Aktuální stav fragmentace na zájmových vodních tocích Miloš Holub

Transkript

1 Aktuální stav fragmentace na zájmových vodních tocích Miloš Holub AOPK ČR, RP Správa CHKO Slavkovský les Kongresový sál České zemědělské univerzity v Praze dne 1. února 2018

2 Obsah prezentace 1) Co je to vlastně fragmentace z pohledu vodních toků 2) Vliv fragmentace vodních toků na rybí společenstva 3) Technické možnosti řešení fragmentace vodních toků 4) Aktuální stav fragmentace na zájmových vodních tocích 5) Závěry

3 1) Fragmentace vodních toků Fragmentace - (z lat. fragmentum, zlomek) znamená dělení, drobení, tříštění, kouskování celku na menší části. Migrační bariéra je profil nebo úsek vodního toku, v němž spádové, hydraulické, hydrologické, fyzikální nebo chemické parametry neumožňují neškodnou obousměrnou migraci ryb; Volným migracím ryb ve vodních tocích brání především: Příčné bariéry (tvoří je jezy a hráze) Technologické odběry vody Znečistění vodních toků

4 1) Fragmentace vodních toků Koeficient průchodnosti našich toků Kp = délka toku v kilometrech počet příčných překážek Řeka K p Berounka 5,14 Chrudimka 0,56 Ploučnice 4,24 Sázava 3,63 Tichá Orlice 3,17 Labe (horní úsek) 2,48 Ekologické požadavky: Lužnice 2,63 Volyňka 1,71 Pstruhové pásmo Lipanové pásmo Parmové pásmo Cejnové pásmo 5 km 10 km 20 km 30 km Malše 3,84 Úhlava 2,53 Otava 4,04 Svitava 2,65 Úslava 2,54 Radbuza 3,38 Skalice 1,96 horní Vltava 4,21

5 2) Vliv fragmentace vodních toků na rybí společenstva Největší vliv fragmentace vodních toků se projevuje na volné a nerušené migraci ryb a mihulovců. Migrace jsou chápány jako aktivní nebo pasivní pravidelně se opakující přesuny většiny populace druhu mezi různými stanovišti ve vodním prostředí. Migrace patří mezi významné životní projevy všech druhů ryb a mihulovců. Migrace jsou nezbytnou součástí celoživotní pohybové aktivity ryb a mihulovců.

6 2) Vliv fragmentace vodních toků na rybí společenstva Oceánodromní, které probíhají jen ve slané vodě (tuňák, makrela) Diadromní, přesuny mezi sladkou a slanou vodou: migrace diadromních druhů se dále dělí na: Anadromní: žijí převážně v moři, ale jejich rozmnožování probíhá ve sladké vodě vnitrozemských toků (losos obecný, pstruh mořský, vyza velká). Katadromní: zdržují se většinu života ve sladké vodě, ale rozmnožují se v moři. (úhoř) Potamodromní, probíhají jen ve sladké vodě (většina našich sladkovodních ryb).

7 Důvody vedoucí ryby k migraci Reprodukční (třecí) migrace jsou přesuny na místa tření (trdliště); Potravní migrace za zdrojem potravy a společně s třecími migracemi jsou z hlediska existence druhu nejvýznamnější; Úkrytové a kompenzační migrace jsou přesuny vedoucí k obnově rovnovážného stavu struktury a početnosti populace; Vývojové migrace souvisí s růstem a vývojem jedince a měnícími se nároky na stanoviště, početnost populace, rychlost růstu a sociální hiearchie; Repatriační migrace zajišťují obnovu výskytu, návrat na původní stanoviště; Okupační migrace souvisí s rozšiřováním výskytu druhu; Všechny tyto migrace se mění i v průběhu životního cyklu jednotlivých druhů ryb

8 migrace z ramena migrace do ramena Migrace v aluviu řeky Lužnice ,0 17, ,0 Abramis brama Alburnus alburnus 13 13,0 Anguilla anguilla Esox lucius 8 11,0 Gobio gobio Leuciscus cephalus 3 9,0 Perca fluviatilis Rutilus rutilus -2 7,0 Scardinius erythrophthalmus teplota ( C) -7 5,0 vodní sloupec (dm) -12 3,0-17 1,

9 Význam migrace a nežádoucí vlivy na migraci ryb a mihulovců Možnost volné migrace ryb a mihulovců ve vodních tocích: vychází ze základních biologických nároků ryb, jedná se o potřebu změny biotopu v průběhu roku nebo v různých vývojových fázích života ryby; je podmíněna abiotickými a biologickými faktory a je rozdílná jak u jedinců, tak především jednotlivých druhů ryb a mihulovců umožňuje a stabilizuje existenci přirozeného rybího osídlení umožňuje také kvalitní rybářské obhospodařování vodních toků

10 Příčné bariéry na tocích Byly budovány již ve středověku, ale hlavně ve druhé polovině 19 a 20 stol. Na většině vodních toků vznikla hustá síť objektů (jezy, přehrady, hráze aj.). Většina těchto staveb tvoří nepřekonatelné bariéry pro pohyb vodních organismů obecně, zvláště pak pro ryby. V důsledku toho z našich vod téměř vymizely druhy diadromní, jejichž existence je závislá na obousměrné migraci mezi sladkovodním a mořským prostředím. Populace dalších říčních druhů jsou v současné době vlivem fragmentace vodních toků silně oslabeny.

11 Technologické odběry vody Pod odběrem vody pro energetické účely, zůstávají koryta toku mnohdy úplně bez vody. Při poproudových migracích procházejí ryby přes turbíny vodních elektráren, kde dochází k jejich poškozování a úhynům. Nejvíce hyne úhoř říční.

12 Znečištění vody V průběhu minulého století došlo k velkému nárůstu znečištění vodních toků. V tomto období to byl též limitující faktor pro existenci rybích populací. Po roce 1990 došlo k výraznému zlepšení kvality vod v říčních systémech. Tím více se projevila potřeba zlepšení migrační prostupnosti toků.

13 Důsledky fragmentace toků Proces oslabování rybích populací Snižuje se početnost populace Ztráta vzácnějších alel Zvyšování homozygotnosti Zhoršování fitness

14 Důsledky fragmentace toků na vybrané druhy ryb Druhy nejvíce ohrožené fragmentací toků významní pravidelní migranti: Diadromní druhy z prokázaného historického počtu 12 druhů na našem území, lze v současnosti hovořit o výskytu pouze dvou druhů, přičemž potenciál je větší v Labi na území Německa 6 druhů; v Odře na území Polska 3 druhy a v Dunaji 3 druhy jeseterů. Jako lokálně vymizelý druh v ČR lze považovat: Jesetery obecně; mihule mořská; mihule říční; placka pomořanská a platýz bradavičnatý. Potamodromní druhy většina migruje na vzdálenosti jednotek až desítek km (pstruh obecný forma potoční; lipan podhorní; parma obecná; ostroretka stěhovavá; jelec tloušť; bolen dravý; candát obecný; střevle potoční) jelec jesen až 200 km

15 3) Technické možnosti řešení fragmentace vodních toků 1) Odstranění, ubourání či seříznutí vzdouvacích objektů, které již neplní svůj účel; 2) Využití takového typu stavby, který je migračně průchodný; 3) Výstavba vhodného typu rybího přechodu;

16 Odstranění jezového tělesa na VT Teplá ř. km. 24,430 24,493 VT Teplá rok 2008 VT Teplá rok 2010

17 Odstranění jezového tělesa na VT Teplá ř. km. 24,430 24,493 Ubourání betonového monolitu jezového tělesa Ponechání stabilizačního prahu

18 Odstranění jezového tělesa na VT Teplá ř. km. 24,430 24,493 Odtěžení nadjezí a urovnání nivelity dna Výsledek listopad 2010

19 Reakce ichtyocenózy na provedené odstranění jezu Před úpravou Podjezí: Pstruh obecný f. potoční +++ Vranka obecná +++ Lipan podhorní + Mřenka mramorovaná + Nadjezí: Pstruh obecný f. potoční + Lipan podhorní + Štika obecná ++ Plotice obecná ++ Okoun říční ++ Jelec tloušť + Po provedené úpravě Pstruh obecný f. potoční +++ Vranka obecná +++ Lipan podhorní ++ Mřenka mramorovaná +++ Jelec tloušť ++ Jelec proudník ++

20 Odstranění dvou jezových těles na VT Rolava ř. km. 19,050 19,200 VT Rolava stupeň č. I VT Rolava stupeň č. II

21 Odstranění dvou jezových těles na VT Rolava ř. km. 19,050 19,200

22 Odstranění jezu Teplá - Krásný Jez

23 4) Aktuální stav fragmentace na zájmových vodních tocích Dle aktualizované Koncepce zprůchodnění říční sítě v ČR evidujeme cca příčných migračních překážek vyšších než 1 m. Výstupem projektu Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR (EHP-CZ02-OV ) bylo na ř. km zaznamenáno migračních bariér oproti predikovaným příčných překážek vyšších než 1m, což je cca 8,3 x více. Lze tedy předpokládat, že v rámci ČR se ve skutečnosti může jednat až o cca migračních bariér.

24 4) Aktuální stav fragmentace na zájmových vodních tocích

28 4) Aktuální stav fragmentace na zájmových vodních tocích V evidenci odborné skupiny při AOPK ČR Komise pro rybí přechody je postaveno a provozováno: 78 ks RP v nadregionálních úsecích vodních toků 18 ks RP v regionálních úsecích vodních toků 145 ks RP v úsecích vodních toků mimo koncepci Proces cílení finančních prostředků primárně do koncepčních úseků vodních toků se daří naplňovat jen částečně V koncepci je navrženo, že do roku 2021 bude migračně zprostupněno dalších cca 155 ks migračních překážek na koncepčních tocích. Bohužel v současnosti evidujeme pouze několik připravovaných projektů

29 5) Závěry Migrace ryb a mihulovců je základní životní potřebou většiny našich druhů. Řešení migrační průchodnosti (fragmentace) našich řek je DLE výše uvedeného velice důležité a je to i závazek vůči EU naplňování Rámcové směrnice o vodách. Zároveň je nutné si uvědomit, že se jedná o činnosti, které jsou velmi náročné, složité a zejména nákladné a že migrační zprůchodnění překážek sice může přinést pozitivní efekt z pohledu migrace ryb, ale nemůže nahradit zaniklé biotopy, které migrující ryby vyhledávají. V posledních 15 letech se významně zvýšilo poznání o potřebách migrujících ryb, z kterého se vychází při návrzích migračního zprůchodnění a následného sledování účinnosti provedených opatření. Z důvodu příznivého financování RP z OP ŽP byla zrealizována celá řada úspěšných projektů.

30 5) Závěry Štědré nastavení financování RP umožnilo budování RP i mimo koncepční toky. Přesto fragmentace našich toků patří k nejvyšším ve střední Evropě. V koncepčních tocích jsou stále stovky ř. km, které jsou negativně ovlivněny fragmentací příčnými stavbami. Už nyní jsme schopni říci, že cílů z POP z pohledu migračního zprůchodnění, ani cílů stanovených v Koncepci zprůchodnění říční sítě, nejsme schopni docílit. V tomto duchu je nutné si uvědomit, že je zde potencionální strašák v podobě sankcí od EU. Domnívám se tedy, že MŽP, Agentura ČR a řada dalších, vytvořila prostor pro plošnou realizaci staveb RP, je zde však otázka na investory, zda ho hodlají využijí s přispěním dotačních prostředků, nebo následně jako nutné kompenzační opatření.

31 Děkuji Vám za pozornost

32 Děkuji Vám za pozornost Miloš Holub AOPK ČR, RP Správa CHKO Slavkovský les GMS: