RANÝ STŘEDOVĚK období od 5. stol. do 10. stol.

Transkript

1 RANÝ STŘEDOVĚK

2 RANÝ STŘEDOVĚK období od 5. stol. do 10. stol.

3 po r. 500 zánik západořímské říše - říši obsadily germánské kmeny - hospodářský život se přenesl na venkov, města upadala

4 po r. 500 zánik západořímské říše - Germáni převzali od Římanů písmo (latinka) i jazyk (latina) - latina se stala základem řady jazyků (např. španělštiny, portugalštiny, francouzštiny, italštiny) románské jazyky

5 po r. 500 zánik západořímské říše - křesťanská církev jako jediná instituce přežila rozpad antického římského impéria - v čele papež (původně římský biskup) Ichthys ryba jako starokřesťanský symbol a vyznání víry: Ježíš Kristus, Boží syn, spasitel

6 6. až 9. stol. francká říše - především na území dnešní Francie, části Německa a Itálie - nejznámější panovník Karel Veliký (z jeho jména Karel později vzniklo slovanské slovo král )

7 6. až 9. stol. francká říše Na území franckéříše byly zavedeny principy řízení státu, které se staly základem středověké společnosti: -říše byla rozdělena na hrabství v čele s hrabaty - hrabě za výkon úřadu dostal pozemkový majetek (panství) - nejbohatším vlastníkem pozemků byl panovník

8 6. až 9. stol. francká říše Na území franckéříše byly zavedeny principy řízení státu, které se staly základem středověké společnosti: - oddaným služebníkům a bojovníkům propůjčoval panovník důležité úřady a pozemky (léno) - leníci (vazalové) tak byli panovníkovi zavázáni - obdobně postupovali ke svým podřízeným - síť vztahů mezi pány a leníky (vazaly) = lenní systém - léno se jinak nazývá feudum a lenní systém feudalismus

9 9. stol. francká říše - franckáříše se rozpadla na východofranckou, západofranckou část a Lotrinsko

10 6. až 9. stol. byzantská (východořímská) říše - těsně spjatá s křesťanskou církví, byzantský císař byl zároveň nejvyšším představitelem církve - rozkol mezi římskokatolickou církví (papež) a východokřesťanskou (ortodoxní) církví = církevní schizma (1054) - dnešní pokračovatelkou východokřesťanské církve je pravoslavná církev - v důsledku církevního schizmatu se část Evropy kulturně vyvíjela odlišně (Rusko, Řecko, Bulharsko, Srbsko atd.) a tyto kulturní rozdíly přetrvávají dodnes

11 6. až 9. stol. byzantská (východořímská) říše chrám Hagia Sofia v Istanbulu s mohutnou kopulí napodobující Pantheon (minarety byly dostavěny později Turky, kteří křesťanský chrám proměnili v islámskou mešitu)

12 od 6. stol. Slované - v stol. se zapojili do stěhování národů, rozšířili se z Ukrajiny - společný jazyk praslovanština (později z něj vznikla např. staroslověnština)

13 od 6. stol. Slované

14 od 6. stol. Slované - většinou zemědělci - náboženství vyznávali přírodní božstva (např. Perun) - slovanští náčelníci žili v hradištích

15 od 6. stol. Slované

16 od 6. stol. Slované Březno dnes - mapa a letecký snímek

17 od 6. stol. Slované Klučov dnes - mapa a letecký snímek

18 od 6. stol. Slované

19 od 6. stol. Slované

20 7. stol. Sámova říše - spíše spojenectví slovanských kmenů na obranu před Avary - náčelníkem Sámo francký kupec - málo poznatků, říše snad byla kolem řeky Moravy Avarský jezdec

21 9. stol. Velkomoravská říše - území knížete Mojmíra I. a knížete Pribiny - Mojmír sjednotil obě území kolem r. 830 = velkomoravská říše

22 9. stol. Velkomoravská říše - Mojmírův nástupce kníže Rastislav chtěl posílit svou moc zavedením nového náboženství křesťanství - požádal byzantského císaře o vyslance Konstantin (Cyril) a Metoděj přicházejí ze Soluně (Řekové) - propagace křesťanství, překlad částí bible do staroslověnštiny, sestavení slovanského písma hlaholice

23 9. stol. Velkomoravská říše - největší byla velkomoravskáříše za vlády knížete Svatopluka - po jeho smrti (894) se říše rozpadla

24 9. stol. Velkomoravská říše

25 9. stol. Velkomoravská říše

26 9. stol. Velkomoravská říše Mikulčice - památník (mapa a letecký snímek) Staré Město a Velehrad - mapa a letecký snímek

27 5. až 11. stol. vznik evropských států - velké přesuny (migrace, stěhování) národů (Germánů, Galů, Slovanů...) - na evropském kontinentu vznikají nové státní útvary - v řadě oblastí tato centra moci přetrvávají dodnes (Anglie, Francie, Německo)

28 5. až 11. stol. vznik evropských států - území Evropy čelilo výbojům národů z jiných oblastí - na jihu ohrožovali Pyrenejský poloostrov Arabové ve jménu šíření islámské víry - na severní pobřeží ze Skandinávie útočili Vikingové

29 7. až 10. stol. Arabové a islám - ve městě Mekka se narodil pozdější bohatý obchodník Muhammad - šířil novou víru v jediného boha Alláha - vyznavači islámu se nazývají muslimové, jejich posvátnou knihou je korán - islámské chrámy = mešity s vysokými věžemi minarety Islám

30 7. až 10. stol. Arabové a islám - po Muhammadově smrti (632) se muslimská vojska vydala na velká tažení - roku 711 pronikli přes Gibraltar do Evropy - jejich postup byl zastaven až ve franckéříši (732) - Pyrenejský poloostrov ovládali dalších několik staletí

31 8. až 10. stol. Vikingové - vynikající válečníci a stavitelé lodí - Norové, Švédové, Dánové; v Evropě tehdy nazýváni společným názvem Normané - objevili Island, pronikli do Grónska a kolem roku 1000 až k pobřeží severní Ameriky

32 8. až 10. stol. Kyjevská Rus - na území východních Slovanů pronikli Vikingové, založili zde státní útvar Kyjevská Rus - Rurikovci (dynastie vládců) rozšířili území Kyjevské Rusi na jih až k byzantské říši - vlivem Byzance na Rus proniklo východní křesťanství - nové písmo cyrilice (z ní se vyvinula dnešní azbuka) - ve 12. stol. se Kyjevská Rus rozpadla kyjevsko pečorská lavra (monastýr klášter v Kyjevě)

33 počátky Anglie do konce 4. stol. - na území Británie žili Keltové od 5. do 11. stol. - na území Británie žili Anglosasové (původně dva germánské kmeny Anglové a Sasové) od 11. stol. - Anglosasy porazil v bitvě u Hastingsu normanský vévoda Vilém Dobyvatel a stal se anglickým králem - Vilémova družina noví vládcové Anglie pocházela z Normandie, francouzština se stala dvorním jazykem - většina obyvatel však mluvila anglicky (vývoj z germánských jazyků + keltština + latina + normanská francouzština) území Normandie

34 9. stol. - franckáříše se rozpadla na východofranckou, západofranckou část a Lotrinsko

35 počátky Francie konec 10. stol. - v západofranckéříši vládli potomci Karla Velikého, jejich vláda však byla slabá, feudálové krále nerespektovali - významnou oblast mezi řekami Seinou a Loirou a město Paříž ovládl vévoda Hugo Kapet a stal se francouzským králem (zakladatelem dynastie Kapetovců) - stal se silným panovníkem a z Francie vybudoval mocný stát

36 Svatá říše Římská konec 10. stol. Císařská koruna Svaté říše římské - ve východofranckéříši se Ota I. stal císařem korunovaným papežem v Římě - byl to první krok k pozdějšímu vzniku Svatéříše římské -římský císař byl později volen panovníky sdružených území, vždy pak korunován papežem v Římě - říše byla základem vzniku středověkého Německa Dvouhlavý orel se znaky jednotlivých států, symbol Svatéříše římské (malba z r. 1510)

37 počátky českého státu 9. stol. kamenný kostel na Levém Hradci založil kníže Bořivoj - na územíčech žili Slované v osadách a hradištích (např. Levý Hradec, Praha), osídlení bylo jen v nížinách kolem větších řek - většinu území postupně ovládl rod Přemyslovců, kníže Bořivoj uznával nadvládu velkomoravského knížete Svatopluka - po rozpadu Velké Moravy Bořivojův syn Spytihněv I. uznal podřízenost východofranckéříši tím přičlenil oblast Čech ke kulturní oblasti západní Evropy a to trvá dodnes kníže Spytihněv freska ze znojemské rotundy

38 počátky českého státu 10. stol. - matkou Spytihněva I. byla kněžna Ludmila - synem Spytihněva I. byl kníže Václav (na Pražském hradě založil rotundu sv. Víta; zavražděn ve Staré Boleslavi 28. září 935) - Ludmila i Václav byli později prohlášeni za svaté a jsou považováni za patrony českého státu socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze lebka sv. Václava hrob sv. Václava v katedrále sv. Víta na Pražském hradě

39 počátky českého státu 11. stol. - kníže Vratislav II. získal titul krále (od císaře Sv. říše Římské; titul nebyl dědičný) - uznání významnosti českého státu v rámci Sv. říše Římské Vratislav II. (freska ze znojemské rotundy)

40 10. až 12. stol. románský stavební sloh rotunda kamenný kostelík rotunda v Praze na Vyšehradě rotunda na Řípu rotunda ve Znojmě

41 10. až 12. stol. románský stavební sloh bazilika stavba v románském slohu vícelodní kostel s podélným půdorysem

42 model Pražského hradu kolem r Pražský hrad dnes (letecký pohled)

43 10. až 12. stol. románský stavební sloh dnešní chrám sv. Víta na Pražském hradě býv. románská rotunda sv. Víta pozdější býv. kostel sv. Víta chrám sv. Víta dnes (gotický sloh)

44 románské umění Vyšehradský kodex evangelistář (výběr ukázek z bible) 11. stol.