku 2000 včetně parního přivaděče z elektrárny Mydlovary, který však již ukončil provoz. 100

103 Obr. č Schéma soustavy CZT TČB, a.s. k roku 2000 Základní údaje o vývoji výroby, dodávky, prodeje tepla, výroby a prodeje elektrické energie jsou uvedeny v následující tabulce. Výkon Prodej A+B+C do sítě Ztráty primární užitečná Pro TČB dodávka do sekundár VS Ztráty sekundáru prodej sekundáru Dodávka pro Odběrů vlastní nevrácený Max. tisíc spotřeba A - VO B - SO C - byty kondenzát JČE/TČB PV HV TČB MW t bytů výroba rok t/h MW e TJ/r TJ/r TJ/r TJ/r TJ/r TJ/r TJ/r TJ/r TJ/r TJ/r tis. t /rok km km km GWh/r GWh/r GWh/r ,6 32,0 51,7 19,2 32,5 31,0 1,0 1 1, ,01 0, ,6 376,0 453,9 72,6 381,3 358,0 18,0 5 16, ,3 0, ,6 648,0 783,8 125,9 657,9 Bytový podnik města 602,0 46, , ,8 0, ,0 941,1 150,0 926,1 714,0 192, , , , ,6 248, , ,0 470, , , , ,2 336, , ,0 705, , , , ,0 389, , ,0 991, ,9 90 0, , , ,8 535, ,4 Bytový podnik města 3 219, , , , , , ,4 590, , , , , , , , , ,0 936, , , , , , , ,6 900, ,8 Tepelné hospodářství Č.B , , , , , , , ,8 862, ,2 139, , , , , , , ,4 769, , ,6 131, ,7 804, , , , , , ,7 759, , ,7 133, ,5 762, , , , , ,0 705, , ,0 186, , , , , , ,6 776, , ,7 150, , , , , , ,5 775, ,4 1193,2 142,5 1050, ,0 986,0 75,4 543, Tab. č Vývoj základních bilančních údajů TČB, a.s.v letech Vývoj ceny paliv zejména v posledních 10 letech ovlivnil spolu s postupným uplatňováním cenové politiky v oblast tepla i jeho cenu je uveden v následující tabulce a na obrázku. rok uhlí s dopravou Kč/GJ ~5 3,5 6,7 10, ~50 cena zemní plyn Kč/GJ x x 24 ~ Náklady na užitné teplo Kč/GJ ~200 maloodběr Kč/GJ (50)/10 ~ Cena tepla byty Kč/GJ (50)/10 ~ EBu parovod horkovod teplovod Teplárna Elektřina vlastní spotřeba dodávka Náklady na dodávanou elektřinu Kč/MWh x x ~600 ~700 Tab. č. 108 Vývoj nákladů na palivo, dodávanou elektřinu a cena tepla z TČB a.s. 101

104 Vývoj ceny paliv a tepla v letech Kč/GJ rok cena uhlí s dopravou cena tepla pro maloodběratele cena zemního plynu cena tepla pro byty Obr. č Vývoj nákladů na palivo, elektrickou energii, teplo a cena tepla v letech Do roku 1990 se uhelné teplárenské systémy v ČR vzhledem k nízkým cenám uhlí (bez ovlivnění ropnými krizemi) a v návaznosti i tepla neustále rozvíjely. Po roce 1990 se ekonomické podmínky jak na straně výroby tak spotřeby značně změnily s negativním dopadem do cen energetických vstupů i výstupů a ovlivnily další vývoj tepláren i TČB. Došlo k útlumu investiční zejména bytové výstavby, omezení výroby průmyslu, stagnoval počet připojených odběratelů. Počet napojených odběratelů prakticky stagnoval a vlivem realizace úsporných opatření zejména i obyvatelstva (v TV zateplování objektů, u TUV šetření) )začala klesat spotřeba tepla. V průběhu posledních 10 let poklesl celkový prodej tepla ze soustavy CZT o 40%. Závodní kotelny, které dříve spolupracovaly s TČB, byly postupně zrušeny, obnovena navýšením výkonu a zplynofikováním byla pouze kotelna v nemocnici (v roce 2002 zbourána a potřeba tepla kryta částečně CZT a částečně decentralizována do objektů), nenapojena zůstala původní uhelná horkovodní kotelna z roku 1964 Škoda slévárna oceli. V současnosti TČB spaluje nízkosirné sokolovské uhlí, takže zatím nepotřebuje nákladné odsiřování. Po rekonstrukci dvou kotlů na plyn stouply její výrobní náklady, ale pokud přednostně spaluje uhlí, je nárůst 5 až 10%, což je přijatelné. Teplárna zásobuje párou prakticky všechny průmyslové závody na území města až na malé výjimky s vlastními zdroji,, převážnou většinu veřejných, kancelářských a obchodních budov a bytových domů v sídlištích i část novějších domů ve vnitřním městě. Prostřednictvím výměníkových stanic dodává topnou a teplou užitkovou vodu do 27 tis. bytů (ze 40 tisíc) ve městě cca s obyvateli okolo TJ/rok. Teplárna dodává TJ/rok (tj. 55,2%), JČP a.s TJ/rok (17,9%) a JČE a.s. 480 GWh/rok, tj GJ/rok (22,4%) a lokální spalování uhlí asi 220 TJ/rok (3,2%). Podrobný rozbor hospodaření TČB s teplem v roce 2000 je znázorňuje v Sankeyův diagram. 102

105 Obr. č. 20 Sankeyův diagram Výhody stávajícího stavu majoritní vlastník - město požadavky na plnění emisních limitů pro SO mg/nm 3 byly splněny uzavřením dlouhodobé smlouvy na dodávku nízkosirného uhlí se Sokolovskou uhelnou, a.s. v roce 1995 na dobu 25 let. Skutečný obsah SO 2 dle kontunuálního měření spalin se pohybuje mg/nm 3. Pro případ vyššího obsahu síry v uhlí je pojistkou dodržení emisního limitu možnost částečného spalování zemního plynu. spalování nízkosirného sokolovského uhlí v současnosti zabezpečuje plnění emisních limitů řešena CHÚV, úložiště popílku napojení velkého podílu bytového fondu, výrobní i nevýrobní sféry ve městě na dodávku tepla ze soustavy CZT včetně technologie kombinovaná výroba tepla a elektrické energie v TČB zatím relativně únosná cena tepla pro konečného spotřebitele v jednotlivých kategoriích odběru prováděné rekonstrukce páteřních parních rozvodů vakuovaným potrubím, u ostatních předizolované potrubí, úprava tepelného distribučního schématu, snižování počtu VS, zvyšování podílu horkovodních rozvodů,u sekundárních rozvodů přechod na dvoutrubkový systém, instalace DPS, decentrální příprava TUV a další. Nevýhody stávajícího stavu lokalizace teplárenského zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší o tepelném příkonu 552,79 MW tep v TČB na uhlí a zemní plyn prakticky u centra města s hustou bytovou zástavbou výroba tepla a elektrické energie, pokud je ze zemního plynu, je s horší ekonomikou 103

106 systém CZT je s ohledem na potřeby průmyslu v minulosti založen na páře, která je v současnosti potřebná pouze u vybraných technologií (mlékárna, papírna, pivovary, prádelna.) a skutečné parní odběry klesají z důvodu restrukturalizace relativně vysoké celoroční ztráty v rozvodech a jejich poruchovost u ostatních spotřebitelů probíhá energeticky ztrátová transformace ve VS z páry na teplou vodu pro otop a přípravu TUV splnění požadavků nové legislativy v oblasti životního prostředí úzce provázané s legislativou platnou v zemích EU snížení produkce SO 2 a NO x vzhledem k dodržení platných emisních limitů emisního stropu tj realizace vhodného způsobu odsíření k roku 2008 a denitrifikace k roku 2016 s uplatněním nejlépe dostupné technologie včetně dalších požadavků Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., 4, investičně i provozně náročné (cca 1mld. Kč) zpoplatňování produkce CO 2 ze spalovacího procesu zdroje teplárny od roku EUR /t vyprodukovanou a další Stávající stav tepelného zásobování města ze soustavy CZT si s ohledem na charakter a požadavky odběru, životní prostředí, ekonomiku provozu nutně vyžádají technické a organizační zásahy v zájmu optimálního fungování tohoto subsystému v těsné vazbě na energetické zabezpečení města možnými druhy paliv a energií. Jedná se zejména o následující hlavní problémové okruhy v oblasti zdrojové, distribuční a spotřebitelské: zabezpečení ekologizace všech zdrojů tepla (CZT i ostatní decentrální) ve vztahu k současné i budoucí platné legislativě v oblasti ŽP soustava CZT a její další vývoj variantní řešení zdroje CZT zásobování spotřebitelských sfér optimální strukturou paliva a energie ve vztahu k jejich kvalitativním i kvantitativním požadavkům, k ekologii a ekonomice systému, dvoucestné zásobování energií elektrizace území dokončení záměrů plošné plynofikace území možnosti využití obnovitelných zdrojů energie (biomasa, solární, tepelná čerpadla ) jako doplňkové zdroje v území Neopominutelná je: minimalizace závislosti na dovážených energiích (zemní plyn) minimalizace produkce škodlivin, zvláště skleníkových plynů (omezení uhlí) minimalizace potřeby lidské práce na provoz a údržbu (změny technologie) minimalizace prostorové náročnosti tepelných zdrojů (ceny pozemků) možnost náhradního zásobování při havárii části systému (viz. Opatovice) Respektování těchto předpokladů ovlivní náhled na vhodnost technického řešení a ekonomiku celkového energetického zabezpečení města a zejména soustavy CZT. 104

107 Varianty řešení soustavy CZT města České Budějovice Možných variant řešení soustavy CZT je celá řada. některé lze navzájem kombinovat, ale vždy jsou úzce provázány s distribuční částí a její rekonstrukcí. rozvody, výměníkové stanice, předávací stanice. Návrh jednotlivých variant vychází z těchto základních jednotných předpokladů: Pomalý rozvoj města bez dalšího rozvoje průmyslu náročného na teplo, realizace energeticky úsporných opatření v jednotlivých sektorech spotřeby tepla Pomalý růst spotřeby tepla. Výpočty pro rok 2010, příkon 450 MWt (600 t/h páry špičkové), užitečná spotřeba primárním rozvodem TJ/rok, ztráty 650 TJ/rok, na výrobu 220 GWh/rok elektřiny TJ/rok, výroba tepla TJ/rok, teplo v palivu při zachování TČB osazené odsířením TJ/rok. Snížení limitu emisí SO 2 ze na mg SO 2 /Nm 3 spalin. (Pozn.: Tento limit je dodržován při současném stavu.) Minimalizace vlivu teplárny (ve vzdálenosti 1 km od centra) na město s ohledem na vývoj jakosti uhlí (popelnatost, sirnatost) Výpočet nákladů podle současných cen i podle cen odhadovaných pro rok 2010 (průměr uvažovaného období): průměrný nárůst uhlí, včetně dopravy 140% z 55 na 77 Kč/GJ, zemní plyn 180% ze 170 na 300 Kč/GJ, odhad články z obohaceného uranu 5% U % ze 25 na 30 Kč/GJ, průměrné stálé náklady 120% (Zvýšení ceny podle dosavadního vývoje odhadnuto). Možné návrhy řešení: Varianta 0 Stávající stav bez odsíření (je cenově výhodnější a s ohledem na velmi nízké emise SO 2 bude jednáno o zachování i po roce 2008 v rámci dodržení krajských emisních stropů). Varianta 1 Ponechání stávající teplárny v Novohradské ulici a výtopny Vráto při různém řešení odsířování podle vývoje vlastností uhlí (ředění spalin, aditivní odsiřování, polosuché odsiřování fluidní)) Varianta 2 krytí základního zatížení města parou z JETE při krytí špiček z teplárny ( při různém řešení odsíření). Nový ochranný okruh v JETE. Varianta 3 Krytí základního zatížení sídlišť horkou vodou z JETE 150/70 C při regulaci kvalitativní (teplotou). Stávající výměníkové stanice 2x300 MW ť. Krytí špičkové potřeby sídlišť a ostatního konzumu párou z TČB. Varianta 4 Decentralizace -Zrušení teplárny a krytí spotřeby tepla města i průmyslu z nových okrskových plynových výtopen (popřípadě instalace kogenerace) Varianta 5 Nová základní uhelná teplárna Vráto, V TČB přechod na plynovou výtopnu Varianta 6 Pokrytí potřeb města přivaděčem JETE v horké vodě 150/70 C, zřízení decentrálních kotelen u subjektů s technologickou potřebou páry kombinace Var. 3 a Var.4 Varianta 7 - Rozpad sítě CZT (plynofikace vybraných VS a jednotlivých průmyslových odběratelů i jednotlivých budov) město řeší pouze ÚT a TUV pro bytový fond a občanskou vybavenost - modifikace Var. 4 Základní charakteristiky výhod a nevýhod variant, ocenění z hlediska nákladového, ceny tepla a vlivu na životní prostředí jsou uvedeny v následujícím: 105

108 Varianta 1 U stávajícího zdroje TČB bylo za účelem splnění limitu mg SO 2 /Nm 3, zavedeno ředění uhelných spalin spalinami zemního plynu, které při spalování nízkosirného uhlí bylo nutné užívat jen zřídka. Po zpřísnění limitu na mg SO 2 /Nm 3 se poměry změní a bude se muset přistoupit k radikálnímu řešení problému. Uvažuje s rekonstrukcemi parní sítě pro snížení ztrát tepla i kondenzátu a s postupným přechodem páry na horkou vodu na sídlištích v severozápadní části města. Průmysl a ostatní město zůstane parní. Ve srovnání není uvažován sekundární rozvod, který bude stejný. Předpokládané roční trvání výkonu pokrytí jednotlivými zdroji tepla je uvedeno pro informaci na následujícím obrázku. VÝKON MW t Prodej Ztráty Do sítì El. energie Výroba Palivo Pára HV TJ/r El. energie MWt GWh/rok VT plyn (VT plyn) NT uhlí VT uhlí K12 17a K 170 K10 75 K K9 115t/h TG 3 TG 5 TG 3 TG 5 TG 4 TG h/r Obr. č Roční trvání výkonu pro Var. 1 Výhody stávající zařízení s dostatečným tepelným výkonem, s možností náhradní dodávky, se zajištěnou obsluhou kombinovaná výroba tepla a elektrické energie dodávka technologické páry pro výrobní provozy minimálně do roku 2008 zachování provozu stávající zrekonstruované výrobní technologie tepla i elektrické energie plnění stávajících emisních limitů spalováním nízkosirného hnědého uhlí u obou zdrojů na základě dlouhodobě uzavřené smlouvy o dodávkách z tuzemských zdrojů, eventuelně ředěním spalin z hnědého uhlí zemním plynem 106

109 snížení ztrát tepla optimalizací distribučního systému, v primérních parních rozvodech provedenými rekonstrukcemi páteřních parních rozvodů vakuovým potrubím, předizolovaným potrubím, postupné snižování počtu VS, rekonstrukce sekundárních rozvodů ceny uhlí liberalizovány, nejsou odvíjeny od vývoje světové ceny ropy a zemního plynu únosná cena tepla vyráběného z uhlí pro konečného odběratele pozitivní vliv na emisní i imisní zátěž lokality oproti decentrálním zdrojům výroby tepla Nevýhody stávající kotelní zařízení byť po provedených rekonstrukcích a modernizacích odpovídá době pořízení a je vzhledem k technickým i energetickým parametrům zastaralé obdobně u ostatní technologie i když částečně nové či modernizované relativně vysoké celoroční ztráty systému (vysoké parametry) vysoké náklady na opravy a rekonstrukce zvýšení vlastní spotřeby elektrické energie, tepla, materiálové náklady filtry) při zvýšení výkonu stávajícího zařízení či nového nutnost uplatnění energeticky i ekologicky na trhu dostupné moderní technologie pro splnění zpřísněných emisních limitů (stropů) problém ukládání popelovin vyčerpání složiště, zvýšení produkce odpadu vlivem odsíření vysoké investiční náklady na realizaci ekologizace obou zdrojů CZT k roku 2016 podle požadavků nové legislativy pro zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší zpoplatňování produkce CO 2 ze spalovacího procesu zdroje teplárny od roku EUR /t vyprodukovanou pokračování v trendu vysokých distribučních ztrát primárních a sekundárních i přes prováděné rekonstrukce rozvodů, VS a PS v zásobovaných lokalitách vliv inflace v tuzemsku a vývoje světové ceny ropy na cenu tepla zejména při výrobě ze ZP, obdobně cenová politika v obchodu s elektřinou vliv konkurenčního energetického prostředí na požadavky na odběr tepla ze soustavy CZT (zemní plyn decentralizace) a další V konečné fázi lze předpokládat dramatický samovolný přechod na decentralizaci zdrojů tepla. Varianta 2 Jako jeden z možných způsobů zásobování teplem města České Budějovice bylo uvažováno zrealizovat parní přivaděč pro páru z parogenerátorů z jaderné elektrárny v původně uvažovaných jiných lokalitách než Temelín propojením na parovod MAPE-Mydlovary-České Budějovice, kde byla uvažována instalace satelitní turbíny, která by využívala mimo zimní období vyšší koncový tlak páry jako točivá regulace Lokalitou Temelín se jednak zvětšila vzdálenost na 25 km a navíc vznikl požadavek, aby do páry nemohla vniknout radioaktivita z případné netěsnosti parogenerátoru, což vyžadovalo nový ochranný (vložený) okruh,,neochota sovětských projektantů upravit regulaci reaktoru na další odběr páry mimo turbínu.- snížení elektrického výkonu o 40 MW e na MW e v zimě. 107

110 Varianta předpokládá krytí základního zatížení města parou z JETE a krytí špiček z TČB a VVR. Předpokládaná trasa přivaděče je na obrázku. Červená barva naznačuje využití již realizovaného potrubí, modrá je předpoklad výstavby nového. 108

111 Obr. č Předpokládaná trasa přivaděče páry z JETE Výhody levnější nadzemní parní napáječ a podzemním kondenzátem než nadzemní horkovod, vybudování přípojných parovodů jen v délce 1,5 km 109

112 nejsou třeba žádné rekonstrukce parovodů a VS na horkovodní parní přivaděč řeší cca 75% odběru města využití pozemku na stávající trase přivaděče páry z Mydlovar Nevýhody investiční náročnost na pořízení nového ochranného (vloženého) okruhu v JETE (předpoklad zainvestování JETE, ČEZ) finanční náročnost na zajištění pozemku pro zbývající část výstavbu parovodu a jeho vlastní pořízení snížení protitlaké výroby elektrické energie v JETE 84 kwh/gj dodaný vysoká spotřeba elektrické energie na čerpaní kondenzátu nutné řešení ekologizace (odsíření) zdroje v TČB i VVR neefektivnost výroby elektrické energie v TČB při výrobě tepla 500 TJ/r vysoký podíl složky stálých nákladů ve výrobních nákladech na teplo ve špičkových zdrojích na teplo, zatížení ceny tepla náklady na odsíření zůstává ztrátová přeměna tepla v páře z přivaděče na vodu pro účely otopu a přípravu TUV Tato varianta, i když orientační propočty byly provedeny, nebude dále uváděna. Varianta 3 JETE má dva bloky MW e, hltnost turbin po t/h páry 60 bar, 274 C (sytá). Sedm neregulovaných odběrů pro regeneraci a tři pro ohřev HV ze 60 C na 90/120/150 C pomocí páry 0,95; 2,5; 7,1 bar. Výkon výměníkových stanic 2x 300 MW t. Příkon pro otop JETE odhadován na 75 MW t, pro Týn 25 MW t, volný výkon 512 MW t. Kondenzace t/h, 0,038 bar, dvě chladící věže pro blok m 3 /h (ztráta MW t ). Při dodávce 300 MW t klesne ztráta kondenzací na MW t při poklesu elektrického výkonu na 900 MW e z 980 MW e. Nalezení optimálního řešení je složitý a je proto třeba zjednodušení pro kombinaci dodávky tepla z TČB a JETE přibližným řešením ekonomie pomocí více variant pro různý poměr dodávek. Základem musí být reálná možnost přepojení páry na horkou vodu v sídlištích s topným konzumem a zachování parovodů pro dodávku technologické páry pro průmysl i nemožnost do stejných ulic umístit parovody a horkovody společně. Pro rekonstrukci parovodů na horkovody a pro nutné nové horkovody musí být pro jednotlivé varianty zpracován alespoň zjednodušený projekt sítě, převodu výměníkových stanic a napájecí stanice s výměníky a oběhovými čerpadly, aby bylo možné odhadnout investiční náklady i náklady provozní, včetně ztrát tepla a spotřeby. Předpokládá se postupné napojení odběrů od sídliště Máj, sídliště Vltava, Čtyři dvory, Pražské předměstí, průmysl u Budvaru, Čéčova, Nerudova, Šrámkova, Pekárenská, Okružní, Rudolfovská, U pily. Krytí základního zatížení sídlišť uvažuje s horkou vodou 150/70 C z JETE při regulaci kvalitativní (teplotou), krytí špičkové potřeby sídlišť i ostatního konzumu parou z TČB. 110

113 VÝKON MW t Prodej Ztráty Do sítì Pára El. energie JETE TJ/r MWt Ztr. nap Potøeba JETE+ztr z TÈB El. energie GWh/rok VT plyn (VT plyn) NT uhlí VT uhlí JETE 1000 MW TCB k12 k 11 k 10 k h/r k 21 k12 k 11 Obr. č Roční trvání výkonu pro Var. 3 2x 1000 M W e JETE 150 C 120 C 90 C 60 C 2x 300 M Wt 2 o 600 (700) 2 o o 400 otop JETE Týn 2 o o o M W t 130 C 30 M W t N o 500 A1 A2 60 M W t 60 M Wt o 400 A3 o M W t o 400 A4 50 M W t 65 C o M We o 500 o 500 Obr. č Tepelné schéma pro zásobování Českých Budějovic teplem v HV z JETE Výhody snížení ztrát v distribuci zmenší se délka parovodů se sníží přenosové ztráty a využijí stávající teplovodní rozvody využití pozemku na stávající trase přivaděče páry z Mydlovar zvýšení spolehlivosti horkovodní soustavy relativně stabilní cena tepla nezávislá na ceně paliv využití již nainstalovaného technologického zařízení v JETE 2 výměníky minimální znečišťování životního prostředí využití stávajících tepelných zdrojů jako špičkových a záložních 111

114 eliminace rizikových faktorů umožňujících rozpad sítě CZT Nevýhody finanční náročnost na zajištění pozemku pro výstavbu horkovodního přivaděče a jeho vlastní pořízení nutnost zachování provozuschopnosti dnešních zdrojů tepla (či vybudování záložních) pro případ výpadku obou jaderných bloků po poruše a případné dlouhé opravy (jaderná bezpečnost) v případě trvalého odstavení JETE, nenávratnost investice do přivaděče nutnost zachování výroby páry pro technologické odběry a odběry ztráta tepelného výkonu odstavením zdroje i přivaděče při zhoršené bezpečnostní situaci státu vyšší ztráty tepla v přivaděči nemožnost souběhu parních a horkovodních rozvodů v některých ulicích města větší až 2x spotřeba elektřiny na přečerpávání media při nižší dodávce tepla z TČB vzrostou výrobní náklady, náklady na rozvod instalace špičkových VS a parních přípojek pro krytí špičkové spotřeby vliv na provozní náklady včetně čerpací práce problém ekonomiky výroby elektřiny v TČB Varianta 4 Představuje nepříliš pravděpodobné řešení totálního rozpadu soustavy CZT se stávajícími zdroji TČB a VVR. Předpokládá realizaci okrskových plynových kotelen, alternativně opatřených plynovými motory. Rozmístění 20 kotelen po území města vychází ze stávajících okrsků zásobených jednotlivými parovody a jejich umístění přibližně v centru spotřeby těchto okrsků. Příkony a spotřeby těchto okrsků jsou převzaty z úseků příslušných parovodů. Asi těžko překonatelné problémy by činilo nalezení potřebních stavebních ploch pro nové kotelny uvnitř městské zástavby uliční prostory pro zcela nové rozvody tepla z těchto kotelen. Zrušeny by byly stávající parovody, zvláště napájecí a tím by byly sníženy tepelné ztráty rozvodu tepla. Návrh umístění kotelen je znázorněn na obrázku. 112

115 Budvar Čéčova Okružní Máj Výtopna Vráto Pekárenská Vráto Kubatova Šumava Mlékárna Čtyři Dvory Centrum Žižkova Kohinoor Pětidomí Suché Vrbné Teplárna Depo Samson Křižíkova Papírna Obr. č Rozmístění decentrálních kotelen po území města České Budějovice Nevýhodou rozdělených kotelen by bylo zmenšení nesoudobosti odběru tepla, která je nyní cca 0,75 na asi 0,9. Pokud nebudou kotelny propojeny odpadne i výhoda společné poruchové rezervy, která pak bude třeba v každé kotelně. Proto každá kotelna bude vyžadovat zvýšený výkon proti příkonu stávajících odběratelů. Pro letní provoz na ohřev TUV by byl vhodný kotel s menším výkonem, akumulace nebo plynový motor. Výkony kotelen by byly potřeba od 10 do 55 MW t, pro otop budou teplovodní, při převážné dodávce průmyslu parní. Protože byla uzákoněna povinnost posoudit možnost instalace kombinované výroby tepla u plynových kotelen nad 5 MW t, byly v této alternativě uvažovány a dimenzovány kogenerační jednotky pro krytí převážného příkonu vlastní spotřeby elektřiny kotelny (asi na 75%, tj. mimo období krátkodobých silných mrazů). Přehled základních údajů o okrskových (decentrálních) kotelnách je uveden v tabulce: 113

116 potřeba kotelna vlastní spotřeba elektřiny ozn. místo MW t TJ/r médium kotlů MW t kw MWh/r kw e MWh/r MW t TJ/r A křižíkova TV 3x7,1=21, ,6 C B Depo ČD P 3x4,1=12, ,3 J C Pětidomí P 3x4,1=12, ,3 V2 D Mlékárna P 4x7,1=28, ,6 V2 E Suché Vrbné TV 4x7,1=28, ,6 F F Vráto TV 4x7,1=28, ,6 V3 G Okružní TV 3x5,4=16, ,3 H, S7 H Budvar P 5x12= ,2 S3, S4 I Čečova TV 4x12= ,9 S9, S11 J Vltava TV 4x12= ,9 D1 K Šumava TV 4x7,1=28, ,6 D2 L Máj TV 4x12= ,9 N1 M Čtyři Dvory TV 3x4,1=12, ,3 S6, D3 N Kubatova TV 3x5,4=16, ,3 S6 O Centrum TV 3x7,1=21, ,6 S1, M1,2,3 P Žižkova TV 3x5,4=16, ,3 S1, M3 Q Pekárenská TV 4x7,1=28, ,6 S1, S7 R Koh-i-noor P 4x7,1=28, ,9 Z1 S Samson P 4x12= ,9 P1, Z2 T Papírna P 3x12= ,6 P2, Z3 Celkem kotlů 586, ,3 88 Tab. č. 109 Přehled navrhovaných okrskových kotelen sp.motory nahrazuje parovod Výkon kotlù MW t TJ/r MWt Prodej Ztráty Výroba Kogenerace Pøíkon vl. sp. elektøiny MW e h/d Kogenerace - teplo 16 h/d 8 h/d noc = h/r Obr. č Roční trvání výkonu pro Var. 4 včetně KJ Výhody instalace nových progresivních technologií s nižší energetickou náročností, nízkoemisních, splňujících požadavky na ochranu ovzduší snížení ztrát ve výrobě a v distribuci tepla odpadne údržba a rekonstrukce tepelných sítí bude uvolněn značný prostor (TČB, skládka paliva ) pro jiné účely 114

117 odpadne starost města o investice do CZT Nevýhody krok zpět rozpad soustavy CZT, decentralizace obtíže se získáváním pozemků na výstavbu zmenšení nesoudobosti odběru tepla z 0,75 na 0,9 při nepropojení zdrojů odpadá výhoda společné poruchové rezervy, nutné zabezpečit instalovaným výkonem v jednotlivých zdrojích (zvýšený výkon proti příkonu stávajících odběratelů) vysoké investiční náklady na kotelny buď parní nebo teplovodní podle struktury odběru s výkonem od 10 do 55 MW investice do distribuce (rozvody, VS. PS) značné zvýšení produkce NO x v nízkých vrstvách ovzduší do budoucna vytvořena závislost na dodávkách ZP, případně TO Při případném zvýšeném podílu spalování ZP v TČB a odpojení části průmyslového odběru lze dokonce tento vývoj předpokládat. Varianta 5 Řeší případ potřeby zlepšení životního prostředí v zástavbě města odstraněním spalování uhlí ve stávající teplárně plynofikací tohoto zdroje. Výroba elektřiny bude zrušena s ohledem na vysoké náklady výroby z plynu. Pro hospodárné zásobení města teplem je uvažováno s výstavbou nové uhelné teplárny v prostoru stávající špičkové výtopny ve Vrátě původně projektované pro instalaci více kotlů za současného využití stávající vlečky, vykládky, velké uhelné skládky, zauhlování, odškvárování, komín,u CHUV a další technologie včetně kotle K21 a komínu. Pro maximální využití cenného prostoru pro teplárnu, bylo by třeba, aby všechny kotle byly vysokotlaké a protitlaká turbína co největší. Bylo by proto třeba rekonstruovat K21 na vysoký tlak. Kotelna by musela být opatřena odsiřovacím zařízením a komín upraven pro vlhké spaliny. Při této variantě by se zcela změnily toky páry v síti. V létě a v přechodných obdobích by pára z TVR šla přes plynovou výtopnu do jižní a jihozápadní části města a severozápadní sídliště se severním průmyslem by byly zásobeny parovodem Hφ500. Cesta páry potrubím by se prodloužila (do papíren 60,5 km). V zimě by větší výkon dodávala do sítě výtopna a pokryla by jih, západ, střed a část severozápadu 115

118 Obr. č Schéma teplárny Vráto Obr. č Trvání výkonů teplárna Vráto Var.5 116

119 Výhody z důvodu ochrany ovzduší zrušení uhelného provozu v TČB a její plná plynofikace vybavení nového uhelného zařízení odsířením s možností využití stávajícího technologického zázemí instalace VT technologie výroby tepla a protitlaké turbiny o co největším možném výkonu z důvodu využití místa v VVR. Nevýhody neefektivní výroba elektrické energie ze zemního plynu v TČB a její úplné zastavení podle koncepčního záměru nutnost rekonstrukce K21 na VT Varianty 6 a 7 jsou možné kombinace a modifikace předchozích variant nejsou proto podrobně popisovány. Ohodnocení jejich energetické, ekonomické a ekologické náročnosti je uvedeno v souhrnné tabulce ocenění všech variant. Dalším možným řešením zásobování města České Budějovice teplem a respektujícím jistá rizika vývoje v oblasti světové energetiky a životního prostředí i priority v zásobování města teplem je jistá kombinace (modifikace) Var. 3, Var. 4 a Var.6. s maximálním přechodem na horkou vodu. Jedná se o: Vybudování páteřového horkovodního vedení 150/60 C a doplnění špičkových a náhradních zdrojů tepla Předpokládá se dodávka tepla z JETE v horké vodě 150/60 C pomocí přivaděče 120 MW tep. Řešení by umožnilo plné pokrytí potřeby tepla v letním a přechodném období. Obdobně jako u Var. 3 by byly využity již realizované VS pára/horká voda 2x300 MW tep, horkovodní přivaděč veden ve stejně navrhované trase a zaústěn do CPS na sídlišti Máj s předpokladem zásobování teplem celé levobřežní části města převážně s bytovou zástavbou a další rozvoj horkovodní (teplovodní sítě) jako náhrada za stávající parní rozvody v území města včetně napojení všech potenciálních odběratelů. Současně budou v hlavních horkovodních uzlech sítě postupně vybudovány špičkové a náhradní horkovodní zdroje pro krytí zvýšených nároků na teplo v zimních měsících a při výpadcích dodávky tepla z JETE. Nezastupitelné parní odběry v průmyslových areálech se předpokládá řešit:spolu s postupujícími úpravami soustavy CZT jejich přechodem z páry na vodu: $ zrušením technologie s parním ohřevem a náhrada ohřevem horkou vodou $ nahrazením parního ohřevu ohřevem přímým a využitím zemního plynu $ vybudováním parních kotelen, parních vyvíječů ve vlastnictví spotřebitele Záměr tedy předpokládá: $ postupnou přestavbu parovodů na horkovody a teplovody $ vybudování hlavního páteřového rozvodu vedoucího na pravobřežní část města do prostoru výtopny Vráto, průmyslové zóny (kotelna ČKD Kutná Hora) a do prostoru TČB. $ v hlavních horkovodních uzlech vybudování tlakově nezávislých předávacích stanic oddělující tlakově přivaděč od ostatních horkovodních rozvodů (snížení teploty vody na 130 C tak, aby následné rozvody bylo možno budovat bezkanálovou technologií předizolovaným potrubím $ postupné vybudování špičkových a náhradních horkovodních zdrojů o výkonech umožňujících pokrytí jednak špičkových odběrů tepla v zimních měsících a jednak zajistí dostatečné zásobování teplem při výpadku dodávky tepla z JETE 117

120 $ s ohledem na nízké časové využití navrhovaných zdrojů budou instalovány typy jednoduché plamencové s minimem navazující technologie - 4 zdroje o celkovém výkonu 255 MW tep. $ s ohledem na cenový vývoj paliv, strukturu platby za zemní plyn i možnost aplikace dvoupalivových systémů (ZP, LTO) u těchto zdrojů $ možnost instalace kogeneračních jednotek na zemní plyn pro vlastní spotřebu a dodávku tepla do navazujících teplovodních sítí a další. Bez již realizovaných VS na JETE a částečného řešení problému pozemků (výkup a náklady) jsou však jakékoliv úvahy o dodávce tepla z JETE bezpředmětné. S přestavbou sítí i úpravou předávacích stanic odběrných míst lze uvažovat v rozmezí let až do konečného vytěsnění páry jako topného média. Řešení však předpokládá vypracování podrobné studie řešení konečného stavu a etap přestavby. Podrobnější návrh Řešení zásobování lokality České Budějovice teplem Vize technického řešení provedená bez ohledu na stávající stav a způsob provozování sítě CZT je uveden v Příloze. Posouzení náročnosti variant Pro jednotlivé varianty byly stanoveny vstupní předpoklady, z nichž některé byly stejné množství tepla na vstupu do výměníkových stanic a konečné pořadí vhodnosti variant bylo pro informaci stanoveno multikriteriálním ohodnocením. 118

121 Varianta a 4b 5 6 Tab. č. 110 Posouzení náročnosti variant řešení Ekologické ohodnocení jednotlivých navrhovaných řešení je uvedeno v následující tabulce. Tab. č. 111 Ekologické hodnocení navrhovaných variant 2.2 Využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Využití energie biomasy Rozdělení biomasy TČB stávající Odsíření pára z JETE HV z JETE plynové kotelny s KJ plynové kotelny bez KJ teplárna Vráto HV z JETE, parní kotelny Investice ČEZ JETE mil. Kč napáječ s napojením mil. Kč TČB zdroje (odsíření) mil. Kč TČB rozvod mil. Kč TČB celkem mil. Kč Investice celkem mil. Kč Nákup tepla TJ 0,0 0, , ,0 0,0 0,0 0, ,0 Ztráty přivaděče TJ 0,0 0,0 170,0 215,0 0,0 0,0 0,0 498,5 Výroba tepla TJ 4 623, ,0 523, , , , ,6 833,3 Vlastní spotřeba tepla TJ 205,0 240,0 23,3 15,0 33,3 33,3 224,6 33,3 Teplo na výrobu el. TJ 698,0 860,0 0,0 0,0 0,0 0,0 540,0 0,0 Prodej el. energie GWh ,0 0,0 14,1 0,0 110,0 0,0 Dodávka tepla do primáru TJ 3 720, , , , , ,5 Ztráty primáru TJ 705,0 650,0 650,0 865, ,0 650,0 778,5 Prodej primár TJ 3 015, , , , , , ,0 Náklady teplo nákup mil. Kč/r 0,0 0,0 476,4 142,4 0,0 0,0 0,0 330,2 napaječ mil. Kč/r 0,0 0,0 50,7 79,5 0,0 0, ,5 teplo z TČB mil. Kč/r 611,0 819,0 230,2 704, , , ,3 rozvod primární mil. Kč/r 75,0 101,0 92,0 115,0 52,0 52, ,8 celkem zdroj a primár mil. Kč/r 686,0 920,0 849, , , , ,4 870,8 výroba el. energie mil. Kč/r 22,0 23,0 0,0 0,0 23,0 0 33,0 0,0 zisk z dodávky tepla mil. Kč/r 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 zisk z výroby el. mil. Kč/r 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 celkem 708,0 943,0 849, , , , ,4 870,8 výroba el. energie mil. Kč/r 138,0 158,4 0,0 0,0 14,1 0,0 97,9 0,0 celkové náklady na výrobu, mil. Kč/r distribuci a prodej 570,1 784,6 849, , , , ,5 870,8 Mìrné náklady na prodané teplo teplo nákup+napáječ Kč/GJ 0,0 0,0 144,4 60,8 0,0 0,0 0,0 123,2 teplo z TČB do sítě Kč/GJ 164,2 187,3 63,1 193,1 357,8 357,8 252,5 84,5 rozvod primární Kč/GJ 24,9 27,7 25,2 31,5 14,2 14,2 24,9 30,9 teplo k prodeji do VS Kč/GJ 189,1 215,0 232,7 285,4 372,0 372,1 277,4 238,6 Průměrný náklad na prodané teplo Kč/GJ 189,1 215,0 232,7 285,4 372,0 372,1 277,4 238,6 Pořadí podle nákladů na prodané teplo Pořadí podle investičních nákladů Pořadí podle citlivosti na množství prodaného tepla Pořadí podle produkce emisí škodlivých látek Součet [t, tis.t CO 2 ] tuhé látky SO 2 NO x CO C x H y CO 2 Var. 1-odsíření 43,2 642,9 810,6 151,8 64, ,2 Var. 2-pára z JETE 4,2 24,9 78,6 14,7 6,2 259,4 Var. 3-HV z JETE 23,7 141,2 445,1 83,4 35, ,0 Var.4a -Decentralizace s KJ 2,7 1,3 219,1 43,8 17,5 255,3 Var.4b-decentralizace bez KJ 2,7 1,3 213,6 42,7 17,1 248,9 Var.5- teplárna Vráto 40,5 241,2 760,3 142,4 60, ,9 Var.6- HV z jete+parní kotelny 0,6 0,3 45,5 9,1 3,6 53,1 Tento materiál se zabývá bilancí biomasy na území okresu České Budějovice. Pod pojmem biomasa se zde rozumí energeticky využitelná hmota rostlinného původu, nikoli tedy například zbytky (nebo produkty) z živočišné produkce, což částečně odpovídá dělení 119

122 biomasy na tzv. suchou a mokrou (například kejda). Nezahrnuta je rovněž biomasa komunální kaly z čistíren odpadních vod jako zdroj pro produkci bioplynu, vlastní bioplyn ze skládek odpadů nebo technologických procesů, a průmyslové již výše zmíněná kejda a chlévská mrva, bionafta, etylalkohol a podobně. Centrem zájmu je tedy tzv. biomasa přírodní, využívající suchý termochemický proces (spalování) kterou představuje: dřevní odpad, sláma ze zemědělské produkce, traviny, rychlerostoucí energetické plodiny. Je možné i dělení podle způsobu získávání biomasy: zbytková (reziduální) nebo recyklovaná biomasa: sklizňové zbytky (= sláma, stonky bylin) dřeviny vyřezané při údržbě břehových porostů (na ZPF) odpad z údržby veřejné zeleně a doprovodů komunikací odpad z pilařských provozů a dřevozpracujícího průmyslu organické zbytky zemědělské výroby zbytky z potravinářského průmyslu zbytky ze stavebnictví záměrně produkovaná biomasa: rychlerostoucí dřeviny na zemědělské půdě byliny pěstované pro energetické účely 1. jednoleté (obilniny včetně teplomilných a olejniny) 2. víceleté a vytrvalé (domácí nebo introdukované) Význam biomasy pro energetické účely V České republice se nachází poměrně bohaté (především však potenciální) zdroje biomasy, které mohou být využívány stejným způsobem, který odpovídá zemím západní Evropy. Existuje velké množství důvodů pro využívání biomasy. Termochemickou přeměnou ( suchým procesem ) rozumíme spalování a zplyňování. Biochemická přeměna ( mokrý proces ) je fermentace (produkce etanolu) a anaerobní vyhnívání (produkce bioplynu). Největší význam využití energie z biomasy je spatřován v těchto faktorech: biomasa trvale narůstá, biomasa je obnovitelnou formou energie, emise CO 2 při spalování biomasy (konkrétně se uvolní 1,6 t CO 2 při spálení 1 t biomasy) odpovídají množství CO 2 vázaného při růstu nedochází tedy k narušení poměru vázaného a volného CO 2 v uzavřeném sytému planety, produkce SO 2 je při spalování biomasy zanedbatelná, stejně jako koncentrace NO x ve spalinách, umožňuje relativně rychlé řešení energetických nároků místních zdrojů, 120

123 produkcí biomasy lze využít přebytečnou zemědělskou půdu, biomasa je alespoň částečně schopná nahradit fosilní paliva, využití biomasy pro energetické účely může poskytnout nové pracovní příležitosti. Výhřevnost biomasy Výhřevnost biomasy (protože se zabýváme biomasou využitelnou pro přímé spalování) závisí na obsahu vody v materiálu. Při přepočtu výhřevnosti na jednotku sušiny se zjistí, že například není významných rozdílů mezi výhřevností dřeva tvrdého a měkkého, je pouze rozdíl v jeho měrné hmotnosti. Schematicky zde uvádíme srovnání výhřevnosti hnědého uhlí a výhřevností dřeva v závislosti na obsahu vody v pletivech: Obr. č. 29 Výhřevnost biomasy Obdobné poměry panují například i u slámy, slámy se zrnem a podobně. Výhřevnost 12,25 MJ/kg odpovídá přibližně 35 % relativní vlhkosti, což představuje vlhkost dříví na vzduchu částečně proschlého. Taková vlhkost může být dosažena při přerušovaném výrobním procesu, zařazením dostatečně dlouhého časového intervalu pro přírodní vysychání biomasy před štěpkováním a následným spalováním. Čerstvě pokácené stromy mají relativní vlhkost v rozmezí od 50 do 60 % (kůra může dosáhnout vlhkosti vyšší než 60 %). V tomto případě musí být počítáno se skutečnou výhřevností cca 11,00 MJ/kg. Přepočtové poměry u dřevní hmoty Značné dezinterpretace v problematice využití biomasy (především objemových bilancích) působí neznalost vztahů mezi nejčastěji udávanými jednotkami. Uvádíme zde proto tabulkový přehled (orientační, avšak pro potřeby této práce zcela dostačující) přepočtových poměrů: plm = plnometr dřeva 1 m 3 skutečné dřevní hmoty prm = prostorový metr dřeva 1 m 3 složeného dřeva štípaného nebo neštípaného prm s = prostorový metr dřeva sypaného 1 m 3 volně sypaného, nezhutňovaného drobného nebo drceného dřeva 121

124 Přepočet objemových jednotek Dřevo plm prm prm s plm 1,00 1,54 2,50 2,86 prm 0,65 1,00 1,61 1,86 prm s 0,35 0,40 0,54 0,62 1,00 Měrná hmotnost kusového dřeva Druh Obsah vody Měrná hmotnost Smrk 25% 340 kg/prm Smrk 40% 420 kg/prm Dub, buk 25% 500 kg/prm Dub, buk 40% 621 kg/prm Smrkové piliny 40% 250 kg/prm s Smrková drcená kůra 40% 270 kg/prm s Brikety ze smrkové kůry 10% kg/prm s Tab. č. 112 Měrná hmotnost kusového dřeva Charakteristika biomasy Dřevní hmota z lesnické a pilařské produkce Takto se označuje dřevní hmota pocházející z klasického lesnického hospodaření (těžba, probírky, dřevozpracující průmysl), ve které převažují jehličnany. Koeficient využití kulatiny při výrobě řeziva se pohybuje pouze okolo 60%. Proto hrají pilařské provozovny významnou roli v nabídce dřevního odpadu pro energetické využití. Zhruba okolo 10% z objemu vstupní kulatiny činí kůra, dalších 10 % představují piliny a okolo 30% krajiny, nekvalitní boční řezivo a odřezky. Krajiny a boční řezivo jsou často štěpkovány a následně ve formě štěpek používány do dřevotřískových desek a dalších aglomerovaných materiálů. Obdobné využití mají rovněž vytříděné piliny. Kůra a odřezky jsou většinou používány jako energetické medium přímo v pilařské výrobě, zejména pro vytápění sušáren řeziva. Pouze malá část potenciálních dřevních odpadů představuje skutečný odpad. Dostupné množství do značné míry závisí na následujících podmínkách: skutečné skladbě lesů a jejich produkčním potenciálu, know-how v oboru soustřeďování a zpracování dřevního odpadu, vybavení stroji a/nebo možnosti investování do strojního vybavení, ekonomické životaschopnosti získávání lesní biomasy (tj. rozdíly mezi výrobními náklady a cenami výsledných produktů a meziproduktů). " Dřevo Základní produkt lesnictví, který je využíván nejrůznějším způsobem. Pokud se hovoří o využitelné biomase v této oblasti, jde o odpad z lesní těžby (včetně probírek) a pilařských provozů (odřezky, štěpka), nikoli dřevo deklarované jako palivové. Zařazeny sem mohou být i energetické dřeviny pěstované záměrně na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (tzv. lignikultury). " Kůra Donedávna převážně odpadní produkt lesnictví, který je dnes ale ve značné míře využíván jiným nežli energetickým způsobem (zejména pro výrobu zahradnických krycích substrátů). V menší míře (podle dostupnosti) je možné její využití jako odpadní biomasy stejně jako v případě dřeva. 122

125 " Piliny Jejich zdrojem je dřevařský průmysl, v současnosti je ale jejich využití již poměrně značně propracované a smluvně vázané. Dřevní hmota z údržby vegetace na nelesní půdě Biomasa z údržby parků, veřejné zeleně, doprovodu komunikací a vodních toků. Tyto dřeviny jsou (oproti předchozím) k dispozici pro štěpkování vcelku. Sláma Sláma jsou stonky zralých rostlin, které mají při sklizni obsah vody cca 20%. Při přebytku na trhu je dostupná i sláma se zrnem. " Sláma obilovin Přibližně 25% výnosu obilovin činí sláma. Část z ní je využita v živočišné výrobě, část slouží jako zlepšující půdní faktor, část je dostupná pro bioenergetické využití. " Sláma olejnin Především sláma z řepky. Její výnos se přibližuje až 100% výnosu olejniny. " Sláma se zrnem Celé rostliny obilí nebo olejnin, záměrně pěstované pro energetické účely nebo z nejrůznějších důvodů jinak neobchodovatelné. Traviny Travinami se rozumí jednoděložné rostliny záměrně pěstované nebo vyskytující se ve větším množství na neobdělávaných místech, především v blízkosti vodních toků. " Luční porosty Za dostupné množství se obecně považuje přibližně 20% trvalých travních porostů, přičemž výnos sena se pohybuje okolo 2 t/ha. S přihlédnutím ke specifickým podmínkám jihu Čech uvažujeme o dostupnosti cca 10% TTP, a výnosu 8 q/ha. " Rákosiny Porosty rákosu (ale také orobince a chrastice) v katastrálních výměrách rybníků, podél větších toků a podobně. Rychle rostoucí energetické dřeviny Rychlerostoucí dřeviny představují nejperspektivnější zdroj energie. Produkce těchto dřevin představuje t/ha sušiny za rok, při vědomí všech provozních specifik je možné kalkulovat přibližně roční produkci okolo 10 t/ha (ověřeno v provozních podmínkách, například v Neznašově). Nařízením vlády č. 505 ze dne 22. listopadu 2000 byly stanoveny programy podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství. Mezi tyto programy byla v 12, odst. c), bod 2 zařazena podpora změny struktury zemědělské výroby založením porostů rychlerostoucích dřevin včetně jejich údržby po dobu tří let, následujících po jejich založení. Předmětem podpory jsou v tomto případě porosty dřevin, zakládané k produkci biomasy využitelné po nadrcení ve formě štěpky. Předmětem posuzování projektů ze strany orgánů ochrany přírody a krajiny je v prvé řadě vhodnost takového porostu s životností let na daném pozemku. Mimoprodukční funkce jsou vztaženy na ochranu proti erozi, kladné ovlivnění vodního režimu, funkce porostu dřevin ve vztahu k současnému stavu hospodaření či neobhospodařování, funkce interakčního prvku ve vztahu k ÚSES, může jít také o funkci protihlukovou, proti prašnosti apod. Velmi důležitá je navržená druhová, klonová a prostorová skladba porostu. Na základě výzkumných prací zadávaných od roku 1990 MŽP byla vypracována metodika zakládání a pěstování takových porostů nejen z hlediska 123

126 produkce biomasy, ale právě s ohledem na uvedené funkce. Předmětem výzkumných prací bylo a nadále je, rovněž ověřování vhodnosti jednotlivých klonů rodů Populus a Salix (topolů a vrb), dalších dřevin a keřů i ostatních plodin, pro takovou produkci v různých stanovištních podmínkách České republiky. V zhledem k tomu, že v roce 2001 jde především o výsadby topolů a vrb (případně olší nebo jasanu), je nutné respektovat pro výsadby topolů (kromě Populus tremula) a vrb připojený seznam klonů doporučených MŽP. Porosty zakládané s cílem produkce kulatinových sortimentů (označované též jako lignikultury) jsou řešeny jiným způsobem přímo ze strany MZe sekce lesního hospodářství. Klonová skladba vychází ze seznamu schválených klonů, vydaného pro tento účel MZe. Jedná se především o porosty s životností let a cyklickou sklizní v intervalu 3 6 let, pěstované v jednořádcích nebo dvouřádcích, ve vnitřním sponu cm, rozpon meziřadí cm. Pro účel těchto výsadeb nejsou pozemky vyjímány ze ZPF (ani dočasně) a zůstávají vedeny v původní kategorii druhu pozemku, ve které byly vedeny dosud. V případě potřeby mohou být u těchto porostů pozemky během jediné vegetační sezóny vráceny původnímu využití. Pro výsadby v CHKO mohou být použity pouze domácí druhy, z topolů přichází v úvahu pouze P. tremula a P. nigra, pro klony vrb z připojeného přehledu doporučených pak Salix alba, Salix viminalis, Salix daphnoides. Všechny porosty větší než 1 ha musí být opláštěny alespoň jednořádkem klonu domácího druhu (např. Salix alba, S. viminalis, S. daphnoides, Fraxinus excelsior apod.). V porostech nad 5 ha rozlohy musí být použity nejméně dva druhy, případně musí být rozčleněny druhem jiným, domácí provenience tak, aby souvislá monokultura nepřekračovala 3 ha. Rozčleňovací pás je nejméně dvouřádek, nebo dva jednořádky. Pokud je použito více druhů dřevin, může být toto rozčlenění nahrazeno jejich střídáním tak, aby souvislá monokultura nepřesahovala 3 ha. Zdrojem řízků jako výsadbového materiálu mohou být matečnice schopné doložit pravost deklarovaného klonu. Jde o matečnice VÚKOZ Průhonice, VÚLHM výzkumná stanice Uherské Hradiště, dále o některé porosty založené v rámci výzkumu minulých let, pokud jejich vlastníci při dodávce řízků doloží souhlas MŽP k takovému využití, zdrojem mohou být také porosty založené z ověřeného materiálu, jejichž vlastníci doloží při dodávce řízků souhlasné vyjádření VÚKOZ Průhonice, nebo VÚLHM výzk. stanice Uherské Hradiště. Tímto postupem je možné zajistit, aby deklarované označení klonu odpovídalo skutečnosti a nebyly vysazovány klony jiné. Za tyto plodiny se obvykle označují byliny pěstované na orné půdě se záměrem získat energeticky využitelnou biomasu. Patří spolu s předchozími rychlerostoucími dřevinami mezi velmi perspektivní záležitosti, jejich většímu rozšíření dosud brání především určitý konzervativismus zemědělců a odbytová nejistota. Tato paliva jsou dokonce konkurence schopná vůči hnědému uhlí, neboť roční produkce sušiny (při odpovídající volbě druhu a technologie) se pohybuje blízko 20 t/ha. Využitelné jsou obilniny, řepka, slunečnice, len olejný, lnička setá, ředkev olejná (rostliny jednoleté) nebo topolovka, křídlatka, bělotrn, sléz a podobně (rostliny vytrvalé). Rozdělení území vyznačených ve výkrese podle přibližné vzdálenosti od Českých Budějovic Dostupnost biomasy je dána také vzdáleností místa její potenciální produkce a Českými Budějovicemi. Jako základ byl vzat výkres s vyznačenými kružnicemi vzdušné vzdálenosti od středu Českých Budějovic s mezikružím = 10 km. 124

127 Do vzdálenosti cca 10 km: Území Celková plocha v ha Plocha orné půdy ha Plocha zahrad ha Plocha ovocných sadů ha Plocha luk ha Plocha lesů ha Vodní plocha ha Ostatní a zastavěná plocha ha Adamov ,6 12,4 0,8 19,6 13,3 1,2 13,1 Borek ,4 9, ,6 0,6 44,7 Borovnice , , ,9 17,1 Boršov nad Vltavou ,6 38,9 0 85,9 230,5 68,9 123,2 Branišov ,6 3,9 0 90,2 17,2 36,4 175,7 Čejkovice ,5 7, ,1 113,2 194,3 46 České Budějovice ,8 419,3 5,4 508,6 290,7 537,6 2265,6 Dasný ,1 7,6 0,8 50,9 54,5 18,9 26,2 Dobrá Voda ,8 48,9 0,7 12,5 13,6 1,5 45 Doubravice , ,4 27,9 0,4 16 Doudleby ,8 15, , ,7 43,1 Dubičné ,8 10,6 3,3 141,1 48,6 5,8 30,8 Dubné ,5 24,7 1,3 275,9 477,4 127,3 92,9 Heřmaň ,4 7,8 0 6,7 115,3 2,7 23,1 Hlincová Hora ,1 8,9 0 71,5 124,3 24,2 35 Homole ,6 29,2 0,4 104,3 258,9 16,6 245 Hosín ,8 19 1,7 274,2 1989,9 17,8 231,6 Hradce , ,4 15,6 0,1 24,6 Hrdějovice ,8 18, ,7 47, ,8 Hůry ,7 13,7 0 28,2 25,1 3,2 80,1 Hvozdec ,3 5,1 0 41,9 34,3 4,5 15,9 Chotýčany ,8 13,1 0 55,1 94,8 2,7 59,5 Jivno ,3 23,9 0,8 81,7 283,9 13,2 71,2 Kamenný Újezd ,2 72,9 1, ,7 83,7 249,7 Ledenice ,1 58 0,6 475,6 1096,7 94,1 307,9 Libníč ,5 15,1 1,5 72,8 178,3 7,3 38,5 Lipí ,5 17, ,4 50,5 Litvínovice ,6 28,2 0,3 113,3 48,5 23,2 68,9 Nedabyle ,1 7,5 0,4 42,5 59 1,2 41,3 Nová Ves ,8 16,9 0 85,9 217,4 5,9 48,1 Planá ,5 7,7 0, ,3 6,9 195 Plav ,7 14,1 0,4 17,1 135,8 14,3 43,6 Roudné ,3 18,1 0 10,4 30,8 12,1 41,3 Rudolfov ,4 40,7 0,1 45,9 13,9 6,8 83,2 Srubec ,9 34,5 6,7 53,5 153,7 15,6 66,1 Staré Hodějovice ,5 20,4 0 20,7 109,2 17,1 71,1 Střížov ,8 8, ,8 1,2 37,5 Úsilné ,5 0,6 45,5 30,5 4,8 25,1 Včelná ,7 30,9 0 2,6 153,7 0,6 55,5 Vidov ,3 3,8 0,2 14,4 11,5 8,2 25,6 Vráto ,6 5,7 0,5 12,4 0,2 1,8 33,8 Závraty ,9 0 48,3 65,1 1,3 3,4 Zvíkov ,4 10,5 1,8 136,5 138,8 40,6 61,4 Celkem ,2 34,7 4199,7 8129,1 1490,6 5425,7 Přepočítáno na % 100% 40% 3,5% 0,1% 12,3% 23,8% 4,4% 15,9% 125

128 Ve vzdálenosti cca km: Území Celková plocha v ha Plocha orné půdy ha Plocha zahrad ha Plocha ovocných sadů ha Plocha luk ha Plocha lesů ha Vodní plocha ha Ostatní a zastavěná plocha ha Borovany , ,6 1151,6 250,7 379,4 Břehov , ,2 314,1 74,8 43,7 Čakov ,7 13, ,8 175,3 122,2 54,5 Dívčice ,9 23, ,8 51,5 376,8 245,1 Dolní Bukovsko , ,6 542,4 47,6 252 Drahotěšice ,5 12,6 0,7 115,7 147,6 2,9 48 Dynín ,2 7, ,1 110,7 59,9 88,9 Habří ,1 9,8 0 90,2 269,6 14,9 51,4 Hlavatce , , ,2 33,9 Hluboká n. Vltavou ,7 95,2 0,4 982,3 4878,4 583,6 606,4 Jankov , ,1 57,5 Jílovice ,6 36,5 0,3 899,6 1568,6 239,7 240,7 Komařice ,6 22, ,9 294,2 66,6 67,5 Kvítkovice ,7 8,3 0 60,7 147,2 26,1 19 Libín ,2 18, ,4 903,5 239,8 84,4 Lišov ,3 131, ,3 4179,9 642,3 454,8 Ločenice , ,1 609, Mazelov ,1 8,7 0 92,7 171,7 106,6 47,2 Mladošovice ,7 16,6 0,6 173,1 635,5 57,1 89,4 Modrá Hůrka ,3 5,6 0 76,1 19,2 2,5 23,3 Mokrý Lom ,7 4,7 0,5 68,4 100,7 5,3 29,7 Mydlovary ,9 6,1 0 71,9 43,7 2,8 153,6 Nákří ,1 7, ,6 31,9 57,2 76,6 Neplachov ,9 12, ,6 178,6 5,6 58 Olešník ,7 22,1 0,6 202,6 629,4 33,8 298,8 Ostrolovský Újezd ,9 8,5 0 36,9 199,5 6,2 21 Pištín ,5 15, ,4 171,2 21,6 83,1 Radošovice ,1 8,6 0,3 125,4 146,1 13,1 55,4 Římov ,5 31,6 1,3 210,3 428, ,7 Sedlec ,1 13, ,5 75,2 424,4 113,2 Strážkovice ,5 20, ,3 327,1 11,1 81,9 Svatý Jan n. Malší ,6 28, ,1 473,5 111,7 68,2 Ševětín ,5 19, ,4 100,5 34,4 133,1 Štěpánovice ,9 19, ,7 679,3 18,2 69,8 Trhové Sviny ,7 92,4 1,2 818,2 1506,3 213,2 413 Vitín , ,3 280,8 8,2 66,9 Vlkov ,7 4,7 0 37,4 428,5 1,6 23,1 Vrábče ,2 23, ,1 761,4 21,6 73,6 Záboří ,7 21, ,9 610,6 49,3 89,1 Zahájí ,8 6,5 0 37,7 227,8 3,5 72,7 Zliv ,1 26,6 1,7 145,2 190,6 658,4 143,4 Žabovřesky ,1 10, ,8 155,3 276,5 58,2 Celkem ,2 1023,7 8, ,2 5037,1 5295,2 Přepočítáno na % 100% 39,4% 1,4% 0% 13,1% 32,5% 6,7% 7% 126

129 Ve vzdálenosti cca km: Území Celková plocha v ha Plocha orné půdy ha Plocha zahrad ha Plocha ovocných sadů ha Plocha luk ha Plocha lesů ha Vodní plocha ha Ostatní a zastavěná plocha ha Bečice ,1 6,8 0 41,2 108,6 16,2 30,1 Bošilec ,2 9,7 0 75,6 155,8 205,2 81,5 Čenkov ,6 1,4 0,2 14,8 41,2 6,7 14,1 Čížkrajice ,5 8, ,5 222,9 32,6 42,8 Dobšice ,7 0 42,6 47,7 2,1 31,9 Dříteň ,7 44,4 2,5 642, ,5 297,5 Hartmanice , ,6 131,7 7,8 42,5 Horní Kněžeklady ,7 9, ,8 228,6 9,6 37,6 Hosty ,1 15, ,9 63,9 56,7 Hranice , ,2 215,1 14,7 68,6 Kamenná ,2 4, ,5 381,2 20,4 86,8 Nové Hrady ,3 45,8 9,9 904,2 4712,9 553,6 516,3 Olešnice ,3 30,6 0,7 139,4 750,1 377,7 103,2 Petříkov , ,2 1432,7 56,1 52,1 Slavče , ,5 488,1 28,5 136,1 Temelín ,4 42,3 34,7 430,3 1413,5 115,1 854,7 Týn nad Vltavou , ,6 336,5 1208,8 134,4 594,4 Všemyslice ,1 48,3 0,3 292,6 146, ,6 Žár ,8 9,3 0,7 249,8 401,3 178,3 86,8 Žimutice ,2 34, , ,9 202,2 Celkem ,7 463,6 50,6 4969, ,2 2233,3 4821,5 Přepočítáno na % 100% 38,2% 1,1% 0,1% 11,6% 32,4% 5,2% 11,3% Ve vzdálenosti nad 30 km: Území Celková plocha v ha Plocha orné půdy ha Plocha zahrad ha Plocha ovocných sadů ha Plocha luk ha Plocha lesů ha Vodní plocha ha Ostatní a zastavěná plocha ha Dražíč Horní Stropnice ,1 45 6, ,5 221,9 2523,8 Chrášťany ,2 45, ,4 565, ,4 Celkem ,3 108,1 6,7 1559,4 4777,4 334,9 2762,2 Přepočítáno na % 100% 16,4% 1% 0,1% 13,6% 41,8% 2,9% 24,2% Sumarizace podle vzdáleností: Území Celková plocha v ha Plocha orné půdy ha Plocha zahrad ha Plocha ovocných sadů ha Plocha luk ha Plocha lesů ha Vodní plocha ha Ostatní a zastavěná plocha ha Do 10 km km km Nad 30 km ,3 108,1 6,7 1559,4 4777,4 334,9 2762,2 Celkem ,3 108,1 6,7 1559,4 4777,4 334,9 2762,2 127

130 Sumarizace podle vzdáleností přepočítaná na %: Území Celková plocha v ha Plocha orné půdy ha Plocha zahrad ha Plocha ovocných sadů ha Plocha luk ha Plocha lesů ha Vodní plocha ha Ostatní a zastavěná plocha ha Do 10 km 20,82% 8,33% 0,72% 0,02% 2,56% 4,96% 0,91% 3,31% km 46,15% 18,17% 0,62% 0,01% 6,05% 14,99% 3,07% 3,23% km 26,06% 9,96% 0,28% 0,03% 3,03% 8,44% 1,36% 2,94% Nad 30 km 6,98% 1,15% 0,07% 0,00% 0,95% 2,92% 0,21% 1,69% Celkem 100% 37,61% 1,69% 0,06% 12,59% 31,31% 5,55% 11,17% 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Celková plocha v ha Plocha orné půdy ha Plocha zahrad ha Plocha ovocných sadů ha Plocha luk ha Plocha lesů ha Vodní plocha ha Ostatní a zastavěná plocha ha Do 10 km km km Nad 30 km Obr. č. 30 Dostupnost biomasy v území Výpočet a přehled potenciálu biomasy podle jednotlivých katastrů Uvádíme zde potenciál biomasy rozdělený podle: druhu biomasy (dřevní hmota, sláma, traviny a rychle rostoucí energetické plodiny vzdálenosti od Českých Budějovic. " Dřevní hmota Množství energeticky využitelné biomasy je obvykle odvozováno z celkové těžby, nebo z výměry lesní půdy. Hrubý odhad množství těžebního odpadu po těžbě může být odvozen z výše realizované těžby tak, že stejné množství jako vytěženého dříví zůstává v lese ve formě kořenů, pařezů, větví, kůry, šišek, nehroubí, odřezků atd. To však jsou jen potenciální zdroje energetického dříví, protože ekologická, ekonomická a technologická omezení nedovolují využít více jak 1/3 tohoto množství. Metoda vyvinutá Polákem (1993) kalkuluje objem energeticky využitelné lesní biomasy na cca 1,04 m 3 /ha ročně. Hrubý odhad podle Jonese & Görtlera (rakouská metodika) uvažuje využitelnou lesní biomasu v množství od 0,57 do 0,60 m 3 na ha a rok. 128

131 Do vzdálenosti cca 10 km: Území Plocha lesů ha Potenciál dle Poláka Potenciál dle Jonase & Görtlera min Potenciál dle Jonase & Görtlera max Střed potenciálu dle Jonase & Görtlera Průměrný potenciál (m 3 ročně) Adamov 13,3 13,8 7,6 8,0 7,8 11 Borek 60,6 63,0 34,5 36,4 35,5 49 Borovnice ,7 66,7 70,2 68,4 95 Boršov nad Vltavou 230,5 239,7 131,4 138,3 134,8 187 Branišov 17,2 17,9 9,8 10,3 10,1 14 Čejkovice 113,2 117,7 64,5 67,9 66,2 92 České Budějovice 290,7 302,3 165,7 174,4 170,1 236 Dasný 54,5 56,7 31,1 32,7 31,9 44 Dobrá Voda 13,6 14,1 7,8 8,2 8,0 11 Doubravice 27,9 29,0 15,9 16,7 16,3 23 Doudleby ,8 110,6 116,4 113,5 158 Dubičné 48,6 50,5 27,7 29,2 28,4 39 Dubné 477,4 496,5 272,1 286,4 279,3 388 Heřmaň 115,3 119,9 65,7 69,2 67,5 94 Hlincová Hora 124,3 129,3 70,9 74,6 72,7 101 Homole 258,9 269,3 147,6 155,3 151,5 210 Hosín 1989,9 2069,5 1134,2 1193,9 1164, Hradce 15,6 16,2 8,9 9,4 9,1 13 Hrdějovice 47,6 49,5 27,1 28,6 27,8 39 Hůry 25,1 26,1 14,3 15,1 14,7 20 Hvozdec 34,3 35,7 19,6 20,6 20,1 28 Chotýčany 94,8 98,6 54,0 56,9 55,5 77 Jivno 283,9 295,3 161,8 170,3 166,1 231 Kamenný Újezd 694,7 722,5 396,0 416,8 406,4 564 Ledenice 1096,7 1140,6 625,1 658,0 641,6 891 Libníč 178,3 185,4 101,6 107,0 104,3 145 Lipí ,0 114,6 120,6 117,6 163 Litvínovice 48,5 50,4 27,6 29,1 28,4 39 Nedabyle 59 61,4 33,6 35,4 34,5 48 Nová Ves 217,4 226,1 123,9 130,4 127,2 177 Planá 51,3 53,4 29,2 30,8 30,0 42 Plav 135,8 141,2 77,4 81,5 79,4 110 Roudné 30,8 32,0 17,6 18,5 18,0 25 Rudolfov 13,9 14,5 7,9 8,3 8,1 11 Srubec 153,7 159,8 87,6 92,2 89,9 125 Staré Hodějovice 109,2 113,6 62,2 65,5 63,9 89 Střížov 90,8 94,4 51,8 54,5 53,1 74 Úsilné 30,5 31,7 17,4 18,3 17,8 25 Včelná 153,7 159,8 87,6 92,2 89,9 125 Vidov 11,5 12,0 6,6 6,9 6,7 9 Vráto 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0 Závraty 65,1 67,7 37,1 39,1 38,1 53 Zvíkov 138,8 144,4 79,1 83,3 81,2 113 Celkem 8129,

132 Ve vzdálenosti cca km: Území Plocha lesů ha Potenciál dle Poláka Potenciál dle Jonase & Görtlera min Potenciál dle Jonase & Görtlera max Střed potenciálu dle Jonase & Görtlera Průměrný potenciál (m 3 ročně) Borovany 1151,6 1197,7 656,4 691,0 673,7 936 Břehov 314,1 326,7 179,0 188,5 183,7 255 Čakov 175,3 182,3 99,9 105,2 102,6 142 Dívčice 51,5 53,6 29,4 30,9 30,1 42 Dolní Bukovsko 542,4 564,1 309,2 325,4 317,3 441 Drahotěšice 147,6 153,5 84,1 88,6 86,3 120 Dynín 110,7 115,1 63,1 66,4 64,8 90 Habří 269,6 280,4 153,7 161,8 157,7 219 Hlavatce 57 59,3 32,5 34,2 33,3 46 Hluboká n. Vltavou 4878,4 5073,5 2780,7 2927,0 2853, Jankov ,6 336,3 354,0 345,2 479 Jílovice 1568,6 1631,3 894,1 941,2 917, Komařice 294,2 306,0 167,7 176,5 172,1 239 Kvítkovice 147,2 153,1 83,9 88,3 86,1 120 Libín 903,5 939,6 515,0 542,1 528,5 734 Lišov 4179,9 4347,1 2382,5 2507,9 2445, Ločenice 609,6 634,0 347,5 365,8 356,6 495 Mazelov 171,7 178,6 97,9 103,0 100,4 140 Mladošovice 635,5 660,9 362,2 381,3 371,8 516 Modrá Hůrka 19,2 20,0 10,9 11,5 11,2 16 Mokrý Lom 100,7 104,7 57,4 60,4 58,9 82 Mydlovary 43,7 45,4 24,9 26,2 25,6 36 Nákří 31,9 33,2 18,2 19,1 18,7 26 Neplachov 178,6 185,7 101,8 107,2 104,5 145 Olešník 629,4 654,6 358,8 377,6 368,2 511 Ostrolovský Újezd 199,5 207,5 113,7 119,7 116,7 162 Pištín 171,2 178,0 97,6 102,7 100,2 139 Radošovice 146,1 151,9 83,3 87,7 85,5 119 Římov 428,6 445,7 244,3 257,2 250,7 348 Sedlec 75,2 78,2 42,9 45,1 44,0 61 Strážkovice 327,1 340,2 186,4 196,3 191,4 266 Svatý Jan n. Malší 473,5 492,4 269,9 284,1 277,0 385 Ševětín 100,5 104,5 57,3 60,3 58,8 82 Štěpánovice 679,3 706,5 387,2 407,6 397,4 552 Trhové Sviny 1506,3 1566,6 858,6 903,8 881, Vitín 280,8 292,0 160,1 168,5 164,3 228 Vlkov 428,5 445,6 244,2 257,1 250,7 348 Vrábče 761,4 791,9 434,0 456,8 445,4 619 Záboří 610,6 635,0 348,0 366,4 357,2 496 Zahájí 227,8 236,9 129,8 136,7 133,3 185 Zliv 190,6 198,2 108,6 114,4 111,5 155 Žabovřesky 155,3 161,5 88,5 93,2 90,9 126 Celkem 24564, , , , ,

133 Ve vzdálenosti cca km: Území Plocha lesů ha Potenciál dle Poláka Potenciál dle Jonase & Görtlera min Potenciál dle Jonase & Görtlera max Střed potenciálu dle Jonase & Görtlera Průměrný potenciál (m 3 ročně) Bečice 108,6 112,9 61,9 65,2 63,5 88 Bošilec 155,8 162,0 88,8 93,5 91,1 127 Čenkov 41,2 42,8 23,5 24,7 24,1 33 Čížkrajice 222,9 231,8 127,1 133,7 130,4 181 Dobšice 47,7 49,6 27,2 28,6 27,9 39 Dříteň ,5 348,8 367,2 358,0 497 Hartmanice 131,7 137,0 75,1 79,0 77,0 107 Horní Kněžeklady 228,6 237,7 130,3 137,2 133,7 186 Hosty 191,9 199,6 109,4 115,1 112,3 156 Hranice 215,1 223,7 122,6 129,1 125,8 175 Kamenná 381,2 396,4 217,3 228,7 223,0 310 Nové Hrady 4712,9 4901,4 2686,4 2827,7 2757, Olešnice 750,1 780,1 427,6 450,1 438,8 609 Petříkov 1432,7 1490,0 816,6 859,6 838, Slavče 488,1 507,6 278,2 292,9 285,5 397 Temelín 1413,5 1470,0 805,7 848,1 826, Týn nad Vltavou 1208,8 1257,2 689,0 725,3 707,1 982 Všemyslice 146,1 151,9 83,3 87,7 85,5 119 Žár 401,3 417,4 228,7 240,8 234,8 326 Žimutice ,5 534,7 562,8 548,7 762 Celkem 13828, ,3 7882,1 8296,9 8089, Ve vzdálenosti nad 30 km: Území Plocha lesů ha Potenciál dle Poláka Potenciál dle Jonase & Görtlera min Potenciál dle Jonase & Görtlera max Střed potenciálu dle Jonase & Görtlera Průměrný potenciál (m 3 ročně) Dražíč ,5 192,1 202,2 197,1 274 Horní Stropnice 3874,5 4029,5 2208,5 2324,7 2266, Chrášťany 565,9 588,5 322,6 339,5 331,1 460 Celkem 4777,4 4968,5 2723,1 2866,4 2794, Sumarizace dřevní hmoty: Celkem Plocha lesů ha Potenciál dle Poláka Potenciál dle Jonase & Görtlera min Potenciál dle Jonase & Görtlera max Střed potenciálu dle Jonase & Görtlera Průměrný potenciál (m 3 ročně) Pro ověření jsme použili údaje získané z Lesní správy LČR v Hluboké nad Vltavou jako modelovém příkladu. Tato LS obhospodařuje lesní porosty na předmětném území a pokrývá reprezentativních cca 22% plochy okresu co se porostní půdy týče. 131

134 LS Hluboká nad Vltavou Porostní Prořezávky půda celkem (ha) (ha) Probírky (m3) Nahodilá těžba (m 3 ) Težba jehličnatého dřeva (m3) Těžba listnatého dřeva (m 3 ) Těžba celkem (m 3 ) Protože je množství energeticky využitelné biomasy obvykle odvozováno z celkové těžby, nebo z výměry lesní půdy (viz výše). Odhad množství těžebního odpadu se odvozuje také z výše realizované těžby - stejné množství jako vytěženého dříví zůstává v lese ve formě kořenů, pařezů, větví, kůry, šišek, nehroubí, odřezků atd. Tento potenciální zdroj energetického dříví nelze využít více jak 1/3 = cca m 3. Metoda vyvinutá Polákem kalkuluje objem energeticky využitelné lesní biomasy na cca 1,04 m 3 /ha ročně. V případě Hluboké nad Vltavou by se jednalo o m 3. Hrubý odhad podle Jonese & Görtlera (rakouská metodika) uvažuje využitelnou lesní biomasu v množství od 0,57 do 0,60 m 3 na ha a rok. U Hluboké nad Vltavou jde o 6290 m 3 až 6620 m 3. Oba tyto srovnávací výpočty zcela zřetelně dokladují, že na území LS Hluboká nad Vltavou je teoretický předpoklad splněn. " Sláma ze zemědělské produkce Celkem jsme se dotazovali subjektů hospodařících na ha zemědělské půdy. Z této části (za celkovou plochu zemědělské půdy považujeme ha), neboli 81,4%, je obilí pěstováno na ha a řepka na ha. Rostliny poskytující slámu jsou tedy pěstovány na 55% zemědělské plochy. Protože jsme se dotazovali více než 4/5 hospodářů, považujeme tento údaj za přenesitelný na celý okres České Budějovice. Celkovou průměrnou produkci slámy jsme zjistili ve výši 1,2 t/ha. V současnosti je sláma poměrně intenzívně využívána prvovýrobou, a za disponibilní množství považujeme cca 10% z celkové produkce. 132

135 Do vzdálenosti cca 10 km: Území Plocha orné půdy ha Plocha luk ha Zemědělská půda celkem ha Obiloviny na cca ha Produkce slámy (t) Dostupná sláma (tun) Adamov 42,6 19, Borek 65, Borovnice 89,2 45, Boršov nad Vltavou 448,6 85, Branišov 194,6 90, Čejkovice 401,5 192, České Budějovice 1527,8 508, Dasný 182,1 50, Dobrá Voda 31,8 12, Doubravice 81,3 48, Doudleby 130,8 180, Dubičné 85,8 141, Dubné 679,5 275, Heřmaň 62,4 6, Hlincová Hora 73,1 71, Homole 447,6 104, Hosín 562,8 274, Hradce 27,3 47, Hrdějovice 525,8 117, Hůry 383,7 28, Hvozdec 136,3 41, Chotýčany 293,8 55, Jivno 153,3 81, Kamenný Újezd 1462, Ledenice 1422,1 475, Libníč 371,5 72, Lipí 415, Litvínovice 304,6 113, Nedabyle 86,1 42, Nová Ves 211,8 85, Planá 144, Plav 284,7 17, Roudné 269,3 10, Rudolfov 129,4 45, Srubec 270,9 53, Staré Hodějovice 281,5 20, Střížov 232, Úsilné , Včelná 127,7 2, Vidov 58,3 14, Vráto 98,6 12, Závraty 77 48, Zvíkov 574,4 136, Celkem ,

136 Ve vzdálenosti cca km: Území Plocha orné půdy ha Plocha luk ha Zemědělská půda celkem ha Obiloviny na cca ha Produkce slámy (t) Dostupná sláma (tun) Borovany , Břehov , Čakov 388,7 147, Dívčice 853,9 400, Dolní Bukovsko 2184,4 463, Drahotěšice 387,5 115, Dynín 881,2 166, Habří 112,1 90, Hlavatce 313,2 70, Hluboká n. Vltavou 1965,7 982, Jankov , Jílovice 1448,6 899, Komařice 387,6 190, Kvítkovice 132,7 60, Libín 678,2 198, Lišov 2981,3 966, Ločenice , Mazelov 428,1 92, Mladošovice 779,7 173, Modrá Hůrka 269,3 76, Mokrý Lom 145,7 68, Mydlovary 134,9 71, Nákří 343,1 152, Neplachov 732,9 100, Olešník 1161,7 202, Ostrolovský Újezd 110,9 36, Pištín 850,5 261, Radošovice 624,1 125, Římov 630,5 210, Sedlec 915,1 483, Strážkovice 393,5 173, Svatý Jan n. Malší 404,6 209, Ševětín 414,5 109, Štěpánovice 539,9 130, Trhové Sviny 2235,7 818, Vitín 284,8 108, Vlkov 80,7 37, Vrábče 480,2 212, Záboří 600,7 285, Zahájí 102,8 37, Zliv 236,1 145, Žabovřesky 562,1 121, Celkem 29767,

137 Ve vzdálenosti cca km: Území Plocha orné půdy ha Plocha luk ha Zemědělská půda celkem ha Obiloviny na cca ha Produkce slámy (t) Dostupná sláma (tun) Bečice 245,1 41, Bošilec 430,2 75, Čenkov 48,6 14, Čížkrajice 446,5 145, Dobšice , Dříteň 2724,7 642, Hartmanice 617,4 90, Horní Kněžeklady 389,7 109, Hosty 436, Hranice , Kamenná 538,2 229, Nové Hrady 1227,3 904, Olešnice 952,3 139, Petříkov , Slavče 637,8 311, Temelín 2150,4 430, Týn nad Vltavou 1927,3 336, Všemyslice 795,1 292, Žár 581,8 249, Žimutice 1528,2 389, Celkem 16321,7 4969, Ve vzdálenosti nad 30 km: Území Plocha orné půdy ha Plocha luk ha Zemědělská půda celkem ha Obiloviny na cca ha Produkce slámy (t) Dostupná sláma (tun) Dražíč Horní Stropnice 233, Chrášťany 1084,2 352, Celkem 1877,3 1559, Sumarizace slámy: Celkem Plocha orné půdy ha Plocha luk ha Zemědělská půda celkem ha Obiloviny na cca ha Produkce slámy (t) Dostupná sláma (tun) " Seno Uvažujeme, že ze současné rozlohy luk (celkem ha) je reálné získat seno pro energetické účely z plochy cca 5%. Výnos uvažujeme ve výši 0,8 t/ha. 135

138 Do vzdálenosti cca 10 km: Území Plocha luk ha Plocha dostupných luk ha Výnos sena tun Adamov 19,6 1 1 Borek Borovnice 45,8 2 2 Boršov nad Vltavou 85,9 4 3 Branišov 90,2 5 4 Čejkovice 192, České Budějovice 508, Dasný 50,9 3 2 Dobrá Voda 12,5 1 1 Doubravice 48,4 2 2 Doudleby 180,6 9 7 Dubičné 141,1 7 6 Dubné 275, Heřmaň 6,7 0 0 Hlincová Hora 71,5 4 3 Homole 104,3 5 4 Hosín 274, Hradce 47,4 2 2 Hrdějovice 117,7 6 5 Hůry 28,2 1 1 Hvozdec 41,9 2 2 Chotýčany 55,1 3 2 Jivno 81,7 4 3 Kamenný Újezd Ledenice 475, Libníč 72,8 4 3 Lipí Litvínovice 113,3 6 5 Nedabyle 42,5 2 2 Nová Ves 85,9 4 3 Planá Plav 17,1 1 1 Roudné 10,4 1 0 Rudolfov 45,9 2 2 Srubec 53,5 3 2 Staré Hodějovice 20,7 1 1 Střížov Úsilné 45,5 2 2 Včelná 2,6 0 0 Vidov 14,4 1 1 Vráto 12,4 1 0 Závraty 48,3 2 2 Zvíkov 136,5 7 5 Celkem 4199,

139 Ve vzdálenosti cca km: Území Plocha luk ha Plocha dostupných luk ha Výnos sena tun Borovany 425, Břehov 134,2 7 5 Čakov 147,8 7 6 Dívčice 400, Dolní Bukovsko 463, Drahotěšice 115,7 6 5 Dynín 166,1 8 7 Habří 90,2 5 4 Hlavatce 70,7 4 3 Hluboká nad Vltavou 982, Jankov 27,4 1 1 Jílovice 899, Komařice 190, Kvítkovice 60,7 3 2 Libín 198, Lišov 966, Ločenice 126,1 6 5 Mazelov 92,7 5 4 Mladošovice 173,1 9 7 Modrá Hůrka 76,1 4 3 Mokrý Lom 68,4 3 3 Mydlovary 71,9 4 3 Nákří 152,6 8 6 Neplachov 100,6 5 4 Olešník 202, Ostrolovský Újezd 36,9 2 1 Pištín 261, Radošovice 125,4 6 5 Římov 210, Sedlec 483, Strážkovice 173,3 9 7 Svatý Jan nad Malší 209, Ševětín 109,4 5 4 Štěpánovice 130,7 7 5 Trhové Sviny 818, Vitín 108,3 5 4 Vlkov 37,4 2 1 Vrábče 212, Záboří 285, Zahájí 37,7 2 2 Zliv 145,2 7 6 Žabovřesky 121,8 6 5 Celkem

140 Ve vzdálenosti cca km: Území Plocha luk ha Plocha dostupných luk ha Výnos sena tun Bečice 41,2 2 2 Bošilec 75,6 4 3 Čenkov 14,8 1 1 Čížkrajice 145,5 7 6 Dobšice 42,6 2 2 Dříteň 642, Hartmanice 90,6 5 4 Horní Kněžeklady 109,8 5 4 Hosty Hranice 210, Kamenná 229, Nové Hrady 904, Olešnice 139,4 7 6 Petříkov 220, Slavče 311, Temelín 430, Týn nad Vltavou 336, Všemyslice 292, Žár 249, Žimutice 389, Celkem 4969, Ve vzdálenosti nad 30 km: Území Plocha luk ha Plocha dostupných luk ha Výnos sena tun Dražíč Horní Stropnice Chrášťany 352, Celkem 1559, Sumarizace sena: Území Plocha luk ha Plocha dostupných luk ha Výnos sena tun

141 " Rychlerostoucí dřeviny Podle specifických podmínek jednotlivých katastrů není vhodné počítat plochu pro využití RRD pro konkrétní katastrální území. Naopak považujeme za možné využít údaje týkající se větších celků - podle vzdálenosti od Českých Budějovic. Z plochy orné půdy je možné využít pro RRD cca 0,5% půdy, rovněž tak z ostatních ploch (které jsou uvedeny v tabulce spolu se zastavěným územím, ve skutečnosti tedy více přibližně 1-2% z ostatních ploch) cca 0,5%. Celkově tedy z úhrnu orné půdy a ostatních ploch 1%. Kalkulujeme (podle praxí ověřené skutečnosti v Neznašově) výnos 10 t/ha. Rychlerostoucí dřeviny podle vzdálenosti: Území Plocha orné půdy ha Ostatní a zastavěná plocha Pro RRD ha Výnos tun RRD ha Do 10 km km km Nad 30 km 1877,3 2762, Celkem 1877,3 2762, " Ostatní biomasa Další možné zdroje biomasy nepředstavují s ohledem na zdroje výše uvedené významné množství. Jejich získávání je obtížnější a podléhá mnoha variabilním faktorům. Patří mezi ně hmota vznikající jako odpad ze zahrad a sadů, ořezané větve z průklestu silničních stromořadí, vyřezávky dřevin z melioračních kanálů a podél vodních toků, materiál pocházející z údržby veřejné zeleně (například město České Budějovice produkuje řádově stovky m 3 biomasy) a parků a také využití rákosin. Nejsnáze vybilancovatelnou je produkce rákosu kterou zde orientačně uvádíme. Z celkové plochy rybníků (katastrální výměry) je rákosinami porostlých cca 5%, za využitelné považujeme celkově 1% ploch (pětinu rákosin). Výnos suché hmoty se pohybuje okolo 2 t/ha. Rákosiny podle vzdáleností: Území Vodní plocha ha Plocha rákosin Dostupných rákosin Výnos rákosu (tun) Do 10 km km km Nad 30 km 334, Celkem 334, Celkově je zřejmé, že tyto ostatní zdroje mohou poskytovat biomasu vhodnou k pálení, ale její výše je z pohledu ostatních zdrojů nízká a jako taková zatížená velkou chybou. Rovněž náklady na přepravu této biomasy (která je značně rozptýlena) jsou vysoké v poměru k přepravovanému množství, a v rentabilitě hluboko zaostávají za biomasou z lesních porostů a především ze zemědělských ploch, kde je naopak možné dosáhnout za určitých podmínek (daných spíše smluvně nežli rozložením zemědělské půdy a přírodních faktorů jednotlivých oblastí) vysoké koncentrovanosti potenciálních zdrojů. Určitou výjimku by představovaly záměrně pěstované energetické byliny na zemědělské půdě. Jejich potenciál je přímo úměrný ploše orné půdy a možnostem odbytu jednotlivých komodit. Pokud by zemědělci výhodněji zpeněžili jiné nežli dnes pěstované produkty, bezpochyby by měli o jejich pěstování zájem. Související problémy jako je například pořízení odpovídající techniky (která může být i značně odlišná od současných standardů) jsou záležitostí smluvně - obchodní. Je však nepochybné, že potenciál okresu je z tohoto pohledu značný. 139

142 Tato paliva jsou dokonce konkurenceschopná vůči hnědému uhlí, neboť roční produkce sušiny (při odpovídající volbě druhu rostliny a technologie) se pohybuje blízko 20 t/ha. Využitelné jsou obilniny, řepka, slunečnice, len olejný, lnička setá, ředkev olejná (rostliny jednoleté) nebo topolovka, křídlatka, bělotrn, sléz a podobně (rostliny vytrvalé). Protože klimatické ani půdní podmínky nejsou ideálně rozložené, nelze očekávat roční výnos přes 15 t/ha (pokud by nebyly pro pálení pěstovány obiloviny, které představují vysoce efektivní zdroj biomasy). Celkem je tedy možné kalkulovat s tím, že záměrně pěstované energeticky využitelné rostliny se při pěstování na odpovídající ploše (viz samostatnou kapitolu před závěrem) svojí produkcí vyrovnají všem ostatním zdrojům biomasy. Sumarizace všech potenciálních zdrojů podle vzdáleností V této sumarizaci jsou uvedeny rozhodující zdroje biomasy vhodné k pálení, a to dřevní hmota, sláma a seno ze zemědělské produkce a hmota získaná pěstováním rychle rostoucích dřevin. Území Dřevní hmota (m 3 ) Sláma (t) Seno (t) Rychlerostoucí dřeviny (t) Do 10 km km km Nad 30 km Celkem Předchozí tabulka nezohledňuje skutečný energetický výnos, neboli množství energie získané z vyprodukované biomasy spálením. Dřevní hmota obsahuje 20-50% vody, pro výpočet v následující tabulce uvažujeme smíšenou štěpku z nejrůznějších materiálů o vlhkosti 40%. Takové palivo má výhřevnost 10,5 GJ/t (stejný energetický výnos uvažujeme i u štěpky z rychlerostoucích dřevin pěstovaných na zemědělské půdě). Protože je množství dřevní hmoty pocházející z lesnictví uvedeno v m 3, předpokládáme jeho měrnou hmotnost (jedná se o materiál velice proměnlivé struktury a vlhkosti) ve výši 400 kg/m 3 (0,4 t/m 3 ). Sláma s vlhkostí 18% má výhřevnost 14 GJ/t, seno (a také záměrně energeticky pěstované byliny jako šťovík nebo chrastice) při vlhkosti do 25% má výhřevnost 13 GJ/t. Území Dřevní hmota GJ (při 10,5 GJ/t) Sláma GJ (při 14 GJ/t) Seno GJ (při 13 GJ/t) Rychlerostoucí dřeviny GJ (10,5 GJ/t) Celkem GJ tepla Do 10 km km km Nad 30 km Celkem , , Pokud tyto údaje převedeme na procenta, je možné sestavit následující tabulku efektivity jednotlivých zdrojů biomasy a jejich rozložení v rámci okresu: 140

143 Území Dřevní hmota Sláma Seno Rychlerostoucí dřeviny Celkem Do 10 km 8,1 4,8 0,7 5,6 19, km 24,5 10,7 1,5 9,9 46, km 13,8 5,7 0,8 6,5 26,8 Nad 30 km 4,8 0,9 0,2 1,4 7,3 Celkem 51,1 22,2 3,1 23,6 100 V grafickém vyjádření je procentická situace následující: Dřevní hmota Sláma Seno Rychlerostoucí dřeviny 5 0 Do 10 km km km Nad 30 km Obr. č. 31 Sumarizace všech potenciálních zdrojů biomasy podle vzdálenosti Zdroje přesahující 5 % v konkrétních pásmech vzdálenosti od Českých Budějovic vykazují následující pořadí (dřevní hmota = materiál produkovaný lesnictvím): Celkem zdroje nad 5 % % Dřevní hmota ve vzdálenosti km 38,3 Sláma ve vzdálenosti km 10,7 Rychlerostoucí dřeviny ve vzdálenosti km 9,9 Dřevní hmota ve vzdálenosti do 10 km 8,1 Rychlerostoucí dřeviny ve vzdálenosti km 6,5 Sláma ve vzdálenosti km 5,7 Rychlerostoucí dřeviny ve vzdálenosti do 10 km 5,6 Celkem zdroje nad 5 % 84,5 141

144 Protože tyto zdroje tvoří cca 85 % energetického potenciálu, je možné v následujících výpočtech kalkulovat pouze se zdroji uvedenými výše, a rozložení nejvýznamnějších zdrojů je potom následující: Území Dřevní hmota GJ (při 10,5 GJ/t) Sláma GJ (při 14 GJ/t) Rychlerostoucí dřeviny GJ (10,5 GJ/t) Celkem GJ tepla Do 10 km km km Celkem V procentickém vyjádření: Území Dřevní hmota Sláma Rychle rostoucí dřeviny Celkem Do 10 km 9,5-6,9 16, km 28,8 12,6 11, km 16,2 6,8 7,6 30,6 Celkem 54,5 19,4 26,1 100 V grafickém vyjádření je procentická situace při zvažování rozhodujících zdrojů biomasy následující: Dřevní hmota Sláma Rychlerostoucí dřeviny Do 10 km km km Obr. č Procentická situace při zvažování rozhodujících zdrojů biomasy Srovnání s potenciálem záměrně pěstovaných energetických bylin na orné půdě Jak již bylo uvedeno výše, v případě přeorientování části zemědělské prvovýroby na pěstování bylin s vysokým energetickým potenciálem, je možné rovněž velmi efektivně získávat spalitelnou biomasu. Pokud kalkulujeme (při vlhkosti materiálu do 25%) výhřevnost 13 GJ/t a výnos 15 t/ha, je možné nahradit výše uvedené zdroje biomasy v jednotlivých pásmech následujícími plochami využitými pro pěstování energetických rostlin: 142

145 Území Celkem GJ tepla Odpovídá tunám energetických rostlin Je možné vypěstovat na ploše hektarů Do 10 km km km Celkem Rozložení podle celkové rozlohy zemědělské půdy Území Celková plocha v ha Plocha orné půdy ha Plocha potřebná pro energetické byliny v ha % z plochy území % z potenciálu orné půdy Do 10 km ,73 1, km , km ,08 2,8 Celkem ,92 2,44 Když srovnáme tato čísla s půdou uváděnou tzv. do klidu, je zcela zřejmé, že odpovídající množství biomasy (poskytující po spálení teplo cca 290 tisíc GJ) je možné bezproblémově pokrýt záměrně poskytovanými bylinami. Přibližné finanční srovnání Náklady na uvažovaných 290 tisíc GJ tepla uvolněných při spálení biomasy vycházejí z ceny jednotlivých druhů biomasy. Kalkulováno bylo přibližně množství 4 tisíce tun slámy, 15 tisíc tun dřevní hmoty a 7,2 tisíce tun hmoty z rychle rostoucích dřevin. Sláma je dnes dostupná za cenu cca Kč/t, celkem je proto potřebné za slámu zaplatit přibližně 5,2 mil. Kč. Dřevní hmota se velmi obtížně vyčísluje, protože se jedná o materiál smíšeného původu. Podle dostupných údajů předpokládáme cenu 600 Kč/t, celkem je potřebné kalkulovat s cenou okolo 9 mil. Kč. Rychle rostoucí dřeviny je možné rovněž ohodnotit pouze přibližně. Cena se pohybuje okolo Kč/t sušiny. Námi počítané množství dřevní hmoty v tunách materiálu s obsahem vody do 40% představuje cca 4,4 tisíce tun sušiny. Na nákup dřevní štěpky z rychle rostoucích dřevin je potřebné počítat tedy asi 4,8 mil. Kč. Celkem jsme odhadli částku potřebnou na nákup biomasy (nikoli využití nebo pořízení jejích zdrojů) ve výši 19 milionů Kč. Za tuto částku je možné získat po spálení teplo 290 tisíc GJ. Znamená to, že za teplo získané spalováním biomasy je nutno nakoupit materiál v ceně okol 65 Kč/GJ v palivu. Pokud by byla biomasa pokrývána záměrně pěstovanými energetickými rostlinami na orné půdě, je potřebné počítat s cenou okolo Kč/t, celkem tedy asi 23 mil. Kč. Závěr možnosti využití biomasy v okrese České Budějovice Po provedených teoretických výpočtech ověřených u zemědělců a lesníků formulujeme následující závěry: Nejefektivnější (z hlediska výroby tepla suchým termochemickým procesem a bez zohlednění možnosti biomasu získat) by bylo využití dřevní hmoty pocházející z lesnictví 143

146 produkované ze vzdálenosti do 30 km od Českých Budějovic. Tato biomasa je schopna vydat při spalování cca 160 tisíc GJ tepla. Rychle rostoucí dřeviny pěstované do 30 km (přednostně ve vzdálenosti od 10 do 20 km) od Českých Budějovic mohou poskytnout cca 76 tisíc GJ tepla. Třetí v pořadí vhodnosti je sláma produkovaná zemědělstvím ve vzdálenosti 10 až 30 km od Českých Budějovic. Ostatní zdroje biomasy jsou nevýznamné, stejně jako produkce biomasy pocházející z větší nežli 30ti kilometrové vzdálenosti od Českých Budějovic. Rozhodující zdroje biomasy je možné zcela nahradit pěstováním energetických bylin na orné půdě, a to na celkové ploše 1500 ha ve vzdálenosti do 30 km od Českých Budějovic. Energetické byliny by zcela nahradily ostatní rozhodující zdroje (neboť nelze zjistit jejich faktickou dostupnost, která je složitou výslednicí státní ekonomické politiky, uzavírání konkrétních smluv a podobně), pokud by byly pěstovány na ploše odpovídající cca 2,5% současné rozlohy orné půdy. V porovnání s půdou uváděnou do klidu by se jednalo pravděpodobně o její efektivnější využití. Námi předpokládané množství využitelné biomasy vycházející z potenciálu okresu je schopné při spálení vydat teplo ve výši okolo 300 tisíc GJ ročně. Na nákup biomasy poskytující po spálení teplo cca 300 tisíc GJ (ve skladbě prezentované výše) je nutné počítat s náklady ve výši okolo 20 milionů Kč. Náklady na 1 GJ tepla uvolněného spálením biomasy činí cca 70 Kč.v palivu. Současná situace co se týče nabízené biomasy je velmi složitá, protože naprostá většina je dnes využívána jiným způsobem nebo je její získávání záležitostí smluvních vztahů, které jsou závislé na mnoha faktorech. Biomasa z lesních porostů je zatížená poměrně vysokými náklady na její dopravu z místa produkce a nepovažujeme v současné situaci za reálné její významné využití, a to i s ohledem na nevhodnost odebírání biomasy z lesních porostů. Nadějněji se jeví využití slámy, ale ani zde jsme nezjistili výraznou ochotu slámu nabízet. Proto je nejvhodnější uvažovat o založení plantáží rychle rostoucích dřevin a ostatní zdroje biomasy doplnit záměrně pěstovanými energetickými rostlinami na orné půdě. Jejich cena je vyšší nežli u dřevní štěpky (ať již z lesnictví nebo rychle rostoucích dřevin), a činí asi 23 mil. Kč při získání tepla 300 tisíc GJ. V takovém případě by stál 1 GJ tepla asi 75 Kč v palivu. Doporučené využití biomasy v okrese České Budějovice Po provedených teoretických výpočtech a výše formulovaných závěrech navrhujeme následující využití biomasy: Dřevní hmota pocházející z lesnictví je velmi těžko využitelná (obtížně dostupná, přepravně náročná, z ekologických důvodů z lesních porostů neodstranitelná, smluvně v současnosti vázaná a podobně). Rychle rostoucí dřeviny a sláma produkovaná zemědělstvím vyžaduje (především z důvodů nutné dislokace) vysoké náklady na dopravu, přičemž problematické může být dosoušení a nezanedbatelné nemusejí být ani meziroční sezónní výkyvy následně se odrážející v ceně biomasy. Ostatní zdroje biomasy jsou nevýznamné, a nejsou pro České Budějovice adekvátním řešením. Za jediný skutečně perspektivní zdroj biomasy je možné označit energetické byliny záměrně pěstované na orné půdě. Celkem je potřebné s ohledem na zisk cca 300 tisíc GJ tepla ročně využít pro jejich produkci cca ha (čím blíže k městu, tím lépe), neboli cca 2,5% současné rozlohy orné půdy do vzdálenosti 30 km od Českých Budějovic (v porovnání s půdou uváděnou do klidu by se jednalo pravděpodobně o její efektivnější využití). 144

147 Z uvedeného přehledu vyplývá, že spalování biomasy je nejvýhodnější v blízkosti jejího zdroje. V podstatě se jedná o: spalování biomasy v teplovodních zdrojích o instalovaném výkonu do 5 MW tep, zajišťujících vytápění menších územních celků se soustředěnou zástavbou u zdrojů na spalování biomasy je těžko udržitelná stabilita parametrů media pro soustavu CZT konkrétně v Českých Budějovicích založené na páře je značný požadavek na skladovací prostory pro zabezpečení kvalitativních znaků paliva hlavně vlhkosti doprava paliva na větší vzdálenost je energeticky náročná z hlediska spotřeby pohonných hmot a je liniovým zdrojem znečišťování ovzduší ekonomickou dopravu lze zajišťovat s akčním poloměrem 8 km cena za dopravu a pořízení paliva ovlivní konečnou cenu tepla Z výše uvedených skutečností vyplývá, že využití biomasy v podmínkách města České Budějovice se dvěma stávajícími velkými centrálními uhelnými zdroji soustavy CZT je nevhodné a neekonomické Větrná energie Hlavní podmínkou možného využití větrné energie je stálost a rychlost větru v dané lokalitě. Rychlost a intenzita proudění vzduchu stoupá s nadmořskou výškou a s výškou nad okolním terénem. Kromě převažujícího směru, rychlosti a četnosti větrného proudění v oblasti, ji tedy ovlivňuje i míra členitosti okolního terénu (udávaná tzv. koeficientem drsnosti povrchu). Rychlost větru se obvykle měří a udává pro nadzemní výšku 10 metrů. Pro výšku větší - výšku, ve které bude umístěna osa rotoru větrné turbíny - se používá tento orientační přepočet: kde: v o - naměřená rychlost větru ve výšce ho, tj. obvykle 10 m (m/s) v h - vypočítaná rychlost větru (m/s) h o - výška, ve které se provádí měření (m) h - výška umístění osy rotoru (m) n - exponent závisející na drsnosti povrchu - typicky 0.14, pro členitější území pak až 0,18 Výkon VE roste (klesá) s třetí mocninou rychlosti větru a s druhou mocninou průměru vrtule (rotoru) turbíny. Platí, že pokud vítr nedosahuje optimální rychlosti, elektrárna nepracuje na plný (instalovaný) výkon a množství vyráběné el. energie je dle výše uvedených vztahů úměrně nižší. K uvedení VE do provozu musí minimální rychlost větru činit 2,5-3 m/s a maximální využití instalovaného výkonu dosáhne VE při rychlostech větru od 12 až 15 metrů za vteřinu (v závislosti na velikosti průměru rotoru VE) až do limitních 25 až 28 m/s. Takových rychlostí však vítr dosahuje pouze několik (desítek) hodin v roce. Směrodatná je tedy jeho průměrná rychlost během celého roku. 145

148 Rychlost větru [m/s] 3 2% 4 4% 5 8% 6 15% 7 23% 8 34% 9 49% 10 67% 11 90% až % Využití instalovaného výkonu Tab. č Využití instalovaného výkonu VE při různé rychlosti větru V polovině 90. let byla Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd (ÚFA AVČR) vypracována metodika, která na základě dlouhodobého sledování a počítačových simulací umožňuje v libovolném místě na našem území odhadnout roční průměr rychlosti větru. Jak ukazuje následující obrázek, na velké většině území České republiky nepřevyšuje průměrná roční rychlost větru (ve výšce 10 metrů nad zemí) 4 m/s. Vyšší celoroční průměrné rychlosti větru (5 metrů za sekundu a více) se pak zpravidla u nás dosahuje pouze v místech s nadmořskou výškou 600 a více metrů nad mořem. Jablonec nad Nisou leží ve výšce kolem 500 m. n.m. Ačkoliv je tato lokalita považována za oblast s intenzivními větry, nelze předpokládat, že průměrná rychlost větru během celého roku bude vyšší než 5 m/s. Obr. č Větrná mapa České republiky. Zdroj: ÚFA AVČR Přesto však nelze vyloučit, že na některých místech (vrcholcích okolních hor) lze tuto roční hranici, považovanou všeobecně za měřítko rentability projektu instalace VE, i překročit. Instalací rotoru turbíny na dostatečně vysokém tubusu lze pak docílit zvýšení průměrné celoroční rychlosti větru na 6,5 i více metrů za vteřinu. V takovém případě je však před případnou realizací nutné provést v uvažovaném místě důkladné dlouhodobé měření (doporučuje se po dobu 6 měsíců až jednoho roku, a to přímo 146

149 v ose rotoru budoucí elektrárny), zda rychlost a pravidelnost větrů během roku zde skutečně dosahuje předpokládaných hodnot. Vhodná lokalita pro výstavbu větrné elektrárny často bývá mimo dosah inženýrských sítí a komunikací. Proto si její instalace zpravidla vyžaduje vedle výstavby transformační stanice, která vyráběný proud z VE transformuje na potřebnou vysokonapěťovou hladinu, také vybudování i několik kilometrů dlouhé VN přípojky k rozvodné síti a příp. rovněž i přístupové komunikace. Výstavbou jednotky o větším výkonu či hned několika VE na jednom místě lze tak docílit nižších měrných investičních nákladů (náklady na kw instalovaného výkonu) oproti instalaci pouze jedné jednotky. Indikativní investiční náklady: Kč/kW instalovaného výkonu 1 mil. Kč NN/VN Trafostanice 1,2 mil. Kč / km VN vedení Zkušenosti s větrnými elektrárnami nejsou v České republice příliš dobré. Ačkoliv během první poloviny 90. let bylo u nás postupně postaveno 24 jednotek větrných turbín, nenaplnily se u nich hospodářské ani provozní předpoklady. Pomineme-li příliš nízké výkupní ceny elektřiny, na vině byla v některých případech rovněž nižší dosahovaná rychlost větrů, než se původně předpokládalo, a zejména pak časté technické poruchy. Řada z nich tak byla často i na několik měsíců odstavena, což mělo na ekonomiku jejich provozu devastující účinky. Impuls k úvahám o vzkříšení větrných elektráren v ČR přišel v souvislosti se zavedením povinných minimálních výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. Výkupní cena vyhlášená pro letošní rok ve výši 3 Kč/kWh oprašuje podnikatelské plány, které byly na jejich výstavbu během 90. let v očekávání zavedení výhodných výkupních cen připraveny. Před přehnaným znovu nabytým optimismem je však nutno upozornit na fakt, že větrné energetice se u nás skutečně moc nedaří. Jen výjimečně se u dosud zrealizovaných jednotek podařilo překročit hranici 11 % ročního využití instalovaného výkonu (ten se rovná množství vyrobené elektřiny při chodu rotoru turbíny po celý rok, tj. 24 hodin denně po dobu 365 dnů, na plný výkon), což je cca hodin/rok, zatímco např. na návětrné (německé) straně Krušných hor toto roční využití VE dosahuje až 25% (cca hod/rok). Je nutné upozornit na fakt, že aby VE vyrobila stejný objem elektřiny, jako při jmenovitém výkonu po dobu hodin, musela by být nepřetržitě v chodu po celý rok při stálé rychlosti větru mezi 5 až 6 metry za vteřinu. To dokazuje, jaké musí být v uvažované lokalitě větrné poměry, aby jejich využití se stalo efektivním. Následující tabulka předkládá kalkulaci rentability investice a provozu dvou výkonově rozdílných typů VE dle jejich ročního využití. Poslední sloupec pak představuje, jaké minimální roční využití musí dosahovat skutečný projekt výstavby dvou VE o celkovém výkonu 2 MW. V tabulce je uvedena pouze roční anuita investice, provozní náklady, tj. náklady spojené s údržbou a opravami, nejsou uvedeny. Je to z toho důvodu, že dle dosavadních zkušeností s provozem VE v tuzemsku mohou být velmi variabilní v závislosti na počtu poruch a nutných oprav. Jejich výše se u dosud zrealizovaných instalací pohybovala mezi Kč na vyrobenou MWh dle objemu vyrobené elektřiny. Pro srovnání: Průměrná cena elektřiny prodávaná elektrárenskou společností ČEZ distributorům v letošním roce činí 930 Kč/MWh. 147

150 Využití instal. výkonu [%] 9 % (800 hod/rok) 11 % (1 000 hod/rok) 19 % (1 650 hod/rok) Instalovaný výkon kw Investiční náklady Kč Množství vyr. elektřiny KWh/rok Tržby Kč/rok Roční anuita Kč Vysvětlivky: Při výkupní ceně elektřiny 3 Kč/kWh, životnosti elektrárny 20 let a diskontní sazbě 10 % Tab. č Kalkulace rentability dvou výkonově rozdílných VE při různém využití instal. výkonu Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ekonomicky efektivní je výroba elektřiny ve větrné elektrárně za daných předpokladů při ročním využití instalovaného výkonu 19% a více. Tomu odpovídá průměrná roční rychlost větru nad 6,5 m/s. Lokality s takto vysokou průměrnou rychlostí větru se v okolí České Budějovice dle uvedené větrné mapy obecně nevyskytují. Obr. č Vhodnost využití větrné energie v ČR. Zdroj: ÚFA AVČR Solární energie Solární energie má ze všech obnovitelných zdrojů největší teoretický potenciál a lze ji využívat prakticky všude. Další výhodou je to, že solární systémy nemají žádný negativní dopad na životní prostředí tj. neprodukují emise, hluk, ani dopravní zatížení. Využití velkého potenciálu sluneční energie zatím brání relativně vysoké náklady na solární systémy a z toho vyplývající dlouhá doba návratnosti investice. Tento problém je do jisté míry řešen státními dotacemi na solární systémy. Potenciál solární energie- dostupnost slunečního záření Na území české republiky je poměrně malý rozdíl mezi jednotlivými oblastmi - na území ČR dopadá ročně průměrně kolem 1MWh/m 2 (měřeno na vodorovné ploše). Něco méně než polovina z toho je záření přímé, které je možno využívat s dobrou účinností a zbytek tvoří záření rozptýlené, jehož využití je obtížnější (zvláště u termálních systémů, kvůli nízké účinnosti kolektorů při nízké intenzitě záření). Celková doba slunečního svitu bez oblačnosti t.j. doba, kdy je k dispozici přímé záření je v rozmezí hodin za rok. Přibližně 3/4 záření připadá na období duben až říjen tj. na dobu, kdy je spotřeba energie na vytápění poměrně malá. 148

151 Obr. č Globální sluneční záření na území ČR (MJ/m 2.rok). Zdroj:ČHMÚ Způsoby využívání sluneční energie Sluneční záření se dá využít pro získání tepla (solární termální systémy) nebo pro výrobu elektřiny (solární fotovoltaické systémy). Další formy využití sluneční energie (chlazení destilace vody či fotochemické odbourání odpadů nemají zatím v našich podmínkách význam. Solární termální systémy Lze je rozdělit na systémy pasivní a aktivní. " Pasivní systémy Využívají se k vytápění budov respektive pro snížení spotřeby energie na vytápění. Pro tyto systémy je charakteristické, že k zachycení záření používají součásti stavby t.j. jižní okna, zasklené Trombeho stěny, zimní zahrady a pod. Hovoří se o nich také jako o solární architektuře, protože pasivní systém je nedílnou součástí architektonického návrhu domu. Okna (systém s přímým ziskem) Nejjednodušší systém je okno orientované na jih. Sluneční záření se dostává zasklením přímo do místnosti a přemění se v teplo po dopadu na nábytek, stěny a podlahu. Teplo je zde z části akumulováno a z části je předáno do vzduchu. Teplo je zde přenášeno a v budově distribuováno přímo slunečním zářením nebo přirozenou konvekcí a jako akumulátor tepla slouží stěny a podlahy. 149

152 Obr. č. 36 Pasivní systémy - okna Výhodou těchto systémů je jejich relativně nízká cena, respektive to, že velká část jejich ceny je již započtená v ceně stavby. Faktorem, který omezuje množství energie, které lze jižními okny získat je schopnost místnosti resp. celého domu získané teplo nějak uložit. Pokud je množství tepla z dopadajícího slunečního záření menší než tepelná ztráta místnosti, pak se prostě jen snižuje dodávka tepla z topného systému a teplota místnosti zůstává stálá. Sluneční energie zde vlastně jen kompenzuje část tepelných ztrát. V naprosté většině případů je ale u dobře izolovaných domů s mírně zvětšenou plochou jižních oken množství tepla ze slunečního záření větší než je tepelná ztráta a teplota v místnosti vzrůstá. Vzrůst teploty je tím menší čím větší je využitelná tepelná kapacita místnosti (podlaha stěny). Chceme-li se tedy v pasivních domech vyhnout přílišnému kolísání teploty v místnostech je nutné používat sendvičové stěny, které mají vnitřní, nosnou část z těžkých, dobře tepelně vodivých, materiálů (beton, vápnopískové cihly a pod.). Dostatečně silná vrstva (kolem 15 až 25 cm) tepelné izolace na vnější straně pak zajistí jednak malé tepelné ztráty a také dobrou akumulační schopnost zdiva (hmota stěny je na teplotě blízké teplotě vnitřního vzduchu). Určitý problém je s okny. Velká okna mají sice velké tepelné zisky, ale také relativně velké tepelné ztráty v době, kdy slunce nesvítí. Klíčové je zde proto použití kvalitního zasklení s tepelným zrcadlem (nízkoemisní vrstvička) a náplní argonu, která mají nízkou hodnotou prostupu tepla. U a rozumně vysokou hodnotou součinitele propustnosti pro sluneční záření G. Tepelná bilance v dnešní době hojně používaných dvojskel s hodnotou U= 1,1 a G= 0,6 je pozitivní, což znamená, že za topnou sezónu více energie získají než ztratí. Ještě lepším řešením jsou okna obsahující mezi skly ještě plastovou fólii opatřenou tepelným zrcadlem. Jejich hodnota U je přibližně 0,8 W/m 2.K při propustnosti G= 43%. 150

153 Obr. č. 37 Průřez skla s tepelným zrcadlem Nepříjemnou vlastností skel s tepelným zrcadlem je znatelné snížení propustnosti pro viditelnou a blízkou infračervenou část slunečního spektra což má za následek snížení tepelných zisků. Noční tepelné ztráty lze dále snížit použitím stahovacích žaluzií, rolet či okenic. Nejdokonalejší materiál pro zasklení je křemenný aerogel, zde se dá u 20mm silné desky dosáhnout U = 0,4 při propustnosti G blížící se 90%; zatím tento materiál není komerčně dostupný. Trombeho stěna (systém s nepřímým ziskem) Jde o masivní jižní stěnu (beton, plné cihly), která je zakryta průhlednou tepelnou izolací (zasklení) a natřena černě. Někdy může být opatřena nahoře a dole otvory umožňujícími teplý vzduch vpouštět přímo do místnosti. 151

154 Obr. č. 38 Schéma slunečního domu s masivní akumulační stěnou Vytváří se tak vlastně jakýsi integrovaný solární kolektor se zásobníkem. Nejvyšší teplota na vnější straně stěny přesahuje 50 C a je dobré do prostoru mezi zasklením a stěnou dát nějakou reflexní roletu, která sníží noční tepelné ztráty a omezí nežádoucí tepelné zisky v jarním a podzimním období. Trombeho stěna je výhodná tím, že představuje akumulační prvek a teplo je do vnitřního prostoru dodáváno se zpožděním 8 až 12 hodin. Tepelné zisky oken nesmí způsobovat přehřátí vnitřních prostor, což v moderních nadstandardně izolovaných domech limituje množství tepla, které lze získat z jižní fasády. Vytvořením Trombeho stěny na další části jižní fasády lze energetický zisk zvětšit. Kromě zasklení dvojsklem se na Trombeho stěnu používají i tak zvané voštinové transparentní izolace. Zimní zahrada Jde vlastně o analogii Trombeho stěny s tím, že zasklení je odsunuto mnohem dále od stěny a vytvořený prostor je používán jako rozšíření obytného prostoru domu a jako přechod mezi vnitřním prostředím domu a venkovním prostorem. Zimní zahrady jsou často spíše zajímavým architektonickým prvkem a energetické zisky jsou až druhotné. Existuje celá řada způsobů, jak zimní zahradu zakomponovat do návrhu domu; výhodnější je volit menší prosklené plochy a zmenšit tak problémy s letním přehříváním. Je třeba zdůraznit, že zimní zahradu nesmíme v době nedostatku slunečního svitu vytápět! 152

155 Obr. č. 39 Typy zimních zahrad Obecně v solární architektuře platí, "méně je někdy více" a v poslední době se spíše dává přednost domům s nadstandardní tepelnou izolací a menšími prosklenými plochami. " Aktivní systémy Aktivní systémy používají k zachycení záření solární kolektory t.j. specializovaný prvek, transport tepla se děje pomocí vzduchu nebo nemrznoucí kapaliny s nuceným oběhem a teplo je ukládáno do zásobníku pro pozdější využití. Investiční náročnost aktivních systémů je vyšší (v přepočtu na jednotku získaného tepla) než u systémů pasivních ; jejich účinnost je 153

156 zpravidla také vyšší a jejich použití je podstatně flexibilnější, dají se montovat prakticky na všechny domy. V současné době se používá aktivních systémů převážně na ohřev teplé užitkové vody a případně k přitápění v jarním a podzimním období a ohřevu bazénu v letním období. Je to dáno především tím, že jejich doba návratnosti by při využití k vytápění byla neúnosně dlouhá- v zimním období je příliš málo slunečního záření a systém by musel mít velkou plochu a taková plocha by zase byla polovinu roku nevyužitá (viz graf). Obr. č. 40 Potřeba energie a energetický zisk v průběhu roku " Praktické provedení solárních systémů pro ohřev TUV Solární systém se skládá ze 4 základních prvků: 1. Kolektor Dnes jsou nejběžnější kolektory s plochým absorbérem, selektivní absorbční vrstvou a jedním zasklením; typickým zástupcem je např. HELIOSTAR Obr. č. 41 Schéma slunečního kolektoru V poslední době se setkáme i s vakuovými trubicovými kolektory a pro ohřev bazénové vody se používají nezasklené kolektory plastové. 154