Co je a co není Galium

Transkript

1 Svízel se svízeli?

2 Co je a co není Galium Cruciata: úžlabní květenství kratší než listy, vždy 4četné přesleny listů C. laevipes, C. glabra Asperula: květenství koncová vrcholičnatá, delší než listy, C trubka delší než C cípy, květní stopky kratší než semeníky, v květenství listence; obvykle 4četné přesleny nebo listy vstřícné A. cynanchica, A. tinctoria Galium: květenství stejná, C trubka kratší nebo zdéli C cípů, květní stopky delší než semeníky, listence nejsou; listy obvykle vícečeté přesleny (4četné: G. boreale, G. rotundifolium)

3 Na co obvykle koukáme, když nepoznáme svízel na první pohled: tvar a špička listů ostny, osténky, ostníčky na plodech, listech, hranách lodyhy když nejsou ostny, tak aspoň bradavky (na plodech) občas zahrabeme pod zem

4 Nejběžnější české svízele

5 Svízele podle biotopů skalní stepi: Galium glaucum (Asperula cynanchica) stepi - výslunné stráně (baz.) sady atd.: Asperula cynanchica, A. tinctoria suché louky, meze (bez ohledu na podklad): G. pumilum, G. mollugo agg., G. verum přesah do ruderálu střídavě vlhké louky (Molinion): G. boreale (! až subalpin) vlhké louky, pobřežní porosty, zrašelinělé porosty: G. palustre agg., G. uliginosum, G. rivale, Cruciata laevipes dubohabřiny: Galium sylvaticum, G. schultesii, G. odoratum bučiny: G. odoratum, G. rotundifolium (bukojedliny) ruderál lesní i nelesní: G. aparine, G. spurium (+ vzácné!) horské smrčiny a sekundární louky: G. saxatile (harcynicum)

6 Galium mollugo (2x) x G. album (4x) na co je třeba se koukat tvar listů tvar květenství, květní stopky, C cípy někdy i lámavost a postavení lodyh mollugo G. mollugo: mezofilní až vlhké louky (Arrhenatherion, Molinietalia) G. album album: širokospektrý, od světlých lesů po xeroterm a suché louky G. album pycnotrichum: chlupatý šedý typ, xeroterm termofytika album

7 Galium wirtgenii (2x) x G. verum (4x) čím se liší poměr větví květenství a internodií větvením lodyhy mírou podvinutí listů G. verum: listy podvinuté až ke střední žilce, květenství stažené, větve delší než internodia; lodyha větvená; květy nevonné sušší bezlesí (Festuco-Brometea), světlé lesy (doubravy, bory) G. wirtgenii: listy jen mírně podvinuté, květenství přetrhované, větve kratší než internodia, lodyha nevětvená, květy vonné vlhké slatinné louky (Molinion, Caricion davallianae) G. x pomeranicum = G. album x G. verum (4x)

8 a jak s nimi souvisí Galium pumilum? jen ekologicky (suché stráně a meze), G. pumilum roste ale i na vřesovištích (Violion caninae), ve světlých doubravách i borech široká ekologická amplituda drobnější, cm rostliny, čárkovité listy mnohem kratší než internodia patří do jiné sekce (Leptogalium) sterilní přízemní lodyhy!! podobné rostliny na xerotermu (Festucion valesiacae, Alysso-Festucion pallentis) G. valdepilosum: pozná se jen podle zralých merikarpií příbuzný ještě G. saxatile (harcynicum): nízký, široké listy, sterilní výběžky vytvářející kobercovité porosty, s. část ČR v Sudetech (a na hadcích Slavkovského lesa G. sudeticum: hustě trsnatý

9 Galium sylvaticum x G. schultesii oddenek ztlustlý, silně zkrácený oddenek tenký, plazivý (podzemní výběžky) rostliny trsnaté rostliny výběžkaté květní stopky zdéli C (květenství ± husté) květní stopky 2x delší než C (květ. řídké) poupata nicí poupata přímá moc neplatí čtyřhrannost lodyhy (sylvaticum má tupě 4hranou se 2 lištami, schultesii se 4 lištami v prostřední části lodyhy ani oranžový oddenek, který má (ale ne vždy) schultesii G. sylvaticum: hercynské dubohabřiny (Galio-Carpinetum), vápnomilné bučiny (Cephalanthero-Fagenion); středoevropský druh G. schultesii: polonské dubohabřiny (Tilio-CArpinetum), karpatské dubohabřiny (Carici pilosae-carpinetum); karpatský migrant přes Moravu do SV Čech

10 Vlhkomilné svízele G. uliginosum: rostliny draslavé, listy v 6-8četných přeslenech, s osinkatou špičkou, matné rašelinné a kyselé louky a okraje stojatých vod (Caricion fuscae); častěji ve stř. a vyšších polohách G. palustre: rostliny hladké, listy většinou ve 4četných přeslenech, tupé, bez špičky, matné vlhčiny a mokřady od kyselých po neutrální, na rozdíl od předchozího častý např. v rákosinách a magnocaricetech a v olšinách; od nížiny do hor; oba ploidi se mohou vyskytovat pospolu, G. elongatum nejčastěji v pobřežních vysokých porostech G. palustre s.s.: lodyha chabá, tupě hranatá, listy do 15 mm dl. (2x) G. elongatum: lodyha statná (1-2 m), křídlatá, listy nad 20 mm dl. (8x) G. rivale přípotoční přítula : statné, ve všech částech silně draslavé rostliny, listy silně lesklé, jen bradavičnaté plody pobřežní porosty tekoucích menších a stř. toků (Senecion fluviatilis); od stř. Moravy na východ (hranice areálu)

11 Další svízele bezproblémové a) xeroterm Galium glaucum: sivozelená rostlina; skalní stepi až lemy, bazické horniny (Alysso-Festucion pallentis) Asperula cynanchica: listy často jen vstřícné, šedavá rostlina; od skalních stepí po xerotermní stráně a sady, častěji na bazických podkladech (Potentillo arenariae- Festucenion pallentis, Bromion) Asperula tinctoria: svěže zelená, často jen 3četné C!, 4-6četné nepravidelné přesleny, oranžový oddenek; světlé lesy a xerotermní stráně (Quercion pubescenti-petraeae, Bromion

12 b) louky G. boreale listy 3žilné ve 4četném přeslenu; suché louky; střídavé vlhké louky, sušší stráně (Molinion, Bromion) c) lesy G. rotundifolium 4četné přesleny okrouhlých listů; jedlobučiny (Galio- Abietenion), indikátor jedle G. odoratum - bučiny (Fagion), dubohabřiny (Carpinion)

13 d) ruderál G. aparine: Salicion trinadrae, Alnion glutinosae, Senecion fluviatilis, Arction lappae G. spurium: menší zelenavé květy, plody ostnité i lysé! polní plevel (Caucalion lappulae) G. aparine x G. spurium

14 Cruciata glabra Cruciata laevipes