Minimální preventivní program školy

Transkript

1 Minimální preventivní program školy ZŠ a MŠ Mšec, Mšec 171, IČ: zsmsec@iol.cz Web:

2 Obsah minimálního preventivního programu školy I. Úvod II. Charakteristika školy III. Analýza současného stavu na škole IV. Garant programu V. Spolupráce s odborníky a dalšími organizacemi VI. Propagace VII. Prevence VIII. Cíle prevence na škole IX. Obsah prevence X. Metody při realizaci XI. Hodnocení minimálního preventivního programu školy za školní rok 2008/2009 XII. Návrh rozpočtu XIII. Projekt, který škola realizuje XIV. Evidence a efektivita XV. Řešení přestupků včetně programu proti šikaně XVI. Školní poradenské pracoviště XVII. Seznam základních zákonů a metodických listů v oblasti prevence XVIII. Seznam dostupné literatury, videotéka XIX. Seznam zařízení zabývající se problematikou primární prevence v oblasti sociálně patologických jevů XX. Adresář organizací zabývající se primární prevencí 2

3 I. Úvod Základní škola s názvem Základní a mateřská škola Mšec, okres Rakovník. Zřizovatelem je městys Mšec, Mšec čp. 109, , IČ II. Charakteristika školy Základní škola a Mateřská škola Mšec je samostatným právním subjektem, který byl zřízen zřizovací listinou ke dni Organizace sdružuje základní školu, mateřskou školu, zařízení školního stravování a školské výchovné zařízení školní družinu. Činnost organizace je vymezena zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání školský zákon - ve znění pozdějších předpisů a prováděcími právními předpisy. III. Analýza současného stavu na škole V ZŠ se k vzdělávalo celkem 122 žáků, z toho 61 dívek. Na 1. stupni 69 žáků, z toho 35 dívek. 3

4 a) nadávání b) nevraživé pohledy c) opomíjení d) výsměch e) dotyky f) uhození g) strkání h) osobní urážky ch) urážky tvé rodiny i) urážky z rasových j) sexistické poznámky k) braní nebo ničení l) vyhrožování m) ublížení Vyhodnocení dotazníku třída Otázka č.1: Které z následujících projevů bys považovala (-a) za šikanu? 1. Které z následujících projevů bys považoval/a za šikanování? 120,00% 100,00% 80,00% 60,00% 6. třída 7. třída 8. třída 9. třída 40,00% 20,00% 0,00% 4

5 Otázka č 2: Vyskytuje se šikanování v naší škole? Shrnutí za celý 2. stupeň 5

6 Otázka č.3: Obáváš se, že budeš šikanován(-a)? Shrnutí za celý 2. stupeň 6

7 IV. Garant programu a spolupracovníci Garant MPP ředitelka školy PhDr. Lenka Pulcová Spolupracovníci: Výchovná poradkyně Mgr. Hana Kvapolová Metodik primární prevence Ing. Sylva Vinklová Třídní učitelé V. Spolupráce s odborníky Naše škola v rámci primární prevence spolupracuje se všemi dostupnými institucemi v našem okrese. Na tyto instituce se obracíme s žádostí o pomoc a o radu při řešení vážných výchovných přestupků. S těmito institucemi spolupracujeme při různých akcí, které naše škola pořádá. Policie ČR PP poradna Rakovník PPP Kladno Dům světla Praha Středisko výchovné péče Slaný Sociální odbor KHS Kladno SPC Rakovník Poradna pro rodinu a manželství a mezilidské vztahy SPC Hurbanova, Praha Společnost NEDROG Rakovník 7

8 VI. Propagace S náplní MPP jsou pedagogičtí pracovníci seznamováni na pravidelných poradách. Pro žáky školy je instalována informační nástěnka, umístěná v hlavní budově školy. Třídní schůzky konají se pětkrát do roka. Rodiče jsou zde informováni o prospěchu a chování svých dětí. Pokud nastane situace, kdy je třeba řešit výchovné přestupky v rámci třídy, sezve se mimořádná třídní schůzka, jejímž předmětem jednání je daný přestupek. Konzultační hodiny konané každý týden, po domluvě individuálně kdykoliv podle dohody.. Zde se mohou rodiče informovat nejen na prospěch a chování svého dítěte, ale mohou se průběžně informovat na veškeré dění ve škole. Mohou vznášet své dotazy a připomínky na aktuální dění. Vánoční besídky a projekty jednotlivých tříd, které mohou navštívit nejen rodiče, ale i široká veřejnost. VII. Prevence aktivity v oblasti negativních sociálně patologických jevů Beseda s pamětnicí a s odborníkem na téma holocaust Beseda s policií ČR okres Rakovník, pro třídní kolektivy, prevence šikany, drog a kriminality mládeže Divadelní představení - Děti také navštívily představení divadla Ve tři, které bylo zaměřené na kyberšikanu a zneužívání internetu Žákovský parlament schází se 1krát měsíčně Linka důvěry existence této linky, její funkce a možnost využití v těžké životní situaci 8

9 VIII. Cíle prevence na škole vytvářet pozitivní klima třídy a školy propagovat zdravý životní styl posilovat kladný osobní vývoj žáků vychovávat k toleranci být žákům dobrým příkladem a vzorem učit žáky užitečně trávit svůj volný čas absolvovat osobnostní výcvik zvyšovat odpovědnost a informovanost nejen žáků a učitelů, ale i rodičovské veřejnosti vychovávat k vlastenectví s prevencí negativních jevů začít již v raném věku seznamovat žáky s pravidly bezpečného užívání internetu IX. Obsah prevence na škole Téma prevence závislosti na alkoholu a kouření záškoláctví šikana prevence xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu prevence týrání a zneužívání dětí prevence kriminality a delikvence prevence virtuálních drog, počítače, video prevence násilného chování prevence vandalismu a násilného chování chráníme přírodu ochrana zdraví Termín září září září říjen listopad prosinec prosinec leden,únor březen duben květen Na 2.stupni ZŠ se jednotlivá témata prevence zařazují do výuky podle tematického plánu. X. Metody při realizaci prevence 1. Modelové situace zaměřené na nácvik asertivního chování (rozhodování, komunikace, způsoby vyjednávání v situacích spojených s odmítáním návykových lákadel). Nechceme vést děti k soutěživosti, ale ke spolupráci. 2. Nácvik dovedností, jak odmítat cigarety, alkohol a návykové látky. 3. Zařazovat do výchovně vzdělávacího programu nabídky propagující zdravý životní styl. 4. Zážitkové programy, které budou tmelícím prvkem třídních kolektivů. 5. Tělovýchovné aktivity rozvíjející pohybově talentované žáky. 6. Zájmové činnosti rozvíjející tvořivost, vztah k hudbě a naplňující volný čas žáků. 7. Vzdělávací program 9

10 Prvouka (1. 3. ročníky) Výchovné a vzdělávací strategie prvouka uvádí žáky do prostředí školy a školního života a pomáhá jim překlenout náročné období, kterým je pro ně zahájení pravidelné školní docházky. Vytváří předpoklady pro formování základních pracovních i režimových návyků a dává podněty k rozvoji schopností účelně organizovat čas práce, zábavy a odpočinku podle vlastních potřeb i oprávněných nároků jiných. Vytváří a posiluje u žáků vnímavý vztah k jejich okolí. Pomáhá jim formovat základní vztah k životu, vlastní osobě, jiným lidem a živočichům, k lidským činnostem, k předmětům, které lidi vytvořili, k životnímu prostředí domova a přírody nejbližšího okolí. Učí je jednat a rozhodovat se v běžných i méně obvyklých životních situacích, spoléhat na sebe, ale i možnou pomoc jiných. Svým obsahem i výchovným zaměřením otevírá prvouka cestu k utváření základních potřebných životních postojů a hodnotových orientací žáka. Jednotlivé bloky: - naše škola, naše obce - náš region, naše vlast - (jsem školák) - moje rodina - domov - naše obec - krajina kolem nás - věci a činnosti kolem nás - příroda - život v přírodě - člověk - lidé a čas - práce a volný čas - lidé a technika - člověk mezi lidmi - základy rodinné a sexuální výchovy - osobní bezpečí Výchova ke zdraví (4. 5. ročníky) Výchovné a vzdělávací strategie výchova ke zdraví, realizovaná ve 4. a 5. ročníku v rámci časové dotace vymezené pro předměty přírodověda a vlastivěda, tvoří důležitou součást vzdělávání žáků na 1. stupni základní školy. Svým pojetím a obsahem otevírá prostor pro lepší porozumění základním potřebám zdravého vývoje člověka (s důrazem na období počátku dospívání), pro osvojení vybraných poznatků a některých zdravotně preventivních dovedností. Vytváří tak předpoklady pro odpovídající postavení zdraví v jejich aktuálním a perspektivním žebříčku hodnot. Jednotlivé bloky: - zdraví, osobní hygiena, režim dne, první pomoc - výživa a zdraví 10

11 - základy rodinné a sexuální výchovy - prevence zneužívání návykových látek - osobní bezpečí Občanská výchova Výchovné a vzdělávací strategie občanská výchova směřuje k postupnému formování a rozvíjení občanského profilu žáků. Orientuje žáky ve významných okolnostech společenského života a seznamuje je s postavením jednotlivců ve struktuře společenských vztahů. Integruje poznatky, dovednosti a zkušenosti z výuky. Pomáhá utvářet vztahy žáků ke skutečnosti, formuje jejich vnitřní postoje k důležitým oblastem lidského života, pozitivní hodnotové orientace a žádoucí modely chování. Utváří a rozvíjí způsobilost žáků k mravně odpovědnému jednání, formuje u žáků vědomí odpovědnosti za vlastní život a další životní dráhu, za důsledky svého rozhodování, za kvality svěřené práce, mezilidských vztahů a životního prostředí. Otevírá cestu k sebe poznání a k přijímání pozitivních životních hodnot. Jednotlivé bloky: - kulturní dědictví - majetek, vlastnictví a hospodaření - život ve společnosti - člověk a morálka - člověk a lidská práva - globální problémy lidstva - člověk a dospívání, člověk a citový život - člověk a rodinný život - člověk a pracovní život - člověk a občanský život - člověk a právo - stát a právo - stát a hospodářství - národní společenství - životní perspektivy Rodinná výchova Výchovné a vzdělávací strategie rodinná výchova je vyučovací předmět, jehož integrované pojetí vytváří prostor pro široké formativní působení na dospívající, a tím významně přispívá k jejich osobnostnímu a sociálnímu rozvoji. Nejdůležitějšími obsahovými prvky předmětu jsou zdraví každého jedince a jeho sociálních vztahů. Komplexní charakter předmětu dává možnost jednotlivými tématy z různých pohledů a naplňovat je učivem podle vyspělosti a zájmem žáků. Rodinná výchova sleduje především aspekt zdravotně preventivní s návody pro každodenní život. Tím připravuje podmínky pro praktickou aplikaci poznatků a zkušeností v tělesné výchově, praktických činnostech nebo denním režimu školy. Rodinná výchova ve svém výrazně činnostním pojetí umožňuje učiteli navazovat potřebný kontakt se žáky, vnést do školy více vzájemného lidského pochopení, přispět k tolik potřebnému přiblížení školy a rodiny a zároveň vypěstovat nezbytné dovednosti, návyky a potřebné životní postoje. 11

12 Jednotlivé bloky: - rodina a širší sociální prostředí - rozvoj osobnosti - péče o zdraví, osobní hygiena, režim dne - zdravá výživa - pohybová aktivita a zdraví - sexuální výchova - prevence - zneužívání návykových látek - osobní bezpečí XI. Časový harmonogram Viz obsah prevence termín XII. HODNOCENÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU ZA ŠKOLNÍ ROK 2011/12 Hodnocení činnosti školy v oblasti prevence sociálně patologických jevů V oblasti sociálně patologických jevů je největší problém trávení volného času a sociální zdatnost v rizikových situacích. Škola se snaží žákům nabídnout široké spektrum zájmových útvarů se zaměřením na 1. i 2. stupeň základní školy. V oblasti nespecifické prevence proběhly ve škole akce, které žáky stimulují k většímu zájmu o mimoškolní aktivity, zejména v oblasti kultury, sportu, zájmu o přírodu, svátky, tradice a historie našeho kraje a naší země. Mezi tyto akce patřili např. oslava svátku svatého Mikuláše, exkurze do Parlamemtu ČR, Velikonoční jarmark, výukový pořad Představení Řím - legionáři, gladiátoři, návštěva divadla v Kladně představení Othello, návštěva dopravního hřiště Rakovník, Indiánská stezka, Vánoční tradice - adventní odpoledne, Den Země úklid okolí školy, zpívání u vánočního stromku vystoupení dětí i pro rodiče. Kroužky ve školním roce : hra na flétnu, historický kroužek, mladý cyklista, přípravy na přijímací zkoušky z českého jazyka a matematiky, nápravy poruch SPU. Nácvik sociální zdatnosti, která se jeví jako problém dospívajících dětí, je součástí předmětů prvouka, rodinná výchova a občanská výchova. Ty také směřují k seznámení žáků se zdravým životním stylem. Tématům věnovali učitelé prostor i v ostatních předmětech např. v přírodopise, chemii, českém jazyce. V rámci primární prevence proběhly besedy s odborníky na téma: problematika holocaustu, požární ochrana, volba budoucího povolání. Vybraní žáci navštívili jednání Parlamentu ČR. V lednu školu navštívila divadelní skupina Ve tři s preventivním programem zaměřeným na kyberšikanu a zneužívání internetu. Redaktoři školního časopisu Poškolák se ve svých příspěvcích věnovali např. sportovním a kulturním akcím, místním i světově významným událostem, vlastní tvorbě žáků, obecně prevenci. 12

13 Na obou stupních školy byla do výuky zařazována témata z oblasti prevence sociálně patologických jevů. Probíraná témata: září prevence závislosti na alkoholu a kouření, záškoláctví, šikana; říjen prevence xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu; listopad prevence týrání a zneužívání dětí; prosinec prevence kriminality a delikvence, prevence virtuálních drog, počítače, video; leden, únor prevence násilného chování; březen prevence vandalismu a násilného chování; duben chráníme přírodu; květen ochrana zdraví. Ve škole působí žákovský parlament, do nějž jsou voleni vždy dva zástupci z každé třídy. V tomto roce se žáci zejména podíleli na organizování kulturních akcí, navrhovali školní výlety, soutěže a pokud se vyskytl určitý problém, přednesli jej na našich pravidelných schůzkách konaných 1krát měsíčně. Podněty žákovského parlamentu se zabývalo vedení školy i zřizovatel školy. Zpráva z jednání žákovského parlamentu je pravidelně zveřejňována na webových stránkách školy. Ve škole je umístěna schránka důvěry, do které mohou žáci anonymně vkládat papírky se svými osobními problémy či starostmi. Dětem je k dispozici schránka důvěry, a to ve formě skutečné schránky, která je umístěna v budově školy anebo ve formě ové adresy schranka.duvery.msec@seznam.cz. Přes tyto snahy se můžeme občas setkat s jednotlivými problémy. Jde především o kouření, které je nejčastějším prohřeškem žáků v oblasti sociálně patologických jevů. Škola se snaží neustále monitorovat oblast zneužívání omamných látek, řešit tyto problémy a zejména jim předcházet. XIII. Projekt, který škola realizuje Naše škola žádný projekt nerealizuje XIV. Evidence a efektivita Úspěšnost tohoto MPP zjistíme průzkumným dotazníkem, který necháme vyplnit žáky i učiteli na konci školního roku. Dále statistickými údaji o účasti dětí a rodičů na aktivitách pořádaných školou. 13

14 XV. Řešení přestupků Šikana: Charakteristika šikanování Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupení, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrocování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Nově se může realizovat i prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu. Ta zahrnuje útoky pomocí ů, sms zpráv, vyvěšování urážlivých materiálů na internetové stránky apod. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních následcích na duševní a tělesné zdraví oběti. Projevy šikanování Šikanování má ve svých projevech velice různou podobu. Mezi základní formy šikany patří: verbální šikana, přímá a nepřímá psychická šikana (součástí je i kyberšikana, děje se pomocí ICT technologií), fyzická šikana, přímá a nepřímá (patří sem i krádeže a ničení majetku oběti) a smíšená šikana, kombinace verbální a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apod.). Prevence šikanování Základem prevence šikanování a násilí ve škole je podpora pozitivních vzájemných vztahů mezi žáky (a mezi žáky a učiteli). Škola podporuje solidaritu a toleranci, podporuje vědomí sounáležitosti, posiluje a vytváří podmínky pro zapojení všech žáků do aktivit třídy a školy, uplatňuje spolupráci mezi dětmi a rozvíjí jejich vzájemný respekt, rozvíjí jednání v souladu s právními normami a s důrazem na právní odpovědnost jedince. Postupy řešení šikanování Odhalení šikany bývá obtížné. Významnou roli při jejím zjišťování hraje strach, a to nejen strach obětí, ale i pachatelů a dalších účastníků. Účinné a bezpečné vyšetření šikany vychází z kvalifikovaného odhadu stadia a formy šikanování. Existuje rozdíl mezi vyšetřováním počátečních a pokročilých stádií šikanování. Metody vyšetřování šikanování: A. Pro vyšetřování počáteční šikany : 1. Rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili a s oběťmi. 2. Nalezení vhodných svědků. 3. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoli však konfrontace obětí a agresorů). 4. Zajištění ochrany obětem. 5. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi. 14

15 B. Pokročilá šikana s neobvyklou formou výbuch skupinového násilí vůči oběti: 1. Překonání šoku pedagogického pracovníka a bezprostřední záchrana oběti. 2. Domluva pedagogických pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování. 3. Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi. 4. Pokračující pomoc a podpora oběti. 5. Nahlášení policii. 6. Vlastní vyšetřování. Při řešení šikanování je nutná spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou Rakovník, se Střediskem výchovné péče Slaný, případně podle závažnosti s policií ČR: Výchovná opatření Dále se bude pracovat s agresorem (jeho náhled na vlastní chování, motivy, rodinné prostředí). V případě potřeby mu je třeba zprostředkovat péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče nebo jiných odborníků klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů. Pro potrestání agresorů se uplatní jeden z kázeňských postihů od napomenutí třídního učitele až po sníženou známku z chování. Pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i s traumaty těch, kteří přihlíželi, ale nezasáhli (mlčící většina). V mimořádných případech se užijí další opatření: Ředitel školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místně příslušném diagnostickém ústavu. Ředitel školy podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu. Spolupráce s rodiči Pokud rodiče informují školu o podezření na šikanování, je za odborné vyšetření záležitosti zodpovědný ředitel školy. Při nápravě šikanování je potřebná spolupráce vedení školy, školního metodika prevence, výchovného poradce a dalších pedagogických pracovníků, jak s rodinou oběti, tak i s rodinou agresora. Při jednání s rodiči dbají pedagogičtí pracovníci na taktní přístup a zejména na zachování důvěrnosti informací. Spolupráce se specializovanými institucemi Dojde-li k závažnějšímu případu šikanování nebo při podezření, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu (provinění), ředitel školy nebo školského zařízení oznámí tuto skutečnost Policii ČR. Ředitel školy oznámí orgánu sociálně právní ochrany dítěte skutečnosti, které ohrožují bezpečí a zdraví žáka. Pokud žák spáchá trestný čin (provinění), popř. opakovaně páchá přestupky, ředitel školy zahájí spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dítěte bez zbytečného odkladu. 15

16 Další přestupky: Zjištění neomluvených hodin třídní učitel se spojí s výchovnou poradkyní a metodikem prevence. Jsou kontaktování rodiče, jak telefonicky, tak písemně. Návštěva rodičů školy a společné řešení této skutečnosti se školou. Doporučen pohovor žáka s psychologem. Pokud rodiče nijak na tuto skutečnost nereagují, škola informuje Okresní správu sociálního zabezpečení a policii. Zjištění držení omamných látek pokud se u žáka najdou omamné látky (př. marihuana aj.), okamžitě je omamná látka žákovi odebrána a zajištěna. Jestliže je to třeba, zajistí škola nezbytnou lékařskou pomoc. Dále je přivolána policie, okamžitě jsou kontaktováni zákonní zástupci (v případě, že není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany). V případě podezření na intoxikaci žáka, může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost OPL, ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce žáka. Rodičům je doporučen pohovor jejich dítěte s psychologem. Do tříd jsou objednány tématické bloky na téma drogová prevence. Další kroky jsou závislé od spolupráce s rodiči, závisí na závěrečných zprávách od psychologa a policie. Vše probíhá v úzké spolupráci s výchovnou poradkyní a metodikem prevence. Zjištění krádeže záleží v jakém je krádež rozsahu. Pokud se jedná o drobnou krádež (př. odcizení tužky atd.), případ je projednáván v rámci školy se žákem, rodiči. Je svolána komise, rodičům je doporučen pohovor s psychologem. Pokud je krádež většího rozsahu, sepíše pedagogický pracovník stručný záznam, následně je přivolána policie, jsou kontaktování zákonní zástupci. Další postup je obdobný jako u předchozích přestupků. Zjištění pokusu o podvod třídní učitel s výchovnou poradkyní a metodikem kontaktují rodiče, zjistí závažnost a příčinu, dle toho činí další patřičné kroky. Zjištění užívání tabákových výrobků a alkoholu v době výuky odebrání výrobku žákovi, jeho zajištění, sepsání stručného záznamu s vyjádřením žáka (tento zápis založí školní metodik prevence do své agendy), uvědomění rodičů, konzultace rodičů s výchovnou poradkyní, metodikem prevence, třídním učitelem. Zjištění příčin užívání. Dle toho vyvozeny další kroky: pohovor dítěte s psychologem, tématické bloky na téma návykové látky. Při opakovaném přestupku školu oznámí tuto záležitost orgánu sociálně právní ochrany dítěte. Zjištění porušování školního řádu a zákonných norem třídní učitel s výchovnou poradkyní a metodikem kontaktují rodiče, zjistí závažnost a příčinu. Další postup je obdobný jako ve všech předešlých případech. Všechny přestupky jsou vždy konzultovány nejen s vedením školy, ale jsou s nimi seznámeni všichni pedagogičtí pracovníci, kteří mohou vyjádřit k dané skutečnosti svůj názor, postřeh či námět na řešení. 16

17 Výchovná opatření Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka ze školy, vyloučení žáka ze školy, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka. Pochval, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel. Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení školního řádu rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy. Žáka lze podmíněně vyloučit ze školy nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školskému zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovené školním řádem. O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního právního předpisu. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu či jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti toho to porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele b) důtku třídního učitele c) důtku ředitele školy Tato opatření zpravidla předcházejí sníženému stupni z chování. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání na pedagogické radě. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly nebo jiného ocenění nebo udělení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 velmi dobré b) 2 uspokojivé c) Neuspokojivé 17

18 Klasifikace chování: Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád, řády pracoven a učeben a dalších součástí školy) během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace jsou následující: Stupeň 1 ( velmi dobré ) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 ( uspokojivé ) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé ) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. 18

19 XVI. Školní poradenské pracoviště Výchovná poradkyně: Mgr. Hana Kvapilová Konzultační hodiny: pondělí 13:00 14:00, čtvrtek 14:00 15:00 (případně po tel. domluvě) Povinnosti výchovného poradce (oblast SPU): - vede přesnou evidenci žáků se SPU - před uplynutím doby platnosti posudku specializovaného pracoviště zajišťuje kontrolní vyšetření žáků - žákům 9. ročníků (se SPU i ostatní) zprostředkovává vyšetření v PPP volba povolání - působí jako koordinátor skupin nápravy SPU (návaznost jednotlivých ročníků, spolupráce s vyučující Čj vyučující nápravy SPU u konkrétních žáků) Metodik primární prevence: Ing. Sylva Vinklová Konzultační hodiny: úterý , pátek (akutní problémy okamžitě po dohodě) Povinnosti metodika primární prevence: - vede evidence žáků s poruchami chování - zajišťuje besedy a přednášky pro školu v oblasti primární prevence - koordinuje spolupráci učitelů, rodičů a žáků v oblasti primární prevence - vede školní parlament a informuje o jeho závěrech vedení školy, učitele i žáky - tvorba minimálního preventivního programu školy XVII. Seznam základních zákonů a metodických listů v oblasti prevence Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže Č. j / Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany mezi žáky škol a školských zařízení Č. j / Školní preventivní program pro mateřské a základní školy a školská zařízení Národní osnovy pro vzdělání metodiků primární prevence škol a školských zařízení Koncepce státní politiky ve vztahu k mladé generaci v ČR do roku 2002 Zákon o podpoře sportu Národní program rozvoje sportu pro všechny v ČR Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, č.j / Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství na období Stručný obsah metodiky Systému prevence kriminality v ČR v letech

20 Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže Dokument MŠMT č.j.: 21291/ Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže č.j.: 21291/ nahrazuje stávající Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže č. j.: / Důležitou součástí Metodického doporučení je praktický návod pro školy Co dělat když, který obsahuje velice detailní a současně praktické doporučení ředitelům škol a školním metodikům prevence, jak se zachovat při výskytu určitého rizikového chování ve školách. Jedná se o metodické doporučení. Příloha č. 1 Návykové látky drogy Příloha č. 2 Rizikové chování v dopravě Příloha č. 3 Poruchy příjmu potravy (mentální anorexie, mentální bulimie) Příloha č. 4 Alkohol u dětí školního věku Příloha č. 5 Syndrom týraného dítěte - CAN Příloha č. 6 Šikana Příloha č. 7 Kyberšikana Příloha č. 8 Homofonie Příloha č. 9 Extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus Příloha č. 10 Vandalismus Příloha č. 11 Záškoláctví Příloha č. 12 Tabák Příloha č. 13 Násilí Příloha č. 14 Krádeže 20

21 CO DĚLAT, KDYŽ - INTERVENCE PEDAGOGA Rizikové chování ve školním prostředí - rámcový koncept Příloha č. 1 Návykové látky drogy Užívání návykových látek lze považovat za rizikové chování, na kterém se podílí mnoho faktorů. Vydefinování rizikových faktorů pomáhá najít vhodné a účinné intervence a předcházet hlubším negativním dopadům, které ovlivňují rozvoj osobnosti a uplatnění mladého člověka v životě. Typ rizikového chování: Abstinence od drog zdržení se nebo vzdání se nějaké substance, která způsobuje požitek. Experimentální užití drog jednorázová zkušenost, nejvýše 2-3 zkušenosti v životě. Rekreační příležitostné/pravidelné užívání drog je zakomponované do životního stylu zejména mladých lidí, nepůsobí vážné zdravotní, sociální a ekonomické problémy. Problémové užívání drog je dlouhodobé perorální, intravenózní a jiné užívání návykových látek. Problémové užívání většinou způsobuje zdravotní a sociální i ekonomické problémy. Závislé užívání drog bývá nepřetržité a pravidelné, určuje životní styl a působí vážné poškození somatické, psychologické a sociální. V ČR existuje pouze omezené množství výzkumů, jež by nabízely tzv. tvrdá data potvrzující, že změny ve vztahu k užívání návykových látek lze přímo připsat určitému typu preventivním intervencím. Potřebné jsou dlouhodobé výzkumy zaměřené na hodnocení efektivity vzdělávání o drogách a dlouhodobý výzkum monitorující chování ve vztahu k drogám u dětí a adolescentů. Rozdělení na legální nebo nelegální drogy je v odborné literatuře nejednotné nebo absentující. V roce 2007 byl opakovaně realizován významný mezinárodní projekt ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách), do kterého se zapojilo 35 zemí. Hlavním cílem české části této studie je podat přehled o situaci v České republice týkající se rozsahu kouření, pití alkoholu a užívání nelegálních drog v populaci dospívající mládeže a porovnat ji se situací v ostatních evropských zemích. Alarmující zjištění z této studie nebyla doposud systémově v České republice zohledněna, na rozdíl od ostatních zapojených států EU. Základní informace o drogách: Alkohol Alkohol je droga, s kterou se dítě setká nejdříve nejčastěji v rodině nebo u vrstevníků. Je to vysoce tolerovaná droga, jejíž užívání může vést k jinému rizikovému chování. Alkohol je snadno dostupný. České děti začínají s konzumací alkoholu nejdříve z EU (přibližně v 11 letech). Česko patří mezi státy s největší spotřebou alkoholu na světě, především piva. Alkohol má vliv na psychiku a mozek, což se projevuje v chování podle množství požitého alkoholického nápoje. Při nižších dávkách má stimulační efekt zlepšuje náladu, sebevědomí, mnohomluvnost, při vyšších dávkách se snižuje sebekritičnost, zábrany, zvyšuje se agresivita. Pouhé informace a vzdělávání o alkoholu svádí ztracenou bitvu se sociálními normami v České republice, které užívání alkoholu podporují. Zákonné normy jsou nedostatečně dodržovány a uplatňovány. K pravidelnému pití alkoholu se přiznávají 21 nejčastěji studenti v těch zemích, kde je zároveň nejvyšší celoživotní prevalence užití alkoholu. V ČR patří k pravidelným konzumentům alkoholu 46 % studentů z toho 54

22 Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník Úmluva o právech dítěte 104/1991 Sb. WHO definuje prevenci jako intervenci s cílem zamezit či snížit výskyt a šíření škodlivosti účinků užívání alkoholu a nealkoholových drog. Ustav pro lékařství americké akademie věd (Institute of Medicine) dělí prevenci na tři kategorie všeobecnou, selektivní a indikovanou prevenci. Toto rozdělení poměřuje rizika užívání drog v určité populaci a rozsah intervencí. Všeobecná primární prevence dlouhodobý kontinuální program primární prevence rizikového chování (zahrnuje celou populaci, komunitu, školu). Cílem je předcházet rizikovému chování. Příkladem je všeobecná prevence obsažená v rámcových vzdělávacích plánech a preventivních plánech. Ve školní všeobecné prevenci se postupně jádro preventivních programů začíná soustředit - orientovat na model sociálního vlivu, vždy v kombinaci s více specifickými, zejména interaktivními programy, kde se využívá škála metod a programů. V prevenci se nejvíce prozatím osvědčila kombinace přiměřené (především) ekonomických sankcí a systematických dlouhodobých preventivních programů. Prokazatelné výsledky mají pouze dlouhodobé a systémově provázané aktivity (respektující různé cílové skupiny a jejich potřeby, kulturní, sociální, ekonomické, náboženské odlišnosti ). Významnou roli hraje zapojení rodičů a komunity do organizace školy. Rodiče i škola mohou společně vytvářet zdravé, estetické prostředí, společně zařizují zdravé prostředí ve škole. Rodiče by měli mít důvěru v pedagogy, klasifikaci a normy školy, stejně tak by měli mít důvěru ve své děti a umožnit jim vyjadřovat své názory. To ovšem předpokládá postupnou změnu interakce školy s rodiči. Typy prevence Selektivní primární prevence rizika užívání návykových látek primární prevence se zaměřuje na rizikové skupiny, kdy je užívání drog podmíněno biologickými, sociálními, psychologickými, environmentálními faktory. Cílem je včasné a efektivnímu řešení problematiky rizikových skupin dětí a mládeže, které mohou mít problémy v chování. Indikovaná primární prevence rizika užívání návykových látek zaměřená na takové skupiny, kde je riziko užívání drog značné, ale nesplňují kritéria pro závislost-dsm IV (4. Vydání Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch). Příkladem indikované prevence je snížení užívání konopných drog nebo alkoholu. Při intervencích se zohledňuje míra rizika a volí se kombinace vyhodnotitelných intervencí, které podporují změnu chování. Specifická primární prevence rizika užívání návykových látek je zaměřená na: vědomosti, porozumění a způsoby přemýšlení, rozvoj vlastních názorů, osvojování a rozvoj sociálně 22 emočních dovedností a kompetencí, umožňuje stanovit realistické cíle, nabízí prostor k diskusi a vzájemnému porozumění, rozvoj sociálně přijatelných postojů a hodnot.

23 školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit. (2) Alkohol je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat. (3) Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí. (4) V případě, kdy je žák pod vlivem alkoholu do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci. (5) Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy: O události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka (např. okolnosti konzumace alkoholu, zda byly realizovány orientační testy na alkohol a s jakým výsledkem, viz níže bod 12), který založí školní metodik prevence do své agendy a vyrozumí vedení školy. (6) V případě, že žák není schopný pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce nezletilého žáka, popř. rodiče nebo jinou blízkou osobu zletilého studenta a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole. (7) Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností vyžadovat pomoc. (8) Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že nezletilý žák konzumoval alkohol ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky. (9) Jestliže se situace opakuje, splní škola oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte. Oznamovacím místem je příslušný odbor obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte. (10) V případě žákova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola potřebné informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace. (11) Z konzumace alkoholu ve škole je třeba vyvodit opatření stanovené školním řádem. Za rizikové a protiprávní jednání je rovněž považováno navádění jiných žáků k užívání alkoholických nápojů. 12) V případě důvodného podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník v určitých případech provést orientační test na přítomnost alkoholu (dechová zkouška) ze zákona 16 z.č. 379/2005 Sb.. Jedná se o situace, v nichž je pedagogický pracovník ve vztahu k dítěti, žákovi nebo studentovi, avšak jen ve formách výuky, které představují odůvodněné riziko ohrožení života nebo zdraví dětí, žáků nebo studentů nebo jiných osob nebo odůvodněné riziko poškození majetku. 13) V ostatních případech důvodného podezření může pedagogický pracovník orientační test provést pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce nezletilého žáka nebo zletilého žáka s orientačním testováním žáka na přítomnost alkoholu. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem, jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam 23 s vyjádřením žáka (více viz níže Příloha). Test plně hradí rodič nebo zákonný zástupce. Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem

24 Nález NL ve škole A. V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto: (1) Látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury. (2) O nálezu ihned uvědomí vedení školy spolu s písemným záznamem (3) O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky. (4) V případě časové překážky na straně Policie se z praktických důvodů doporučuje za přítomnosti dalšího pracovníka školy s použitím gumových/latexových rukavic vložit látku do obálky, napsat datum, čas a místo nálezu. Obálku přelepit, přelep opatřit razítkem školy a svým podpisem a uschovat do školního trezoru. Zajištěnou látku následně předat Policii ČR. B. V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto: (1) Zabavenou látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury. (2) O nálezu ihned uvědomí vedení školy. (3) O nálezu sepíší stručný záznam s vyjádřením žáka, u kterého byla látka nalezena, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byla látka nalezena (nebo který látku odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce. (4) O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky a informuje zákonného zástupce nezletilého žáka. (5) V případě, že je látka nalezena u žáka, který se jí intoxikoval, předají látku zajištěnou výše uvedeným postupem, přivolanému lékaři, který se dostaví v případě, že to vyžaduje zdravotní stav žáka. Může to usnadnit léčbu, neboť u řady NL jsou známy protilátky, které odstraní nebo zmírní akutní účinek NL. Další postup nutný k identifikaci látky pak zajistí Policie ČR. 1 Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě C. V ovlivnit případě, psychiku kdy pracovníci člověka školy nebo mají jeho důvodné ovládací podezření, nebo rozpoznávací že některý schopnosti nebo z žáků sociální má chování NL u sebe, ( 130 postupují z. č. 40/2009 takto: Sb., trestní zákoník). 2 Tedy nikoli (1) jako Jedná celoplošnou se o důvodné nebo podezření namátkovou ze spáchání aktivitu trestného ze strany činu, školy, resp. ale provinění v rámci možného ohrožení v života, případě zdraví nezletilých žáka, popř. osob, v nebo rámci přestupku, možného poškození a proto řešení majetku, této které situace by mohlo být způsobeno spadá pod do vlivem kompetence návykové Policie látky. ČR odst. 8 z.č. (2) 379/2005 Bezodkladně Sb. o opatřeních vyrozumí k ochraně Policii ČR, před škodami zkonzultují působenými s ní další tabákovými postup a výrobky, alkoholem informují a jinými návykovými zákonného zástupce látkami nezletilého a o změně souvisejících žáka. zákonů (3) Žáka je nutné mít do příjezdu Policie ČR izolovaného od ostatních žáků, ale zásadně pod dohledem. U žáka v žádném případě neprovádějí osobní prohlídku nebo prohlídku jeho 24 věcí.

25 Primární prevence). Praha, Rada vlády pro protidrogovou politiku, MacBeath, J. and Mortimore, P. Improving School Effectiveness, Buckingham, Open University Press, 2001 Nešpor K.: Vaše děti a návykové látky. Praha, Portál 2001 Nešpor, K., Csémy, L.: Alkohol, drogy a vaše děti. Praha, Sportpropag (Fit in), Internetové odkazy: prevence&l=cz olu_a_jinych_drogach_espad_ tup_k_mladezi_a_drogam 25

26 CO DĚLAT, KDYŽ INTERVENCE PEDAGOGA Rizikové chování ve školním prostředí rámcový koncept Příloha č. 2 Příloha č. 2 Rizikové chování v dopravě Rizikové chování v dopravě můžeme obecně charakterizovat jako takové jednání, které vede v rámci dopravního kontextu k dopravním kolizím a následně k úrazům nebo úmrtím. Dělíme ho zejména podle cílové skupiny, o které pojednáváme. Základní dělení představují motorizovaní a nemotorizovaní účastníci dopravy: a) chodec, b) cyklista, c) cyklista v městském prostředí, d) cestující hromadnou dopravou, e) spolujezdec v motorizovaném vozidle, f) řidič mopedu nebo motocyklu s objemem do 50 cm 3. Druhým kritériem pro dělení je věk cílové skupiny. Typ rizikového chování Z pohledu prevence ve školách je nejvýznamnější dopravní výchova, která začíná na prvním stupni základních škol (navazuje na předškolní dopravní výchovu) a trvá až do prvního ročníku středních škol. Dělení podle věku: 1. stupeň základní školy chodec, cyklista a cestující hromadnou dopravou, 2. stupeň základní školy cyklista v městském provozu, střední škola cyklista v městském provozu, řidič mopedu a motocyklu do 50 cm 3, spolujezdec. Dělení podle typu rizikového chování: 1. rizikové chování způsobené vlivem návykových látek (alkohol a jiné drogy), 2. rizikové chování způsobené neznalostí dopravních předpisů, 3. rizikové chování způsobené osobnostními faktory (agresivní jednání, vyhledávání vzrušujících zážitků, depresivita, přeceňování vlastních schopností). 26

27 V dopravě se v rámci preventivních aktivit zaměřujeme na cílovou skupinu řidičů a dalších účastníků dopravního systému, kteří (i) se nechovají rizikově (primární prevence) a u nichž se snažíme vzniku rizikového chování zabránit, nebo ho alespoň co nejvíc oddálit, (ii) na skupinu řidičů a dalších účastníků dopravního systému, kteří se chovají rizikově a jejichž chování se snažíme změnit, resp. mu zamezit (sekundární prevence), (iii) na skupinu řidičů a dalších účastníků dopravního systému, kteří se chovali rizikově (a už se nechovají) a jejichž současné chování se snažíme podpořit, anebo na skupinu řidičů a dalších účastníků dopravního systému, kteří se chovají rizikově, svoje chování nehodlají změnit a jejichž chování se snažíme modifikovat tak, aby směrovalo k snižování následných rizik (terciální prevence). Příkladem jednotlivých opatření může být: Východiska (i) dopravní výchova na školách, výcvik a výchova v autoškolách aj., (ii) informačně-edukativní kampaně, mediální kampaně, (iii) rehabilitační programy pro řidiče. Rizikové chování v dopravě je: - chování v rozporu s oficiálními a neoficiálními pravidly, - agresivní chování, - neočekávané (nebo nezvyklé) chování. V rámci preventivních aktivit v dopravě předcházíme: - nehodám (selhání dopravního systému), - úrazům, - ztrátám na životech, - psychickým traumatům, - materiálním škodám, - negativním ekonomickým dopadům (např. jako důsledku dopravního kolapsu), - ničení životního prostředí. Rizikové faktory Doména Protektivní faktory 27

28 Nedostatek kladných vzorů v rodině Nedostatečné vzdělání (dopravní výchova) a praktické dovednosti (např. nácvik na dopravním hřišti) Osobnostní faktory připravenost k agresivnímu jednání, vyhledávání vzrušení, úzkostnost, depresivita, nízká sebekontrola, nedostatečná anticipace rizika, problematický vztah k autoritě Nevhodná úprava komunikací a prostředí pro nácvik vhodného dopravního chování (cesta do školy, přechody, dopravní hřiště) rodina Posílení monitoringu rodiny, osvěta rodičů škola Akademické kompetence, školní iniciativa (zapojení do vzdělávacích akcí), systematická výchova od školky až po získání řidičského oprávnění osobnost Screening (např. Preventure, Unplagged), selektivní primární prevence komunita Spolupráce s komunitou, poskytování odborných (pedagogických) informací/ požadavků dopravním úřadům/ policii Zastřešující organizací pro bezpečnost silničního provozu je BESIP, působící při Ministerstvu dopravy ČR. Na komunální úrovni se jedná o tyto partnery: Síť partnerů, spolupráce v komunitě, kraji (definování, s kým je možno spolupracovat, na koho se obrátit a kdy, odkazy na kvalitní web info i zahraniční apod.) a) městská policie (zejména v oblasti dozoru a asistence v dopravním provozu v místech s vysokým výskytem dětí např. projekt Bezpečná cesta do školy), b) dopravní policie (zejména v oblasti vzdělávání a nácviku praktických dovedností), c) BESIP metodologická podpora a informace, d) Centrum dopravního výzkumu odborné informace a publikace v oblasti dopravní výchovy, e) Centrum adiktologie PK VFN a 1. LF UK Praha školení a poskytnutí metodik pro selektivní primární prevenci (Preventure, Unplugged). Webové stránky: a) b) c) d) 28

29 Legislativní rámec, dokumenty (krajské plány, strategie, web. odkazy) a) Národní strategie bezpečnosti silničního provozu b) Zákon o provozu na pozemních komunikacích a předpisy prováděcí a související s komentářem c) Implementace dopravní výchovy do školního vzdělávacího programu Typ prevence specifická prevence nespecifická b) specifická prevence prevence (všeobecná, indikovaná, selektivní), (kdy, pro koho, za jakých okolností). Nespec. prevence může u urč. RCH mít význam, zvláště v dětství. a) nespecifická prevence Obecně můžeme říct, že v oblasti RCH v dopravním kontextu má nespecifická prevence poměrně zásadní význam. Jedná se zejména o volnočasové aktivity, které nenásilnou formou přispívají k formování vhodných dopravních postojů a návyků. Příkladem může být hra na autobus (děti jezdí po hřišti na kole, mají zastávky atd. a pohybují se, jako by byly autobus). Vhodným prostředím může být prostředí školní družiny. Smyslem je obecně podpořit vhodné návyky a postoje. (i) všeobecná jedná se o dopravní výchovu (jak teoretická část, tak praktický nácvik). Za velice vhodné považujeme zařazení dopravní výchovy od 1. ročníku ZŠ, a to minimálně v rozsahu 2 půl den za 1 školní pololetí. Nedílnou součástí by měl být nácvik praktických dovedností. (ii) indikovaná a selektivní jedná se zejména o oblast rizikových faktorů majících původ v osobnosti dítěte. Vhodné je použít některý ze screeningových nástrojů (např. Preventure, Unplagged) pro indikaci a další práci s rizikovou skupinou. Dalším způsobem pro indikaci cílové skupiny může být pozorování nebo orientační test v rámci dopravní výchovy. V rámci indikované nebo selektivní primární prevence se zaměřujeme na individuální práci dle rizikových faktorů osobnosti dítěte. 29

30 Doporučené postupy a metody z hlediska pedagoga (zjištění soc. klimatu ve třídě, sociometrie, interaktivní programy, rozvoj sociálních kompetencí popis, včasná intervence, besedy aj. Efektivní postupy by měly být evaluovány, založeny na vědecky ověřených datech.) Nevhodné postupy (multimediální akce a kampaně, sportovní akce jsou užitečné a podpůrné, ale nezařazují se do specifických programů, zastrašování aj.) Kdy, koho a v jakém případě vyrozumět škála rizik ve vztahu k typům prevence, (rodiče, PPP, OSPOD). Vymezení, kdy už nejde o prevenci, ale represivní opatření přestupek, trestný čin (informace Policie ČR/OSPOD). Vhodné postupy: I) Dopravní výchova a) dopravní besedy v prostředí školní třídy může vést dopravní policista, dopravní psycholog, vyškolený pedagog, b) použití multimediálních pomůcek ilustrace prostřednictvím audiozáznamu, PC her, přehrávání scének, různých ilustrovaných materiálů (např. pro výuku dopravního značení více informací v odkazech na literaturu), c) praktický nácvik na dopravním hřišti, d) exkurze (pracoviště dopravní policie, dopravní podnik aj.). II) Práce s rodinou Formou poskytování informací na rodičovských schůzkách, případně individuální konzultace s rodiči. Za vhodné považujeme poskytnutí informačního materiálu rodičům (více viz odkazy na literaturu) podle způsobu dopravy jejich dítěte do školy. III) Práce s osobností dítěte Za vhodné považujeme indikaci prostřednictvím pozorování při dopravní výuce (případně na dopravním hřišti), nebo dle rizikových faktorů (uvedených výše) zjištěných při screeningu rizikového chování obecně. Ve výjimečných případech může jít také o informace od policie (přestupky nebo trestné činy). Za nevhodné postupy pro děti na ZŠ považujeme multimediální masové akce založené na prezentaci negativních dopadů (formou zastrašování) rizikového chování v dopravě (např. akce The Action). V oblasti RCH v kontextu dopravy téměř výlučně komunikujeme s rodiči dítěte a domlouváme případné akce orientované na zvýšení kompetencí dítěte v dopravním systému (ideálně dle informací od rodičů, v jakých dopravních situacích se jejich dítě pohybuje). Výjimečně kontaktujeme policii, a to zejména v případě, kdy jsme svědky aktivit dětí, které mohou vést k dopravním nehodám. 30