Obecné charakteristiky vybraných nástrojů APZ směřujících k absolventům škol

Transkript

1 Obecné charakteristiky vybraných nástrojů APZ směřujících k absolventům škol Rekvalifikace Příloha č. 1 Rekvalifikace se vztahují k získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání, zájemce o zaměstnání nebo i zaměstnance. Nově získané znalosti a dovednosti by měly umožnit rekvalifikovanému najít nové pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání. Rekvalifikace organizují úřady práce v případech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky a touto cestou se uchazečům rozšíří možnosti dalšího uplatnění. Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) SÚPM jsou místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Na zřízení těchto míst může úřad práce poskytnout příspěvek, jehož výše se odvíjí od počtu zřízených míst, jak rovněž od výše míry nezaměstnanosti v daném okrese. U vyhrazených míst se jedná o příspěvek na úhradu mzdových nákladů přijatého zaměstnance, a to po dobu 6 měsíců, avšak u ohrožených skupin, do kterých spadají i absolventi, až po dobu 12 měsíců. Příspěvek na zapracování Tento příspěvek může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči dle 33 zákona o zaměstnanosti. Poskytuje se maximálně po dobu 3 měsíců a může činit maximálně polovinu minimální mzdy. Cílené programy k řešení zaměstnanosti Cílený program je zcela novým nástrojem v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Rozumí se jim soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce. Jejich záměrem je možnost řešení konkrétních problémů obecního, okresního, krajského či celostátního charakteru. Tyto programy mohou být i s mezinárodní účastí a mohou být financovány v rámci Strukturálních a dalších fondů Evropského společenství.

2 Příloha č. 2 Definice pojmu absolvent Definice dle zákoníku práce - mezi absolventy patřili ti uchazeči o zaměstnání, jejichž celková doba zaměstnání v pracovním nebo podobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia dvou let, přičemž se do této doby nezapočítávala např. doba na mateřské dovolené, pracovní neschopnost, základní vojenská služba, výkon trestu atd.. Definice dle zákona o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb. - mezi absolventy patřili ti uchazeči o zaměstnání, kterým uplynuly nejvýše dva roky od úspěšného ukončení školy. Definice dle nového zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. V roce 2004 vešel v platnost nový zákon o zaměstnanosti, který pojem absolvent uchazeč o zaměstnání nedefinuje vůbec. Nově jsou zde vyčleňováni uchazeči, kterým je třeba věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Mezi jinými tak vznikly kategorie fyzické osoby do 25 let věku a absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Toto členění je bližší mezinárodnímu srovnání, kdy podle definice United Nations (in O Higgins, 2001) je kategorie mladých lidí stanovena hranicí 15 až 24 let. V některých zemích se od tohoto kritéria sice nepatrně odkloňují (např. v Německu je to věk 16 až 24 let), ale přesto je tu šance určité možnosti mezinárodního srovnání. Při používání definice vyplývající ze zákoníku práce se běžně stávalo, že mezi absolventy byli zahrnováni i ti uchazeči, kteří absolvovali školu před mnoha lety, a to až do doby, kdy se jim podařilo odpracovat dva roky. Podle definice zákona o zaměstnanosti byl vykazovaný počet nezaměstnaných absolventů nezanedbatelně nižší, což se projevilo i ve značném poklesu míry nezaměstnanosti této kategorie osob. Problém byl ovšem v tom, že MPSV ČR nevydalo jednotný metodický pokyn, na základě kterého by tuto definici začaly používat všechny úřady práce jednotně. Ty pak přecházely na nový způsob sledování postupně, dle vlastního uvážení, což zcela nepochybně zkreslilo celkové statistické údaje a znemožnilo tak jejich plnohodnotné srovnání v čase. V roce 2004, po vypuštění této kategorie osob z nového zákona o zaměstnanosti, se MPSV rozhodlo kategorii absolventů škol do dvou let po ukončení vzdělání pro statistické účely i nadále vykazovat. Díky tomu vznikla poměrně dobře sledovatelná časová řada, a proto jsem tuto definici použila i jako základ pro svou práci.

3 Příloha č. 3 Využívání vybraných nástrojů APZ pro umísťování absolventů škol ÚP v Karviné SÚPM investice příloha č. 4a - kromě výše zmiňovaných principů je zde základním kritériem novost pracovního místa. Vývoj stavu zaměstnanců na pracovištích žadatele v okrese Karviná v období 6 měsíců před podáním žádosti nesmí tudíž vykazovat pokles. Navíc se zaměstnavatel zavazuje zaměstnat uchazeče minimálně po dobu 2 let. Na konci roku 2004 a následně v průběhu celého roku 2005 pak navíc platilo, že zaměstnavatel zaměstná uchazeče s evidencí delší než 4 měsíce. Tento nástroj ze začátku nenabízel žádné konkrétní výhody při zaměstnání absolventa. Teprve od prosince 2005 bylo možno přijmout na nově vytvořené dotované místo uchazeče do 25 let věku, a do 30 let u vysokoškoláků, s evidencí delší pouze dvou měsíců (místo čtyř u ostatních). Přesto takto našlo každým rokem uplatnění po 19 mladých lidí. SÚPM vyhrazené místo nebo také dotace na úhradu mezd a jejich náhrad, včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění příloha č. 4b. Do září 2004 sloužil tento nástroj spíše pro umisťování dlouhodobě evidovaných uchazečů a jejich hrubá mzda byla hrazena do výše 50 %. Výše částky a délka dotace závisela od délky evidence zaměstnaného uchazeče. Takto se do září 2004 podařilo umístit pouze 11 absolventů. Od října 2004, s účinností nového zákona o zaměstnanosti, došlo k radikálnímu obratu a tento nástroj změnil svou tvář téměř od základu. Především se začalo dotovat 75 % vyplacených mezd a podstatně se zvýšily i jejich maximální částky a doba poskytování, a to především pokud jde o zaměstnávání mladých do 25 let věku a do 30 let u vysokoškoláků. Tento nástroj měl totiž zčásti zastoupit zrušené absolventské praxe. Ještě v prosinci 2004 našlo takto uplatnění 67 absolventů a v průběhu roku 2005 dalších 403 mladých lidí. SÚPM absolventská praxe příloha č. 4c do konce září 2004 byl v rámci SÚPM vyhrazené místo zřízen doplňkový program zaměřený na absolventy škol bez praxe. Od nástroje odborná praxe, o kterém se zmíním dále, se lišil vyššími poskytovanými částkami, ale především tím, že se muselo jednat o nově zřízené pracovní místo, což je v podstatě základní podmínkou všech SÚPM. Maximální výše příspěvku byla odstupňována podle stupně vzdělání absolventa a mohla dosáhnout 100 % hrubé mzdy včetně pojistného. Navíc byl zaměstnavateli ke každému zaměstnanému absolventu vyplácen příspěvek na administrativní náklady. Na délce nezaměstnanosti nezáleželo a příspěvek byl poskytován po dobu 12 měsíců. Podmínkou navíc bylo předložení programu praxe a následně jeho vyhodnocení. V rámci tohoto programu našlo uplatnění 137 absolventů škol bez praxe. Cílený program ROPO 2005 příloha č. 4b - jednalo se o program regionálního charakteru na podporu obtížně umístitelných uchazečů o zaměstnání absolventů škol bez praxe. Účelem programu bylo zajištění praxe pro tyto uchazeče. V praxi se jednalo o vyhrazení pracovních míst agenturou práce a zapůjčení těchto absolventů na práci v příspěvkových a rozpočtových organizacích státu. Tento program byl vyhlášen na rok Pracovní poměr byl s absolventem uzavírán na

4 dobu 8 měsíců a příspěvek na mzdu a pojistné mohl dosáhnout výše Kč. Navíc byl k této částce vyplácen příspěvek na administrativní náklady agentuře práce, a to ve výši 700 Kč. U tohoto programu bylo třeba při zaměstnání každého absolventa předkládat i program praxe, včetně jeho vyhodnocení po ukončení pracovního poměru. Díky tomuto nástroji získalo praxi 119 absolventů škol. Odborná praxe příloha č. 4c tento nástroj byl v průběhu své existence mezi zaměstnavateli docela oblíben, jelikož se zde nemuselo jednat o nově vytvořené pracovní místo. Dokonce si zaměstnavatel mohl svého absolventa vybrat sám a v tomto směru ani nezáleželo na délce jeho evidence. Jediné, co muselo být splněno, bylo profesní zařazení odpovídající oboru vzdělání přijímaného absolventa. Příspěvek se vyplácel do výše 100 % hrubé mzdy, maximálně však Kč (u mladistvých se základním vzděláním do Kč) po dobu 12 měsíců. Podmínkou bylo předložení plánu praxe. Pokud se absolvent vrátil po roce zpět do evidence, nepohlížel úřad práce na tuto skutečnost jako na překážku pro eventuální další dotaci a zaměstnavatel tak mohl přijmout dalšího absolventa. V průběhu roku 2004 získalo touto cestou praxi 403 absolventů škol.

5 Příloha č. 6 Obory vzdělání, které se nejčastěji vyskytovaly u absolventů vyřazených díky programům APZ v letech 2004 a 2005 V roce 2004 největší počty absolventů vyřazených díky APZ mělo vzdělání v následujících oborech vzdělání: - 63 Ekonomika a administrativa, přičemž 93 % jich bylo se středoškolským vzděláním s oborem ekonomika a podnikání nebo administrativa Gastronomie, hotelnictví a turismus - 80 % absolventů bylo vyučených, a to v oborech jako jsou kuchař-číšník, gastronomie a kuchař nebo číšník. 17,5 % absolventů bylo středoškoláky s oborem hotelnictví a turismus Stavebnictví, geodézie a kartografie - 63 % vyučenců bylo s obory zedník, tesař, instalatér, klempíř a sklenář, 26 % absolventů bylo středoškoláky s obory stavebnictví a technická zařízení budov a 11 % vysokoškoláků s obory stavební inženýrství, pozemní stavby a architektura a geodézie a kartografie Právo, právní a veřejnosprávní činnost tuto skupinu tvořilo 76 % středoškoláků s nejčastěji se opakujícím oborem veřejnosprávní činnost, 12 % absolventů VOŠ se stejným oborem a obecně právní činností a 12 % vysokoškoláků s obory právo a právní věda a bezpečnostní právní studia Elektrotechnika, komunikační a výpočetní technika - zde opět převažovali vyučenci se 65 % a s obory jako jsou elektronika, elektrikář, elektrotechnika a výpočetní technika. Středoškoláci tvořili 28 % a byli především z oboru výpočetní technika Obchod tuto skupinu tvořili pouze vyučenci, a to nejčastěji s obory prodavač, provoz obchodu a aranžér, propagační práce Ekonomie zde byli pouze vysokoškoláci s obory jako jsou ekonomika a management, hospodářská politika a správa či systémové inženýrství a informatika. V průběhu roku 2005 bylo nejvíce dotovaných míst vytvořeno pro následující obory vzdělání: - 63 Ekonomika a administrativa, kde 89 % umístěných mělo středoškolské vzdělání v oboru ekonomika a podnikání Gastronomie, hotelnictví a turismus, kde bylo umístěno 58 % vyučených, a to nejčastěji v oborech kuchař-číšník a gastronomie, a 34 % středoškoláků s oborem hotelnictví a turismus Právo, právní a veřejnosprávní činnost tuto skupinu ze 62 % tvořili středoškoláci s oborem vzdělání veřejnosprávní činnost a z 21 % absolventi VOŠ se stejným oborem Strojírenství a strojírenská výroba - 82 % absolventů bylo s výučními obory jako jsou montáž strojů a zařízení, automechanik, zámečník a klempíř Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika i zde bylo nejvíce vyučenců, a to 55 %, nejčastěji v oborech vzdělání elektronika, elektrotechnika, elektrikář a autoelektrikář, a 45 % středoškoláků s obory výpočetní technika a elektrotechnika.

6 Příloha č. 11 Číselník kódu jednotlivých skupin oborů vzdělání Kód skupiny Název skupiny oboru vzdělání 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 41 Zemědělství a lesnictví 53 Zdravotnictví 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, odvětví 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 78 Obecně odborná příprava 79 Obecná příprava