VEŘEJNÁ PODPORA V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD. Příloha č. 8 Příručky pro žadatele

Transkript

1 Příloha č. 8 Příručky pro žadatele v2 10. března 2015

2 Obsah 1 Úvod Zakládá projekt veřejnou podporu? Veřejná podpora v ROP SZ Na jakou míru podpory mám nárok? Projekty vytvářející příjmy Způsobilost výdajů Seznam zkratek

3 1 Úvod Tento dokument je určen jako základní příručka pro posuzování veřejné podpory u projektů předkládaných do Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad (dále jen ROP SZ ) v programovém období Výklad a pravidla pro poskytování jednotlivých podpor byla přizpůsobena ROP SZ. V případě pochybností nebo rozporu má však přednost relevantní nařízení. Pro začátek je nutné zmínit, že legislativa EU pro sledování veřejné podpory je velice široká a v mnoha případech má různý výklad. Je také ovlivňována rozhodnutími Evropského soudního dvora, která slouží jako precedenty pro budoucí posuzování veřejné podpory ze strany Evropské komise (dále jen EK ), řídících orgánů, příjemců podpory aj. Pracovníci Řídícího orgánu ROP SZ (dále jen ŘO ) Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad (dále jen ÚRR) budou veřejnou podporu u předkládaných projektů posuzovat na základě materiálů dostupných v době posuzování (zejména legislativy EK, rozhodnutí Evropského soudního dvora aj.), svých zkušeností a v neposlední řadě podle podkladů dodaných žadatelem. Tyto podklady by měl žadatel zpracovat co nejkonkrétněji a před předložením pracovníkům ŘO k posouzení, by měl sám svůj projekt zkusit posoudit z pohledu druhé osoby, tj. nezávisle a objektivně. V dodaných podkladech by neměl nic zamlčovat, předejde tak dodatečnému dotazování pracovníků ŘO a zpoždění výsledku. Jakákoliv i drobná změna v projektu může mít velký vliv na posouzení přítomnosti veřejné podpory, je tedy z hlediska žadatele lepší konzultovat i tyto malé změny, než později zjistit, že je celý projekt nezpůsobilý k předložení do ROP SZ, nebo že žadatel může dostat jen omezenou část dotace, případně již přidělenou podporu vracet. Každou předloženou žádost o posouzení z hlediska veřejné podpory budou pro zajištění větší objektivity posuzovat dva pracovníci ÚRR, v případě pochyb si mohou přizvat ještě třetího pracovníka jako určitého arbitra, který se přikloní k jednomu z názorů. Závěrem nutno dodat, že výsledné posouzení je pouze názorem ŘO. Ačkoliv se budou pracovníci ŘO snažit projekt posuzovat objektivně a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, může nastat případ, kdy bude posouzen chybně. V tom případě může nastat zjišťovací řízení ze strany EK, případně i rozhodnutí Evropského soudního dvora a hrozí i navracení poskytnuté podpory včetně úroků, a to v období až 10 let od poskytnutí neoprávněné podpory. Žadatel nebude mít na podporu právní nárok a nelze se následně soudně domáhat kompenzace za chybné rozhodnutí ŘO. Žadatel nese plnou odpovědnost za posouzení veřejné podpory či neoprávněně nárokovanou výši dotace. Je potřeba mít na paměti: Při pochybnostech raději poskytnout či žádat o podporu nižší nebo žádnou, než se v budoucnu dočkat velmi nepříjemného překvapení. 3

4 2 Zakládá projekt veřejnou podporu? Zcela první krok při posuzování musí učinit žadatel. Svůj projekt zná do detailu a měl by tedy znát potenciální oblasti, jejichž spolufinancování ze strany ŘO by znamenalo poskytování veřejné podpory. Žadatel by se měl tedy zaměřit na ekonomické aktivity, které jsou v projektu obsaženy. Žadatel a pracovníci ŘO budou při posuzování veřejné podpory posuzovat čtyři definiční znaky, které vymezila rozhodovací praxe a teorie: 1. podpora je poskytována státem nebo ze státních (veřejných) prostředků, a to v jakékoliv formě V tomto znaku se státem nerozumí jen stát jako takový, ale jakýkoliv veřejný subjekt hospodařící s veřejnými prostředky. Jsou jím tedy i orgány samosprávy (obce, kraje) a jiné správní orgány (např. Parlament). Státními (veřejnými) prostředky se rozumí prostředky, na které má vliv stát nebo veřejná instituce. Tyto prostředky mohou být rozdělovány i soukromou institucí, kterou veřejný subjekt pověřil jejich rozdělením. Prostředky rozdělované Regionální radou tuto definici splňují. Pokud se jedná o formu podpory, nemusí jít jen o přímé vyplacení peněžních prostředků. Veřejnou podporou může být i podpora ve formě nepřímého dopadu na rozpočet poskytovatele podpory, např. daňové zvýhodnění, prodej majetku za cenu nižší než tržní apod. 2. je zvýhodněn určitý podnik či odvětví výroby Jedná se o zvýhodnění, které by příjemce podpory za běžných tržních podmínek nezískal. Posuzuje se i tzv. selektivita, tedy zda má poskytovatel možnost se rozhodnout, kdo bude příjemcem, nebo výhoda směřuje podnikům s předem stanovenými znaky. Podnikem se v této oblasti rozumí jakýkoliv subjekt bez ohledu na právní formu nebo způsob financování; rozhodující je, zda subjekt vykonává ekonomickou aktivitu, kterou nabízí nebo hodlá nabízet na určitém trhu. Podnikem tak mohou být i obce, kraje, neziskové organizace, školy aj. Pro definici podniku není rozhodující, zda je primárním posláním podniku vytvářet zisk, či nikoliv. 3. podpora narušuje nebo hrozí narušením hospodářské soutěže na vnitřním trhu EU Tato podmínka je naplněna, jestliže podpora z veřejného rozpočtu je způsobilá narušit hospodářskou soutěž a zvýhodnit tak určitý podnik na úkor jeho konkurence. Podnik, který obdrží tuto podporu, by musel jinak tyto náklady hradit ze svého rozpočtu, což ovlivňuje cenu, za kterou nabízí své výrobky či služby na trhu. 4. podpora ovlivňuje obchod mezi členskými státy EU Tato podmínka je naplněna téměř vždy tím, že podpora posílí určitý podnik, který soutěží s podniky z ostatních členských států, na vnitrostátním trhu. Podniky ze zahraničí tak mají ztíženou možnost se na vnitrostátním trhu umístit. Obchod mezi členskými státy EU nebudou ovlivňovat jen aktivity ryze místního charakteru. Vhodné je posouzení přeshraničního efektu projektu (jestli hrozí ovlivnění obchodu tím, že cizinci upřednostní výrobek nebo službu, kterým byla poskytnuta veřejná podpora, před konkurenčním výrobkem či službou, kterým veřejná podpora poskytnuta nebyla). V případě, že jsou splněny všechny čtyři znaky současně, je podpora neslučitelná se společným trhem a nesmí být poskytnuta. Níže jsou uvedeny některé výjimky, které přesto umožňují podporu poskytnout, byť v omezeném rozsahu. 4

5 3 Veřejná podpora v ROP SZ Naskýtá se základní otázka: Jestliže je veřejná podpora neslučitelná s trhem, jak je možné, že se poskytuje? V rámci ROP SZ se bude veřejná podpora poskytovat podle přesně daných pravidel a v omezené míře. Rozhodnutí, zda projekt nezakládá či zakládá veřejnou podporu, je čistě v kompetenci řídícího orgánu, který rozhoduje na základě informací poskytnutých žadatelem a toto rozhodnutí je závazné. Řídící orgán si může nechat vypracovat nezávislý posudek (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Evropská komise, expert) a v případě potřeby požádat o spolupráci žadatele. Posudky, jež si nechal vypracovat žadatel, nemusí řídící orgán brát v úvahu. Projekty se dají rozdělit v podstatě do dvou skupin: 1. Projekty nezakládající veřejnou podporu Tyto projekty nesplňují alespoň jeden ze znaků veřejné podpory. Jsou to zejména projekty, které přinášejí veřejný prospěch celé společnosti, nejsou ziskové a neovlivňují konkurenci. Typickým příkladem jsou silnice, cyklostezky, kanalizace a jiná obecná infrastruktura. Takové projekty mohou být podpořeny až do maximální možné výše dotace, jejíž podíl z ERDF je až 85 % způsobilých výdajů. 2. Projekty zakládající veřejnou podporu Projekty, které splnily všechny znaky veřejné podpory současně, podpořeny být mohou, vztahují se však na ně určitá pravidla. Článek 107 Smlouvy o fungování EU vymezuje výjimky, podle kterých může být veřejná podpora poskytována. a) projekt bude podpořen na základě blokové výjimky Obecně platí, že jakákoliv veřejná podpora, kterou členský stát zamýšlí poskytnout, musí být oznámena EK, která posoudí její slučitelnost se společným trhem. V ROP SZ budou projekty podporovány na základě blokové výjimky, kterou upravuje nařízení Komise (EU) č. 651/2014, ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem nebo Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis. Regionální investiční podpora (RIP) Při dodržení všech podmínek daných nařízením upravujícím tuto blokovou výjimku, poskytnutá podpora nemusí být oznamována EK. Základní podmínky RIP: Z podpory je vyloučen podnik, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz k navrácení podpory. Podpora nesmí být poskytnuta podnikům v obtížích ve smyslu čl. 1 odst. 4 písm. c) a čl. 2 odst. 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Maximální výše podpory je stanovena mapou regionální podpory. V regionu soudržnosti Severozápad je tato horní hranice stanovena na 25 %. Tato hranice může být zvýšena v případě středního podniku o 10 % a v případě malého podniku o 20 %, vyjma podpor poskytovaných na velké investiční projekty a do oblasti dopravy. Regionální investiční podpora musí mít motivační účinek. To znamená, že bez poskytnutí podpory by se projekt neuskutečnil. Proto musí práce na projektu započít až po oznámení řídícího orgánu, že projekt vyhověl kritériím přijatelnosti. V případě, že je práce na projektu zahájena dříve, není celý 5

6 projekt způsobilý k poskytnutí regionální podpory. O možnosti zahájení některých činností na projektu pojednává kapitola 6. Motivační účinek musí být v projektu (žádosti o dotaci a jejích přílohách) popsán. Žadatel by v případě projektu velkého podniku měl prokázat, že případná podpora přispěje k větší velikosti projektu/činnosti, většímu rozsahu projektu/činnosti a/nebo vyšší celkové částce vynaložené příjemcem na projekt/činnost v důsledku podpory. Podpora by neměla být poskytnuta v případě, kdy by žadatel tuto investici na daném trhu realizoval ze svých prostředků a návratnost takové investice by byla velmi rychlá. Poskytnutá podpora musí být využita na počáteční investici. Počáteční investicí se rozumí: 1 investice do hmotného a nehmotného majetku za účelem založení nové provozovny, rozšíření kapacity stávající provozovny, rozšíření výrobního sortimentu provozovny o výrobky, které nebyly dříve v této provozovně vyráběny, nebo za účelem zásadní změny celkového výrobního postupu stávající provozovny, nebo pořízení majetku náležejícího provozovně, která byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení, a kterou odkoupil investor, který není spřízněný s prodávajícím; počáteční investicí není pouhé nabytí podílů v podniku. Počáteční investicí do hospodářské činnosti se rozumí: 2 investice do hmotného a nehmotného majetku za účelem založení nové provozovny nebo rozšíření škály činností provozovny, za podmínky, že se u nové činnosti nejedná o stejnou nebo podobnou činnost, jaká byla v dané provozovně vykonávána dříve; pořízení majetku náležícího provozovně, která byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení, a kterou odkoupil investor, který není spřízněný s prodávajícím, pod podmínkou, že se u nové činnosti, která má být vykonávána pomocí pořízeného majetku, nejedná o stejnou nebo podobnou činnost, jaká byla v dané provozovně vykonávána před pořízením; Tato investice musí být v regionu zachována po dobu alespoň pěti let. Nehmotný majetek se musí používat výlučně jen v provozovně, která je příjemcem RIP, musí se s ním nakládat jako s umořitelným aktivem, musí být pořízen od třetích stran za tržních podmínek a musí být zaevidován na straně aktiv podniku po dobu nejméně pěti let. V případě podpory na zásadní změnu výrobního postupu musí být způsobilé náklady vyšší než odpisy provedené za předcházející tři účetní období z majetku užívaného při činnosti, jež má být modernizována. V případě podpory na rozšíření výrobního sortimentu stávající provozovny musí být způsobilé náklady o nejméně 200 % vyšší než účetní hodnota znovu použitého majetku, která je zachycena v účetním období předcházejícím zahájení prací. Počáteční investice, kterou tentýž příjemce (na úrovni skupiny) zahájí během tří let ode dne, kdy byly zahájeny práce na jiné podpořené investici v témže regionu úrovně 3 klasifikace územních statistických jednotek, se považuje za součást jediného investičního projektu. Jedná-li se u tohoto jediného investičního projektu o velký investiční projekt, pak celková výše podpory poskytnuté na tento jediný investiční projekt nesmí překročit upravenou výši podpory povolené u velkých investičních projektů. Odvětví, kterým nesmí být podpora poskytnuta, jsou uvedena v nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Služby obecného ekonomického zájmu (závazek veřejné služby) Služby, které určitý podnik poskytuje v rámci závazku veřejné služby, nejsou veřejnou podporou, a tudíž se na ně nevztahují články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU. Jde o služby, které jsou ztrátové, proto by je za běžných tržních podmínek žádný subjekt nevykonával. Aby se vykonávání těchto služeb 1 využijí pouze malé a střední podniky 2 využijí pouze velké podniky 6

7 zajistilo, je provoz hrazen z veřejných rozpočtů (vyrovnávací platba). Musí však být splněny čtyři podmínky, které vyhoví rozsudku Evropského soudního dvora ve věci Altmark Trans (C-280/00 Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg versus Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH). Podmínky stanovené rozsudkem ve věci Altmark: 1) příjemce podpory musí být skutečně pověřen závazkem veřejné služby a tento závazek musí být jasně vymezen; 2) ukazatele pro výpočet vyrovnávací platby musí být stanoven předem objektivním a transparentním způsobem; 3) výše vyrovnávací platby je omezena na pokrytí nákladů vynaložených při plnění závazku veřejné služby, přičemž se zohlední příslušné příjmy a přiměřený zisk; 4) pokud nebyl podnik pověřený plněním závazku veřejné služby vybrán na základě transparentního procesu zadávání veřejných zakázek, který by umožnil vybrat uchazeče poskytujícího tuto službu s nejnižšími náklady, musí být výše vyrovnávací platby určena na základě analýzy nákladů, které by běžný a řádně řízený podnik vynaložil. Podpora de minimis (malého rozsahu) Evropská komise stanovila, že podpory malého rozsahu nejsou způsobilé ohrozit obchod mezi členskými státy nebo narušit hospodářskou soutěž. Je tedy vyňata z oznamovací povinnosti. Základní podmínky de minimis: Maximální strop této podpory byl stanoven na EUR, v oblasti silniční dopravy EUR. Za letošní rok a dva předcházející fiskální roky nesmí být u podniku, který podporu de minimis obdržel, stanovená částka překročena. Fiskálním rokem se rozumí účetní období, které příjemce podpory používá k daňovým účelům. Pro přepočet se použije měnový kurz Evropské centrální banky ke dni podpisu smlouvy. Podpora de minimis nesmí být kumulována s jakoukoli jinou podporou ohledně stejných způsobilých výdajů. Obcházení stropu podpory pomocí jejího dělení na menší částky není přípustné. Odvětví, kterým nesmí být podpora poskytnuta, jsou uvedena v nařízení o podpoře de minimis. Žadatelé, kteří žádají o dotaci z ROP NUTS 2 Severozápad v režimu de minimis, vyplní a odevzdají jako povinnou přílohu formulář čestného prohlášení k podpoře malého rozsahu (de minimis). Tento formulář je přílohou č. 17 Příručky pro žadatele. Poskytnutí podpory podle jiné, zde neuvedené blokové výjimky, bude povoleno jen v ojedinělých případech a musí být předem konzultováno s ŘO. b) projekt zakládající veřejnou podporu nelze přiřadit k žádné blokové výjimce Některé projekty nemusí splňovat kritéria jednotlivých výjimek z oznamovací povinnosti. V tom případě buď nebudou podpořeny z veřejných zdrojů, nebo musí být Evropské komisi notifikován (oznámen) úmysl veřejného subjektu tuto podporu poskytnout. Veřejná podpora pak bude poskytnuta podle článku 107(3). Z důvodu administrativní a časové náročnosti notifikace tak bude ŘO postupovat jen v ojedinělých případech a jen u zvlášť významných projektů. Ostatní projekty, které zakládají nebo by mohly zakládat podporu neslučitelnou s jednotným trhem, nebudou podpořeny. 7

8 4 Na jakou míru podpory mám nárok? a) projekty nezakládající veřejnou podporu Začněme tím jednodušším případem, kdy projekt veřejnou podporu zakládat nebude. Tehdy si žadatel může požádat až o maximální částku dotace, kdy podíl EU činí až 85 % z celkových způsobilých výdajů (k němuž se přičte národní spolufinancování). b) projekty zakládající veřejnou podporu V situaci, kdy žadatel chce podat projekt, který veřejnou podporu zakládá, musí se zařadit pod jeden z následujících druhů podniku v souladu s Přílohou č. 1 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Na určení velikosti podniku závisí výše dotace, o kterou může žádat: velký podnik 25 % celkových způsobilých výdajů, střední podnik 35 % celkových způsobilých výdajů, malý podnik 45 % celkových způsobilých výdajů. Malé a střední podniky (MSP) jsou definovány v příloze č. I. nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Podnikem se dle tohoto nařízení rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost. Za střední podnik se považuje podnik splňující následující kritéria: zaměstnává méně než 250 osob 3 a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo 4 jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. Za malý podnik se považuje podnik splňující následující kritéria: zaměstnává méně než 50 osob a jeho roční obrat nepřesahuje 10 milionů EUR, nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. Za mikropodnik se považuje podnik splňující následující kritéria: zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat nepřesahuje 2 miliony EUR, nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Údaji použitými při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho kalendářního roku. Tyto údaje jsou brány v potaz od dne účetní závěrky. Částka zvolená za výši obratu je vypočítána bez daně z přidané hodnoty a bez dalších nepřímých daní. V případech, kdy podnik ke dni účetní závěrky zjistí, že počet jeho zaměstnanců za dané roční období překročil v jednom či druhém směru výše uvedené limity pro počet pracovníků nebo finanční limity, nepovede tato skutečnost ke ztrátě či získání postavení středního nebo malého podniku či mikropodniku, jestliže tyto limity nejsou překročeny po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období. 3 Tzn. osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky počtu ročních pracovních jednotek (RPJ) 4 Malý nebo střední podnik si může vybrat strop týkající se obratu nebo bilanční sumy, nemusí splnit oba stropy a může jeden z nich překročit, aniž ztratí své postavení. 8

9 Způsob, jakým je počet zaměstnanců či výše obratu/bilanční sumy zjišťována, dále závisí na tom, zda podnik spadá do kategorie tzv. nezávislých, partnerských, nebo spojených podniků. Nezávislé podniky jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ani mezi propojené podniky. Partnerské podniky jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi propojené podniky a mezi kterými existuje následující vztah: podnik (mateřský podnik) vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (dceřiný podnik). Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky a nemá tedy žádný partnerský podnik, přestože je následujícími investory tento práh 25 % dosažen nebo je překročen, za předpokladu, že tito investoři nejsou jednotlivě ani společně propojeni s dotyčným podnikem: a) veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu, které investují vlastní kapitál do nekotovaných podniků, za předpokladu, že celkové investice do stejného podniku nepřekročí EUR; b) univerzity nebo nezisková výzkumná střediska; c) institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj; d) samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než obyvatel. Jeden podnik ( propojený podnik ) Zahrnuje veškeré subjekty, které mezi sebou mají alespoň jeden z následujících vztahů: a) jeden subjekt vlastní více než 50 % hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném subjektu; b) jeden subjekt má právo jmenovat nebo odvolat více než 50 % členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného subjektu; c) jeden subjekt má právo uplatňovat více než 50% vliv v jiném subjektu podle smlouvy uzavřené daným subjektem nebo dle ustanovení na zakladatelské smlouvě nebo stanovách tohoto subjektu; d) jeden subjekt, který je akcionářem nebo společníkem jiného subjektu, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného subjektu, více než 50 % hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném subjektu. Subjekty, které mají jakýkoli vztah uvedený pod písm. a) až d) prostřednictvím jednoho nebo více dalších subjektů, jsou také považovány za jeden podnik. S ohledem na výše uvedené je tedy zapotřebí, aby žadatel při žádosti o podporu de minimis předložil informace o podnicích, které jsou s ním propojené dle výše uvedených vztahů. Podniky, které mají přímou vazbu na tentýž orgán veřejné moci (tj. obec, kraj apod.) a nemají žádný vzájemný vztah, se za propojené podniky nepovažují. S výjimkou případů uvedených v předchozím odstavci pod písm. a) až d) nemůže být podnik považován za malý nebo střední podnik, jestliže je 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více veřejnými subjekty. Všechna výše uvedená kritéria musí být splněna za podnik jako celek, tj. včetně dceřiných a přidružených společností umístěných v jiném členském státě EU nebo mimo oblast EU. Podnikatel musí být: a) osobou zapsanou v obchodním rejstříku, b) osobou, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osobou, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. 9

10 Podpora v rámci ROP Severozápad, se nevztahuje na podnikatelské subjekty, které provozují zemědělskou výrobu či prvovýrobu a na soukromé zemědělce, kteří jsou zapsáni do evidence podle zvláštního předpisu. Žadatelé, kteří v žádosti o dotaci uvedou, že splňují definici malého nebo středního podniku musí tuto skutečnost doložit formou čestného prohlášení a příp. také příloh čestného prohlášení. Čestné prohlášení o způsobilosti podniku v rámci kategorizace malý a střední podnik je v tomto případě povinnou přílohou k žádosti o dotaci. Formulář čestného prohlášení i příloh čestného prohlášení tvoří přílohu č. 16 Příručky pro žadatele. Přehlednou a názornou příručku vydanou Evropskou komisí naleznete na tomto odkaze: případně Vám ji můžeme na požádání zaslat em. Podíl dotace u de minimis je v ROP SZ stanoven tak, jako kdyby projekt veřejnou podporu nezakládal. Upozornění: Velkým podnikem jsou také všechny orgány státní správy a samosprávy, tj. i obce a kraje bez ohledu na jejich velikost, včetně jejich organizací (viz definice partnerského a propojeného podniku). 10

11 5 Projekty vytvářející příjmy Ne všechny projekty, které vytvářejí příjmy, musí nutně zakládat veřejnou podporu. Projekt sice svému provozovateli přináší tržby, avšak nenaplňuje jeden nebo více znaků pro veřejnou podporu uvedených v kapitole 2. V tom případě má žadatel možnost obdržet dotaci až do výše 85 % podílu EU, nicméně v žádosti musí odečíst předpokládané příjmy. Tento případ je popsán v Příloze č. 10a Příručky pro žadatele (Metodika pro výpočet finanční mezery u projektů vytvářejících příjem), která se takovým typem projektů podrobněji zabývá. 6 Způsobilost výdajů V případě projektů zakládajících veřejnou podporu a projektů, které budou podpořeny na základě blokové výjimky o RIP, si dovolujeme znovu upozornit, že způsobilost výdajů počíná běžet od data písemného potvrzení ŘO ROP SZ, že projekt splnil kritéria přijatelnosti (tj. od data vystavení Osvědčení o způsobilosti projektu). Od tohoto data mohou být také zahájeny práce na projektu ve smyslu nařízení 651/2014. Zahájením prací se v tomto případě rozumí buď zahájení stavebních prací (včetně řízení o zadání zakázky) nebo první právně závazný příslib objednávky zařízení s výjimkou předběžných studií proveditelnosti, podle toho, co nastane dříve. Pokud žadatel zahájí práce na projektu (ve smyslu nařízení 651/2014), který bude spolufinancován podle blokové výjimky o regionální investiční podpoře před vystavením Osvědčení o způsobilosti projektu, je celý projekt nezpůsobilý k financování a bude vyřazen z hodnocení. U tohoto druhu projektů může výběrové řízení proběhnout, ale dodavatel smí být vybrán až po obdržení osvědčení o způsobilosti projektu zaslaného řídícím orgánem. Za výběr dodavatele se pro účely těchto pokynů považuje doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky vybranému uchazeči. V případech, kdy zadavatel může zadávací řízení zrušit a v případech, kdy byly v zákonem předepsané lhůtě podány námitky podle ustanovení 110 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, se za tento okamžik považuje uzavření smlouvy s dodavatelem. Činnosti, které žadatel může nebo naopak nesmí na projektu před vystavením Osvědčení o způsobilosti projektu provést, uvádí následující tabulka: Činnost na projektu Uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na nákup pozemku nebo budov k demolici. Pořízení znaleckého posudku na ocenění nemovitosti, která je předmětem nákupu. Uzavření kupní smlouvy na nákup nemovitosti, jež je součástí způsobilých výdajů projektu. Zpracování projektové a zadávací dokumentace. Průzkumy staveniště, odborné posudky. Může být provedeno nebo zahájeno před vystavením Osvědčení o způsobilosti projektu? ANO, za předpokladu, že smlouva obsahuje ustanovení o její účinnosti nejdříve v den oznámení o přijatelnosti. ANO. NE. ANO. ANO, v nezbytně nutné míře jako podklad pro zpracování projektové dokumentace jako přílohy žádosti. 11

12 Realizace zadávacích řízení na zpracovatele projektové dokumentace, poskytování právního, technického, finančního či ekonomického poradenství. Poskytování právního, technického, finančního či ekonomického poradenství. Zahájení zadávacího řízení na dodavatele stavebních prací, dodávek či služeb, které jsou předmětem projektu. Nákup hmotného nebo nehmotného majetku. ANO. ANO, v nezbytně nutné míře jako podklad pro zpracování projektové dokumentace jako přílohy žádosti. ANO bez ukončení, dodavatel smí být vybrán až poté, co žadatel obdrží od ŘO Osvědčení o způsobilosti projektu. Za výběr dodavatele se pro tyto účely považuje doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky vybranému uchazeči. NE. Výdaje, které žadatel na přípravu projektu vynaložil před datem vystavení Osvědčení o způsobilosti projektu, jsou nezpůsobilé (jedná se zejména o zpracování žádosti o dotaci, projektové dokumentace, průzkumy staveniště atd.). Projektům, kterým bude poskytnuta podpora de minimis, počíná způsobilost výdajů dnem registrace žádosti. Upozornění: Potvrzení ze strany ŘO o splnění přijatelnosti (Osvědčení o způsobilosti projektu) neznamená, že projekt bude automaticky podpořen. Žadatel zde nese riziko, že projekt zahájí, nedosáhne však dostatečného počtu bodů při hodnocení, dotace mu nebude přidělena a náklady projektu tak ponese sám. Na takový projekt již nelze znovu předložit žádost o dotaci. Podrobná pravidla pro způsobilost výdajů naleznete v Příloze č. 1 Příručky pro příjemce. 12

13 7 Seznam zkratek EK ERDF ES EU MSP RIP ROP SZ ŘO ÚRR Evropská komise Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské společenství Evropská unie Malé a střední podniky Regionální investiční podpora Regionální operační program NUTS II Severozápad Řídící orgán Úřad Regionální rady 13

14 VEŘEJNÁ PODPORA V RÁMCI 14