FARMAK, a.s. Na vl inci 16/3 Olomouc ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ 2014

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "FARMAK, a.s. Na vl inci 16/3 Olomouc ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ 2014"

Richard Růžička
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 FARMAK, a.s. Na vl inci 16/3 Olomouc ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ 2014

2 Integrovaný systém jakosti a environmentu a PZH Dodržování zásad správné výrobní praxe, ochrana životního prost edí, vytvá ení bezpe ných a zdravých pracovních podmínek pro zam stnance a jejich trvalé zlepšování pat í stejn jako prevence zne iš ování trvale k nejvyšším prioritám spole nosti. ízení provozu je ve spole nosti zabezpe eno již od roku 2006 prost ednictvím zavedeného a certifikovaného integrovaného systému QMS a EMS zahrnující v sob i systém prevence závažné havárie. Na rok 2014 bylo stanoveno osm cíl EMS a PZH, které se týkaly nap. Ochrany zdraví zam stnanc (školení zam stnanc z používání a údržby OOPP, m ení pracovního prost edí) Zvyšování havarijní p ipravenosti (dopln ní a obnova havarijních prost edk, provedení a vyhodnocení požárn taktického cvi ení) Rekonstrukce komplexu OV Responsible Care Již od roku 1997 spole nost FARMAK, a.s. plní základní principy celosv tového programu RESPONSIBLE CARE ODPOV DNÉ PODNIKÁNÍ V CHEMII a pracuje v souladu s Globální chartou Responsible Care. V roce 2013 spole nost již po sedmé obhájila právo užívat logo Responsible Care do íjna 2016.

ízení provozu je ve spole nosti zabezpe eno již od roku 2006 prost ednictvím zavedeného a certifikovaného integrovaného systému QMS a EMS zahrnující v sob i systém prevence závažné havárie.

3 Ochrana ovzduší Spole nost FARMAK, a.s. je provozovatelem stacionárních zdroj zne iš ování ovzduší: - výroba farmaceutických sm sí, - istírna odpadních vod. Emise t kavých organických látek VOC p i výrob farmaceutických sm sí (lé ivých látek) vznikají v objektech: - Nová hala - UNIHALA - UNIHALA, jednotka PJ UPJ - univerzální poloprovozní jednotka - TP - tvrtprovoz Emise kavých organických látek do ovzduší (VOC) Množství VOC [t/rok] 13,83 13,86 11,94 14,76 Množství emisí t kavých organických látek v kg na 1 mil K tržeb Množství emisí [kg/1 mil. K ] 35,48 34,76 34,28 31,76

4 Spot eba organických rozpoušt del Spot eba organických rozpoušt del [t/rok] 1217,0 817,3 775,8 810,8 Spot eba organických rozpoušt del na 1 milion korun tržeb. Spot eba organických rozpoušt del [t/1 mil. K ] 3,12 2,05 2,23 1,74 Odpadové hospodá ství Všechny vznikající odpady jsou p edávány k využití nebo odstran ní osobám, které jsou oprávn ny v souladu s právními p edpisy s odpady nakládat. Cílem spole nosti je mimo jiné zajistit, aby co nejv tší podíl vznikajících odpad byl p edán k materiálovému, p ípadn energetickému využití.

K ] 3,12 2,05 2,23 1,74 Odpadové hospodá ství Všechny vznikající odpady jsou p edávány k využití nebo odstran ní osobám, které jsou

5 Nebezpe né odpady Produkce nebezpe ných odpad [t/rok] Nebezpe né odpady celkem odpadní organická rozpoušt dla neutraliza ní kal z OV kaly z išt ní nátokové nádrže OV další nebezpe né odpady Produkce nebezpe ných odpad v tunách na 1 milion K tržeb Nebezpe né odpady [t/1 mil. K ] 2,73 1,60 1,78 1,36

kaly z išt ní nátokové nádrže OV 80 25 47 54 - další nebezpe né odpady 25 23 32 28 Produkce

6 Zp soby odstran ní odpad kategorie "nebezpe ný" Odpady kategorie nebezpe ný celkem 1066,0 639,0 620,4 634,0 - materiálové využití 229,1 67,4 48,6 85,8 - spalování 723,6 539,0 501,9 481,8 - skládkování 31,8 7,7 22,3 19,7 -jiný zp sob 81,5 24,9 47,4 56,1 ehled nakládání s odpadními rozpoušt dly Celková produkce rozpoušt del [t/rok] edáno k materiálovému využití [t/rok] % materiálového využití z celkové produkce Toluen [t/rok] Aceton [t/rok] Ostatní odpady Produkce odpad kategorie ostatní [t/rok] Odpady kategorie ostatní celkem biologický kal z OV (p edává se k dalšímu využití) železný šrot (p edává se k dalšímu využití) sm sný komunální odpad obaly (papírové, plastové, d ev né, kovové, sm sné) kal z OV s obsahem uhli itanu vápenatého další odpady kategorie ostatní

233 62 47 85 % materiálového využití z celkové produkce 25 11 9 16 Toluen [t/rok] 197 42 25 56 Aceton [t/rok] 36 20 22 29 Ostatní odpady Produkce odpad kategorie ostatní [t/rok] Odpady kategorie

7 Zp soby odstran ní odpad kategorie "ostatní" Odpady kategorie ostatní celkem 679,2 455,0 614,9 695,4 - materiálové využití 91,0 80,4 48,3 186,5 - kompostování 548,5 332,4 520,0 467,4 - skládkování 39,7 42,2 46,6 41,5 Vstup vody do areálu spole nosti Vodní hospodá ství Druh vody Množství [m 3 ] Pitná voda Podzemní voda z vrt R 217 a R Celkem

46,6 41,5 Vstup vody do areálu spole nosti Vodní hospodá ství Druh vody Množství [m 3 ] Pitná voda 78 373

8 K výraznému snížení spot eby pitné vody došlo realizací vnit ních chladících okruh v objektech.31 a.33, ímž se eliminovaly ztráty ve venkovních rozvodech. Odpadní vody Odpadní vody ze všech výrobních objekt a laborato í jsou p erpávány na OV spole nosti. Po mechanickém, chemickém a biologickém p ed išt ní odtékají spole s deš ovými a splaškovými vodami ve ejnou kanalizací na m stskou OV. V roce 2014 došlo k modernizaci mechanicko-chemického p ed išt ní a kalového hospodá ství. Vy ešen byl také problém s odpadní vzdušinou, která je nyní odtahována a išt na efektivním zp sobem. Nátok odpadních vod do aktivace (na OV) [tis. m 3 /rok] Nátok odpadních vod do aktivace (na OV) [m 3 /den]

Po mechanickém, chemickém a biologickém p ed išt ní odtékají spole s deš ovými a splaškovými vodami ve ejnou kanalizací na m stskou OV.

9 Zne išt ní odpadních vod Hodnoty zne išt ní odpadních vod na OV (nátok do aktivace) [t/rok] + N-NH 4 14,7 11,3 11,1 5,8 BSK 5 235,2 198,7 238,1 221,5 CHSK Cr 392,1 329,2 425,1 391,5 innost išt ní odpadních vod innost išt ní odpadních vod se v roce 2014 zlepšila ve všech parametrech ve srovnání s ú inností z roku innost OV [%] + innost na N-NH 4 48,2 71,4 55,1 62,5 innost na CHSK Cr 85,1 78,2 77,5 86,2 innost na BSK 5 96,5 92,9 92,5 95,2

ní odpadních vod se v roce 2014 zlepšila ve všech parametrech ve srovnání s ú inností z roku 2013.

10 Odtok odpadních vod z areálu FARMAK, a.s. Množství zne išt ní, které bylo vypoušt no do ve ejné kanalizace, bylo zjišt no dle výsledk rozbor 24-hodinových slévaných vzork a celkového množství vypušt né odpadní vody za rok. Množství vypoušt ných odpadních vod Množství vypoušt ných OV [tis. m 3 /rok] Zne išt ní vypušt né v odpadních vodách [t/rok] Amoniakální dusík 11,8 2,2 5,0 1,8 Sírany 106,5 51,1 50,0 12,0 Chloridy 78,3 45,4 35,3 32,5 CHSK Cr 72,6 33,0 33,7 30,3 BSK 5 17,6 10,8 11,9 8,4

vzork a celkového množství vypušt né odpadní vody za rok. Množství vypoušt ných odpadních vod Množství vypoušt ných OV [tis.

11 Odstran ní starých ekologických zát ží Od roku 2007 probíhají ve spole nosti FARMAK sana ní práce, které jsou financovány na základ ekologické smlouvy Ministerstvem financí. Cílem sana ních prací je odstran ní kontaminace zejména toluenem, chlorbenzenem, benzenem a amonnými ionty v podzemní vod, horninovém prost edí a stavebních konstrukcích. Sana ní práce zahrnovaly: sanace nesaturované zóny ventingem, sana ní erpání podzemní vody v etn provozního monitoringu a išt ní podzemní vody na sana ních stanicích, monitoring zne išt ní podzemní vody, zasakování Fentonova inidla a in-situ oxidace Fentonovým inidlem, monitorování aplikace Fentonova inidla odt žení a odstran ní kontaminované zeminy odstran ní kontaminovaných stavebních konstrukcí Sanace stavebních konstrukcí byla ukon ena. Zatím se nepoda ilo odstranit kontaminaci zemin v prostoru parkovišt a vy istit podzemní vodu na limity stanovené eskou inspekcí životního prost edí. Z podzemních vod a zeminy bylo od po átku sanace odstran no tém 40 tun kontaminant, což je tém 2,5 krát více než p edpokládal projekt. Ú innost sanace se projevila zejména mimo areál spole nosti, kde kontaminace v podzemních vodách klesla dlouhodob pod sana ní limity. Vzhledem k tomu, že se zatím nepoda ilo odstranit kontaminaci zejména v podzemní vod, vybralo Ministerstvo financí zhotovitele Dopl ku aktualizace analýzy rizik. Tento Dopln k spolu s výsledky první etapy sana ních prací, by m ly být podkladem pro projekt III. etapy sana ních prací. Havarijní prevence a požární ochrana Lo ské požární taktické cvi ení bylo zam eno na zásah p i požáru ho lavých kapalin na úložišti ho lavin a žíravin. Cílem cvi ení byla prov rka akceschopnosti místní jednotky požární ochrany a zejména sou innost s jednotkami HZS OK p i likvidaci požáru skladovacích kapacit nebezpe ných kapalin.

Sana ní práce zahrnovaly: sanace nesaturované zóny ventingem, sana ní erpání podzemní vody v etn provozního monitoringu a išt ní podzemní vody na sana ních stanicích, monitoring zne išt ní podzemní

12 V m síci dubnu 2014 byla ve FARMAKU provedena kontrola dodržování povinností v souvislosti se zákonem o prevenci závažných havárií. P i této kontrole, která se opakuje pravideln každé t i roky, nebyly zjišt ny závažn jší nedostatky. Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci V roce 2014 došlo v naší spole nosti k dv ma p ípad m pracovních úraz s pracovní neschopností. Jeden z t chto úraz byl úraz s hospitalizací delší, než p t dní. Oba pracovní úrazy byly zp sobeny provozem technologického za ízení. Nemoc z povolání nebyla Klinikou pracovního léka ství FN v Olomouci v tomto roce hlášena. Oblastní inspektorát práce (OIP) provedl v tomto roce kontrolu dodržování povinností zam stnavatele v souvislosti se vznikem pracovního úrazu zam stnance, který byl hospitalizován v nemocnici. Tato kontrola OIP neprokázala porušení povinností zam stnavatele p i zajiš ování BOZP Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Po et zam stnanc Pracovní úrazy Nemoci z povolání Smrtelné pracovní úrazy Pracovní neschopnost [dny] pro pracovní úraz

Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci V roce 2014 došlo v naší spole nosti k dv ma p ípad m pracovních úraz s pracovní neschopností. Jeden z t chto úraz byl úraz s hospitalizací delší, než p t dní.

13 Energetika Spot eba energií [GJ] Elektrická energie Teplo Chlad Spot eba energií celkem Pára i elektrická energie jsou od roku 2004, kdy došlo k ukon ení provozu podnikové kotelny, zajiš ovány externími dodavateli. Chlad je vyráb n na podnikové chladírn. Investice do ochrany životního prost edí a bezpe nosti práce Investi ní náklady do ochrany životního prost edí [mil. K /rok] 7,13 1,15 1,90 12,16 Investi ní náklady celkem [mil. K ] 42,69 31,86 33,97 59,49 Podíl investi ních náklad do ochrany ŽP na celkových investicích [%] 16,69 3,62 5,59 20,45 Na za átku b ezna 2014 byla na podnikové OV zahájena akce s názvem 1. etapa modernizace OV pro FARMAK, a.s., Olomouc. V jejím pr hu došlo k modernizaci mechanickochemického p ed išt ní, kalového hospodá ství a vybudování dezodorizace záchytu pachových látek vznikajících v mechanicko-chemické ásti OV. Modernizace byla spolufinancována z Opera ního programu Podnikání a inovace. Zkušební provoz zrekonstruované ásti OV byl zahájen a bude trvat jeden rok. Zpracovali: Davidová Marie Válková Jana duben 2015 Ji í Hrdina

Investice do ochrany životního prost edí a bezpe nosti práce Investi ní náklady do ochrany životního prost edí [mil. K /rok] 7,13 1,15 1,90 12,16 Investi ní náklady celkem [mil.

Podobné dokumenty

FARMAK, a.s. Na vl inci 16/3 Olomouc ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ 2015

FARMAK, a.s. Na vl inci 16/3 Olomouc ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ 215 1 Integrovaný systém jakosti a environmentu a PZH Ochrana životního prost edí, zlepšování bezpe ných pracovních podmínek a prevence