Plagiátorství Tento materiál je použitelný pro aktivitu: Určování druhů plagiátorství.

Transkript

1 orství Tento materiál je použitelný pro aktivitu: Určování druhů plagiátorství. Klonování

2 Drobné úpravy Jednou z výrazných dominant města Brna je dnes poněkud strohá silueta hradu Špilberka. Jeho původní vzhled středověkého sídla markantně změnilo období baroka, kdy získal podobu mohutné barokní pevnosti. Špilberk býval hradem královským o jeho založení se kolem roku 1240 postaral moravský markrabě, pozdější český král Přemysl Přemyslovců, jež tu měli své hlavní sídlo, hrad dále přestavovali a rozšiřovali. Po požáru v roce 1578 bylo rozhodnuto přestavět Špilberk na pevnost, která by dokázala chránit město před hrozícím tureckým nebezpečím. A tento úkol plnil i v dalších staletích. Bezpochyby úspěšně- vždyť v letech 1643 a 1645 odolala pevnost i město na jejím úpatí obležení početného a dobře vyzbrojeného švédského vojska.

3 Jeden zdroj dále přestavovali a rozšiřovali. Po době rozkvětu však přišlo období rychlého střídání majitelů, což se podepsalo na celkovém stavu hradu, který postupně chátral. V roce 1560 se hrad dostává do majetku města Brna. Po požáru v roce 1578 padlo rozhodnutí přestavět Špilberk na pevnost, která by dokázala ochránit město před hrozícím tureckým nebezpečím. A tento úkol plnil i v dalších staletích. Bezesporu úspěšně vždyť v letech 1643 a 1645 odolala pevnost i město na jejím úpatí obležení početného a dobře vyzbrojeného

4 Spojování textů (mashup) Text č. 1 Text č. 2: Ačkoli byl Špilberk původně koncipován jako přední královský hrad na Moravě a pevná opora panovnické moci, čeští panovníci jej navštěvovali spíše jen příležitostně, což platilo i o Karlu IV.; v roce 1337 na hradě pobývala Karlova první manželka moravská markraběnka (později královna) Blanka z Valois. Brno - hrad Špilberk Špilberka. Jeho původní tvář středověkého sídla Otakar II. (David, 2005) Ačkoli byl Špilberk původně koncipován jako přední královský hrad na Moravě a pevná opora panovnické moci, čeští panovníci jej navštěvovali spíše jen příležitostně, což platilo i o Karlu IV.; v roce 1337 na hradě pobývala Karlova první manželka moravská markraběnka (později královna) Blanka z Valois. (Špilberk, 2001) Nicméně už koncem 15. století nejen značně klesal dřívější význam Špilberku, ale nastával také jeho všestranný úpadek a postupné chátrání. Přední královský hrad na Moravě byl opětovně zastavován a dočasní držitelé o jeho údržbu příliš nedbali. (Špilberk, c2013) Zdroj: Špilberk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Text č. 3 Nicméně už koncem 15. století nejen značně klesal dřívější význam Špilberku, ale nastával také jeho všestranný úpadek a postupné chátrání. Přední královský hrad na Moravě byl opětovně zastavován a dočasní držitelé o jeho údržbu příliš nedbali. Zdroj: Špilberk: další období hradu. Muzeum města Brna [online]. Brno: Muzeum města Brna, c2013 [cit: ]. Dostupné z:

5 Citáty bez uvozovek hrozícím tureckým nebezpečím. Špilberk patří k nejznámějším památkám v Brně. O tom, jak se změnil v průběhu let, se vypráví v knize Za strašidly na hrady a zámky takto: Jeho původní tvář středověkého sídla podstatně změnilo období baroka, kdy získal podobu mohutné barokní pevnosti. Špilberk býval hradem královským založil jej kolem roku 1240 moravský markrabě, pozdější český král Přemysl Otakar II. Další moravští markrabí z rodu Přemyslovců, kteří tu měli své hlavní sídlo, hrad dále přestavovali a rozšiřovali. Po požáru v roce 1578 padlo rozhodnutí přestavět Špilberk na pevnost, která by dokázala ochránit město před hrozícím tureckým nebezpečím (Soukup, 2005). Necitování v textu jejím úpatí obležení početného a dobře vyzbrojeného Špilberk patří k nejznámějším památkám v Brně. Jeho původní tvář středověkého sídla podstatně změnilo období baroka, kdy získal podobu mohutné barokní pevnosti. Špilberk býval hradem královským založil jej kolem roku 1240 moravský markrabě, pozdější český král Přemysl Otakar II. Další moravští markrabí z rodu Přemyslovců, kteří tu měli své hlavní sídlo, hrad dále přestavovali a rozšiřovali. Po požáru v roce 1578 padlo rozhodnutí přestavět Špilberk na pevnost, která by dokázala ochránit město před hrozícím tureckým nebezpečím. Seznam použité literatury: SOUKUP, Vladimír, Petr DAVID a Zdeněk THOMA. Za strašidly na hrady a zámky: 50 rodinných výletů. Praha: Ikar, 2005, 232 s. ISBN

6 Kopírování pevnost, která by dokázala ochránit město před hrozícím tureckým nebezpečím. A tento úkol plnil i v dalších staletích. Bezesporu úspěšně vždyť v letech 1643 a 1645 odolala pevnost i město na pevnost, která by dokázala ochránit město před hrozícím tureckým nebezpečím.