Sčítání lidu, domů a bytů 2001 okres Pardubice

Transkript

1 SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2003 Informace o regionech, městech a obcích Pardubice Počet výtisků: 120 září 2003 Kód publikace: Č.j.: 05/2003 Sčítání lidu, domů a bytů 2001 okres Pardubice Pardubický kraj Zpracoval: ČSÚ, Krajská reprezentace Pardubice Ředitel: Ing. Veronika Tichá Kontaktní osoba: Ing. Hedvika Fialová Telefon: hfialova@gw.czso.cz Český statistický úřad, Krajská reprezentace Pardubice 2003

2 Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na internetových stránkách ČSÚ: Population and Housing Census 2001 Pardubice District Basic figures from Population and Housing Census 2001 on population and housing and dwelling stock, mainly in tables, with a brief text on the district, selected towns, municipalities and selected data on parts of municipalities. Interdistrict comparisons with preceding censuses where possible. ISBN X Český statistický úřad, Krajská reprezentace Pardubice, SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

3 PŘEDMLUVA Sčítání lidu, domů a bytů je vždy po 10 letech největším statistickým šetřením, které je na základě mezinárodních dohod organizováno v naprosté většině států celého světa. Jeho historie je velmi dlouhá, soupisy obyvatelstva se uskutečňovaly již ve starověku, ve středověku se pak jednalo především o soupisy pro vojenské a berní účely. Za počátek pravidelných cenzů moderního typu se v našich zemích považuje rok 1869, od té doby jsou vedeny časové řady vývoje počtu obyvatel v podrobném územním členění. Od vzniku Československé republiky se konají sčítání pravidelně každých deset let (s jedinou výjimkou v roce 1940), sčítání v roce 2001 bylo tedy již osmým. Jednalo se však o první sčítání lidu po vzniku samostatné České republiky. Vzhledem ke stálosti metodického základu je možno s pomocí výsledků sčítání hodnotit dlouhodobé působení demografických, sociálních a ekonomických procesů, jimiž naše republika prošla. Význam posledního sčítání je posílen také tím, že poprvé v historii České republiky poskytuje obraz o struktuře společnosti v metodice srovnatelné se standardy Evropské unie. Sčítání lidu, domů a bytů je základním demografickým pramenem poskytujícím údaje o počtu i struktuře obyvatelstva (věk, vzdělání, náboženství), ekonomické aktivitě a pohybu za prací. Získávány jsou rovněž údaje o struktuře domácností. Současně je sčítání rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu nejen z hlediska počtu, ale především kvality a vybavení domů i bytů. V neposlední řadě je nezastupitelným zdrojem informací o některých složkách životní úrovně obyvatelstva, například o vybavenosti domácností a úrovni bydlení. Naprostá většina informací není v této komplexnosti jiným způsobem zjistitelná. Neocenitelnou předností je rovněž získání cenných informací v největším územním detailu (obce, části obce či základní sídelní jednotky), což umožňuje sestavovat data do prakticky libovolných územních celků. V takovéto územní podrobnosti neposkytuje údaje žádné jiné statistické šetření. Sčítání se provádí metodou sebesčítání, každý vyplňuje tiskopisy sám za sebe. Výsledky sčítání tak závisí z velké části na tom, jak k vyplnění sami občané přistoupí. Přestože sčítání probíhalo podle speciálního zákona o sčítání, setkalo se především v přípravné fázi s nedůvěrou. Výrazně negativní kampaň v mediích způsobila hlavně to, že se proti předchozím cenzům zvýšil podíl nezjištěných odpovědí, především v otázkách týkajících se ekonomické aktivity. Výsledky však ukazují, že drtivá většina občanů této kampani nepodlehla a tiskopisy sčítání vyplnila zodpovědně, za což jim patří poděkování. Poděkování samozřejmě také patří představitelům jednotlivých obcí, kteří nám při přípravě sčítání i v jeho průběhu účinně pomáhali, pracovníkům katastrálních úřadů, s nimiž jsme poprvé v historii v celé republice vytvořili solidní mapové podklady, a v neposlední řadě tisícům sčítacích komisařů a revizorů zajišťujícím jednak kontakt s jednotlivými domácnostmi a jednak prvotní zpracování předběžných výsledků. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů k jsou zveřejňovány postupně v několika etapách. Již v červenci roku 2001 byly ve všech okresech a krajích i na úrovni celé republiky vydány publikace s předběžnými údaji, které vznikly ruční sumarizací vybraných ukazatelů přímo ze sčítacích formulářů. Poté probíhalo strojové zpracování obrovského rozsahu dat (poprvé metodou optického snímání) s podrobnými kontrolami. V červenci 2002 byly zveřejněny vybrané údaje již v definitivní podobě na internetových stránkách ČSÚ, a to až do úrovně jednotlivých obcí. V letošním roce jsou postupně zpracovávány a vydávány podrobné definitivní výsledky jak za Českou republiku (více než dvě desítky tematicky zaměřených publikací), tak i v regionálním členění. Tím se uzavírá hlavní etapa zpracování a publikování výsledků sčítání. Toto bohatství však budeme nadále využívat v různých tematických pracích. Snahou autorů této publikace je předložit uživatelům především podrobné výsledky sčítání v okrese, v jednotlivých obcích a v omezeném rozsahu i podle částí obcí. Do publikace nebylo možno vložit celé bohatství dat v nejmenších územních detailech. Na základě přání uživatelů však samozřejmě můžeme zpracovat jakákoliv třídění a výběry z datových bází, pochopitelně při přísném zachování principu ochrany individuálních údajů. Publikace obsahuje rovněž stručnou charakteristiku vývoje ve všech sledovaných oblastech. Publikované údaje (územně a většinou i obsahově srovnatelné s výsledky předchozích cenzů) umožňují hodnotit vývoj nejen v posledních deseti letech, ale v některých ukazatelích dokonce v posledních čtyřiceti letech. Obdobné publikace s obsahově sjednocenou tabulkovou částí i textovou charakteristikou jsou vydávány za všechny okresy České republiky (v hlavním městě Praze jsou zpracovány za 15 správních obvodů, v textové části je zdůrazněno členění na 57 městských částí). Na okresní publikace budou navazovat publikace za jednotlivé kraje, ve kterých bude posílena analytická část (včetně grafů a kartogramů). Rozsáhlá tabulková část bude přesunuta na přílohové CD. Všechny tyto materiály je možno rovněž získat v elektronické formě na CD-ROM. Věříme, že tyto publikace napomohou k uspokojení rostoucí poptávky po regionálních datech (nově formované krajské samosprávy, orgány Evropské unie, apod.) a zároveň budou inspirací odborné i laické veřejnosti pro zvýšení zájmu o statistické služby. SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 3

4 Reprodukce výňatků z této publikace lze pořizovat, pokud je uveden jejich zdroj s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Citace mohou být zveřejněny jen s uvedením zdroje Sčítání lidu, domů a bytů 2001 okres Pardubice a původu statistických dat v publikaci otištěných. Ležatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou definitivní. 4 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

5 OBSAH Předmluva... 3 Metodické vysvětlivky... 8 Souhrnná charakteristika výsledků sčítání lidu, domů a bytů k v okrese Administrativní rozdělení okresu stav k Charakteristika okresu a vývoj sídelní struktury Charakteristika okresu Vývoj sídelní struktury Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Struktura obyvatelstva Plodnost žen Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva Ekonomická aktivita žen Domácnosti Vývoj počtu a struktury domácností Cenzové domácnosti Bydlení domácností Vybavení bytových domácností Domy a byty Vývoj domovního fondu Charakteristika trvale obydlených domů Vývoj bytového fondu Charakteristika trvale obydlených bytů Úroveň bydlení Bydlení mimo byty a v zařízeních Závěr Tabulková část A. 1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k A. 2. Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví A. 3. Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví A. 4. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin A. 5. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku A. 6. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin A. 7. Obyvatelstvo podle národnosti A. 8. Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání A. 9. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví A.10. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání A.11. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin A.12. Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu A.13. Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí A.14. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví A.15. Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví A.16. Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti A.17. Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání A.18. Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví A.19. Ekonomicky aktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin A.20. Ekonomicky neaktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin A.21. Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí, ekonomické aktivity a věkových skupin A.22. Základní údaje o domácnostech A.23. Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti A.24. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 5

6 A.25. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti A.26. Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti A.27. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy A.28. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě, velikosti bytu a typu domácnosti A.29. Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností A.30. Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností A.31. Hlavní charakteristiky domácností podle velikostních skupin obcí A.32. Domovní a bytový fond A.33. Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu A.34. Domovní a bytový fond podle vlastnictví A.35. Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí A.36. Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví A.37. Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení A.38. Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu A.39. Hlavní charakteristiky domovního fondu podle velikostních skupin obcí A.40. Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu A.41. Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu A.42. Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení A.43. Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení A.44. Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení A.45. Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu A.46. Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti A.47. Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, počtu osob v bytě a podle obytné plochy v m 2 na osobu A.48. Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě A.49. Hlavní charakteristiky bytového fondu podle velikostních skupin obcí A.50. Technické vybavení trvale obydlených bytů podle velikostních skupin obcí A.51. Charakteristiky úrovně bydlení podle velikostních skupin obcí B. 1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí B. 2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí B. 3. Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí B. 4. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí B. 5. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let dle nejvyššího ukončeného vzdělání a obcí B. 6. Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí B. 7. Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí B. 8. Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí B. 9. Základní údaje o domovním fondu podle obcí B.10. Základní údaje o bytovém fondu podle obcí B.11. Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí B.12. Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí B.13. Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí C. 1. Vybrané údaje podle obcí a jejich částí D. Základní údaje o vybraných městech okresu Dašice Holice Chvaletice Lázně Bohdaneč Pardubice Přelouč Sezemice Seznam tabulek publikovaných o každém městě: D. 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin D. 2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin 6 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

7 D. 3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání D. 4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti D. 5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání D. 6. Domácnosti podle typu a počtu členů D. 7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti D. 8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu D. 9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů E. 1. Vybrané údaje podle krajů a okresů E. 2. Vybrané údaje podle okresů E. 3. Vybrané údaje o České republice Grafická část Seznam grafů 1. Věkové složení obyvatelstva podle rodinného stavu v okrese Složení obyvatel podle národností v okrese Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 v okrese a v okresním městě Složení obyvatel podle věku v okrese v letech 1991 a Složení obyvatel ve věku 15 a více let podle rodinného stavu v okrese v letech 1991 a Složení obyvatel podle náboženského vyznání v České republice a v okrese v letech 1991 a Složení obyvatel podle náboženského vyznání v okrese Složení obyvatel ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání v okrese v letech 1991 a Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v České republice a okrese Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin v okrese Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin v okrese Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin v okrese Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví v okrese Struktura domácností v České republice a okrese Struktura domácností v letech 1970 až 2001 v okrese Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí v okrese v letech 1991 a Trvale obydlené domy v okrese v letech 1991 a Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti v okrese Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 v okrese a v okresním městě Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1961 až 2001 v okrese Bytový fond podle jednotlivých typů domů v okrese v letech 1991 a Byty podle kategorie a velikosti v okrese Seznam kartogramů 1. Administrativní rozdělení okresu stav k Vývoj obyvatelstva v letech Podíl obyvatel ve věku 60 a více let Podíl věřícího obyvatelstva Průměrné stáří domovního fondu Vývoj počtu trvale obydlených bytů v letech Podíl neobydlených bytů v obcích SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 7

8 METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 se uskutečnilo na celém území České republiky podle zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce Údaje byly zjišťovány podle stavu o půlnoci z 28. února na 1. března (rozhodný okamžik). Sčítání organizoval, řídil a koordinoval Český statistický úřad, který zabezpečoval přípravu a provedení sčítání ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, okresními úřady a obcemi. Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodech zajišťovali sčítací komisaři a sčítací revizoři. Jako sčítací obvod bylo vymezeno území základní sídelní jednotky nebo jeho část, ve které sběr údajů zajišťoval jeden sčítací komisař. Samostatné sčítací obvody tvořila zařízení hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil, Policie České republiky, zařízení Vězeňské služby, uprchlické tábory a zastupitelské úřady v zahraničí. Sčítání se vztahovalo na každou fyzickou osobu, která měla v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt, i na každou další fyzickou osobu, která byla na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna (i když zde neměla trvalý nebo dlouhodobý pobyt), na každý dům určený pro bydlení i neobydlený, na každý byt i neobydlený. Domem se rozuměla stavba, která byla podle rozhodnutí stavebního úřadu určena pro bydlení, a dále jiná stavba, ve které se nacházel alespoň jeden byt. Byt byl definován jako soubor místností (popřípadě jednotlivá místnost), který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňoval požadavky na trvalé bydlení. Sčítání nepodléhali cizí státní příslušníci požívající diplomatických imunit a výsad, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které sloužily k diplomatickým účelům. Obsah sčítání (zjišťované údaje) stanovil zákon č. 158/1999 Sb. Všechny osoby měly povinnost uvést o sobě údaje v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. Tradičně byla použita metoda sebesčítání, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací tiskopisy. Za nezletilou osobu poskytl údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která měla ve sčítacím obvodu trvalý pobyt, ale byla dočasně nepřítomná, poskytla údaje jiná osoba z její bytové domácnosti. Údaje o domu poskytl jeho vlastník; vykonával-li správu domu správce, poskytl údaje správce. Údaje o bytu poskytl jeho uživatel. V případě neobydleného bytu poskytl údaje o bytu vlastník domu, popřípadě bytu; vykonával-li správu bytu správce, poskytl údaje správce. Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly použity sčítací tiskopisy: Sčítací list osob, Domovní list, Bytový list. Vzory sčítacích tiskopisů vymezila Vyhláška Českého statistického úřadu, kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora (Sbírka zákonů, částka 95, 13. října 2000). Všechny údaje byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 1. březnu Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v České republice respektovalo z hlediska obsahu, metodiky i zpracování údajů Rezoluci Ekonomické a sociální rady OSN z roku 1995 k programu světových sčítání a Doporučení pro sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 v evropském regionu, která zpracoval Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí. Obyvatelstvo Údaj o počtu obyvatel zahrnuje všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Osoby s dlouhodobým pobytem jsou pouze cizinci s přechodným pobytem na území České republiky, pokud doba jejich pobytu přesáhla 90 dnů. Osoby s trvalým pobytem jsou osoby, které měly k datu sčítání na území České republiky trvalý pobyt, bez ohledu na státní občanství. Osoby v zařízeních jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). 8 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

9 Osoby mimo byty a zařízení jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo byly sečteny v obytných domech, ale mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém prostoru). V této kategorii jsou zahrnuty i osoby, které podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel mají místo trvalého pobytu v sídle ohlašovny nebo v sídle zvláštní matriky. Státní občanství uváděly i osoby bez státního občanství zápisem této skutečnosti, osoby s dvojím občanstvím zapsaly obojí. Ve zpracování výsledků jsou tyto údaje většinou uváděny samostatně. Národnost vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné. Obdobný postup uvádění údaje podle svého rozhodnutí byl uplatňován také u zjišťování náboženského vyznání. Mateřský jazyk byl definován jako jazyk, kterým se sčítanou osobou v jejím dětství hovořila matka nebo osoby, které sčítanou osobu vychovaly. Rodinný stav je stav de iure, tedy právní manželský stav každého jednotlivce. Faktický stav vztah druh/družka se uváděl pouze na Bytovém listu v otázce zjišťující vztah osoby k uživateli bytu. Bydlištěm matky v době narození sčítané osoby se rozumělo první místo trvalého pobytu sčítané osoby. Nejvyšší ukončené vzdělání vyplňovaly pouze osoby ve věku 15 a více let podle nejvyšší ukončené školy. Jako samostatný stupeň vzdělání je uvedeno nástavbové studium, absolvování dvou nebo více středních škol (školy ukončené závěrečnou zkouškou nebo maturitou) a vyšší odborné vzdělání (absolventi vyšších odborných škol, případně dalších škol ukončených absolutoriem). Vysokoškolské vzdělání se zjišťovalo v členění na vysokoškolské bakalářské (pouze absolventi bakalářského studijního programu), vysokoškolské (dřívější absolventi vysokých škol a současní absolventi magisterského studijního programu) a vědecká příprava (doktorský studijní program a bývalá vědecká příprava). Obor vzdělání vyplňovaly pouze osoby s ukončeným vyšším než základním vzděláním, a to podle specializace nejvyšší ukončené školy. Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly na Sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28, resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. Pro zařazení osob do kategorie zaměstnaných, zaměstnavatelů nebo samostatně činných osob byl rozhodující stav k rozhodnému okamžiku sčítání jejich formální vazba k zaměstnání bez ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy. Nezaměstnané jsou všechny osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce. Ekonomicky neaktivní osoby jsou nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy, žáci, studenti a učni, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby. Zaměstnání se uvádělo jako popis konkrétní činnosti, kterou osoba vykonávala v hlavním zaměstnání. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě, ve výkonu trestu a osoby nezaměstnané uváděly poslední vykonávané zaměstnání. Nezaměstnaní absolventi škol byli sečteni jako hledající první zaměstnání. Všechny osoby ekonomicky aktivní uváděly postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti podle vykonávaného zaměstnání (resp. posledního zaměstnání u nezaměstnaných osob). Zaměstnavatelé jsou ekonomicky aktivní osoby, které zaměstnávají (nebo zaměstnávaly) jednu nebo více osob. Samostatně činní jsou osoby s podnikatelským oprávněním, které pracují na vlastní účet a nezaměstnávají v rámci svého podnikání žádné další osoby zaměstnance. Zaměstnanci mají placená zaměstnanecká místa. Otázky týkající se dojížďky/docházky do zaměstnání a školy (místo pracoviště, školy, frekvence dojížďky/docházky, denní dojížďka/docházka do zaměstnání a školy, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující a žáci, studenti a učni, kteří uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni. Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou osoby, které uvedly, že jsou zaměstnané, případně zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, ženy na mateřské dovolené v trvání 28, resp. 37 týdnů, žáci základních škol, studenti či učni a současně místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě, než ve kterém měly trvalý pobyt. Vyjíždějící denně mimo obec byly osoby, jejichž obec pracoviště, školy byla jiná než obec trvalého pobytu a v otázce na frekvenci dojížďky/docházky uvedly, že dojíždějí denně. SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 9

10 Domácnosti Údaje o domácnostech byly zpracovány podle zápisu na Bytovém listu, kde byly uvedeny příbuzenské či jiné vztahy mezi jednotlivými osobami v bytě i informace o společném hospodaření. Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě. Hospodařící domácnost tvoří společně bydlící osoby, které na Bytovém listu uvedly, že společně hospodaří, tj. společně hradí hlavní výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření uváděly i děti, které do příslušné domácnosti patřily, i když samy na výdaje domácnosti nepřispívaly. Podnájemníci a jejich rodiny tvoří vždy samostatnou hospodařící domácnost. Hospodařící domácnost může být tvořena jednou nebo více domácnostmi cenzovými. Cenzová domácnost je tvořena z osob společně bydlících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Je to základní jednotka, která se dále nečlení. Rozlišují se čtyři základní typy cenzových domácností: 1. domácnost rodinná úplná rodina (manželský pár, resp. soužití druha a družky tzv. faktické manželství bez dětí nebo s dětmi) 2. domácnost rodinná neúplná rodina (jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem) 3. vícečlenná nerodinná domácnost (dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných, společně hospodařících, které netvoří rodinnou domácnost) 4. domácnost jednotlivce Součástí rodinných domácností mohou být i další jednotlivé osoby, pokud společně hospodaří s příslušnou rodinnou cenzovou domácností, netvoří samostatnou rodinu a nebo nejsou podnájemníky. Ve výsledcích sčítání jsou rodinné domácnosti tříděny mimo jiné podle počtu závislých dětí. Závislé dítě je každá osoba, která má k osobě v čele cenzové domácnosti vztah syn, dcera, je ekonomicky neaktivní a je ve věku 0 25 let. Hospodařící i cenzové domácnosti byly zpracovány za osoby bydlící v bytech i mimo byty (nouzové bydlení), avšak nikoliv za osoby v zařízeních, které nevyplňovaly Bytový list. Domy Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Patří sem rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy nápravné a výchovné péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy (objekty s ubytovacími prostorami pro členy řeholních řádů a kongregací), provozní budovy s bytem (byty) apod. Podle druhu domu se rozlišují: 1. rodinný dům má maximálně tři samostatné byty, nejvíce dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu, využívané k rekreaci. - samostatný nepřiléhá žádnou obvodovou zdí nebo její částí k domu na sousedící parcele - dvojdomek má společnou část obvodové zdi s rodinným domem na sousedící parcele - řadový alespoň tři rodinné domy k sobě přiléhají částí obvodové zdi 2. bytový dům má více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště a nejde o rodinný dům, počet podlaží není určující. Mezi bytové domy patří také vily, které nesplňují podmínky rodinného domu. 3. ostatní budovy zahrnují všechny další druhy budov kromě rodinných a bytových domů. Trvale obydlený dům je dům, ve kterém je alespoň jeden trvale obydlený byt nebo je v něm umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou trvale bydlící osobou. V trvale obydleném domě musí mít trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt alespoň jedna osoba. Neobydlený dům je dům určený k bydlení, ve kterém nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlený dům obydlený přechodně je dům, který slouží jen k přechodnému bydlení; v domě v rozhodný okamžik sčítání nebyla žádná trvale bydlící osoba. 10 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

11 Do počtu neobydlených domů jsou zahrnuty všechny domy s byty a všechny domy s ubytovacím zařízením bez bytu, pokud jsou určeny k trvalému nebo dlouhodobému bydlení a pokud v nich nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlené objekty bez bytů, příp. se zařízením sloužícím pouze ke krátkodobému ubytování (hotely, turistické ubytovny, nemocnice, apod.) nejsou do počtu neobydlených domů zahrnuty. Vlastníkem domu může být fyzická nebo právnická osoba. Vlastník soukromá fyzická osoba zahrnuje i případy několika spoluvlastníků domu, pokud jsou v příbuzenském vztahu. Vlastník obec, stát zahrnuje i domy bývalých LBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytů do vlastnictví jednotlivých uživatelů. Vlastník kombinace vlastníků zahrnuje domy, ve kterých všechny nebo část bytů byly převedeny do vlastnictví jednotlivých uživatelů, čímž vzniklo spoluvlastnictví domu; v katastru nemovitostí jsou zapsáni vlastníci jednotlivých bytů. Byty V rámci otázky na způsob bydlení se zjišťoval charakter obydlí sečtených osob. Nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod. Rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků). Trvale obydlený byt je byt, ve kterém má alespoň jedna osoba trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla hlášena žádná osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Neobydlený byt obydlený přechodně je byt bez trvale hlášených osob, je ale využívaný k přechodnému bydlení; většinou se jedná o byt, ve kterém byla sečtena dočasně přítomná osoba (osoby). Právní důvod užívání bytu byt v osobním vlastnictví je byt, jehož vlastník je samostatně veden v katastru nemovitostí. Byt nájemní je užíván na základě nájemní smlouvy; zahrnuje i případy osob bydlících v podnájmu v pronajatém bytě. Byt člena bytového družstva je byt člena bývalého SBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytu do vlastnictví. Byt člena družstva nájemců založeného v průběhu privatizace je charakterizován nájemním vztahem, který je založen na členství či účasti uživatele bytu v právnické osobě, která vznikla v procesu privatizace domu (v katastru nemovitostí je jako vlastník domu zapsána právnická osoba, družstvo, s.r.o., a.s.). Obytnou plochu bytu tvoří podlahová plocha obytných místností a část plochy kuchyně, která přesahuje 12 m 2. V případě bytu, který se skládá z jediné místnosti obytné kuchyně, tvoří obytnou plochu bytu plocha celé této místnosti. V obytné ploše bytu ani v počtu obytných místností nejsou zahrnuty místnosti bytu vyčleněné k obchodním nebo pracovním účelům (k vykonávání zaměstnání); tyto prostory jsou součástí ostatních prostor bytu. Celková plocha bytu je součtem plochy obytných místností, kuchyně a ostatních prostor bytu. Trvale obydlené byty rozdělujeme do čtyř kategorií podle způsobu vytápění a rozsahu základního příslušenství. - byty I. kategorie jsou byty, v nichž jsou všechny obytné místnosti přímo vytápěny ústředním vytápěním a které mají úplné základní příslušenství - byty II. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění se základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním, ale pouze s částečným základním příslušenstvím - byty III. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a s částečným základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním a bez základního příslušenství - byty IV. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství Za ústřední vytápění se v této souvislosti považuje vytápění zdrojem tepla umístěným mimo byt nebo v místnosti k tomu určené (včetně sklepa v rodinném domě s jedním bytem) nebo jiné elektrické nebo plynové vytápění. Byt se společným základním příslušenstvím se považuje za byt bez příslušenství. Vybavení trvale obydleného bytu (bytové domácnosti) osobním automobilem, telefonem, rekreačním objektem a osobním počítačem se zjišťovalo bez zřetele k tomu, který člen bytové domácnosti je vlastníkem. Uváděly se též služební automobily nebo počítače, pokud mohly být využívány členy domácnosti k soukromým účelům. Naopak služební automobily, telefony nebo počítače využívané výlučně jako pracovní pomůcka pro výkon zaměstnání nebyly považovány za vybavení domácnosti. SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 11

12 Všechny výpočty průměrných hodnot charakteristik bytového fondu např. průměrná obytná plocha bytu, průměrný počet obytných místností na 1 byt apod. byly počítány pouze ze souborů bytů se zjištěnými hodnotami. SROVNATELNOST VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ 2001 A 1991 Ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti pouze do dočasně přítomného obyvatelstva. Státní občanství obsahuje samostatné údaje o dvojím občanství, v roce 1991 byly případy dvojího občanství zpracovány ve výsledcích podle prvního uvedeného občanství, přičemž případy dvojího občanství, kde jedno bylo občanství ČR, byly zahrnuty do občanství ČR. Národnost obsahuje poprvé v historii sčítání samostatné údaje i o případech uvedení dvojí národnosti, v roce 1991 byly případné zápisy dvojí národnosti zpracovány podle první uvedené. Nejvyšší ukončené vzdělání je členěno podle klasifikace ISCED (International Standard Classification of Education Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání). Samostatně je uváděno nástavbové studium (včetně absolvování dvou nebo více středních škol ukončených maturitou nebo závěrečnou zkouškou) a vyšší odborné vzdělání (absolvování vyšších odborných škol a konzervatoří ukončených absolutoriem). V roce 1991 tzv. vyšší vzdělání zahrnovalo podnikové instituty, speciální kurzy na vysokých školách, konzervatoř ukončenou absolutoriem a vyšší pedagogické školy. Při absolvování dvou škol stejného stupně byly zpracovány údaje podle školy, jejíž obor byl bližší vykonávanému zaměstnání sčítané osoby. Vysokoškolské vzdělání je členěno na bakalářské, vysokoškolské a vědeckou přípravu, v roce 1991 bylo uváděno jako jeden údaj vysokoškolské vzdělání. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr; v roce 2001 však jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28, resp. 37 týdnů. Ostatní (tj. ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek) jsou zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních. Rozdílné proti roku 1991 bylo zjišťování údajů o zaměstnání, postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti u vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě. Při sčítání v roce 1991 uváděli tyto údaje podle posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 v souladu s metodikou ILO (International Labour Organization Mezinárodní organizace práce) uváděli zaměstnání voják základní (náhradní, resp. civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (resp. veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě civilní služby). Oproti sčítání 1991 byla v roce 2001 zařazena do programu sčítání otázka na místo trvalého pobytu jeden rok před sčítáním (obdobné informace se zjišťovaly do roku 1950 rok přistěhování sčítané osoby do obce a odkud) a také otázka na druhé, případně další zaměstnání (naposledy zjišťované při sčítání v roce 1970 jako vedlejší zaměstnání). V otázce na obydlenost bytu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti přechodně obydlený byt. Rozdílné proti sčítání 1991 je zahrnování obytných místností s plochou 4 7,9 m 2. Při sčítání 2001 jsou tyto místnosti součástí plochy obytných místností, v roce 1991 byla plocha těchto místností zahrnuta do ostatních prostor bytu (tedy spolu s plochou předsíně, příslušenství apod.) Z téhož důvodu se liší odvození ukazatele obytné plochy bytu (zahrnutím obytných místností s plochou 4 7,9 m 2 ). V charakteristikách převládajícího způsobu vytápění nejsou plně srovnatelné údaje o ústředním a etážovém vytápění, kde v důsledku změny metodického vymezení pojmu etážového topení došlo k přesunu části bytů s etážovým topením do skupiny bytů s ústředním topením. Podle definice etážového topení v roce 1991 byly zahrnuty do této skupiny i byty (převážně v rodinných domech), ve kterých byl tepelný zdroj mimo byt (ve sklepě, v komoře apod.). Podle definice roku 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt (případně i v bytě ve zvláštní místnosti k tomuto účelu určené) zahrnuty do ústředního vytápění. Tato skutečnost se promítla do údajů o bytech podle jednotlivých kategorií. Při zjišťování vybavení domácnosti byla nově zařazena otázka na osobní počítač, naopak nebyla zjišťována na rozdíl od roku 1991 vybavenost mrazničkou, automatickou pračkou, televizorem. Obdobně jako u obydlenosti bytu i u obydlenosti domu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti přechodně obydlený dům (dům, ve kterém je pouze přechodně obydlený byt /byty a současně žádný trvale obydlený byt ani trvale či dlouhodobě bydlící osoba). Druh domu rodinný dům se ve sčítání 2001 člení na rodinný dům samostatný, rodinný dům dvojdomek a rodinný dům řadový (takovéto členění bylo zjišťováno naposledy při sčítání 1970). 12 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

13 SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K V OKRESE SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 13

14 ADMINISTRATIVNÍ ROZD LENÍ OKRESU - STAV K Po et obyvatel v obci Pr m rný po et obyvatel obce v okrese Pardubice = Nejv tší: 1. Pardubice = P elou = Nejmenší: 1. Holotín = Urbanice = 67 Chýš #S # Pravy Opatovice n.l. # #S Vole Pod lšany M.Výkleky # #S Kasalice Rohoznice # P epychy # # Plch Název obce # # eperka # # Žáravice Býš # Rohovládova B lá Dolany # # #S K i e St. Ždánice Borek #S #S #S Tetov Újezd u P elou e Vápno #S Bukovina n.l. Vyšehn vice #S #S Újezd u Sezemic # # #S Sop e Bukovka Hrobice # D íte #S Strašov #S Chvojenec #S Hlave ník Stéblová Vl í Hab ina # # # Vysoké Chvojno #S Rokytno # LÁZN BOHDANE N m ice # # Labské Chr ice Srch Kladruby n.l. Neratov P elovice # # # # Selmice # Pob žovice u Holic # Semín Chote #S # # Ráby #S # Kojice B ehy # Živanice Staré Hradišt Dolní edice Kun tice # #S #S #S # #S Horní edice #S SEZEMICE # Trnávka erná u B. Rybitví # CHVALETICE #S e any n.l. #S # asy HOLICE Veliny P ELOU #S PARDUBICE #S #S Zdechovice #S Srnojedy # Valy #Y #S Spojil # # Horní Jelení Jankovice Lány u Dašic Ost etín #S # Mokošín #S # #S Brloh Morašice Veselí Bezd kov #S #S #S Dolní Rove DAŠICE #S Jedousov # # St. Mate ov # Litošice #S # Lipoltice #S Choltice Barchov T ebosice St. Jesen any Pob žovice # #S # # Hostovice # Kost nice # Jeníkovice #S Jaroslav Sovolusky #S Dubany # Moravany #S # Chrtníky Jezbo ice #S # # #S Urbanice #S Ost ešany #S epí Mikulovice Úh etická Lhota Trusnov Svin any #S # #S Týniš ko Svojšice #S Uhersko # Turkovice Slepotice #S #S #S Radhoš Bukovina u P. # # # Stojice Holotín #S Libišany # # do 199 #S # #S # #S #Y # #Y a více NÁZEV M STA Pr m rná rozloha (v ha) obce v okrese Pardubice = 773 Nejv tší: 1. Pardubice = Býš = Nejmenší: 1. Plch = Chrtníky = SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

15 1. Charakteristika okresu a vývoj sídelní struktury 1.1 Charakteristika okresu Okres Pardubice ve své dnešní podobě vznikl jako územní a správní celek v roce 1960 sloučením převážné části území čtyř tehdy rušených okresů: Holice, Pardubice-město, Pardubice-okolí a Přelouč. Svojí rozlohou 889 km 2 je nejmenším okresem v kraji, na jeho území se podílí 19,7 %. Hustota zalidnění 181,1 obyvatel na km 2 je však v kraji nejvyšší. Nejdelší společnou hranici má na severu s okresem Hradec Králové a na jihu s okresem Chrudim. Na severovýchodě hraničí s okresem Rychnov nad Kněžnou a na jihovýchodě s okresem Ústí nad Orlicí. Západní částí pak sousedí se dvěma okresy Středočeského kraje severozápadně s Kolínem a jihozápadně s Kutnou Horou. Pardubický okres patří k oblastem s ne příliš členitým povrchem a relativně nízkým výškovým rozpětím. Převážná část území je součástí úrodné Polabské nížiny, náležící z geomorfologického hlediska do celku Východolabské tabule s typickou nižší nadmořskou výškou a výskytem mořských usazenin (pískovce, opuky). Nejnižší bod 201 m n. m. leží v místech, kde řeka Labe opouští území okresu (u obce Kojice při hranici s okresem Kolín). Dominantou rovinaté krajiny Pardubicka je Kunětická hora (295 m n. m.) ležící v katastru obce Ráby. Menší část území na jihozápadě spadá do oblasti Železných Hor. Zde se nachází u obce Holotín nejvyšší bod okresu s nadmořskou výškou 398 m. Severovýchodní okraj patří k celku Orlické tabule. Podnebí okresu je spíše suché a teplé, průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8 až 9 ºC, roční srážkové úhrny činí v průměru 625 mm. Nejvýznamnějším vodním tokem celého okresu je řeka Labe s levostrannými přítoky řekou Chrudimkou (vlévá se do Labe v Pardubicích) a Loučnou (do Labe ústí nedaleko Sezemic). Díky vhodným terénním podmínkám a bohatosti krajiny pardubického Polabí na vodní toky zde byla již od konce 15. století vystavěna řada rybníků. Ty dnes spolu s ostatními vodními plochami zaujímají 2,8 % území okresu (2 456 ha), což představuje nejvyšší podíl mezi okresy Pardubického kraje. Nejrozlehlejší vodní plochou je Bohdanečský rybník (158 ha), který byl vyhlášen národní přírodní rezervací a představuje již pouze zbytek kdysi velké rybniční soustavy z období 15. a 16. století. Dominantou rybniční sítě je uměle vybudovaný Opatovický kanál s délkou 33 km začínající u Opatovic nad Labem a ústící do Labe u Semína. Na zemědělskou půdu připadá 60,5 % území okresu ( hektarů), z toho nejvíce tvoří orná půda ( ha). Ovocné sady a zahrady leží na ha, trvalé travní porosty na ha. Z nezemědělské půdy jsou nejvíce zastoupeny lesní pozemky, které pokrývají čtvrtinu rozlohy okresu. Souvislý lesní porost je především na severovýchodním okraji a dále v jihozápadní a západní části okresu. Počtem obyvatel se pardubický okres řadí k nejlidnatějším. K datu sčítání žilo na jeho území osob, z toho bylo (51,4 %) žen. Na obyvatelstvu Pardubického kraje se okres podílí 31,7 %. V desátém největším městě České republiky Pardubicích žije 56 % obyvatel okresu. Dalšími městy jsou Přelouč, Holice, Chvaletice, Lázně Bohdaneč, Sezemice a od května 2000 se mezi města zařadily také Dašice. Celkově byl okres k 1. březnu 2001 rozdělen na 115 obcí. Vzhledem k rychlejšímu prodlužování střední délky života oproti ostatním oblastem se obyvatelstvo okresu dostalo v letech na přední místa mezi okresy České republiky u naděje dožití při narození mužů (72,2 let; osmé místo) i žen (79,1 let; třetí místo po okresech Hradec Králové a Jihlava). Pardubický okres má výhodnou polohu z hlediska dopravního spojení. Jeho územím prochází ze západu na východ celostátně nejvýznamnější železniční trať Praha Česká Třebová, která je modernizována výstavbou mezinárodního rychlostního koridoru. V železničním uzlu Pardubice ji křižuje další významná trať: Liberec Havlíčkův Brod. Městem Pardubice prochází rovněž hlavní silniční tah spojující Hradec Králové a Chrudim, městem Holice ve východní části okresu vede důležitá silniční spojnice od Litomyšle přes Vysoké Mýto směrem na Hradec Králové. Letiště v Pardubicích umožňuje smíšený vojenský a civilní provoz. V zájmu zvýšení dopravní bezpečnosti a rozvoje cykloturistiky na Pardubicku probíhá výstavba husté sítě cyklostezek. Z ekonomického hlediska je okres Pardubice oblastí s převažující průmyslovou výrobou soustředěnou zejména ve městech, přičemž nejvýznamnějším centrem průmyslu je krajské město Pardubice. Zde sídlí většina důležitých firem, a to především na okrajích města v rozvíjejících se průmyslových zónách. Z odvětví dlouhodobě převládá chemie, petrochemie, strojírenství a potravinářství s tradiční výrobou perníku. Výrobu elektřiny zajišťují jediné dvě tepelné elektrárny v kraji v Opatovicích nad Labem a Chvaleticích. Za přispění zahraničních investorů se v posledních letech rozvíjí elektronika a elektrotechnika. Velké stavební podniky se po roce 1989 rozdělily na menší celky. Poměrně příznivé klima spolu s půdním složením vytváří dobré podmínky pro zemědělství. Rostlinná výroba je zastoupena pěstováním obilí, řepy, pícnin, olejnin a zeleniny. V živočišné výrobě převažuje produkce masa, mléka a vajec. SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 15

16 Společensko-politické změny po roce 1989 a přechod k tržní ekonomice spojený s transformací v řadě odvětví se projevily omezením výroby či zánikem některých firem i v pardubickém okrese. V důsledku toho dochází k růstu počtu osob hledajících zaměstnání. Přesto se okres Pardubice dlouhodobě vyznačuje relativně nízkou mírou registrované nezaměstnanosti (5,5 % ke konci roku 2000) ve srovnání s jinými okresy České republiky. S vyšší nezaměstnaností se potýká především oblast Přeloučska, kde je situace navíc komplikována zhoršující se úrovní dopravní obslužnosti. Propouštění pracovníků u rozhodujících zaměstnavatelů v průmyslu i pokles zaměstnanosti v zemědělství vede k tomu, že stále více obyvatel hledá uplatnění v oblasti obchodu a služeb. V tomto odvětví má pardubický okres nejvyšší zastoupení ekonomicky aktivních obyvatel ve srovnání s ostatními okresy Pardubického kraje. Významného rozvoje po roce 1990 dosáhlo zejména v Pardubicích finančnictví a pojišťovnictví. Vybudována byla řada nových supermarketů a hypermarketů. Výstavba dalších obchodních center nadále pokračuje. Pardubický okres je především díky krajskému městu významným střediskem vzdělanosti, kulturního a společenského života i sportu. K rozvoji vzdělání našich i zahraničních studentů přispívá Univerzita Pardubice založená v roce 1994, která poskytuje široký výběr studijních oborů na fakultě dopravní, ekonomicko-správní, chemicko-technologické a na Ústavu jazyků a humanitních studií. Významné postavení na kulturní scéně zaujímá Východočeské divadlo a Komorní filharmonie. Nejznámějšími sportovními akcemi pořádanými v Pardubicích jsou dostihový závod Velká pardubická steeplechase, motocyklové závody Zlatá přilba či hokejové zápasy probíhající v nově zrekonstruovaném areálu zimního stadionu. K turisticky atraktivním místům Pardubic patří historické jádro se Zelenou branou a goticko renesanční zámek s muzeem a galerií, který byl po dvaceti letech oprav a rekonstrukcí v roce 1997 opět zpřístupněn veřejnosti. Zajímavostí pro návštěvníky krajského města je možnost prohlídky okolí z paluby výletní lodi plující po Labi. K dalším historickým památkám Pardubicka se řadí pozdně gotický hrad na Kunětické hoře či barokní zámek v Cholticích. Za národní kulturní památku byl v polovině 90. let vyhlášen historický areál hřebčína v Kladrubech nad Labem. Pozoruhodné jsou expozice Afrického muzea v Holicích věnované zdejšímu rodákovi cestovateli Dr. Emilu Holubovi. Na památku známého přeloučského rodáka herce Františka Filipovského byla založena tradice každoročního udílení cen za nejlepší dabing. Vzhledem k tomu, že se Pardubicko přes veškerá opatření vyznačuje vyšší úrovní znečištění životního prostředí, využívá řada obyvatel tohoto regionu možnosti rekreovat se také v sousedních okresech, zejména na Chrudimsku nebo v oblasti Orlických hor. Prostřednictvím města Pardubice je okres zapojen do aktivit Euroregionu Glacensis. Toto seskupení obcí České a Polské republiky podporuje přeshraniční spolupráci v oblasti hospodářství, obchodu, péče o životní prostředí, budování infrastruktur, důležitou roli hraje také v rozvoji turistiky. 1.2 Vývoj sídelní struktury Na dlouhodobý vývoj osídlení území okresu působila celá řada faktorů. Byly to nejen přírodní podmínky, které ovlivnily vznik a umístění řady osad, ale také vlivy ekonomické a sociální. Počátky zakládání dnešních sídel na území pardubického okresu se datují do období 11. století. Z této doby pochází první písemné zmínky o osmi lokalitách: Opatovice nad Labem, Přelouč, Břehy, Dolany, Mokošín, Sopřeč, Platěnice a Prachovice. Pokud jde o přesnější časové vymezení první zmínky o těchto sídlech, bývá nejčastěji uváděn rok Vzhledem k existenci více písemných historických zdrojů se však lze setkat i s uvedením roku Je zřejmé, že území okresu bylo osídleno již mnohem dříve, uvedeny jsou však nejstarší historicky doložené lokality. Řada nových sídel byla zakládána na území rozsáhlého panství benediktýnského kláštera v Opatovicích nad Labem. K významným střediskům klášterního panství patřila Přelouč, které bylo v roce 1261 uděleno městské privilegium a stala se tak prvním městem na Pardubicku. První historická zmínka o Pardubicích z roku 1295 (osada Pordoby) je spojena s doložením existence kláštera cyriaků, jehož vznik se stal zásadním impulsem pro rozvoj osídlení v této oblasti. V souvislosti s rozkvětem pardubického panství získaly Pardubice v roce 1340 statut města. V průběhu století vznikla převážná většina sídel pardubického okresu (přibližně 70 %), a to zejména v důsledku probíhajícího procesu kolonizace neboli příchodu obyvatelstva ze starých sídelních oblastí Německa. Druhá vlna zakládání nových lokalit přišla v 18. století (přibližně 10 %). Osidlována byla i území získaná hromadným rušením rybníků. K nejmladším osadám s první písemnou zmínkou z roku 1837 patří podle zdroje státního okresního archivu Nerad, Podhorky, Spojil a Studánka. Vlivem dlouhodobého historického, sociálního i ekonomického vývoje směřoval postupný osidlovací proces v okrese k malým a rozptýleným sídelním jednotkám. Rozvoj průmyslové výroby, rozšíření silniční sítě a vybudování železniční tratě z Olomouce do Prahy v první polovině 19. století přispělo ke koncentraci obyvatel do větších obecních a městských celků. Integrační snahy v podobě slučování obcí se více prosadily po druhé světové válce. 16 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

17 Po územní reformě v roce 1960 probíhalo v okrese Pardubice sčítání lidu k 1. březnu 1961 ve 151 obcích s průměrnou rozlohou 589 hektarů a průměrným počtem 921 obyvatel na jednu obec. Následující období se vyznačovalo silnými integračními tendencemi v sídelní struktuře. K nejrozsáhlejšímu procesu slučování obcí došlo v průběhu roku 1976 (sloučením tehdy zaniklo 35 obcí). I během 80. let tyto snahy pokračovaly, ale již ne v takovém rozsahu jako v letech předchozích. V roce 1989 bylo na území okresu Pardubice pouze 88 obcí. Pod vlivem společensko-politických změn probíhajících na počátku 90. let nastal zcela opačný proces dezintegrace. Obce se začaly osamostatňovat, a to zejména z ekonomických důvodů. K nejvýraznějšímu posunu v tomto ohledu došlo v roce 1990, kdy se v okrese osamostatnilo 24 obcí. Sčítání v roce 1991 se provádělo již ve 112 obcích a od té doby do seznamu obcí přibyl ještě Spojil (1992 vyčleněn z města Pardubice), Trnávka (1993 vyčleněna z Řečan nad Labem) a Srnojedy (1994 vyčleněny z města Pardubice). K 1. březnu 2001 tak bylo na území okresu 115 obcí s průměrnou rozlohou 773 hektarů a průměrným počtem obyvatel a 265 domů na jednu obec. U částí obcí došlo za posledních čtyřicet let k pozvolnému nárůstu jejich počtu z 213 na 222 a k růstu jejich podílu na jednu obec z 1,4 na 1,9. Z tohoto pohledu územního členění má specifické postavení statutární město Pardubice, které je rozděleno do 31 částí v rámci sedmi městských obvodů. Z ostatních obcí se na nejvíce částí člení město Přelouč (8 částí), Holice a Sezemice (7 částí). Pro okres Pardubice je však charakteristický spíše výskyt obcí nečleněných do částí. Těch bylo k a žilo v nich 16,3 % obyvatel okresu. Údaje zjištěné při sčítání lidu jsou zpracovávány a publikovány až do úrovně základních sídelních jednotek neboli základních prvků sídelní struktury, které jsou skladebnou součástí každého sídelního útvaru. Představují část území obce s jednoznačnými územně-technickými a urbanistickými podmínkami (ve vybraných městech se jedná o urbanistické obvody, na ostatním území o sídelní lokality). Počet základních sídelních jednotek se od roku 1970 zvýšil o 63. Zatímco ve venkovském osídlení se jejich počet po redukci v 70. letech téměř neměnil, ve městech byly zejména v 80. letech 20. století vytvářeny nové urbanistické obvody. Tab. 1 Základní údaje o obcích obcí částí obcí Počet základních sídelních jednotek obyvatel Průměr na 1 obec rozloha v hektarech počet obyvatel Hustota obyvatelstva na 1 km 2 Podíl městského obyvatelstva v % x ,3 49, ,7 58, ,1 68, ,5 73, ,1 72,8 Přírůstek (úbytek) v období ,6 4,3 v % 14,3-3,5-0,3-12,5-12,8-0,3 x ,4-0,2 v % 2,7 2,3 0,3-1,3-2,6-3,8-1,3 x Změny ve vývoji sídelní struktury lze charakterizovat také na základě rozdělení obcí do velikostních skupin podle počtu obyvatel. Mezi sčítáními v letech dochází v okrese Pardubice k největšímu růstu počtu obcí ve skupině do 199 obyvatel, a to především v důsledku již zmiňované dezintegrace. Chceme-li však získat srovnatelný pohled na vývoj struktury obcí v čase, je třeba oprostit údaje o vliv územních změn. Z tohoto důvodu byl proveden přepočet minulých dat na územní strukturu obcí k , jak uvádí tabulka č. 2. I po přepočtu je v 80. letech patrný nárůst počtu obcí i obyvatel v kategorii do 199 obyvatel a zcela opačný trend v kategorii obyvatel. Příčiny tohoto jevu lze spatřovat ve stárnutí a vymírání obyvatel malých obcí, které nebylo kompenzováno příchodem mladých rodin. V následujících deseti letech již nedocházelo u obcí do 500 obyvatel k tak výrazným změnám; do velikostní skupiny přešla v důsledku zvýšení počtu obyvatel pouze obec Jaroslav. V současné době je v této skupině zařazeno nejvíce obcí okresu 44 obcí, tj. 38,3 %. Na růstu podílu obyvatel ve velikostní skupině obcí s obyvateli se podílel hlavně přesun obce Ostřetín ze skupiny Devadesátá léta jsou v pardubickém okrese charakteristická zejména úbytkem obyvatel v největších městech. V kategorii obcí s a více obyvateli (města Pardubice, Přelouč, Holice) se snížil stav SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 17

18 obyvatelstva za poslední desetiletí o 4 %. To mělo vliv také na pokles podílu městského obyvatelstva okresu ze 73,0 % na 72,8 %. Nejvýrazněji byla od roku 1991 posílena kategorie tvořená městy Lázně Bohdaneč, Sezemice a Chvaletice. K nim se přidaly ještě Opatovice nad Labem, jejichž počet obyvatel překročil při sčítání v roce 2001 dvoutisícovou hranici. Rozvojem uvedených měst tak došlo k nárůstu počtu obyvatel ve zmiňované kategorii téměř o 43 %. Tato velikostní skupina obcí se vyznačuje rovněž nejnižším podílem osob šedesátiletých a starších (17,2 %), zatímco nejvyšší podíl je v obcích do 199 obyvatel (20,9 %). Vývoj počtu obyvatel směrem ke středně velkým městům souvisí hlavně s vytvářením příznivých podmínek pro bydlení a dostupností pracovních příležitostí. Specifikem okresu je, že se na jeho území nenachází žádná obec ve velikostní skupině V devadesátitisícovém městě Pardubice se koncentruje 56,3 % obyvatel, přičemž trvale od roku 1993 počet obyvatel v krajském městě klesá. Na tomto nepříznivém populačním vývoji se podílí hlavně nízký podíl přistěhovalých a živě narozených. Tab. 2 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí podle správního vymezení obcí k obce počet obyvatel obce počet obyvatel obce počet obyvatel Přírůstek (úbytek) obyvatel počet v % Celkem ,3 v tom s počtem obyvatel: do , , , , , , a více ,0 Jiný podrobnější pohled na územní strukturu nám dává administrativní rozdělení území okresu podle obvodů pověřených obecních úřadů. Ty byly ustaveny na konci 20. století a v okrese Pardubice se pověřenými obcemi stala města Holice, Chvaletice, Lázně Bohdaneč, Pardubice a Přelouč. K patřilo spádově nejvíce obcí pod pověřený úřad Pardubice (37 obcí) a nejméně pod Chvaletice (7 obcí). Oba tyto územní obvody se vyznačovaly nejvyšší hustotou obyvatel Pardubicko 368,0 osob/km 2, Chvaleticko 151,7 osob/km 2. Naproti tomu na Holicku (16 obcí) byla hustota obyvatel nejnižší 71,7 osob/km 2. Průměrná hustota obyvatel celého okresu dosáhla k datu sčítání hodnoty 181,1 osob/km 2 (nejvíce mezi okresy Pardubického kraje), přičemž pod vlivem úbytku populace v posledních dvaceti letech neustále mírně klesá. Tab. 3 Obyvatelstvo podle územních obvodů pověřených obecních úřadů podle stavu k Přírůstek (úbytek) obyvatel obce počet počet počet rozloha obce obyvatel obyvatel v km 2 obyvatel na 1 km 2 počet v % Celkem , ,3 v tom územní obvod pověřeného obecního úřadu: Holice ,7 54 0,3 Chvaletice , ,4 Lázně Bohdaneč , ,2 Pardubice , ,3 Přelouč , ,1 Od byly navíc vymezeny územní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), kterými jsou města Pardubice, Přelouč a Holice. Obce Radhošť a Týnišťko ležící na území okresu Pardubice byly zařazeny pod ORP Vysoké Mýto z okresu Ústí nad Orlicí. Jak je patrné, obvody obcí s rozšířenou působností nejsou územně skladebné do hranic okresů. Jejich podrobná charakteristika z pohledu sčítání lidu je součástí krajské analytické publikace. 18 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

19 2. Obyvatelstvo Do celkového počtu obyvatel zjištěného při sčítání 2001 jsou kromě osob s trvalým pobytem zahrnuti také cizinci s dlouhodobým pobytem. Kromě této skutečnosti je třeba při porovnání s výsledky minulých sčítání vzít v úvahu také metodickou změnu v započítávání žen na další mateřské dovolené (v roce 1991 mezi ekonomicky aktivní, v roce 2001 mezi ekonomicky neaktivní). Rovněž zařazení vojáků v základní, náhradní nebo civilní službě u otázek týkajících se zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti bylo v souladu s mezinárodními doporučeními proti roku 1991 změněno. Podrobnější popis srovnatelnosti údajů ze sčítání je uveden v metodických vysvětlivkách v úvodní části publikace. 2.1 Vývoj počtu obyvatel Pro charakteristiku vývoje počtu obyvatel z historického pohledu lze využít časovou řadu údajů z jednotlivých sčítání lidu, a to již od roku 1869, kdy proběhlo první tzv. moderní sčítání. K jeho datu žilo na dnešním území pardubického okresu téměř 82 tisíc obyvatel, tedy přibližně polovina současného počtu. Do sčítání v roce 1930 se stav obyvatelstva postupně zvyšoval až na 121 tisíc, na úbytku počtu osob v okrese v následujícím dvacetiletém období se projevil především vliv druhé světové války. V posledních čtyřiceti letech se počet obyvatel na území okresu Pardubice vyvíjel ve třech fázích růst, stagnace, mírný pokles. Období od počátku 60. let do poloviny 80. let se vyznačovalo postupným růstem. Zatímco k 1. březnu 1961 bylo v okrese sečteno obyvatel, k 1. listopadu 1980 to bylo již , tj. téměř o 25 tisíc obyvatel více. Rozhodující část tohoto přírůstku byla zaznamenána především ve městech, nejvíce pak v Pardubicích a Přelouči. Výrazný nárůst počtu obyvatel zejména v 70. letech vlivem vysoké porodnosti byl navíc umocněn převahou přistěhovalých nad vystěhovalými. V průběhu 80. let k tak významným změnám v populačním vývoji nedocházelo. Již od počátku 80. let se začal projevovat stále nižší absolutní přírůstek obyvatelstva (vrchol ve čtyřicetiletém vývoji nastal v roce 1983, kdy v okrese Pardubice žilo téměř 165 tisíc obyvatel), pak následovala spíše stagnace, případně mírný pokles. Mezi sčítáními v letech poklesl počet obyvatel o 0,3 %, v absolutním vyjádření o 559 osob. K dalšímu postupnému poklesu počtu obyvatel v průběhu 90. let přispěl zejména neustále se snižující počet živě narozených dětí. Od roku 1993 lze v okrese sledovat trvalý úbytek obyvatel přirozenou měnou (živě narození mínus zemřelí). Ani v posledních deseti letech (kromě roku 1999) trvale kladné migrační saldo (přistěhovalí mínus vystěhovalí) nemohlo poklesu počtu obyvatel zabránit. Při sčítání v roce 2001 bylo v okrese Pardubice sečteno obyvatel, což je o osob méně než před deseti lety. Na rozdíl od minulých sčítání se v roce 2001 do celkového počtu obyvatel zahrnovali také cizinci s dlouhodobým pobytem, kterých bylo v okrese sečteno 595. Podle pohlaví došlo ke snížení počtu mužů o a žen o 1 012, přičemž podíl žen na mužů se za deset let zvýšil o 3 (z na 1 060). Tab. 4 Vývoj počtu obyvatelstva ve městech a v ostatních obcích podle správního vymezení obcí k Obyvatelstvo Podíl na Přírůstek (úbytek) obyvatelstvu obyvatel okresu v % počet v % Celkem , ,3 v tom: města , ,6 Dašice , ,8 Holice , ,3 Chvaletice , ,1 Lázně Bohdaneč , ,8 Pardubice , ,0 Přelouč , ,6 Sezemice , ,7 ostatní obce , ,3 Počet obyvatel ve městech (přepočtený na současnou územní strukturu sedmi měst) se oproti roku 1991 snížil v součtu o 3 103, u ostatních obcí naopak přibylo 969 obyvatel. K úbytku došlo v 51 obcích, z toho ve čtyřech ze sedmi měst (Pardubicích, Přelouči, Holicích a Dašicích). Největší absolutní úbytek SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 19

20 obyvatel mezi obcemi okresu byl zaznamenán ve městech Pardubice (3 739 osob), Přelouč (443 osob) a Holice (210 osob). Více než 50 osob ubylo ještě v Kladrubech nad Labem, Rybitví a Dolní Rovni. V relativním vyjádření byl nejvýraznější pokles počtu obyvatel v Holotíně (30,9 %) a v Labských Chrčicích (19,9 %). V dalších osmi obcích ubylo více než 10 % obyvatel. Z hlediska absolutního přírůstku je na prvním místě město Lázně Bohdaneč (přírůstek 817 osob), následují Sezemice (265 osob) a Opatovice nad Labem (229 osob). V dalších osmi obcích přibylo více než 50 osob. V relativním přírůstku se na první místo dostalo stejně jako u absolutního vyjádření město Lázně Bohdaneč (35,8 %). Tento vysoký nárůst je spojen zejména s uvolněním a obydlením sídliště po odchodu sovětské armády. Více než třicetiprocentní přírůstek byl zaznamenán ještě v obci Třebosice (32,2 %). V dalších patnácti obcích byl přírůstek vyšší než 10 %. V řadě z nich došlo v posledních letech k výraznému rozvoji bytové výstavby, což podpořilo příliv zejména mladých rodin. Podle druhu pobytu se stejně jako při minulých sčítáních obyvatelstvo dělilo na osoby přítomné v místě svého trvalého bydliště (resp. dlouhodobého pobytu) a osoby dočasně nepřítomné. Počet dočasně nepřítomných ( osob; 10,2 % obyvatel okresu) byl v roce 2001 téměř dvojnásobně vyšší než před deseti lety. Na tomto výrazném navýšení se jen nepatrně podílela metodická změna spojená se započítáváním cizinců s dlouhodobým pobytem. Projevil se zde zejména vliv rozhodného okamžiku sčítání (v r půlnoc ze soboty na neděli, v r půlnoc ze středy na čtvrtek). Řada studentů i pracovníků tak pobývala mimo své trvalé bydliště, a to nejen na území republiky, ale oproti minulému sčítání i v zahraničí. Jako místo dočasného pobytu uvedlo některou z obcí pardubického okresu osob se státním občanstvím České republiky (o osob více než v roce 1991). Nejvíce dočasně přítomných bylo již tradičně sečteno ve městě Pardubice (9 134 osob). Na růst počtu dočasně přítomných měla vliv také skutečnost, že mnozí i dlouhou dobu po přestěhování úředně nezměnili místo svého trvalého pobytu. Zjišťován byl rovněž počet cizinců s krátkodobým pobytem do 90 dnů. V okrese Pardubice jich v době sčítání pobývalo 268, z toho nejvíce se státním občanstvím Slovenské republiky (70 osob) a Ukrajiny (53 osob). Do celkového stavu obyvatel nebyly tyto osoby započteny. Tab. 5 Bilance pohybu obyvatelstva v letech Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek (úbytek) Vnitrookresní stěhování Meziokresní a zahraniční stěhování přistěhovalí vystěhovalí saldo migrace Celkový přírůstek (úbytek) Z bilance pohybu obyvatelstva lze zjistit, které demografické faktory nejvíce ovlivnily vývoj populace okresu Pardubice. V důsledku klesající porodnosti se dlouhodobý přirozený přírůstek začíná ve druhé polovině 80. let přibližovat k nule a od roku 1993 již trvale přechází v přirozený úbytek. Na přelomu tisíciletí se v okrese Pardubice rodilo téměř o 40 % méně dětí než před dvaceti lety. Přestože úmrtnost měla převážně klesající tendenci, docházelo od roku 1994 právě vlivem nízkého podílu živě narozených k postupnému snižování počtu obyvatel okresu. Opačně působila na vývoj populace intenzita meziokresního a zahraničního stěhování. Zatímco pro osmdesátá léta byl typický úbytek obyvatel stěhováním, od roku 1991 počet přistěhovalých z jiných okresů či ze zahraničí dlouhodobě mírně převyšuje počet vystěhovalých. Toto převážně kladné migrační saldo v průběhu 90. let ale jen částečně tlumilo přirozený úbytek obyvatel. Jedním z podnětů ke stěhování do okresu byla relativně vyšší nabídka pracovních příležitostí ve srovnání s ostatními okresy Pardubického kraje. V době rostoucí nezaměstnanosti se lidé často rozhodují pro změnu bydliště právě kvůli možnosti pracovního uplatnění. Během posledních deseti let měnilo průměrně osob ročně své trvalé bydliště v rámci okresu. Intenzita vnitrookresního stěhování nejprve postupně klesala, od roku 1996 je patrný růst a v roce 2000 se dostává na úroveň roku V důsledku vysokého podílu přistěhovalých se zvýšil počet obyvatel především v obcích Horní Jelení a Býšť, kde probíhala rozsáhlá výstavba rodinných domů. 20 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

21 2.2 Struktura obyvatelstva Struktura obyvatelstva podle věku je ovlivněna jednak počtem narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých, ale také dlouhodobým vývojem, tj. přesuny obyvatel z nižších věkových skupin do vyšších. Všeobecný trend stárnutí populace v posledních letech se projevuje i v pardubickém okrese. Jestliže se na přelomu 70. a 80. let pohyboval podíl dětí mladších 15 let na obyvatelstvu kolem 23 %, při sčítání v roce 2001 to bylo už jen 15 %. Na tomto výrazném poklesu spojeném s ubývajícím počtem živě narozených dětí se podílela především změna životního stylu mladé generace po roce Pro mladé lidi se otevřely nové možnosti (studium či práce v zahraničí, cestování, budování kariéry), a proto se řada z nich rozhodla oddálit založení rodiny do pozdějšího věku. Opomenout nelze ani vlivy ekonomické nedostatek finančních prostředků spojený s nezaměstnaností, problémy se zajištěním vlastního bydlení atd. Podíl obyvatel ve věku let se v posledních čtyřiceti letech neustále zvyšoval a v současné době se v okrese Pardubice blíží k hodnotě 65 %. Tato pro ekonomiku významná skupina byla koncem 80. let posílena příchodem silných populačních ročníků narozených v 70. letech. Vzrostl i podíl obyvatel šedesátiletých a starších ze 16 % při sčítání v roce 1980 na téměř 20 % v roce 2001 vlivem prodlužující se střední délky života. Ještě před deseti lety byl počet osob v nejvyšší věkové kategorii menší než počet dětí mladších 15 let, při posledním sčítání se tento poměr zcela obrátil. K připadalo v okrese Pardubice na 100 osob ve věku osob ve věku 60 let a více. V následujících letech můžeme očekávat další nárůst podílu obyvatel šedesátiletých a starších v souvislosti s přechodem silných poválečných ročníků do důchodového věku. V návaznosti na vývoj věkové struktury také vzrůstal průměrný věk obyvatel okresu. Od sčítání v roce 1991 se zvýšil o 2,7 roku (z 36,8 na 39,5 let). Pokles úmrtnosti se projevil v prodloužení naděje dožití při narození u obou pohlaví. V letech oproti období se naděje dožití u mužů zvýšila z 69,0 na 72,2 let a u žen z 75,4 na 79,1 let. Skutečnost, že se ženy dožívají v průměru vyššího věku než muži, dokládá srovnání podílu ženské populace v základních věkových skupinách. Zatímco u kategorie 0 14 a se podíl žen pohyboval těsně pod 50 %, ve věkové skupině nad 60 let je již zřejmá jejich výrazná převaha ženy zde tvořily téměř 59 % obyvatel. Značné rozdíly ve věkové struktuře jsou patrné mezi jednotlivými obcemi okresu. Nejnižší podíl dětí do 14 let nedosahující ani desetiprocentní hranice měly obce Morašice (4,6 %), Přepychy (5,1 %) a Újezd u Sezemic (9,6 %). Naopak k obcím s více než dvacetiprocentním podílem dětí patřily Týnišťko (s nejvyšším podílem 24,3 % v okrese), Lány u Dašic, Časy, Jezbořice, Jaroslav, Pravy, Lipoltice a pouze jediné město Lázně Bohdaneč. Nejnižší podíl osob šedesátiletých a starších měl Mokošín (7,6 %), u dalších tří obcí (Labské Chrčice, Srnojedy, Čeperka) se pohyboval těsně pod 15 %. Na druhé straně Holotín se vyznačoval nejvyšším podílem těchto obyvatel v okrese (42,1 %), hranice 30 % byla překročena ještě v obcích Tetov, Urbanice a Malé Výkleky. Mezi městy měly nejvyšší podíl šedesátiletých a starších Pardubice s 20,4 %. Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin Obyvatelstvo podle pohlaví podle věkové skupiny muži ženy a více (vč. nezj.) Průměrný věk v letech Počet žen na mužů , v % 100,0 48,3 51,7 21,2 60,7 5,9 12,3 x x , v % 100,0 48,5 51,5 23,1 60,8 3,0 13,0 x x , v % 100,0 48,6 51,4 20,3 61,7 5,5 12,4 x x , v % 100,0 48,6 51,4 15,4 64,8 4,9 14,9 x x Přírůstek (úbytek) v období ,7 3 v % -1,3-1,4-1,2-25,0 3,6-12,3 18,0 x x Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu prošla zejména v posledních deseti letech velkými změnami. Proti roku 1991 došlo v okrese Pardubice k nárůstu podílu svobodných u obyvatel patnáctiletých a starších z 18,7 % na 23,5 %. Naopak z 64,8 % na 57,4 % poklesl podíl ženatých a vdaných, kteří stále tvoří z hlediska rodinného stavu nejpočetnější skupinu obyvatel. Ještě zřetelněji jsou tyto změny patrné v tom SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 21

22 uvnitř věkových skupin. Největší obrat nastal u žen ve věku let, u kterých se zcela otočil poměr svobodných a vdaných. Ještě při sčítání v roce 1991 bylo v této věkové kategorii 62,2 % žen vdaných, v roce 2001 to bylo pouze 21,6 %. V posledních letech se stále více prosazovala nejen tendence uzavírání sňatků ve vyšším věku, ale i nahrazování manželství nesezdaným soužitím. Podíl rozvedených osob v populaci patnáctiletých a starších se v okrese zvýšil z 6,7 % v roce 1991 na 9,5 % při posledním sčítání, přitom rozvedených žen bylo o třetinu více než rozvedených mužů. Ženy totiž na rozdíl od mužů nevstupují po rozvodu tak často do dalšího manželství. Porovnáme-li zastoupení rozvedených osob mezi obcemi pardubického okresu, je zřejmé, že nejvyšší hodnoty jsou dosahovány ve městech. Jestliže v menších obcích bez statutu města činil průměrný podíl rozvedených 6,7 %, ve městech to bylo 10,5 %, z toho nejvíce v Pardubicích (11,1 %). Rozdíly v četnosti rozvodů z hlediska území jsou dány nejen velikostí obcí a věkovou strukturou jejich obyvatel, často zde působí také vlivy náboženské či ekonomické. U ovdovělých došlo za posledních deset let k mírnému poklesu jejich podílu z 9,6 % na 9,0 %, přičemž četnější zastoupení mají v obcích s vyšším podílem starších obyvatel. Při sčítání v roce 2001 bylo v okrese sečteno 5,4 krát více vdov než vdovců. To je kromě skutečnosti, že se ženy v průměru dožívají vyššího věku než muži, dáno i tím, že muži po ovdovění častěji uzavírají další sňatek. Struktura obyvatelstva podle národnosti okresu Pardubice je do značné míry ovlivněna jeho polohou ve vnitrozemí České republiky. Podíl osob, které se v okrese při posledním sčítání přihlásily k české národnosti (96,3 %), výrazně převyšuje republikový průměr (90,4 %). Početnější zastoupení měli dále příslušníci národnosti slovenské s podílem 1,3 % (2 161 osob), moravské s podílem 0,2 % (376 osob), ukrajinské s podílem 0,2 % (262 osob) a romské s podílem 0,1 % (210 osob). Více než 100 osob vyjádřilo svoji příslušnost ještě k národnosti polské, německé, maďarské a ruské. Ženy měly značnou převahu v národnosti ukrajinské, polské a ruské. V porovnání s výsledky sčítání v roce 1991 se k české národnosti přihlásilo o osob méně. Tento pokles odpovídá celkovém úbytku obyvatel okresu v posledním desetiletí. Z ostatních národností se projevil výraznější pokles u moravské (o 590 osob méně), romské (o 283 osob méně) a slovenské (o osob méně). Naopak ze 136 na 262 se zvýšil počet obyvatel ukrajinské národnosti. K největšímu relativnímu růstu došlo u národnosti vietnamské. Zatímco před deseti lety se v okrese k této národnosti přihlásilo pouze 5 osob, při sčítání v roce 2001 to bylo o 84 osob více. Je však třeba podotknout, že na otázku národnostní příslušnosti odpovídal každý dle pravidel sčítání podle svého vlastního rozhodnutí a v řadě případů nebyla otázka zodpovězena. Kategorie nezjištěno se v důsledku toho rozrostla ze 121 na Téměř 80 % osob jiné než české národnosti žije ve městech, z toho převážná většina v Pardubicích. Ve srovnání s ostatními městy se vyšším podílem těchto obyvatel vyznačují také Dašice a Lázně Bohdaneč. Mimo města našlo své bydliště 40 % příslušníků vietnamské národnosti a 30 % osob národnosti ukrajinské. Pouze v šesti obcích okresu vyjádřili všichni sečtení obyvatelé svoji příslušnost k české národnosti. Zjišťován byl také mateřský jazyk, kterým se sčítanou osobou hovořila v dětství matka. Jiný než český mateřský jazyk uvedlo osob, z toho bylo 53,8 % žen. Největší zastoupení měla slovenština (2 545 osob). Potvrdila se také skutečnost, že v okrese žilo v době sčítání více Romů, než kolik se jich přihlásilo k romské národnosti. Ze 487 osob, které uvedly jako svůj mateřský jazyk romštinu, se k romské národnosti přihlásilo pouze 169, k české národnosti 270 a ke slovenské národnosti 27 obyvatel. Z hlediska státního občanství, které představuje právní svazek fyzické osoby a státu, bylo v okrese sečteno cizích státních příslušníků (0,7 % obyvatel) s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Z toho významnější zastoupení mělo občanství Slovenské republiky (232 osob), Ukrajiny (234 osob), Vietnamu (102 osob), Polska (96 osob) a Ruské federace (39 osob). Celkem 214 obyvatel pak uvedlo dvojí státní občanství, přičemž jedno z nich bylo vždy české. Státní občanství České republiky mělo 99,2 % obyvatel okresu. Díky údajům získaným z posledního sčítání lze také popsat migrační pohyb obyvatel z dlouhodobého hlediska. Porovnáme-li místo bydliště matky v době narození sčítaných osob s jejich trvalým bydlištěm k datu sčítání, zjišťujeme, že 50,2 % obyvatel pardubického okresu pochází z obce současného bydliště. V jiné obci okresu má svůj původ 15,6 % osob. Rodáci z okresu Pardubice tedy představují 65,8 % jeho obyvatel. Z jiných okresů ČR pochází 29,3 % obyvatel pardubického okresu a 3,3 % ze zahraničí, z toho nejvíce ze Slovenské republiky (2,3 %). U 1,6 % osob (zejména vyššího věku) zůstalo bydliště matky v době narození nezjištěno. Šedesát procent obyvatel okresu narozených v zahraničí je ve věku 45 a více let, s klesajícím věkem se zastoupení rodáků z ciziny snižuje. Porovnáním místa bydliště jeden rok před sčítáním s bydlištěm k datu sčítání dostáváme pohled na migraci obyvatel v relativně krátkodobém časovém horizontu. Rok před sčítáním žilo v jiné obci než v době sčítání obyvatel okresu, z toho osob žilo v jiné obci okresu Pardubice, 334 v jiném okrese Pardubického kraje, v jiném kraji (nejvíce v Královéhradeckém kraji, Středočeském kraji a v Praze) a 273 v zahraničí. 22 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

23 Struktura obyvatelstva podle náboženského vyznání řadí okres Pardubice k územím s výraznou převahou osob bez náboženského vyznání. To dokládá i porovnání podílu obyvatel, kteří se zde při posledním sčítání přihlásili k víře (23,1 %) s podílem republikovým či krajským (32,0 %). Tradičně největší zastoupení měla Církev římskokatolická (78,7 % z počtu věřících), následuje Českobratrská církev evangelická (7,3 % věřících) a Církev československá husitská (5,0 %). Z celkového počtu věřících bylo 58,6 % žen. Rozdíly v religiozitě se projevují nejen mezi pohlavími, ale také v závislosti na věku. U osob ve věku bylo 16,5 % věřících, zatímco ve věkové kategorii nad 60 let se k víře přihlásilo 55,8 % obyvatel. Oproti roku 1991, kdy se poprvé po čtyřicetiletém přerušení zjišťovalo náboženské vyznání, se zvýšil podíl osob bez vyznání z 49,4 % na současných 69,9 %. Zatímco počátkem 90. let se lidé k církvím hojně přihlašovali i pod vlivem náhle změněných společenských podmínek, po deseti letech života v demokratické společnosti mnozí svůj vztah k víře přehodnotili. Téměř o 40 % méně věřících zaznamenala Církev římskokatolická i Českobratrská evangelická, 45 % věřících ubylo podle výsledků sčítání Církvi československé husitské. Posíleny byly naopak církve ostatní, ke kterým se v úhrnu přihlásilo 4,3 x více osob než při minulém sčítání. Nárůst počtu věřících se projevil například u Církve bratrské či Náboženské společnosti Svědků Jehovových. Možnosti neodpovědět na otázku víry využilo před deseti lety 16,8 % obyvatel a jen 7,0 % v roce Vyšším podílem věřících se vyznačuje východní část okresu Pardubice (Holicko), kde má kromě Církve římskokatolické významné zastoupení také Církev československá husitská. Největší podíl příznivců Českobratrské církve evangelické je na západě okresu (Přeloučsko). Mezi jednotlivými obcemi jsou však v postoji k náboženskému vyznání patrné velké rozdíly. Jestliže v obcích Bukovina u Přelouče, Holotín a Přepychy se k víře přihlásila více než polovina obyvatel, v Černé u Bohdanče to bylo jen 11,7 %. V průměru vyšší podíl osob bez vyznání ve městech oproti ostatním obcím je dán jiným životním stylem, tradicí i odlišnou věkovou strukturou. K městům s nejnižším podílem věřících se řadí Chvaletice s 16,2 % a Pardubice s 21,4 %. Na druhé straně v Sezemicích se k víře přihlásilo 27,1 % obyvatel. Struktura obyvatelstva podle nejvyššího ukončeného vzdělání naznačuje, že úroveň vzdělanosti obyvatel okresu Pardubice se neustále zvyšuje. Zatímco v roce 1970 měla vyšší než základní vzdělání pouze polovina obyvatel patnáctiletých a starších, o třicet let později to bylo již 80 %. V posledních deseti letech se zvýšil podíl osob se středním odborným vzděláním bez maturity včetně vyučených z 37,2 % na 39,2 %. Vzhledem k tomu, že mnozí absolventi SOU se při sčítání zařadili do kategorie středního odborného vzdělání bez maturity a ne vyučených, je třeba srovnávat v čase obě tyto skupiny společně. Nárůst je patrný také u středních všeobecných a odborných škol zakončených maturitní zkouškou (z 24,0 % při minulém sčítání na 25,3 % v roce 2001). O zlepšení úrovně vzdělanosti v okrese svědčí i skutečnost, že se neustále zvyšuje podíl osob, které vlastní vysokoškolský diplom. S podílem 9,2 % vysokoškoláků je okres Pardubice na prvním místě mezi okresy Pardubického kraje. Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání Celkem muži v tom ženy Podíl žen v % ve stupni vzdělání Podíl v % podle stupně ukončeného vzdělání muži ženy Celkem ,9 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 v tom: základní vč. neukončeného ,7 39,8 29,0 19,7 13,6 25,3 učňovské bez maturity ,2 26,4 31,2 21,0 25,2 17,0 střední odborné bez maturity ,1 8,3 6,0 18,2 19,7 16,9 učňovské s maturitou ,9 0,1 1,1 1,5 1,9 1,1 středoškolské ,6 19,4 24,0 25,3 23,4 27,1 vyšší odborné ,1 0,2 0,1 3,8 3,2 4,3 vysokoškolské ,4 5,3 7,4 9,2 11,6 7,0 bez vzdělání ,0 0,1 0,2 0,2 0,2 0,3 nezjištěno ,7 0,3 1,0 1,1 1,3 1,0 Muži dosahují v průměru vyššího stupně vzdělání než ženy. Podle výsledků posledního sčítání připadlo na 100 mužů s vysokoškolským diplomem 65 vysokoškolsky vzdělaných žen. Převahu mají muži také u středních škol bez maturity a učňovských oborů. Naopak ženy dvojnásobně převažují nad muži ve skupině osob se základním a neukončeným vzděláním, výrazněji jsou zastoupeny také u středoškolského vzdělání s maturitou. Vyšší než základní vzdělání má 84,9 % mužů a 73,5 % žen, rozdíly ve vzdělanostní úrovni se však mezi oběma pohlavími neustále snižují. Téměř třetina obyvatel šedesátiletých a starších nemá vyšší než základní vzdělání, pro srovnání u osob ve věku je to pouze 9,5 %. SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 23

24 Na rozdíl od roku 1991, kdy mezi absolventy středních odborných škol bez maturity měly převahu osoby s ekonomickým vzděláním, tvořili o deset let později v této kategorii nadpoloviční většinu (57,8 %) absolventi technických oborů. V nich měli značnou převahu muži nad ženami, obdobně jako u zemědělského zaměření. Ženy byly nejvíce zastoupeny v ekonomických oborech. Ve skupině osob s úplným středním odborným vzděláním zakončeným maturitou mělo technické zaměření 48,5 % absolventů, ekonomické zaměření 22,9 % absolventů, v oboru zdravotnictví maturovalo 8,2 % osob a v zemědělství 6,8 %. Ve srovnání s rokem 1991 jde o zcela stejné pořadí, pouze procentní zastoupení uvedených oborů mírně kleslo ve prospěch ostatních. Ženy měly naprostou převahu ve zdravotnickém, pedagogickém a ekonomickém zaměření maturitního studia a také mezi absolventy středních všeobecných škol (gymnázií). Mezi vysokoškoláky (bez vědecké přípravy) získalo vzdělání v oblasti techniky 34,1 % osob, v přírodních vědách 9,7 %, v oborech zdravotnictví a lékařství 7,4 % a v zemědělství 4,5 %. Ze společenských věd a nauk (39,2 % vysokoškoláků) byli nejvíce zastoupeni absolventi pedagogických oborů (17,8 % vysokoškoláků) a ekonomie (13,3 %). Od minulého sčítání se snížil podíl absolventů některých technických oborů (strojní, stavební), zemědělského zaměření a filozofie ve prospěch elektrotechniky a výpočetní techniky, ekonomie, lékařství, pedagogiky či práv. Ženy tradičně nejvíce převažovaly ve zdravotnictví a pedagogice. V ekonomii měli na rozdíl od středního odborného vzdělání větší převahu muži. Lidé s vyšší úrovní vzdělanosti se koncentrují především do měst, která jim nabízí nejen lepší přístup ke studiu, ale i větší potenciál odpovídajících pracovních míst. Na prvním místě v podílu vysokoškoláků mezi městy jsou Pardubice s 12,2 %. Těsně za nimi s 11,9 % je město Lázně Bohdaneč, které má výhodu blízkosti a dobrého dopravního spojení s krajským městem. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel mezi obcemi byl dosažen v Urbanicích, kde z 55 osob patnáctiletých a starších bylo sečteno 11 vysokoškoláků (20,0 %). S podílem 12,5 % předčila město Pardubice ještě obec Býšť. Naproti tomu v osmi obcích žádný sečtený obyvatel nevlastnil vysokoškolský diplom (Jedousov, Litošice, Poběžovice u Přelouče, Pravy, Selmice, Týnišťko, Újezd u Sezemic a Vápno). Největší podíl osob, které završily svá studia maturitní zkouškou byl v Pardubicích (34,6 %), za nimi se s 33,2 % umístila obec Veselí a na třetím místě Lázně Bohdaneč (32,5 %). Osoby se základním vzděláním (vč. neukončeného a bez vzdělání) nejvíce převažují v obcích Tetov (47,9 %) a Holotín (43,8 %), což jsou zároveň obce s nejvyšším podílem osob šedesátiletých a starších v okrese. Naopak nejmenší podíl osob patnáctiletých a starších se základním vzděláním měl Mokošín (11,4 %). 2.3 Plodnost žen V dlouhodobém vývoji populace okresu Pardubice se stejně jako v celé republice projevuje neustálý pokles počtu narozených dětí, zvyšování průměrného věku matky při narození dítěte a růst podílu dětí narozených mimo manželství. Naznačené trendy, které byly nejvíce posíleny v devadesátých letech v souvislosti s ekonomickou a sociální transformací společnosti, jsou dokladem přechodu k západoevropskému modelu reprodukčního chování. Postupný pokles počtu živě narozených dětí je patrný již koncem sedmdesátých let. Ještě v roce 1975 se v okrese narodilo dětí, od roku 1987 se roční počet narozených dětí trvale dostává pod dvoutisícovou hranici a v roce 2000 (1 363 dětí) nedosahuje ani poloviční úrovně poloviny sedmdesátých let. Z meziročních demografických bilancí dále vyplývá, že v období oproti letům se v okrese zvýšil průměrný věk matky při narození dítěte z 24,8 na 27,1 roků (nejvíce mezi okresy v kraji) a podíl dětí narozených mimo manželství vzrostl z 8,0 % na 14,5 %. K 1. březnu 2001 bylo v okrese Pardubice sečteno žen ve věku 15 a více let, kterým se během jejich dosavadního života narodilo dětí. Průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu tedy (po odečtu žen s nezjištěným počtem dětí) činil 1,65. V celkovém počtu vdaných, rozvedených i ovdovělých připadají na jednu ženu nejčastěji 2 děti. Nejvyšší podíl žen se dvěma dětmi byl zjištěn u vdaných (57,1 %). Bezdětné ženy tvoří nejpočetnější skupinu ve struktuře svobodných (68,4 %), sedmnácti svobodným ženám v okrese se narodily více než 3 děti. Podíl žen s jedním dítětem je nejvyšší mezi rozvedenými (29,6 %). Přestože bylo při sčítání v roce 2001 zjištěno u vdaných žen o živě narozených dětí méně než v roce 1991, průměrný počet živě narozených dětí na jednu vdanou ženu se v uvedeném období zvýšil z 1,88 na 1,89. Na tomto vývoji se podílely především změny ve struktuře žen podle rodinného stavu spojené s výrazným poklesem podílu vdaných ve prospěch svobodných či rozvedených. Ve struktuře vdaných žen podle počtu narozených dětí se od roku 1991 snížil podíl bezdětných z 5,7 % na 4,5 %. Kleslo i procentní zastoupení žen s jedním dítětem (z 22,1 % na 21,2 %), třemi dětmi (z 13,2 % na 12,7 %) a čtyřmi a více dětmi (z 3,4 % na 2,8 %). Podíl žen se dvěma dětmi od roku 1991 naopak vzrostl z 54,4 % na 57,1 %. Průměrný počet narozených dětí připadajících na jednu vdanou ženu se liší také v závislosti na pořadí a délce trvání manželství. U žen v prvním manželství činila hodnota tohoto ukazatele 1,87 (z toho v manželstvích s délkou trvání do 4 let pouze 0,84), u žen v opětovném manželství byla 2,05 (z toho nejvíce 24 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

25 v manželstvích desetiletých a starších: 2,12). Jestliže u zaměstnaných žen představoval průměrný počet narozených dětí hodnotu 1,83, u nezaměstnaných to bylo 1,96. Údaje o počtu narozených dětí v nynějším nebo posledním manželství nemohly být v důsledku zásahu Úřadu pro ochranu osobních údajů zveřejněny. 2.4 Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva Změny ve složení obyvatelstva podle ekonomické aktivity jsou dány nejen vývojem věkové struktury, ale také působením ekonomických vlivů spojených především s možnostmi pracovního uplatnění. Přestože se za posledních deset let zvyšoval počet obyvatel ve věku let, došlo k úbytku ekonomicky aktivních oproti minulému sčítání o osob. V relativním vyjádření se podíl ekonomicky aktivních na obyvatelstvu snížil z 54,0 % na 51,6 %. Zde je však třeba zmínit vliv metodické změny ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek byly na rozdíl od sčítání v roce 1991 nyní zahrnuty v ekonomicky neaktivních s vlastním zdrojem obživy. Kromě úprav v metodice se na poklesu ve skupině ekonomicky aktivních podílel i růst počtu mladých lidí, kteří se déle věnují přípravě na výkon budoucího povolání. K posílení skupiny ekonomicky neaktivních o obyvatel přispěla rovněž změna ve struktuře důchodců. Kategorie nepracujících důchodců se rozrostla nejen o osoby, které dovršily důchodový věk a dále již nepracovaly, ale také o ty osoby, které byly pod vlivem nepříznivého vývoje na trhu práce nuceny odejít do předčasného důchodu. V souvislosti s ubývajícími možnostmi pracovního uplatnění si stále méně důchodců vylepšuje svoji finanční situaci pracovní aktivitou. Jestliže před deseti lety pracoval každý sedmý důchodce, při sčítání v roce 2001 to byl pouze každý třináctý. Třetinu ekonomicky neaktivních a po nepracujících důchodcích druhou nejpočetnější skupinu tvořily děti do 14 let. Pokles ekonomické aktivity obyvatel okresu Pardubice lze dokumentovat také na vývoji její intenzity dle věku a pohlaví. V roce 1991 bylo z tisíce mužů ve věku let aktivních 868, v roce 2001 bylo z tisíce mužů v uvedené věkové skupině aktivních 833. U žen ve stejné věkové kategorii se intenzita ekonomické aktivity snížila z 805 na 710. K výraznému snížení došlo také u osob šedesátiletých a starších u mužů ze 191 na 129, u žen z 87 na 50. Intenzita ekonomické aktivity poklesla ve všech pětiletých věkových skupinách, nejvíce pak u mužů ve skupině a a u žen kromě poslední jmenované skupiny také u věku a Je zde tedy patrný vliv prodloužení studií u mladých lidí (i důsledek obnovení devátých ročníků základních škol v polovině 90. let). U žen se projevil nejen vliv jejich odchodu na mateřskou dovolenou v pozdějším věku, ale i uvedené metodické změny v započítávání osob na rodičovské dovolené. Podíl ekonomicky aktivních na obyvatelstvu byl vyšší než okresní průměr ve 34 ze 115 obcí okresu, a to zejména na Pardubicku a Přeloučsku. Z toho nejvíce v Mokošíně (65,1 %) a pouze ve dvou městech Pardubicích (52,3 %) a Přelouči (52,1 %). Přitom v Přelouči byl v rámci ekonomicky aktivních třetí nejvyšší podíl nezaměstnaných mezi městy okresu (po Dašicích a Chvaleticích). Nejnižší podíl ekonomicky aktivních nedosahující 40 % měl Holotín, Malé Výkleky, Tetov a Urbanice. Tyto obce se zároveň vyznačují nejvyšším podílem obyvatel šedesátiletých a starších. Tab. 8 Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity v tom Podíl žen Podíl v % Celkem v % muži ženy muži ženy ve skupině Ekonomicky aktivní ,5 54,0 51,6 58,0 45,6 v tom: pracující ,1 52,8 48,2 54,5 42,3 z toho: pracující důchodci ,8 3,1 1,9 1,9 2,0 osoby na mateřské dovolené 1) ,0 3,0 0,9-1,7 hledající zaměstnání ,9 1,1 3,4 3,4 3,4 Ekonomicky neaktivní ,1 46,0 47,7 41,2 53,9 v tom: nepracující důchodci ,2 18,9 22,7 17,2 27,9 ostatní s vlastním zdrojem obživy ,3-1,7 0,2 3,1 osoby v domácnosti ,0 0,4 0,8-1,5 děti, žáci, studenti, učni a ostatní závislé osoby ,9 26,6 22,5 23,7 21,4 Nezjištěná ekonomická aktivita ,1-0,6 0,8 0,5 1) v roce 1991 včetně osob na rodičovské dovolené SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 25

26 2.5 Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva V celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel okresu bylo 93,4 % pracujících (včetně pracujících důchodců, studentů, učňů a žen na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů) a 6,6 % představovali lidé hledající zaměstnání. Ti odpovídali na otázky týkající se ekonomické činnosti podle poslední vykonávané profese. Více než polovina (57 %) ekonomicky aktivního obyvatelstva okresu žije ve městě Pardubice. Převaha ekonomicky aktivních v mužské populaci (58,0 %) na rozdíl od ženské populace (45,6 %) je dána podílem žen na rodičovské dovolené i vyšším zastoupením žen ve skupině nepracujících důchodců. Z hlediska pětiletých věkových skupin byl nejvyšší počet ekonomicky aktivních mužů ve věku a let, u žen rovněž ve skupině a dále ve věku let (silné poválečné ročníky). Intenzita ekonomické aktivity na obyvatel dané věkové skupiny dosahovala maximální hodnoty u mužské populace ve věku let a u žen ve skupině let. Z hlediska struktury vzdělání ekonomicky aktivních obyvatel okresu představují nejpočetnější skupinu vyučení a absolventi středních odborných škol ( osob; 43,6 % ekonomicky aktivních). Mezi všemi kategoriemi vzdělání mají právě v této skupině značnou převahu muži (62 %) nad ženami. Téměř stejně vysoký podíl (61 %) představují muži ve skupině vysokoškolsky vzdělaných ekonomicky aktivních obyvatel. Na druhé straně šedesáti procentům se blíží zastoupení žen mezi ekonomicky aktivními se základním vzděláním včetně neukončeného. Ženy převažují také u středoškolského vzdělání s maturitou (54 %). V této kategorii, která je po vyučených druhou nejpočetnější, bylo v pardubickém okrese sečteno (35,0 %) ekonomicky aktivních obyvatel. S podílem 12,2 % vysokoškoláků mezi ekonomicky aktivními ( osob) se zařadil okres Pardubice na první místo mezi okresy Pardubického kraje. U zbývající tří okresů se totiž tento podíl pohybuje kolem osmi procent. Strukturu ekonomicky aktivního obyvatelstva lze charakterizovat také na základě odvětví ekonomické činnosti. Dlouhodobý trend klesajícího podílu osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu a zemědělství byl ještě více podpořen změnami ve společnosti po roce 1989 spojenými s transformací v těchto odvětvích. Za posledních deset let se počet ekonomicky aktivních v zemědělství snížil 2,6 krát a v současné době představuje podíl 3,5 %, který je nejnižší mezi okresy Pardubického kraje. Značný úbytek pracovníků byl zaznamenán také v průmyslu, který dnes zaměstnává téměř 30 % obyvatel okresu. K poklesu zaměstnanosti v tomto odvětví přispěl zejména zánik velkých průmyslových firem (např. Tesla či Továrny mlýnských strojů) spojený s propouštěním stovek zaměstnanců. Výrazné redukci počtu pracovních sil se nevyhnul ani nejvýznamnější zaměstnavatel v oblasti chemie Synthesia Pardubice. Mírné oživení naopak zaznamenalo stavebnictví (9,2 % ekonomicky aktivních), pro něž je typická značná převaha zaměstnaných mužů nad ženami. Ty mají početné zastoupení převážně ve školství a zdravotnictví. Stále častěji lidé nacházejí uplatnění v oblasti obchodu a služeb, a to především ve městech, kde se v posledních letech vytvořila řada pracovní příležitostí v souvislosti s výstavbou nových supermarketů a hypermarketů. Tab. 9 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti v tom Podíl žen Podíl v % Celkem v % muži ženy muži ženy ve skupině Ekonomicky aktivní ,5 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 v tom odvětví: zemědělství a lesnictví ,3 9,6 8,7 3,5 4,3 2,6 průmysl ,3 42,9 39,5 29,7 33,7 25,0 stavebnictví ,6 9,8 8,4 9,2 14,7 2,5 obchod, stravování, ubytování ,1 10,8 10,7 15,7 12,4 19,7 doprava, pošty, telekomunikace ,0 6,1 7,0 7,2 8,5 5,7 sociální činnosti 1) ,7 8,9 10,8 10,2 4,0 17,6 ostatní odvětví ,5 11,2 10,8 19,3 17,8 21,0 nezjištěné odvětví ,8 0,8 4,1 5,2 4,7 5,8 1) školství, kultura, zdravotnictví, sociální činnosti Při sčítání byla ekonomicky aktivním osobám položena také otázka na vykonávané zaměstnání (profesi). Lepší orientaci v datech umožňuje sloučení nejrůznějších typů zjištěných profesí do několika skupin podle úrovně odbornosti a kvalifikačních nároků. Okres Pardubice je mezi okresy v kraji specifický výrazně vyšším zastoupením vědeckých a odborných duševních pracovníků (k datu sčítání osob; 9,2 % ekonomicky aktivních), což do značné míry souvisí s uplatněním řady odborníků zejména v chemickém průmyslu. Jako techničtí, zdravotničtí či pedagogičtí pracovníci nalezlo uplatnění osob (23,7 % ekonomicky aktivních). Oproti ostatním okresům byl zjištěn rovněž vyšší podíl administrativních pracovníků, úředníků ve službách a obchodě (4 790 osob; 5,8 %). Provozních pracovníků ve službách a obchodě (prodavači, 26 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

27 manekýni a předváděči zboží) bylo v okrese sečteno (11,8 %). Poměrně početnou skupinou jsou řemeslníci, kvalifikovaní výrobci a opraváři ( osob; 19,3 %) a také osoby zajišťující obsluhu strojů a zařízení (9 146 osob; 11,0 %). Naproti tomu podíl 1,7 % (1 376 osob) ekonomicky aktivních vykonávajících profesi kvalifikovaných dělníků v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech je mezi okresy Pardubického kraje nejnižší. Nižší je rovněž zastoupení pomocných a nekvalifikovaných pracovníků (4 984 osob; 6,0 %). Výrazná diferenciace v oblasti vykonávaného zaměstnání se projevuje mezi pohlavími. K typicky ženským povoláním se tradičně zařadily úřednice, prodavačky, pedagogické pracovnice, zdravotnice. Ženy v těchto kategoriích zaujímají v okrese více než tři čtvrtiny ekonomicky aktivních obyvatel. Naopak muži mají značnou převahu mezi řemeslníky, osobami obsluhujícími stroje a zařízení i pracovníky získávajícími obživu v zemědělství. Ve výše uvedených počtech ekonomicky aktivních jsou zahrnuti také nezaměstnaní, kteří dle metodiky sčítání uváděli své poslední vykonávané zaměstnání. Nejvyšší podíly nezaměstnaných byly v okrese dosaženy mezi pomocnými a nekvalifikovanými pracovníky: ze ekonomicky aktivních v této skupině tvořili nezaměstnaní 9,5 % (475 osob). Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných byl zaznamenán v kategorii vědeckých a odborných pracovníků (1,6 %; 125 osob ze 7 610). Z hlediska postavení v zaměstnání bylo 76,5 % ekonomicky aktivních osob v okrese Pardubice v pozici zaměstnanců. Jestliže při sčítání v roce 1991 představovali zaměstnavatelé a samostatně činní zcela nové kategorie s nepatrným podílem ekonomicky činných obyvatel, při sčítání v roce 2001 bylo v postavení zaměstnavatelů již 3,5 % a v pozici samostatně činných 11,2 % ekonomicky aktivních. Tyto podíly jsou mezi okresy Pardubického kraje nejvyšší. Více než 70 % zaměstnavatelů a samostatně činných jsou muži. Z poměrně početné skupiny členů produkčních družstev při minulém sčítání se za deset let stala pouze okrajová kategorie s 0,2 % ekonomicky aktivních a zároveň nejnižším podílem v kraji. S podílem 0,4 % ji předčila i poslední zjišťovaná skupina pomáhající rodinní příslušníci. U 1,7 % ekonomicky aktivních zůstalo postavení v zaměstnání nezjištěno. Při sčítání v roce 2001 se zjišťoval i počet ekonomicky aktivních obyvatel, kteří mají kromě hlavního také další zaměstnání. Osob s druhým případně dalším zaměstnáním bylo v okrese sečteno (5,2 % ekonomicky aktivního obyvatelstva), z toho bylo mužů a žen. Rozdíly v zastoupení těchto osob nejsou jen mezi pohlavími, ale také v závislosti na velikosti obcí. Ve městech lidé nacházejí více pracovních příležitostí, a proto jsou zde osoby s více zaměstnáními v průměru zastoupeny více (5,4 % ekonomicky aktivních) než v ostatních obcích (4,4 %). Nejvyšší podíl mezi městy měli obyvatelé s více zaměstnáními v Sezemicích (6,1 %), dále pak v Pardubicích (5,6 %) a Lázních Bohdaneč (5,6 %). Nejnižší podíl byl zaznamenán ve Chvaleticích (2,8 %). Nižší podíl osob s více zaměstnáními na venkově je dán rovněž odlišným životním stylem spojeným s využíváním převážné části volného času k údržbě rodinných domů, pracím na zahradě či chovu hospodářského zvířectva. Z celkového počtu pracujících jich (37,8 %) vyjíždělo za prací mimo obec trvalého pobytu. (V hodnocení vyjížďky za prací nejsou započteni pracující studenti a učni, kteří při sčítání vyplňovali údaje o dojížďce do školy.) Mezi okresy v Pardubickém kraji je tento podíl nejnižší. Převážnou část vyjíždějících tvořili muži, nejvíce osob se zaměstnáním mimo obec trvalého pobytu bylo sečteno u obou pohlaví ve věkové skupině let. Denně vyjíždělo za hranice obce trvalého bydliště pracujících. Nejpočetnější skupinu z nich tvořili vyjíždějící, kterým denní cesta do zaměstnání trvá minut (37,5 %), druhý nejvyšší podíl představovali pracující s dobou cesty minut (27,5 %). Pouze 8,1 % vyjíždějících (převážně mužů) denně cestovalo mimo obec svého bydliště déle než 60 minut. Typická je vyjížďka z menších obcí do spádově blízkých měst či větších obcí nabízejících více pracovních příležitostí. Specifikem okresu je i poměrně vysoký podíl vyjíždějících za hranice jeho území, nejčastěji do sousedního královéhradeckého okresu, ale i do hlavního města. Relativně nejméně pracujících vyjíždělo denně za prací z města Pardubice (pouze 14,2 %), nižší podíl byl zaznamenán také v Holicích (31,3 %), Chvaleticích (36,9 %) a Přelouči (37,0 %). Na druhé straně více než polovina pracujících denně vyjížděla z měst Sezemice (62,6 %) a Lázně Bohdaneč (61,1 %). Řada jejich obyvatel využívá výhodu ne příliš velké vzdálenosti a dobrého dopravního spojení s krajským městem. Více než 75 % pracujících vyjíždělo denně z 16 obcí okresu. Jednalo se převážně o obce do 199 obyvatel ležící v okolí měst Pardubice, Lázně Bohdaneč a Přelouč. Nejvyšší podíl pracujících, kteří denně vyjížděli za prací, měla obec Úhřetická Lhota (85,7 %). Okres Pardubice patří k územím s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti nejen mezi okresy Pardubického kraje, ale také v rámci celé republiky. Ke konci roku 2000 zde činila míra registrované nezaměstnanosti podle evidence úřadu práce 5,5 %, což představovalo patnáctou nejnižší hodnotu mezi všemi okresy ČR. Na volných pracovních míst tehdy připadalo uchazečů o zaměstnání a ke konci února 2001 se jejich počet zvýšil na Podle výsledků sčítání lidu bylo k v okrese nezaměstnaných (6,6 % ekonomicky aktivních). Mezi ně patřili kromě osob registrovaných na úřadu práce také všichni další obyvatelé, kteří na úřadu práce zaregistrováni nebyli, ale považovali se v době sčítání za nezaměstnané. Z celkového počtu osob hledajících zaměstnání představovali nezaměstnaní absolventi škol 7,7 % (418 osob), což je po chrudimském okrese druhý nejnižší podíl v kraji. SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 27

28 Od roku 1991, kdy bylo sečteno osob hledajících zaměstnání (2,1 % ekonomicky aktivních), se jejich počet zvýšil třikrát. Stejně jako před deseti lety bylo i v roce 2001 mezi nezaměstnanými téměř rovnoměrné zastoupení mužů a žen. Největší počet obyvatel bez práce byl u mužů ve věkové skupině (624 osob) a u žen ve věku let (443 osob). Míra nezaměstnanosti měřená podílem nezaměstnaných na počet ekonomicky aktivních však byla u obou pohlaví nejvyšší ve věkové kategorii (24,0 % u mužů; 20,2 % u žen). Průměrná míra nezaměstnanosti mezi ekonomicky aktivními muži dosáhla hodnoty 5,9 %, u ekonomicky aktivních žen 7,3 %. Procentní zastoupení nezaměstnaných mezi ekonomicky aktivními obyvateli se mění také v závislosti na stupni nejvyššího dokončeného vzdělání. Zatímco z každých 100 ekonomicky aktivních se základním vzděláním (včetně neukončeného) bylo 21 nezaměstnaných a z každých 100 osob bez vzdělání dokonce 30 nezaměstnaných, mezi ekonomicky aktivními vysokoškoláky byli nezaměstnaní v průměru pouze 2 ze 100. V celkovém počtu nezaměstnaných v okrese bylo 204 (3,7 %) vysokoškoláků. Nejpočetnější skupinu mezi nezaměstnanými s podílem 44,3 % však tvořily osoby se středním vzděláním bez maturity (včetně učňovského bez maturity). Osoby s úplným středním vzděláním s maturitou a vyšším odborným vzděláním se na všech nezaměstnaných v okrese podílely 26,7 % (mezi ženami dokonce 32,0 %), čímž předstihly i procentní zastoupení osob se základním (a neukončeným) vzděláním, které činilo 24,3 %. Mikroregionem s nejvyšším podílem nezaměstnaných v okrese je Přeloučsko. Podle úřadu práce zde byla v roce 2000 míra nezaměstnanosti 7,7 %. Problematická situace je zejména na Cholticku a Chvaleticku. Více než patnáctiprocentní nezaměstnanost byla podle výsledků sčítání v obcích Labské Chrčice, Sovolusky a Holotín. Na výrazném zvýšení nezaměstnanosti na Přeloučsku se podílel především zánik velkých průmyslových gigantů (Tesla a Vojenský opravárenský závod) s tisíci zaměstnanci a rozpad zemědělských družstev na venkově. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli v tomto regionu jsou výrobce centrálních autozámků Kiekert a chvaletická elektrárna. Nově vzniklé menší soukromé firmy již tolik pracovních příležitostí nenabízejí. Pro obyvatele malých obcí je dostupnost pracovních míst navíc komplikována zhoršující se úrovní dopravní obslužnosti. Přestože byla v mikroregionu Holicko v roce 2000 míra nezaměstnanosti jen 4,6 %, v posledním období zde došlo také ke zvýšení počtu obyvatel bez práce zejména v důsledku útlumu a následného zániku strojírenské firmy TMS a likvidace obuvnického podniku SAM. Na Pardubicku (v roce 2000 s mírou nezaměstnanosti 5,2 %) byl úbytek pracovních míst po zániku velkých podniků zčásti kompenzován vytvořením pracovních příležitostí v nových firmách vybudovaných zahraničními investory. Ke zlepšení situace na trhu práce zde přispěli například tchajwanský výrobce počítačů Foxconn či japonský výrobce autorádií a mobilních telefonů Panasonic Matsushita. 2.6 Ekonomická aktivita žen Specifickou skupinu ekonomicky aktivních osob tvoří ženy se závislými dětmi. Z celkového počtu ekonomicky aktivních žen žilo k datu sčítání v okrese Pardubice (46,8 %) žen se závislými dětmi, z toho bylo žen vdaných. Na poklesu podílu žen se závislými dětmi zjištěném při sčítání v roce 1991 (58,2 %) se kromě vlivu výše popsaných metodických úprav (nezahrnuty ženy na další mateřské dovolené) podílela také změna životního stylu spojená s poklesem porodnosti. Zatímco před deseti lety tvořily nejpočetnější skupinu ženy se dvěma závislými dětmi, nyní převažují ženy s jedním dítětem. Těch bylo v okrese sečteno (49,5 % z ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi). Žen se dvěma dětmi bylo 7 968, se třemi a více dětmi 966. Intenzita ekonomické aktivity žen se mění zejména v závislosti na počtu a věku dětí a dále na věku a rodinném stavu ženy. Nejvyšší podíl ekonomicky aktivních je mezi ženami se dvěma dětmi. Po narození třetího a dalších potomků zůstávají ženy častěji v domácnosti, a proto je intenzita ekonomické aktivity v této skupině výrazně nižší než u žen se dvěma dětmi. Také ženy s jedním dítětem dávají častěji přednost mateřské péči před zapojením do pracovního procesu. Intenzita ekonomické aktivity stoupá s rostoucím věkem žen (s maximem ve věkové skupině let), a tím i se stářím dětí. U vdaných žen s dětmi je oproti ostatním ženám v průměru nižší míra ekonomické aktivity. Ze ekonomicky aktivních žen se závislými dětmi bylo v okrese (7,7 %) nezaměstnaných, přičemž nejvyšší podíl nezaměstnaných byl zaznamenán u žen se třemi a více dětmi (14,6 %) a nejnižší podíl mezi ženami se dvěma dětmi (7,1 %). S rostoucím věkem žen s dětmi klesá míra nezaměstnanosti z 11,8 % ve věkových skupinách do 24 let a let až na 5,5 % u věku 45 a více let. Nejvyšší zastoupení nezaměstnaných u žen s dítětem ve věku od 3 do 5 let (17,3 %) je dokladem obtížného hledání zaměstnání po ukončení rodičovské dovolené. Podíl nezaměstnaných u vdaných žen s dětmi (6,5 %) je poloviční ve srovnání s ostatními ženami. 28 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

29 3. Domácnosti Výsledky sčítání lidu poskytují v agregované podobě informace nejen o fyzických osobách jako jednotlivcích, ale také o domácnostech a rodinách. Podle bydlení, společného hospodaření a příbuzenských vztahů rozlišujeme tři základní typy domácností: bytové, hospodařící a cenzové. Bytová domácnost jako soubor osob bydlících v jednom bytě může být v závislosti na druhu společného hospodaření tvořena jednou nebo více hospodařícími domácnostmi. Každá hospodařící domácnost je složena z jedné nebo více cenzových domácností. Ty se podle příbuzenských či jiných vztahů dělí do skupin: úplné a neúplné rodiny, vícečlenné nerodinné domácnosti a domácnosti jednotlivců. Podrobné definice jsou uvedeny v metodických vysvětlivkách. 3.1 Vývoj počtu a struktury domácností Z definice bytových domácností vyplývá, že jejich počet je shodný s počtem trvale obydlených bytů. Z dlouhodobého hlediska výrazně převládají byty obydlené pouze jednou cenzovou (a tím i jednou hospodařící) domácností, při sčítání lidu v roce 1970 tvořily v okrese Pardubice 86,2 % všech bytových domácností a v průběhu dalších dvaceti let se jejich podíl zvýšil na 91,5 %. Na tento vývoj měl vliv zejména růst bytové výstavby, a tím možnost pro více domácností bydlet samostatně ve vlastním bytě. Přírůstek trvale obydlených bytů mezi sčítáními se však postupně snižoval a za posledních deset let představoval hodnotu 3,8 %. Rychlejší růst počtu cenzových domácností mezi roky vedl k tomu, že ve struktuře bytů byla relativně více posílena skupina tvořená dvěma a více cenzovými domácnostmi v bytě (z 8,5 % na 9,8 %). Uvedený trend lze dokumentovat rovněž na vývoji počtu cenzových domácností (bydlících v bytech) připadajících na 100 bytových domácností. V roce 1970 činila hodnota tohoto ukazatele 114,9. O deset let později byla výrazně nižší (109,9), do roku 1991 se snížila jen mírně (na 109,1) a při posledním sčítání naopak vzrostla na 110,9 cenzových domácností na sto bytových. Ve městech je oproti ostatním obcím v průměru vyšší zastoupení bytů obydlených pouze jednou cenzovou domácností. Největší podíl samostatně bydlících domácností mezi městy byl zaznamenán ve Chvaleticích (92,9 %) a dále v Pardubicích (91,3 %). Na druhé straně nejvíce pod okresní průměr (o 3,1 procentního bodu) se s 87,1 % dostaly Dašice, které jsou z hlediska počtu obyvatel nejmenším městem okresu. Tab. 10 Základní údaje o bytových a hospodařících domácnostech Bytové domácnosti s 1 cenzovou domácností v tom se 2 a více cenzovými domácnostmi Hospodařící domácnosti s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi ,20 2,87 v % 100,0 86,2 13,8 100,0 96,4 3,6 x x ,93 2,74 v % 100,0 90,7 9,3 100,0 97,1 2,9 x x ,78 2,61 v % 100,0 91,5 8,5 100,0 97,4 2,6 x x ,62 2,39 v % 100,0 90,2 9,8 100,0 98,7 1,3 x x Přírůstek (úbytek) v období ,16-0,22 v % 3,8 2,3 19,2 7,5 9,0-45,5 x x v tom Průměrný počet členů bytových domácností hospodařících domácností Pro bytové domácnosti je stejně jako pro domácnosti hospodařící i cenzové typická neustále se snižující jejich průměrná velikost. Ještě před třiceti lety žily v jednom bytě v průměru 3,20 osoby, v roce 2001 to bylo pouze 2,62, což je nejnižší hodnota mezi okresy Pardubického kraje. Ve struktuře bytových domácností převládaly v roce 2001 domácnosti dvoučlenné (28,5 %). Před deseti lety představovaly druhou nejpočetnější skupinu domácnosti čtyřčlenné. Při posledním sčítání se na druhé místo již dostaly bytové domácnosti jednotlivců (24,1%). U čtyř a vícečlenných domácností byl naopak zaznamenán pokles jejich podílu z 33,5 % na 27,6 %. Velikost bytových domácností se mění také v závislosti na území. Ve městech je ve srovnání s ostatními obcemi v průměru vyšší zastoupení jedno až tříčlenných domácností. Nejvyšší podíly bytů s jedním SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 29

30 obyvatelem byly zaznamenány u malých obcí s převahou starších obyvatel (Urbanice 41,4 %, Holotín 38,9 %). V Pardubicích je trvale obydlena jen jednou osobou čtvrtina bytů (nejvíce mezi městy okresu). Nejnižší podíl jednočlenných bytových domácností z měst měly Dašice (20,6 %). Čtyř a vícečlenné domácnosti jsou typičtější spíše pro menší obce, mezi městy v okrese převažovaly v Lázních Bohdaneč (třetina všech trvale obydlených bytů). Převážná většina hospodařících domácností je tvořena jen jednou cenzovou domácností. Jestliže v roce 1970 tvořily v okrese případy totožných hospodařících a cenzových domácností 96,4 %, v průběhu třiceti let se tento podíl zvýšil na 98,7 %. Rozdíl mezi počtem hospodařících a cenzových domácností se tedy neustále snižuje a stále větší procento domácností hospodaří samostatně. Tento vývoj souvisí zejména s neustále rostoucím počtem samostatně hospodařících domácností jednotlivců. V souvislosti s tím klesá i průměrná velikost hospodařících domácností. Od sčítání v roce 1970 se průměrný počet jejich členů v okrese snížil z 2,87 na 2,39. Zatímco před deseti lety byla nejpočetnější skupina dvoučlenných hospodařících domácností, v roce 2001 se s podílem 29,4 % již dostává těsně za domácnosti jednočlenné (29,5 %). Zastoupení čtyř a vícečlenných domácností se stále snižuje. 3.2 Cenzové domácnosti Pro určení typu cenzové domácnosti jako jednotky, která se dále již nečlení, je rozhodující pojem rodiny. Podle vzájemných příbuzenských či jiných vztahů rozlišujeme cenzové domácnosti rodinné a nerodinné. Změny ve složení domácností jsou odrazem vývoje věkové struktury obyvatel, vývoje sňatečnosti či rozvodovosti. Působí zde ekonomické i bytové podmínky a v posledním desetiletí zejména změněná společensko-politická situace. Základní trendy v dlouhodobém vývoji struktury cenzových domácností jsou: pokles zastoupení úplných rodin, neustále se zvyšující podíl neúplných rodin a domácností jednotlivců, růst podílu dětí žijících v neúplných rodinách, klesající průměrná velikost domácnosti. Ještě v roce 1970 se průměrný počet členů cenzové domácnosti v okrese Pardubice blížil třem (2,78). O třicet let později žilo v jedné domácnosti v průměru 2,36 členů. Tab. 11 Základní údaje o cenzových domácnostech Cenzové domácnosti bez závislých dětí úplné rodiny se závislými dětmi v tom neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů cenzových domácností ,78 v % 100,0 30,4 42,7 3,4 4,0 1,0 18,4 x ,66 v % 100,0 29,1 40,1 2,6 4,6 1,4 22,2 x ,54 v % 100,0 29,4 34,9 4,2 6,1 0,3 25,1 x ,36 v % 100,0 31,0 25,1 5,3 7,8 1,7 29,1 x Přírůstek (úbytek) v období ,18 v % 6,1 11,8-23,6 32,3 36,8 449,0 23,2 x Z celkového počtu cenzových domácností bylo v okrese Pardubice k datu sčítání (56,1 %) úplných rodin v podobě soužití manželů či druha a družky bez dětí nebo s dětmi. Během třicetiletého vývoje se podíl úplných rodin sice snížil o sedmnáct procentních bodů, přesto zůstaly ve struktuře domácností nejpočetnější skupinou. Nejvíce úplných rodin je složeno ze dvou členů (37,0 %). Čtyřčlenné rodiny tvoří 29,8 % a tříčlenné 27,6 % všech úplných rodin. Od roku 1991 se zvýšil počet tzv. faktických manželství neboli soužití druha a družky z (2,5 % úplných rodin) na (4,1 %). Vzhledem k tomu, že dle metodiky sčítání vzniká úplná rodina trvalým pobytem obou osob v témže bytě, lze předpokládat, že je skutečný počet těchto soužití ještě vyšší. V nesezdaném soužití žijí nejčastěji rozvedení muži ve věku let, u žen jsou to svobodné ve věkové skupině let. Podíl partnerských soužití bez sňatku u svobodných se neustále zvyšuje. Úplné rodiny se závislými dětmi se v okrese podílely na všech cenzových domácnostech 25,1 %, pro srovnání v roce 1970 to bylo 42,7 %. Největší úbytek v počtu i procentním zastoupení úplných rodin se závislými dětmi byl zaznamenán v průběhu posledních deseti let (o 9,8 procentního bodu), a to zejména 30 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

31 vlivem nízké porodnosti. Ta se odrazila rovněž na vývoji struktury úplných rodin podle počtu závislých dětí. Nejpočetnější skupinou sice stále zůstávají rodiny se dvěma dětmi (48,4 % všech úplných rodin se závislými dětmi), neustále však přibývá rodin jen s jedním dítětem (44,6 %). Úbytek úplných rodin se závislými dětmi je způsoben také tím, že se děti stále častěji rodí mimo manželství. Tab. 12 Struktura jednotlivých typů domácností v % podle počtu členů Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti z toho úplné rodiny Domácnosti 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 v tom počet členů: 1 21,4 24,1 24,5 29,5 25,1 29,1 x x 2 26,4 28,5 27,5 29,4 28,7 30,6 33,8 37,0 3 18,7 19,8 18,9 19,1 19,2 19,6 25,3 27,6 4 24,1 20,3 22,7 17,8 21,9 17,4 33,3 29,8 5 6,6 4,8 5,0 3,2 4,3 2,7 6,5 4,7 6 a více 2,8 2,6 1,4 1,0 0,8 0,5 1,1 0,9 Typickým trendem posledních let je růst počtu i podílu neúplných rodin (soužití jednoho z rodičů s alespoň jedním dítětem, případně s dalšími osobami). V okrese Pardubice bylo v roce 2001 sečteno neúplných rodin (o více než před deseti lety), což představuje 13,1 % všech cenzových domácností. Ve srovnání s krajským průměrem je tento podíl o 1,1 procentního bodu vyšší. V 85 ze 100 neúplných rodin stojí v čele rodiny žena, přičemž největší zastoupení mají ženy ve věku let a ženy ekonomicky aktivní. V 62,9 % neúplných rodin žijí společně pouze dvě osoby, tři členy má tento typ domácností ve 30,7 % případů. Od sčítání v roce 1991 došlo v okrese ke zvýšení počtu neúplných rodin se závislými dětmi o a procentní zastoupení na všech cenzových domácnostech vzrostlo ze 6,1 % na 7,8 %. Na rozdíl od úplných rodin, kde převažují domácnosti se dvěma dětmi, u neúplných rodin tvoří největší podíl (65,5 %) domácnosti jen s jedním dítětem. Rodiny se dvěma dětmi se podílejí na neúplných rodinách se závislými dětmi 29,5 %. V 88 % neúplných rodin se závislými dětmi stojí v čele rodiny žena, přičemž největší zastoupení mají rozvedené ženy (51,6 %), druhou nejpočetnější skupinu tvoří vdané ženy (28,6 %). I když některé z nich žijí společně s manželem, je-li přihlášen k trvalému pobytu na jiném místě, nejde podle metodiky sčítání o úplnou rodinu. Ze 100 žen v čele neúplných rodin se závislými dětmi bylo 12 svobodných a 7 ovdovělých. Oproti roku 1970 se v okrese Pardubice zdvojnásobil počet domácností jednotlivců. Samostatnou domácnost tvořilo při posledním sčítání osob (29,1 % všech cenzových domácností), z toho bylo mužů. Jednalo se nejčastěji o muže ve věku let, jelikož v této věkové kategorii je relativně vysoké zastoupení rozvedených. Rozvedení tvoří 34,7 % všech domácností jednotlivců mužů. Početnou skupinou především v nižších věkových kategoriích jsou svobodní muži (33,3 % ze všech samostatně žijících mužů). Mezi domácnostmi jednotlivců tvořených ženami je nejvíce žen sedmdesátiletých a starších. Jde nejčastěji o ženy ovdovělé (56,0 % všech samostatně žijících žen). Rozvedené ženy tvoří 21,1 % a svobodné 15,1 % těchto domácností. Tři čtvrtiny všech domácností jednotlivců bydlí samostatně, téměř čtvrtina společně s jinou cenzovou domácností, jen nepatrná část (0,7 %; 144 osob) se označila za podnájemníky. Nejmenší zastoupení mezi všemi cenzovými domácnostmi mají vícečlenné nerodinné domácnosti. V pardubickém okrese jich bylo v roce 2001 sečteno (o 943 více než před deseti lety) a na všech cenzových domácnostech se podílely 1,7 %. Výraznější přírůstek vícečlenných nerodinných domácností byl vyvolán metodickou změnou v zařazování soužití prarodiče s vnoučetem (dříve neúplná rodina). Nejčastěji šlo o soužití dvou osob (v 93,8 % případů), u 5,5 % se jednalo o tříčlenné domácnosti. Mezi osobami stojícími v čele vícečlenných nerodinných domácností bylo rovnoměrné zastoupení mužů a žen. Z hlediska věkové struktury se jednalo převážně o muže ve věku let a ženy sedmdesátileté a starší. Strukturu cenzových domácností v rozdělení podle výše uvedených skupin lze charakterizovat také z územního hlediska. Ve městech jsou oproti ostatním obcím v průměru více zastoupeny neúplné rodiny a domácnosti jednotlivců (odlišný životní styl, vyšší procento rozvedených, vliv věkové struktury). Největší podíl těchto domácností mezi městy byl zaznamenán v Pardubicích, kde žije 58,4 % všech cenzových domácností okresu. Z celkového počtu cenzových domácností žijících v krajském městě tvořily neúplné rodiny 14,1 % a domácnosti jednotlivců 30,9 %. Ve srovnání s ostatními městy zde byl zjištěn rovněž nejvyšší podíl neúplných rodin se závislými dětmi (8,6 % všech cenzových domácností ve městě) a zároveň nejnižší podíl úplných rodin se závislými dětmi (23,0 %). Úplné rodiny (s dětmi i bez dětí) se v Pardubicích podílely na všech domácnostech 52,9 % (o 3,2 procentního bodu pod průměrem okresu a zároveň nejnižší podíl mezi všemi městy Pardubického kraje). SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 31

32 Městy s nejnižším podílem neúplných rodin byly Chvaletice (11,1 %) a dále Sezemice (11,3 %), kde bylo také nejmenší zastoupení domácností jednotlivců (25,9 %) z měst okresu. Úplné rodiny tvořily v Sezemicích 61,5 % všech cenzových domácností, což představuje o 5,4 procentního bodu vyšší hodnotu než okresní průměr. Zastoupení neúplných rodin a nerodinných domácností tvořených jedním či více členy na všech domácnostech je v pardubickém okrese nejvyšší mezi okresy v kraji, republikový průměr ale nepřevyšuje. V souvislosti s tím má Pardubicko také nejnižší průměrný počet členů cenzové domácnosti oproti zbývajícím okresům Pardubického kraje. 3.3 Bydlení domácností Podle způsobu bydlení rozlišujeme cenzové domácnosti bydlící v bytech (v pardubickém okrese k datu sčítání domácností) a bydlící mimo byty (659 domácností a zároveň nejvíce v třicetiletém vývoji). Převážná většina cenzových domácností žije v bytě sama bez soužití s jinou domácností. Na rozdíl od domácností jednotlivců či neúplných rodin je běžnější samostatné bydlení úplných rodin (v 86,4 % případů), zejména pak úplných rodin se dvěma závislými dětmi (91 ze 100 těchto rodin). Z celkového počtu neúplných rodin žilo v roce 2001 samostatně 71,4 %, u neúplných rodin s jedním závislým dítětem to bylo pouze 61 domácností ze 100. Ve struktuře vícečlenných nerodinných domácností tvořily domácnosti žijící v bytě samy podíl 88,8 %, u domácností jednotlivců to bylo 75,4 %. Úplné i neúplné rodiny nejčastěji obývají byty se třemi obytnými místnostmi. Bytům se dvěma obytnými místnostmi dávají přednost domácnosti jednotlivců a vícečlenné nerodinné domácnosti. Značné rozdíly jsou patrné ve velikosti obytné plochy na jednu osobu. V domácnostech jednotlivců bydlících samostatně připadalo na osobu průměrně 37,6 m 2 obytné plochy, v rodinných domech vzhledem k větší průměrné velikosti bytů dokonce 49,0 m 2. Oproti tomu v samostatně bydlících úplných rodinách se závislými dětmi činila obytná plocha na osobu pouze 14,7 m 2, v bytových domech 12,2 m 2. V bytech obývaných dvěma a více cenzovými domácnostmi připadalo na osobu 13,9 m 2. V průměru technicky lépe vybavené byty obývají úplné rodiny. V bytech první kategorie žilo v době sčítání 94,2 % z těchto rodin, přitom nejčastěji žily v nejlépe vybavených bytech úplné rodiny se dvěma závislými dětmi (96 rodin ze 100), nejméně často úplné rodiny se čtyřmi a více závislými dětmi (77 rodin ze 100). Byty čtvrté kategorie obývalo 0,3 % všech úplných rodin, přitom ve struktuře nejpočetnějších úplných rodin se čtyřmi a více závislými dětmi to bylo 2,2 %. U neúplných rodin činil podíl domácností bydlících v bytech první kategorie 91,4 %, tedy o 2,8 procentního bodu méně než u úplných rodin, zároveň byl zaznamenán vyšší podíl domácností bydlících v bytech čtvrté kategorie (0,9 %). Nejvyšší procentní zastoupení domácností bydlících v nejhůře vybavených bytech byl však zjištěn u jednotlivců (2,0 %). Podíl domácností žijících v nejstarších bytech postavených do roku 1919 představoval nejvyšší hodnotu u jednotlivců (10,0 %) a nejnižší hodnotu u úplných rodin (6,3 %). Nejvyšší podíl obývaných bytů z let byl zjištěn ve struktuře vícečlenných nerodinných domácností (43,6 %). V bytech pocházejících z let žilo 68,7 % úplných rodin (nejvíce mezi jednotlivými druhy domácností). Bližší pohled na údaje o bydlení rodin (úplných i neúplných) se závislými dětmi ukazuje, že 38,2 % z nich žilo v roce 2001 ve vlastním domě a 25,8 % v nájemních bytech. Většina těchto domácností obývala byty se třemi obytnými místnostmi (45,4 %), s jednou místností se muselo spokojit (5,6 %) rodin se závislými dětmi. Od roku 1991 vzrostl počet cenzových domácností bydlících mimo byty téměř třikrát. Stejně jako při minulém sčítání tvořily i v roce 2001 nejpočetnější skupinu domácností mimo bytový fond jednotlivci. Těch bylo v okrese sečteno 433 a na celkovém počtu 659 domácností bydlících mimo byty se podíleli 65,7 %. Mnohem méně byly zastoupeny neúplné rodiny (19,0 %; 125 rodin, z toho 115 se závislými dětmi). Ještě menší procentní podíl představovaly úplné rodiny (12,7 %; 84 rodin, z toho 41 se závislými dětmi). Další související informace lze nalézt v kapitole o úrovni bydlení a bydlení mimo byty. 3.4 Vybavení bytových domácností Struktura otázek týkajících se úrovně vybavenosti bytových domácností doznala oproti minulému sčítání jistých změn. Vzhledem k tomu, že se automatické pračky, mrazničky či televizory staly běžnou součástí většiny domácností, nebyla již při posledním sčítání vybavenost těmito spotřebiči zjišťována. Stejně jako před deseti lety se objevil dotaz na možnost využívat osobní automobil, rekreační objekt a telefon. Zjišťovala se však nejen vybavenost pevnou telefonní linkou, ale vzhledem k technickému vývoji posledních let 32 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

33 i mobilním telefonem. Rovněž nově zařazená otázka možnosti užití osobního počítače (i s napojením na internet) je dokladem posunu v životní úrovni domácností. V průběhu posledních deseti let se mírně zvýšil podíl domácností vybavených osobním automobilem z 53,6 % na 57,0 %. K nejvyššímu přírůstku došlo u venkovských obcí (na 63,5 %), kde je automobil využíván především k dopravě za prací, službami či nákupy do spádově blízkých měst. U řady domácností bydlících na venkově bylo pořízení automobilu nutností vzhledem k omezení dopravní obslužnosti. Díky rozvoji mobilních technologií a telefonizaci zejména na venkově dosáhl podíl domácností vybavených telefonem (ať již mobilním či pevnou linkou) 81,5 %. Pro srovnání v roce 1991 mělo v okrese pevnou linku 43,8 % bytů. Ze 16,1 % na 22,5 % se v průběhu posledních deseti let zvýšilo zastoupení domácností s možností využívat rekreační objekt. Trávení volného času na chatách a chalupách je doménou především městského obyvatelstva. V krajském městě má tuto možnost téměř třetina všech domácností, v ostatních obcích bez statutu města je to v průměru pouze 8 % domácností. Osobní počítač si do data sčítání pořídilo 17,0 % domácností, přičemž 40 z každých 100 počítačů umožňovalo připojení na internet. Průměrně lépe počítačově vybavené jsou domácnosti ve městech (nejvíce v Lázních Bohdaneč 21,2 %), lze však předpokládat, že se v tomto ohledu budou rozdíly mezi městy a venkovem ještě více stírat. Veškerým zjišťovaným vybavením (automobilem, telefonem, počítačem i rekreačním objektem) disponovalo k datu sčítání 5,1 % všech bytových domácností v okrese, což představuje nejvyšší podíl mezi okresy v Pardubickém kraji. V bytech obývaných jednou cenzovou domácností je oproti bytům s více cenzovými domácnostmi v průměru vyšší vybavenost osobním počítačem a pevnou telefonní linkou. Rovněž možnost využívat rekreační objekt je u těchto rodin více zastoupena. Na druhé straně v případě soužití více cenzových domácností v bytě byla zjištěna mnohem vyšší vybavenost osobními automobily (64,0 %) a četnější využívání více automobilů v domácnosti. Relativně nejméně vybavené ve všech sledovaných ukazatelích (kromě mobilních telefonů) jsou jednočlenné domácnosti. Automobil využívá 24 ze 100 jednotlivců a počítač pouze 6 ze 100. S rostoucím počtem členů míra vybavenosti roste, u některých velmi početných rodin (5 a více členů) se však především vzhledem k finančním možnostem může snižovat. Rozdíly ve vybavení v závislosti na počtu dětí nejsou tak výrazné, v průměru nejlépe jsou vybaveny rodiny se dvěma závislými dětmi. Úroveň vybavení domácností se liší podle věku uživatele bytu. U bytů s nejmladšími uživateli do 29 let byla zjištěna nejvyšší míra využívání mobilních telefonů (53 domácností ze 100). Pro mladší a střední generaci je typické vybavení počítači (věková skupina uživatelů let: 28 domácností ze 100, věková skupina let: 31 ze 100). V poslední jmenované kategorii má relativně nejvíce domácností možnost využívat osobní automobil (70 ze 100). Domácnosti s uživateli bytu ve věku let nejčastěji využívají rekreační objekt (27 ze 100). Pouze pevné telefonní lince dávají přednost domácnosti patřící k nejstarší generaci (uživatelé šedesátiletí a starší: 60 domácností ze 100). Tab. 13 Vybavení bytových domácností ve městech a v ostatních obcích osobním automobilem z toho 2 a více pevnou linkou Podíl domácností v % vybavených telefonem pouze mobilním pevnou linkou i mobilním možností užívat rekreační objekt osobním počítačem z toho s připojením na internet Celkem 57,0 8,2 47,2 9,0 25,3 22,5 17,0 6,8 v tom: města 54,8 6,9 47,9 8,8 27,0 27,4 18,2 7,5 Dašice 63,6 8,3 48,8 9,6 17,8 10,8 13,1 3,9 Holice 60,1 10,5 46,5 10,0 21,5 13,3 13,8 5,7 Chvaletice 51,9 5,4 36,4 16,0 22,2 13,9 12,1 3,6 Lázně Bohdaneč 60,8 8,2 46,1 11,0 24,9 15,6 21,2 8,9 Pardubice 53,8 6,4 48,9 8,2 28,1 30,9 18,7 7,7 Přelouč 59,1 8,5 44,7 10,7 24,3 16,4 18,2 7,8 Sezemice 58,6 10,3 41,9 8,9 24,4 11,5 17,0 6,9 ostatní obce 63,5 12,1 45,2 9,7 20,1 8,0 13,6 4,9 Je zřejmé, že na úroveň vybavení domácností působí celá řada faktorů. Od finančních možností přes zájmy a potřeby jednotlivých členů až po konzervativní přístup zejména starší generace k novým technickým vymoženostem. Uvedené údaje zjištěné k datu sčítání vyjadřují dolní hranici vybavenosti. Vzhledem k negativnímu postoji některých osob ke sčítání lidu a zejména k otázkám týkajících se vybavenosti domácností nebyly ve všech případech tyto dotazy zodpovězeny. SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 33

34 4. Domy a byty Do celkového počtu domů byly při sčítání 2001 zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s jedním či více byty (rodinné domy, bytové domy, provozní budovy s byty) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud sloužila k dlouhodobému nebo trvalému ubytování (zejména domovy mládeže, internáty, dětské domovy, penziony pro důchodce, domovy důchodců). Za neobydlený dům byl považován dům určený k bydlení, ve kterém nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Rovněž byty, ve kterých nebyla hlášena žádná osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu, byly z hlediska metodiky sčítání zařazeny mezi neobydlené. 4.1 Vývoj domovního fondu K 1. březnu 2001 bylo na území pardubického okresu sečteno domů, z toho (84,8 %) trvale obydlených. Rodinné domy se na domovním fondu v okrese podílejí 88,8 % (k datu sčítání domů, z toho trvale obydlených). Ve všech zbývajících okresech v kraji přesahuje tento podíl devadesátiprocentní hranici. Bytových domů bylo sečteno (z toho trvale obydlených), přičemž téměř tři čtvrtiny z nich byly postaveny v krajském městě. Průměrný počet bytů na jeden trvale obydlený rodinný dům se v posledních čtyřiceti letech pohyboval kolem 1,21. U bytových domů se tento počet postupně zvyšoval až na současných 12,47. V důsledku vyššího zastoupení bytových domů ve struktuře domovního fondu je na Pardubicku ve srovnání s ostatními okresy v kraji průměrný počet bytů na jeden trvale obydlený dům nejvyšší (2,45). Při hodnocení dlouhodobého vývoje domovního fondu je třeba vzít v úvahu vliv metodických změn. Jde jednak o rozdílné započítávání chalup vyčleněných z bytového fondu (v r a 1980 započteny do domovního fondu, v následujících sčítáních již nezapočítávány). Měnila se také kritéria pro rozdělení domů mezi rodinné a bytové (až do sčítání v roce 1991 bylo zařazení domů mezi rodinné limitováno obytnou plochou, v roce 2001 již pouze počtem bytů a podlaží). Kromě metodických změn je třeba brát v úvahu i skutečnost, že ne vždy se do publikovaných údajů o počtech sečtených domů promítly všechny objekty skutečně podléhající sčítání. Toto tvrzení lze podložit výsledky statistického šetření, které proběhlo v roce 2001 ve spolupráci s vybranými obcemi, a jehož účelem bylo vysvětlit rozpor mezi nárůstem počtu bytů v letech zjištěným ze sčítání oproti údajům z jiných statistických zdrojů (stavební úřady). Z výsledků šetření je zřejmé, že nejčastější příčinou zkoumaného rozdílu bylo nezapočtení některých rodinných domů s neobydleným bytem sloužícím k rekreaci do domovního a bytového fondu při sčítání v roce Zatímco sedmdesátá léta se vyznačovala značným rozvojem výstavby domů pro bydlení, již v průběhu osmdesátých let se rozsah výstavby začal snižovat. V polovině devadesátých let se počet nově kolaudovaných domů dostává na minimum, přičemž k mírnému oživení dochází od roku Mezi sčítáními 1980 a 1991 se počet trvale obydlených domů v okrese snížil o 264, v následujícím desetiletí byl zaznamenán růst o 489 trvale obydlených domů. Úbytek v kategorii trvale obydlených bytových domů od roku 1991 (383 domů) byl způsoben nejen zmiňovanými metodickými změnami v souvislosti se zařazováním rodinných domů, ale také vlivem přeměny převážné části bytového fondu některých bytových domů na nebytové účely, a tudíž sečtením těchto domů v roce 2001 v kategorii ostatních trvale obydlených domů. Tab. 14 Základní údaje o domovním fondu Trvale obydlené domy rodinné domy z toho bytové domy Trvale obydlené byty z toho v domech rodinných bytových na 1 trvale obydlený dům Průměrný počet bytů z toho na 1 dům rodinný ,71 1,26 7, ,87 1,20 8, ,20 1,22 9, ,33 1,15 10, ,45 1,21 12,47 Přírůstek (úbytek) v období ,13-0,07 0,67 v % -1,0-1,6 9,8 5,4-6,1 17,5 x x x ,12 0,06 2,10 v % 1,9 3,7-11,8 3,8 6,7 1,7 x x x bytový 34 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

35 K úbytku trvale obydlených domů (i vlivem jejich přeměny na neobydlené) došlo od sčítání v roce 1991 v 50 obcích okresu. Ve většině případů se jednalo o snížení počtu trvale obydlených rodinných domů na venkově. Největší absolutní úbytek byl zaznamenán v obcích Dolní Roveň (33 domů) a Lipoltice (14 domů). V relativním vyjádření byl nejvýraznější pokles trvale obydlených domů v Holotíně (26,1 %), Plchu (21,2 %) a Přepychách (20,0 %). Na druhé straně k obcím s nejvyšším absolutním přírůstkem trvale obydlených domů patřily Pardubice (193 domů) a dále Horní Jelení (73 domů) a Býšť (60 domů), což jsou obce, ve kterých probíhala rozsáhlá výstavba obecních nájemních bytů v rodinných domech s využitím státní dotace. V relativním přírůstku se na první místa dostaly obce Neratov (36,0 %), Býšť (26,3 %), Srnojedy (22,5 %) a Spojil (21,1 %). V dlouhodobém vývoji struktury domovního fondu je typický neustále se zvyšující podíl neobydlených domů. Ten se z 6,0 % zjištěných při sčítání v roce 1970 dostává o třicet let později na 15,2 % (4 626 domů; z toho rodinných, 8 bytových a 156 ostatních). Přesto je tento podíl mezi okresy Pardubického kraje nejnižší, což je dáno zejména nižším zastoupením neobydlených rodinných domů využívaných k rekreaci na venkově. Tyto rodinné domy tvořily v okrese při posledním sčítání 40,3 % všech neobydlených domů. Druhou nejčastější příčinou neobydlenosti byla nezpůsobilost k bydlení (15,2 %). Vzhledem k rostoucímu počtu osob bydlících v domech bez přihlášení k trvalému pobytu se nově zjišťoval i počet domů obydlených přechodně (dle metodiky sčítání také zařazeny mezi neobydlené domy). V okrese činil jejich podíl 12,4 % (nejvíce z okresů v kraji), přičemž největší zastoupení měly ve struktuře bytových a ostatních domů. V přestavbě bylo 8,8 % všech neobydlených domů. V celkovém počtu 156 ostatních neobydlených budov je kromě 142 neobydlených domů s byty zahrnuto také 14 ubytovacích zařízení bez bytů a bez trvale hlášených osob, z toho je 6 ubytoven, 6 domovů mládeže a 2 dětské domovy. K obcím s nejvyšším podílem neobydlených domů patří Litošice (55,8 %), Hlavečník (46,4 %) a Labské Chrčice (45,2 %). V dalších dvanácti obcích je neobydlena více než třetina domovního fondu. Nejnižší podíl neobydlených domů byl zaznamenán ve Chvaleticích (5,9 %), Malých Výklekách (6,5 %) a Pardubicích (7,2 %). U dalších šesti obcí nepřevýšil podíl neobydlených domů desetiprocentní hranici, z toho u jednoho města Lázně Bohdaneč (9,2 %). 4.2 Charakteristika trvale obydlených domů Z celkového počtu trvale obydlených domů v okrese (včetně 58 trvale obydlených ubytovacích zařízení bez bytů) bylo 87,2 % domů ve vlastnictví soukromé fyzické osoby, což je o tři procentní body více než v roce Ve struktuře rodinných domů se jedná o naprosto převažující typ vlastnictví (97,4 %). Obce či stát vlastnily k datu sčítání 4,3 % domovního fondu (o třetinu méně než při minulém sčítání). U bytových domů je tento druh vlastnictví zastoupen téměř ve čtvrtině případů. Stavební bytová družstva vlastnila 2,9 % (v roce ,2 %) trvale obydlených převážně bytových domů. Ve vlastnictví právnické osoby založené za účelem privatizace bylo 167 domů (0,6 %), nejčastěji šlo o bytové domy. Jiné právnické osoby vlastnily 383 domů (1,5 %) a zahraniční vlastníci 9 domů. Domů, ve kterých všechny nebo část bytů byly převedeny do vlastnictví jednotlivých uživatelů (kombinace vlastníků), bylo v okrese Pardubice sečteno 815 (3,1 %). Na struktuře bytových domů se tato vlastnická kategorie podílela více než jednou čtvrtinou. Stáří domovního fondu lze charakterizovat na základě vyhodnocení odpovědí na otázku týkající se období výstavby (tj. předání do užívání kolaudace) nebo rekonstrukce domů. Dle metodiky sčítání se za rekonstrukci považovalo nahrazení části nosných nebo obvodových zdí novými, případně přístavba větší než původní dům spojená s modernizací bytů. Kvůli zohlednění rekonstrukcí nejsou plně srovnatelné údaje o období výstavby domů s minulým sčítáním. Téměř třetinu domovního fondu v okrese Pardubice tvoří domy postavené (rekonstruované) do roku Z toho v období před rokem 1920 bylo postaveno 12,8 % trvale obydlených domů, z let pochází 17,9 % domů. V období po skončení druhé světové války do roku 1970 vzniklo 25,1 % sečtených domů. V následujících třiceti letech se datuje výstavba (rekonstrukce) největšího počtu domů do období (19,5 %). Mezi roky bylo postaveno 13,1 % stávajícího domovního fondu. Nejmladší skupinu ve struktuře trvale obydlených domů představuje 10,4 % budov postavených či rekonstruovaných od roku 1991 do data sčítání V průměru starší jsou rodinné domy. Zatímco průměrné stáří všech trvale obydlených domů v okrese je 44 let, u rodinných domů je to 44,7 let a u bytových domů 38,5 let. Rozdíly ve stáří domovního fondu jsou patrné rovněž mezi obcemi. V průměru nejstarší domy stojí v Neratově (67,1 let), Holotíně (64,2 let), Trnávce (61,8 let) a Barchově (61,7 let). V dalších 30 venkovských obcích se průměrné stáří domů pohybuje v rozmezí padesáti až šedesáti let. Mezi městy mají nejstarší domovní fond Dašice (49,3 let). Naproti tomu nejnižší stáří domů je v Rábech (30,8 let), Přelovicích (32,1 let), Vyšehněvicích a v Čeperce (u obou obcí 32,6 let). Z měst mají nejmladší domovní fond Chvaletice (35,6 let). SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 35

36 Nejčastějším materiálem nosných zdí u domů určených k bydlení jsou cihly. Z cihel (popř. tvárnic či cihlových bloků) bylo postaveno 72,5 % domovního fondu v okrese, přičemž se jednalo o převažující materiál jak ve struktuře rodinných (73,1 %), tak bytových (69,5 %) domů. Jestliže u nejstarší zástavby pocházející z období do roku 1919 byly cihly využity ve třetině případů, u domů postavených v posledních dvaceti letech tento materiál již naprosto převažoval (86 %). Typičtějším materiálem používaným pro výstavbu před rokem 1920 byl kámen v kombinaci s cihlami. V současné době se na domovním fondu v okrese podílí 17,6 % a je druhým nejčastějším materiálem ve struktuře rodinných domů. Ve druhé polovině dvacátého století se při výstavbě zejména bytových domů začalo prosazovat využívání stěnových panelů. V roce 2001 tvořily domy z panelů 3,3 % domovního fondu pardubického okresu, ve struktuře bytových domů se jednalo o druhý nejpoužívanější materiál (23,7 %). Jen malou část mezi trvale obydlenými domy zaujímají stavby z kamene (1,1 %) či nepálených cihel (1,1 %). S těmito materiály se lze setkat především u rodinných domů postavených do poloviny minulého století. Z hlediska počtu bytů v trvale obydlených domech bylo k datu sčítání 71,1 % domů jednobytových. Domy o dvou bytech byly zastoupeny na veškerém domovním fondu v okrese 17,0 % a domy se třemi byty tvořily jednoprocentní podíl. Čtyř a vícebytové budovy se na všech trvale obydlených domech podílely 10,7 %. Bytové domy jsou nejčastěji pěti až devítibytové (44,7 %), čtvrtina bytových domů je o deseti až devatenácti bytech. Více než dvacet bytů mělo v okrese 15,8 % všech bytových domů, u 83 z nich se počet bytů dostal nad padesát. Velikost domů k bydlení lze charakterizovat rovněž počtem nadzemních podlaží. Z tohoto hlediska jsou nejčastějším typem dvoupodlažní budovy (47,7 % všech domů; 52,2 % rodinných domů). Domy s jedním podlažím tvořily k datu sčítání 40,6 % domovního fondu. Budovy o třech podlažích byly zastoupeny ve 4,1 % případů, čtyřpodlažní domy představovaly 2,9 %. Pět a více podlaží měla 4,0 % všech trvale obydlených domů. Ve struktuře bytových domů zaujímaly více než polovinu tří až čtyřpodlažní budovy. Bytových domů o třinácti a více podlažích bylo sečteno 72. Celkem 45 % čtyř a vícepodlažních domů bylo vybaveno výtahem. Ve srovnání se sčítáním v roce 1991 došlo k mírnému snížení podílu jednobytových a jednopodlažních budov ve prospěch vícebytových a vícepodlažních. Tab. 15 Charakteristika a technické vybavení trvale obydlených domů ve městech a v ostatních obcích postavených ze stěnových panelů Podíl domů v % s 1-2 nadzemními podlažími Průměrné stáří trvale obydlených domů Podíl trvale obydlených domů v % s vybavením plynem vodovodem připojením na veřejnou kanalizační síť ústředním, dálkovým topením Celkem 3,3 88,3 44,0 75,5 98,2 56,6 69,5 v tom: města 5,6 80,0 44,1 86,6 98,9 79,5 71,4 Dašice 1,1 96,7 49,3 72,4 98,0 41,1 62,9 Holice 1,1 95,2 42,8 79,9 98,6 79,6 69,1 Chvaletice 3,7 77,5 35,6 84,6 99,2 87,4 73,3 Lázně Bohdaneč 2,0 88,5 39,7 76,8 99,3 39,0 82,1 Pardubice 7,5 73,5 45,3 91,7 99,0 86,1 72,0 Přelouč 5,0 88,1 41,4 73,2 98,8 76,1 68,8 Sezemice 1,0 95,4 43,1 83,9 98,6 59,5 69,9 ostatní obce 0,5 97,7 44,0 62,9 97,4 30,7 67,4 Technická vybavenost domovního fondu se dlouhodobě neustále zlepšuje. Od sčítání v roce 1991 došlo k nejvýraznějšímu posunu v podílu domů vybavených plynem. Jestliže před deseti lety byla plynem z veřejné sítě vybavena necelá třetina trvale obydlených domů, v roce 2001 to bylo již 74,6 %, což představuje nejvyšší podíl mezi okresy Pardubického kraje. Připočteme-li ještě domy využívající plyn z domovních zásobníků, bylo k datu sčítání plynofikováno 75,5 % domovního fondu v okrese. K tomuto vývoji přispěla nejvíce plynofikace venkovských obcí prováděná v průběhu devadesátých let. Přesto jsou stále města vybavena plynem více než ostatní obce, nejvyšší podíl mezi městy byl zaznamenán v Pardubicích (91,7 % domů). Vodovodem (z veřejné sítě nebo domácím) disponovalo k datu sčítání 98,2 % domů, přičemž rozdíly ve vybavenosti mezi městy a venkovem nebyly na rozdíl od plynu či kanalizace již tak výrazné. Podíl domů vybavených vodovodem z veřejné sítě se zvýšil z 67,0 % v roce 1991 na 79,9 %. Vodovod mimo dům využívalo 45 trvale obydlených domů a zcela bez vodovodu zůstalo 245 domů. Jednalo se zejména o starší rodinné domy, polovina z nich byla postavena do roku SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

37 Pomaleji postupuje budování veřejné kanalizační sítě. Na ni bylo v roce 2001 napojeno 56,6 % domovního fondu v okrese (nejvíce v kraji), což představovalo oproti roku 1991 nárůst o 11,5 procentního bodu. Zatímco ve městech bylo na kanalizační síť napojeno v průměru téměř osmdesát procent domů (nejvíce ve Chvaleticích a Pardubicích), v ostatních obcích to byla necelá třetina. Žumpu či jímku využívalo 40,9 % domů. Pouze 201 trvale obydlených domů mělo k dispozici domácí čističku odpadních vod, nejčastěji šlo o rodinné domy postavené v posledním desetiletí. Bez kanalizace či jímky bylo 198 domů, z toho nejvíce rodinných domů vybudovaných před druhou světovou válkou. Výrazněji se zvýšil podíl domů se zavedeným ústředním topením (ať již vlastním, blokovým či dálkovým): z 38,0 % před deseti lety na 69,5 % v roce Tento růst podstatně ovlivnila metodická změna ve vymezení etážového a ústředního vytápění. Nejvíce domů je vybaveno vlastní kotelnou (61,2 %), přitom zcela převažují domy s kotelnou na plyn (80 ze 100), méně jsou zastoupeny vlastní kotelny na pevná paliva (16 ze 100). Mnohem častěji se pevná paliva využívají u dálkového topení (81 ze 100 dálkově vytápěných domů). Domy napojené na dálkové topení se na domovním fondu okresu podílely k datu sčítání 8,0 %. Malá část domů (0,3 %) měla k dispozici blokovou kotelnu. Zatímco u rodinných domů je nejběžnější vlastní kotelna, ve struktuře bytových domů převažuje dálkové topení. Bez ústředního či dálkového topení bylo k datu sčítání 29,7 % všech trvale obydlených domů (zejména starší zástavba rodinných domů). 4.3 Vývoj bytového fondu K 1. březnu 2001 bylo v pardubickém okrese sečteno bytů, z toho (88,9 %) trvale obydlených. Na struktuře trvale obydlených bytů se podílely byty v rodinných domech 44,0 % ( bytů) a byty v bytových domech 55,4 % ( bytů). V dlouhodobém vývoji byly v souvislosti s rozvojem bytové výstavby zaznamenány největší přírůstky v počtu bytů mezi sčítáními v letech Do bytového fondu okresu tehdy přibylo 11 tisíc bytů (přírůstek o 23,1 %), z toho téměř 9 tisíc trvale obydlených. V následujícím desetiletí se však růst počtu bytů výrazně zpomalil a nedosáhl ani poloviční úrovně sedmdesátých let. Ve vývoji bytové výstavby mezi roky se projevila tři odlišná období. Ještě počátkem devadesátých let se počet dokončených bytů v okrese Pardubice zvyšoval, což bylo dáno zejména dokončováním rozestavěných domů v komunální a družstevní výstavbě. V souvislosti s transformací ekonomiky se největší omezení bytové výstavby projevilo v polovině devadesátých let. K nejhlubšímu propadu došlo v roce 1995, kdy bylo podle statistických výkazů vyplňovaných stavebními úřady v okrese Pardubice dokončeno pouze 81 bytů, přičemž ještě v roce 1992 to bylo 865 bytů. Na minimum byla omezena především družstevní výstavba bytových domů, rovněž pro individuální výstavbu rodinných domů nebyly příznivé podmínky. Tab. 16 Základní údaje o bytovém fondu Byty Trvale obydlené byty Přírůstek (úbytek) v období v % 8,2 5,4 57,0-15,6 90,4 13,5 14,8-0,2 4, v % 7,5 3,8 51,6 236,1 14,0 10,5 4,3-1,9 5,5 1) v letech 1961 a 1970 včetně osob s přechodným pobytem v bytech Neobydlené byty v tom v domech obytná trvale neobyd- plocha obydlených lených v tis. m 2 V trvale obydlených bytech počet místností nad 8 m 2 bydlících obyvatel 1) cenzových domácností Mírné oživení bytové výstavby je patrné od roku 1998 (podle statistiky bytové výstavby dokončeno v uvedeném roce 466 bytů). Kolaudovány byly nové bytové domy v obecní (komunální) výstavbě i řada rodinných domů zejména v obcích v blízkosti větších měst. Nové byty vznikaly i formou nástaveb či přístaveb ve stávajících domech pro bydlení. K tomuto oživení v neposlední řadě přispěl rozvoj a větší dostupnost finančních produktů v podobě hypotečních úvěrů či stavebního spoření. SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 37

38 V letech přibylo podle údajů ze sčítání bytů, z toho trvale obydlených. Při srovnání s údajem o počtu dokončených bytů podle statistiky bytové výstavby (4 063 bytů v období od do ) je třeba vzít v úvahu zařazení části původně trvale obydlených bytů mezi neobydlené, dále jejich vyjmutí z bytového fondu či demolice. V celkovém přírůstku trvale obydlených bytů mezi sčítáními bylo bytů v rodinných a 562 bytů v bytových domech. Přírůstky bytů v rozdělení podle druhu domu jsou však zčásti zkresleny metodickou změnou, v důsledku které již není velikost rodinného domu limitována obytnou plochou. Z toho důvodu se část domů sečtených v roce 1991 mezi bytovými či ostatními mohla v roce 2001 dostat do skupiny rodinných domů. Podle výsledků sčítání lidu došlo od roku 1991 k největšímu absolutnímu přírůstku v počtu trvale obydlených bytů ve městech Pardubice (886 bytů), Lázně Bohdaneč (319 bytů), Sezemice (158 bytů) a Chvaletice (146 bytů). Z ostatních obcí bez statutu města se bytový fond rozrostl o nejvíce bytů v Opatovicích nad Labem (114 bytů), Horním Jelení (88 bytů) a Býšti (74 bytů). V relativním vyjádření byl zaznamenán nejvyšší přírůstek trvale obydlených bytů v obcích Lázně Bohdaneč (41,5 %), Neratov (35,7 %), Sovolusky (34,5 %), Spojil (33,8 %) a Rohoznice (33,3 %). Absolutně nejvyšší úbytek trvale obydlených bytů nastal od minulého sčítání v obcích Dolní Roveň (31 bytů), Labské Chrčice (17 bytů) a Rybitví (16 bytů), nejvyšší relativní úbytek v Labských Chrčicích (27,9 %), Plchu (22,2 %) a Holotíně (21,7 %). Pohled na dlouhodobý vývoj bytového fondu ukazuje, že neustále narůstá podíl neobydlených bytů, tj. dle metodiky sčítání těch bytů, ve kterých není hlášena žádná osoba k trvalému (či dlouhodobému) pobytu. V průběhu třicetiletého období se podíl neobydlených bytů v pardubickém okrese zvýšil z 2,4 % na 11,1 %. Z celkového počtu neobydlených bytů bylo k datu sčítání bytů v rodinných, v bytových a 197 v ostatních domech. K přírůstku neobydlených bytů od roku 1991 ( o 2 586) došlo nejen ve struktuře rodinných, ale především bytových domů (využívání bytů k nebytovým účelům, podnikání, přechodné bydlení). V souvislosti s tím se od minulého sčítání více než ztrojnásobil (z 848 na 2 850) počet neobydlených bytů v trvale obydlených domech. V počtu neobydlených bytů v neobydlených (zejména rodinných) domech k tak výraznému navýšení nedošlo (z na 4 746). Na vyšším počtu zjištěných neobydlených bytů v rodinných domech se částečně podílelo i v kapitole 4.1 zmiňované chybné zařazení domů s neobydlenými byty sloužícími k rekreaci mezi rekreační chalupy vyčleněné z bytového fondu při sčítání v roce Z hlediska důvodu neobydlenosti představovaly v roce 2001 nejpočetnější skupinu byty sloužící k rekreaci (25,2 % všech neobydlených bytů) vyskytující se v převážné většině ve starších rodinných domech na venkově. Druhou nejčastější příčinou neobydlenosti (typickou především v městských bytových domech) bylo užívání bytů k přechodnému bydlení (23,7 %; bytů). Dle institutu trvalého pobytu, ze kterého sčítání vychází, jsou tyto byty zařazeny mezi neobydlené. Nejedná se však o skutečně volné byty umožňující případné nastěhování nových uživatelů. Nezpůsobilost k bydlení byla příčinou neobydlenosti u 11,2 % bytů, byty v přestavbě tvořily podíl 7,8 %. Méně zastoupeny (v rozsahu tří až čtyř procent) byly byty neobydlené po kolaudaci, z důvodu změny uživatele nebo byty v pozůstalostním či soudním řízení. Poměrně početnou skupinu představovaly byty s jiným nebo nezjištěným důvodem neobydlenosti (22,1 %). Pokud jde o strukturu bytového fondu z hlediska obydlenosti, má okres Pardubice (zejména díky krajskému městu) specifické postavení mezi okresy v kraji. Podíl neobydlených bytů je zde nejnižší, výrazně více jsou zastoupeny přechodně obydlené byty a mnohem méně neobydlené byty sloužící k rekreaci. Mezi městy byl zaznamenán nejnižší podíl neobydlených bytů ve Chvaleticích (6,3 %) a Pardubicích (6,9 %). Z ostatních obcí je předstihly pouze Malé Výkleky (5,5 %) a Rybitví (5,8 %). Naopak relativně nejvíce neobydlených bytů z měst měly Dašice (16,5 %) a Sezemice (16,1 %). Zdaleka však nedosáhly podílu některých venkovských obcí, jako např. Litošic (53,8 %), Labských Chrčic (45,0 %) či Hlavečníku (44,5 %). 4.4 Charakteristika trvale obydlených bytů Na celkovém počtu trvale obydlených bytů se podílejí byty v rodinných domech 44 % a ve městech v průměru 29 %, což jsou nejnižší procentní podíly mezi okresy v Pardubickém kraji. Je to dáno především tím, že více než polovina trvale obydlených bytů okresu je ve městě Pardubice, kde jsou byty v rodinných domech zastoupeny nejméně ze všech obcí (pouze 21,8 %). Druhý nejnižší podíl bytů v rodinných domech mezi obcemi (26,8 %) byl zaznamenán ve městě Chvaletice. Naproti tomu u měst Dašice, Sezemice a Holice počet bytů v rodinných domech výrazně převyšuje polovinu všech bytů. V 31 obcích byl bytový fond tvořen pouze byty v rodinných domech. Z celkového počtu bytů v rodinných domech jich v roce 2001 bylo v samostatně stojících rodinných domech, ve dvojdomcích a v řadových rodinných domech. Početnější skupinu tvoří byty v bytových domech, kterých bylo sečteno a na všech bytech se podílely 55,4 %, ve městech v průměru 70,4 %. Kromě Pardubic a Chvaletic, kde podíl bytů v bytových domech přesahuje sedmdesát procent, je také vyšší (mírně nadpoloviční) podíl v Rybitví a Přelouči. Ve 42 obcích nejsou žádné byty v bytových domech. 38 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

39 Z výsledků sčítání vyplývá, že 46,7 % všech trvale obydlených bytů okresu bylo v domech ve vlastnictví soukromých fyzických osob. Nejčastěji se jednalo o byty v rodinných domech (97,2 %), v bytových domech šlo pouze o 6,8 % bytů. Byty v domech vlastněných obcí či státem se na bytovém fondu okresu podílely 16,8 % a byty stavebních bytových družstev 16,4 %. Oba případy vlastnictví měly převahu mezi byty v bytových domech (28,9 %; 29,5 %). Početnější skupinou byly také byty v domech s kombinací vlastníků (14,3 %), opět s častějším zastoupením u bytových domů (25,5 %). Menší podíl zaujímaly byty ve vlastnictví právnické osoby založené za účelem privatizace domu (3,3 %) a ostatních právnických osob (2,3 %). Z hlediska právního důvodu užívání bytu mají převahu byty ve vlastním domě (36,7 %), z toho nejvíce u rodinných domů (82,7 % bytů v rodinných domech). Druhou nejvýznamnější kategorii tvoří nájemní byty (25,2 %) představující nejčastější formu užívání u bytů v bytových domech (41,9 %) i ostatních domech (64,0 %). Byty členů SBD tvoří 16,5 % bytového fondu okresu a ve struktuře bytových domů jsou po nájemních bytech druhou nejrozšířenější formou užívání (29,7 %). V osobním vlastnictví (vlastník bytu samostatně veden v katastru nemovitostí) bylo k datu sčítání 12,3 % všech trvale obydlených bytů v okrese. Tento typ užívání zaujímal u bytových domů 22,2 % bytů, u rodinných domů jej nebylo dle metodiky sčítání možné uvádět (viz byty ve vlastním domě). Kromě bytů ve vlastním domě a v osobním vlastnictví se byty v ostatním bezplatném užívání podílely na bytovém fondu okresu 5,2 %, u rodinných domů v 11,6 % případů. Byty člena družstva nájemců založeného v průběhu privatizace představovaly 2,0 % bytového fondu okresu. Při posuzování vývoje stáří bytového fondu podle období výstavby domů pro bydlení je třeba vzít v úvahu vliv metodické změny, v důsledku které se při sčítání v roce 2001 zohledňovala také rekonstrukce domů. Struktura bytů podle období výstavby domů zjištěná při sčítání v roce 1991 je tedy odlišná od struktury podle období výstavby nebo rekonstrukce v roce Nejstarší byty v domech postavených do roku 1919 zaujímají 6,6 % bytového fondu v okrese, přičemž typičtější jsou v rodinných domech (13,0 %) než v bytových domech (1,3 %). Byty v domech s obdobím výstavby (rekonstrukce) v letech (11,8 %) mají rovněž výraznější zastoupení ve struktuře rodinných domů (18,5 %). Bytový fond v domech z let (31,6 % trvale obydlený bytů) je naopak četnější v bytových domech (38,5 %). Rovněž u bytů z období (25,6 %) a (15, 0 %) převažují ty, které byly postaveny v bytových domech. Byty v domech postavených či rekonstruovaných v období se na bytovém fondu okresu podílejí 8,7 %, v tomto případě s vyšším zastoupením u rodinných domů (10,2 %) než u bytových domů (7,3 %). Průměrné stáří trvale obydlených bytů v okrese bylo 37,6 let (nejméně z okresů v kraji). Stáří bytového fondu je značně rozdílné mezi obcemi. Zatímco v Barchově, Holotíně a Jedousově zaujímají více než třetinu bytového fondu (39,7 %; 38,9 %; 34,0 %) byty v domech postavených do roku 1919, v Rybitví, Chvaleticích, Vyšehněvicích a Čeperce to nejsou ani tři procenta. Zejména díky výstavbě nových rodinných domů se mezi obce s nejvyšším zastoupením bytů z let řadí Býšť (30,2 %), Sezemice (26,5 %) a Horní Jelení (24,3 %). Po Sezemicích druhý nejvyšší podíl bytů postavených či zrekonstruovaných v letech mezi městy byl zaznamenán v Lázních Bohdaneč (22,7 %). Tab. 17 Struktura trvale obydlených bytů podle stáří domu v % ve městech a v ostatních obcích Trvale obydlené byty Podíl bytů v % s obdobím výstavby (rekonstrukce) domu do roku Celkem ,6 11,8 31,6 40,6 8,7 v tom: města ,4 11,3 33,7 41,9 8,1 Dašice ,0 10,3 22,8 35,7 8,6 Holice ,0 13,5 26,0 41,6 9,4 Chvaletice ,3 1,4 53,0 33,4 10,8 Lázně Bohdaneč ,2 11,7 19,2 38,8 22,7 Pardubice ,4 11,7 35,6 41,6 7,0 Přelouč ,8 9,6 22,8 53,8 7,7 Sezemice ,2 10,8 17,5 30,4 26,5 ostatní obce ,1 13,2 25,4 36,8 10,2 Dlouhodobé postupné zlepšování prostorové úrovně bydlení je patrné z vývoje velikosti bytů vyjádřené průměrnou obytnou plochou a počtem obytných místností na jeden byt. Jestliže při sčítání v roce 1970 činila průměrná obytná plocha bytu v okrese Pardubice 39,4 m 2, o třicet let později to bylo 50,0 m 2. Oproti roku 1991 došlo ke zvýšení o 3,5 m 2 na byt. Srovnatelnost s minulým sčítáním je však částečně omezena změnou v zahrnování obytných místností s plochou 4 7,9 m 2, které byly v roce 1991 součástí ostatních (ne obytných) prostor bytu. SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 39

40 Vyšší průměrné plochy mají byty v rodinných domech (63,1 m 2 ) ve srovnání s bytovými domy (39,6 m 2 ). Z územního pohledu jsou tedy na venkově v průměru prostornější byty než ve městech. Nejvíce bytů (25,1 %) patřilo při sčítání do velikostní skupiny s obytnou plochou 40,0 49,9 m 2, což byla zároveň nejčastěji zastoupená skupina u bytů v bytových domech. V rodinných domech tvořily největší podíl byty o velikosti 50,0 59,9 m 2 obytné plochy. Vzhledem k tomu, že ve struktuře bytového fondu jsou oproti ostatním okresům v kraji méně zastoupeny rodinné domy, je průměrná obytná plocha na jeden trvale obydlený byt na Pardubicku nejnižší. Celková plocha jednoho bytu činila v průměru 76,7 m 2 (v roce ,3 m 2 ), v rodinných domech 96,3 m 2 a v bytových domech 61,2 m 2. Průměrný počet obytných místností s plochou 8 a více m 2 na jeden byt se dlouhodobě mírně zvyšoval, přičemž nejnižší přírůstek byl zaznamenán mezi sčítáními v letech : z 2,75 na 2,79. U bytů v rodinných domech jsou u tohoto ukazatele, obdobně jako v případě průměrné plochy, dosahovány oproti bytovým domům (2,37) vyšší hodnoty (3,32). Ve struktuře bytů podle počtu pokojů se od roku 1991 snížil podíl bytů s jednou obytnou místností ze 14,3 % na 12,8 %. Pokleslo také zastoupení dvoupokojových bytů z 27,9 % na 26,7 %. Přibylo naopak bytů se třemi pokoji (z 37,9 % na 39,6 %), mírně stoupl i podíl čtyřpokojových bytů (z 11,6 % na 11,9 %). Byty s pěti a více pokoji zaujímaly k datu sčítání 8,0 % bytového fondu okresu (o 0,3 procentního bodu méně než v roce 1991). Vyšší pokojovost bytů v rodinných domech lze doložit také porovnáním podílu čtyř a více pokojových bytů: 38,7 % v rodinných oproti 5,1 % v bytových domech. Podle způsobu vytápění a rozsahu základního příslušenství byly všechny trvale obydlené byty rozděleny do čtyř kategorií, jejichž bližší vymezení je uvedeno v metodických vysvětlivkách. Tato kategorizace umožňuje souhrnně charakterizovat kvalitu bytového fondu z hlediska technické vybavenosti. Kromě metodických změn popsaných v úvodní části publikace se na neustále narůstajícím podílu bytů první kategorie podílely zejména tyto faktory: nová výstavba bytů s kvalitním vybavením, rekonstrukce domů spojená s modernizací stávajícího bytového fondu, přesun části starší venkovské zástavby rodinných domů s nedostatečným technickým vybavením mezi neobydlené domy. Podle výsledků sčítání mělo 91,7 % trvale obydlených bytů v okrese technické vybavení odpovídající I. kategorii, což je o 6,3 procentního bodu nad krajským průměrem. Nižší podíl bytů I. kategorie v rodinných domech (84,8 %) oproti bytovým domům (97,3 %) je dán více zastoupeným starším bytovým fondem s horší úrovní technické vybavenosti. Do II. kategorie se zařadilo 5,2 % bytů a do III. kategorie 1,5 % bytů. Ve IV. kategorii (zcela bez základního příslušenství a ústředního topení) bylo 0,9 % (530) bytů, ve kterých žilo 917 obyvatel. Zatímco v rodinných domech tvořily byty III. a IV. kategorie podíl 4,9 %, v bytových domech to bylo pouze 0,3 %. Díky vysokému zastoupení bytových domů měly byty I. kategorie nejvyšší podíl mezi obcemi ve Chvaleticích (96,6 %) a v Pardubicích (96,5 %), na druhé straně méně než polovinu bytového fondu představovaly v Litošicích (32,4 %) a Selmicích (37,3 %). Tab. 18 Technické vybavení trvale obydlených bytů ve městech a v ostatních obcích plyn zaveden do bytu vodovod v bytě Podíl trvale obydlených bytů s vybavením v % přípojení na veřejnou kanalizační síť ústřední, etážové topení vlastní koupelna, sprchový kout vlastní splachovací záchod ze zdroje mimo dům teplá voda z plynového, elektrického ohřívače Celkem 76,6 98,7 77,6 85,0 97,2 96,1 41,1 51,5 v tom: města 81,9 99,2 92,4 88,0 98,0 97,8 54,7 40,1 Dašice 65,1 97,9 43,1 74,7 94,0 91,7 1,6 85,6 Holice 63,8 98,7 84,7 81,6 96,0 94,3 6,0 83,6 Chvaletice 55,3 99,8 96,1 75,3 99,8 99,0 40,7 54,4 Lázně Bohdaneč 52,2 99,2 56,8 90,6 96,2 96,0 26,3 66,4 Pardubice 85,7 99,2 96,1 89,7 98,4 98,4 63,8 32,0 Přelouč 76,0 98,9 86,1 79,9 96,7 96,7 31,5 60,0 Sezemice 81,2 98,4 64,9 86,3 95,3 91,1 0,2 89,2 ostatní obce 60,8 97,3 33,8 76,4 94,7 91,2 0,7 85,4 V zájmu zlepšení čistoty ovzduší se díky rozvoji plynofikace zejména u venkovských obcí zvýšil podíl bytů vybavených plynem oproti roku 1991 z 55,9 % na 76,6 %. Vodovod byl zaveden do 98,7 % bytů (o 1,3 procentního bodu více než při minulém sčítání). Ze 71,4 % na 77,6 % se zvýšilo zastoupení bytů napojených na kanalizační síť, a to především zásluhou bytů ve městech. Zatímco v bytových domech je na tuto síť napojeno 98 z každých 100 bytů, v rodinných domech je to 53 ze 100 a 45 ze 100 bytů v rodinných domech využívá žumpu či jímku. O pět procentních bodů na 85 % vzrostl podíl bytů využívajících ústřední 40 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

41 (dálkové) nebo etážové topení. Naproti tomu zastoupení bytů vytápěných kamny kleslo od roku 1991 z 19,2 % v průběhu deseti let na 12,3 %. Vlastní koupelnou či sprchovým koutem disponovalo 97,2 % bytů (v rodinných domech 95 % bytů) a vlastním splachovacím záchodem 96,1 % bytů. V obou případech šlo o navýšení oproti roku 1991 o 3 procentní body. Zásobování teplou vodou z elektrického nebo plynového ohřívače je zajištěno v polovině bytů, přičemž rozšířenější je elektrický ohřev vody (30,3 % bytů) než ohřev plynem (21,2 %). Ze zdroje mimo dům se teplá voda přivádí do 41,1 % bytů. Tento způsob je nejobvyklejší ve městech, v Pardubicích jej využívá 63,8 % bytů. Ve všech uvedených ukazatelích byla v průměru vyšší vybavenost ve městech než na venkově, územní rozdíly se však v tomto ohledu postupně stírají. O zlepšení v této oblasti svědčí i pokles procentního zastoupení nevybavených bytů. Mezi sčítáními v letech se snížil podíl bytů bez vodovodu z 1,5 % (884 bytů) na 0,5 % (309 bytů), bez splachovacího záchodu z 5,5 % (3 236 bytů) na 2,5 % (1 486 bytů) a bez koupelny či sprchového koutu ze 4,6 % (2 677 bytů) na 1,7 % (1 016 bytů). 4.5 Úroveň bydlení Úroveň bydlení charakterizovaná velikostí bytů či jejich technickou vybaveností byla zčásti popsána již v předchozí kapitole. Pro získání komplexnějšího pohledu na úroveň bydlení je však třeba zkoumat získané údaje o bytech ve vztahu k počtu osob a domácností, které v nich bydlí. K základním poměrovým ukazatelům určujícím úroveň bydlení z tohoto hlediska patří počet osob na jeden byt nebo na obytnou místnost, obytná plocha na jednu osobu a počet cenzových domácností na jeden byt. Pro hodnocení jejich vývoje je třeba se zaměřit na změny v základních ukazatelích, z jejichž hodnot jsou propočítány: přírůstek (úbytek) v okrese Pardubice v období počet trvale obydlených bytů: 3,8 % počet osob bydlících v bytech: - 1,9 % počet obyt. místností s plochou 8 a více m 2 : 4,3 % počet cenzových domácností v bytech: 5,5 % obytná plocha bytů: 10,5 % Z uvedeného přehledu je patrný diferencovaný vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení. Vlivem pomalejšího tempa růstu počtu osob bydlících v bytech než počtu bytů dochází trvale k poklesu hodnoty poměrového ukazatele počet osob na jeden byt. Tento trend se projevil již mezi sčítáními v letech V 80. letech se počet osob bydlících v bytech začal dokonce snižovat a vlivem ještě výraznějšího poklesu v 90. letech (-1,9 %) se průměrný počet osob připadajících na jeden byt snížil od minulého sčítání z 2,78 na 2,62, což představuje nejnižší hodnotu mezi okresy v Pardubickém kraji. Více osob na jeden byt připadalo v roce 2001 v rodinných domech (2,81) ve srovnání s bytovými domy (2,47). V průměru větší zalidněnost byla zaznamenána u bytů v domech postavených či rekonstruovaných v posledních třiceti letech, z toho největší v období (2,98 osob na byt). V domech postavených do roku 1899 činila hodnota tohoto ukazatele jen 2,38. Zatímco na každých 100 bytů první kategorie připadalo průměrně 266 osob, u bytů čtvrté kategorie to bylo 173 osob. Zalidněnost bytů roste s rostoucím počtem pokojů. Jestliže v pěti a vícepokojových bytech žilo průměrně 3,66 osob na jeden byt, v bytech s jednou obytnou místností to bylo 1,62 osob. Značný rozdíl hodnoty sledovaného ukazatele je patrný v závislosti na počtu cenzových domácností bydlících v bytě. V bytech s jednou cenzovou domácností bylo sečteno v průměru 2,44 osob, v bytech se dvěma a více cenzovými domácnostmi 4,34 osob. Z hlediska právního důvodu užívání bytu připadalo nejvíce osob na jeden byt (2,91) ve vlastním domě. V průměru více osob žilo v bytech s ekonomicky aktivním uživatelem (3,03) než s uživatelem neaktivním (1,93). Rozdíly v zalidněnosti bytů (dané zejména strukturou bytového fondu i věkovou strukturou obyvatel a atraktivitou dané oblasti) jsou patrné také mezi obcemi. Nejnižší průměrný počet osob na byt v Holotíně (2,11) a Urbanicích (2,31) je důsledkem vyššího zastoupení starších obyvatel žijících často samostatně v rodinných domech. Na druhé straně v obcích s mladším obyvatelstvem jsou byty zalidněny více, nejvíce ve Strašově (3,49) a Jeníkovicích (3,35). Kromě Pardubic (2,50) a Chvaletic (2,62) se průměrný počet osob na byt ve městech dostal nad okresní průměr, což souvisí zejména s odlišným podílem bytů v rodinných a bytových domech ve struktuře bytového fondu. Dalším z ukazatelů úrovně bydlení je počet osob připadajících na jednu obytnou místnost s plochou 8 a více m 2. Vlivem úbytku počtu osob v bytech i při neustále klesajícím přírůstku počtu obytných místností (v posledním desetiletí 4,3 %) se hodnota tohoto ukazatele dostala v okrese při posledním sčítání poprvé v dlouhodobém vývoji pod jednu osobu na obytnou místnost: z 1,01 v roce 1991 na 0,95. Vzhledem k tomu, že v bytových domech mají byty v průměru méně obytných místností, připadá zde na jednu obytnou místnost více osob (1,05) než u rodinných domů (0,86). Z hlediska stáří domovního fondu byl nejvyšší počet osob na obytnou místnost zaznamenán u bytů v domech postavených či rekonstruovaných SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 41

42 v letech (1,01) a nejmenší počet u staré zástavby vzniklé do roku 1899 (0,89). Počet osob na obytnou místnost klesá s rostoucím počtem pokojů. U jednopokojových bytů dosáhla hodnota tohoto ukazatele 1,62, zatímco u pěti a vícepokojových bytů 0,68. V bytech s jednou cenzovou domácností bylo sečteno v průměru 0,90 osob na obytnou místnost, v bytech se dvěma a více cenzovými domácnostmi 1,31 osob. Nejvíce osob na obytnou místnost z hlediska právního důvodu užívání připadalo v nájemních bytech (1,14). V bytech s ekonomicky aktivním uživatelem činila hodnota sledovaného ukazatele 1,04, u bytů s ekonomicky neaktivním uživatelem to bylo 0,76. Ve městech připadá v průměru více osob na obytnou místnost než na venkově, nejvíce pak ve Chvaleticích (1,07), což souvisí s tím, že čtvrtina domovního fondu je zde tvořena bytovými domy. V dalších šesti obcích okresu byl zjištěn počet osob na obytnou místnost vyšší než 1. Nejmenší hodnota mezi městy v Sezemicích (0,89), odpovídající průměrné úrovni ukazatele ve venkovských obcích, je dána především výrazným zastoupením bytů v rodinných domech. Tab. 19 Charakteristika trvale obydlených bytů a úrovně bydlení ve městech a v ostatních obcích Obytná plocha v m 2 na 1 byt Obytných místností nad 8 m 2 na 1 byt Obytná plocha v m 2 na 1 osobu Počet osob na 1 obytnou místnost Celkem 46,5 50,0 2,75 2,79 16,8 18,9 1,01 0,95 v tom: města 43,5 46,4 2,61 2,64 15,9 18,1 1,05 0,97 Dašice 53,6 57,4 3,02 3,04 18,3 19,9 0,97 0,95 Holice 51,6 56,2 2,95 3,05 18,3 20,5 0,95 0,90 Chvaletice 39,0 40,2 2,51 2,46 13,9 15,3 1,12 1,07 Lázně Bohdaneč 57,9 56,2 3,29 2,99 19,5 19,8 0,90 0,95 Pardubice 42,0 44,8 2,54 2,57 15,6 17,8 1,06 0,98 Přelouč 47,6 50,5 2,81 2,81 16,2 18,3 1,05 0,98 Sezemice 54,6 57,8 3,11 3,11 18,9 20,9 0,93 0,89 ostatní obce 55,5 60,8 3,15 3,23 19,1 21,1 0,92 0,89 Při neustále rostoucí obytné ploše všech bytů (v období o 10,5 %) a poklesu počtu osob v bytech se dlouhodobě zvyšuje hodnota dalšího ukazatele úrovně bydlení obytná plocha na osobu. Od minulého sčítání v okrese vzrostla z 16,8 m 2 na 18,9 m 2. Vyšší obytná plocha na osobu u bytů v rodinných domech (22,2 m 2 ) než v bytových domech (15,9 m 2 ) je dána mnohem větší obytnou plochou bytů v rodinných domech, a to i přes jejich větší zalidněnost. Ve třetině bytů v rodinných domech dosáhla obytná plocha na osobu hodnoty 30 m 2 a více, v bytových domech byla nejvíce zastoupena skupina 14,0 17,9 m 2. V průměru nejvíce metrů obytné plochy připadalo na osoby žijící v domech postavených do roku 1899 (22,2 m 2 ). Naproti tomu u domů pocházejících z období to bylo 17,8 m 2 na osobu. Obytná plocha na osobu roste s velikostí bytů. U jednopokojových bytů měla k dispozici jedna osoba v průměru 13,3 m 2, v pěti a vícepokojových bytech to bylo 26,4 m 2. V bytech obývaných jednou cenzovou domácností je charakteristická vyšší obytná plocha na osobu (19,8 m 2 ) než v bytech se dvěma a více cenzovými domácnostmi (13,9 m 2 ). Nejvyšší hodnoty sledovaného ukazatele z hlediska právního důvodu užívání bytu byly zjištěny u bytů ve vlastním domě (22,4 m 2 ) a v ostatním bezplatném užívání (23,0 m 2 ), což jsou typické formy užívání bytů v rodinných domech. Větší obytnou plochou na osobu se vyznačují byty s ekonomicky neaktivním uživatelem (23,3 m 2 ) na rozdíl od bytů s uživatelem ekonomicky aktivním (17,3 m 2 ). Z měst pardubického okresu přesáhla obytná plocha na osobu okresní průměr v Sezemicích, Holicích, Dašicích a Lázních Bohdaneč, tedy ve městech s více než devadesátiprocentním zastoupením rodinných domů v domovním fondu. Pod průměrem okresu byla obytná plocha na osobu v jedenácti obcích včetně měst Chvaletice, Pardubice a Přelouč. V souvislosti s vysokým podílem bytových domů s méně prostornými byty připadalo nejméně obytné plochy na osobu mezi všemi obcemi okresu ve městě Chvaletice (15,3 m 2 ). Vlivem pomalejšího růstu počtu trvale obydlených bytů než cenzových domácností v nich bydlících se zvýšila hodnota poměrového ukazatele úrovně bydlení počet cenzových domácností na byt v letech z 1,09 na 1,11. Tento zcela opačný trend oproti rokům byl způsoben především posílením počtu domácností jednotlivců a neúplných rodin. Častější soužití více domácností je typické v rodinných domech, kde na 100 bytů připadalo v roce 2001 v průměru 114 cenzových domácností, v bytových domech to bylo 108 domácností. Zatímco v rodinných domech byl počet cenzových domácností na byt nejvyšší u bytů první kategorie, v bytových domech žilo společně nejvíce domácností v bytech čtvrté kategorie. Hodnota ukazatele logicky roste s počtem pokojů. V bytech s jednou obytnou místností činila 1,05, v pěti a vícepokojových bytech 1,27. Společné bydlení více domácností je typičtější u bytů s ekonomicky aktivním uživatelem (1,12) než s ekonomicky neaktivním (1,09). 42 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

43 V souvislosti s výše uvedeným vývojem vzrostl podíl bytů obydlených dvěma a více cenzovými domácnostmi od roku 1991 o 1,3 procentního bodu na 9,8 % (v rodinných domech na 12,6 % a v bytových na 7,6 %). V bytech obývaných jednou domácností žijí nejčastěji dvě osoby, v bytech s více domácnostmi čtyři osoby. Z hlediska obytné plochy na osobu jsou ve struktuře bytů s jednou cenzovou domácností nejvíce zastoupeny byty s 30 a více m 2 (zejména díky rodinným domům, v bytových domech je nejběžnější skupina s 14,0 17,9 m 2 ). U bytů se dvěma a více domácnostmi připadá nejčastěji na osobu 10,0 13,9 m 2 obytné plochy. Další související informace lze nalézt v samostatné kapitole o domácnostech. Popsaný vývoj hodnot poměrových ukazatelů ukázal, že od roku 1991 došlo k dalšímu mírnému zlepšení úrovně bydlení ve struktuře bytového fondu pardubického okresu. Na každých 100 bytů připadalo v roce 2001 o 16 osob méně než před deseti lety, na každých 100 obytných místností o 6 osob méně a na každou osobu v průměru o 2,1 m 2 více obytné plochy. Odlišná úroveň bydlení byla opět prokázána u bytů v rodinných a bytových domech. Jejich lišící se zastoupení ve struktuře bytového fondu se promítlo v rozdílné úrovni bydlení ve městech a na venkově. 4.6 Bydlení mimo byty a v zařízeních Podle způsobu bydlení se osoby s trvalým či dlouhodobým pobytem rozdělují na základě metodiky sčítání do tří kategorií: osoby v bytech, v zařízeních (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.) a mimo byty a zařízení. Zatímco počet osob bydlících v bytech se od sčítání v roce 1991 v okrese snížil o na (98,8 % všech obyvatel okresu), počet osob sečtených v zařízeních naopak vzrostl o 251 na 936 (0,6 % všech obyvatel okresu). Na tomto přírůstku se podílel především vyšší počet obyvatel sečtených ve svobodárnách, ubytovnách, ústavech pro tělesně a mentálně postižené a v domovech důchodců. Uvedené kategorie zároveň tvoří mezi osobami bydlícími v zařízeních procentně nejvyšší podíl. Ženy převažují nejen ve struktuře osob bydlících v bytech (51,4 %), ale zejména mezi obyvateli zařízení (58,1 %). To je dáno především tím, že nejpočetnější skupinu osob sečtených v zařízeních tvoří trvale bydlící v domovech a penzionech pro důchodce (593 osob a 63,4 % všech obyvatel zařízení), kde jsou ženy vzhledem k jejich vyššímu průměrnému věku více zastoupeny než muži. Nejvyšší podíl obyvatel v zařízeních na všech obyvatelích mezi obcemi byl zjištěn v Rábech (15,6 %; ústav sociální péče). Na druhém místě s 2,4 % se umístila Přelouč a na třetím s 0,7 % město Pardubice, ve kterém žije více než polovina z okresního počtu osob v zařízeních. Obyvatelé v zařízení byli sečteni ještě v Kladrubech nad Labem (0,6 % obyvatel), Chvaleticích (0,3 %) a Holicích (0,1 %). Počet osob žijících mimo byty a zařízení se od minulého sčítání zvýšil z 330 na 1 062, tedy více než třikrát. Na obyvatelstvu okresu se tyto osoby v roce 2001 podílely 0,7 % (0,2 % v roce 1991), což představuje nejvyšší podíl mezi okresy v Pardubickém kraji. Na rozdíl od obyvatel bydlících v bytech či zařízeních byli mezi osobami žijícími mimo byty a zařízení zastoupeni více muži (52,5 %) než ženy. Ve 42 obcích okresu byla sečtena alespoň jedna osoba bydlící mimo byt či zařízení. Nejvyšší absolutní počet těchto obyvatel žil v Pardubicích (715), Přelouči (77) a Chvaleticích (39). Více než dvacet osob bylo sečteno mimo byt nebo zařízení také v Lázních Bohdaneč, Holicích a Rybitví. K obcím s nejvyšším (více než dvouprocentním) zastoupením uvedených osob na všech obyvatelích patřil Neratov (5,0 %; 5 osob), Kunětice (3,1 %; 8 osob), Třebosice (2,6 %; 4 osoby) a Choltice (2,1 %; 19 osob). Osoby žijící mimo byty a zařízení lze podle druhu objektu, ve kterém byly sečteny, rozdělit do dvou kategorií: bydlící mimo byty v obytných domech (např. nouzové ubytování v nebytovém prostoru rodinného či bytového domu) a bydlící v objektech mimo bytový fond (např. v rekreační chatě či chalupě vyčleněné z bytového fondu). V první jmenované (a mnohem početnější) kategorii došlo od roku 1991 k přírůstku počtu osob ze 177 na Kromě ekonomických důvodů, které se podílely na tomto navýšení, je třeba zmínit i důvody administrativní. Podle metodiky musely být osoby sečteny v místě, kde byly hlášeny k trvalému pobytu. Od minulého sčítání však přibylo obyvatel, kteří v místě trvalého pobytu dlouhodobě nepobývají (po svém přestěhování trvalý pobyt dosud úředně nezměnili). Ne ve všech případech ale bylo možné při sčítání tyto obyvatele zařadit v místě trvalého bydliště do konkrétního bytu, a tudíž museli být někteří z nich sečteni v domech pro bydlení mimo bytový fond. Ve druhé výše uvedené kategorii došlo oproti roku 1991 naopak k úbytku počtu obyvatel ze 153 na 50. Z toho v rekreačních chatách či chalupách vyčleněných z bytového fondu bylo v roce 2001 sečteno 31 osob a v nouzovém obydlí 19 osob. Počet cenzových domácností bydlících mimo byty vzrostl v okrese od roku 1991 z 245 na 659 a jejich procentní zastoupení na všech cenzových domácnostech se zvýšilo z 0,38 % na 0,97 %. Nejčastější formou ubytování těchto domácností bylo nouzové obydlí v obytných domech nebo objektech mimo bytový fond (640 domácností, z toho 421 jednotlivců), 19 domácností bydlelo v době sčítání v rekreační chatě či chalupě vyčleněné z bytového fondu. U osob v zařízeních se údaje o domácnostech nezpracovávaly. SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 43

44 5. Závěr Díky údajům zjištěným při sčítání bylo možné v řadě oblastech popsat vývoj základních ukazatelů a provést mnohá srovnání. Přitom se potvrdilo zcela specifické postavení okresu Pardubice v Pardubickém kraji. Rozlohou 889 km 2 je nejmenším okresem v kraji, hustota zalidnění 181,1 obyvatel na km 2 je však nejvyšší. To je dáno vysokou koncentrací obyvatel do měst, zejména do Pardubic, kde žije více než polovina obyvatel okresu. Počtem obyvatel se pardubický okres řadí k nejlidnatějším. Proti roku 1991 klesl počet osob o 2 134, v jiném okrese Pardubického kraje nebyl takový úbytek zaznamenán. Klesl zejména podíl obyvatel v největších městech, v důsledku nízkého počtu přistěhovalých a živě narozených se od roku 1993 trvale snižuje stav populace v krajském městě. Ve věkové struktuře obyvatel okresu se projevuje všeobecný trend stárnutí. Podíl dětí do 14 let se z 20 % v roce 1991 snížil během deseti let na 15 %, což je nejnižší procentní zastoupení nejmladší základní věkové skupiny mezi okresy v kraji. Nižší porodnost a úmrtnost se projevila na zvýšení průměrného věku obyvatel okresu na 39,5 roku, který je v kraji nejvyšší. Velké změny nastaly ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu. Výrazně se snížilo zastoupení ženatých a vdaných, mírně poklesl podíl ovdovělých. Naopak nejvíce přibylo svobodných (přesto nejnižší podíl v kraji) a rozvedených (nejvyšší podíl v kraji). Složení obyvatel podle národnosti je do značné míry ovlivněno polohou okresu ve vnitrozemí České republiky. Podíl osob, které se při sčítání přihlásily k české národnosti (96,3 %), zde výrazně převyšuje republikový průměr (90,4 %). Pardubický okres se řadí k územím se značnou převahou obyvatel bez náboženského vyznání. Od roku 1991 kleslo procentní zastoupení věřících z 33,8 % na 23,1 % a je výrazně pod úrovní ostatních okresů v kraji. Vzdělanostní úroveň obyvatel se neustále zvyšuje. S podílem 9,2 % vysokoškoláků a 26,8 % obyvatel s úplným středním vzděláním zakončeným maturitou na populaci patnáctiletých a starších je okres Pardubice na prvním místě mezi okresy Pardubického kraje. V celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel byl v okrese Pardubice k datu sčítání nejvyšší podíl pracujících ze všech okresů v kraji a zároveň nejnižší podíl nezaměstnaných. Díky relativně dobrým možnostem pracovního uplatnění patří pardubický okres k územím s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti i v rámci celé republiky. I zde se však projevuje postupný pokles intenzity ekonomické aktivity. V souvislosti s transformací ekonomiky po roce 1989 došlo k dalšímu snížení podílu osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu a v zemědělství. Zastoupení ekonomicky aktivních v těchto odvětvích je mezi okresy v kraji nejnižší. Převažuje naopak zaměstnanost v obchodě, službách, peněžnictví, pojišťovnictví a veřejné správě. Procentně nejméně osob z okresů Pardubického kraje zde vyjíždí denně za prací mimo obec trvalého pobytu, poměrně více je zastoupena denní vyjížďka s dobou cesty nad 60 minut. Výrazné změny nastaly v letech ve struktuře cenzových domácností. Ještě více byla posílena skupina domácností jednotlivců a neúplných rodin, které v pardubickém okrese zaujímají nejvyšší podíl na všech domácnostech ve srovnání s ostatními okresy. V návaznosti na to se snížil průměrný počet členů cenzové domácnosti na 2,36 osob (nejméně z okresů v kraji). Vlivem rychleji rostoucího počtu cenzových domácností než trvale obydlených bytů vzrostl podíl bytových domácností tvořených dvěma a více cenzovými domácnostmi téměř na deset procent. U bytových domácností byla zjištěna v rámci kraje nejvyšší vybavenost osobními počítači (včetně napojení na internet), mobilním telefonem využívaným v kombinaci s pevnou telefonní linkou i relativně nejvyšší možnost členů domácnosti užívat rekreační objekt. Od roku 1991 přibylo do domovního fondu okresu domů k bydlení, což představuje po svitavském okrese druhý nejvyšší přírůstek v kraji. Vzrostl nejen počet trvale obydlených, ale zejména neobydlených domů, které se na celkovém počtu domů podílejí 15,2 %. Přesto je tento podíl mezi okresy Pardubického kraje nejnižší, což je dáno především odlišnou strukturou domovního fondu. V ní jsou relativně více zastoupeny bytové domy typické nižší mírou neobydlenosti, nižším průměrným stářím i v průměru lepším technickým vybavením než rodinné domy. Průměrné stáří domovního fondu okresu (44 let) je v kraji druhé nejnižší po okresu Ústí nad Orlicí. Proti ostatním okresům byl zjištěn nejvyšší podíl domů vybavených plynem, připojených na veřejnou kanalizační síť či využívajících ústřední topení. Počet bytů vzrostl v okrese Pardubice od minulého sčítání o 7,5 % na Vyšší přírůstek byl zaznamenán u neobydlených bytů, které se na bytovém fondu okresu podílejí 11,1 %. Struktura bytového fondu okresu z hlediska obydlenosti je ovlivněna převahou bytů v bytových domech. Podíl neobydlených bytů je v kraji nejnižší, výrazně více jsou zastoupeny přechodně obydlené byty a mnohem méně neobydlené byty sloužící k rekreaci. Průměrné stáří trvale obydlených bytů 37,6 let svědčí o nejmladším bytovém fondu v kraji. Vzhledem k většímu zastoupení méně prostorných bytů v bytových domech se okres Pardubice dostává s průměrnou obytnou plochou 50 m 2 na jeden byt na poslední místo mezi okresy Pardubického kraje. Díky nejlepší technické vybavenosti tvoří byty I. kategorie procentně největší skupinu ve struktuře bytového fondu. 44 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

45 Z vývoje hodnot poměrových ukazatelů je patrné další mírné zlepšení úrovně bydlení. Vlivem úbytku počtu osob bydlících v bytech při rostoucím počtu bytů se od roku 1991 snížil průměrný počet osob na byt z 2,78 na 2,62, což představuje nejnižší hodnotu mezi okresy Pardubického kraje. Klesl také počet osob připadajících na obytnou místnost. Obytná plocha na osobu od minulého sčítání naopak vzrostla z 16,8 m 2 na 18,9 m 2. Osob bydlících mimo byty a zařízení bylo v roce 2001 sečteno v okrese a na celkovém počtu obyvatel se podílely 0,7 %, tj. o 0,2 procentního bodu nad krajským průměrem. * * * * Sčítání lidu, domů a bytů 2001 přineslo řadu poznatků o vývoji stavu a struktury osídlení, obyvatel, domácností, domovního a bytového fondu a úrovni bydlení. Díky rozsáhlému datovému materiálu získanému při sčítání lze provádět mnohá srovnání z časového i územního hlediska. Vzhledem k tomu, že v době přípravy této publikace ještě nebyly k dispozici všechny údaje ze SLDB 2001, byly v textové části popsány vzájemné souvislosti a tendence vývoje u nejzákladnějších ukazatelů. Z územního hlediska bylo nejčastěji použito porovnání číselných údajů ve městech a ostatních obcích. K hodnocení podle velikostních skupin obcí, jednotlivých obcí či jejich částí lze využít data v tabulkové příloze. Tyto tabulky obsahují řadu dalších podrobnějších údajů také na úrovni okresu. Data tříděná podle územních obvodů obcí s rozšířenou působností nebyla do okresní publikace zařazena, neboť tyto obvody nejsou plně skladebné do hranic okresů, a proto jim bude věnován prostor v krajské a další samostatné publikaci. Rovněž data o dojížďce do zaměstnání budou předmětem samostatné analýzy. SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 45

46 A.1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k Rok sčítání Území, struktura osídlení podle stavu v příslušném roce Rozloha (ha) Počet obcí z toho se statutem města podíl městského obyvatelstva (v %) 49,3 58,8 68,7 73,0 72,8 Podíl počtu obyvatel v obcích (v %): do 199 obyvatel 3,4 2,9 1,4 3,3 3,2 s obyvateli 30,5 24,7 18,0 15,2 17,0 s obyvateli 19,9 16,6 15,2 13,5 13,9 s a více obyvateli 46,1 55,9 65,3 68,0 65,9 Počet částí obcí Počet základních sídelních jednotek (dílů) x Hustota obyvatelstva (osoby/km 2 ) 156,3 168,7 184,1 183,5 181,1 Obyvatelstvo Obyvatelstvo muži ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0-14 let 25,2 21,2 23,1 20,3 15, let 58,9 60,7 60,8 61,7 64,8 60 a více let včetně nezjištěného věku 15,8 18,1 16,0 18,0 19,8 Průměrný věk 35,4 35,8 35,2 36,8 39,5 Podíl obyvatel vybraných národností (v %): česká 98,0 97,7 97,2 96,3 96,3 moravská. 1). 1). 1) 0,6 0,2 slezská. 1). 1). 1) 0,0 0,0 slovenská 1,4 1,8 2,3 2,0 1,3 polská 0,0 0,0 0,1 0,1 0,1 německá 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 romská. 2). 2). 2) 0,3 0,1 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): věřící... 33,8 23,1 bez vyznání... 49,4 69,9 nezjištěno... 16,8 7,0 Podíl obyv. ve věku 15 a více let podle ukonč. vzdělání (v %): základní (včetně neukončeného) 78,6 48,3 39,8 29,0 19,7 střední odborné bez maturity (včetně vyučených) 8,8 31,5 34,7 37,2 39,2 úplné střední s maturitou 10,0 15,3 19,8 25,2 30,6 vysokoškolské 2,2 3,6 5,3 7,4 9,2 Ekonomicky aktivní muži z toho pracující důchodci ženy z toho pracující důchodci ) ve sčítáních 1961, 1970 a 1980 je moravská a slezská národnost v rámci národnosti české 2) ve sčítáních 1961, 1970 a 1980 nebyla romská národnost zjišťována samostatně 46 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

47 A.1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k dokončení Rok sčítání Domácnosti Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typů cenzových domácností (v %): 3) úplné rodiny s dětmi 38,6 35,6 33,7 34,9 25,1 úplné rodiny bez dětí 38,8 37,5 35,6 29,4 31,0 neúplné rodiny s dětmi 2,0 3,0 3,5 6,1 7,8 neúplné rodiny bez dětí 4,6 4,5 3,7 4,2 5,3 domácnosti jednotlivců 14,8 18,4 22,2 25,1 29,1 Průměrný počet členů cenzové domácnosti 2,90 2,78 2,66 2,54 2,36 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností 114,0 115,8 110,3 109,5 112,0 Domy Domy úhrnem trvale obydlené z toho rodinné neobydlené z toho sloužící k rekreaci Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě. 12,6 18,3 30,0 74,6 veřejným vodovodem. 38,0 50,8 67,0 79,9 přípojkou na kanalizaci 24,2 32,1 40,7 45,1 56,6 Byty Byty úhrnem trvale obydlené neobydlené z toho: obydlené přechodně sloužící k rekreaci nezpůsobilé k bydlení Počet osob na 1 trvale obydlený byt 3,36 3,20 2,93 2,78 2,62 na 1 obytnou místnost (8 a více m 2 ) 1,84 1,45 1,16 1,01 0,95 Obytná plocha v m 2 na 1 osobu 10,3 12,3 14,7 16,8 18,9 Obytná plocha v m 2 na 1 byt 34,7 39,4 43,2 46,5 50,0 Počet obytných místností (8 a více m 2 ) na 1 byt 1,83 2,20 2,52 2,75 2,79 3) v roce 1961 s dětmi do 14 let, v letech 1970 a 1980 s dětmi do 15 let, v letech 1991 a 2001 se závislými dětmi bez ohledu na věk SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 47

48 A.2. Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví Obyvatelstvo s trvalým/dlouhodobým pobytem v tom druh pobytu dočasně přítomný nepřítomný Obyvatelstvo Celkem z toho: České republiky z toho s dvojím občanstvím Slovenské republiky Polské republiky Spolkové republiky Německo Rakouské republiky Maďarské republiky Ukrajiny Ruské federace ostatních evropských států Spojených států amerických Čínské lidové republiky Vietnamské socialistické republiky ostatních států Muži Celkem z toho: České republiky z toho s dvojím občanstvím Slovenské republiky Polské republiky Spolkové republiky Německo Rakouské republiky Maďarské republiky Ukrajiny Ruské federace ostatních evropských států Spojených států amerických Čínské lidové republiky Vietnamské socialistické republiky ostatních států Celkem z toho: České republiky z toho s dvojím občanstvím Slovenské republiky Polské republiky Spolkové republiky Německo Rakouské republiky Maďarské republiky Ukrajiny Ruské federace ostatních evropských států Spojených států amerických Čínské lidové republiky Vietnamské socialistické republiky ostatních států Ženy Obyvatelstvo dočasně přítomné/ s krátkodobým pobytem 48 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

49 A.3. Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví Bydliště matky v době narození Obyvatelstvo v obci trvalého pobytu v ČR v jiné obci okresu v tom v jiném okrese stejného kraje v jiném kraji v zahraničí z toho ve Slovenské republice nezjištěno Obyvatelstvo Celkem a více nezjištěno Muži Celkem a více nezjištěno Celkem a více nezjištěno Ženy SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 49

50 A.4. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin v tom v tom počet v % muži ženy počet v % muži ženy Počet obyvatel , , v tom ve věku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , a více 21 0, , nezjištěno , Průměrný věk 36,8 x 35,2 38,3 39,5 x 37,9 41,0 50 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

51 A.5. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Obyvatelstvo a více nezjištěno SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 51

52 A.6. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin svobodní ženatí/ vdané rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní ženatí/ vdané rozvedení ovdovělí nezjištěno Obyvatelstvo Obyv. ve věku 15 a více let v tom: a více nezjištěno Muži Muži ve věku 15 a více let v tom: a více nezjištěno Ženy Ženy ve věku 15 a více let v tom: a více nezjištěno SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

53 A.7. Obyvatelstvo podle národnosti počet v % počet v % počet v % počet v % Obyvatelstvo , , , ,0 v tom národnost: česká 1) , , , ,3 moravská 1) , ,2 slezská 1) ,0 13 0,0 slovenská , , , ,3 romská 2) , ,1 polská 47 0, , , ,1 německá 89 0,1 82 0,1 96 0, ,1 ruská 60 0,0 50 0, , ,1 ukrajinská 123 0, , , ,2 řecká 2) ,0 23 0,0 maďarská 147 0, , , ,1 rumunská 2) ,0 16 0,0 vietnamská 2) ,0 89 0,1 ostatní 131 0, , , ,3 nezjištěno 144 0, , , , ) ve sčítáních 1970 a 1980 je moravská a slezská národnost v rámci národnosti české 2) ve sčítáních 1970 a 1980 nebyly romská, řecká, rumunská a vietnamská národnost samostatně zjišťovány SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 53

54 A.8. Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání muži ženy muži ženy Obyvatelstvo v tom: věřící v tom: Apoštolská církev (letniční hnutí) Bratrská jednota baptistů Církev Adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev Ježíše Krista Svatých posl. dnů (mormoni) Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v ČR Evangelická církev metodistická Federace židovských obcí v ČR Jednota bratrská Křesťanské sbory Luterská evangelická církev augsburského v. v ČR Náboženská společnost českých unitářů Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Pravoslavná církev v českých zemích Slezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČR Křesťanská společenství islám buddhismus hinduismus hnutí Hare Kršna ostatní a nepřesně určené 1) podíl věřícího obyvatelstva v % 33,8 30,2 37,1 23,1 19,7 26,3 bez vyznání nezjištěno ) v roce 1991 zahrnuje i církve, které se v roce 2001 zjišťovaly samostatně 54 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

55 A.9. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví z toho Celkem Věřící Církev římskokatolická Církev čsl. husitská Českobratrská církev evangel. Obyvatelstvo Pravoslavná církev v českých zemích Náboženská spol. Svědkové Jehovovi Celkem a více nezjištěno Muži Celkem a více nezjištěno Ženy Celkem a více nezjištěno Církev Adventistů sedmého dne Bez vyznání Nezjištěno SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 55

56 A.10. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání muži ženy muži ženy Obyvatelstvo v tom vzdělání: základní včetně neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity vyučení s maturitou úplné střední všeobecné s maturitou úplné střední odborné s maturitou nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské v tom: univerzitní technické ekonomické zemědělské a veterinární umělecké ostatní z toho bakalářské vědecká příprava bez vzdělání nezjištěno v % Obyvatelstvo 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 v tom vzdělání: základní včetně neukončeného 29,0 21,1 36,3 19,7 13,6 25,3 vyučení bez maturity 31,2 39,3 23,8 21,0 25,2 17,0 střední odborné bez maturity 6,0 3,9 7,9 18,2 19,7 16,9 vyučení s maturitou 1,1 1,4 0,7 1,5 1,9 1,1 úplné střední všeobecné s maturitou 4,4 3,6 5,1 5,0 3,9 6,0 úplné střední odborné s maturitou 19,6 19,3 20,0 20,3 19,4 21,1 nástavbové studium... 2,4 1,7 3,0 vyšší odborné 0,1 0,1 0,1 1,4 1,5 1,3 vysokoškolské 7,4 10,1 4,9 8,8 10,9 6,9 v tom: univerzitní 34,0 21,0 58,7 40,6 27,4 59,9 technické 45,6 57,6 22,6 34,1 48,0 13,5 ekonomické 7,4 6,4 9,5 13,3 11,4 16,0 zemědělské a veterinární 6,8 7,3 5,7 4,5 5,3 3,5 umělecké 1,0 0,8 1,3 1,0 0,9 1,3 ostatní 5,3 6,9 2,2 6,5 6,9 5,8 z toho bakalářské... 0,6 0,6 0,6 vědecká příprava... 0,4 0,7 0,1 bez vzdělání 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,3 nezjištěno 1,0 1,0 1,1 1,1 1,3 1,0 Počet 56 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

57 A.11. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin Nejvyšší ukončené vzdělání Celkem základní vč. neukončeného vyuč. a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vč. nástavbového vyšší odborné vysokoškolské bez vzdělání nezjištěno Obyvatelstvo Celkem x x a více nezjištěno Muži Celkem x x a více nezjištěno Celkem x x a více nezjištěno Ženy SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 57

58 A.12. Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu Ženy z toho s počtem živě narozených dětí Ženy podle počtu narozených dětí v % Průměrný počet živě a více Svobodné narozených dětí Celkem ,4 5,2 0,7 0,2 0,1 0,11 v tom ve věku: ,2 0,6 0, , ,5 3,3 0,4 0,2-0, ,5 9,1 1,2 0,6 0,5 0, ,2 20,4 3,1 1,1 0,4 0, ,4 26,4 5,1 0,4-0, ,2 25,6 4,8 0,6-0, ,3 22,0 4,6 0,6 0,6 0,44 50 a více ,6 14,9 1,5 0,6 0,8 0,34 nezjištěno Vdané Celkem ,5 21,2 57,1 12,7 2,8 1,89 v tom ve věku: ,5 62,5 5, , ,9 51,4 12,1 0,6 0,1 0, ,1 43,9 36,2 2,6 0,5 1, ,6 25,2 60,7 7,8 1,4 1, ,6 16,1 66,4 12,2 2,8 1, ,7 14,0 65,4 14,5 3,3 2, ,6 12,2 66,3 16,1 2,7 2,07 50 a více ,7 17,7 58,3 16,1 3,8 2,02 nezjištěno , ,0-2,00 Rozvedené Celkem ,0 29,6 46,1 12,7 4,4 1,83 v tom ve věku: , , ,0 60,4 8, , ,0 54,1 19,6 2,7 0,4 1, ,1 45,6 36,2 7,1 2,2 1, ,2 35,0 46,7 10,3 3,7 1, ,7 25,9 52,7 13,8 3,5 1, ,0 20,8 56,9 14,3 4,0 1,98 50 a více ,2 23,7 47,7 15,7 6,4 1,99 nezjištěno x x x x x x Ovdovělé a s nezjištěným rodinným stavem Celkem ,8 19,1 46,1 17,4 8,3 2,14 v tom ve věku: , ,1 5,1 1, , ,4 29,0 23,2 1,4-1, ,3 17,1 31,4 7,1 4,3 1, ,0 22,8 39,6 8,9 4,0 1, ,1 19,5 45,9 14,5 3,1 1, ,9 15,4 49,8 16,8 6,5 2,14 50 a více ,9 19,2 46,7 17,9 8,6 2,15 nezjištěno , , a více 58 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

59 A.13. Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí Celkem do 199 v tom v obcích s počtem obyvatel Obce a více Počet obcí částí obcí základních sídelních jednotek Obyvatelstvo Počet obyvatel v tom ve věku: a více vč. nezjištěného věku z celkového počtu obyvatel: věřící z toho: Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická Církev čsl. husitská bez vyznání nezjištěno z obyvatel ve věku 15 a více let: svobodní ženatí/vdané rozvedení ovdovělí nezjištěno z celkového počtu obyvatel narození v obci současného byliště z obyv. ve věku 15 a více let se vzděláním: základním a neukončeným základním vyučením a středním odbor. bez maturity úplným středním s maturitou vyšším odborným a nástavbovým vysokoškolským v % Podíl obyvatel ve věku: ,4 15,5 16,5 16,6 16,0 18,9 15,4-14, ,8 63,6 63,3 65,1 64,9 63,9 65,4-65,0 60 a více včetně nezjištěného věku 19,8 20,9 20,2 18,4 19,1 17,2 19,2-20,4 Podíl věřících 23,1 28,9 28,5 25,1 27,3 21,8 22,6-21,4 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let: svobodní 23,5 24,0 22,9 23,7 23,4 21,9 24,0-23,7 ženatí/vdané 57,4 57,6 60,2 60,8 58,2 60,7 57,5-55,9 rozvedení 9,5 6,5 6,2 6,1 8,2 8,5 8,1-11,1 ovdovělí 9,0 11,5 10,4 9,1 10,0 8,6 10,0-8,5 nezjištěno 0,6 0,4 0,3 0,3 0,2 0,4 0,4-0,8 Podíl narozených v obci současného bydliště 50,2 49,1 49,8 49,4 48,9 42,5 48,6-51,9 Podíl obyv. ve věku 15 a více let se vzděláním: základním a neukončeným základním 19,7 29,3 26,3 23,3 24,2 19,8 22,2-16,7 vyučením a středním odbor. bez maturity 39,2 46,9 46,9 44,7 45,9 42,6 42,4-35,1 úplným středním s maturitou 26,8 17,8 19,9 22,3 21,4 25,9 25,0-30,0 vyšším odborným a nástavbovým 3,8 1,6 2,2 2,9 2,6 3,2 3,3-4,6 vysokoškolským 9,2 3,3 3,5 5,4 4,7 7,6 6,3-12, SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 59

60 A.14. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví Ekonomicky aktivní v tom zaměstnané osoby pracující důchodci z toho pracující studenti a učni ženy na mateřské dovolené Ekonomicky neaktivní Obyvatelstvo Celkem z toho: a více Muži Celkem z toho: a více Celkem z toho: a více Ženy nezaměstnaní nepracující důchodci ostatní s vlastním zdrojem obživy z toho žáci, studenti, učni osoby v domácnosti Nezjištěná ekonom. aktivita 60 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

61 A.15. Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví v tom Ekonomicky aktivní základní vč. neukonč. vzdělání vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou včetně nástavb. vyšší odborné vysokoškolské z toho bakalářské bez vzdělání včetně nezjištěného Ekonomicky aktivní Celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru z toho nezaměstnaní ostatní zaměstnanci z toho nezaměstnaní samostatně činní členové produkčních družstev z toho nezaměstnaní pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno Muži Celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru z toho nezaměstnaní ostatní zaměstnanci z toho nezaměstnaní samostatně činní členové produkčních družstev z toho nezaměstnaní pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno Celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru z toho nezaměstnaní ostatní zaměstnanci z toho nezaměstnaní samostatně činní členové produkčních družstev z toho nezaměstnaní pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno Ženy SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 61

62 A.16. Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti Ekonomicky aktivní z toho ženy počet v % Ekonomicky aktivní ve věku a více Celkem , Zemědělství, myslivost a lesní hospodářství , zemědělství, myslivost , lesnictví, těžba dřeva , Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti , Průmysl , Dobývání nerostných surovin , Zpracovatelský průmysl , výroba potravin, nápojů a tabákový průmysl , textilní průmysl , oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin , činění a úprava usní, výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi , dřevařský a korkař. prům. kromě výr. nábytku , výroba vlákniny, papíru a lepenky , vydavatelství, tisk a reprodukce nahrávek , výroba chemických výrobků , výroba pryžových a plastových výrobků , výroba ostat.nekovových minerál. výrobků , výroba kovů vč. hutního zpracování, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků , výroba strojů a zařízení pro další výrobu , výroba elektrických a optických přístrojů , výroba dopravních prostředků , ostatní zpracovatelský průmysl , Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody , Stavebnictví , Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží , prodej a opravy motorových vozidel, prodej pohonných hmot , velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu , maloobchod, opravy spotřebního zboží , Pohostinství a ubytování , Doprava, skladování, pošty a telekomunikace , doprava a potrubní přeprava , vedlejší a pomocná činnost v dopravě, činnost cestovních kanceláří , činnost poštovní a telekomunikační , Peněžnictví a pojišťovnictví , peněžnictví , pojišťovnictví a činnosti související , Činnosti v obl. nemovitostí, pronajímání movitostí, výzkum a vývoj, služby pro podn , činnosti v oblasti nemovitostí , zpracování dat a související činnosti , výzkum a vývoj , služby převážně pro podniky , Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení , Školství , Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti , Ostatní veřejné, sociální a osobní služby , Nezjištěno , SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

63 A.17. Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání Ekonomicky aktivní z toho ženy Z ekonomicky aktivních nezaměstnaní počet v % počet v % Celkem , ,6 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci , ,1 zákonodárci a vyšší státní úředníci ,3 2 3,0 vedoucí pracovníci okresních a obecních úřadů, politických, zájmových a odborových organizací ,6 2 3,6 vedoucí a řídící pracovníci organizací, podniků, společností , ,0 Vědečtí a odborní duševní pracovníci , ,6 vědci a odborníci ve fyzikálních oborech, architekti a techničtí inženýři (tvůrčí pracovníci) ,9 45 2,0 vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech ,2 8 0,9 odborní pedagogičtí pracovníci ,4 22 0,9 ostatní vědci a odborní duševní pracovníci ,6 50 2,4 Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci , ,1 technici ve fyzikálních, technických a příbuz. oborech , ,8 techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci ,3 51 2,1 pedagogičtí pracovníci - vychovatelé, pedagogové pro předškolní výchovu, instruktoři a mistři odb. výchovy ,7 12 1,5 jiní pomocní odborní pracovníci , ,7 Nižší administrativní pracovníci , ,1 nižší administrativní pracovníci (úředníci) , ,9 úředníci ve službách a obchodě ,8 94 6,3 Provozní pracovníci ve službách a obchodě , ,5 obsluhující pracovníci , ,7 prodavači, manekýni a předváděči zboží , ,3 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, les. a příb. oborech ,7 81 5,9 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, v lesnictví, v rybářství a myslivosti - orientovaní na trh ,3 80 6,4 pracovníci získávající obživu v zemědělství a rybářství (samozásobitelé) ,5 1 0,8 Řemeslníci, kvalif. výrobci, zpracovatelé a opraváři , ,4 horníci při dobývání surovin a stavební dělníci , ,9 kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci , ,8 výrobci a opraváři přesných přístrojů umělečtí řemeslníci, polygrafové ,1 17 3,8 ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci , ,5 Obsluha strojů a zařízení , ,1 obsluha průmyslových zařízení ,7 88 3,4 obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci , ,9 řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení , ,0 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,5 pomocní a nekvalif. pracovníci zaměř. na prodej a služby , ,1 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství , ,7 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví a v dopravě , ,4 Příslušníci armády ,6 23 2,2 Nezaměstnaní absolventi škol , ,0 Nezjištěné zaměstnání , ,8 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 63

64 A.18. Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví Celkem v tom věková skupina a více nezjištěna Celkem Ekonomicky aktivní v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěné postavení v zaměstnání Muži Ekonomicky aktivní v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěné postavení v zaměstnání Ekonomicky aktivní v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěné postavení v zaměstnání Na obyvatel příslušné věkové skupiny Ekonomicky aktivní v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěné postavení v zaměstnání Ženy 64 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

65 A.19. Ekonomicky aktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin Ženy se závislými dětmi Věk nejmladšího dítěte a více vdané ostatní vdané ostatní vdané ostatní vdané ostatní Ženy ekonomicky aktivní Ženy s dětmi z toho věk ženy: do a více ženy s 1 dítětem z toho věk ženy: do a více ženy se 2 dětmi z toho věk ženy: do a více ženy se 3 a více dětmi z toho věk ženy: do a více z toho nezaměstnané Ženy s dětmi z toho věk ženy: do a více ženy s 1 dítětem z toho věk ženy: do a více ženy se 2 dětmi z toho věk ženy: do a více ženy se 3 a více dětmi z toho věk ženy: do a více SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 65

66 A.20. Ekonomicky neaktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin Ženy se Věk nejmladšího dítěte závislými dětmi a více vdané ostatní vdané ostatní vdané ostatní vdané ostatní Ženy s dětmi z toho věk ženy: do a více ženy s 1 dítětem z toho věk ženy: do a více ženy se 2 dětmi z toho věk ženy: do a více ženy se 3 a více dětmi z toho věk ženy: do a více SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

67 A.21. Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí, ekonomické aktivity a věkových skupin Celkem do v tom v obcích s počtem obyvatel Ekonomicky aktivní v tom: zaměstnaní z toho: zaměstnavatelé, zam. osoby, samostat. činní pracující důchodci ženy na mat. dovolené nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní v tom: nepracující důchodci ostatní s vlastním zdrojem obživy žáci, studenti, učni osoby v domácnosti děti předškolního věku a ostatní závislé osoby Nezjištěná ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní ve věku a více z toho ženy ve věku a více Relativní údaje v % Míra ekonomické aktivity obyv. ve věku 15 a více let 61,0 58,9 59,9 61,0 59,9 62,7 61,0-61,3 muži 69,2 69,3 69,6 69,1 69,1 72,4 69,9-68,6 ženy 53,5 48,8 50,6 53,2 51,2 53,4 52,6-54,6 Podíl nezaměstnaných z ekonomicky aktivních 6,6 8,4 7,6 6,2 6,6 5,7 6,4-6,5 muži 5,9 7,7 6,4 5,6 6,0 4,9 5,8-5,9 ženy 7,3 9,4 9,3 6,9 7,3 6,8 7,1-7,2 Podíl vyjíždějících za prací 1) 41,1 82,5 79,8 76,0 68,8 63,7 44,1-21,8 muži 46,1 83,4 80,3 77,5 72,0 65,7 52,3-27,1 ženy 35,1 81,2 79,2 74,1 64,6 61,2 33,6-15, Počet 1) z obce trvalého bydliště z celkového počtu zaměstnaných (včetně vyjíždějících s nezjištěným místem pracoviště) a více SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 67

68 A.22. Základní údaje o domácnostech Domácnosti Struktura domácností v % Průměrný počet členů domácnosti Bytové domácnosti ,0 100,0 100,0 100,0 2,78 2,62 v tom: 1 cenzová domácnost ,2 90,7 91,5 90,2 2,61 2,44 2 a více cenzových domácností ,8 9,3 8,5 9,8 4,52 4,34 Hospodařící domácnosti ,0 100,0 100,0 100,0 2,61 2,39 v tom: s 1 cenzovou domácností ,4 97,1 97,4 98,7 2,56 2,35 se 2 a více cenz. domácnostmi ,6 2,9 2,6 1,3 4,61 5,17 Cenzové domácnosti ,0 100,0 100,0 100,0 2,54 2,36 v tom: úplné rodiny ,1 69,3 64,3 56,1 3,16 3,05 bez závislých dětí ,4 29,1 29,4 31,0 2,32 2,43 se závislými dětmi ,7 40,1 34,9 25,1 3,87 3,82 neúplné rodiny ,5 7,1 10,3 13,1 2,43 2,45 bez závislých dětí ,4 2,6 4,2 5,3 2,16 2,22 se závislými dětmi ,0 4,6 6,1 7,8 2,61 2,60 vícečlenné nerodinné domácnosti ,0 1,4 0,3 1,7 2,06 2,07 domácnosti jednotlivců ,4 22,2 25,1 29,1 1,00 1,00 z toho bydlící samostatně ,7 16,9 19,5 21,9 1,00 1,00 A.23. Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti Celkem v tom počet členů domácnosti a více Průměrný počet členů Cenzové domácnosti ,36 v tom: úplné rodiny x ,05 bez závislých dětí x ,43 se závislými dětmi x x ,82 1 závislé dítě x x ,32 2 závislé děti x x x ,06 3 a více závislých dětí x x x x ,31 neúplné rodiny x ,45 bez závislých dětí x ,22 se závislými dětmi x ,60 1 závislé dítě x ,24 2 závislé děti x x ,09 3 a více závislých dětí 265 x x x ,37 vícečlenné nerodinné domácnosti x ,07 domácnosti jednotlivců x x x x x 1,00 68 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

69 A.24. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti Cenzové domácnosti v tom počet domácností bydlících v bytě počet v % a více Cenzové domácnosti , v tom: úplné rodiny , bez závislých dětí , se závislými dětmi , závislé dítě , závislé děti , a více závislých dětí , neúplné rodiny , bez závislých dětí , se závislými dětmi , závislé dítě , závislé děti , a více závislých dětí 257 0, vícečlenné nerodinné domácnosti , domácnosti jednotlivců , v tom bydlící: samostatně v bytě , x x jako spolubydlící ,9 x jako podnájemník 141 0,2 x A.25. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti Celkem Domácnosti s počtem závislých dětí a více v rodinách Průměrný počet závislých dětí v rodinách s dětmi Cenzové domácnosti rodinné ,75 1, ,90 1,64 rozdíl ,15-0,06 v % -1,6 14,4-5,3-21,2-32,1 x x x v tom: úplné rodiny ,73 1,64 z toho s ekonomicky aktivní ženou ,95 1,62 v % 62,2 46,5 82,2 83,0 70,9 54,5 x x neúplné rodiny ,84 1,41 Cenzové domácnosti rodinné v čele s osobou ekonomicky aktivní ,98 1,59 v tom: zaměstnanec ,95 1,57 zaměstnavatel ,02 1,61 samostatně činný ,06 1,62 člen produkčního družstva ,79 1,64 nezaměstnaný ,17 1,70 ostatní ekonomicky aktivní a nezj ,08 1,50 ekonomicky neaktivní ,15 1,49 z toho nepracující důchodce ,06 1,37 ekonomická aktivita nezjištěna ,99 1,53 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 69

70 A.26. Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti Úplné rodiny Neúplné rodiny Vícečlenné nerodinné domácnosti Domácnosti jednotlivců svobodní ženatí, vdané z toho 1) rozvedení ovdovělí Cenzové domácnosti v tom podle věku osoby v čele domácnosti: a více vč. nezj. věku Cenzové domácnosti v čele s muži x v tom podle věku muže: x x x x x x x x a více vč. nezj. věku x Cenzové domácnosti v čele se ženami x v tom podle věku ženy: x x x x x x x x a více vč. nezj. věku x ) bez jednotlivců s nezjištěným rodinným stavem 70 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

71 A.27. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy Úplné rodiny s počtem závislých dětí Neúplné rodiny s počtem závislých dětí 1) a více a více Cenzové domácnosti rodinné Cenzové domácnosti rodinné podle věku ženy: a více vč. nezjištěného věku ) v neúplných rodinách, ve kterých je v čele domácnosti muž, se započítává věk muže A.28. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě, velikosti bytu a typu domácnosti v tom s počtem domácností v bytě Celkem 1 cenzová domácnost 2 a více cenzových domácností v tom s počtem obytných místností bytu v tom s počtem obytných místností bytu a více a více Cenzové domácnosti bydlící v bytech v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi závislé dítě závislé děti a více závisl. dětí neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi závislé dítě závislé děti a více závisl. dětí vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců v tom bydlící: samostatně v bytě x x x x x jako spolubydlící x x x x x jako podnájemník 141 x x x x x SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 71

72 A.29. Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností Celkem Domácnosti s počtem členů Průměrný počet počet v % a více členů Bytové domácnosti , ,62 v tom: s 1 hospodařící domácností, kterou tvoří: , ,48 1 cenzová domácnost , ,44 2 a více cenzových domácností 828 1,4 x x x ,17 se 2 a více hospodařícími domácnostmi ,5 x ,20 Hospodařící domácnosti , ,39 v tom: tvořené 1 cenzovou domácností , ,35 úplné rodiny ,9 x ,06 bez závislých dětí ,1 x ,44 se závislými dětmi ,8 x x ,83 neúplné rodiny ,5 x ,46 bez závislých dětí ,2 x ,22 se závislými dětmi ,3 x ,63 vícečlenné nerodinné domácnosti ,7 x ,07 domácnosti jednotlivců , x x x x x 1,00 tvořené 2 cenzovými domácnostmi 869 1,3 x x x ,09 rodina rodičů a rodina dětí 841 1,3 x x x ,09 ostatní případy 28 0,0 x x x ,25 tvořené 3 a více cenzovými domácnostmi 21 0,0 x x x x x 21 8,10 72 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

73 A.30. Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností Celkem z toho bytové domácnosti vybavené osob. automobilem telefonem možností pevnou užívat z toho pevnou pouze linkou rekreační 2 a více linkou mobilním i mobilním objekt osobním počítačem z toho s připojením na internet Bytové domácnosti v tom: v bytě 1 cenzová domácnost s počtem osob a více s počtem závislých dětí a více podle věku uživatele bytu do a více v bytě 2 a více cenzových domácností rodina rodičů a rodina dětí jeden z rodičů a rodina dětí ostatní případy v tom s počtem osob v bytě: a více SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 73

74 A.31. Hlavní charakteristiky domácností podle velikostních skupin obcí Celkem do v tom v obcích s počtem obyvatel a více Bytové domácnosti v tom: s 1 hospodařící domácností, kterou tvoří: cenzová domácnost a více cenz. domácností se 2 a více hospodařícími domácnostmi Hospodařící domácnosti v tom: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenz. domácnostmi Cenzové domácnosti v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi závislé dítě závislé děti a více závislých dětí neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi závislé dítě závislé děti a více závislých dětí vícečlenné nerod. domácnosti domácnosti jednotlivců z toho bydlící samostatně Podíl bytových domácností (v %) vybavených osobním automobilem 57,0 63,2 64,1 66,1 60,5 57,2 59,5-53,8 z toho 2 a více automobily 8,2 13,3 13,4 12,4 9,5 8,1 9,4-6,4 pevnou telefonní linkou 47,2 43,3 43,0 46,4 48,0 41,6 45,5-48,9 mobilním telefonem 9,0 9,3 9,2 9,6 10,1 12,2 10,4-8,2 pevným i mobilním telefonem 25,3 18,1 19,9 21,2 18,4 24,1 23,2-28,1 osobním počítačem 17,0 11,4 12,6 14,7 13,3 16,9 16,4-18,7 z toho s připojením na internet 6,8 3,9 4,4 5,6 4,6 6,3 6,9-7,7 možností užívat rekreační objekt 22,5 7,0 6,9 8,1 9,1 13,6 15,1-30,9 z toho vlastní 13,4 4,0 3,6 4,5 5,3 7,8 8,9-18,6 automobilem, telefonem počítačem a rekreač. objektem 5,1 1,0 1,3 1,7 1,6 3,3 3,4-7,1 74 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

75 A.32. Domovní a bytový fond Domy trvale obydlené v tom Byty v trvale obydlených domech trvale obydlené v tom neobydlené neobydlené Průměrný počet bytů na 1 trvale obydlený dům Byty v neobydlených domech Neobydlené byty Domy , , rozdíl , v % 4,2 1,9 19,0 7,1 3,8 236,1 x 14,0 51,6 v tom: rodinné domy , , rozdíl , v % 6,2 3,7 20,7 8,5 6,7 231,3 x 21,9 33,0 bytové domy , , rozdíl , v % -12,7-11,8-81,0 6,1 1,7 236,1 x -91,0 123,4 ostatní domy , , rozdíl , v % 13,4 17,4 4,7-1,8-8,3 362,5 x 70,2 93,1 A.33. Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu Domy v tom rodinné domy bytové domy ostatní domy počet v % počet v % počet v % počet v % Neobydlené domy , , , ,0 v tom z důvodu: dům obydlen přechodně , ,6 4 50, ,3 změna uživatele 91 2,0 87 1, ,6 slouží k rekreaci , , přestavba domu 409 8, ,0 1 12,5 5 3,2 dosud neobydlen po kolaudaci 77 1,7 73 1,6 1 12,5 3 1,9 pozůstalostní nebo soudní řízení 158 3, , nezpůsobilý k bydlení , ,2 1 12, ,7 jiný důvod vč. nezjištěno , ,4 1 12, ,3 Neobydlené byty 1) , , , ,0 v tom z důvodu: byt obydlen přechodně , , , ,9 změna uživatele 237 3,1 96 1, ,2 8 4,1 slouží k rekreaci , ,4 4 0,2 - - přestavba bytu 594 7, ,3 98 4,5 8 4,1 dosud neobydlen po kolaudaci 290 3, , ,5 4 2,0 pozůstalostní nebo soudní řízení 234 3, ,5 49 2,3 - - nezpůsobilý k bydlení , ,1 76 3, ,8 jiný důvod vč. nezjištěno , , , ,1 1) včetně neobydlených bytů v obydlených domech SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 75

76 A.34. Domovní a bytový fond podle vlastnictví Trvale obydlené domy v tom rodinné domy bytové domy ostatní domy počet v % počet v % počet v % počet v % Trvale obydlené domy , , , ,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba , , , ,4 obec, stát , , , ,6 stavební bytové družstvo 745 2,9 33 0, ,9 - - zahraniční vlastník 9 0,0 7 0,0 2 0,1 - - právnická osoba založená za účelem privatizace domu 167 0,6 6 0, ,5 3 0,8 jiná právnická osoba 383 1, , , ,1 kombinace vlastníků 815 3,1 63 0, ,9 11 2,9 nezjištěno 107 0,4 73 0,3 6 0,2 28 7,3 Trvale obydlené byty , , , ,0 v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba , , , ,3 obec, stát , , , ,0 stavební bytové družstvo ,4 34 0, ,5 - - zahraniční vlastník 27 0,0 8 0,0 19 0,1 - - právnická osoba založená za účelem privatizace domu ,3 8 0, ,0 4 1,0 jiná právnická osoba , , , ,1 kombinace vlastníků ,3 98 0, ,5 14 3,4 nezjištěno 105 0,2 75 0,3 21 0,1 9 2,2 76 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

77 A.35. Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí Trvale obydlené domy rodinné domy z toho bytové domy do roku 1919 Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce Trvale obydlené domy v tom podle materiálu nosných zdí: cihly, tvárnice, cihlové bloky kámen kámen a cihly stěnové panely nepálené cihly dřevo jiné kombinace materiálů a ostatní vč. nezjištěno A.36. Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví Trvale obydlené domy rodinné domy z toho bytové domy do roku 1919 Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce nezjištěno nezjištěno Trvale obydlené domy v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo zahraniční vlastník právnická osoba založená za účelem privatizace domu jiná právnická osoba kombinace vlastníků nezjištěno SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 77

78 A.37. Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení Trvale obydlené domy rodinné domy z toho bytové domy do roku 1919 Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce nezjištěno Trvale obydlené domy s počtem bytů: a více s počtem nadzemních podlaží: a více Technické vybavení trvale obydlených domů vodovod: v domě - z veřejné sítě v domě - domácí vodovod mimo dům bez vodovodu kanalizace: přípoj na kanalizační síť domácí čistička odpadních vod žumpa, jímka bez kanalizace a jímky plyn: z veřejné sítě z domovního zásobníku bez plynu ústřední topení: dálkové topení z toho na pevná paliva bloková kotelna z toho na pevná paliva kotelna v domě z toho na pevná paliva na plyn bez dálkového a ústředního topení výtah: výtah v domech se 4 a více nadzemními podlažími SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

79 A.38. Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu Trvale obydlené domy Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce v % do roku nezjištěno Domy x v % x 100,0 12,8 17,9 44,6 13,1 10,4 1,3 v nich trvale obydlené byty , v tom byty s počtem obytných místností , , , , a více , nezjištěno 558 0, v tom: rodinné domy x v % x 100,0 13,8 18,9 42,2 13,3 10,7 1,2 v nich trvale obydlené byty , v tom byty s počtem obytných místností , , , , a více , nezjištěno 300 1, bytové domy x v % x 100,0 3,8 10,9 65,2 11,8 7,4 0,8 v nich trvale obydlené byty , v tom byty s počtem obytných místností , , , , a více 229 0, nezjištěno 243 0, ostatní domy 385 x v % x 100,0 21,6 11,2 34,5 8,3 14,3 10,1 v nich trvale obydlené byty , SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 79

80 A.39. Hlavní charakteristiky domovního fondu podle velikostních skupin obcí Domy do v tom v obcích s počtem obyvatel a více Trvale obydlené domy v tom: rodinné domy bytové domy ostatní domy Neobydlené domy v tom: rodinné domy bytové domy ostatní domy Trvale obydlené domy podle počtu bytů: a více podle počtu nadzemních podlaží: a více podle vlastníka: soukromá fyzická osoba obec, stát bytové družstvo ostatní vlastníci podle období výstavby nebo rekonstrukce: do roku podle materiálu nosných zdí: cihly, tvárnice, cihlové bloky stěnové panely podle technického vybavení: napojení na kanalizační síť vodovod plyn ústřední topení Průměrné stáří trvale obydlených domů v letech 44,0 48,3 46,1 41,0 44,2 40,6 42,1-45,3 z toho: rodinné domy 44,7 48,4 46,2 41,0 44,5 41,5 42,9-46,9 bytové domy 38,5 30,3 34,0 35,3 37,7 32,5 31,7-40,4 80 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

81 A.40. Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu Trvale obydlené byty v % v roce 2001 podle kategorie I. II. III. IV. nezjištěno Byty v domech postavených v období: do roku ,0 3, ,7 3, ,9 11, ,5 31, ,8 25, ,0 15, x x 8, nezjištěno ,1 0, Podle velikosti bytu Byty v domech ,0 100, v tom: 1 obytná místnost ,3 12, pokoje ,9 26, pokoje ,9 39, pokoje ,6 11, pokojů a více ,3 8, nezjištěno x 0, v rodinných domech ,0 100, v tom: 1 obytná místnost ,9 4, pokoje ,6 22, pokoje ,8 33, pokoje ,6 21, pokojů a více ,1 17, nezjištěno x 1, v bytových domech ,0 100, v tom: 1 obytná místnost ,8 19, pokoje ,9 30, pokoje ,4 44, pokoje ,9 4, pokojů a více ,0 0, nezjištěno x 0, v ostatních domech ,0 100, v tom: 1 obytná místnost ,4 11, pokoje ,0 37, pokoje ,2 34, pokoje ,3 10, pokojů a více ,1 2, nezjištěno - 15 x 3, SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 81

82 A.41. Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu Trvale obydlené byty Osoby bydlící v bytech Obytné místnosti 8 m 2 a větší Obytná plocha bytů v tis. m 2 Cenzové domácnosti na 1 trvale obydlený byt Počet osob na obyt. místnost 8 m 2 a větší Obytná plocha v m 2 na 1 osobu Cenzové domácnosti na 1 byt Byty v domech postavených v období: do roku ,38 0,89 22,2 1, ,56 0,92 21,2 1, ,50 0,95 20,8 1, ,43 0,93 18,2 1, ,69 0,94 18,3 1, ,98 1,01 17,8 1, ,83 0,94 21,0 1,06 nezjištěno ,32 1,45 12,1 1,12 Podle kategorie bytu Byty v domech ,62 0,95 18,9 1,11 v tom: I. kategorie ,66 0,95 18,9 1,11 II. kategorie ,50 0,94 20,0 1,13 III. kategorie ,03 0,94 20,2 1,10 IV. kategorie ,73 0,93 20,6 1,10 nezjištěno ,82 4,47 4,2 1,14 v rodinných domech ,81 0,86 22,2 1,14 v tom: I. kategorie ,92 0,85 22,4 1,15 II. kategorie ,44 0,87 21,7 1,13 III. kategorie ,01 0,89 21,1 1,10 IV. kategorie ,71 0,91 20,9 1,09 nezjištěno ,70 4,67 4,1 1,10 v bytových domech ,47 1,05 15,9 1,08 v tom: I. kategorie ,47 1,04 16,0 1,08 II. kategorie ,71 1,32 14,2 1,14 III. kategorie ,27 1,63 12,8 1,09 IV. kategorie ,12 1,33 14,7 1,16 nezjištěno ,98 4,19 4,3 1,19 v ostatních domech ,71 1,10 18,2 1,11 Podle velikosti bytu Byty v domech ,62 0,95 18,9 1,11 v tom: 1 obytná místnost ,62 1,62 13,3 1,05 2 pokoje ,29 1,15 16,7 1,08 3 pokoje ,82 0,94 18,3 1,10 4 pokoje ,15 0,79 22,5 1,16 5 pokojů a více ,66 0,68 26,4 1,27 nezjištěno ,91 x x 1,14 82 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

83 A.42. Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení Plocha bytů v tis. m 2 celková Počet obytných místností s plochou obytná 4-7,9 m 2 8 m 2 a větší celková plocha v m 2 Na jeden byt obytná plocha v m 2 počet obytných místností s plochou 8 m 2 a větší Průměrné stáří domů v letech Trvale obydlené byty ,7 50,0 2,79 44, ,3 46,5 2,75 53,6 rozdíl ,4 3,5 0,04-9,6 v % 10,6 10,5. 4,3 7,6 7,6 1,4 x v tom: v rodinných domech ,3 63,1 3,32 44, ,9 57,8 3,26 55,8 rozdíl ,4 5,3 0,06-11,1 v % 16,9 15,2. 7,2 10,8 9,2 1,8 x v bytových domech ,2 39,6 2,37 38, ,5 38,1 2,37 37,9 rozdíl ,7 1,5 0,00 0,6 v % 3,8 5,1. 1,2 2,8 4,1 0,0 x v ostatních domech ,9 51,2 2,56 49, ,6 42,0 2,18 60,5 rozdíl ,3 9,2 0,38-11,4 v % 6,4 6,6. 3,8 20,6 21,8 17,2 x SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 83

84 A.43. Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení Trvale obydlené byty v rodinných domech z toho v bytových domech Obyvatelé v bytech 1991 Podíl vybavených bytů v % 2001 z toho v domech rodinných bytových Úhrn trvale obydlených bytů ,0 100,0 100,0 100,0 Plyn: zaveden do bytu ,9 76,6 71,8 80,6 z toho ze sítě ,9 76,3 71,3 80,6 Vodovod: v bytě ,4 98,7 97,8 99,4 v domě mimo byt ,0 0,2 0,4 0,1 Kanalizace: přípojka na kanalizační síť ,4 77,6 52,7 97,5 domácí čistička odpadních vod ,4 0,8 0,1 žumpa, jímka ,4 21,3 45,0 2,4 Teplá voda: ze zdroje mimo dům 1) ,9 41,1 0,2 73,9 elektrický ohřívač 2) ,2 30,3 57,9 8,1 plynový ohřívač ,2 29,1 14,9 jiný nebo kombinovaný zdroj ,5 5,5 1,9 Způsob vytápění: ústřední topení ,4 76,6 70,5 81,7 z toho dálkové ,0 1,7 74,3 etážové topení ,6 8,5 9,2 7,8 kamna ,2 12,3 16,0 9,2 Energie používaná k vytápění 3) : uhlí ,8 13,5 1,4 dřevo ,8 6,1 0,2 elektřina ,0 6,8 1,7 plyn ,0 70,9 18,9 Koupelna, sprchový kout: v bytě nebo v domě vlastní ,5 97,2 95,0 99,0 v domě společná ,9 0,4 0,8 0,1 Záchod: splachovací vlastní ,0 96,1 92,4 99,1 splachovací společný ,3 0,6 1,1 0,2 bez splachování ,5 2,5 5,5 0,1 1) v roce 1991 ze zdroje mimo byt 2) v roce 1991 ohřívač vody bez bližšího rozlišení 3) bez dálkového vytápění 84 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

85 A.44. Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení Trvale obydlené byty v % ve vlastním domě v osobním vlastnictví z toho právní důvod užívání bytu ostatní bezplatné užívání nájemní byty byty členů SBD byty členů družstva nájemců Byty podle kategorie Počet bytů v domech x podíl v % x 100,0 36,7 12,3 5,2 25,2 16,5 2,0 v tom kategorie bytu: I. kategorie , II. kategorie , III. kategorie 925 1, IV. kategorie 530 0, nezjištěno 437 0, Počet bytů v rodinných domech x podíl v % x 100,0 82,7-11,6 3,5 0,1 - v tom kategorie bytu: I. kategorie , II. kategorie , III. kategorie 813 3, IV. kategorie 503 1, nezjištěno 230 0, Počet bytů v bytových domech x podíl v % x 100,0 0,5 22,2 0,2 41,9 29,7 3,6 v tom kategorie bytu: I. kategorie , II. kategorie 607 1, III. kategorie 91 0, IV. kategorie 25 0, nezjištěno 199 0, Počet bytů v ostatních domech 411 x podíl v % x 100,0 8,3-3,6 64,0 - - Ukazatele úrovně bydlení v roce 2001 Počet osob bydlících v bytech na 1 byt 2,62 x 2,91 2,40 2,16 2,51 2,54 2,46 na 1 obytnou místnost 0,95 x 0,85 1,01 0,82 1,14 0,98 1,03 Počet obytných místností 8 m 2 a více na 1 byt 2,79 x 3,45 2,39 2,65 2,22 2,61 2,40 Počet cenzových domácností na 1 byt 1,11 x 1,15 1,08 1,06 1,09 1,08 1,10 Obytná plocha v m 2 na 1 byt 50,0 x 65,7 39,4 49,9 38,5 42,6 38,1 na 1 osobu 18,9 x 22,4 16,4 23,0 15,2 16,7 15,5 Ukazatele úrovně bydlení v roce 1991 Počet osob bydlících v bytech na 1 byt 2,78 x 2,93 2,82 2,06 2,65 2,81 - na 1 obytnou místnost 1,01 x 0,87 1,20 0,86 1,19 1,07 - Počet obytných místností 8 m 2 a více na 1 byt 2,75 x 3,37 2,35 2,40 2,23 2,62 - Počet cenzových domácností na 1 byt 1,09 x 1,13 1,11 1,02 1,07 1,06 - Obytná plocha v m 2 na 1 byt 46,5 x 59,8 41,7 43,1 37,0 40,0 - na 1 osobu 16,8 x 20,4 14,8 20,9 13,9 14,2 - SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 85

86 A.45. Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu Trvale obydlené byty Uživatel bytu ekonomicky aktivní zaměstnanci z toho zaměstnavatelé samostatně činní Uživatel bytu ekonomicky neaktivní Ostatní uživatelé a nezjištěno Byty v domech v tom velikost bytu: 1 obytná místnost pokoje pokoje pokoje pokojů a více nezjištěno Byty v rodinných domech v tom velikost bytu: 1 obytná místnost pokoje pokoje pokoje pokojů a více nezjištěno Byty v bytových domech v tom velikost bytu: 1 obytná místnost pokoje pokoje pokoje pokojů a více nezjištěno Byty v domech v tom kategorie bytu: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno Byty podle právního důvodu užívání ve vlastním domě v osobním vlastnictví ostatní bezplatné užívání nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců ostatní vč. nezjištěného Ukazatele úrovně bydlení Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,62 3,03 2,99 3,18 3,17 1,93 1,95 na 1 obytnou místnost (8 a více m 2 ) 0,95 1,04 1,04 0,95 1,03 0,76 1,32 Počet cenzových domácností na 1 byt 1,11 1,12 1,12 1,10 1,12 1,09 1,14 Obytná plocha v m 2 na 1 osobu 18,9 17,3 17,1 20,6 18,0 23,3 13,4 Obytná plocha v m 2 na 1 byt 50,0 52,9 51,4 66,1 57,5 45,1 36,5 Počet obytných místností (8 a více m 2 ) na 1 byt 2,79 2,93 2,89 3,37 3,09 2,54 2,06 86 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

87 A.46. Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti Byty počet v % 1 obyt. místnost z toho velikost bytu počet pokojů a více Průměrná obytná plocha na 1 osobu v m 2 Počet osob na 1 obytnou místnost 8 m 2 a více Bytové domácnosti , ,9 0,95 v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností , ,8 0,90 v tom: úplná rodina bez závislých dětí , ,9 0,84 úplná rodina se závislými dětmi , ,7 1,24 neúplná rodina , ,5 0,91 vícečlenná nerodinná domácnost , ,0 0,93 domácnost jednotlivce , ,6 0,48 se 2 cenzovými domácnostmi , ,3 1,27 v tom: 2 rodiny , ,1 1,40 rodina dětí a 1 z rodičů , ,8 1,21 2 domácnosti jednotlivců 674 1, ,5 0,87 ostatní případy 105 0, ,1 1,31 se 3 a více cenzovými domácnostmi 563 0, ,4 1,65 Bytové domácnosti v rodinných domech , ,2 0,86 v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností , ,0 0,79 v tom: úplná rodina bez závislých dětí , ,6 0,76 úplná rodina se závislými dětmi , ,7 1,10 neúplná rodina , ,9 0,77 vícečlenná nerodinná domácnost 254 1, ,5 0,71 domácnost jednotlivce , ,0 0,39 se 2 cenzovými domácnostmi , ,9 1,18 v tom: 2 rodiny , ,4 1,30 rodina dětí a 1 z rodičů , ,6 1,08 2 domácnosti jednotlivců 200 0, ,8 0,70 ostatní případy 60 0, ,3 1,19 se 3 a více cenzovými domácnostmi 350 1, ,7 1,54 Bytové domácnosti v bytových domech , ,9 1,05 v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností , ,5 1,01 v tom: úplná rodina bez závislých dětí , ,4 0,93 úplná rodina se závislými dětmi , ,2 1,38 neúplná rodina , ,6 1,02 vícečlenná nerodinná domácnost 755 2, ,0 1,05 domácnost jednotlivce , ,9 0,58 se 2 cenzovými domácnostmi , ,7 1,43 v tom: 2 rodiny 561 1, ,3 1,78 rodina dětí a 1 z rodičů , ,0 1,39 2 domácnosti jednotlivců 466 1, ,2 0,98 ostatní případy 44 0, ,6 1,53 se 3 a více cenzovými domácnostmi 211 0, ,8 1,92 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 87

88 A.47. Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, počtu osob v bytě a podle obytné plochy v m 2 na osobu Trvale obydlené byty s 1 cenzovou domácností v tom se 2 a více cenzovými domácnostmi v rodinných domech s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi Byty v tom s počtem osob v bytě: x x x a více Byty podle obytné plochy na 1 osobu v m 2 : do 9, ,0-13, ,0-17, ,0-21, ,0-25, ,0-29, ,0 a více nezjištěno Struktura bytů v % Podle počtu osob v bytě: 1 24,1 26,7 x 24,9 x 28,0 x 2 28,5 30,4 11,3 29,8 6,0 31,0 18,3 3 19,8 19,8 19,9 19,0 14,1 20,4 27,7 4 20,3 19,5 27,2 21,4 24,7 18,0 30,4 5 4,8 3,1 20,6 4,2 25,4 2,2 14,3 6 1,7 0,4 13,4 0,6 19,4 0,3 5,7 7 a více 0,8 0,1 7,5 0,1 10,5 0,1 3,6 Podle obytné plochy na 1 osobu v m 2 : do 9,9 8,8 7,2 22,7 3,7 15,6 9,8 32,0 10,0-13,9 16,7 15,4 27,7 9,5 22,9 19,9 34,1 14,0-17,9 19,5 19,3 21,5 13,9 23,6 23,3 18,8 18,0-21,9 15,5 15,8 13,4 13,9 17,5 17,1 8,0 22,0-25,9 10,1 10,5 6,3 11,7 8,0 9,6 4,1 26,0-29,9 6,3 6,6 3,1 9,3 4,6 4,7 1,1 30,0 a více 22,3 24,2 4,2 36,8 6,8 14,8 0,8 nezjištěno 0,9 0,9 1,1 1,1 1,0 0,7 1,1 z toho v bytových domech 88 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

89 A.48. Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě Byty v rodinných domech Struktura bytů v % podle kategorie bytu: I. kategorie 72,5 91,7 54,9 84,8 86,0 97,3 65,2 79,8 II. kategorie 20,5 5,2 31,0 9,4 12,5 1,8 24,1 12,7 III. kategorie 3,3 1,5 6,6 3,1 0,7 0,3 4,7 5,1 IV. kategorie 3,7 0,9 7,5 1,9 0,8 0,1 6,0 0,5 nezjištěno - 0,7-0,9-0,6-1,9 Struktura bytů v % podle obytné plochy bytu: do 19,9 7,9 6,6 2,5 1,5 11,9 10,6 12,5 4,9 20,0-29,9 10,7 8,9 6,6 4,7 13,7 12,3 16,3 9,0 30,0-39,9 18,9 17,5 13,2 10,9 23,3 22,8 17,4 17,0 40,0-49,9 29,0 25,1 18,2 15,6 37,2 32,6 21,4 22,4 50,0-59,9 12,6 14,4 17,5 16,8 8,8 12,4 15,2 14,1 60,0-69,9 8,0 9,9 13,9 15,0 3,6 5,7 8,5 12,9 70,0-79,9 5,0 6,0 10,5 11,1 0,8 1,9 4,9 4,9 80,0-99,9 5,4 6,7 12,1 14,2 0,4 0,8 3,3 7,3 100,0-119,9 1,9 2,4 4,4 5,3 0,1 0,1 0,4 2,4 120,0 a více 0,5 1,7 1,1 3,7 0,1 0,0 0,0 1,5 nezjištěno - 0,9-1,1-0,7-3,6 Ukazatele úrovně bydlení Počet osob na 1 byt 2,78 2,62 2,87 2,81 2,70 2,47 2,59 2,71 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností 2,61 2,44 2,62 2,53 2,61 2,37 2,50 2,56 se 2 a více cenzovými domácnostmi 4,52 4,34 4,87 4,79 4,06 3,75 4,04 4,00 Počet osob na 1 obyt. místnost 8 m 2 a více 1,01 0,95 0,88 0,86 1,14 1,05 1,19 1,10 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností 0,98 0,90 0,83 0,79 1,11 1,01 1,16 1,05 se 2 a více cenzovými domácnostmi 1,28 1,31 1,15 1,22 1,53 1,47 1,68 1,52 Počet obyt. místností 8 m 2 a větších na 1 byt 2,75 2,79 3,26 3,32 2,37 2,37 2,18 2,56 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností 2,67 2,73 3,14 3,23 2,35 2,35 2,16 2,53 se 2 a více cenzovými domácnostmi 3,54 3,35 4,23 3,95 2,65 2,58 2,41 2,84 Obytná plocha v m 2 na 1 byt 46,5 50,0 57,8 63,1 38,1 39,6 42,0 51,2 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností 45,2 48,8 55,8 61,4 37,7 39,4 41,7 50,6 se 2 a více cenzovými domácnostmi 60,6 61,1 74,1 74,8 43,1 43,0 47,2 56,6 Obytná plocha v m 2 na 1 osobu 16,8 18,9 20,1 22,2 14,1 15,9 16,2 18,2 v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností 17,3 19,8 21,3 24,0 14,5 16,5 16,7 19,1 se 2 a více cenzovými domácnostmi 13,4 13,9 15,2 15,5 10,6 11,3 11,7 13,1 v tom v bytových domech v ostatních domech SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 89

90 A.49. Hlavní charakteristiky bytového fondu podle velikostních skupin obcí Byty do v tom v obcích s počtem obyvatel a více Trvale obydlené byty v tom: v rodinných domech v bytových domech v ostatních domech Neobydlené byty z toho z důvodu: byt obydlen přechodně slouží k rekreaci přestavba bytu nezpůsobilý k bydlení Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání ve vlastním domě v osobním vlastnictví byt nájemní byt člena bytového družstva byt člena družstva nájemců Trvale obydlené byty podle kategorie: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Trvale obydlené byty podle velikosti: 1 obytná místnost pokoje pokoje pokoje pokojů a větší Trvale obydlené byty podle období výstavby domu: do roku Trvale obydlené byty podle počtu osob v bytě: a více Trvale obydlené byty podle počtu cenzových domácností: a více SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

91 A.50. Technické vybavení trvale obydlených bytů podle velikostních skupin obcí Byty do v tom v obcích s počtem obyvatel a více Trvale obydlené byty Technické vybavení bytů vodovod: v bytě kanalizace: přípoj na veřejnou kanalizační síť žumpa, jímka plyn: zaveden do bytu koupelna, sprchový kout: vlastní záchod: vlastní splachovací způsob vytápění: ústřední etážové kamna energie použitá k vytápění 1) : uhlí dřevo elektřina plyn Podíl vybavených bytů v % Vodovod v bytě 98,7 95,6 96,9 97,7 98,1 99,1 98,8-99,2 Přípoj na veřejnou kanalizační síť 77,6 14,7 27,4 21,2 57,0 76,5 85,5-96,1 Plyn zaveden do bytu 76,6 52,7 62,3 58,1 65,8 63,3 71,0-85,7 Vlastní koupelna, sprchový kout 97,2 92,3 94,3 94,8 95,6 97,2 96,4-98,4 Vlastní splachovací záchod 96,1 86,0 90,1 91,8 93,2 95,8 95,7-98,4 1) bez dálkového vytápění A.51. Charakteristiky úrovně bydlení podle velikostních skupin obcí Byty do v tom v obcích s počtem obyvatel a více Průměrný počet na 1 byt: cenzových domácností 1,11 1,14 1,15 1,14 1,14 1,10 1,11-1,10 hospodařících domácností 1,09 1,11 1,12 1,12 1,11 1,09 1,10-1,09 celkové plochy v m 2 76,7 91,7 92,7 95,8 89,5 79,7 80,9-68,9 obytné plochy v m 2 50,0 60,3 60,9 62,8 58,7 51,8 52,8-44,8 obytných místností 8 m 2 a větších 2,79 3,20 3,25 3,31 3,14 2,87 2,91-2,57 Průměrná obytná plocha v m 2 : na 1 osobu 18,9 21,3 21,0 21,4 20,6 18,9 19,2-17,8 Průměrný počet osob: na 1 trvale obydlený byt 2,62 2,79 2,86 2,90 2,81 2,73 2,73-2,50 na 1 obytnou místnost 8 m 2 a větší 0,95 0,89 0,89 0,89 0,91 0,96 0,95-0,98 na 1 cenzovou domácnost 2,37 2,45 2,50 2,54 2,47 2,48 2,46-2,28 na 1 hospodařící domácnost 2,40 2,52 2,57 2,59 2,54 2,52 2,49-2,30 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 91

92 B.1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí Počet trvale bydlících obyvatel z toho Výměra v ha ) s dlouhodobým cizinci pobytem dočasně nepřítomní narození v obci současného bydliště Osoby dočasně přítomné Okres v tom obce: Pardubice Barchov Bezděkov Borek Brloh Břehy Bukovina nad Labem Bukovina u Přelouče Bukovka Býšť Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Dolany Dolní Roveň Dolní Ředice Dříteč Dubany Hlavečník Holice Holotín Horní Jelení Horní Ředice Hostovice Hrobice Choltice Choteč Chrtníky Chvaletice Chvojenec Chýšť Jankovice Jaroslav Jedousov Jeníkovice Jezbořice Kasalice Kladruby nad Labem Kojice Kostěnice Křičeň Kunětice Labské Chrčice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Lipoltice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

93 B.1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí pokračování Počet trvale bydlících obyvatel z toho Výměra v ha ) s dlouhodobým cizinci pobytem dočasně nepřítomní narození v obci současného bydliště Osoby dočasně přítomné Litošice Malé Výkleky Mikulovice Mokošín Morašice Moravany Němčice Neratov Opatovice nad Labem Ostřešany Ostřetín Plch Poběžovice u Holic Poběžovice u Přelouče Podůlšany Pravy Přelouč Přelovice Přepychy Ráby Radhošť Rohovládova Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Řečany nad Labem Selmice Semín Sezemice Slepotice Sopřeč Sovolusky Spojil Srch Srnojedy Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Stojice Strašov Svinčany Svojšice Tetov Trnávka Trusnov Třebosice Turkovice Týnišťko Uhersko SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 93

94 B.1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí dokončení Počet trvale bydlících obyvatel z toho Výměra v ha ) s dlouhodobým cizinci pobytem dočasně nepřítomní narození v obci současného bydliště Osoby dočasně přítomné Úhřetická Lhota Újezd u Přelouče Újezd u Sezemic Urbanice Valy Vápno Veliny Veselí Vlčí Habřina Voleč Vysoké Chvojno Vyšehněvice Zdechovice Žáravice Živanice ) včetně cizinců s dlouhodobým pobytem 94 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

95 B.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí Obyvatelstvo Věková skupina z toho ženy obyvatelstvo a více vč. nezj. z toho ženy a více vč. nezj. Průměrný věk Okres ,5 v tom obce: Pardubice ,0 Barchov ,0 Bezděkov ,2 Borek ,9 Brloh ,8 Břehy ,4 Bukovina nad Labem ,3 Bukovina u Přelouče ,0 Bukovka ,4 Býšť ,8 Časy ,4 Čeperka ,4 Čepí ,1 Černá u Bohdanče ,4 Dašice ,4 Dolany ,7 Dolní Roveň ,6 Dolní Ředice ,1 Dříteč ,5 Dubany ,1 Hlavečník ,1 Holice ,7 Holotín ,9 Horní Jelení ,3 Horní Ředice ,0 Hostovice ,4 Hrobice ,3 Choltice ,8 Choteč ,8 Chrtníky ,1 Chvaletice ,8 Chvojenec ,7 Chýšť ,3 Jankovice ,9 Jaroslav ,7 Jedousov ,9 Jeníkovice ,0 Jezbořice ,9 Kasalice ,2 Kladruby nad Labem ,2 Kojice ,6 Kostěnice ,5 Křičeň ,0 Kunětice ,7 Labské Chrčice ,0 Lány u Dašic ,6 Lázně Bohdaneč ,2 Libišany ,6 Lipoltice ,1 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 95

96 B.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí pokračování Obyvatelstvo Věková skupina z toho ženy obyvatelstvo a více vč. nezj. z toho ženy a více vč. nezj. Průměrný věk Litošice ,7 Malé Výkleky ,3 Mikulovice ,2 Mokošín ,6 Morašice ,2 Moravany ,5 Němčice ,2 Neratov ,8 Opatovice nad Labem ,1 Ostřešany ,8 Ostřetín ,6 Plch ,8 Poběžovice u Holic ,2 Poběžovice u Přelouče ,0 Podůlšany ,9 Pravy ,7 Přelouč ,0 Přelovice ,4 Přepychy ,9 Ráby ,3 Radhošť ,0 Rohovládova Bělá ,4 Rohoznice ,0 Rokytno ,2 Rybitví ,6 Řečany nad Labem ,7 Selmice ,7 Semín ,0 Sezemice ,2 Slepotice ,6 Sopřeč ,1 Sovolusky ,1 Spojil ,1 Srch ,5 Srnojedy ,9 Staré Hradiště ,8 Staré Jesenčany ,1 Staré Ždánice ,4 Starý Mateřov ,0 Stéblová ,3 Stojice ,9 Strašov ,6 Svinčany ,5 Svojšice ,8 Tetov ,9 Trnávka ,6 Trusnov ,9 Třebosice ,0 Turkovice ,0 Týnišťko ,9 Uhersko ,6 96 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

97 B.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí dokončení Obyvatelstvo Věková skupina z toho ženy obyvatelstvo a více vč. nezj. z toho ženy a více vč. nezj. Průměrný věk Úhřetická Lhota ,3 Újezd u Přelouče ,1 Újezd u Sezemic ,0 Urbanice ,9 Valy ,2 Vápno ,0 Veliny ,9 Veselí ,6 Vlčí Habřina ,3 Voleč ,4 Vysoké Chvojno ,6 Vyšehněvice ,4 Zdechovice ,5 Žáravice ,2 Živanice ,4 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 97

98 B.3. Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí v tom národnost Obyvatelstvo česká moravská slezská slovenská romská polská německá ostatní nezjištěná Okres v tom obce: Pardubice Barchov Bezděkov Borek Brloh Břehy Bukovina nad Labem Bukovina u Přelouče Bukovka Býšť Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Dolany Dolní Roveň Dolní Ředice Dříteč Dubany Hlavečník Holice Holotín Horní Jelení Horní Ředice Hostovice Hrobice Choltice Choteč Chrtníky Chvaletice Chvojenec Chýšť Jankovice Jaroslav Jedousov Jeníkovice Jezbořice Kasalice Kladruby nad Labem Kojice Kostěnice Křičeň Kunětice Labské Chrčice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Lipoltice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

99 B.3. Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí pokračování v tom národnost Obyvatelstvo česká moravská slezská slovenská romská polská německá ostatní nezjištěná Litošice Malé Výkleky Mikulovice Mokošín Morašice Moravany Němčice Neratov Opatovice nad Labem Ostřešany Ostřetín Plch Poběžovice u Holic Poběžovice u Přelouče Podůlšany Pravy Přelouč Přelovice Přepychy Ráby Radhošť Rohovládova Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Řečany nad Labem Selmice Semín Sezemice Slepotice Sopřeč Sovolusky Spojil Srch Srnojedy Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Stojice Strašov Svinčany Svojšice Tetov Trnávka Trusnov Třebosice Turkovice Týnišťko Uhersko SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 99

100 B.3. Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí dokončení v tom národnost Obyvatelstvo česká moravská slezská slovenská romská polská německá ostatní nezjištěná Úhřetická Lhota Újezd u Přelouče Újezd u Sezemic Urbanice Valy Vápno Veliny Veselí Vlčí Habřina Voleč Vysoké Chvojno Vyšehněvice Zdechovice Žáravice Živanice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

101 B.4. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí Obyvatelstvo věřící Církev římskokatolická Církev československá husitská v tom z toho Českobratrská církev evangelická Pravoslavná církev v českých zemích Náboženská společnost Svědkové Jehovovi bez vyznání nezjištěno Okres v tom obce: Pardubice Barchov Bezděkov Borek Brloh Břehy Bukovina nad Labem Bukovina u Přelouče Bukovka Býšť Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Dolany Dolní Roveň Dolní Ředice Dříteč Dubany Hlavečník Holice Holotín Horní Jelení Horní Ředice Hostovice Hrobice Choltice Choteč Chrtníky Chvaletice Chvojenec Chýšť Jankovice Jaroslav Jedousov Jeníkovice Jezbořice Kasalice Kladruby nad Labem Kojice Kostěnice Křičeň Kunětice Labské Chrčice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Lipoltice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 101

102 B.4. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí pokračování Obyvatelstvo věřící Církev římskokatolická Církev československá husitská v tom z toho Českobratrská církev evangelická Pravoslavná církev v českých zemích Náboženská společnost Svědkové Jehovovi bez vyznání nezjištěno Litošice Malé Výkleky Mikulovice Mokošín Morašice Moravany Němčice Neratov Opatovice nad Labem Ostřešany Ostřetín Plch Poběžovice u Holic Poběžovice u Přelouče Podůlšany Pravy Přelouč Přelovice Přepychy Ráby Radhošť Rohovládova Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Řečany nad Labem Selmice Semín Sezemice Slepotice Sopřeč Sovolusky Spojil Srch Srnojedy Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Stojice Strašov Svinčany Svojšice Tetov Trnávka Trusnov Třebosice Turkovice Týnišťko Uhersko SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

103 B.4. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí dokončení Obyvatelstvo věřící Církev římskokatolická Církev československá husitská v tom z toho Českobratrská církev evangelická Pravoslavná církev v českých zemích Náboženská společnost Svědkové Jehovovi bez vyznání nezjištěno Úhřetická Lhota Újezd u Přelouče Újezd u Sezemic Urbanice Valy Vápno Veliny Veselí Vlčí Habřina Voleč Vysoké Chvojno Vyšehněvice Zdechovice Žáravice Živanice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 103

104 B.5. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let dle nejvyššího ukončeného vzdělání a obcí v tom nejvyšší ukončené vzdělání Celkem základní a neukončené vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské vč. vědecké přípravy bez vzdělání nezjištěno Okres v tom obce: Pardubice Barchov Bezděkov Borek Brloh Břehy Bukovina nad Labem Bukovina u Přelouče Bukovka Býšť Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Dolany Dolní Roveň Dolní Ředice Dříteč Dubany Hlavečník Holice Holotín Horní Jelení Horní Ředice Hostovice Hrobice Choltice Choteč Chrtníky Chvaletice Chvojenec Chýšť Jankovice Jaroslav Jedousov Jeníkovice Jezbořice Kasalice Kladruby nad Labem Kojice Kostěnice Křičeň Kunětice Labské Chrčice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Lipoltice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

105 B.5. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let dle nejvyššího ukončeného vzdělání a obcí pokračování v tom nejvyšší ukončené vzdělání Celkem základní a neukončené vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské vč. vědecké přípravy bez vzdělání nezjištěno Litošice Malé Výkleky Mikulovice Mokošín Morašice Moravany Němčice Neratov Opatovice nad Labem Ostřešany Ostřetín Plch Poběžovice u Holic Poběžovice u Přelouče Podůlšany Pravy Přelouč Přelovice Přepychy Ráby Radhošť Rohovládova Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Řečany nad Labem Selmice Semín Sezemice Slepotice Sopřeč Sovolusky Spojil Srch Srnojedy Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Stojice Strašov Svinčany Svojšice Tetov Trnávka Trusnov Třebosice Turkovice Týnišťko Uhersko SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 105

106 B.5. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let dle nejvyššího ukončeného vzdělání a obcí dokončení v tom nejvyšší ukončené vzdělání Celkem základní a neukončené vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské vč. vědecké přípravy bez vzdělání nezjištěno Úhřetická Lhota Újezd u Přelouče Újezd u Sezemic Urbanice Valy Vápno Veliny Veselí Vlčí Habřina Voleč Vysoké Chvojno Vyšehněvice Zdechovice Žáravice Živanice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

107 B.6. Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí v tom z toho Ekonomicky aktivní zaměstnané osoby pracující důchodci z toho ženy na mateřské dovolené nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní nepracující důchodci žáci, studenti a učni Okres v tom obce: Pardubice Barchov Bezděkov Borek Brloh Břehy Bukovina nad Labem Bukovina u Přelouče Bukovka Býšť Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Dolany Dolní Roveň Dolní Ředice Dříteč Dubany Hlavečník Holice Holotín Horní Jelení Horní Ředice Hostovice Hrobice Choltice Choteč Chrtníky Chvaletice Chvojenec Chýšť Jankovice Jaroslav Jedousov Jeníkovice Jezbořice Kasalice Kladruby nad Labem Kojice Kostěnice Křičeň Kunětice Labské Chrčice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Lipoltice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 107

108 B.6. Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí pokračování v tom z toho Ekonomicky aktivní zaměstnané osoby pracující důchodci z toho ženy na mateřské dovolené nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní nepracující důchodci žáci, studenti a učni Litošice Malé Výkleky Mikulovice Mokošín Morašice Moravany Němčice Neratov Opatovice nad Labem Ostřešany Ostřetín Plch Poběžovice u Holic Poběžovice u Přelouče Podůlšany Pravy Přelouč Přelovice Přepychy Ráby Radhošť Rohovládova Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Řečany nad Labem Selmice Semín Sezemice Slepotice Sopřeč Sovolusky Spojil Srch Srnojedy Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Stojice Strašov Svinčany Svojšice Tetov Trnávka Trusnov Třebosice Turkovice Týnišťko Uhersko SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

109 B.6. Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí dokončení v tom z toho Ekonomicky aktivní zaměstnané osoby pracující důchodci z toho ženy na mateřské dovolené nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní nepracující důchodci žáci, studenti a učni Úhřetická Lhota Újezd u Přelouče Újezd u Sezemic Urbanice Valy Vápno Veliny Veselí Vlčí Habřina Voleč Vysoké Chvojno Vyšehněvice Zdechovice Žáravice Živanice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 109

110 B.7. Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí Ekonomicky aktivní v tom podle odvětví ekonomické činnosti z toho ženy zemědělství, lesnictví a rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy doprava, telekomunikace ostatní odvětví nezjištěno Okres v tom obce: Pardubice Barchov Bezděkov Borek Brloh Břehy Bukovina nad Labem Bukovina u Přelouče Bukovka Býšť Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Dolany Dolní Roveň Dolní Ředice Dříteč Dubany Hlavečník Holice Holotín Horní Jelení Horní Ředice Hostovice Hrobice Choltice Choteč Chrtníky Chvaletice Chvojenec Chýšť Jankovice Jaroslav Jedousov Jeníkovice Jezbořice Kasalice Kladruby nad Labem Kojice Kostěnice Křičeň Kunětice Labské Chrčice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Lipoltice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

111 B.7. Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí pokračování Ekonomicky aktivní z toho ženy zemědělství, lesnictví a rybolov průmysl v tom podle odvětví ekonomické činnosti stavebnictví obchod a opravy doprava, telekomunikace ostatní odvětví nezjištěno Litošice Malé Výkleky Mikulovice Mokošín Morašice Moravany Němčice Neratov Opatovice nad Labem Ostřešany Ostřetín Plch Poběžovice u Holic Poběžovice u Přelouče Podůlšany Pravy Přelouč Přelovice Přepychy Ráby Radhošť Rohovládova Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Řečany nad Labem Selmice Semín Sezemice Slepotice Sopřeč Sovolusky Spojil Srch Srnojedy Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Stojice Strašov Svinčany Svojšice Tetov Trnávka Trusnov Třebosice Turkovice Týnišťko Uhersko SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 111

112 B.7. Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí dokončení Ekonomicky aktivní z toho ženy zemědělství, lesnictví a rybolov průmysl v tom podle odvětví ekonomické činnosti stavebnictví obchod a opravy doprava, telekomunikace ostatní odvětví nezjištěno Úhřetická Lhota Újezd u Přelouče Újezd u Sezemic Urbanice Valy Vápno Veliny Veselí Vlčí Habřina Voleč Vysoké Chvojno Vyšehněvice Zdechovice Žáravice Živanice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

113 B.8. Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí Pracující vyjíždějící z obce za prací z toho denně Žáci, studenti a učni vyjíždějící do škol v % z pracujících v % z vyjíždějících do 29 minut s dobou cesty minut 60 minut a více v % ze žáků, studentů a učňů Okres , , ,1 v tom obce: Pardubice , , ,9 Barchov 57 82, , ,3 Bezděkov , , ,0 Borek 66 71, , ,8 Brloh 81 81, , ,7 Břehy , , ,7 Bukovina nad Labem 82 84, , ,0 Bukovina u Přelouče 28 82, , ,0 Bukovka , , ,0 Býšť , , ,3 Časy 46 61, , ,0 Čeperka , , ,6 Čepí , , ,7 Černá u Bohdanče 90 76, , ,0 Dašice , , ,5 Dolany , , ,0 Dolní Roveň , , ,4 Dolní Ředice , , ,9 Dříteč 84 77, , ,1 Dubany 79 81, , ,0 Hlavečník 59 60, , ,3 Holice , , ,6 Holotín 5 50,0 3 60, ,0 Horní Jelení , , ,2 Horní Ředice , , ,9 Hostovice 69 65, , ,0 Hrobice 70 76, , ,9 Choltice , , ,1 Choteč , , ,9 Chrtníky 37 86, , ,9 Chvaletice , , ,3 Chvojenec , , ,8 Chýšť 57 57, , ,0 Jankovice 93 77, , ,7 Jaroslav 72 77, , ,0 Jedousov 60 83, , ,5 Jeníkovice 77 70, , ,1 Jezbořice 82 62, , ,9 Kasalice 69 77, , ,0 Kladruby nad Labem , , ,0 Kojice , , ,0 Kostěnice , , ,0 Křičeň 87 73, , ,0 Kunětice 90 79, , ,0 Labské Chrčice 47 82, , ,7 Lány u Dašic 39 66, , ,1 Lázně Bohdaneč , , ,8 Libišany , , ,8 Lipoltice 97 66, , ,2 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 113

114 B.8. Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí pokračování Pracující vyjíždějící z obce za prací z toho denně Žáci, studenti a učni vyjíždějící do škol v % z pracujících v % z vyjíždějících do 29 minut s dobou cesty minut 60 minut a více v % ze žáků, studentů a učňů Litošice 33 80, , ,4 Malé Výkleky 36 75, , ,0 Mikulovice , , ,9 Mokošín 83 75, , ,4 Morašice 36 78, , ,0 Moravany , , ,0 Němčice 54 85, , ,0 Neratov 32 72, , ,0 Opatovice nad Labem , , ,3 Ostřešany , , ,6 Ostřetín , , ,9 Plch 27 79, , ,0 Poběžovice u Holic 73 77, , ,0 Poběžovice u Přelouče 31 83, , ,0 Podůlšany 70 92, , ,0 Pravy 26 72, , ,9 Přelouč , , ,0 Přelovice 68 86, , ,0 Přepychy 30 83, , ,0 Ráby , , ,3 Radhošť 60 84, , ,0 Rohovládova Bělá , , ,4 Rohoznice 96 73, , ,0 Rokytno , , ,9 Rybitví , , ,7 Řečany nad Labem , , ,1 Selmice 44 80, , ,0 Semín , , ,8 Sezemice , , ,6 Slepotice , , ,3 Sopřeč 89 78, , ,2 Sovolusky 32 58, , ,0 Spojil 72 66, , ,1 Srch , , ,6 Srnojedy 97 68, , ,3 Staré Hradiště , , ,0 Staré Jesenčany 86 80, , ,0 Staré Ždánice , , ,8 Starý Mateřov , , ,5 Stéblová 60 83, , ,9 Stojice 84 82, , ,3 Strašov 97 76, , ,9 Svinčany , , ,9 Svojšice 67 77, , ,0 Tetov 49 96, , ,0 Trnávka 68 73, , ,0 Trusnov 63 67, , ,0 Třebosice 37 58, , ,0 Turkovice 79 70, , ,1 Týnišťko 65 87, , ,0 Uhersko 95 76, , ,8 114 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

115 B.8. Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí dokončení Pracující vyjíždějící z obce za prací z toho denně Žáci, studenti a učni vyjíždějící do škol v % z pracujících v % z vyjíždějících do 29 minut s dobou cesty minut 60 minut a více v % ze žáků, studentů a učňů Úhřetická Lhota 82 90, , ,0 Újezd u Přelouče 61 72, , ,0 Újezd u Sezemic 41 78, , ,0 Urbanice 19 76, , ,0 Valy , , ,5 Vápno 36 73, , ,0 Veliny , , ,1 Veselí , , ,0 Vlčí Habřina , , ,0 Voleč , , ,1 Vysoké Chvojno , , ,7 Vyšehněvice 76 67, , ,0 Zdechovice , , ,3 Žáravice 69 86, , ,0 Živanice , , ,7 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 115

116 B.9. Základní údaje o domovním fondu podle obcí Trvale obydlené domy Neobydlené domy z toho rodinné domy počet v % průměrné stáří domu v letech z toho sloužící k rekreaci Okres ,5 44, v tom obce: Pardubice ,6 45, Barchov ,2 61, Bezděkov ,4 42, Borek ,1 37, Brloh ,0 49, Břehy ,5 40, Bukovina nad Labem ,3 46,1 9 2 Bukovina u Přelouče ,2 45, Bukovka ,1 38, Býšť ,2 33, Časy ,0 51,6 9 1 Čeperka ,2 32, Čepí ,4 39, Černá u Bohdanče ,4 42, Dašice ,7 49, Dolany ,0 55, Dolní Roveň ,1 48, Dolní Ředice ,6 37, Dříteč ,5 40, Dubany ,0 47, Hlavečník ,0 50, Holice ,2 42, Holotín ,0 64, Horní Jelení ,9 38, Horní Ředice ,3 40, Hostovice ,1 48,0 7 5 Hrobice ,9 52,7 9 2 Choltice ,5 52, Choteč ,6 33, Chrtníky ,0 57, Chvaletice ,5 35, Chvojenec ,1 43, Chýšť ,3 48, Jankovice ,5 47, Jaroslav ,0 41, Jedousov ,0 58, Jeníkovice ,7 48, Jezbořice ,0 41, Kasalice ,1 51, Kladruby nad Labem ,2 46, Kojice ,9 48, Kostěnice ,2 52, Křičeň ,6 45, Kunětice ,6 45, Labské Chrčice ,0 46, Lány u Dašic ,7 51, Lázně Bohdaneč ,2 39, Libišany ,3 54, Lipoltice ,9 52, SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

117 B.9. Základní údaje o domovním fondu podle obcí pokračování Trvale obydlené domy Neobydlené domy z toho rodinné domy počet v % průměrné stáří domu v letech z toho sloužící k rekreaci Litošice ,1 53, Malé Výkleky ,0 51,4 3 1 Mikulovice ,1 43, Mokošín ,0 33,4 8 6 Morašice ,0 50, Moravany ,0 47, Němčice ,0 40, Neratov ,0 67,1 4 3 Opatovice nad Labem ,6 41, Ostřešany ,6 42, Ostřetín ,5 38, Plch ,0 59, Poběžovice u Holic ,0 44, Poběžovice u Přelouče ,0 46, Podůlšany ,4 38, Pravy ,0 48, Přelouč ,3 41, Přelovice ,0 32, Přepychy ,0 42, Ráby ,8 30, Radhošť ,2 55, Rohovládova Bělá ,3 41, Rohoznice ,0 42, Rokytno ,4 39, Rybitví ,8 49, Řečany nad Labem ,8 36, Selmice ,5 51, Semín ,8 45, Sezemice ,3 43, Slepotice ,7 50, Sopřeč ,4 56, Sovolusky ,8 42, Spojil ,7 40,0 7 - Srch ,2 34, Srnojedy ,0 40, Staré Hradiště ,8 39, Staré Jesenčany ,0 43, Staré Ždánice ,2 49, Starý Mateřov ,2 49, Stéblová ,0 41, Stojice ,7 53, Strašov ,0 45, Svinčany ,4 49, Svojšice ,6 41, Tetov ,2 56, Trnávka ,3 61, Trusnov ,0 51, Třebosice ,0 50,2 8 5 Turkovice ,1 51, Týnišťko ,7 55, Uhersko ,4 51, SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 117

118 B.9. Základní údaje o domovním fondu podle obcí dokončení Trvale obydlené domy Neobydlené domy z toho rodinné domy počet v % průměrné stáří domu v letech z toho sloužící k rekreaci Úhřetická Lhota ,0 40, Újezd u Přelouče ,0 42, Újezd u Sezemic ,0 51,5 5 5 Urbanice ,0 41,7 9 4 Valy ,4 37, Vápno ,3 51, Veliny ,2 39, Veselí ,0 40, Vlčí Habřina ,0 42, Voleč ,0 43, Vysoké Chvojno ,4 54, Vyšehněvice ,1 32, Zdechovice ,7 49, Žáravice ,6 41, Živanice ,1 40, SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

119 B.10. Základní údaje o bytovém fondu podle obcí Trvale obydlené byty Neobydlené byty z toho v rodinných domech počet v % sloužící k rekreaci z toho obydlené přechodně Okres , v tom obce: Pardubice , Barchov , Bezděkov , Borek , Brloh , Břehy , Bukovina nad Labem , Bukovina u Přelouče , Bukovka , Býšť , Časy , Čeperka , Čepí , Černá u Bohdanče , Dašice , Dolany , Dolní Roveň , Dolní Ředice , Dříteč , Dubany , Hlavečník , Holice , Holotín , Horní Jelení , Horní Ředice , Hostovice , Hrobice , Choltice , Choteč , Chrtníky , Chvaletice , Chvojenec , Chýšť , Jankovice , Jaroslav , Jedousov , Jeníkovice , Jezbořice , Kasalice , Kladruby nad Labem , Kojice , Kostěnice , Křičeň , Kunětice , Labské Chrčice , Lány u Dašic , Lázně Bohdaneč , Libišany , Lipoltice , SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 119

120 B.10. Základní údaje o bytovém fondu podle obcí pokračování Trvale obydlené byty Neobydlené byty z toho v rodinných domech počet v % sloužící k rekreaci z toho obydlené přechodně Litošice , Malé Výkleky , Mikulovice , Mokošín , Morašice , Moravany , Němčice , Neratov , Opatovice nad Labem , Ostřešany , Ostřetín , Plch , Poběžovice u Holic , Poběžovice u Přelouče , Podůlšany , Pravy , Přelouč , Přelovice , Přepychy , Ráby , Radhošť , Rohovládova Bělá , Rohoznice , Rokytno , Rybitví , Řečany nad Labem , Selmice , Semín , Sezemice , Slepotice , Sopřeč , Sovolusky , Spojil ,6 8-1 Srch , Srnojedy , Staré Hradiště , Staré Jesenčany , Staré Ždánice , Starý Mateřov , Stéblová , Stojice , Strašov , Svinčany , Svojšice , Tetov , Trnávka , Trusnov , Třebosice , Turkovice , Týnišťko , Uhersko , SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

121 B.10. Základní údaje o bytovém fondu podle obcí dokončení Trvale obydlené byty Neobydlené byty z toho v rodinných domech počet v % sloužící k rekreaci z toho obydlené přechodně Úhřetická Lhota , Újezd u Přelouče , Újezd u Sezemic , Urbanice , Valy , Vápno , Veliny , Veselí , Vlčí Habřina , Voleč , Vysoké Chvojno , Vyšehněvice , Zdechovice , Žáravice , Živanice , SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 121

122 B.11. Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí Velikost bytu Byty v domech postavených v období s 1 obytnou místností se 2 pokoji se 3 pokoji se 4 a více pokoji do roku 1919 vč. nezj Okres v tom obce: Pardubice Barchov Bezděkov Borek Brloh Břehy Bukovina nad Labem Bukovina u Přelouče Bukovka Býšť Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Dolany Dolní Roveň Dolní Ředice Dříteč Dubany Hlavečník Holice Holotín Horní Jelení Horní Ředice Hostovice Hrobice Choltice Choteč Chrtníky Chvaletice Chvojenec Chýšť Jankovice Jaroslav Jedousov Jeníkovice Jezbořice Kasalice Kladruby nad Labem Kojice Kostěnice Křičeň Kunětice Labské Chrčice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Lipoltice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

123 B.11. Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí pokračování Velikost bytu Byty v domech postavených v období s 1 obytnou místností se 2 pokoji se 3 pokoji se 4 a více pokoji do roku 1919 vč. nezj Litošice Malé Výkleky Mikulovice Mokošín Morašice Moravany Němčice Neratov Opatovice nad Labem Ostřešany Ostřetín Plch Poběžovice u Holic Poběžovice u Přelouče Podůlšany Pravy Přelouč Přelovice Přepychy Ráby Radhošť Rohovládova Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Řečany nad Labem Selmice Semín Sezemice Slepotice Sopřeč Sovolusky Spojil Srch Srnojedy Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Stojice Strašov Svinčany Svojšice Tetov Trnávka Trusnov Třebosice Turkovice Týnišťko Uhersko SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 123

124 B.11. Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí dokončení Velikost bytu Byty v domech postavených v období s 1 obytnou místností se 2 pokoji se 3 pokoji se 4 a více pokoji do roku 1919 vč. nezj Úhřetická Lhota Újezd u Přelouče Újezd u Sezemic Urbanice Valy Vápno Veliny Veselí Vlčí Habřina Voleč Vysoké Chvojno Vyšehněvice Zdechovice Žáravice Živanice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

125 B.12. Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí Trvale obydlené byty vybavené Domácnosti bydlící v bytech připojením na plyn ze sítě koupelnou nebo sprch. koutem v bytě Počet bytů se 2 a více cenz. domácnostmi vodovodem splachovacím záchodem v bytě ústředním nebo etážovým topením bytové hospodařící cenzové Okres v tom obce: Pardubice Barchov Bezděkov Borek Brloh Břehy Bukovina nad Labem Bukovina u Přelouče Bukovka Býšť Časy Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Dašice Dolany Dolní Roveň Dolní Ředice Dříteč Dubany Hlavečník Holice Holotín Horní Jelení Horní Ředice Hostovice Hrobice Choltice Choteč Chrtníky Chvaletice Chvojenec Chýšť Jankovice Jaroslav Jedousov Jeníkovice Jezbořice Kasalice Kladruby nad Labem Kojice Kostěnice Křičeň Kunětice Labské Chrčice Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Libišany Lipoltice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 125

126 B.12. Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí pokračování Trvale obydlené byty vybavené připojením na plyn ze sítě koupelnou nebo sprch. koutem v bytě Počet bytů se 2 a více cenz. domácnostmi vodovodem splachovacím záchodem v bytě ústředním nebo etážovým topením Domácnosti bydlící v bytech bytové hospodařící cenzové Litošice Malé Výkleky Mikulovice Mokošín Morašice Moravany Němčice Neratov Opatovice nad Labem Ostřešany Ostřetín Plch Poběžovice u Holic Poběžovice u Přelouče Podůlšany Pravy Přelouč Přelovice Přepychy Ráby Radhošť Rohovládova Bělá Rohoznice Rokytno Rybitví Řečany nad Labem Selmice Semín Sezemice Slepotice Sopřeč Sovolusky Spojil Srch Srnojedy Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Ždánice Starý Mateřov Stéblová Stojice Strašov Svinčany Svojšice Tetov Trnávka Trusnov Třebosice Turkovice Týnišťko Uhersko SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

127 B.12. Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí dokončení Trvale obydlené byty vybavené připojením na plyn ze sítě koupelnou nebo sprch. koutem v bytě Počet bytů se 2 a více cenz. domácnostmi vodovodem splachovacím záchodem v bytě ústředním nebo etážovým topením Domácnosti bydlící v bytech bytové hospodařící cenzové Úhřetická Lhota Újezd u Přelouče Újezd u Sezemic Urbanice Valy Vápno Veliny Veselí Vlčí Habřina Voleč Vysoké Chvojno Vyšehněvice Zdechovice Žáravice Živanice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 127

128 B.13. Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí Plocha trvale obydlených bytů v m 2 celková obytná Počet obytných místností s plochou 8 a více m 2 Počet osob v bytech m 2 obytné plochy Na 1 trvale obydlený byt připadá obytných místností s plochou 8 a více m 2 osob cenzových domácností Okres ,0 2,79 2,62 1,11 v tom obce: Pardubice ,8 2,57 2,50 1,10 Barchov ,0 3,40 2,79 1,28 Bezděkov ,6 3,39 2,95 1,11 Borek ,5 3,40 3,13 1,23 Brloh ,6 3,37 3,18 1,22 Břehy ,9 3,36 2,77 1,11 Bukovina nad Labem ,6 3,14 2,79 1,14 Bukovina u Přelouče ,2 3,04 2,73 1,31 Bukovka ,6 3,26 2,97 1,14 Býšť ,5 3,36 2,85 1,09 Časy ,9 3,65 3,19 1,16 Čeperka ,1 3,67 3,11 1,20 Čepí ,6 3,33 3,20 1,24 Černá u Bohdanče ,6 3,45 3,12 1,15 Dašice ,4 3,04 2,83 1,15 Dolany ,9 3,25 2,81 1,12 Dolní Roveň ,7 3,23 2,92 1,13 Dolní Ředice ,5 3,30 2,88 1,13 Dříteč ,3 2,94 2,47 1,11 Dubany ,4 3,25 2,58 1,06 Hlavečník ,2 3,10 2,93 1,23 Holice ,2 3,05 2,73 1,11 Holotín ,4 2,67 2,11 1,06 Horní Jelení ,6 3,34 2,78 1,15 Horní Ředice ,9 3,38 2,86 1,11 Hostovice ,1 3,38 2,87 1,19 Hrobice ,1 3,27 2,92 1,14 Choltice ,9 3,19 2,89 1,19 Choteč ,8 3,48 3,19 1,19 Chrtníky ,3 2,87 2,72 1,22 Chvaletice ,2 2,46 2,62 1,07 Chvojenec ,5 3,71 3,31 1,23 Chýšť ,6 3,43 2,94 1,06 Jankovice ,4 2,77 2,55 1,07 Jaroslav ,7 3,45 3,16 1,13 Jedousov ,0 3,14 2,74 1,21 Jeníkovice ,6 3,39 3,35 1,29 Jezbořice ,5 3,02 2,98 1,13 Kasalice ,7 3,06 3,08 1,10 Kladruby nad Labem ,3 2,92 2,69 1,12 Kojice ,2 3,28 2,95 1,23 Kostěnice ,1 3,08 2,85 1,14 Křičeň ,2 3,43 3,10 1,23 Kunětice ,3 3,29 2,93 1,15 Labské Chrčice ,8 2,69 3,30 1,32 Lány u Dašic ,7 3,12 3,07 1,07 Lázně Bohdaneč ,2 2,99 2,82 1,14 Libišany ,3 3,45 2,99 1,14 Lipoltice ,3 3,15 2,85 1, SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

129 B.13. Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí pokračování Plocha trvale obydlených bytů v m 2 celková obytná Počet obytných místností s plochou 8 a více m 2 Počet osob v bytech m 2 obytné plochy Na 1 trvale obydlený byt připadá obytných místností s plochou 8 a více m 2 osob cenzových domácností Litošice ,7 3,00 2,62 1,22 Malé Výkleky ,1 3,22 2,65 1,15 Mikulovice ,9 3,12 3,01 1,20 Mokošín ,7 3,73 3,07 1,16 Morašice ,6 3,00 2,51 1,07 Moravany ,5 3,12 2,78 1,13 Němčice ,5 3,38 2,81 1,16 Neratov ,3 3,03 2,53 1,08 Opatovice nad Labem ,0 3,03 2,76 1,08 Ostřešany ,5 3,21 2,85 1,11 Ostřetín ,9 3,38 3,00 1,15 Plch ,5 3,21 2,64 1,14 Poběžovice u Holic ,5 3,04 2,81 1,16 Poběžovice u Přelouče ,0 3,85 2,93 1,26 Podůlšany ,0 3,35 2,96 1,16 Pravy ,0 3,35 3,19 1,19 Přelouč ,5 2,81 2,73 1,11 Přelovice ,2 3,34 2,50 1,07 Přepychy ,0 2,79 2,69 1,10 Ráby ,1 3,72 2,96 1,15 Radhošť ,0 2,80 2,50 1,13 Rohovládova Bělá ,7 3,30 2,99 1,19 Rohoznice ,7 3,23 2,44 1,04 Rokytno ,4 3,43 2,86 1,10 Rybitví ,6 2,53 2,57 1,13 Řečany nad Labem ,5 3,49 2,92 1,10 Selmice ,7 2,81 2,41 1,10 Semín ,4 3,03 2,72 1,12 Sezemice ,8 3,11 2,74 1,11 Slepotice ,4 2,98 2,81 1,14 Sopřeč ,3 3,10 2,89 1,10 Sovolusky ,6 3,28 3,18 1,15 Spojil ,5 3,17 2,84 1,15 Srch ,7 3,49 2,97 1,15 Srnojedy ,1 3,60 2,99 1,20 Staré Hradiště ,5 3,20 2,90 1,16 Staré Jesenčany ,7 3,40 2,89 1,08 Staré Ždánice ,4 3,19 2,83 1,11 Starý Mateřov ,5 3,21 2,70 1,12 Stéblová ,4 3,52 2,71 1,08 Stojice ,1 3,36 2,64 1,13 Strašov ,4 3,67 3,49 1,22 Svinčany ,2 3,22 3,02 1,20 Svojšice ,3 3,36 2,51 1,04 Tetov ,3 2,94 2,44 1,08 Trnávka ,2 2,76 2,47 1,07 Trusnov ,7 2,86 2,47 1,16 Třebosice ,4 3,74 3,15 1,17 Turkovice ,2 2,77 2,49 1,13 Týnišťko ,8 2,84 3,04 1,15 Uhersko ,0 2,95 2,63 1,07 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 129

130 B.13. Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí dokončení Plocha trvale obydlených bytů v m 2 celková obytná Počet obytných místností s plochou 8 a více m 2 Počet osob v bytech m 2 obytné plochy Na 1 trvale obydlený byt připadá obytných místností s plochou 8 a více m 2 osob cenzových domácností Úhřetická Lhota ,9 3,21 2,87 1,21 Újezd u Přelouče ,3 3,29 2,95 1,19 Újezd u Sezemic ,8 3,09 2,56 1,04 Urbanice ,8 2,66 2,31 1,10 Valy ,8 3,63 3,00 1,20 Vápno ,0 3,11 2,80 1,11 Veliny ,3 3,09 2,50 1,10 Veselí ,8 3,47 2,96 1,17 Vlčí Habřina ,2 3,24 2,67 1,04 Voleč ,0 3,32 2,63 1,09 Vysoké Chvojno ,0 3,50 2,88 1,13 Vyšehněvice ,7 3,19 3,00 1,06 Zdechovice ,2 2,73 2,84 1,18 Žáravice ,9 3,45 3,06 1,08 Živanice ,1 3,56 2,86 1, SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

131 C.1. Vybrané údaje podle obcí a jejich částí Okres, obec, městský obvod, část obce Obyvatelstvo z toho ženy Počet obyvatel ve věku 0-14 let 60 a více let (vč. nezjišt.) Ekonomicky aktivní Domy z toho trvale obydlené Byty z toho trvale obydlené Okres v tom: Pardubice Pardubice I Bílé Předměstí-část Pardubice-Staré Město Zámek Zelené Předměstí-část Pardubice II Cihelna Polabiny Pardubice III Bílé Předměstí-část Studánka-část Pardubice IV Bílé Předměstí-část Černá za Bory Drozdice Mnětice Nemošice Pardubičky Staročernsko Studánka-část Žižín Pardubice V Dražkovice Nové Jesenčany Zelené Předměstí-část Pardubice VI Lány na Důlku Opočínek Popkovice Staré Čívice Svítkov Zelené Předměstí-část Pardubice VII Doubravice Ohrazenice Rosice Semtín Trnová Barchov Barchov Bezděkov Bezděkov Borek Borek Brloh Benešovice Brloh Břehy Břehy Bukovina nad Labem SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 131

132 C.1. Vybrané údaje podle obcí a jejich částí pokračování Okres, obec, městský obvod, část obce Obyvatelstvo z toho ženy Počet obyvatel ve věku 0-14 let 60 a více let (vč. nezjišt.) Ekonomicky aktivní Domy z toho trvale obydlené Byty z toho trvale obydlené Bukovina nad Labem Bukovina u Přelouče Bukovina u Přelouče Bukovka Bukovka Habřinka Býšť Bělečko Býšť Hoděšovice Hrachoviště Časy Časy Čeperka Čeperka Čepí Čepí Černá u Bohdanče Černá u Bohdanče Dašice Dašice Malolánské Prachovice Velkolánské Zminný Dolany Dolany Dolní Roveň Dolní Roveň Horní Roveň Komárov Litětiny Dolní Ředice Dolní Ředice Dříteč Dříteč Dubany Dubany Hlavečník Hlavečník Holice Holice Kamenec Koudelka Podhráz Podlesí Roveňsko Staré Holice Holotín Holotín Horní Jelení Dolní Jelení Horní Jelení SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

133 C.1. Vybrané údaje podle obcí a jejich částí pokračování Okres, obec, městský obvod, část obce Obyvatelstvo z toho ženy Počet obyvatel ve věku 0-14 let 60 a více let (vč. nezjišt.) Ekonomicky aktivní Domy z toho trvale obydlené Byty z toho trvale obydlené Rousínov Horní Ředice Horní Ředice Hostovice Hostovice Hrobice Hrobice Choltice Choltice Ledec Podhorky Choteč Choteč Chrtníky Chrtníky Chvaletice Hornická Čtvrť Chvaletice Chvojenec Chvojenec Chýšť Chýšť Jankovice Jankovice Kozašice Seník Jaroslav Jaroslav Jedousov Jedousov Loděnice Jeníkovice Jeníkovice Jezbořice Jezbořice Kasalice Kasalice Kasaličky Kladruby nad Labem Bílé Vchynice Kladruby nad Labem Kolesa Komárov Kojice Kojice Kostěnice Kostěnice Křičeň Křičeň Kunětice Kunětice Labské Chrčice Labské Chrčice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 133

134 C.1. Vybrané údaje podle obcí a jejich částí pokračování Okres, obec, městský obvod, část obce Obyvatelstvo z toho ženy Počet obyvatel ve věku 0-14 let 60 a více let (vč. nezjišt.) Ekonomicky aktivní Domy z toho trvale obydlené Byty z toho trvale obydlené Lány u Dašic Lány u Dašic Lázně Bohdaneč Lázně Bohdaneč Libišany Libišany Lipoltice Lipoltice Pelechov Sovoluská Lhota Litošice Krasnice Litošice Malé Výkleky Malé Výkleky Mikulovice Blato Mikulovice Mokošín Mokošín Morašice Morašice Moravany Čeradice Moravanský Moravany Platěnice Platěnsko Turov Němčice Němčice Neratov Neratov Opatovice nad Labem Opatovice nad Labem Pohřebačka Ostřešany Ostřešany Ostřetín Ostřetín Vysoká u Holic Plch Plch Poběžovice u Holic Poběžovice u Holic Poběžovice u Přelouče Poběžovice u Přelouče Podůlšany Podůlšany Pravy Pravy Přelouč Klenovka SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

135 C.1. Vybrané údaje podle obcí a jejich částí pokračování Okres, obec, městský obvod, část obce Obyvatelstvo z toho ženy Počet obyvatel ve věku 0-14 let 60 a více let (vč. nezjišt.) Ekonomicky aktivní Domy z toho trvale obydlené Byty z toho trvale obydlené Lhota Lohenice Mělice Přelouč Škudly Štěpánov Tupesy Přelovice Přelovice Přepychy Přepychy Ráby Ráby Radhošť Radhošť Sedlíšťka Rohovládova Bělá Rohovládova Bělá Rohoznice Rohoznice Rokytno Bohumileč Drahoš Rokytno Rybitví Rybitví Řečany nad Labem Labětín Řečany nad Labem Selmice Selmice Semín Semín Sezemice Dražkov Kladina Lukovna Počaply Sezemice Velké Koloděje Veská Slepotice Bělešovice Lipec Nové Holešovice Slepotice Sopřeč Sopřeč Sovolusky Sovolusky Spojil Spojil Srch SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 135

136 C.1. Vybrané údaje podle obcí a jejich částí pokračování Okres, obec, městský obvod, část obce Obyvatelstvo z toho ženy Počet obyvatel ve věku 0-14 let 60 a více let (vč. nezjišt.) Ekonomicky aktivní Domy z toho trvale obydlené Byty z toho trvale obydlené Hrádek Pohránov Srch Srnojedy Srnojedy Staré Hradiště Brozany Hradiště na Písku Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Jesenčany Staré Ždánice Staré Ždánice Starý Mateřov Starý Mateřov Stéblová Stéblová Stojice Stojice Strašov Strašov Svinčany Dolní Raškovice Horní Raškovice Svinčany Svojšice Svojšice Tetov Tetov Trnávka Trnávka Trusnov Franclina Opočno Trusnov Žíka Třebosice Třebosice Turkovice Bumbalka Rašovy Turkovice Týnišťko Týnišťko Uhersko Uhersko Úhřetická Lhota Úhřetická Lhota Újezd u Přelouče Újezd u Přelouče Újezd u Sezemic Újezd Zástava SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

137 C.1. Vybrané údaje podle obcí a jejich částí dokončení Okres, obec, městský obvod, část obce Obyvatelstvo z toho ženy Počet obyvatel ve věku 0-14 let 60 a více let (vč. nezjišt.) Ekonomicky aktivní Domy z toho trvale obydlené Byty z toho trvale obydlené Urbanice Urbanice Valy Valy Vápno Vápno Veliny Veliny Veselí Veselí Vlčí Habřina Vlčí Habřina Voleč Voleč Vysoké Chvojno Vysoké Chvojno Vyšehněvice Vyšehněvice Zdechovice Spytovice Zbraněves Zdechovice Žáravice Žáravice Živanice Dědek Nerad Živanice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 137

138 D.1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin počet v % muži ženy počet v % muži ženy Obyvatelstvo , , v tom ve věku: , , , , a více vč. nezj. věku , , Obyvatelstvo podle věkových skupin , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ) 98 5, , , , , a více ,1-2 nezjištěno Průměrný věk 36,4 x 34,6 38,1 38,4 x 36,6 40,2 1) v roce a více Město: Dašice obyvatelstvo v tom obyvatelstvo v tom D.2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin Celkem svobodní ženatí/ vdané v tom podle rodinného stavu Město: Dašice rozvedení ovdovělí nezjištěno Obyvatelstvo v % 100,0 36,7 48,3 7,3 7,6 0,1 v tom: muži v % 100,0 42,0 49,1 6,8 2,1 - ženy v % 100,0 31,5 47,5 7,8 13,0 0,2 Obyvatelstvo ve vybraných věkových skupinách a více SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

139 D.3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání Město: Dašice Obyvatelstvo v tom Ekonomicky aktivní muži ženy v % muži ženy počet v % počet v % Celkem , , ,0 v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného , , ,2 vyučení bez maturity , , ,8 střední odborné bez maturity , , ,1 učební obor s maturitou 23 1, ,5 10 2,7 úplné střední všeobecné s mat. 67 4, ,7 27 7,2 úplné střední odborné s mat , , ,2 nástavbové studium 21 1, ,2 10 2,7 vyšší odborné 15 1, ,0 6 1,6 vysokoškolské 63 4, ,8 19 5,1 z toho bakalářské 6 0, ,4 4 1,1 vědecká příprava 1 0, ,2 - - bez vzdělání 7 0, ,4 - - nezjištěno 13 0, ,2 2 0,5 D.4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti Město: Dašice Celkem v tom Struktura v % Podíl žen v odvětví muži ženy muži ženy v % Ekonomicky aktivní ,0 100,0 100,0 43,6 v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov ,5 4,8 4,3 41,0 průmysl ,6 43,0 30,7 35,6 stavebnictví ,3 12,4 0,8 4,8 obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží ,3 9,9 17,6 57,9 pohostinství a ubytování ,9 1,0 2,9 68,8 doprava, pošty a telekomunikace ,7 7,0 4,0 30,6 peněžnictví a pojišťovnictví ,2 0,8 1,6 60,0 činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum ,4 2,5 2,4 42,9 veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení ,0 8,3 5,3 33,3 školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ,6 2,1 14,7 84,6 ostatní veřejné a osobní služby ,1 2,9 5,6 60,0 nezjištěné odvětví ,3 5,4 9,9 58,7 D.5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání Město: Dašice Celkem muži v tom Struktura v % počet v % Ekonomicky aktivní ,6 100,0 100,0 100,0 v tom postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé ,1 2,2 3,1 1,1 zaměstnanci v prac. poměru ,6 78,0 75,2 81,6 ostatní zaměstnanci ,2 3,6 3,5 3,7 samostatně činní ,1 11,2 14,5 7,0 členové produkčních družstev x pomáhající rodinní příslušníci ,3 0,3 0,4 0,3 nezjištěno ,0 4,7 3,3 6,4 ženy muži ženy SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 139

140 D.6. Domácnosti podle typu a počtu členů Město: Dašice Celkem Domácnosti s počtem členů Průměrný počet v % a více počet členů Hospodařící domácnosti , ,51 v tom tvořené: 1 cenzovou domácností , ,44 2 a více cenzovými domácnostmi 15 2,1 x x x ,73 Cenzové domácnosti , ,45 v tom: úplné rodiny ,1 x ,07 bez závislých dětí ,8 x ,37 se závislými dětmi ,3 x x ,91 neúplné rodiny 90 12,6 x ,58 bez závislých dětí 38 5,3 x ,29 se závislými dětmi 52 7,3 x ,79 vícečlenné nerodinné domácnosti 5 0,7 x ,00 domácnosti jednotlivců ,6 190 x x x x 1,00 z toho bydlící samostatně ,1 129 x x x x 1,00 D.7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti Město: Dašice Celkem osob. automobilem D.8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu Domy z toho 2 a více pevnou linkou Vybavení bytových domácností telefonem pouze mobilním pevnou linkou i mobilním možností využívat rekr.objekt Město: Dašice rodinné domy bytové domy ostatní budovy Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty v tom byty v domech postavených v období: do roku nezjištěno Průměrné stáří domů v letech 49,3 49,8 42,1 42,4 Na 1 trvale obydlený byt připadá m 2 obytné plochy 57,4 60,5 44,5 52,0 obytných místností s plochou 8 a více m 2 3,04 3,19 2,40 2,83 v tom osobním počítačem z toho s připojením na internet Bytové domácnosti v tom: v bytě 1 cenzová domácnost s počtem osob a více v bytě 2 a více cenzové domácnosti s počtem osob v bytě a více SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

141 D.9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu Město: Dašice Trvale obydlené byty v tom podle kategorie počet v % I. II. III. IV. nezjištěno Trvale obydlené byty , v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 38 6, pokoje , pokoje , a více pokojů , nezjištěno 10 1, podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě , byt v osobním vlastnictví 24 3, jiné bezplatné užívání bytu 67 10, byt nájemní (vč. bytů LBD) 74 12, byt člena stavebního bytového družstva 22 3, byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební 2 0, jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 19 3, Obyvatelstvo bydlící v bytech , v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 71 4, pokoje , pokoje , a více pokojů , nezjištěno 21 1, podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě , byt v osobním vlastnictví 65 3, jiné bezplatné užívání bytu , byt nájemní (vč. bytů LBD) , byt člena stavebního bytového družstva 55 3, byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební 6 0, jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 48 2, SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 141

142 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti Město: Dašice Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty počet v % počet v % Veřejný vodovod ,2 Vodovod v bytě ,9 Přípojka na kanalizační síť ,1 Plyn zaveden do bytu ,1 Plyn ze sítě ,0 Teplá voda ze zdroje mimo budovu 10 1,6 Ústřední topení ,9 Způsob vytápění kotelna mimo dům 1 0,2 ústřední topení ,1 kotelna v domě ,7 etážové topení 96 15,7 kamna ,8 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění 1) ,9 uhlí , ,2 elektřina 65 10, ,4 plyn , ,4 Koupelna (sprch. kout) v bytě , Splachovací záchod v bytě ,7 50 a více - - Byty s obytnou plochou v m 2 do 19,9 13 2,1 Vlastník domu 20,0-39, ,0 fyzická osoba ,5 40,0-49, ,1 obec, stát 9 2,0 50,0-59, ,3 stavební bytové družstvo 2 0,4 60,0-79, ,2 ostatní právnické osoby 3 0,7 80,0-99,9 59 9,6 kombinace vlastníků 8 1,8 100,0 a více 30 4,9 1) bez dálkového vytápění D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů Obyvatelstvo v domech Město: Dašice Obyvatelstvo v bytech počet v % počet v % Veřejný vodovod ,8 Vodovod v bytě ,7 Přípojka na kanalizační síť ,2 Plyn zaveden do bytu ,7 Plyn ze sítě ,1 Teplá voda ze zdroje mimo budovu 26 1,5 Ústřední topení ,5 Způsob vytápění kotelna mimo dům 22 1,3 ústřední topení ,6 kotelna v domě ,2 etážové topení ,3 kamna ,5 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění 1) ,0 uhlí , ,8 elektřina , ,8 plyn , ,4 Koupelna (sprch. kout) v bytě , Splachovací záchod v bytě ,4 50 a více - - Byty s obytnou plochou v m 2 do 19,9 19 1,1 Vlastník domu 20,0-39, ,7 fyzická osoba ,9 40,0-49, ,1 obec, stát 114 6,5 50,0-59, ,6 stavební bytové družstvo 45 2,6 60,0-79, ,6 ostatní právnické osoby 15 0,9 80,0-99, ,8 kombinace vlastníků 100 5,7 100,0 a více 119 6,9 1) bez dálkového vytápění 142 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

143 D.1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin Město: Holice obyvatelstvo v tom obyvatelstvo v tom počet v % muži ženy počet v % muži ženy Obyvatelstvo , , v tom ve věku: , , , , a více vč. nezj. věku , , Obyvatelstvo podle věkových skupin , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , a více ,1-6 nezjištěno Průměrný věk 37,1 x 35,1 38,9 39,7 x 37,8 41,4 D.2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin Celkem svobodní ženatí/ vdané v tom podle rodinného stavu Město: Holice rozvedení ovdovělí nezjištěno Obyvatelstvo v % 100,0 35,0 50,1 6,2 8,7 0,1 v tom: muži v % 100,0 40,3 51,1 5,6 2,9 0,1 ženy v % 100,0 30,0 49,1 6,7 14,2 0,1 Obyvatelstvo ve vybraných věkových skupinách a více SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 143

144 D.3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání Město: Holice Obyvatelstvo v tom Ekonomicky aktivní muži ženy v % muži ženy počet v % počet v % Celkem , , ,0 v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného , , ,4 vyučení bez maturity , , ,0 střední odborné bez maturity , , ,8 učební obor s maturitou 74 1, ,2 27 1,9 úplné střední všeobecné s mat , ,1 83 5,9 úplné střední odborné s mat , , ,9 nástavbové studium 113 2, ,7 61 4,4 vyšší odborné 64 1, ,1 24 1,7 vysokoškolské 273 5, ,9 96 6,9 z toho bakalářské 24 0, ,3 9 0,6 vědecká příprava 4 0, ,2 - - bez vzdělání 9 0, ,1 - - nezjištěno 34 0, ,2 2 0,1 D.4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti Město: Holice Celkem v tom Struktura v % Podíl žen v odvětví muži ženy muži ženy v % Ekonomicky aktivní ,0 100,0 100,0 44,3 v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov ,0 4,8 2,9 32,0 průmysl ,6 39,4 30,9 38,5 stavebnictví ,3 14,9 2,3 10,9 obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží ,9 12,0 16,2 51,8 pohostinství a ubytování ,2 2,3 4,2 59,0 doprava, pošty a telekomunikace ,7 7,0 3,9 30,7 peněžnictví a pojišťovnictví ,9 1,3 2,8 63,9 činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum ,0 2,4 3,7 55,3 veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení ,0 4,9 5,1 44,9 školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ,7 3,6 17,3 79,3 ostatní veřejné a osobní služby ,9 2,7 5,5 62,1 nezjištěné odvětví ,9 4,7 5,2 46,8 D.5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání Město: Holice Celkem muži v tom Struktura v % počet v % Ekonomicky aktivní ,3 100,0 100,0 100,0 v tom postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé ,7 3,2 3,8 2,5 zaměstnanci v prac. poměru ,2 75,3 72,7 78,5 ostatní zaměstnanci ,3 4,9 4,2 5,8 samostatně činní ,6 12,7 16,3 8,2 členové produkčních družstev ,6 0,3 0,2 0,4 pomáhající rodinní příslušníci ,1 0,4 0,3 0,6 nezjištěno ,4 3,2 2,5 4,1 ženy muži ženy 144 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

145 D.6. Domácnosti podle typu a počtu členů Město: Holice Celkem Domácnosti s počtem členů Průměrný počet v % a více počet členů Hospodařící domácnosti , ,48 v tom tvořené: 1 cenzovou domácností , ,44 2 a více cenzovými domácnostmi 40 1,6 x x x ,05 Cenzové domácnosti , ,44 v tom: úplné rodiny ,2 x ,09 bez závislých dětí ,9 x ,45 se závislými dětmi ,3 x x ,86 neúplné rodiny ,5 x ,46 bez závislých dětí 120 4,7 x ,30 se závislými dětmi 172 6,8 x ,58 vícečlenné nerodinné domácnosti 38 1,5 x ,11 domácnosti jednotlivců ,8 681 x x x x 1,00 z toho bydlící samostatně ,2 513 x x x x 1,00 D.7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti Celkem osob. automobilem z toho 2 a více pevnou linkou Vybavení bytových domácností telefonem pouze mobilním pevnou linkou i mobilním možností využívat rekr.objekt Město: Holice osobním počítačem z toho s připojením na internet Bytové domácnosti v tom: v bytě 1 cenzová domácnost s počtem osob a více v bytě 2 a více cenzové domácnosti s počtem osob v bytě a více D.8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu Domy Město: Holice rodinné domy bytové domy ostatní budovy Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty v tom byty v domech postavených v období: do roku nezjištěno Průměrné stáří domů v letech 42,8 43,2 34,8 45,8 Na 1 trvale obydlený byt připadá m 2 obytné plochy 56,2 62,7 41,3 57,1 obytných místností s plochou 8 a více m 2 3,05 3,33 2,44 2,62 v tom SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 145

146 D.9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu Město: Holice Trvale obydlené byty v tom podle kategorie počet v % I. II. III. IV. nezjištěno Trvale obydlené byty , v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 181 8, pokoje , pokoje , a více pokojů , nezjištěno 12 0, podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě , byt v osobním vlastnictví 57 2, jiné bezplatné užívání bytu 183 8, byt nájemní (vč. bytů LBD) , byt člena stavebního bytového družstva 206 9, byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební 7 0, jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 37 1, Obyvatelstvo bydlící v bytech , v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 324 5, pokoje , pokoje , a více pokojů , nezjištěno 28 0, podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě , byt v osobním vlastnictví 130 2, jiné bezplatné užívání bytu 370 6, byt nájemní (vč. bytů LBD) , byt člena stavebního bytového družstva 499 8, byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební 19 0, jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 88 1, SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

147 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti Město: Holice Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty počet v % počet v % Veřejný vodovod ,5 Vodovod v bytě ,7 Přípojka na kanalizační síť ,6 Plyn zaveden do bytu ,8 Plyn ze sítě ,9 Teplá voda ze zdroje mimo budovu 135 6,0 Ústřední topení ,1 Způsob vytápění kotelna mimo dům 18 1,3 ústřední topení ,7 kotelna v domě ,9 etážové topení ,9 kamna ,8 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění 1) ,9 uhlí 167 7, ,7 elektřina 184 8, ,9 plyn , ,7 Koupelna (sprch. kout) v bytě , ,3 Splachovací záchod v bytě ,3 50 a více - - Byty s obytnou plochou v m 2 do 19,9 66 2,9 Vlastník domu 20,0-39, ,3 fyzická osoba ,0 40,0-49, ,0 obec, stát 38 2,7 50,0-59, ,3 stavební bytové družstvo 22 1,5 60,0-79, ,4 ostatní právnické osoby 19 1,3 80,0-99, ,8 kombinace vlastníků 15 1,0 100,0 a více 130 5,7 1) bez dálkového vytápění D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů Obyvatelstvo v domech Město: Holice Obyvatelstvo v bytech počet v % počet v % Veřejný vodovod ,2 Vodovod v bytě ,0 Přípojka na kanalizační síť ,3 Plyn zaveden do bytu ,6 Plyn ze sítě ,5 Teplá voda ze zdroje mimo budovu 393 6,4 Ústřední topení ,1 Způsob vytápění kotelna mimo dům ,0 ústřední topení ,2 kotelna v domě ,1 etážové topení ,1 kamna ,4 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění 1) ,3 uhlí 408 6, ,4 elektřina 431 7, ,0 plyn , ,9 Koupelna (sprch. kout) v bytě , ,2 Splachovací záchod v bytě ,3 50 a více - - Byty s obytnou plochou v m 2 do 19, ,8 Vlastník domu 20,0-39, ,2 fyzická osoba ,3 40,0-49, ,0 obec, stát ,0 50,0-59, ,4 stavební bytové družstvo 549 8,8 60,0-79, ,2 ostatní právnické osoby 113 1,8 80,0-99, ,1 kombinace vlastníků 415 6,7 100,0 a více 487 7,9 1) bez dálkového vytápění SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 147

148 D.1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin počet v % muži ženy počet v % muži ženy Obyvatelstvo , , v tom ve věku: , , , , a více vč. nezj. věku , , Obyvatelstvo podle věkových skupin , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ) 91 2, , , , , a více nezjištěno Průměrný věk 33,9 x 32,3 35,5 36,8 x 35,3 38,2 1) v roce a více Město: Chvaletice obyvatelstvo v tom obyvatelstvo v tom D.2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin Město: Chvaletice Celkem svobodní ženatí/ vdané v tom podle rodinného stavu rozvedení ovdovělí nezjištěno Obyvatelstvo v % 100,0 37,1 47,0 8,8 6,9 0,3 v tom: muži v % 100,0 41,2 48,5 7,9 2,0 0,4 ženy v % 100,0 33,0 45,6 9,6 11,6 0,1 Obyvatelstvo ve vybraných věkových skupinách a více SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

149 D.3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání Celkem , , ,0 v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného , , ,8 vyučení bez maturity , , ,3 střední odborné bez maturity , , ,5 učební obor s maturitou 58 2, ,4 10 1,4 úplné střední všeobecné s mat. 99 3, ,4 43 6,2 úplné střední odborné s mat , , ,1 nástavbové studium 50 1, ,8 23 3,3 vyšší odborné 19 0, ,3 7 1,0 vysokoškolské 103 3, ,1 38 5,4 z toho bakalářské 7 0, ,2 3 0,4 vědecká příprava 3 0, ,2 - - bez vzdělání 6 0, nezjištěno 23 0, ,2 - - D.4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti Celkem Město: Chvaletice Obyvatelstvo v tom Ekonomicky aktivní muži ženy v % muži ženy počet v % počet v % Město: Chvaletice v tom Struktura v % Podíl žen v odvětví muži ženy muži ženy v % Ekonomicky aktivní ,0 100,0 100,0 41,9 v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov ,4 1,5 1,3 37,5 průmysl ,2 51,5 41,1 36,5 stavebnictví ,7 15,8 1,3 5,6 obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží ,3 4,5 11,0 63,6 pohostinství a ubytování ,7 1,9 3,9 60,0 doprava, pošty a telekomunikace ,6 7,9 7,0 38,9 peněžnictví a pojišťovnictví ,6 0,9 2,6 66,7 činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum ,9 3,6 4,3 46,2 veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení ,6 3,3 4,0 46,7 školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ,3 3,0 15,8 79,1 ostatní veřejné a osobní služby ,4 3,1 3,9 47,4 nezjištěné odvětví ,3 2,9 3,9 49,1 D.5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání Celkem muži počet v % Město: Chvaletice v tom Struktura v % Ekonomicky aktivní ,9 100,0 100,0 100,0 v tom postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé ,9 2,8 3,6 1,6 zaměstnanci v prac. poměru ,7 78,4 74,6 83,7 ostatní zaměstnanci ,0 4,1 3,5 4,9 samostatně činní ,9 12,1 16,2 6,3 členové produkčních družstev x pomáhající rodinní příslušníci ,4 0,4 0,2 0,7 nezjištěno ,6 2,3 1,9 2,9 ženy muži ženy SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 149

150 D.6. Domácnosti podle typu a počtu členů Město: Chvaletice Celkem Domácnosti s počtem členů Průměrný počet v % a více počet členů Hospodařící domácnosti , ,44 v tom tvořené: 1 cenzovou domácností , ,42 2 a více cenzovými domácnostmi 7 0,5 x x x 2 5 5,14 Cenzové domácnosti , ,42 v tom: úplné rodiny ,6 x ,15 bez závislých dětí ,5 x ,38 se závislými dětmi ,2 x x ,86 neúplné rodiny ,1 x ,56 bez závislých dětí 47 3,4 x ,17 se závislými dětmi 104 7,6 x ,73 vícečlenné nerodinné domácnosti 17 1,2 x ,00 domácnosti jednotlivců ,1 411 x x x x 1,00 z toho bydlící samostatně ,7 324 x x x x 1,00 D.7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti Město: Chvaletice Celkem osob. automobilem z toho 2 a více pevnou linkou Vybavení bytových domácností telefonem pouze mobilním pevnou linkou i mobilním možností využívat rekr.objekt osobním počítačem z toho s připojením na internet Bytové domácnosti v tom: v bytě 1 cenzová domácnost s počtem osob a více v bytě 2 a více cenzové domácnosti s počtem osob v bytě a více D.8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu Domy rodinné domy bytové domy ostatní budovy Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty v tom byty v domech postavených v období: do roku nezjištěno Průměrné stáří domů v letech 35,6 34,8 38,0 30,2 Na 1 trvale obydlený byt připadá m 2 obytné plochy 40,2 61,9 32,2 42,8 obytných místností s plochou 8 a více m 2 2,46 3,47 2,09 2,60 v tom Město: Chvaletice 150 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

151 D.9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu Město: Chvaletice Trvale obydlené byty v tom podle kategorie počet v % I. II. III. IV. nezjištěno Trvale obydlené byty , v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost , pokoje , pokoje , a více pokojů , nezjištěno 2 0, podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě , byt v osobním vlastnictví , jiné bezplatné užívání bytu 39 3, byt nájemní (vč. bytů LBD) , byt člena stavebního bytového družstva 66 5, byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební 2 0, jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 10 0, Obyvatelstvo bydlící v bytech , v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost , pokoje , pokoje , a více pokojů , nezjištěno 5 0, podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě , byt v osobním vlastnictví , jiné bezplatné užívání bytu 86 2, byt nájemní (vč. bytů LBD) , byt člena stavebního bytového družstva 219 6, byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební 5 0, jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 22 0, SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 151

152 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti Město: Chvaletice Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty počet v % počet v % Veřejný vodovod ,7 Vodovod v bytě ,8 Přípojka na kanalizační síť ,4 Plyn zaveden do bytu ,3 Plyn ze sítě ,6 Teplá voda ze zdroje mimo budovu ,7 Ústřední topení ,3 Způsob vytápění kotelna mimo dům 30 7,9 ústřední topení ,2 kotelna v domě ,4 etážové topení 76 6,1 kamna ,7 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění 1) ,8 uhlí 17 1, ,0 elektřina 18 1, ,9 plyn , ,7 Koupelna (sprch. kout) v bytě , ,1 Splachovací záchod v bytě ,8 50 a více - - Byty s obytnou plochou v m 2 do 19, ,3 Vlastník domu 20,0-39, ,3 fyzická osoba ,7 40,0-49, ,6 obec, stát 40 10,5 50,0-59, ,4 stavební bytové družstvo 8 2,1 60,0-79, ,7 ostatní právnické osoby 2 0,5 80,0-99,9 54 4,3 kombinace vlastníků 56 14,7 100,0 a více 29 2,3 1) bez dálkového vytápění D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů Město: Chvaletice počet v % počet v % Veřejný vodovod ,4 Vodovod v bytě ,9 Přípojka na kanalizační síť ,3 Plyn zaveden do bytu ,6 Plyn ze sítě ,2 Teplá voda ze zdroje mimo budovu ,8 Ústřední topení ,8 Způsob vytápění kotelna mimo dům ,0 ústřední topení ,9 kotelna v domě ,7 etážové topení 222 6,8 kamna ,1 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění 1) ,7 uhlí 46 1, ,7 elektřina 44 1, ,9 plyn , ,9 Koupelna (sprch. kout) v bytě , ,5 Splachovací záchod v bytě ,0 50 a více - - Byty s obytnou plochou v m 2 do 19, ,9 Vlastník domu 20,0-39, ,7 fyzická osoba ,6 40,0-49, ,0 obec, stát ,4 50,0-59, ,7 stavební bytové družstvo 245 7,4 60,0-79, ,6 ostatní právnické osoby 4 0,1 80,0-99, ,5 kombinace vlastníků ,1 100,0 a více 114 3,5 1) bez dálkového vytápění Obyvatelstvo v domech Obyvatelstvo v bytech 152 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

153 D.1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin počet v % muži ženy počet v % muži ženy Obyvatelstvo , , v tom ve věku: , , , , a více vč. nezj. věku , , Obyvatelstvo podle věkových skupin , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ) 120 5, , , , , a více nezjištěno Průměrný věk 37,0 x 35,5 38,4 36,2 x 35,0 37,4 1) v roce a více Město: Lázně Bohdaneč obyvatelstvo v tom obyvatelstvo v tom D.2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin Město: Lázně Bohdaneč Celkem svobodní ženatí/ vdané v tom podle rodinného stavu rozvedení ovdovělí nezjištěno Obyvatelstvo v % 100,0 36,5 50,6 6,9 5,7 0,4 v tom: muži v % 100,0 40,8 51,3 6,0 1,5 0,5 ženy v % 100,0 32,5 49,9 7,7 9,6 0,2 Obyvatelstvo ve vybraných věkových skupinách a více SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 153

154 D.3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání Město: Lázně Bohdaneč Obyvatelstvo v tom Ekonomicky aktivní muži ženy v % muži ženy počet v % počet v % Celkem , , ,0 v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného , ,7 49 6,6 vyučení bez maturity , , ,1 střední odborné bez maturity , , ,6 učební obor s maturitou 35 1, ,8 14 1,9 úplné střední všeobecné s mat , ,0 50 6,8 úplné střední odborné s mat , , ,5 nástavbové studium 73 3, ,8 36 4,9 vyšší odborné 32 1, ,8 10 1,4 vysokoškolské , , ,1 z toho bakalářské 21 0, ,1 7 0,9 vědecká příprava 15 0, ,4 1 0,1 bez vzdělání 5 0, ,1 - - nezjištěno 17 0, ,1 - - D.4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti Celkem Město: Lázně Bohdaneč v tom Struktura v % Podíl žen v odvětví muži ženy muži ženy v % Ekonomicky aktivní ,0 100,0 100,0 46,6 v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov ,1 4,3 1,8 26,5 průmysl ,8 35,7 27,4 40,2 stavebnictví ,4 12,0 2,2 13,7 obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží ,7 9,5 12,1 52,7 pohostinství a ubytování ,1 3,1 7,5 67,9 doprava, pošty a telekomunikace ,8 6,2 5,4 43,5 peněžnictví a pojišťovnictví ,0 1,9 2,0 48,4 činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum ,2 4,6 5,8 52,4 veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení ,2 9,8 6,2 35,7 školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ,1 5,5 19,8 76,0 ostatní veřejné a osobní služby ,8 4,0 5,7 55,3 nezjištěné odvětví ,9 3,6 4,2 50,8 D.5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání Celkem muži počet v % Město: Lázně Bohdaneč v tom Struktura v % Ekonomicky aktivní ,6 100,0 100,0 100,0 v tom postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé ,6 4,0 5,3 2,4 zaměstnanci v prac. poměru ,8 77,6 74,4 81,2 ostatní zaměstnanci ,7 4,2 3,0 5,7 samostatně činní ,8 10,7 14,3 6,6 členové produkčních družstev ,0 0,1 0,1 0,1 pomáhající rodinní příslušníci ,4 0,4 0,2 0,7 nezjištěno ,2 2,9 2,6 3,3 ženy muži ženy 154 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

155 D.6. Domácnosti podle typu a počtu členů Město: Lázně Bohdaneč Celkem Domácnosti s počtem členů Průměrný počet v % a více počet členů Hospodařící domácnosti , ,52 v tom tvořené: 1 cenzovou domácností , ,47 2 a více cenzovými domácnostmi 23 1,9 x x x ,35 Cenzové domácnosti , ,47 v tom: úplné rodiny ,5 x ,11 bez závislých dětí ,8 x ,37 se závislými dětmi ,8 x x ,78 neúplné rodiny ,5 x ,50 bez závislých dětí 50 4,0 x ,26 se závislými dětmi 106 8,5 x ,61 vícečlenné nerodinné domácnosti 11 0,9 x ,18 domácnosti jednotlivců ,1 327 x x x x 1,00 z toho bydlící samostatně ,6 246 x x x x 1,00 D.7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti Město: Lázně Bohdaneč Celkem osob. automobilem D.8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu Domy z toho 2 a více pevnou linkou Vybavení bytových domácností telefonem pouze mobilním pevnou linkou i mobilním možností využívat rekr.objekt Město: Lázně Bohdaneč rodinné domy bytové domy ostatní budovy Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty v tom byty v domech postavených v období: do roku nezjištěno Průměrné stáří domů v letech 39,7 40,1 32,6 58,3 Na 1 trvale obydlený byt připadá m 2 obytné plochy 56,2 67,4 41,2 83,3 obytných místností s plochou 8 a více m 2 2,99 3,51 2,30 3,00 v tom osobním počítačem z toho s připojením na internet Bytové domácnosti v tom: v bytě 1 cenzová domácnost s počtem osob a více v bytě 2 a více cenzové domácnosti s počtem osob v bytě a více SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 155

156 D.9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu Město: Lázně Bohdaneč Trvale obydlené byty v tom podle kategorie počet v % I. II. III. IV. nezjištěno Trvale obydlené byty , v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost , pokoje , pokoje , a více pokojů , nezjištěno 9 0, podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě , byt v osobním vlastnictví 73 6, jiné bezplatné užívání bytu 71 6, byt nájemní (vč. bytů LBD) , byt člena stavebního bytového družstva , byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace 82 7, byt domovnický, služební 13 1, jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 16 1, Obyvatelstvo bydlící v bytech , v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 230 7, pokoje , pokoje , a více pokojů , nezjištěno 20 0, podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě , byt v osobním vlastnictví 177 5, jiné bezplatné užívání bytu 158 5, byt nájemní (vč. bytů LBD) , byt člena stavebního bytového družstva , byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace 163 5, byt domovnický, služební 47 1, jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 37 1, SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

157 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti Město: Lázně Bohdaneč Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty počet v % počet v % Veřejný vodovod ,8 Vodovod v bytě ,2 Přípojka na kanalizační síť ,0 Plyn zaveden do bytu ,2 Plyn ze sítě ,1 Teplá voda ze zdroje mimo budovu ,3 Ústřední topení ,1 Způsob vytápění kotelna mimo dům 33 5,9 ústřední topení ,8 kotelna v domě ,2 etážové topení 74 6,8 kamna 80 7,4 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění 1) ,5 uhlí 35 3, ,8 elektřina 75 6, ,3 plyn , ,2 Koupelna (sprch. kout) v bytě , ,7 Splachovací záchod v bytě ,6 50 a více 1 0,2 Byty s obytnou plochou v m 2 do 19,9 46 4,2 Vlastník domu 20,0-39, ,2 fyzická osoba ,4 40,0-49, ,3 obec, stát 8 1,4 50,0-59, ,4 stavební bytové družstvo 19 3,4 60,0-79, ,2 ostatní právnické osoby 21 3,7 80,0-99, ,6 kombinace vlastníků 9 1,6 100,0 a více 68 6,3 1) bez dálkového vytápění D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů Město: Lázně Bohdaneč počet v % počet v % Veřejný vodovod ,6 Vodovod v bytě ,4 Přípojka na kanalizační síť ,8 Plyn zaveden do bytu ,2 Plyn ze sítě ,4 Teplá voda ze zdroje mimo budovu ,6 Ústřední topení ,8 Způsob vytápění kotelna mimo dům ,6 ústřední topení ,5 kotelna v domě ,1 etážové topení 219 7,1 kamna 180 5,9 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění 1) ,8 uhlí 104 3, ,8 elektřina 204 6, ,3 plyn , ,8 Koupelna (sprch. kout) v bytě , ,1 Splachovací záchod v bytě ,5 50 a více 62 2,0 Byty s obytnou plochou v m 2 do 19,9 73 2,4 Vlastník domu 20,0-39, ,6 fyzická osoba ,2 40,0-49, ,4 obec, stát 224 7,2 50,0-59, ,3 stavební bytové družstvo ,0 60,0-79, ,6 ostatní právnické osoby ,9 80,0-99, ,5 kombinace vlastníků 203 6,6 100,0 a více 262 8,5 1) bez dálkového vytápění Obyvatelstvo v domech Obyvatelstvo v bytech SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 157

158 D.1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin počet v % muži ženy počet v % muži ženy Obyvatelstvo , , v tom ve věku: , , , , a více vč. nezj. věku , , Obyvatelstvo podle věkových skupin , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ) , , , , , a více , nezjištěno ,0 9 6 Průměrný věk 36,5 x 35,0 37,8 40,0 x 38,5 41,4 1) v roce a více Město: Pardubice obyvatelstvo v tom obyvatelstvo v tom D.2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin Celkem svobodní ženatí/ vdané v tom podle rodinného stavu Město: Pardubice rozvedení ovdovělí nezjištěno Obyvatelstvo v % 100,0 34,8 47,8 9,5 7,2 0,6 v tom: muži v % 100,0 39,0 49,7 8,2 2,4 0,7 ženy v % 100,0 30,9 46,0 10,8 11,7 0,6 Obyvatelstvo ve vybraných věkových skupinách a více SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

159 D.3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání Město: Pardubice Obyvatelstvo v tom Ekonomicky aktivní muži ženy v % muži ženy počet v % počet v % Celkem , , ,0 v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného , , ,9 vyučení bez maturity , , ,8 střední odborné bez maturity , , ,6 učební obor s maturitou , , ,7 úplné střední všeobecné s mat , , ,0 úplné střední odborné s mat , , ,1 nástavbové studium , , ,9 vyšší odborné , , ,7 vysokoškolské , , ,8 z toho bakalářské 597 0, , ,8 vědecká příprava 464 0, ,2 54 0,2 bez vzdělání 140 0, ,1 25 0,1 nezjištěno , ,2 49 0,2 D.4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti Celkem Město: Pardubice v tom Struktura v % Podíl žen v odvětví muži ženy muži ženy v % Ekonomicky aktivní ,0 100,0 100,0 46,7 v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov ,8 1,1 0,6 32,4 průmysl ,3 31,3 20,5 36,5 stavebnictví ,8 13,9 2,9 15,7 obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží ,6 10,6 14,8 55,1 pohostinství a ubytování ,9 3,3 4,7 56,0 doprava, pošty a telekomunikace ,6 8,8 6,3 38,8 peněžnictví a pojišťovnictví ,4 2,1 4,9 67,1 činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum ,0 6,9 7,0 46,9 veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení ,4 7,9 6,9 43,3 školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ,8 4,9 19,7 77,8 ostatní veřejné a osobní služby ,3 4,6 6,1 54,0 nezjištěné odvětví ,0 4,7 5,4 50,0 D.5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání Celkem muži počet v % Město: Pardubice v tom Struktura v % Ekonomicky aktivní ,7 100,0 100,0 100,0 v tom postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé ,6 4,0 5,3 2,4 zaměstnanci v prac. poměru ,0 76,3 73,0 80,0 ostatní zaměstnanci ,8 4,1 3,7 4,5 samostatně činní ,4 11,0 13,9 7,6 členové produkčních družstev ,0 0,1 0,1 0,1 pomáhající rodinní příslušníci ,6 0,4 0,2 0,6 nezjištěno ,9 4,2 3,8 4,7 ženy muži ženy SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 159

160 D.6. Domácnosti podle typu a počtu členů Město: Pardubice Celkem Domácnosti s počtem členů Průměrný počet v % a více počet členů Hospodařící domácnosti , ,29 v tom tvořené: 1 cenzovou domácností , ,27 2 a více cenzovými domácnostmi 346 0,9 x x x ,03 Cenzové domácnosti , ,27 v tom: úplné rodiny ,9 x ,98 bez závislých dětí ,8 x ,39 se závislými dětmi ,0 x x ,76 neúplné rodiny ,1 x ,42 bez závislých dětí ,5 x ,20 se závislými dětmi ,6 x ,57 vícečlenné nerodinné domácnosti 841 2,1 x ,06 domácnosti jednotlivců , x x x x 1,00 z toho bydlící samostatně , x x x x 1,00 D.7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti Město: Pardubice Celkem osob. automobilem z toho 2 a více pevnou linkou Vybavení bytových domácností telefonem pouze mobilním pevnou linkou i mobilním možností využívat rekr.objekt osobním počítačem z toho s připojením na internet Bytové domácnosti v tom: v bytě 1 cenzová domácnost s počtem osob a více v bytě 2 a více cenzové domácnosti s počtem osob v bytě a více D.8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu Domy rodinné domy bytové domy ostatní budovy Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty v tom byty v domech postavených v období: do roku nezjištěno Průměrné stáří domů v letech 45,3 46,9 40,4 48,3 Na 1 trvale obydlený byt připadá m 2 obytné plochy 44,8 63,2 39,6 52,2 obytných místností s plochou 8 a více m 2 2,57 3,29 2,37 2,55 v tom Město: Pardubice 160 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

161 D.9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu Město: Pardubice Trvale obydlené byty v tom podle kategorie počet v % I. II. III. IV. nezjištěno Trvale obydlené byty , v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost , pokoje , pokoje , a více pokojů , nezjištěno 291 0, podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě , byt v osobním vlastnictví , jiné bezplatné užívání bytu 896 2, byt nájemní (vč. bytů LBD) , byt člena stavebního bytového družstva , byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace , byt domovnický, služební 155 0, jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 621 1, Obyvatelstvo bydlící v bytech , v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost , pokoje , pokoje , a více pokojů , nezjištěno 571 0, podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě , byt v osobním vlastnictví , jiné bezplatné užívání bytu , byt nájemní (vč. bytů LBD) , byt člena stavebního bytového družstva , byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace , byt domovnický, služební 446 0, jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno , SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 161

162 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti Město: Pardubice Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty počet v % počet v % Veřejný vodovod ,1 Vodovod v bytě ,2 Přípojka na kanalizační síť ,1 Plyn zaveden do bytu ,7 Plyn ze sítě ,5 Teplá voda ze zdroje mimo budovu ,8 Ústřední topení ,0 Způsob vytápění kotelna mimo dům ,5 ústřední topení ,9 kotelna v domě ,5 etážové topení ,8 kamna ,7 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění 1) ,5 uhlí 424 1, ,3 elektřina 493 1, ,3 plyn , ,7 Koupelna (sprch. kout) v bytě , ,9 Splachovací záchod v bytě ,8 50 a více 82 0,9 Byty s obytnou plochou v m 2 do 19, ,7 Vlastník domu 20,0-39, ,4 fyzická osoba ,8 40,0-49, ,4 obec, stát 645 7,4 50,0-59, ,4 stavební bytové družstvo 557 6,4 60,0-79, ,4 ostatní právnické osoby 333 3,8 80,0-99, ,6 kombinace vlastníků 596 6,9 100,0 a více 785 2,2 1) bez dálkového vytápění D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů Město: Pardubice počet v % počet v % Veřejný vodovod ,2 Vodovod v bytě ,4 Přípojka na kanalizační síť ,7 Plyn zaveden do bytu ,5 Plyn ze sítě ,7 Teplá voda ze zdroje mimo budovu ,2 Ústřední topení ,2 Způsob vytápění kotelna mimo dům ,2 ústřední topení ,3 kotelna v domě ,0 etážové topení ,2 kamna ,0 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění 1) ,5 uhlí , ,4 elektřina , ,6 plyn , ,0 Koupelna (sprch. kout) v bytě , ,2 Splachovací záchod v bytě ,1 50 a více ,7 Byty s obytnou plochou v m 2 do 19, ,0 Vlastník domu 20,0-39, ,5 fyzická osoba ,3 40,0-49, ,0 obec, stát ,5 50,0-59, ,2 stavební bytové družstvo ,1 60,0-79, ,0 ostatní právnické osoby ,5 80,0-99, ,5 kombinace vlastníků ,4 100,0 a více ,1 1) bez dálkového vytápění Obyvatelstvo v domech Obyvatelstvo v bytech 162 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

163 D.1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin Město: Přelouč obyvatelstvo v tom obyvatelstvo v tom počet v % muži ženy počet v % muži ženy Obyvatelstvo , , v tom ve věku: , , , , a více vč. nezj. věku , , Obyvatelstvo podle věkových skupin , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , a více 2 0, ,1-5 nezjištěno Průměrný věk 35,8 x 33,9 37,6 39,0 x 37,4 40,6 D.2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin Celkem svobodní ženatí/ vdané v tom podle rodinného stavu Město: Přelouč rozvedení ovdovělí nezjištěno Obyvatelstvo v % 100,0 36,2 47,6 7,4 8,3 0,5 v tom: muži v % 100,0 41,2 48,3 6,9 3,0 0,6 ženy v % 100,0 31,3 47,0 7,9 13,5 0,3 Obyvatelstvo ve vybraných věkových skupinách a více SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 163

164 D.3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání Město: Přelouč Obyvatelstvo v tom Ekonomicky aktivní muži ženy v % muži ženy počet v % počet v % Celkem , , ,0 v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného , , ,6 vyučení bez maturity , , ,7 střední odborné bez maturity , , ,0 učební obor s maturitou 126 1, ,8 34 1,6 úplné střední všeobecné s mat , , ,3 úplné střední odborné s mat , , ,2 nástavbové studium 161 2, ,8 88 4,2 vyšší odborné 87 1, ,8 34 1,6 vysokoškolské 525 6, , ,6 z toho bakalářské 29 0, ,5 7 0,3 vědecká příprava 13 0, ,2 4 0,2 bez vzdělání 14 0, ,0 - - nezjištěno 50 0, ,2 1 0,0 D.4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti Celkem Město: Přelouč v tom Struktura v % Podíl žen muži ženy muži ženy v odvětví v % Ekonomicky aktivní ,0 100,0 100,0 44,3 v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov ,0 3,4 2,6 37,9 průmysl ,3 42,0 33,8 39,0 stavebnictví ,3 11,8 1,7 10,3 obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží ,3 8,5 14,9 58,3 pohostinství a ubytování ,0 1,9 4,5 65,3 doprava, pošty a telekomunikace ,8 9,2 3,8 24,8 peněžnictví a pojišťovnictví ,0 1,1 3,0 67,7 činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum ,7 4,9 4,4 41,5 veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení ,5 7,5 5,4 36,2 školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ,8 3,5 17,8 80,2 ostatní veřejné a osobní služby ,3 3,0 3,7 50,0 nezjištěné odvětví ,8 3,3 4,5 52,5 D.5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání Celkem muži počet v % Město: Přelouč v tom Struktura v % Ekonomicky aktivní ,3 100,0 100,0 100,0 v tom postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé ,7 2,7 3,3 1,8 zaměstnanci v prac. poměru ,7 77,1 73,8 81,3 ostatní zaměstnanci ,0 4,8 4,8 4,9 samostatně činní ,7 11,1 14,6 6,7 členové produkčních družstev ,5 0,3 0,3 0,2 pomáhající rodinní příslušníci ,2 0,4 0,2 0,8 nezjištěno ,6 3,6 3,1 4,3 ženy muži ženy 164 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

165 D.6. Domácnosti podle typu a počtu členů Město: Přelouč Celkem Domácnosti s počtem členů Průměrný počet v % a více počet členů Hospodařící domácnosti , ,47 v tom tvořené: 1 cenzovou domácností , ,44 2 a více cenzovými domácnostmi 37 1,0 x x x ,95 Cenzové domácnosti , ,44 v tom: úplné rodiny ,4 x ,13 bez závislých dětí ,4 x ,48 se závislými dětmi ,1 x x ,84 neúplné rodiny ,5 x ,48 bez závislých dětí 168 4,6 x ,23 se závislými dětmi 288 7,9 x ,62 vícečlenné nerodinné domácnosti 41 1,1 x ,05 domácnosti jednotlivců , x x x x 1,00 z toho bydlící samostatně ,3 743 x x x x 1,00 D.7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti Město: Přelouč Celkem osob. automobilem z toho 2 a více pevnou linkou Vybavení bytových domácností telefonem pouze mobilním pevnou linkou i mobilním možností využívat rekr.objekt osobním počítačem z toho s připojením na internet Bytové domácnosti v tom: v bytě 1 cenzová domácnost s počtem osob a více v bytě 2 a více cenzové domácnosti s počtem osob v bytě a více D.8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu Domy Město: Přelouč rodinné domy bytové domy ostatní budovy Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty v tom byty v domech postavených v období: do roku nezjištěno Průměrné stáří domů v letech 41,4 42,6 30,4 60,3 Na 1 trvale obydlený byt připadá m 2 obytné plochy 50,5 62,1 40,3 49,7 obytných místností s plochou 8 a více m 2 2,81 3,23 2,44 2,77 v tom SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 165

166 D.9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu Město: Přelouč Trvale obydlené byty v tom podle kategorie počet v % I. II. III. IV. nezjištěno Trvale obydlené byty , v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost , pokoje , pokoje , a více pokojů , nezjištěno 36 1, podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě , byt v osobním vlastnictví , jiné bezplatné užívání bytu 166 5, byt nájemní (vč. bytů LBD) , byt člena stavebního bytového družstva 315 9, byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební 12 0, jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 51 1, Obyvatelstvo bydlící v bytech , v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 564 6, pokoje , pokoje , a více pokojů , nezjištěno 59 0, podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě , byt v osobním vlastnictví , jiné bezplatné užívání bytu 345 3, byt nájemní (vč. bytů LBD) , byt člena stavebního bytového družstva , byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební 38 0, jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 123 1, SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

167 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti Město: Přelouč Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty počet v % počet v % Veřejný vodovod ,2 Vodovod v bytě ,9 Přípojka na kanalizační síť ,1 Plyn zaveden do bytu ,0 Plyn ze sítě ,7 Teplá voda ze zdroje mimo budovu ,5 Ústřední topení ,8 Způsob vytápění kotelna mimo dům 94 6,4 ústřední topení ,6 kotelna v domě ,5 etážové topení 300 9,2 kamna ,8 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění 1) ,7 uhlí 294 9, ,7 elektřina 251 7, ,7 plyn , ,0 Koupelna (sprch. kout) v bytě , ,8 Splachovací záchod v bytě ,7 50 a více - - Byty s obytnou plochou v m 2 do 19, ,8 Vlastník domu 20,0-39, ,1 fyzická osoba ,5 40,0-49, ,1 obec, stát 51 3,4 50,0-59, ,3 stavební bytové družstvo 26 1,8 60,0-79, ,5 ostatní právnické osoby 32 2,2 80,0-99, ,2 kombinace vlastníků 39 2,6 100,0 a více 122 3,8 1) bez dálkového vytápění D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů Město: Přelouč počet v % počet v % Veřejný vodovod ,3 Vodovod v bytě ,4 Přípojka na kanalizační síť ,2 Plyn zaveden do bytu ,4 Plyn ze sítě ,4 Teplá voda ze zdroje mimo budovu ,3 Ústřední topení ,7 Způsob vytápění kotelna mimo dům ,2 ústřední topení ,4 kotelna v domě ,4 etážové topení 857 9,7 kamna ,1 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění 1) ,0 uhlí 845 9, ,0 elektřina 660 7, ,2 plyn , ,4 Koupelna (sprch. kout) v bytě , ,5 Splachovací záchod v bytě ,0 50 a více - - Byty s obytnou plochou v m 2 do 19, ,0 Vlastník domu 20,0-39, ,4 fyzická osoba ,5 40,0-49, ,7 obec, stát ,7 50,0-59, ,3 stavební bytové družstvo 743 8,1 60,0-79, ,8 ostatní právnické osoby 603 6,6 80,0-99, ,8 kombinace vlastníků ,8 100,0 a více 463 5,2 1) bez dálkového vytápění Obyvatelstvo v domech Obyvatelstvo v bytech SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 167

168 D.1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin počet v % muži ženy počet v % muži ženy Obyvatelstvo , , v tom ve věku: , , , , a více vč. nezj. věku , , Obyvatelstvo podle věkových skupin , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ) 184 6, , , , , a více nezjištěno ,0 1 - Průměrný věk 37,0 x 35,0 39,0 38,2 x 36,4 39,9 1) v roce a více Město: Sezemice obyvatelstvo v tom obyvatelstvo v tom D.2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin Celkem svobodní ženatí/ vdané v tom podle rodinného stavu Město: Sezemice rozvedení ovdovělí nezjištěno Obyvatelstvo v % 100,0 35,9 50,4 5,5 8,1 0,2 v tom: muži v % 100,0 41,4 50,4 5,4 2,5 0,3 ženy v % 100,0 30,4 50,3 5,5 13,7 0,1 Obyvatelstvo ve vybraných věkových skupinách a více SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

169 D.3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání Město: Sezemice Obyvatelstvo v tom Ekonomicky aktivní muži ženy v % muži ženy počet v % počet v % Celkem , , ,0 v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného , ,1 55 8,6 vyučení bez maturity , , ,2 střední odborné bez maturity , , ,4 učební obor s maturitou 40 1, ,3 7 1,1 úplné střední všeobecné s mat. 85 3, ,4 21 3,3 úplné střední odborné s mat , , ,3 nástavbové studium 40 1, ,3 21 3,3 vyšší odborné 21 0, ,5 6 0,9 vysokoškolské 157 6, ,2 54 8,5 z toho bakalářské 11 0, ,6 5 0,8 vědecká příprava 6 0, ,5 1 0,2 bez vzdělání 12 0, ,2 nezjištěno 11 0, D.4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti Celkem Město: Sezemice v tom Struktura v % Podíl žen v odvětví muži ženy muži ženy v % Ekonomicky aktivní ,0 100,0 100,0 42,0 v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov ,1 5,1 2,7 27,4 průmysl ,0 32,1 24,8 35,9 stavebnictví ,3 17,4 2,8 10,5 obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží ,5 10,1 18,1 56,4 pohostinství a ubytování ,8 2,7 2,8 42,9 doprava, pošty a telekomunikace ,7 8,0 5,0 31,4 peněžnictví a pojišťovnictví ,9 2,8 5,3 57,6 činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum ,5 3,6 5,7 52,9 veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení ,1 6,5 5,5 38,0 školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ,2 2,6 15,9 81,5 ostatní veřejné a osobní služby ,3 4,8 6,0 47,5 nezjištěné odvětví ,7 4,1 5,5 49,3 D.5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání Celkem muži počet v % Město: Sezemice v tom Struktura v % Ekonomicky aktivní ,0 100,0 100,0 100,0 v tom postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé ,7 3,4 5,0 1,1 zaměstnanci v prac. poměru ,2 73,5 68,2 80,7 ostatní zaměstnanci ,3 5,5 6,4 4,4 samostatně činní ,2 13,3 16,7 8,6 členové produkčních družstev ,7 0,4 0,2 0,6 pomáhající rodinní příslušníci ,0 0,3 0,1 0,6 nezjištěno ,3 3,6 3,3 3,9 ženy muži ženy SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 169

170 D.6. Domácnosti podle typu a počtu členů Město: Sezemice Celkem Domácnosti s počtem členů Průměrný počet v % a více počet členů Hospodařící domácnosti , ,52 v tom tvořené: 1 cenzovou domácností , ,46 2 a více cenzovými domácnostmi 24 2,0 x x x ,21 Cenzové domácnosti , ,46 v tom: úplné rodiny ,5 x ,08 bez závislých dětí ,5 x ,44 se závislými dětmi ,9 x x ,81 neúplné rodiny ,3 x ,49 bez závislých dětí 50 4,1 x ,34 se závislými dětmi 88 7,2 x ,58 vícečlenné nerodinné domácnosti 16 1,3 x ,13 domácnosti jednotlivců ,9 316 x x x x 1,00 z toho bydlící samostatně ,9 243 x x x x 1,00 D.7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti Město: Sezemice Celkem osob. automobilem z toho 2 a více pevnou linkou Vybavení bytových domácností telefonem pouze mobilním pevnou linkou i mobilním možností využívat rekr.objekt osobním počítačem z toho s připojením na internet Bytové domácnosti v tom: v bytě 1 cenzová domácnost s počtem osob a více v bytě 2 a více cenzové domácnosti s počtem osob v bytě a více D.8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu Domy rodinné domy bytové domy ostatní budovy Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty v tom byty v domech postavených v období: do roku nezjištěno Průměrné stáří domů v letech 43,1 44,6 12,8 39,8 Na 1 trvale obydlený byt připadá m 2 obytné plochy 57,8 62,5 41,6 42,0 obytných místností s plochou 8 a více m 2 3,11 3,33 2,33 2,56 v tom Město: Sezemice 170 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

171 D.9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu Město: Sezemice Trvale obydlené byty v tom podle kategorie počet v % I. II. III. IV. nezjištěno Trvale obydlené byty , v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 102 9, pokoje , pokoje , a více pokojů , nezjištěno 8 0, podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě , byt v osobním vlastnictví 26 2, jiné bezplatné užívání bytu 87 8, byt nájemní (vč. bytů LBD) , byt člena stavebního bytového družstva 40 3, byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební 3 0, jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 13 1, Obyvatelstvo bydlící v bytech , v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 170 5, pokoje , pokoje , a více pokojů , nezjištěno 12 0, podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě , byt v osobním vlastnictví 72 2, jiné bezplatné užívání bytu 188 6, byt nájemní (vč. bytů LBD) , byt člena stavebního bytového družstva 132 4, byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební 8 0, jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno 35 1, SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 171

172 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti Město: Sezemice Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty počet v % počet v % Veřejný vodovod ,8 Vodovod v bytě ,4 Přípojka na kanalizační síť ,5 Plyn zaveden do bytu ,2 Plyn ze sítě ,9 Teplá voda ze zdroje mimo budovu 2 0,2 Ústřední topení ,9 Způsob vytápění kotelna mimo dům - - ústřední topení ,6 kotelna v domě ,9 etážové topení ,6 kamna ,4 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění 1) ,0 uhlí 81 7, ,8 elektřina 58 5, ,8 plyn , ,3 Koupelna (sprch. kout) v bytě , Splachovací záchod v bytě ,9 50 a více - - Byty s obytnou plochou v m 2 do 19,9 36 3,3 Vlastník domu 20,0-39, ,5 fyzická osoba ,3 40,0-49, ,9 obec, stát 28 3,6 50,0-59, ,3 stavební bytové družstvo 10 1,3 60,0-79, ,8 ostatní právnické osoby 5 0,6 80,0-99, ,0 kombinace vlastníků 6 0,8 100,0 a více 82 7,5 1) bez dálkového vytápění D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů Město: Sezemice počet v % počet v % Veřejný vodovod ,4 Vodovod v bytě ,7 Přípojka na kanalizační síť ,1 Plyn zaveden do bytu ,4 Plyn ze sítě ,4 Teplá voda ze zdroje mimo budovu 6 0,2 Ústřední topení ,3 Způsob vytápění kotelna mimo dům - - ústřední topení ,1 kotelna v domě ,3 etážové topení ,4 kamna 242 8,1 Počet všech bytů v domě Energie použitá k vytápění 1) ,5 uhlí 201 6, ,6 elektřina 137 4, ,3 plyn , ,5 Koupelna (sprch. kout) v bytě , Splachovací záchod v bytě ,0 50 a více - - Byty s obytnou plochou v m 2 do 19,9 52 1,7 Vlastník domu 20,0-39, ,1 fyzická osoba ,6 40,0-49, ,1 obec, stát ,0 50,0-59, ,9 stavební bytové družstvo 118 3,9 60,0-79, ,7 ostatní právnické osoby 31 1,0 80,0-99, ,9 kombinace vlastníků 96 3,2 100,0 a více ,2 1) bez dálkového vytápění Obyvatelstvo v domech Obyvatelstvo v bytech 172 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

173 E.1. Vybrané údaje podle krajů a okresů Obyvatelstvo z toho ženy Počet obyvatel ve věku 0-14 let 60 a více let (vč. nezjišt.) Ekonomicky aktivní Domy z toho trvale obydlené Byty z toho trvale obydlené Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 173

174 E.1. Vybrané údaje podle krajů a okresů dokončení Obyvatelstvo z toho ženy Počet obyvatel ve věku 0-14 let 60 a více let (vč. nezjišt.) Ekonomicky aktivní Domy z toho trvale obydlené Byty z toho trvale obydlené Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královéhradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

175 E.2. Vybrané údaje podle okresů v tom okresy Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Území, struktura osídlení Rozloha (ha) Počet obcí z toho se statutem města Podíl městského obyvatelstva (v %) 61,8 54,0 72,8 53,2 61,1 Podíl počtu obyvatel v obcích (v %): do 199 obyvatel 3,1 4,2 3,2 3,4 1,9 s obyvateli 23,8 26,2 17,0 29,5 25,6 s obyvateli 19,9 31,8 13,9 19,6 18,1 Počet částí obcí Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km 2 ) 112,5 102,2 181,1 76,9 110,2 Obyvatelstvo Počet obyvatel přírůstek proti roku v % -0,1-0,8-1,3 0,2 1,7 z toho ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): ,8 17,2 15,4 17,5 17, ,6 63,8 64,8 65,0 64,8 60 a více vč. nezj. věku 18,5 19,0 19,8 17,5 17,5 Průměrný věk obyvatel (roky) 38,4 38,5 39,5 37,8 37,7 Podíl obyvatel národnosti (v %): české 96,2 97,4 96,3 94,9 96,2 moravské 0,6 0,1 0,2 2,2 0,3 slezské 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 slovenské 1,2 0,8 1,3 1,0 1,4 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání 58,9 53,5 69,9 48,9 57,5 věřící 32,0 37,5 23,1 39,2 32,8 z toho církev: Církev římskokatolická 26,3 30,4 18,2 33,8 27,1 Českobratrská církev evangel. 2,4 3,3 1,7 2,7 2,2 Církev čsl. husitská 1,1 1,6 1,2 0,5 0,9 nezjištěno 9,1 9,0 7,0 11,8 9,7 Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní 37,4 37,2 35,3 38,8 38,8 ženatí, vdané 48,0 48,7 48,5 47,2 47,3 rozvedení 6,8 5,7 8,0 6,3 6,5 ovdovělí 7,6 8,0 7,6 7,4 7,2 Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 51,6 51,6 50,2 51,8 53,2 v jiné obci okresu 20,6 24,2 15,6 22,2 22,6 Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní 22,7 24,1 19,7 25,6 23,3 vyučení a střední odborné bez maturity 40,8 42,7 39,2 41,8 40,4 úplné střední s maturitou 24,5 22,7 26,8 21,9 25,2 vyšší odborné a nastavbové 3,5 3,0 3,8 3,4 3,8 vysokoškolské 7,0 5,8 9,2 5,8 6,2 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 175

176 E.2. Vybrané údaje podle okresů pokračování Pardubický kraj Chrudim Pardubice v tom okresy Svitavy Ústí nad Orlicí Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní zaměstnaní z toho (v %): zaměstnanci 83,1 81,5 81,9 84,6 84,6 zaměstnavatelé 3,5 3,5 3,7 3,1 3,4 samostatně činní 10,7 11,6 11,9 9,7 9,5 nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci 45,8 46,9 47,6 44,8 43,5 závislé osoby 50,3 49,8 48,8 50,9 51,9 Míra ekonomické aktivity (v %) muži 69,0 67,6 69,2 68,8 69,8 ženy 52,5 50,8 53,5 52,1 53,0 Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov 6,2 6,7 3,5 9,3 6,8 průmysl 33,3 32,5 29,7 35,3 36,5 stavebnictví 8,9 10,0 9,2 9,3 7,7 obchod a opravy 10,2 9,6 12,0 9,3 9,2 pohostinství a ubytování 3,3 3,0 3,7 2,9 3,3 Podíl vyjíždějících za prací z obce ze zaměstnaných (v %) 42,2 47,2 37,8 45,0 41,8 Domácnosti Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny 59,0 60,8 56,1 60,7 59,9 bez závislých dětí 31,0 31,6 31,0 31,1 30,5 se závislými dětmi 28,0 29,2 25,1 29,7 29,4 neúplné rodiny 12,0 11,3 13,1 11,5 11,3 bez závislých dětí 4,9 4,9 5,3 4,8 4,4 se závislými dětmi 7,1 6,4 7,8 6,7 6,9 vícečl. nerodinné domácnosti 1,3 1,0 1,7 1,2 1,2 domácnosti jednotlivců 27,7 26,8 29,1 26,5 27,5 Průměrný počet členů domácnosti 2,47 2,52 2,36 2,54 2,51 Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností Domy Domy trvale obydlené domy přírůstek proti roku (v %) 1,1 0,0 1,9 1,5 0,9 neobydlené domy z toho sloužící k rekreaci Struktura a vybavení trvale obydlených domů Podíl rodinných domů (v %) 89,7 91,8 87,5 90,5 89,3 Průměrné stáří domu 44,7 44,9 44,0 46,6 43,8 Podíl panelových domů (v %) 2,6 2,1 3,3 2,1 2,9 Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě 53,6 51,3 74,6 44,4 42,7 veřejným vodovodem 83,6 71,6 79,9 92,9 89,5 přípojkou na kanalizaci 45,8 40,7 56,6 36,4 47,3 176 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

177 E.2. Vybrané údaje podle okresů dokončení Pardubický kraj Chrudim Pardubice v tom okresy Svitavy Ústí nad Orlicí Byty z toho v rodinných domech Trvale obydlené byty přírůstek proti roku (v %) 4,3 3,2 3,8 3,9 6,1 z toho v rodinných domech Neobydlené byty přechodně obydlené sloužící k rekreaci Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení Průměrné stáří trvale obydl. bytů 39,1 39,6 37,6 41,9 38,7 Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě 58,7 54,3 76,3 49,2 47,4 vodovodem v bytě 98,6 97,8 98,7 98,7 98,9 ústředním (etážovým) topením 81,5 79,1 85,0 80,8 79,3 z toho dálkovým 23,7 15,3 42,0 12,5 15,6 koupelnou (sprch. koutem) v bytě 95,1 93,9 96,7 94,0 94,6 splachovacím záchodem v bytě 92,7 90,7 95,3 91,3 91,9 Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie 85,4 83,1 91,7 79,8 83,7 II. kategorie 9,6 10,2 5,2 14,1 11,2 III. kategorie 2,6 3,5 1,5 3,1 2,8 IV. kategorie 1,8 2,4 0,9 2,5 1,9 Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě 46,6 52,6 36,7 54,3 48,7 v osobním vlastnictví 11,1 16,7 12,3 9,5 6,6 ostatní bezplatné užívání 6,1 6,3 5,2 6,0 7,3 nájemní 19,4 10,9 25,2 16,8 20,6 členů staveb. bytového družstva 13,8 11,0 16,5 11,3 14,4 členů družstva nájemců 0,8 0,1 2,0 0,1 0,4 ostatní vč. nezjištěného 2,2 2,4 2,1 2,0 2,2 Počet osob na 1 trvale obydlený byt 2,75 2,82 2,62 2,83 2,78 na 1 obytnou místnost (8 a více m 2 ) 0,99 0,96 0,95 1,03 1,02 Obytná plocha v m 2 na 1 osobu 18,7 19,5 18,9 18,3 18,3 Obytná plocha v m 2 na 1 byt 51,9 55,5 50,0 52,2 51,2 Počet obytných místností (8 a více m 2 ) na 1 byt 2,81 2,96 2,79 2,78 2,75 Vybavení bytových domácností Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 48,4 50,6 48,8 46,9 47,5 2 a více osobními automobily 7,7 9,6 8,2 6,3 6,6 telefonem - pevná linka 44,6 47,3 47,2 43,6 40,3 mobilním telefonem 10,7 9,0 9,0 11,4 13,6 pevným i mobilním telefonem 20,6 19,1 25,3 17,3 18,5 osobním počítačem 14,3 13,1 17,0 11,9 13,4 s napojením na internet 5,4 4,8 6,8 4,4 5,0 bez napojení na internet 8,8 8,3 10,2 7,5 8,4 vlastním rekreačním objektem 10,4 9,8 13,4 8,1 8,7 jinou možností rekreace 6,5 5,5 9,1 4,8 5,4 Byty SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 177

178 E.3. Vybrané údaje o České republice Obyvatelstvo muži ženy Podíl obyvatel ve věku v %: ,4 21,2 23,4 21,0 16, ,7 60,4 59,6 61,1 65,4 60 a více vč. nezjištěného věku 14,9 18,4 17,0 17,9 18,4 Podíl obyvatel vybraných národnosti v %: česká 94,3 94,5 94,6 81,2 90,4 moravská. 1). 1). 1) 13,2 3,7 romská. 2). 2). 2) 0,3 0,1 slezská. 1). 1). 1) 0,4 0,1 slovenská 2,9 3,3 3,5 3,1 1,9 Podíl obyvatel podle náboženského vyznání v %: bez vyznání... 39,9 59,0 věřících... 43,9 32,1 nezjištěno... 16,2 8,8 Podíl obyvatel patnáctiletých a starších nejvyšším ukončeným vzdělání v %: vysokoškolským 2,2 3,4 5,0 7,2 8,9 úplným středním s maturitou 9,0 13,5 17,0 22,9 24,9 Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní z toho ženy Ekonomicky neaktivní z toho nepracující důchodci Domácnosti Hospodařící domácnosti z toho domácnosti s 1 členem Průměrný počet členů hospodařící domácnosti. 2,89 2,70 2,57 2,41 Cenzové domácnosti z toho: úplné rodiny průměrný počet členů 3,41 3,30 3,27 3,21 3,12 neúplné rodiny průměrný počet členů 2,55 2,51 2,49 2,44 2,46 domácnosti jednolivců Domy, byty Domy z toho trvale obydlené Byty trvale obydlené z toho v rodinných domech neobydlené z toho: obydlené přechodně sloužící k rekreaci Počet osob na 1 trvale obydlený byt 3,31 3,15 2,90 2,76 2,64 Obytná plocha v m 2 na 1 osobu 10,5 12,4 14,5 16,6 18,6 Obytná plocha v m 2 na 1 byt 35,3 39,1 42,7 45,9 49,5 Počet obytných místností (8 a více m 2 ) na 1 byt 1,77 2,10 2,41 2,66 2,69 Podíl trvale obydlených bytů vybavených v %: plynem ze sítě 24,1 35,6 42,9 50,0 64,1 vodovodem v bytě 56,6 81,4 92,4 96,9 98,5 ústředním (etážovým) topením 8,9 31,9 58,4 77,6 81,7 1) v letech 1961, 1970 a 1980 byly tyto národnosti zahrnuty pod národnost českou 2) v letech 1961, 1970 a 1980 nebyla tato národnost samostatně zjišťována Rok sčítání Obyvatelstvo 178 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

179 Věkové složení obyvatelstva podle rodinného stavu v okrese Pardubice věk 100+ muži ženy počet obyvatel SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 179

180 Složení obyvatel podle národností v okrese Pardubice moravská 0,23% slezská 0,01% česká 96,30% romská 0,13% slovenská 1,34% nezjištěno 1,11% ostatní 1,24% polská 0,09% německá 0,06% ruská 0,07% ukrajinská 0,16% maďarská 0,11% rumunská 0,01% vietnamská 0,06% ostatní 0,31% počet obyvatel Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 v okrese Pardubice a okresním městě Pardubice okres Pardubice Pardubice SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

181 Složení obyvatel podle věku v okrese Pardubice v letech 1991 a ,97% 20,31% 19,78% 15,42% 61,73% 64,80% 0-14 let let 60 a více let vč. nezj. Složení obyvatel ve věku 15 a více let podle rodinného stavu v okrese Pardubice v letech 1991 a ,63% 0,05% 18,74% 9,03% 0,57% 23,52% 6,75% 9,49% 64,83% 57,39% svobodní ženatí/ vdané rozvedení ovdovělí nezjištěno SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 181

182 Složení obyvatel podle náboženského vyznání v České republice a okrese Pardubice v letech 1991 a okres 16,78% 49,43% 23,09% 7,03% 69,88% okres ,17% 33,78% 8,82% ČR 39,92% 32,14% ČR 43,91% bez vyznání věřící nezjištěno 59,04% 182 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

183 Složení obyvatel podle náboženského vyznání v okrese Pardubice nezjištěno 8,82% ČR OKRES 7,03% 23,09% 69,88% bez vyznání 59,04% věřící 32,14% Českobratrská církev evangelická 7,29% Církev československá husitská 5,05% Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 0,71% Církev bratrská 0,65% Pravoslavná církev v českých zemích 0,42% další vybrané 2,96% Církev řeckokatolická 0,31% buddhismus 0,21% nebo G7 Církev římskokatolická 78,74% ostatní a nepřesně určené 5,96% Církev Adventistů sedmého dne 0,20% Bratrská jednota baptistů 0,17% Křesťanská společenství 0,16% Evangelická církev augsburského vyznání v ČR 0,12% SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 183

184 Složení obyvatel ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání v okrese Pardubice v letech 1991 a 2001 ženy muži ženy muži 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% základní a neukončené vzdělání úplné střední s maturitou vysokoškolské vyuč. a střední odborné bez maturity vyšší odborné a nástavbové bez vzdělání a nezjištěno Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v České republice a okrese Pardubice v % 10,00 9,00 8,00 7,00 7,16 9,22 8,89 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 2,24 2,19 3,64 3,42 5,27 4,99 7,36 0, ČR okres 184 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

185 počet obyvatel Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin v okrese Pardubice věk zaměstnané osoby pracující důchodci pracující studenti a učni ženy na mateřské dovolené nezaměstnaní počet obyvatel Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin v okrese Pardubice nepracující důchodci ostatní s vlastním zdrojem obživy žáci, studenti, učni osoby v domácnosti věk SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 185

186 věk Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin v okrese Pardubice muži ženy počet osob 186 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

187 Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví v okrese Pardubice (ze zjištěných odvětví) ČR F 9,37% G 11,45% H 4,07% I 7,23% J 2,24% K 5,65% C+D+E 31,42% L 6,63% M 5,74% A+B 4,75% O 5,44% N 6,01% Pohostinství a ubytování (H) 3,89% OKRES Stavebnictví (F) 9,67% Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (G) 12,69% Doprava, skladování, pošty a telekomunikace (I) 7,64% Peněžnictví a pojišťovnictví (J) 2,88% Ostatní 42,61% Činnosti v obl. nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podn., výzkum a vývoj (K) 5,88% Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení (L) 6,81% Dobýv.nerost.surovin (C), zpracovatelský průmysl (D), výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E) 31,36% Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství (A), rybolov (B) 3,67% Školství (M) 5,52% Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti (N) 5,24% Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (O) 4,76% SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 187

188 Struktura domácností v České republice a okrese Pardubice Česká republika Pardubice 29,88% 29,13% 1,98% 54,64% 1,70% 56,05% 13,50% 13,12% úplné rodiny neúplné rodiny vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Struktura domácností v letech 1970 až 2001 v okrese Pardubice ,05 13,12 29,13 1, ,26 10,32 25,09 0, ,26 7,15 1,38 22, ,09 7,46 18,43 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 1,02 úplné rodiny neúplné rodiny vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců 188 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

189 Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí v okrese Pardubice v letech 1991 a počet rodinných domácností a více počet závislých dětí Trvale obydlené domy v okrese Pardubice v letech 1991 a rodinné domy bytové domy ostatní domy počet domů SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 189

190 Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti v okrese Pardubice nezpůsobilý k bydlení 11,22% jiný důvod vč. nezjištěno 22,10% změna uživatele 3,12% přestavba bytu 7,82% ostatní 17,84% dosud neobydlen po kolaudaci 3,82% slouží k rekreaci 25,16% byt obydlen přechodně 23,68% pozůstalostní nebo soudní řízení 3,08% Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 v okrese Pardubice a okresním městě Pardubice město Pardubice okres Pardubice počet domů 190 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

191 počet osob Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1961 až 2001 v okrese Pardubice 4,00 3,50 3,00 3,31 3,15 2,90 2,76 2,64 2,50 2,00 okres ČR 1,50 3,36 3,20 2,93 2,78 2,62 1,00 0,50 0, Bytový fond podle jednotlivých typů domů v okrese Pardubice v letech 1991 a rodinné domy bytové domy ostatní domy počet bytů v trvale obydlených domech SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 191

192 Byty podle kategorie a velikosti v okrese Pardubice kategorie I. II. III. IV obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více 192 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

193 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 193

194 194 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE

195 SLDB 2001 OKRES PARDUBICE 195