9/6.3 NEDOSTATKY ZJI TùNÉ DOZORâÍMI ORGÁNY

Transkript

1 část 9, díl 6, kapitola 3, str. 1 9/6.3 NEDOSTATKY ZJI TùNÉ DOZORâÍMI ORGÁNY Vzájemná informovanost o rizicích Organizace práce a pracovní postupy Na rok 2007 byl Státním úřadem inspekce práce vyhlášen úkol Bezpečnost práce ve stavebnictví. Všechny Oblastní inspektoráty práce dostaly za úkol provést v průběhu roku 2007 kontrolu nejméně u 80 malých a středních organizací, které v rámci stavební činnosti provádějí práce ve výškách, zemní práce, dopravu na staveništi a zvedání břemen. Kontrola byla prováděna v rozsahu kontrolního seznamu dle jednotlivých bodů u vybraných kontrolovaných subjektů. Kontroly byly zaměřeny na: vzájemnou informovanost o rizicích více zhotovitelů na jednom pracovišti, vypracování technologického nebo pracovního postupu BP, provádění školení BOZP, vyhodnocování rizik pro práci ve výšce, odbornou a zdravotní způsobilost, ochranu proti pádu z výšky kolektivním zajištěním, bezpečnostní požadavky technické konstrukce, ochranu proti pádu kolektivním zajištěním, zajištění výkopových prací, zajištění staveniště, vnitrostaveništní komunikace, kvalifikaci k obsluze provozovaného stroje, technickou bezpečnost strojů a zařízení, práce se zdvihacími zařízeními, manipulaci s materiálem, zajištění prostoru v okolí přepravovaného břemene, provoz staveništních rozvaděčů. Bylo zjišťováno, že na staveništi, kde pracuje více zhotovitelů současně, není vzájemná písemná informace o rizicích a přijatých opatřeních. Na staveništích, kde je vytvářena různá stavební činnost, je obvyklé, že pokud tam pracují OSVČ, nedochází k vzájemné informovanosti o rizicích anebo naopak jsou zhotovitelem předkládány obecné materiály nemající opodstatnění v konkrétních podmínkách na stavbě. Rovněž je častým jevem pouze řešení dané problematiky ústní formou s účastníky výstavby. Ale tuto skutečnost nelze vždy aplikovat na velká staveniště, kdy zhotovitel zajišťuje součinnost s ostatními při vybavení pracoviště pro bezpečný výkon nejen stavebních prací. Požadavky na organizaci práce, technologické postupy a pracovní postupy pro jednotlivé stavební činnosti jsou zhotoviteli stavebních prací předkládány převážně v obecné formě bez ohledu na specifiku stavby a prováděné činnosti a jsou zpravidla zpracovány pouze v teoretické úrovni a v mnohých případech neřeší konkrétní požadavky na dané činnosti. Nelze opominout i tu skutečnost, že v technologických postupech nejsou stanovena technická a organizační opatření k zajištění pracovníka, pracoviště a okolí. To, že nejsou stanovena opatření, znamená hrozbu nejen pro zaměstnance, ale i pro osoby, které se zdržují či pohybují v okolí místa práce či v prostoru staveniště.

2 část 9, díl 6, kapitola 3, str. 2 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRAXI Školení BOZP zaměstnanců Vyhodnocení rizik zaměstnavatelem Poskytování OOPP na základě vyhodnocených rizik Zdravotní způsobilost Při kontrole školení zaměstnanců z předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo zjištěno, že zhruba ve 30 % případů nejsou zaměstnanci seznamováni s těmito předpisy. Zejména je tato skutečnost patrná v letošním roce, kdy počátkem roku vešly v platnost nové zákony a nařízení vlády, která podstatně mění podmínky v oblasti bezpečnosti práce. To, že má zaměstnavatel povinnost zajistit zaměstnancům školení, bylo respektováno s ohledem na stávající předpisy, ale již nebylo respektováno s ohledem na změny v právních předpisech, které mohou mít a mají podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Od 1. ledna 2007 byly vydány nové předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což se odrazilo ve stavebnictví. Zaměstnavatelé však na tyto změny nezareagovali. Rovněž změna uvedená v zákoníku práce, stanovující určení obsahu a četnosti školení, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace, nebyla ze strany převážné části zaměstnavatelů a i externích techniků BP zaznamenána a odkazovalo se stále na ustanovení již neplatné vyhlášky č. 324/1990 Sb. Bylo zjištěno, že v 15 % případů měl zaměstnavatel stanoveny termíny školení odpovídající dříve platným předpisům. Změna uvedená v zákoníku práce povinnost zaměstnavatele určit obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace, nebyla plněna. Zpracování dokumentace, ačkoliv je to povinností zaměstnavatele, není mnohdy řešeno samotnými zaměstnavateli, ale zadáním zpracování subjektu působícím v oblasti bezpečnosti práce, zejména problematiku řeší technici BP. Ve většině případů tento subjekt nezná konkrétní podmínky na stavbách a z toho plynou i pochybení při hodnocení rizik. Z kontrolní činnosti vyplývá, že zaměstnavatel sice plní svou povinnost a seznamuje zaměstnance s riziky, ale souběžně se školením a tím dochází k tomu, že zaměstnanci nejsou seznamováni s konkrétními riziky na konkrétních stavbách a při konkrétních pracích. V mnohých případech má sice zaměstnavatel zpracovaný seznam, který obsahuje různá rizika při pracovních činnostech, avšak tento není zpracován na podmínky organizace. Z předložených dokumentací lze snadno určit, jaké materiály byly podkladem pro zpracování a od kterého subjektu zabývajícího se vyhledáváním rizik. Nejčastěji zjišťované závady: Zaměstnavatelé nevypracovali seznam pro přidělování OOPP na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Zaměstnavatelé, přestože mají vypracované seznamy pro poskytování OOPP dle zásad stanovaných v nařízení vlády č. 495/2001 Sb., neprovádějí jejich aktualizaci s ohledem na prováděné práce související se stavebními činnostmi. Tato skutečnost je patrná zejména u prostředků osobního zajištění, kdy zaměstnanci provádějí práce ve výškách anebo práce spojené s montáží a demontáží dočasných stavebních konstrukcí. Stále zaměstnavatelé chybují při přidělování a používání prostředků osobního zajištění mezi polohovacím systémem a systémem zachycení pádu. Tato skutečnost je přetrvávající. Ve snaze zakoupit prostředky, zejména je-li oznámena kontrola inspektorátem, zaměstnavatelé zpravidla chybují z důvodů neznalosti. To, že zaměstnavatel nekontroluje používání jím poskytnuté osobní ochranné prostředky, nebylo v rámci kontrol zjištěno. Při kontrolách bylo zjišťováno,že zaměstnanci vykonávali práce, jejichž výkon neodpovídal jejich zdravotní způsobilosti.

3 část 9, díl 6, kapitola 3, str. 3 Kolektivní ochrana proti pádu z výšky Bezpečnostní požadavky na technické konstrukce Přidělování OOPP proti pádu, určení místa ukotvení a jejich kontrola Zajištění výkopů Požadavky na zajištění staveniště Bezpečný provoz a používání strojů na staveništi Zaměstnavatelé, ačkoliv mají povinnost zajistit pro zaměstnance před uzavřením pracovní smlouvy lékařskou prohlídku a dále nepřipustit, aby zaměstnanci vykonávali zakázané práce a práce, jejichž náročnost neodpovídá zdravotní způsobilosti, v mnohých případech tuto povinnost neplní. Při kontrolách je tato skutečnost patrná zejména u prací spojených s montáží a demontáží dočasných stavebních konstrukcí, u profese zedník, kdy zaměstnanci provádějí práce ve výškách a rovněž u profese řidič a obsluha stavebních strojů. Tato oblast je obecně zanedbávána, pouze v 1 případě ze 3 kontrolovaných subjektů byla zajištěna kolektivní ochrana proti pádu z výšky. Na staveništích, kde bylo smontováno lešení, bylo zjištěno porušení týkající se požadavků na bezpečný provoz a používání technických zařízení pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou, a to: chybějící zarážky u podlah lešení, chybějící dvoutyčové zábradlí u lešení, o předání a převzetí lešení do užívání nebyl vyhotoven zápis, chybějící technická dokumentace, nezamezení vstupu na lešení při demontáži, nezakryté nebo špatně zabezpečené otvory v podlaze, zejména u malých organizací i OSVČ, které montují lešení anebo si je pronajímají a pro tuto činnost nemají odbornou způsobilost. Zaměstnavatel neorganizoval práci a nestanovil pracovní postupy tak, aby byli zaměstnanci chráněni proti pádu z výšky. Poskytované OOPP neodpovídaly povaze prováděné práce ve výškách, jelikož kontrolovaná osoba vybavila zaměstnance prostředky pro pracovní polohování. Dalším porušením v této oblasti je to, že OOPP pro práci ve výškách nejsou pravidelně prohlíženy a zkoušeny v souladu s požadavky průvodní dokumentace. Nejsou plněny požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při zemních pracích: zabezpečení výkopů proti pádu, zajištění výkopů ochrannou konstrukcí, zřízení bezpečných sestupů a výstupu. Toto porušení se týká zejména provádění výkopových prací v komunikacích, kde není zajištěna stabilita výkopů a tyto jsou prováděny v nesoudržných zeminách a mnohdy bez zajištění stěn výkopů pažením, ačkoliv je způsob zajištění řešen i v projektové dokumentaci. Zhotovitelé si takto svým způsobem zjednodušují práci za předpokladu, že nedojde (a z jejich pohledu ani nemůže dojít) k sesutí zeminy. Nejčastější zjišťovaná porušení: chybějící oplocení staveniště, chybějící zabezpečení staveniště, neoznačení vjezdů na staveniště. Výše uvedené požadavky jsou plněny, jsou-li staveniště v centrech mest. Ale jiná skutečnost je v příměstských částech a rovněž mimo zastavená území na okrajích obcí, kde staveniště proti vstupu nepovolaných osob zabezpečena nejsou. Zaměstnavatelům zejména chyběly provozní doklady při provozu a používání stavebních strojů a betonárny, dále nebyly prováděny pravidelné kontroly na dopravnících a skipovém výtahu a nebyl stanoven postup při přepravě kolového nakladače.

4 část 9, díl 6, kapitola 3, str. 4 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRAXI Další poznatky OIP Kolaudace staveb Stavebnictví má svá specifika a bezpečností požadavky k prováděným činnostem jsou značně náročné. Zejména se toto týká malých a středních organizací, ale i fyzických osob. Právě v organizacích a u těchto subjektů se inspektoráty setkávají s nepochopením, mají-li zaměstnavatelé dodržovat předpisy k zajištění BOZP. Z pohledu inspektorátu jsou to fyzické osoby, které vykonávají nebezpečné práce jako jsou práce ve výškách při montáži a demontáži dočasných stavebních konstrukcí, práce tesařské, klempířské a pokrývačské. Nejen fyzické osoby, ale i malé organizace, provádějící stavební činnost, mají vzhledem k prováděným pracím nízkou úroveň povědomí o BOZP a rizicích, kterým jsou vystaveni, vnímají je jako zbytečně zdržující od práce. Na úroveň bezpečnosti práce zhotovitele mají vliv podmínky stanovené zadavatelem, které se odrážejí v termínech na provedení prací, ceně zakázky, a další vlivy, např. nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Rovněž dochází k pochybení ze strany zadavatele stavby při oznamování zahájení prací, kdy v zaslaném oznámení nejsou náležitosti týkající se stavby, např. stručný popis včetně uvedení prací na stavbě, plánovaný počet zhotovitelů (obyčejně je uváděn a jedná se pouze o jednoho), dále podpis zadavatele stavby. V daném případě inspektorát zadavatele stavby musí upozornit na nedostatky. Na úroveň bezpečnosti práce měly nepříznivý vliv relativně krátké termíny k provedení prací i nízká cena dodávky stavebních prací stlačená při výběru zhotovitelů i na úkor bezpečnosti práce. Zhotovitelé při kontrolách argumentovali tím, že uvedené nepříznivé vlivy jim neumožňují řádnou přípravu prací, včetně zpracování dodavatelské dokumentace a realizovat finančně náročná technická opatření k zajištění vyšší úrovně a standardu bezpečnosti práce ani trvalou přítomnost mistrů či stavbyvedoucích k zajištění řádné kontroly stavu BOZP. Nejčastěji porušovanými předpisy byla následující ustanovení obecně platných závazných předpisů: Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce 101 odst. 3, 4 písm. a), b) Zákon č. 309/2005 Sb. 5 odst. 1 písm. c) Zákon č. 309/2005 Sb. 4 odst. 1 písm. a) Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. I v roce 2007 se inspektoři OIP zúčastňovali kolaudačních řízení. Ve většině případů nebyly při kolaudacích zjištěny závady, které by bránily v uvedení stavby do trvalého provozu. V případě zjištěných rozporů s právními předpisy byly stanoveny lhůty pro odstranění závad. Při zjištění závad bylo kolaudační řízeni přerušeno a odloženo na pozdější termín tak, aby organizace měla dostatečný prostor k odstranění závad a nedostatků. V některých případech a to na žádost stavebníka byly prováděny tzv. předkolaudace, které měly konzultační formu a do značné míry napomohly k odstranění takových závad, které by bránily při běžné kolaudaci uvedení stavby do trvalého provozu. Nejčastěji zjišťované nedostatky: nejsou respektovány požadavky uplatněné v rámci vyjádření OP k projektové dokumentaci, v době kolaudace není k dispozici průvodní, příp. provozní kompletní dokumentace, není zpracována prováděcí dokumentace stavby, k dispozici je pouze dokumentace pro stavební povolení,

5 část 9, díl 6, kapitola 3, str. 5 provedení stavby neodpovídá schválené dokumentaci, v některých případech provedených výchozích revizí zařízení bylo zjištěno, že neodpovídá jejich skutečné provedení popisu uvedenému v revizní zprávě, nejsou v době kolaudace nainstalovány technologie a stroje, nejsou vyznačené manipulační a skladovací plochy v halových objektech, chybí nebo nejsou vhodně umístněny značky pro nouzové opuštění objektů, dveře nouzových východů jsou uzamčeny, nedodělky venkovních komunikaci a terénních úprav, nejsou instalovány zákazové, příkazové a výstražné značky, provozní dokumentace k strojnímu zařízení není v českém jazyce, nejsou značeny hlavní vypínače el. energie a hlavní uzávěry plynu.