protipožární systémy a zařízení odborná činnost, školení PO, BOZP SKRIPTA Vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví

Transkript

1 FIRE GROUP s.r.o. Malostranská Šenov u Nového Jičína IČ DIČ CZ protipožární systémy a zařízení odborná činnost, školení PO, BOZP tel.: fax: firegroup@firegroup.cz SKRIPTA Vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví Vzdělávání v oblasti požární ochrany staveb, bezpečnosti práce a rizik ve stavebnictví Zpracovali: Ing. Halina Martásková Ing. Vojtěch Kalužík Projektový manažer: Rostislav Pokluda

2 Obsah 1 Úvod Zkratky a výklad některých pojmů Legislativa a ostatní dokumentace Národní příručka návod k zavedení systému řízení BOZP Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP (zákon č. 309/2006 Sb.) Související legislativa BOZP ke stavební činnosti Dokumentace staveb Plán BOZP Stavební deník Koordinátor BOZP Koordinátor při přípravě stavby Koordinátor při realizaci stavby Koordinace dodavatelů BOZP u stavebních činností Zajištění staveniště Doprava na staveništi Stavební činnosti Práce ve výšce Elektrická zařízení staveniště Manipulace s materiálem a skladování Vyhrazená technická zařízení Hodnocení rizik třikrát jinak Hodnocení rizik bezpečnosti práce Hodnocení rizika pracovního prostředí kategorizace Hodnocení rizik pro výběr OOPP Význam systémového přístupu k řízení BOZP OHSAS Prvky systému řízení BOZP

3 Všeobecné požadavky Politika BOZP Plánování Implementace a provoz Kontrola Přezkoumání systému managementu Nastavení systému řízení BOZP ve společnosti Státní odborný dozor SÚIP / OIP Odborná způsobilost v prevenci rizik BOZP Zpracování řídicí dokumentace návod Analýza prováděných činností ve společnosti Příklad hodnocení rizik Řídicí dokumentace ve společnosti Struktura řídicí dokumentace Řízená dokumentace Aktualizace řídicí dokumentace Statistiky úrazovosti ve stavebnictví Statistika úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny Statistika smrtelných pracovních úrazů Závěr Vzorové přílohy

4 1 ÚVOD Tato skripta jsou vydávána jako vzdělávací pomůcka zaměřená na problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro organizace působící ve stavebnictví a jejich cílem je zvýšit povědomí o této problematice napříč všemi úrovněmi řízení. Jsou zde stručně popsány a vysvětleny základní legislativní požadavky na organizaci, jejich management, vedoucí zaměstnance i zaměstnance řadové, přičemž je kladen důraz na specifické problémy aplikace těchto požadavků při provádění stavební činnosti včetně ukázek praktických příkladů. Dále je zde popsán možný způsob zavádění funkčního cyklického systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle mezinárodních standardů, který zaručuje neustále zlepšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v dané organizaci. Svým pojetím umožňují skripta jejich aktualizaci s ohledem na nejnovější vědecké a praktické poznatky, včetně možných budoucích trendů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 4

5 2 ZKRATKY A VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ BOZP ČR EMS EU ILO OIP OOPP OZO BOZP PÚ QMS SOD SÚIP MPSV NV NzP VTZ Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Česká republika Environmentální systém řízení Evropská unie Mezinárodní organizace práce Oblastní inspektorát práce Osobní ochranné pracovní prostředky Odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti BOZP podle zákona č. 309/2006 Sb. v platném znění Pracovní úraz Systém řízení jakosti Státní odborný dozor Státní úřad inspekce práce Ministerstvo práce a sociálních věcí Nařízení vlády Nemoc z povolání Vyhrazená technická zařízení INCIDENT NEBEZPEČÍ RIZIKO Událost související s prací, při které došlo nebo mohlo dojít k úrazu nebo poškození zdraví Zdroj, situace nebo činnost s potenciálem způsobit vznik poranění člověka nebo poškození zdraví, případně jejich kombinaci Kombinace pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví, které může být způsobeno událostí nebo expozicí jejímu vlivu 5

6 3 LEGISLATIVA A OSTATNÍ DOKUMENTACE 3.1 Národní příručka návod k zavedení systému řízení BOZP Zavedení systému řízení BOZP v organizacích není doposud v České republice ze zákona povinné, nicméně se Česká republika v roce 2001 přihlásila k respektování, naplňování a dodržování zásad přijatých na jednáních mezinárodní úrovně, zabývajících se ochranou zdraví a ochranou životního prostředí. Tím pádem se zavázala k naplňování požadavku na vytváření podmínek pro větší zapojení managementu a všech ostatních zaměstnanců při zvyšování úrovně BOZP v organizacích. Na základě toho vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí Národní příručku jako systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která je základním rámcovým dokumentem poskytujícím návod na implementaci systémových prvků řízení BOZP do stávajících systémů uplatňovaných v jednotlivých organizacích. Příručka aplikuje zejména požadavky norem ČSN OHSAS 18001, ČSN EN ISO 14001, ČSN EN ISO 9001 a mezinárodního dokumentu ILO-OSH 2001 (Guidelines on occupational safety and health management systems), přičemž model systému řízení BOZP uváděný v Národní příručce vychází z principů Demingova zlepšovacího cyklu. Bližší informace o aplikaci systému řízení BOZP do stávajících systémů organizací působících ve stavebnictví jsou podrobněji popsány v dalších částech těchto skript a rozsah jejich implementace do vlastní řídicí dokumentace je plně v kompetenci vedení firmy, resp. společnosti s vazbou na provozované činnosti. 3.2 Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) Pro fungování systému řízení BOZP v organizacích je nezbytné, aby mimo systémové prvky byly dodržovány a plněny veškeré požadavky na zajištění BOZP při práci, které jsou stanoveny českou legislativou. Základním legislativním předpisem ČR, který řeší zajištění BOZP je zákoník práce a zejména pak jeho část pátá ( ), v níž jsou uvedeny práva a povinnosti organizací, zaměstnavatelů a zaměstnanců právě z hlediska BOZP. Řešena je zde povinnost zaměstnavatelů identifikovat veškerá nebezpečí, vyhodnotit rizika a stanovit opatření k jejich eliminaci nebo minimalizaci, zajišťovat bezpečnost všech fyzických osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích a všech zaměstnanců jiných zaměstnavatelů pokud se vyskytují na stejném pracovišti. U těchto vztahů vzniká povinnost vzájemně 6

7 se písemně informovat o možných rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením a písemně stanovit osobu která bude koordinovat provádění opatření k ochraně BOZP. Zákoník práce dále dává zaměstnavateli za povinnost zajistit zaměstnancům školení z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP přičemž rozsah i četnost školení si stanovuje zaměstnavatel sám s ohledem na rizika vykonávaných činností. Mimo to je povinností zaměstnavatele poskytovat zaměstnancům dostatečné pokyny a informace k bezpečnému provádění práce zejména při změně technologie a změně pracovního zařazení. Stanovená opatření je poté povinen vyžadovat a kontrolovat. Mezi další povinnosti, které ukládá zákoník práce zaměstnavateli, se řadí povinnost nepřipustit, aby zaměstnanci vykonávali práci, ke které nejsou způsobilí a to jak zdravotně (nutnost lékařských preventivních prohlídek), tak odborně (nedostatečné školení, nedostatečná kvalifikace), povinnost zajistit zaměstnancům bezplatné poskytování OOPP, ochranných nápojů a mycích čisticích a dezinfekčních prostředků. Dále stanovuje povinnosti zaměstnavatele při vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání a povinnosti při spolupráci se zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP resp. odbory. Zaměstnancům pak zákoník práce vymezuje základní práva a povinnosti jako je například právo na zajištění BOZP, právo odmítnout výkon práce, která bezprostředně ohrožuje zdraví a život zaměstnance, právo a zároveň povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, povinnost účastnit se zdravotních prohlídek a školení zajišťovaných zaměstnavatelem, povinnost hlásit pracovní úrazy a zároveň spolupracovat při objasňování jejich vzniku, povinnost dodržovat právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP, povinnost nepožívat alkoholické nápoje a neužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době, povinnost oznamovat vedoucímu zaměstnanci zjištěné závady a nedostatky na pracovišti a povinnost dodržovat a svévolně neměnit pracovní a technologické postupy, používat stanovené OOPP a pracovní prostředky. 3.3 Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP (zákon č. 309/2006 Sb.) Jedná se o zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zejména požadavky na prostorové a konstrukční uspořádání pracoviště, pracovní podmínky a rizikové faktory, požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení (ochranná zařízení, ergonomie), organizaci práce a bezpečnostní značení. 7

8 Dále se zákon zabývá odbornou způsobilostí osob včetně zvláštní odborné způsobilosti, úkoly zadavatelů a zhotovitelů stavby, úkoly kladenými na koordinátora BOZP při práci na staveništi a samotnými požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi. Těmito požadavky jsou zejména udržování čistoty a pořádku na staveništi, uspořádání staveniště podle příslušné dokumentace, stanovení komunikací, zajištění požadavků na manipulaci s materiálem a břemeny, provádění pravidelných kontrol strojů, nářadí a technického zařízení, zajištění požadavků na způsobilost fyzických osob působících na stavbě, úprava ploch pro skladování, řádné nakládání s odpady, vedení evidence všech fyzických osob na předaném staveništi a dodržování požadavků na zajištění BOZP, včetně hodnocení rizik a následné vzájemné písemné předání informací o nich a opatřeních k jejich eliminaci včetně koordinace zhotovitelů při realizaci navržených opatření. 3.4 Související legislativa BOZP ke stavební činnosti Problematikou BOZP ve stavebnictví včetně problematiky s tím související se zabývá celá řada legislativních předpisů. Mezi základní patří tyto: Zákon č. 262/2006 Sb. ve znění platných předpisů: - Zákoník práce (kapitola 3.2). Zákon č. 309/2006 Sb. ve znění platných předpisů: - Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP (kapitola 3.3). Zákon č. 183/2006 Sb. ve znění platných předpisů: - Stavební zákon. Zákon č. 251/2005 Sb. ve znění platných předpisů: - Zákon o OIP. Zákon č. 258/2000 Sb. ve znění platných předpisů: - Podmínky kategorizace prací. Zákon č. 133/1985 Sb. ve znění platných předpisů - Zákon o požární ochraně. Zákon č. 174/1968 Sb. ve znění platných předpisů: - Působnost organizací státního odborného dozoru u VTZ. 8

9 Zákon č. 373/2011 Sb. ve znění platných předpisů: - Povinnosti zaměstnavatele zajistit závodní preventivní péči. Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. ve znění platných předpisů: - Bližší požadavky na BOZP na staveništích. Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. v platném znění: - Podrobnější požadavky na zajištění BOZP na pracovišti. Nařízení vlády č.378/2001 Sb. v platném znění: - Požadavky na bezpečný provoz a používání strojů a zařízení. Nařízení vlády č.495/2001 Sb. v platném znění: - Podmínky pro poskytování OOPP. Nařízení vlády č.361/2007 Sb. v platném znění: - Podmínky ochrany zdraví při práci. Nařízení vlády č.201/2010 Sb. v platném znění: - Evidence a hlášení pracovních úrazů. Nařízení vlády č.11/2002 Sb. v platném znění: - Druhy vzhled a umístění bezpečnostních značek. Nařízení vlády č.362/2005 Sb. v platném znění: - BOZP při práci ve výšce. Vyhláška č. 499/2006 Sb. v platném znění: - Dokumentace staveb (kapitola 3.5). Vyhláška č. 77/1965 Sb. v platném znění: - Výcvik a kvalifikace obsluhy stavebních strojů. Vyhláška č. 50/1978 Sb. v platném znění: - Odborná kvalifikace v elektrotechnice. Vyhláška č. 48/1982 Sb. v platném znění: - Požadavky na stroje, nástroje a zařízení. Vyhláška č. 432/2003 Sb. v platném znění: - Podmínky pro zařazování prací do kategorií. 9

10 3.5 Dokumentace staveb Každé stavební činnosti předchází zpracování dokumentace staveb. Vyhláška č. 499/2006 Sb. stanovuje rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území, dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené ve stavebním zákoně nebo projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, dokumentace pro provádění stavby a dokumentace skutečného provedení stavby. Tato vyhláška dále stanoví náležitosti dokumentace bouracích prací, obsahové náležitosti stavebního deníku, jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení. Je zde především řešena struktura dokumentace, požadavky na průvodní a technické zprávy, požární bezpečnost, hygienu, OŽP, ochranná pásma, požadavky na výkresovou část dokumentace, výpočty apod. Struktura, rozsah a obsah dokumentace staveb a náležitosti a způsob vedení stavebního deníku jsou závazné. 3.6 Plán BOZP V případech, kdy je zadavatel stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací OIP, nebo budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (NV č. 591/2006 Sb., příloha 5), zajistí zadavatel stavby, aby na staveništi byl zpracován plán BOZP na staveništi podle druhu a velikosti stavby, a to ještě před zahájením prací. Plán musí odpovídat skutečnému stavu a změnám během realizace stavby a musí plně vyhovovat potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení. Schválený plán je závazným dokumentem pro všechny zúčastněné strany na stavbě, zpracovává, aktualizuje a mění ho koordinátor BOZP na základě informací poskytovaných zhotoviteli a stavebníky, kteří jsou povinni koordinátorovi tyto informace podávat včas a spolupracovat při tvorbě a následných změnách a aktualizacích plánu BOZP na staveništi. Vzorový plán BOZP je uveden v závěru těchto skript (viz čl. 9). 10

11 3.7 Stavební deník Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby, a který po dokončení stavby předá zhotovitel stavebníkovi. Stavební deník je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby, osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací, osoba vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, koordinátor BOZP případně autorizovaný inspektor. Vyhláškou č. 499/2006 Sb. jsou stanoveny požadavky na identifikační údaje v něm uvedené, jako je název a místo stavby a seznam účastníků výstavby. Požadavky na záznamy ve stavebním deníku například na denní záznamy o jménech osob pracujících na staveništi, o klimatických podmínkách, na postup provedených prací, dodávky materiálu a technických prostředků, nasazení mechanizačních prostředků a další důležité záznamy. Stavební deník se vede od převzetí po předání staveniště, musí být vždy dostupný na staveništi a záznamy do něj se zhotovují nejpozději následující den. 3.8 Koordinátor BOZP Koordinátorem BOZP je výhradně osoba odborně způsobilá (kapitola 3.3). Činnost koordinátora BOZP se dělí na dvě fáze, na fázi přípravy stavby a na fázi realizace stavby Koordinátor při přípravě stavby Při přípravě stavby dává koordinátor podněty a doporučuje technická řešení nebo organizační opatření vhodná k zajištění BOZP, poskytuje odborné konzultace a doporučení, zajišťuje zpracování požadavků na BOZP při udržovacích pracích a zabezpečuje, aby plán obsahoval veškeré nezbytné informace k zajištění BOZP a aby s ním byli seznámeni všichni známí zhotovitelé. Dále pak je koordinátor povinen v dostatečném předstihu před zadáním díla zhotoviteli předat zadavateli stavby přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě a informace o předpokládaných rizicích a opatřeních před jejich působením, se zřetelem na práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví. Informace o předpoklá- 11

12 daných rizicích a opatřeních před jejich působením je rovněž povinen poskytnout bez zbytečného prodlení projektantovi a zhotovitelům stavby. Podle aktuálních skutečností upravuje koordinátor BOZP plán tak, aby byl aktuální a reflektoval veškeré dostupné informace k zajištění BOZP na staveništi Koordinátor při realizaci stavby Při realizaci stavby koordinátor koordinuje spolupráci zhotovitelů při přijímání opatření k zajištění BOZP, dává podněty a na vyžádání zhotovitele doporučuje technická řešení nebo opatření k zajištění BOZP pro stanovení pracovních nebo technologických postupů a plánování bezpečného provádění prací, které se uskuteční současně nebo na sebe budou bezprostředně navazovat, spolupracuje při stanovení času potřebného k bezpečnému provádění jednotlivých prací nebo činností, kontroluje stav BOZP na staveništi a požaduje bez zbytečného odkladu zjednání nápravy, kontroluje zabezpečení obvodu staveniště s cílem zamezit vstup nepovolaným fyzickým osobám, spolupracuje se zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP a zúčastňuje se kontrolní prohlídky stavby, k níž byl přizván stavebním úřadem Dále pak koordinátor BOZP během realizace stavby navrhuje termíny kontrolních dnů a organizuje jejich konání, kontroluje dodržování plánu zhotoviteli, informuje je o aktuálních rizicích a projednává s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků o zjištěných nedostatcích provádí zápisy a dále zapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny Koordinace dodavatelů Koordinace dodavatelů z hlediska BOZP je stěžejním prvkem při provádění stavby. Vzhledem k tomu, že stavba se neustále vyvíjí a rizika s ní spojená se neustále mění je zásadní povinností koordinátora BOZP a jednotlivých zhotovitelů důsledně se věnovat koordinaci jednotlivých vzájemně se ovlivňujících činností. Koordinaci dodavatelů zajišťuje jak koordinátor BOZP v termínech dle rozsahu a složitosti díla, tak odpovědné osoby zhotovitelů, které by si měly v ideálním případě denně vzájemně předávat informace o průběhu stavby a s tím spojených rizicích a opatřeních před jejich působením. Koordinátor BOZP při této koordinaci stanovuje zejména opatření k eliminaci nebo minimalizaci předpokládaných rizik a navrhuje technická řešení nebo opatření pro bezpečné pro- 12

13 vádění technologických a pracovních postupů z hlediska BOZP. A společně se zhotoviteli stanovuje potřebný čas k bezpečnému provádění prací. Výstupem koordinace dodavatelů je to, že všichni zúčastnění zhotovitelé mají v každou chvíli během realizace stavby přehled o činnosti ostatních zhotovitelů a tím i o souvisejících rizicích, která se na ně mohou vztahovat, přičemž znají opatření před jejich působením. 3.9 BOZP u stavebních činností Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. stanovuje požadavky na zhotovitele stavby z hlediska zajištění BOZP, kde se zejména jedná o uspořádání a zajištění staveniště, používání strojů a technických zařízení a požadavky na organizaci prací a pracovní postupy Zajištění staveniště Staveniště musí být zabezpečeno proti vstupu nepovolaných fyzických osob, a přitom musí být dodrženy tyto hlavní zásady: Staveniště v zastavěném území musí být na jeho hranici souvisle oploceno do výšky nejméně 1,8 m a u liniových staveb nebo u stavenišť, na kterých se provádějí pouze krátkodobé práce, lze ohrazení provést zábradlím skládajícím se alespoň z horní tyče upevněné ve výši 1,1 m na stabilních sloupcích a jedné mezilehlé střední tyče. Nelze-li toto provést, musí být staveniště zabezpečeno například řízením provozu nebo střežením. Hranice staveniště musí být označeny a to způsobem, který bude zřetelný i při snížené viditelnosti. Zabezpečení staveniště musí být pravidelně kontrolováno. Nepoužívané otvory, prohlubně, jámy a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu fyzických osob, musí být zakryty a ohrazeny. Vstupy a vjezdy na staveniště pro musí být označeny dopravními značkami zákaz vstupu/zákaz vjezdu nepovolaným osobám. Před zahájením prací v ochranných pásmech vedení, staveb nebo zařízení technického vybavení provede zhotovitel odpovídající opatření ke splnění podmínek stanovených provozovateli těchto vedení, staveb nebo zařízení, a během provádění prací je dodržuje. 13

14 Po celou dobu provádění prací na staveništi musí být zajištěn bezpečný stav pracovišť a dopravních komunikací. Přístup na jakoukoli plochu, která není dostatečně únosná, je povolen pouze při zajištění bezpečné provedení práce. Materiály, stroje, dopravní prostředky a břemena při dopravě a manipulaci na staveništi nesmí ohrozit bezpečnost a zdraví fyzických osob zdržujících se na staveništi, popřípadě v jeho bezprostřední blízkosti Doprava na staveništi Pro dopravu na staveništi je nezbytné stanovit komunikace pro pěší a pro stroje, určit vzájemné přednosti a vyznačit nebezpečná místa, dále pak stanovit odstavné plochy a ty vhodným způsobem odvodnit a zpevnit. Dalšími povinnostmi při zajišťování dopravy na staveništi jsou: Zhotovitel je povinen zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování dopravy a pracovních činností, při nichž se používají dopravní prostředky, tak, aby byly určeny prostory pro bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného nákladu a určen zaměstnanec, který řídí a koordinuje tuto činnost, pro vykládku a nakládku zvláště těžkých nebo rozměrných nákladů byly vydány organizační pokyny a pro připojování a odpojování dopravních prostředků byl zajištěn dostatečný počet zaměstnanců. Před zahájením prací musí určen způsob jejich dorozumívání, Obsluha dopravního prostředku musí používat při výstupu a sestupu na ložnou plochu žebřík nebo jiné vhodné zařízení. Obsluha musí zabezpečit bezpečné otáčení nebo couvání za pomoci dalšího zaměstnance, vyžadují-li to okolnosti. Obsluha musí provádět kontrolu spojení závěsného zařízení dopravního prostředku a vždy musí zajistit rozpojené dopravní prostředky proti samovolnému pohybu. 14

15 3.9.3 Stavební činnosti Zemní práce Před zahájením zemních prací musí být zabezpečeny okolní stavby ohrožené výkopem tak aby nebyla ohrožena jejich stabilita. Při provádění výkopů v ochranných pásmech musí být tyto práce schváleny majiteli dotčených vedení. Podzemní vedení musí být okamžitě zajišťováno proti možnému pohybu a rozpojení. Výkopy musí být zajištěny proti pádu osob a musí být přes ně zřízeny bezpečné přechody. Ve vzdálenosti větší než 1,5 m od hrany výkopu l ze zajištění provést vhodnou zábranou zamezující přístupu osob do prostoru ohroženého pádem do hloubky Okraje výkopu nesmí být zatěžovány do vzdálenosti 0,5 m od hrany výkopu. Povrch terénu v pásu od okraje výkopu nebo jámy až po hranici smykového klínu stanovenou v projektové dokumentaci, ohrožený usmýknutím, nesmí být zatěžován. Pro fyzické osoby pracující ve výkopech musí být zřízen bezpečný sestup a výstup pomocí žebříků, schodů nebo šikmých ramp. Povrch šikmých ramp o sklonu větším než 1:5 musí být upraven proti uklouznutí. Před vstupem fyzických osob do výkopu zajistí zhotovitel kontrolu bezpečných podmínek pro provádění prací ve výkopu. Při provádění výkopových prací se nikdo nesmí zdržovat v ohroženém prostoru, zejména při souběžném strojním a ručním provádění výkopových prací. Pokud o ohroženém prostoru nemá obsluha stroje dostatečný přehled, nepokračuje v práci. Na odlehlých pracovištích, kde není zajištěn dohled, nesmí být výkopové práce od hloubky 1,3 m prováděny osamoceně. Stěny výkopu musí být zajištěny proti sesutí. Svislé boční stěny ručně kopaných výkopů musí být zajištěny spolehlivě navrženým pažením při hloubce výkopu větší než 1,3 m v zastavěném území a 1,5 m v nezastavěném území. Při špatných podmínkách i v hloubkách menších. Do strojem vyhloubených nezapažených výkopů se nesmí vstupovat, pokud jejich stěny nejsou zajištěny proti sesutí ochranným rámem, bezpečnostní klecí, rozpěrnou konstrukcí nebo jinou technickou konstrukcí. Nejmenší světlá šířka výkopů se svislými stěnami, do kterých vstupují fyzické osoby, činí 0,8 m, počítá se přitom s navazujícími pracemi. 15

16 Při ručním odstraňování pažení stěn výkopu se musí postupovat zespodu za současného zasypávání odpaženého výkopu tak, aby provádění prací bylo bezpečné. Sklony svahů výkopů určuje zhotovitel se zřetelem zejména na geologické a provozní podmínky tak, aby během provádění prací nebyly fyzické osoby ve výkopu a jeho blízkosti ohroženy sesuvem Lepení krytin na podlahy, stěny, stropy a jiné konstrukce Při lepení krytin je povinnost postupovat podle stanovených technologických postupů, s důrazem na zajištění důkladného větrání pracoviště vzhledem k možným nebezpečným koncentracím par. Jsou-li páry hořlavé, je třeba přijmout protivýbuchové opatření. Hořlavé zbytky je poté třeba odstraňovat a likvidovat dle platných právních požadavků. Všechny osoby pohybujících ve stavbách a na pracovištích, kde jsou tyto práce prováděny, musí být řádně informovány o z toho plynoucích rizicích a opatřeních před jejich působením. Pracoviště musí být řádně zajištěno a označeno Svařování a nahřívání živic v tavných nádobách Při svařování, včetně natavování izolačních materiálů, a při nahřívání živic v tavných nádobách zhotovitel zajistí dodržení podmínek požární bezpečnosti a zajistí, aby svařování prováděly pouze odborně způsobilé osoby, přičemž se postupuje podle technologických postupů, které zohlední bezpečnostní rizika. Svářečské pracoviště, včetně ochranného pásma pod pracovištěm ve výšce je nutno zabezpečit proti vstupu nepovolaných fyzických osob a označit bezpečnostními značkami; při svařování elektrickým obloukem na přechodném pracovišti je nutno přijmout opatření k ochraně fyzických osob v jeho okolí před účinky záření oblouku Betonářské práce a práce související Při betonářských pracích se vždy postupuje podle stanoveného technologického postupu. Bednění musí být těsné, únosné a prostorově tuhé. Před používáním a během používání musí být bednění kontrolováno, zda je bezpečné. Bednění musí být v každém stadiu montáže i demontáže zajištěno proti pádu jeho prvků a částí. Při jeho montáži, demontáži a používání se postupuje v souladu s průvodní dokumentací výrobce a s ohledem na bezpečný přístup a zajiš- 16

17 tění proti pádu fyzických osob. Podpěrné konstrukce bednění musí mít dostatečnou únosnost a být úhlopříčně ztuženy ve všech směrech a musí být bezpečně demontovatelné. Při přečerpávání betonové směsi do přepravníků nebo zásobníků a při jejím ukládání do konstrukce je nutno pracovat z bezpečných pracovních podlah, přičemž osoby budou chráněny proti pádu z výšky a proti zavalení a zalití betonovou směsí. Pro přístup pak musí být zbudovány bezpečné přístupové cesty. Dopravuje-li se betonová směs do místa ukládání čerpadlem, zhotovitel stanoví a zajistí způsob dorozumívání mezi fyzickou osobou provádějící ukládání a obsluhou čerpadla. Po celou dobu je kontrolován stav bednění. Ohrožený prostor odbedňovacích prací je nutno zajistit proti vstupu nepovolaných fyzických osob. Součásti bednění se bezprostředně po odbednění ukládají na určená místa tak, aby nebyly zdrojem nebezpečí úrazu a nepřetěžovaly konstrukci Zednické práce Stroje pro výrobu, zpracování a přepravu malty se na staveništi umísťují tak, aby při provozu nemohlo dojít k ohrožení fyzických osob. Při strojním čerpání malty musí být zabezpečen účinný způsob dorozumívání mezi fyzickou osobou provádějící nanášení malty a obsluhou čerpadla. Materiál připravený pro zdění musí být uložen tak, aby pro práci zůstal volný pracovní prostor široký nejméně 0,6 m, přičemž k dopravě materiálu lze používat pomocné skluzové žlaby, pokud jsou umístěny a zabezpečeny tak, aby přepravou materiálu nemohlo dojít k ohrožení fyzických osob. Na právě vyzdívanou stěnu se nesmí vstupovat nebo ji jinak zatěžovat. Vápno se nesmí hasit v úzkých a hlubokých nádobách Montážní práce Montážní práce se vždy provádí podle stanoveného technologického postupu. Způsob a místo upevnění stejně jako seřízení vázacích prostředků musí být voleno tak, aby upevnění i uvolnění vázacích prostředků mohlo být provedeno bezpečně. 17

18 Montážní a bezpečnostní přípravky, sloužící k zajištění bezpečnosti fyzických osob při montáži, je nutno upevnit k dílcům ještě před jejich vyzdvižením k osazení, nevylučuje-li to technologický postup. Pro přístup na montážní pracoviště a pro zřízení bezpečné pracovní podlahy se využívají trvalé konstrukce, které jsou současně s postupem montáže do stavby zabudovávány. Svislá doprava osob na pracoviště ležící výše než 30 m se zajišťuje výtahem nebo závěsným košem, pokud to charakter konstrukce nebo postup práce nevylučuje. Během zdvihání a přemisťování dílce se fyzické osoby zdržují v bezpečné vzdálenosti. Teprve po ustálení dílce nad místem montáže mohou z bezpečné plošiny nebo podlahy provádět jeho osazení a zajištění proti vychýlení nebo překlopení. Dílec se odvěšuje od závěsu zdvihacího prostředku teprve po tomto zajištění. Montážní přípravky pro dočasné zajištění dílců smí být odstraňovány až po upevnění dílců a prostorovém ztužení konstrukce stanoveném v projektové dokumentaci. Ocelové konstrukce musí být po dobu jejich montáže trvale uzemněny Bourací práce Bourací práce, při nichž jsou dotčeny nosné prvky stavební konstrukce, se smí provádět pouze podle technologického postupu stanoveného v dokumentaci bouracích prací a na základě provedeného průzkumu. Při zjištění nových skutečností se technologický postup aktualizuje. Okolní budovy musí být zajištěny proti poškození bouracími pracemi. Průzkumem zjištěné podzemní prostory, například dutiny, studně nebo jiné podzemní objekty, musí být před zahájením bouracích prací zasypány nebo jiným způsobem zajištěny. Bourání staveb vyšších než přízemních, strhávání nebo bourání svislých konstrukcí od výšky 3 m, bourání schodišť a vysunutých částí, rekonstrukce a bourání, při kterých dochází ke změně konstrukční bezpečnosti stavby, strojní bourání, bourání specifickými metodami, jako je řezání kyslíkem smějí být prováděny pouze fyzickými osobami k tomu určenými zhotovitelem, pokud je zajištěn stálý dozor vykonávaný fyzickou osobou k tomu zhotovitelem pověřenou; fyzická osoba pověřená stálým dozorem po celou dobu výkonu stálého dozoru sleduje určené pracoviště, provádění prací a pohyb fyzických osob na něm, z tohoto pracoviště se nevzdaluje a nevykonává jinou činnost než dozor. Tento stálý dozor nutno zajistit, jestliže bourací práce probíhají na dvou nebo více místech v rámci jedné bourané stavby současně. 18

19 Před zahájením bouracích prací je nutno vymezit ohrožený prostor a zajistit jej proti vstupu nepovolaných fyzických osob, včetně bezpečného zajištění vstupů do bourané stavby. Vnitřní rozvody a instalace zabudované v bourané stavbě musí být před zahájením prací odpojeny a zajištěny proti použití. Před zahájením bouracích prací je nutno stanovit signál, kterým v naléhavém případě bezprostředního ohrožení dá osoba určená zhotovitelem k řízení bouracích prací pokyn k neprodlenému opuštění pracoviště. Zhotovitel zajistí, aby všechny fyzické osoby zdržující se na tomto pracovišti byly s tímto signálem prokazatelně seznámeny. Dočasné stavební konstrukce zřízené uvnitř bourané stavby nebo na jejích vnějších stranách nesmějí být zatěžovány vybouraným materiálem ani nesmí být přes ně strháván materiál z bourané stavby, pokud nejsou k tomu účelu navrženy. Materiál z bourané části stavby je nutno průběžně odstraňovat, aby nedošlo k přetížení podlah nebo stropních konstrukcí následkem jeho nahromadění. Bourací práce nesmí být přerušeny, pokud není zajištěna stabilita těch částí bourané konstrukce, které nebyly dosud strženy. Tento požadavek platí i v případě neplánovaného přerušení bouracích prací, například z důvodu náhlého zhoršení povětrnostní situace Práce ve výšce Požadavky na zajištění bezpečnosti při práci s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky jsou stanoveny v nařízení vlády č. 362/2005 Sb Obecné požadavky Zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení na pracovištích a přístupových komunikacích nacházejících se v libovolné výšce nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob například popálením, poleptáním, akutní otravou, zadušením a na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m. 19

20 Ochranu proti pádu zajišťuje zaměstnavatel přednostně pomocí odpovídajících prostředků kolektivní ochrany, v případě, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany, se použijí osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu, které musí být pravidelně prohlíženy a zkoušeny. Zaměstnavatel zajistí, aby na všech plochách, které nezaručují, že jsou při zatížení osobami včetně nářadí, pracovních pomůcek a materiálu bezpečné proti prolomení a v případech při nichž toto zatížení není vhodně rozloženo technickou konstrukcí, bylo provedeno zajištění proti propadnutí. Ke zvyšování místa práce nebo k výstupu není dovoleno používat nestabilní předměty a předměty určené k jinému použití. Práce ve výškách nesmí být prováděna, jestliže nepříznivá povětrnostní situace, s ohledem na použitou ochranu proti pádu, může ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Při práci ve výškách a nad volnou hloubkou vykonávané osamoceně nebo samostatně musí být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem. Zaměstnanec musí být zároveň poučen o povinnosti přerušit práci, pokud v ní nemůže pokračovat bezpečným způsobem, a o přerušení práce musí neprodleně informovat vedoucího zaměstnance, popřípadě zaměstnavatele. Požadavky na uspořádání, montáž, demontáž, zajištění stability a únosnosti, na používání a kontrolu ochranných konstrukcí jsou obsaženy v průvodní, popřípadě provozní dokumentací. Volné okraje musí být zajištěny osazením konstrukce ochrany proti pádu, například zábradlím, které se skládá alespoň z horní tyče ve výšce alespoň 1,1 m nad podlahou a zarážky u podlahy o výšce minimálně 0,15 m. Je-li výška podlahy nad okolní úrovní větší než 2 m, musí být prostor mezi horní tyčí a zarážkou u podlahy zajištěn proti propadnutí osob osazením jedné nebo více středních tyčí, případně jiné vhodné výplně, s ohledem na místní a provozní podmínky Žebříky Žebřík může být použit pro práci ve výšce pouze v případech, kdy použití jiných bezpečnějších prostředků není s ohledem na vyhodnocení rizika opodstatněné a účelné. 20

21 Na žebříku mohou být prováděny jen krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití ručního nářadí. Práce, při nichž se používá nebezpečných nástrojů nebo nářadí jako například přenosných řetězových pil, ručních pneumatických nářadí, se na žebříku nesmějí vykonávat. Při výstupu, sestupu a práci na žebříku musí být zaměstnanec obrácen obličejem k žebříku a v každém okamžiku musí mít možnost bezpečného uchopení a spolehlivou oporu. Po žebříku nesmí vystupovat ani na něm pracovat současně více než jedna osoba. Na žebříku smí zaměstnanec pracovat jen v bezpečné vzdálenosti od jeho horního konce, za kterou se u žebříku opěrného považuje vzdálenost chodidel nejméně 0,8 m, u dvojitého žebříku nejméně 0,5 m od jeho horního konce. Při práci na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly ve výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky. Žebřík musí být vždy správně a bezpečně umístěn tak, aby byla zajištěna jeho stabilita po celou dobu použití. Zaměstnavatel zajistí provádění prohlídek žebříků v souladu s návodem na používání Zajištění prostoru pod pracemi ve výšce Prostory, nad kterými se pracuje, a v nichž vzhledem k povaze práce hrozí riziko pádu osob nebo předmětů je nutné vždy bezpečně zajistit. Pro bezpečné zajištění ohrožených prostorů se použije zejména vyloučení provozu, konstrukce ochrany proti pádu osob a předmětů v úrovni místa práce ve výšce nebo pod místem práce ve výšce, ohrazení ohrožených prostorů dvoutyčovým zábradlím o výšce nejméně 1,1 m s tyčemi upevněnými na nosných sloupcích s dostatečnou stabilitou. Ohrožený prostor musí mít šířku od volného okraje pracoviště nejméně 1,5 m při práci ve výšce od 3 m do 10 m, 2 m při práci ve výšce nad 10 m do 20 m, 2,5 m při práci ve výšce nad 20 m do 30 m, 1/10 výšky objektu při práci ve výšce nad 30 m. Při práci na plochách se sklonem větším než 25 stupňů od vodorovné roviny se šířka ohroženého prostoru podle bodu 3 zvětšuje o 0,5 m. Obdobně se zvětšuje tato šířka o 1 m na všechny strany od půdorysného profilu vertikálně dopravovaného břemene v místech dopravy materiálu. Práce nad sebou lze provádět pouze výjimečně, nelze-li zajistit provedení prací jinak, přičemž technologický postup musí obsahovat způsob zajištění bezpečnosti zaměstnanců na níže položeném pracovišti. 21

22 Materiál, nářadí a pracovní pomůcky musí být uloženy, popřípadě skladovány ve výškách tak, že jsou po celou dobu uložení zajištěny proti pádu, sklouznutí nebo shození jak během práce, tak po jejím ukončení Dočasné stavební konstrukce Dočasné stavební konstrukce lze použít jen v provedení, které odpovídá průvodní dokumentaci a návodům na montáž a používání těchto konstrukcí Dočasné stavební konstrukce lze užívat pouze po jejich náležitém předání odborně způsobilou osobou odpovědnou za jejich montáž a převzetí do užívání osobou odpovědnou za jejich užívání. Dočasné stavební konstrukce musí být podrobovány pravidelným odborným prohlídkám způsobem a v intervalech stanovených v průvodní dokumentaci. Pokud nastaly mimořádné okolnosti, které mohly mít nepříznivý vliv na bezpečnost lešení (například nepříznivá povětrnostní situace), musí být odborná prohlídka provedena bezodkladně. Lešení lze montovat, demontovat nebo podstatným způsobem přestavovat jen v souladu s návodem na montáž a demontáž obsaženým v průvodní dokumentaci a pod vedením osoby, která je k tomu odborně způsobilá. Provádět uvedené činnosti mohou pouze zaměstnanci, kteří byli vyškoleni a jejich znalosti a dovednosti byly ověřeny. Školení zahrnuje osvojení si znalostí a dovedností, zejména pokud jde o: pochopení návodu na montáž, demontáž nebo přestavbu použitého lešení, bezpečnost práce během montáže, demontáže nebo přestavby příslušného lešení, opatření k ochraně před rizikem pádu osob nebo předmětů, opatření v případě změn povětrnostní situace, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost použitého lešení, přípustná zatížení, další rizika, která mohou být spojena s montáží, demontáží nebo přestavbou. 22

23 Žebříky nelze používat jako podpěrný nebo nosný prvek podlah lešení s výjimkou žebříků, které jsou k tomuto účelu výrobcem určeny. Pro výstup a sestup mezi podlahami lešení lze použít i dřevěné sbíjené žebříky o největší délce 3,5 m s příčlemi vsazenými do zdvojených postranic dostatečné pevnosti doložené výpočtem Elektrická zařízení staveniště Při používání elektrických zařízení na stavbách je nutno přihlížet k prováděným činnostem a zvolit tomu odpovídající elektrická zařízení. Dočasná zařízení pro rozvod energie na staveništi musí být navržena, provedena a používána takovým způsobem, aby nebyla zdrojem nebezpečí vzniku požáru nebo výbuchu; fyzické osoby musí být dostatečně chráněny před nebezpečím úrazu elektrickým proudem. Dočasná elektrická zařízení na staveništi musí být podrobována pravidelným kontrolám a revizím ve stanovených intervalech. Hlavní vypínač elektrického zařízení musí být umístěn tak, aby byl snadno přístupný, musí být označen a zabezpečen proti neoprávněné manipulaci a s jeho umístěním musí být seznámeny všechny fyzické osoby zdržující se na staveništi. Pokud se na staveništi nepracuje, musí být elektrická zařízení, která nemusí zůstat z provozních důvodů zapnuta, odpojena a zabezpečena proti neoprávněné manipulaci. Pokud nelze nadzemní elektrické vedení přesunout mimo staveniště nebo je odpojit od zdroje elektrického proudu, je nutno zabránit vjezdu dopravních prostředků a pojízdných strojů do ochranného pásma. Nelze-li to možné je nutno umístit zábrany a upozornění Manipulace s materiálem a skladování Při manipulaci s materiálem nebo při jeho skladování často vznikají rizikové situace způsobené nedodržením pracovních postupů nebo legislativních požadavků, je proto potřeba aby u složitých manipulací byly pro tyto činnosti zpracovány na stavbě podrobné technologické postupy, zvláště pak pro manipulaci materiálu pomocí zdvihací techniky. Pravidla pro skladování materiálu by měla být jasně stanovena v plánu BOZP případně jiném závazném dokumentu stavby. S technologickými postupy pro manipulaci a postupy pro skladování musí být seznáme- 23

24 ny všechny osoby, kterých se tyto činnosti dotýkají. Způsob složitých manipulací je potřeba řádně projednat při koordinaci dodavatelů (kapitola 3.9). Bezpečný přísun a odběr materiálu musí být zajištěn v souladu s postupem prací. Materiál musí být skladován podle podmínek stanovených výrobcem a podmínek stanovených v nařízení vlády č. 591/2006 Sb. přednostně v takové poloze, ve které bude zabudován do stavby. Kde jsou stanoveny rozličné způsoby skladování v závislosti na typu skladovaného materiálu (tabulové sklo, sypký materiál, sudy a materiál kruhového průměru, apod.) Skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné a jejich rozměry musí odpovídat rozměrům skladovaného materiálu a používaných strojů. Materiál musí být uložen tak, aby po celou dobu skladování byla zajištěna jeho stabilita a nedocházelo k jeho poškození. Manipulovaný materiál je třeba vybavit vhodnými úchopovými prvky, případně stanovit a poskytnout zaměstnancům vhodné prostředky a přípravky pro provádění bezpečné manipulace. Při ruční manipulaci s materiálem musí být zajištěno, aby fyzické osoby provádějící tyto manipulace nebyly vystaveny nadměrnému přetěžování organismu. Pro jednorázovou manipulaci s břemeny je stanoven váhový limit pro muže 50 kg pro ženy pak 20 kg a na žebříku nesmí být přenášeno břemeno těžší než 15 kg. Při manipulaci s materiálem musí být vždy zajištěna jeho stabilita, musí být vyloučena možnost sesunutí a pádu materiálu na osoby provádějících manipulaci stejně jako na ostatní osoby pohybující se po staveništi. Při složitých manipulacích je třeba zajistit manipulační prostor proti vstupu nepovolaných osob, zároveň je třeba určit osobu odpovědnou za koordinaci prováděných činností a stanovit způsob dorozumívání mezi jednotlivými osobami, které se dané manipulace účastní Vyhrazená technická zařízení Vyhrazená technická zařízení (VTZ), která podléhají státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce, jsou zařízení, jejichž obsluhu, montáž, údržbu kontroly a opravy smí samostat- 24

25 ně vykonávat výhradně zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci. VTZ se dělí na tlaková, plynová, zdvihací a elektrická. Tlaková zařízení parní a kapalinové kotle s konstrukčním přetlakem 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu při tomto přetlaku, tlakové nádoby, jejichž pracovní přetlak převyšuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující bod varu při přetlaku 0,07 MPa, kovové tlakové nádoby k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než 50 C, nebo plynů, u nichž při teplotě 50 C je absolutní tlak vyšší než 0,3 MPa. Plynová zařízení zařízení pro výrobu a úpravu plynů, zařízení pro skladování a přepravu plynů, zařízení pro plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic, zařízení pro zkapalňování a odpařování plynů, zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynů, zařízení pro rozvod plynů, zařízení pro spotřebu plynů spalováním. Zdvihací zařízení zdvihadla a pojízdná zdvihadla o nosnosti nad 5000 kg, jeřáby o nosnosti nad 5000 kg, pohyblivé pracovní plošiny s výškou zdvihu nad 3 m, 25

26 stavební výtahy s výškou zdvihu nad 3 m, jimiž se dopravují také osoby, výtahy, které jsou trvalou součástí staveb o nosnosti nad 100 kg a s výškou zdvihu nad 2 m, regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy. Elektrická zařízení pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod a odběr elektrické energie a elektrické instalace, určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny. 26

27 3.10 Hodnocení rizik třikrát jinak V zákoníku práce je stanovena povinnost zaměstnavatelů identifikovat nebezpečí a vyhodnotit z toho plynoucí rizika včetně stanovení opatření k jejich předcházení. Způsob a postup vyhodnocování těchto rizik však v české legislativě není stanoven. Při hodnocení rizik můžeme rozlišit tři základní typy, které se ovšem ve svém důsledku mohou vzájemně prolínat: hodnocení rizik bezpečnosti práce, hodnocení rizik pracovního prostředí (kategorizace prací), hodnocení rizik pro výběr OOPP Hodnocení rizik bezpečnosti práce Nejčastěji používaným způsobem hodnocení rizik bezpečnosti práce je bodová polokvantitativní metoda, kdy priorizace rizik vychází ze základní definice, že riziko je funkcí pravděpodobnosti a následku, přičemž se někdy do výpočtu zahrnuje i expozice riziku. Každý prvek zde má několik kategorií, ke kterým je přiřazena bodová hodnota odpovídající skutečnému stavu na posuzovaném pracovišti. Vynásobením hodnot je získána míra rizika. Na základě míry rizika jsou poté přijímána tomu odpovídající opatření k jejich odstranění nebo eliminaci. Způsob hodnocení rizik se může v jednotlivých společnostech lišit, cíle je ovšem společný a to, rozlišit míru (hodnotu) jednotlivých rizik a stanovit tak jejich priorizaci a opatření k jejich odstranění případně eliminaci. Hodnocení rizik se mj. věnuje také čl Hodnocení rizika pracovního prostředí kategorizace Při kategorizaci se hodnotí rizikové faktory pracovního prostředí, a to prach, chemické látky, hluk, vibrace, neionizující záření, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli, práce ve zvýšeném tlaku vzduchu. Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví, které se stanovují na základě měření prováděných akreditovanou laboratoří a na základě podmínek stanovených ve vyhlášce č. 432/2003 Sb. se práce zařazují do čtyř kategorií: 27

28 kategorie první - se považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví, kategorie druhá se považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně kategorie třetí se považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, přičemž expozice není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat OOPP, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vykytují opakovaně nemoci z povolání kategorie čtvrtá se považují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření Hodnocení rizik pro výběr OOPP Při hodnocení rizik pro výběr OOPP se postupuje podle nařízení vlády č. 495/2001 Sb. Je třeba zejména určit možná rizika, která mohou na zaměstnance působit a určit část těla, která je tomuto riziku vytavena. Na základě tohoto vyhodnocení je povinností zaměstnavatele vypracovat seznam nároku na OOPP pro zaměstnance. Dále je třeba přihlédnout ke specifikům pracovního prostředí, ve kterém jsou OOPP používány, může totiž nastat situace, že používání jednoho typu osobního ochranného pracovního prostředku zapříčiní vznik jiné rizikové situace. I z toho důvodu existují normativní požadavky na testování OOPP v prostředí uvažovaného používání, aby tak bylo zabráněno vzniku rizikových situací ještě před finálním přidělením OOPP zaměstnancům. Při nutnosti používat více OOPP najednou je nutné zohlednit, aby se vzájemně negativně neovlivňovaly a aby byly kompatibilní. Při používání jednoho OOPP více osobami je potřeba přijmout opatření zamezující možnému přenosu infekčních onemocnění. Pokud je možnost, je vhodné obstarávat OOPP plnící několik ochranných funkcí zároveň a tím eliminovat počet OOPP a finanční náročnost při jejich zajišťování. V přílohách (čl. 9 příloha 2) je uveden vzorový příklad hodnocení rizik pro výběr OOPP s uvedenými ochrannými pracovními pomůckami, které budou zaměstnanci přiděleny s ohledem jeho konkrétní výkon pracovních činností. Stejným způsobem je nutné zhodnotit každou pracovní pozici. Toto hodnocení prování bezpečnostní technik, resp. odborně způsobilá osoba v prevenci rizik BOZP vždy ve spolupráci s vedoucím zaměstnancem. 28

29 3.11 Význam systémového přístupu k řízení BOZP Hlavním významem systémového přístupu k řízení BOZP podle normy ČSN OHSAS je výhoda jeho cyklického uspořádání, které zaručuje neustálý progres a zlepšování úrovně BOZP v organizaci. Přezkoumání systému řízení Politika BOZP Kontrola a Nápravná opatření Plánování Zavedení a Provoz 29

30 3.12 OHSAS Norma ČSN OHSAS zavádí mezinárodní standardy do systému řízení BOZP v organizacích, je kompatibilní s normou ČSN EN ISO zabývající se oblastí environmentálních systémů managementu (ESM) a s normou ČSN EN ISO 9001 zabývající se systémy managementu kvality (QMS), tím pádem při implementaci požadavků všech těchto norem může organizace přistoupit k integrovanému systému řízení. Tato norma specifikuje požadavky na systém managementu BOZP, přičemž její implementace do stávajících systému řízení organizací zajistí neustálé zlepšování úrovně BOZP. Norma ČSN OHSAS je ideálním prostředkem pro systémové řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jakékoli organizaci nebo společnosti. Naplňováním jednotlivých prvků systému řízení této normy v odpovídajícím rozsahu umožní nastavení funkčního systému řízení BOZP. Ideálním stavem je pro organizaci nebo společnost certifikace. Ta však není podmínkou a norma může sloužit pouze jako podpůrný prostředek pro zavedené funkčního systému řízení BOZP. 30