Zpráva o orientačním průzkumu ichthyocenózy potoka Pšovky na území SPR Kokořínský důl

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 17: , 1988 Zpráva o orientačním průzkumu ichthyocenózy potoka Pšovky na území SPR Kokořínský důl Ichthyofauna of Pšovka Creek in the Kokořínský důl state reserve - a preliminary Report Martin PECINA - Petr RÁB O ichthyofauně potoka Pšovky, zejména horní části, nejsou dosud přesnější údaje. V rámci inventarizačního výzkumu SPR Kokořínský důl byl proto proveden také orientační průzkum složení ichthyofauny potoka Pšovky ve jmenované oblasti. Kromě základní inventarizace bylo důvodem průzkumu rovněž zpracování studií na regulaci vodoteče potoka, která by změnou stávajících hydrologických poměrů mohla vážně ohrozit současný stav chráněných biocenóz v SPR. Účelem tohoto průzkumu bylo tedy orientačně zachytit současný stav ichthyocenózy vzhledem k pravděpodobnému negativnímu vývoji v příštích letech. Vývoj kvantitativního a kvalitativního složení ichthyofauny potoka Pšovky je proto neobyčejně důležitým ukazatelem, zejména proto, že Pšovka jednak tvoří osu vlastní SPR a jednak je recipientem i značné části CHKO. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA POTOKA PŠOVKY V SPR KOKOŘÍNSKÝ DŮL Současná vodoteč Pšovky v SPR je společným výsledkem dlouhodobého procesu jednak postupné sukcese vhodných rostlinných společenstev, měnící dříve polokulturní údolní nivu, jednak samovolných změn vlastní vodoteče, která byla již od čtyřicátých let ponechána bez pravidelných zásahů čištěním koryta. Současná Pšovka je tedy zbytkem náhonového systému četných mlýnů, které se nacházely na území dnešní SPR. Potok také protéká několika starými rybníky, které mají dnes charakter jezer a tůní. Celá údolní niva, kterou Pšovka protéká, je v současnosti silně podmáčena, samotné koryto potoka přechází nad rybníky i pod nimi v rozsáhlé 217

2 bažiny a mokřiny, ve kterých se koryto ztrácí. Tyto dnešní bažiny a mokřiny, které jsou tvořeny porosty vysokých ostřic a olšin, byly v minulosti obhospodařovány jako louky. Spádovost celého území je velmi malá a to je příčinou silného ukládání splavených materiálů, zejména jemného písku, z okolních četných roklí. Tento materiál, který byl v minulosti pravidelně odstraňován /čištění náhonů, zachycování písku v systému zídek v roklích/, se nyní ukládá v korytě. Hladina vody v zamokřených územích proto prakticky nekolísá a spolu se stálostí teploty vody je příčinou výskytu některých vzácných druhů rostlin /např. rdest alpský/. V místech s větším průtokem a břehy zpevněnými kořenovým systémem stromů vytváří koryto potoka meandry, má štěrkovité dno a nerozlévá se do šíře jako v místech bažin. Pšovka je napájena kromě srážkovou vodou i silnými spodními prameny po celé délce toku., které způsobují víceméně stálou teplotu vody, které se pohybuje kolem 7 C. Vydatnost pramenů, a tím zmenšení průtoku v Pšovce, byla v poslední době narušena odběrem pro skupinový vodovod Slaný -- Kladno - Mělník. Potok Pšovka je v současné době tedy výsledkem postupného zastavení hospodářské činnosti člověka ve čtyřicátých a padesátých letechh a samovolným procesem návratu k původním stavu; tok tak nabývá charakteru typického nížinného potoka. METODIKA Ryby byly loveny běžným způsobem elektrickým agregátem. V loveném úseku pyly všechny ryby odchyceny a určeny, byly změřeny jejích základní charakteristiky a poté byly ryby vráceny zpět. Jednotlivé lokality byly vybrány tak, aby poskytly pokud možno nejúplnější obraz o celkovém výskytu ryb v daném území. Bližší charakteristika jednotlivých lokalit je podána dále. VÝSLEDKY A DISKUSE Lokalita 1 / /: uměle zahloubené, napřímené koryto pod rybníkem Tubož se štěrkovým dnem, protékající lesem, průměrná šířka 150 cm a hloubka 25 cm, voda průzračná, délka loveného úseku 200 m. Počet ulovených exemplářů: Esox lucius 1, Rutilus rutilus 9, Gobio gobio 1 Noemacheilus barbatulus 9, Cobitis taenis 7, Perca fluviatilis 1. Lokalita 2 / /: část bažiny nad křižovatkou Ráj, od míst, kde se koryto ztrácí v bažině až po můstek u rekreačního objektu, tok mírně meandrující, břehy lemované 218

3 ostrůvky ostřic, dno písčité, průměrná šířka 100 cm a hloubka 15 cm, voda průzračná, délka loveného úseku 60 m. Počet ulovených exemplářů: Rutilus rutilus 7, Cobitis taenis 74, Noemacheilus barbatulus 1. Lokalita 3 / /: tůň pod skalním mlýnem Hlučovský o rozloze asi 100 m 2,dno silně zabahnělé, místy ostrůvky ostřic a zblochanu, voda průzračná, tůň je částečně průtočná zbytkem náhonového systému a je propustkem pod silnicí spojena s potokem. Počet ulovených exemplářů: Esox lucius 3. Lokalita 4 / /: potok od výtoku z lokality 3 asi 100 m proti proudu, meandrující koryto je lemováno olšinou, dno štěrkovité, místy přecházející do písčitojílovitých až bahnitých nánosů, průměrná šířka 150 cm a hloubka kolísající mezi 15 až 50 cm, voda průzračná, délka loveného úseku 100 m. Počet ulovených exemplářů: Noemacheilus barbatulus 2. Lokalita 5 / / - Pokličky 1: úsek od můstku u odstavné plochy LS po propustek pod silnicí u Pokliček, mírně meandrující koryto lemováno stromy, dno štěrkovité,přecházející v písčitojílovité nánosy, v horní části úseku silně zarostlé rukví obojživelnou, průměrná šířka 200 cm a hloubka 20 cm, voda průzračná, délka loveného úseku 80 m. Počet ulovených exemplářů: Esox lucius 4, Noemacheilus barbatulus 4. Lokalita 6 /l / - Pokličky 2: úsek od propustku pod silnicí u Pokliček po místo, kde se koryto ztrácí v bažině, po jedné straně silnice, po druhé les, dno bahnité, místy silně zarostlé rukví obojživelnou, průměrná šířka 150 cm a hloubka 20 cm, voda průzračná, délka loveného úseku 40 m. Počet ulovených exemplářů: Esox lucius 4, Cobitis taenia 3, Noemacheilus barbatulus 5. Lokalita 7 / /: Mlýn Kroužek, úsek rovného toku 10 m pod křižovatkou k Nebuželům a 30 m nad ní, břehy zatravněné, v horní části olšiny, dno písčité až jílovité, průměrná šířka 150 cm a hloubka 40 cm, voda zakalená, délka loveného úseku 40 m. Počet ulovených exemplářů: Rutilus rutilus 2, Gobio gobio 14, Cobitis taenia 16, Perca fluviatilis 1. Lokalita 8 / /: úsek potoka od druhého můstku mezi mlýnem Štampach a Kroužek 100 m proti proudu, tok mírně meandrující, z jedné strany silnice, z druhé 219

4 olšina, břehy zpevněné kořeny, dno písčitojílovité, průměrná šířka 180 cm a hloubka kolísající od 20 do 60 cm, voda přikalená, délka loveného úseku 100 m. Počet ulovených exemplářů: Rutilus rutilus 8, Gobio gobio 37, Perca fluviatilis 11. Lokalita 9 / /: úsek pod rybníkem Harasov dlouhý 50 m, koryto meandrující, lemované částečně křovinami, částečně protékající zahrádkami, dno štěrkovité, průměrná šířka 180 cm a hloubka 30 cm, úsek má větší spád a začíná 10 m dlouhým, hlubším úsekem přímo pod rybníkem /kde byl uloven 1 exemplář E. lucius a 2 exempláře P. fluviatilis/, voda přikalená, délka loveného úseku 50 m. Počet ulovených exemplářů: Esox lucius 1, Rutilus rutilus 2, Gobio gobio 15, Gobitis taenia 1, Perca fluviatilis 6. Lokalita 10 / /: 100 m dlouhý úsek poměrně rovného koryta začíná jícího asi 30 m pod můstkem u líckovny u Kačírku a končící před rekreačními objekty u Grobiána, dno písčitojílovité přecházející v hlubší, vybagrovaný jílovitý úsek, průměrná šířka 200 cm a hloubka 30 cm, v dolní 100 cm, voda mírně přikalená, délka loveného úseku 100 m. Počet ulovených exemplářů: Cobitis taenia 10, Perca fluviatilis 27. Lokalita 11 / /: úsek nad můstkem, který vede k bývalému mlýnu, nyní rekreačnímu objektu pod Vojtěchovem, břehy lemované olšinou, dno bahnité, v horní části silně zarostlé, neprůchodné, průměrná šířka 250 cm a hloubka 80 cm, voda průzračná, délka loveného úseku 30 m. Počet ulovených exemplářů: Esox lucius 3, Perca fluviatilis 1. Lokalita 12 / /: úsek potoka podél veřejného tábořiště pod tůní Kačírek, koryto zmeandrované lemované lesem a vzrostlými olšemi, dno v místech proudnice štěrkovité přecházející v písčité až písčitojílovité nánosy průměrná šířka 200 cm a hloubka kolísající od 15 do 50 cm, voda průzračná, délka loveného úseku 90 m. Počet ulovených exemplářů: Esox lucius 2, Rutilus rutilus 13, Tinca tinca 1, Cyprinus carpio 3, Cobitis taenia 5, Perca fluviatilis 21. Lokalita 13 / /: úsek od můstku mezí rybníky Lhotka a Štampach 30 m proti proudu, koryto mírně meandrující, po jedné straně silnice, po druhé les, dno písčité, místy s nánosy bahna, průměrné šířka 150 cm a hloubka 35 cm, voda průzračná, délka loveného úseku 30 m. Počet ulovených exemplářů: Leuciscus leuciscus 1, Scardinius erythrophthalmus 3, Gobio gobio 37, Cobitis taenia 60 /odhad/. 220

5 Lokalita 14 / /: úsek začínající od rozdělení potoka od obtokové strouhy nad rybníkem Lhotka a končící 50 m nad soutokem potoka a odtokové strouhy z mlýna Štampach; v horní části tedy zahrnuje lokalitu 13, charakteristika shodná s lokalitou 13, voda průzračná, délka loveného úseku 200 m. Počet ulovených exemplářů: Rutilus rutilus 15, Gobio gobio 340, Cobitis taenia 48, Silurus glanis 1, Perca fluviatilis 1. Při průzkumu ichthyocenózy byly v potoce Pšovka v oblasti SPR Kokořínský důl v roce 1985 zjištěny tyto druhy ryb /v závorce je uvedeno procento zastoupení/: štika obecná - Esox lucius /2,2 %/, plotice obecná - Rutilus rutilus /6,8 %/, hrouzek obecný - Gobio gobio /54,3 %/, sekavec písečný - Cobitis taenia /27,2 %/, mřenka mramorovaná - Noemacheilus barbatulus /2,6 %/, okoun říční - Perca fluviatilis /8,4 %/, jelec proudník - Leuciscus leuciscus, perlín ostrobřichý - Scardinius erythrophthalmus, lín obecný - Tinca tinca, kapr obecný - Cyprinus carpio, sumec velký - Silurus glanis /poslední čtyři druhy dohromady 1,1 %/. Uvedená poměrná zastoupení jednotlivých druhů jsou pouze orientační, ale podávají poměrně výstižný obraz skladby ichthyocenózy zkoumané části Pšovky. Metoda a provádění odhadu druhové skladby ryb nedovolily sledovat případné migrace a sezónnost výskytu, jak je možno odvodit ze zastoupení jednotlivých druhů na lokalitách 13 a 14, které se částečně překrývají, a odběr byl uskutečněn v rozmezí jednoho měsíce. Nejpočetnějším druhem se zdá být hrouzek obecný, vyskytuje se však ve větším množství pouze v těch částech toku, které bezprostředně souvisí s rybníky /např. na lokalitách 13 a 14/. To platí stejně i o výskytu plotice obecné a okouna říčního; tyto druhy jinak jednotlivě osidlují všechna vhodnější místa potoka. Dalším nejpočetnějším druhem je sekavec písečný, který se vyskytuje po celé délce toku v místech s písčitými nebo písčitojílovitými nánosy; zdá se, že limitujícím faktorem jeho výskytu je přítomnost vhodného substrátu dna. Metoda odlevu elektrickým agregátem nemůže zcela přesně zjistit počet jedinců tohoto druhu, protože mnoho jedinců zůstane při omráčení pod povrchem dna. Sekavec písečný se vyskytuje na vhodných místech i v poměrně početných koloniích, takže nelze při omráčení všechny kusy v proudu chytit, jak se to stalo na lokalitě 13 při odběru Ze skutečnosti, že získaný materiál tohoto druhu byl z více než 85 % tvořen jedinci dlouhými přes 100 mm, tj. při horní hranici délky v dospělosti, lze soudit, že mladší, a tedy početnější ročníky zcela unikly pozornosti při odběru a nebylo je možno do 221

6 poměrného stanovení zahrnout. Početnost tohoto druhu je proto s velkou pravděpodobností mnohem vyšší než bylo zjištěno. Po celé délce toku se také jednotlivě vyskytuje štika obecná; všichni jedinci tohoto druhu byli ve špatném výživném stavu bez ohledu na roční období. Z toho lze soudit, že prostředí potoka je svojí úživností pro štiku naprosto nevyhovující. V horní části potoka se na vhodných místech se štěrkovitými úseky vyskytuje mřenka mramorovaná, není však nikde početná. Ostatní zjištěné druhy /perlín ostrobřichý, lín obecný, kapr obecný, sumec velký a snad i jelec proudník/ pocházejí z rybníků a jejich výskyt je evidentně nahodilý. Naopak při průzkumu nebyly zjištěny druhy, které se zde dříve prokazatelně vyskytovaly, např. pstruh potoční a mník jednovousý, nebo jejichž výskyt by bylo možno v potoce tohoto typu předpokládat, např. střevle potoční. Nepřítomnost těchto druhů je pravděpodobně způsobena několika spolupůsobícími faktory: otravy, lov, změna chemismu vody a hydrologických poměrů. Zjištěné druhy ryb je možno rozdělit takto: 1. Původní druhy, tj. druhy, které se zde vyskytovaly před započetím hospodářské činnosti člověka. Do této skupiny bezpochyby náleží sekavec písečný, mřenka mramorovaná a velmi pravděpodobně i hrouzek obecný. 2. Nepůvodní druhy, tj. druhy související přímo /kapr obecný, lín obecný, sumec velký, štika obecná/ nebo nepřímo /plotice obecná, perlín ostrobřichý, okoun říční/ s hospodářskou aktivitou člověka. 3. Druhy nejasného původu. Do této skupiny náleží jelec proudnik a snad i plotice obecná. Tyto druhy pronikají z Labe až do horní části Pšovky /jelec proudník/ a poté mohou v rybnících nalézt vhodné prostředí /plotice obecné/. Štika obecné se mohla vyskytovat v dnes již neexistujících přirozených tůních, ale nyní již nelze bezpečně zjistit, zda je štika v této oblasti původní, nebo nikoliv. Ichthyocenóza potoka Pšovky v SPR Kokořínský důl tak představuje společenství poměrně silně pozměněné civilizačními vlivy, které je však na typických potočních místech osidlováno především původními druhy /hrouzek obecný, sekavec písečný, mřenka mramorovaná/ a sporadicky druhy nepůvodními /plotice obecná, okoun říční/, v blízkosti rybníků pak dalšími nepůvodními a v potoce trvale se nevyskytujícími druhy. PŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ PRŮZKUMU Z výsledků orientačního průzkumu společenstva ryb potoka Pšovky vyplývá, že je sice poměrně silně pozměněno činností člověka /změna hydrologických poměrů, 222

7 otravy, hospodářská činnost v rybnících, likvidace některých druhů cenózy atd./, ale ve značné části si dosud uchovává svoji původní biologickou hodnotu. Pozoruhodný je hojný výskyt sekavce písečného, který spolu s mřenkou mramorovanou náleží mezi citlivé indikátory změn prostředí. Vzhledem k tomu, že sekavec písečný, který patří mezi ohrožené druhy obratlovců, náleží již podle předběžných výsledků k nejhojnějším druhům ichthyocenózy v Pšovce v SPR, je z hlediska zachování jeho populací bezprostředně nutná ochrana potoka a jeho okolí, to znamená, že je nutno plně respektovat ochranný režim SPR Kokořínský důl a zamezit jakkoli motivovaným devastacím potoka jako prostředí tohoto druhu. Ze zhodnocení výsledků také vyplývají perspektivy směru případného dalšího průzkumu Pšovky, ve kterém je nadále nutno: 1. orientačně dále sledovat skladbu ichthyocenózy; 2. zaměřit se na podrobnější sledování populací sekavce písečného a mřenky mramorované /abundance, populační složení, růst reprodukce, potrava apod./. Summary The ichthyofauna of Pšovka Creek in the area of State Reserve Kokořínský důl was preliminary surveyed by the electrofishing during the year The following 11 fish species were documented /the relative abundance of the respective species is given in the brackets/: Esox lucius /2,2 %/, Rutilus rutilus /6,8 %/, Gobio gobio /54,3 %/, Cobitis taenia /27,2 %/, Noemacheilus barbatulus /2,6 %/, Perca fluviatilis /8,4 %/, Leuciscus leuciscus, Scardinius erythrophthalmus, Tinca tinca, Cyprinus earpio and Silurus glanis /the lest 4 species 1 % together/. The fish species found to occurre in Pšovka Creek can be divided as follows: 1. autochthonous creek species occurring here before start of human in-pact /C. taenia, N. barbatulus and very probably also G. gobio/; 2. non--autochthonous species which occurrence is directly /culture of C. carpio, T. tinca, S. glanis and E. lucius in ponds/ or indirectly /R. rutilus, S. erythrophthalmus, P. fluviatilis/ connected with human activities; 3. species of unclear origin, i.e. species which could formerly migrate from Elbe River finding here suitable conditions /L. leuciscus, R. rutilus and may be also E. lucius/. Although the species composition of ichthyofauna present here was relatively highly changed /especially in those parts surrounding the ponds/, typical creek localities are inhabited by the autochthonous species. The occurrence of C. taenia and his high relative abundance is very remarkable. Since this species is endangered 223

8 due to the habitat destruction and is missing in most localities in ČSSR, the status and preservation regime of State Reserve should be fully respected here. Adresy autorů: Ing. Martin Pecina, Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, Mělník - Zámek, Mělník Ing. Petr Ráb,CSc, Ústav fyziologie a genetiky hospodářských zvířat ČSAV, oddělení genetiky, Liběchov 224