Přehled zpráv

Transkript

1 Přehled zpráv MÚ Česká Lípa 5plus2 Ani jeden neměl přežít plus2 str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa TOMÁŠ LÁNSKÝ Lidé se zdravotním postižením pracují rádi, ale často marodí plus2 str. 18 MÚ Česká Lípa EVA VLASTNÍKOVÁ Českolipský deník Velké ovace při příjezdu tanků Lípa nezažila Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa MICHAEL POLÁK Hokejoví fanoušci berou O2 arenu útokem Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa (ava) Řidičkám na Českolipsku se dařilo. Bouraly hned tři Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa (ava) Tanky přijely na náměstí v Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa MICHAEL POLÁK Krajská knihovna digitalizuje staré tisky, připojit se má i muzeum v Lípě Českolipský deník str. 3 Českolipsko MÚ Česká Lípa (mip) Před 130 lety se poprvé otevřela rozhledna na Špičáku Českolipský deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa (mip) Tipy Deníku na tento týden Českolipský deník str. 6 Kultura/servis MÚ Česká Lípa ČRo Sever Tři výklenkové kapličky nechá v létě opravit českolipská radnice ČRo Sever str. 2 16:00 Události v regionu MÚ Česká Lípa Českolipská nemocnice rozšířila svoje služby o takzvané centrum zdraví ČRo Sever str. 1 18:00 Události v regionu MÚ Česká Lípa Hitrádio FM Cesta z vlakového nádraží v České Lípě do Dubice bude kratší Hitrádio FM str. 2 17:00 Zprávy Ústecko MÚ Česká Lípa NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 1

2 Cesta z vlakového nádraží v České Lípě do Dubice bude kratší Hitrádio FM str. 2 17:00 Zprávy Liberecko MÚ Česká Lípa Liberecký deník Bomby padaly i po kapitulaci Liberecký deník str. 3 Liberecko MÚ Česká Lípa JANA PAVLÍČKOVÁ U Zákup vzniká sociální farma. Pomůže lidem bez práce a domova Liberecký deník str. 2 Liberecko MÚ Česká Lípa ADÉLA VACHTOVÁ Mladá fronta DNES Himmlerův pochod smrti šel i Českolipskem Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa Tomáš Lánský Každý rok deset milionů. Kraj podpoří cyklistiku Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Liberecký MÚ Česká Lípa (ČTK) Přerovský a hranický deník Přerov má novou zastupitelku Přerovský a hranický deník str. 3 Přerovsko a Hranicko MÚ Česká Lípa (pu) Rakovnický deník Rakovník otevřel své brány Rakovnický deník str. 3 Rakovnicko MÚ Česká Lípa JANA ELZNICOVÁ Rakovník: Vysoká brána Rakovnický deník str. 8 Z regionu MÚ Česká Lípa Ústecký deník Známá sklářská výtvarnice vystavuje v Praze Ústecký deník str. 10 Zajímavosti MÚ Česká Lípa NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 2

3 MÚ Česká Lípa 5plus2 Ani jeden neměl přežít plus2 str. 1 Titulní strana TOMÁŠ LÁNSKÝ MÚ Česká Lípa Zmapovali jsme nejhorší pochod smrti na Českolipsku, který tu za války prošel ZÁBLESK HISTORIE ČESKOLIPSKO / Druhá světová válka se chýlí ke konci. Armády spojenců osvobozují jedno evropské město za druhým. V poslední agonii vydává v předtuše brzkého konce šéf SS Heinrich Himmler nemilosrdný rozkaz: Do rukou nepřítele nesmí padnout jediný živý vězeň! Z koncentračního tábora Schwarzheide poblíž Drážďan se 18. dubna vydává na pochod šest set vězňů směrem k Terezínu. Tam ale nikdy nedojde. Konec války je zastihne na Českolipsku. Téměř sto vězňů se ho nedožije. Pochod ze Schwarzheide byl jeden z nejhorších. Po několik dnů byli za neustálého bití hnáni jako dobytek, jedli jen pampelišky. Někdy neměli ani vodu, během pochodu byli bez ní i dva dny v kuse, upozorňuje novoborský badatel Josef Doškář. Mezi vězni byli zastoupeni Češi, Rakušané, Ukrajinci, Francouzi, Němci, Holanďané a Poláci. 24. dubna se pochod zastavil ve sklárně v Horní Chřibské, kde 14 vězňů zemřelo. Není divu. Podmínky zde byly strašlivé. Vězni byli hnáni krajinou v nedostatečném ošacení a obutí, mnohdy bosí, kdo nestačil tempu pochodu, byl na místě zastřelen, hozen na vůz, který vezl ostatní mrtvé či bezvládné. Vozy často táhli samotní vězni. Dostávali polévku ze shnilých brambor, kopřiv. Mrtvé pohřbívali zase vězni, jsou známy případy, kdy ti co pohřbívali, byli zastřeleni a vhozeni do stejné jámy, dosvědčuje Milena Městecká, účastnice pietního pochodu, který v dubnu uctil padlé na trase Schwarzheide - Terezín. Pochod pak pokračoval do Varnsdorfu, kde po sobě nechal dalších 14 mrtvých lidí. Byl začátek května a esesáci rozdělili vězně na dvě skupiny - židovskou a nežidovskou. Ta nežidovská čítala 167 vězňů a dozorci je hnali až do Skalice u České Lípy, kde je zavřeli v brusírně K. Zeislera. POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 3 Ani jeden vězeň neměl přežít DOKONČENÍ ZE STRANY 1 Čekala by je smrt hladem, ale za zdmi továrny již jsou slyšet výstřely partyzánů. Toto si zapsal francouzský vězeň René Dupau: SS si sundali výložky s hlavou smrti a někteří dozorci už nemají ani hodnosti a označení. Někteří se oblékli dokonce do civilu. Pár hodin poté jsou vězni svobodní. Horší osud čeká na židovskou skupinu, kterou mezitím esesáci naloží do dobytčáků a po kolejích vezou do České Lípy. Pršelo. Dva dny tu leželi v deseticentimetrové vodě. 17 z nich cestu nepřežilo, dodává Josef Doškář. Židovští vězni měli tu smůlu, že konec války byl již na dohled, a tak se nacisté s nikým nepárali. V každém rohu vagonu bylo sedátko pro esesmana se samopalem. Pršelo, takže hodně kluků, kteří nevydrželi stát a lehli si na mokrou, výkaly potřísněnou podlahu, to nepřežilo. Mnoho z nich jsme v České Lípě vyhodili z vlaku, poněvadž jsme na nich nechtěli stát, popsal dramatické okolnosti serveru Paměť národa Luděk Eliáš, jeden z vězňů a účastník pochodu smrti. Při příjezdu do České Lípy sedmnáct mrtvých vysvlékli do naha. Někteří ještě žili, což potvrdil vězeň K. Karlovský. Poté je odvezli do lesa u Sosnové, kde je zahrabali do mělké jámy, tvrdí Josef Doškář. Zbytek vězňů pak dojel do Litoměřic, odkud šli pěšky do Terezína. Vstříc jim vyšel Červený kříž, který se o ně postaral. Psal se 7. květen a stráže pochodu se v jednom okamžiku rozutekly. Pochod smrti skončil. Podle údajů bývalého židovského vězně profesora Pavla Olivy, člena Českého svazu bojovníků za svobodu, zemřelo z přibližně 600 vězňů nejméně 97. Mrtví pohřbení v Sosnové byli 10. října 1945 přeneseni na Nový židovský hřbitov v České Lípě. Po jeho zrušení hroby zanikly. Nový památník dostali mrtví vězni až v roce 2004, kdy nechala českolipská radnice postavit nový památník v místě židovského hřbitova u Základní školy Špičák. Úděsný pochod smrti Schwarzheide si v současné době připomíná veřejnost pietními pochody, jež vedou přesně v této trase. Akci pořádají antifašisté z Drážďan, každoročně se k pochodu přidávají na našem území i Češi. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 3

4 Pravidelně jej chodí badatel Josef Doškář, letos poprvé jej šla i Milena Městecká z Mladé Boleslavi, která pravidelně chodí pochod Lidických žen Ravensbrück - Nový Bor. Za českou stranu jsme se letos přidali poprvé, bylo nás šest, německých účastníků asi patnáct. Měla jsem velmi dobrý pocit ze vzájemného setkání české a německé strany a ze všech účastníků, kteří chtěli uctít a připomenout památku všech obětí pochodu smrti, komentovala Milena Městecká. 300 Tolik kilometrů měřil pochod smrti Schwarzheide. Foto popis Oběti pochodu smrti Schwarzheide připomíná památník na místě židovského hřbitova u Základní školy Špičák v České Lípě. Na malém snímku z května 1945 čekají osvobození vězni na nádraží ve Skalici. Foto autor KOLÁŽ / 5PLUS2 Foto popis Fotografie z pochodu smrti neexistují. Dochovaly se však kresby mladého vězně Alfreda Kantora, které tajně pořizoval a po válce vydal knižně. Foto autor REPRO / MAFRA Lidé se zdravotním postižením pracují rádi, ale často marodí plus2 str. 18 EVA VLASTNÍKOVÁ MÚ Česká Lípa Zaměstnávání lidí s handicapem stát podporuje. Bez finanční injekce by nemohly vznikat chráněné dílny, ani speciální pracovní místa. LIBERECKÝ KRAJ / Vytvořit ve firmě chráněné místo, tedy pracovní místo, které je upravené pro člověka se zdravotním handicapem, není nic složitého. Zdravotně postižený potřebuje specifické podmínky, potom obvykle dokáže zastat hodně užitečné práce a je vůči firmě loajální. V celém Libereckém kraji je bez práce 2706 osob zdravotně postižených (OZP). Na výběr mají 400 volných pracovních míst, u kterých zaměstnavatelé deklarují, že na nich mohou pracovat lidé s handicapem. Na jedno volné pracovní místo připadá 6,7 uchazečů, což je méně, než je celorepublikový průměr. V rámci ČR připadá na 1 pracovní místo pro OZP 8,9 uchazečů. Zdravotně postiženým věnují pracovníci úřadů práce zvláštní péči. Aby byli zaměstnavatelé motivovaní a přijímali i pracovníky s handicapem, existuje řada pobídek, které oběma stranám pomohou. Jasným příkladem jsou vozíčkáři, kteří potřebují bezbariérový přístup, upravené stoly nebo pomůcky. Lidé se zrakovým postižením pak musí mít dobré osvětlení, s neslyšícími se domlouvají jejich kolegové znakovou řečí a místo zvukových signálů využívají světelné. Na to, aby mohl zaměstnavatel upravit pracovní místo pro konkrétního pracovníka, dostává od úřadu práce finanční příspěvek ve výši Kč, anebo Kč v případě, že zaměstnává pracovníka ve třetím - nejtěžším stupni invalidity. Firmy, v nichž pracuje více než polovina tělesně postižených, mohou od státu dostat také příspěvek na mzdu svých zaměstnanců. Může to být 5000 až 8000 korun podle stupně postižení zaměstnanců a podle skutečných nákladů. Bez pobídek by bylo zaměstnávání postižených nereálné, míní předsedkyně družstva Artep Jablonec nad Nisou Miluše Korešová, která pracuje se zdravotně handicapovanými lidmi, v tomto případě ženami, už přes dvacet let. Vyrábíme pracovní pomůcky, jsme tedy oděvní výroba, kde jako šičky nebo střihačky pracují ženy. Dílny jsou přizpůsobené potřebám našich zaměstnankyň a pracovní doba je kratší, popisuje Korešová. Podle ní tržní podmínky, které by je nutily k vysokým výkonům, u nich neplatí. Nelze například očekávat stejnou produktivitu práce jako v běžné dílně. Ženy jen potřebují častější přestávky, jako vedoucí výroby musí počítat také s vyšší nemocností. Chtěli jsme jim zařídit nějaké benefity, ale dokud jsme jim dávali poukázky na masáže, příliš je nevyužívaly. Teď máme masáže přímo na pracovišti, říká. Chod firmy, která zaměstnává více než polovinu zdravotně handicapovaných, se tomu musel přizpůsobit. Vedení firmy počítá s vyšší nemocností, s lázeňskými pobyty, častějšími návštěvami lékaře a hlavním benefitem je kratší pracovní doba těch, kteří ji potřebují. Od roku 2015 mohou zaměstnavatelé dostávat příspěvek i na osoby zdravotně znevýhodněné, tedy ty, kteří sice nepobírají invalidní důchod, přesto mají určité zdravotní potíže, které jim brání v plném uplatnění na trhu práce. Jenže právě tito lidé často před zaměstnavatelem raději zatají, že nějaké potíže mají. Nejsou invalidé, ale mají zdravotní problémy NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 4

5 Jejich pracovní výkon je trochu nižší, což běžní zaměstnavatelé neradi vidí. Ale pracovat v chráněné dílně je pro lidi s menšími zdravotními problémy nevýhodné, protože nepobírají invalidní důchod a výdělky v chráněných dílnách nejsou příliš vysoké, míní Korešová. Uvažuje, že možná právě kvůli nižším výdělkům tvoří pracovní kolektiv, v němž je patnáct zdravotně postižených, pouze ženy. Pracují u nás šičky a střihačky, servis strojů zajišťujeme externě od dodavatele a v administrativě jsou také ženy, vypočítává. Nyní by se situace lidí zdravotně znevýhodněných mohla zlepšit díky legislativě. Od roku 2015 si může zaměstnavatel takového pracovníka započítat do plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním pojištěním. Firmy mohou odebírat výrobky nebo služby od dodavatelů, kteří zaměstnávají více než polovinu handicapovaných. Plnění povinného podílu od letoška podléhá větší administrativě. Zkušenosti zdravotně postižených se sháněním práce jsou často velmi nepříjemné. Jan Váňa z České Lípy byl uznaný invalidním v roce Firma, kde tehdy pracoval, mu odmítla přizpůsobit pracovní dobu podle jeho zdravotního omezení. Nemůžu pracovat v noci, tak jsem chtěl mít jenom denní směny. Sdělili mi, že je to pro ně papírová přítěž, tudíž to nelze. Tak jsem dal výpověď, říká Váňa. V současné době pracuje jako obchodní referent v chráněné dílně. Žádné benefity jako masáže nemáme. Dokonce ani zkrácenou pracovní dobu. Pracujeme ve tvrdých podmínkách, bez úlev, plníme všechny úkoly, které nám zadá nadřízený, popsal své zkušenosti Váňa. Pro zdravotně postižené, kteří nemohou pracovat na směnný provoz, je hodně těžké sehnat práci. Zaměstnávání lidí s handicapem Osoba zdravotně znevýhodněná Může pracovat, nepobírá invalidní důchod, ale zároveň potřebuje vhodně upravit pracovní prostředí, pracovní dobu a další podmínky s ohledem na její dlouhodobě, minimálně jeden rok trvající, nepříznivý zdravotní stav. Osoba zdravotně postižená Pobírá invalidní důchod v prvním, druhém nebo třetím stupni. Do této kategorie nově patří i lidé zdravotně znevýhodnění. Zdravotně postižení mohou stejně jako ostatní pracovat i v zahraničí v zemích Evropské unie. Více informace je na webu Posuzování zdravotního stavu, případně stupně invalidity, patří do kompetence České správy sociálního zabezpečení. Foto popis V dílně Artepu pracují ženy. Patnáct z nich je zdravotně postižených. Firma se snaží vyjít jim z hlediska podmínek vstříc. Foto autor FOTO / ARCHIV ARTEP Českolipský deník Velké ovace při příjezdu tanků Lípa nezažila Českolipský deník str. 3 Českolipsko MICHAEL POLÁK MÚ Česká Lípa ROZHOVOR S LADISLAVEM SMEJKALEM, ČESTNÝM OBČANEM ČESKÉ LÍPY A HISTORIKEM VLASTIVĚDNÉHO MUZEA A GALERIE V ČESKÉ LÍPĚ Česká Lípa Mohlo by se podle úspěchu mnoha přednášek a historicky zaměřených akcí v České Lípě i jiných místech Českolipska zdát, že obyvatele v regionu s přetrženými tradicemi a odsunutou historií přeci jen zajímá minulost zdejšího kraje. Českolipsko má ale docela jistě jedno specifikum. Není to jen zájem lidí o historii nebo přitažlivost válečného tématu, které z podobných akcí udělaly úspěšná setkání, ale také schopnosti a jakási aura aktéra. V případě Českolipska především historika a čestného občana České Lípy Ladislava Smejkala. U příležitosti výročí, které si v těchto dnech připomínáme, vedl celou řadu poznávacích vycházek, některé i několik dní po sobě, přednášel ve velkých městech i v malých obcích, ve velkých kulturních sálech i menších místnostech, ale pokaždé do posledního místa zaplněných. V novém komunitním centru ve Sloupu v Čechách museli před přednáškou pana Smejkala přidávat celé řady židlí a ani ty nestačily a v okolí centra tou dobou bylo nemožné zaparkovat. Starostové také dokonce jezdili na jeho přednášky se žádostmi, aby přijel i do jejich obce. A i tam pak bylo zcela vyprodáno. Následující rozhovor o konci války na Českolipsku je tak vlastně rozhovorem s jedním z nejžádanějších Českolipanů posledních dnů a týdnů a historikem, který plní místní sály, jak se jen tak nevidí. * Hodně lidí, včetně mě, si možná nedovede představit, jak vlastně vypadala Česká Lípa před koncem války. Kolik tu žilo lidí? NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 5

6 Na konci války, v období od ledna 1945, žilo v České Lípě zhruba dvanáct tisíc stálých obyvatel z původního počtu okolo čtrnácti tisíc. Rozdíl představují lidé, kteří bojovali na frontě nebo z jiných důvodů byli mimo město. Pak tady byli nucení dělníci a zajatci, ti tvořili část velkou až do dvou tisíc lidí a od ledna 1945 tu začali být uprchlíci. Zhruba po 20. lednu se objevili první uprchlíci z východního Pruska, další pak přicházeli ze Slezska. Některé skupiny tu setrvaly, některé pokračovaly dál, ale celkově tu uprchlíků bylo až do čtyř tisíc. V součtu se zbytkem obyvatelstva jsme tak téměř na dvaceti tisících obyvatel. * Jak se vlastně město, většina jehož obyvatel byli Němci, stavělo k válce nebo ke konci války? To je poměrně složitá otázka. Máme k tomu informace i z řad českolipských Němců, ale zejména od těch, kteří v té době byli ještě dětmi, bylo jim deset patnáct roků. S jejich rodiči už jsem téměř neměl možnost mluvit, výjimečně v 70. letech minulého století, kdy ale všechno bylo značně opatrné, každý se bál něco říci, aby se náhodou neobjevil ani stín podezření, že smýšlí fašisticky. Situace mezi lidmi v České Lípě byla ovlivněná tím, že hitlerismus tady velmi silně zakořenil. Stejně jako představa, že Hitler ví, co dělá a že si poradí. I když zdejší lidé viděli, že se všechno hroutí, tak si pořád uchovávali představu, že on to nějak zařídí. Když sem přišli uprchlíci z východního Pruska, tak kromě toho, že byli vyčerpaní a někteří umírali, byli konsternováni tak, že se ptali: Tady v Lípě ještě hajlujete? My už jsme z toho vyléčeni. Toto a další zprávy od uprchlíků zvyšovaly depresi, která vedla u některých místních rodin i k tomu, že se tady objevily i sebevraždy. Nebyl to masový jev, ale byly tady. V Lípě také byla část lidí, kteří si uvědomovali rozsah tragédie a to, že Hitler je zločinec. Byli to zejména lidé z okruhu bývalých sociálních demokratů. Jejich zdejší skupina nebyla úplně malá, to je dnes jasné, a i když se museli se svým smýšlením trochu skrývat, tak ho přece jenom občas dávali najevo. Někteří totiž, a nebylo jich málo, prošli krátkodobým vězením. Tito lidé se třeba v tom posledním období války snažili i pomáhat. Pak tu byla řada lidí, kteří byli křesťansko demokratického smýšlení, ti byli shromáždění kolem kláštera. Klášter významně pomáhal. Vždyť proč by posílali lidické ženy, které dorazily do Nového Boru, do českolipského kláštera? Protože klášter byl neutrálním místem, kde se postarali o každého, pokud na to měli sílu. Pak tu byli také lidé, kteří byli smíšeného původu, napůl Češi, napůl Němci. Ti se v celé řadě případů probouzeli ke svému češství. Mnohdy opožděně, ale mělo to cenu. Byli samozřejmě i naprostí fanatici, o nich se sice více mluví, ale ve skutečnosti jich bylo málo. Protože oni si velmi rychle uvědomovali, jak jsou izolovaní. Ti ostatní, i ti, co byli předtím přesvědčení, tak ke konci války dělali, že je neslyší. * Jak vypadaly první chvíle osvobození v České Lípě? Příchod byl velmi nenápadný. Na náměstí přijelo pět tanků, které navázaly kontakt s lidmi z okruhu lidí kolem pánů Uhlíře a Jedličky. Byli tady ale i připravení lidé, kteří neměli zbraně a chtěli Lípu obsadit vojensky, to byla odbojová skupina kolem Ronalda Münzbergera, německého komunisty, Oldřicha Hofmana a několika dalších lidí, kteří pracovali v železničních dílnách a 8. května byli shromážděni v jatkách a tam se rozhodovali, co udělat. Chtěli převzít radnici, chtěli udělat něco podobného jako partyzánská skupina Waltro, že by přinutili radnici, aby vydala pokyn vyvěsit bílé prapory s tím, že válka skončila. Jenže to za ně to udělala právě skupina Čechů, kteří předtím, na rozdíl od lidí shromážděných na jatkách, v žádném odboji nebyli. Takže vítězství přišlo do rukou těch, kteří nebyli připraveni, ale nakonec to zvládli. A ti, co byli připraveni, tak nakonec převzetí nerealizovali. Ale žádná velká třenice nebo problémy z toho nebyly, protože Ronald Münzberger si byl vědom toho, že jako Němec nemůže město převzít na delší dobu, než několik hodin. K převzetí města německými antifašisty došlo například ve Cvikově i v dalších obcích, ale někde byli tito němečtí aktivisté dokonce přizváni ke spolupráci ještě po celou řadu dalších týdnů a celkem se ta spolupráce osvědčila. * Zažila vlastně Česká Lípa velké ovace, oslavy při příjezdu tanků tak, jak to známe z fotografií z Prahy? Ne, velké ovace to nebyly, protože to bylo vlastně jen setkání s malou skupinou lidí. Ze svědectví jednoho z mužů z této skupiny víme, že na čele prvního tanku měl sedět člověk, který hovořil česky. Pravděpodobně někdo, koho sebrali cestou, aby jim ukázal cestu. Devátého května kolem 15. hodiny pak přijížděli další vojáci, ti se ale ve městě příliš nezdržovali, shromáždili se u Zahrádek a pak pokračovali směrem na Mladou Boleslav. Ještě 9. května přijala i malá skupina Poláků, ti tady zůstali, ubytovali se v hospodě U lukostřelce. O nich máme informace, že to byli lidé dost nevázaní. Jeden pán z družebního města Mittweida, se kterým jsem hovořil, byl původem Českolipan a mluvil i obstojně česky, tak také říkal, že mu v té době bylo 16 roků a že ví, že večer 9. května se několika ruským vojákům podařilo navázat kontakt s ukrajinskými děvčaty, která byla držena v pracovním táboře závodu Nářadí, a ty jim řekly, že na Vodním hradu má jeden pán sklad vína. Takže vojáci sklad otevřeli a dost se pilo a pak prý někteří vojáci chodili po ulicích a stříleli do oken. Takže tento druh euforie tady poté nastal, ale byla to euforie trochu divoká a chaotická. * Přinesl konec války na Českolipsku i nějaké příběhy individuálního hrdinství? NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 6

7 Na Českolipsku to byli především lidé ze skupiny Waltro. Ti skutečně udělali celou řadu činů. Objevily se i námitky, v případě skupiny Waltro, že to žádní partyzáni nebyli, že pouze kradli a loupili, ale to jak si myslím není pravda. Protože tady šlo opravdu o lidi, kteří vedli boj velmi záměrně a vedli ho jako skutečnou válku v zázemí. I samotný Walter Hoffmann byl člověk velmi statečný, ovšem trochu nepochopitelně pak vstoupil do služeb NKVD. To je opět potřeba vidět v určitém kontextu: oni po něm chtěli, aby ukazoval na bývalé nacisty. Ano, ukazoval, ale zřejmě v okolí Cvikova ukázal i na bývalé Ukrajince z ukrajinské legie z roku 1920, kteří tu zůstali a oženili s Němkami. Někteří pak byli dokonce zatčeni a odvezeni do gulagu, tak jako se to dělo u lidí, kteří byli sumárně označeni za bělogvardějce. U mnoha postav a osobností jsou dnes jejich zásluhy relativizovány. Jednak fakticky, třeba tím, že vstoupili do služeb, které už nebyly tak správné, anebo jsou relativizovány tím, že je nedostatek dokumentů a pohledy na tyto lidi se obracejí. * Proběhly na Českolipsku v poválečných dnech i jiné excesy, jako bylo zastřelení několika Němců 2. června v Novém Boru, nebo jde o lokálně ojedinělou událost? V Boru byl největší, jinak tu byly jednotlivé případy, které měly povahu buďto individuálního kriminálního činu nebo střetnutí, ve kterém se německý obyvatel bránil nějakému nebo domnělému násilí. V pozdějším období se tu objevily případy Němců, kteří byli vyhnáni v první vlně a vraceli se sem. Snažili se tu sebrat něco ze svého původního majetku. A z toho docházelo i k ozbrojeným střetům Českolipsko se víceméně, až na ten borský incident, vyhnulo nějakým výrazným excesům. V Mimoni bylo 31. května asi třicet až čtyřicet mužů vyhnáno na náměstí a tam byli biti a týráni, přičemž dva starší to nepřežili. K pokusům o jakési trestání tu docházelo, ale nikde to nevedlo k takovým výrazným zásahům jako byl ten borský. *** Vítězství přišlo do rukou těch, kteří nebyli připraveni, ale nakonec to zvládli. A ti, co byli připraveni, tak nakonec převzetí nerealizovali. Foto popis Hokejoví fanoušci berou O2 arenu útokem Českolipský deník str. 1 Titulní strana (ava) MÚ Česká Lípa Českolipsko Právě probíhající světový šampionát v ledním hokeji a národní tým na domácím ledě láká i fanoušky z Českolipska. Podpořit české hokejisty a zažít atmosféru natřískané O2 areny vpraze se už zítravy dácelá řada z nich. Kdo si včas sehnal lístky a nenechá si tak ujít možná neopakovatelný zážitek, je třeba Petr Kořínek z České Lípy. Doufám ve vítězství a věřím, že bude opět vyprodáno, říká mladý Českolipan. Sám přitom už stačil nasát hokejovou atmosféru během utkání, ve kterém Česko nastoupilo proti obávanému soupeři z Kanady. Na stadionu byla skvělá atmosféra už při prvním zápase, ovšem atmosféra Česko Kanada byla daleko lepší a naprosto úžasná, líčí. Pokračování na str. 2 Hokejový fanoušci berou... Dokončení ze str. 1 Petr Kořínek z České Lípy je fanouškem ledního hokeje coby bývalý aktivní hráč celý život. S nákupem lístků proto neváhal ani na vteřinu. Protože je dnes na invalidním vozíku, uvítal mimo jiné příznivou cenovou politiku pro handicapované a jejich doprovod. Český národ drží při sobě a je to znát Třeba lístek na finále jsem pořídil za tisícovku pro sebe i doprovod, dává za příklad. Zážitek je to neopakovatelný, protože v době mistrovství v hokeji, které se navíc hraje v domácím prostředí, drží celý národ při sobě a je to znát všude. Vlajky na autech, tisíce lidi v restauracích a přímo před O2 arénou ve fan zóně. Ti všichni fandí Českému vyberu, dodává zapáleně. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 7

8 Zástupce na tribuně plné řičících fanoušků bude mít i redakce Českolipského deníku, a to ve čtvrtfinále hokejového šampionátu,nakteré se, ikdyž soukromě, vydá redakční fotograf Vít Černý. Dostal jsem k narozeninám dva lístky na čtvrtfinále. Nejsem extra fanoušek, že bych měl na balkoně vlajku a v autě vozil šálu, ale když mi došlo že i já budu součástí toho blázince, měl jsem radost a těším se. Vezmu manželku, která se už těší taky na atmosféru, na Boba a Bobka, prozradil v redakci. Hokejové utkání Česka proti Německu začíná už zítra v Foto popis Ti šťastnější, kteří mají lístky do arény, fandili neúnavně celý zápas a bylo znát, že si to moc užívají, líčí hokejový fanda Petr Kořínek. Řidičkám na Českolipsku se dařilo. Bouraly hned tři Českolipský deník str. 1 Titulní strana (ava) MÚ Česká Lípa Českolipsko Několik dopravních nehod i požár zaměstnaly záchranné složky na Českolipsku během posledních dvou dnů. Nejvíce napilno měli záchranáři ve čtvrtek, už brzy zrána záchranka, hasiči i policisté vyjížděli k dopravní nehodě kamionu a osobního auta do Stružnice. Při nehodě se lehce zranila řidička osobního auta, které po nehodě skončilo v poli. Společně se záchranáři jsme poskytli první předlékařskou pomoc, při vyprošťování nebyla potřeba zvláštní technika, popsal Filip Drchota, řídicí důstojník hasičů pro Českolipsko. O pár hodin později hasiči likvidovali požár v Jablonném v Podještědí, kde vzplála střešní konstrukce bývalé fabriky na dřevo o velikosti 50 krát 20 metrů. Požár se hasičům podařilo brzy lokalizovat a uhasit. Zhruba ve stejnou dobu, okolo záchranáři spěchali také do Zákup, kde na obchvatu v Mimoňské ulici havarovala řidička osobního auta. Nabourala do svodidel, z nehody vyvázla pouze s lehčími zraněními. Na místě zasahovala profesionální jednotka hasičů z České Lípy a jejich dobrovolní kolegové ze Zákup. Na Českolipsku se bouralo také včera ráno, hasiči tentokrát asistovali u dopravní nehody na silnici na I/9 u benzinové stanice Shell v těsné blízkosti světelné křižovatky v České Lípě. Řidička osobního auta tam narazila do sloupu veřejného osvětlení. Foto popis ŘIDIČKA osobního auta Peugeot havarovala na obchvatu Zákup, z nehody vyvázla s lehčími zraněními. Foto autor Foto: Hasiči Zákupy Tanky přijely na náměstí v Českolipský deník str. 1 Titulní strana MICHAEL POLÁK MÚ Česká Lípa 70 let: Některé části Českolipska se dočkaly osvobození už 8. května, Česká Lípa až 9. května okolo půl dvanácté Česká Lípa Devátý květen Na den přesně před sedmdesáti lety se Česká Lípa, jejíž obyvatelé už díky bombardování a pochodům smrti tušili konec války nebo v úplně poslední fázi věděli o uzavřeném příměří, dočkala osvobození. Zatímco celá země si výročí konce druhé světové války připomíná 8. května, Česká Lípa se definitivního osvobození dočkala až o den později. Zřejmě pět tanků 7. gardového mechanizovaného sboru sovětské armády přijelo na náměstí v České Lípě 9. května zhruba v půl dvanácté dopoledne. Na čele prvního tanku měl sedět člověk, který hovořil česky. Pravděpodobně někdo, koho sebrali, aby jim ukázal cestu, říká českolipský historik Ladislav Smejkal. Kolem 15. hodiny pak přijížděli další vojáci, ti se ale ve městě příliš nezdržovali, shromáždili se u Zahrádek a pak pokračovali směrem na Mladou Boleslav, která byla osvobozena až 10. května. Osvobození České Lípy souvisí s ofenzivou Rudé armády v Lužici, nastartovanou v rámci Pražské operace. Hlavní úder na Prahu byl ale naplánovaný od Drážďan, zatímco přes Lužické hory šel útok podpůrný. Pro něj byl vybrán i sedmý gardový mechanizovaný sbor. Jeho strategickým cílem byla právě Česká Lípa coby křižovatka šesti železničních tratí. Osmého května večer se sbor dostal do Krompachu a zastavil svůj postup NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 8

9 ve složitém horském terénu. Následující den ráno kolem desáté hodiny sestoupil do Cvikova plného bílých praporů, který byl pod kontrolou partyzánské skupiny Waltro. Část vojska postupovala na Nový Bor a část přes Sloup na Českou Lípu, popisuje Ladislav Smejkal. Stanné právo pro celé Českolipsko První den míru zastihl Českou Lípu jako přeplněné město. Ve dvanáctitisícovém městě bylo na konci války dvacet tisíc lidí. Nacházeli se tu uprchlíci z Východního Pruska, Slezska a Saska. Na svobodu se dostali nucení dělníci a zajatci. Všichni toužili se dostat domů, připomíná českolipský historik. V dnešní Žižkově ulici v domě čp. 234, kde mělo předtím sídlo gestapo, se z českých starousedlíků zformoval národní výbor. Ten vyhlásil už 10. května pro celý okres Česká Lípa stanné právo. Lidé se nesměli zdržovat na ulicích od do 5 hodin ráno a museli pokračovat v zatemňování oken. Národní výbor také nařídil odevzdat veškeré zbraně, v České Lípě se odevzdávaly v sále Apollo mezi dnešní Jiráskovou ulicí a Újezdem. Národní výbor nařizoval i přísné domovní prohlídky. Válka už ale byla minulostí a mírový stav trvá 70 let. *** První den míru zastihl Českou Lípu jako přeplněné město. Ve dvanáctitisícovém městě bylo na konci války dvacet tisíc lidí. Foto popis PIETA VE STRÁŽI pod Ralskem. Výročí osvobození Československa si ve Stráži připomněli u pomníku válečného hrdiny Antonína Sochora u místní školy. Foto autor Foto: Deník/ Miloslava Kroužková Krajská knihovna digitalizuje staré tisky, připojit se má i muzeum v Lípě Českolipský deník str. 3 Českolipsko (mip) MÚ Česká Lípa Liberec Krajská vědecká knihovna v Liberci digitalizovala další cenné tisky a periodika ze svých archivů. Peníze na to získala z krajského projektu elektronizace veřejné správy, který přišel na téměř 119 milionů korun. Na digitalizaci v něm bylo deset milionů korun, peníze ale kromě krajské knihovny využijí i muzea v Turnově, Liberci a České Lípě, a také archivy v Liberci a Jablonci. Digitalizované tisky lze najít na stránkách kramerius.kvkli.cz. ČESKOLIPSKÁ VÝROČÍ Před 130 lety se poprvé otevřela rozhledna na Špičáku Českolipský deník str. 1 Titulní strana (mip) MÚ Česká Lípa Česká Lípa Českolipané sobě. Nejstarší rozhledna na Českolipsku, vyhlídková věž na 445 metrů vysokém kopci Špičák u České Lípy, vyrostla i díky obětavosti obyvatel města, kteří se na ni skládali. Dohromady bylo potřeba sehnat pět tisíc zlatých, sbírku i přípravu stavby řídil vlastivědný spolek Excursionsclub. Rozhledna na Špičáku byla slavnostně otevřena 10. května roku 1885, v neděli od té chvíle uplynulo přesně 130 let. Při slavnosti u příležitosti otevření zazněly hlasem spojených sborů také dva chorály. První Toto je den, který stvořil Pán. Jásejme a radujme se z něho! Hospodine, dej nám spásu, Hospodine, popřej zdaru! Text byl postaven na verších Žalmu 118, přednášeného při největších slavnostech, jako bylo otevření chrámu nebo posvěcení biskupa nebo i samotného papeže. Druhý se nazýval Kdo se nachází v tobě, ó ty krásný lese, šlo o oslavu vznešené přírody, popsal českolipský historik Ladislav Smejkal při výročí rozhledny v roce 2000 ve svém pravidelném seriálu Diář, který vycházel v Českolipském deníku. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 9

10 Slavnostní projevy před novou rozhlednou přednesli Antonín Amand Paudler, profesor českolipského augustiniánského gymnázia a významná postava Excursions clubu,a školní inspektor Lang. Postavení rozhledny coby Vyhlídky princezny Štěpánky, manželky korunního prince Rudolfa, navrhl Excursionsclub už v roce Hrabě Albert Kounic, majitel panství, vydal v roce 1884 stavební povolení a varnsdorfský architekt Gottlob Alber připravil projekt. Z pěti tisíc zlatých, které bylo potřeba pro stavbu rozhledny sehnat, tvořily největší část dary drobných lidí, kteří často přispívali po zlatce. Pokračování na str.2 Před 130 lety se poprvé otevřela... Dokončení ze str.1 Třináct set zlatých poskytla jako dar městská spořitelna a 1260 zlatek vynesla věcná loterie, 400 zlatých vynesly také dobročinné koncerty. Pomohly také finance z prodeje unikátní čtyřsetstránkové sbírky básní Spitzberg Album. Do ní přispěli literárně činní obyvatelé České Lípy a širokého okolí. I díky tomuto dílu, které soustředil a editoval profesor Paudler, máme dnes přehled o regionálních autorech té doby. V devadesátých letech byla k věži přistavěna provozovna s šenkem a rozhledna byla pravidelně opravována a udržována. Franz Hantschel, autor mnoha vlastivědných knih a článků, odhadoval, že v prvním desetiletí 20. století byla roční návštěvnost 6 až 7 tisíc osob, z nichž se průměrně lidí zapsalo do pamětní knihy. Během druhé světové války byla věž nepřístupná, protože zde sídlila hláska protiletecké obrany. Po válce už rozhledna pouze chátrala a byla ničena vandaly. Pokus o její obnovu se objevil po převratu v roce 1990, ale nakonec z něj sešlo. Od roku 1997 patří rozhledna firmě podnikatele Tomislava Procházky. Ten nechal stavbu opravit, ale kvůli umístění technologií pro pokrývání signálu je rozhledna nepřístupná. *** Rozhledna se otevře v červnu Výhled, který už patnáct let neocenil žádný turista, se letos naskytne Českolipanům a dalším zájemcům. Poprvé od roku 2000 se na jeden den rozhledna na Špičáku otevře. Na mimořádném zpřístupnění se dohodla radnice se současným majitelem. Rozhledna bude zpřístupněna v rámci městských slavností, a to konkrétně dne 28. června. Foto popis NOVÝ BOR Vydra a Boušková pobaví v divadle Tipy Deníku na tento týden Českolipský deník str. 6 Kultura/servis MÚ Česká Lípa pondělí 11. května od Městské divadlo Nový Bor Václav Vydra se představí v hlavní roli komických detektivních příběhů z Paříže pod názvem Zlatý pan ministr a tureckákáva. Hru má dnes na programu novoborské Městské divadlo. Dále hrají: Jana Boušková, Naďa Konvalinková, Matěj Hádek/Martin Davídek/Martin Kubačák. JABLONNÉ V PODJ. O Zdislavě pondělí 11. května od MěÚ Jablonné Společnost přátel historie města Jablonného v Podještědí zve své členy i ostatní zájemce na přednášku k 20. výročí svatořečení Zdislavy z Lemberka. O vývoji kultu sv. Zdislavy bude přenášet kastelánka zámku Lemberk Renata Černá. Přednáška se koná v zasedací místnosti radnice v Jablonném v Podještědí. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 10

11 ČESKÁ LÍPA Cestovatelská přednáška o Havaji pondělí 11. května od KD Crystal Česká Lípa Panoramatická diashow. Lenka a Václav Špillarovi spolu se svým synem poznali, že každý z hlavních šesti havajských ostrovů voní a dýchá jinak, že každý nabízí unikátní, bující přírodu a divočinu, ale také jedinečná setkání, přátelské obyvatele a neopakovatelnou atmosféru pověstného havajského klidu a pohody, vyjádřenou pozdravem Aloha. Co se dělo před sedmdesáti lety úterý 12. května od Městská knihovna Česká Lípa Rok 1945 na Českolipsku v poznámkách historika. Další z cyklu přednášek Ladislava Smejkala Stalo se před 70 lety... se koná v čítárně městské knihovny. Žabí noc 2015 pátek 15. května ve Obecní les, Dubice Zajímavý přírodovědný program o obojživelnících Libereckého kraje. V úvodní části se návštěvníci seznámí s ocasatými (čolci) i bezocasými (žáby) obojživelníky pomocí prezentace doplněné množstvím fotografií a živými exempláři. Následovat bude poslech a pokus o určování žab dle hlasového projevu. To vše pod vedením odborného lektora zoologa Zdeňka Vitáčka. Baterky, teplé oblečení a vhodnou obuv s sebou. DUBÁ Václav Zýval vystavuje 8. května 6. června Galerie Pošta Dubá Dubská Galerie Pošta zahajuje letošní sezonu výstavou fotografií známého dubského fotografa Václava Zývala nazvanou Zaostřeno na.... Potrvá do 6. června. Ve vystavené kolekci se Václav Zýval soustředil na krásu lidského těla, které na černobílých fotografiích aranžuje v působivých pozicích, nechává ženské ale i mužské akty vynikat ve hře světel a stínů. Ačkoliv často s velkým citem obrací svůj objektiv na přírodní krásy či na zajímavé stavby, přesto zásadní část jeho díla tvoří právě akty. S porozuměním dokáže zachytit přirozený půvab svých modelek, ale také vytvořit promyšlenou vysoce výtvarnou kompozici. Výstavu je možné navštívit vždy v sobotu a ve středu od 9 do 11 hodin a v pátek od 14 do 16 hodin. Jiný termín prohlídky si zájemci mohou domluvit na tel. č Foto popis ČRo Sever Tři výklenkové kapličky nechá v létě opravit českolipská radnice ČRo Sever str. 2 16:00 Události v regionu MÚ Česká Lípa Jiří ZEMAN, moderátor Tři výklenkové kapličky nechá v létě opravit českolipská radnice. Dělníci budou pracovat na kapličkách pod Žízníkovským vrchem v Dolní Lipchavě a v Okřešicích. Tomáš MAŘAS, redaktor Opravovat se bude především poškozená omítka, doplňovat pak poškozené římsy a hrany, opraví se i stříšky a nově se celé kapličky natřou. Město chce také upravit jejich okolí. Na opravy, které budou stát zhruba 50 tisíc korun, získalo město dotaci od libereckého kraje, která pokryje polovinu nákladů. Z České Lípy Tomáš Mařas, Český rozhlas. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 11

12 Českolipská nemocnice rozšířila svoje služby o takzvané centrum zdraví ČRo Sever str. 1 18:00 Události v regionu MÚ Česká Lípa Jiří ZEMAN, moderátor Českolipská nemocnice rozšířila svoje služby o takzvané centrum zdraví. V budově bývalé vrátnice nabízí například měření tlaku, ale i zdravotní potřeby, pro které v nemocniční lékárně nebylo místo. Radek HAVLAS, lékařský ředitel českolipské nemocnice Zdravotní potřeby jako takové byly v samotné lékárně upozaděny. Tomáš MAŘAS, redaktor Vysvětluje lékařský ředitel českolipské nemocnice Radek Havlas. Radek HAVLAS, lékařský ředitel českolipské nemocnice Předpokládáme, že v rámci naše centra tady budeme nabízet ty služby jako je třeba měření body mass indexu. Tomáš MAŘAS, redaktor Zatím se v centru zdraví měří teplota a tlak. Podle ředitele Českolipské nemocnice Jaroslava Kratochvíla by ale jednotlivých služeb mohlo přibývat. Jaroslav KRATOCHVÍL, ředitel českolipské nemocnice Je to cíl, máme tady v podstatě ještě volnou místnost, o který ještě nevíme, jestli tam budem půjčovat vozíky, chodítka, postele, protože to taky po nás pacienti chtějí. Tomáš MAŘAS, redaktor Z České Lípy Tomáš Mařas, Český rozhlas. Hitrádio FM Cesta z vlakového nádraží v České Lípě do Dubice bude kratší Hitrádio FM str. 2 17:00 Zprávy Ústecko MÚ Česká Lípa Michal MERENDA, moderátor Cesta z vlakového nádraží v České Lípě do Dubice bude kratší. Město se zapojí do velkého projektu Správy železniční dopravní cesty. Petr GERHARDT, redaktor Správa železniční dopravní cesty se už letos na podzim pustí do modernizace českolipského vlakového nádraží. V rámci stavby vybuduje podchod, který vyústí u průmyslového areálu a napojí se na chodník směrem do Dubice. Vybudováním podchodu získají lidé bezpečnou cestu a ušetří čas při cestě do zaměstnání. Pro Hitrádio FM Petr Gerhardt, Česká Lípa. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 12

13 Cesta z vlakového nádraží v České Lípě do Dubice bude kratší Hitrádio FM str. 2 17:00 Zprávy Liberecko MÚ Česká Lípa Michal MERENDA, moderátor Cesta z vlakového nádraží v České Lípě do Dubice bude kratší. Město se zapojí do velkého projektu Správy železniční dopravní cesty. Petr GERHARDT, redaktor Správa železniční dopravní cesty se už letos na podzim pustí do modernizace českolipského vlakového nádraží. V rámci stavby vybuduje podchod, který vyústí u průmyslového areálu a napojí se na chodník směrem do Dubice. Vybudováním podchodu získají lidé bezpečnou cestu a ušetří čas při cestě do zaměstnání. Pro Hitrádio FM Petr Gerhardt, Česká Lípa. Liberecký deník Bomby padaly i po kapitulaci Liberecký deník str. 3 Liberecko JANA PAVLÍČKOVÁ MÚ Česká Lípa Desítky mrtvých na Liberecku měly 8. a 9. května 1945 na svědomí nálety Rudé armády Liberecko Osmýkvěten 1945 se všeobecně slaví jakodenvítězství, konec II. světové války. Jenže na Liberecku ještě 9. května shazovaly pumy sovětské bitevní a bombardovací letouny. VLiberci zahynulo pod troskami několik desítek lidí, v Bedřichově 6, v Hodkovicích 8, ve Frýdlantě 26, v Mimoni 38. Nálety byly i nad Českou Lípou, Javorníkem, Turnovem, Rychnovem, Dalešicemi a podobně. Dodnes se mnoho lidí snaží tvrdit, že útočila německá letadla. Jenže 9. května zde Němci již žádné letuschopné bojové letadlo neměli. Většina z nich ulétla v odpoledních hodinách 8. května. Ta, která vzlétnou nemohla, Němci na letištích zničili, říká Michal Plavec z Národního technického muzea. Podle vzpomínek sovětských letců sepsaných po válce, se útočilo den po kapitulaci, protože podle kapitulačního protokolu se německá vojska nesměla nikam vzdalovat. Jenže většině Němců hrozilo, že je zajme Rudá armáda, tak se snažili se dosáhnout americké linie. Podle kopií sovětských operačních hlášení 2. letecké armády vyletělo 9. května 697 letadel, která uskutečnila 1320 bojových vzletů hlavně na severu Čech. Desítky mrtvých V Liberci tak válka skončila až 9. května a to dost krvavě. Při vítání sovětských vojáků v Doubí při bombardování zahynuli čtyři civilisté. Už den předtím, 8. května, bombardovali Sověti letiště v Ostašově. Při druhém náletu bomby zasáhly i část města, poškozen byl most přes železniční trať, restaurace Letka i podstatná část domů v ulici Londýnská. Pumy poničily krematorium, dopadly i před kostel ve Vratislavicích. Pod troskami domů zahynulo několik desítek lidí, mnozí na následky nedostatečné první pomoci. Ještě v červnu 1959 našli dva školáci z Růžodolu na zavážce padesátikilovou bombu. Atmosféru zachycuje i kronika obce Javorník u Českého Dubu. Psala ji manželka rolníka Anna Sluková. Je zřejmé, že na žádné slavení konce války nebylo ten den pomyšlení. Středa vojsko německé prchalo, koňmo i pěší, v houfech i jednotlivě vše ve zmatku, nevědouce kam. Celý den lítaly éra, hučely, střílely. I rány z děl mísily se v ten den hrůzy. Vlajky jsme ten den 3 sundávali, neb byla domněnka, že jsou to éra německá, že perou tam, kde vidí čsl. vlajku. Vždy když bylo slyšet blížiti se letadla, schovali jsme se do sklepů, což se opakovalo za odpoledne několikrát. K večeru spustila letadla veliký hřmot, palba s kulometem ohlušovala okolí a vzápětí bylo slyšet rány z bomb. Na naší louce zbyla jáma 25 metrů v průměru. V Horce v čp. 7 dopadla bomba na dvůr. Jako zázrakem se nikomu nic nestalo. Celou noc lidé nespali, Němci stále prchali, bylo slyšet lomoz po silnici i pěší ranění a nemocní utíkali před vojskem ruským, které jim bylo v patách. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 13

14 Sověti byli tabu Po skončení války odmítala komunistická propaganda přiznat, že nálety den po válce prováděla sovětská armáda. Němci byli poražení a mělina svědomí všechno špatné, co se za druhé světové války stalo, popisuje Plavec postoj poválečné propagandy. I když při sovětských náletech 9. května 1945 zahynulo přes 1300 lidí, převážně na severu Čech, mluvit o tom bylo dlouho tabu. Podle Jindřicha Marka z Vojenského historického ústavu to byl typický styl válčení pro některé sovětské generály a maršály. Setkal jsem se s tím v Polsku, v Gdaňsku. Tamnejvětší ztráty nastaly také na konci války, když sovětské letectvo a dělostřelectvo velkorysým způsobem pokračovalo v boji. Typickým symbolem tohoto stylu je právě maršál Koněv. Michal Plavec doplňuje: Ve vzpomínkách jednoho z pilotů je, že se někde v okolí Drážďan slavilo. Byl tam velký banket, tancovali tam sovětští národní umělci, všichni se bavili. Najednou ale vystoupil maršál Koněv a řekl: Němci nám utíkají, to nemůžeme dovolit, my jsme zvítězili, jsou to naši zajatci, a poslal do vzduchu skoro všechny piloty, co měl kruce, i kdyžvtu chvílineúplně střízlivé. Jeden z těch letců vysvětloval, že létat opilý není nic složitého. Pak ale dodal, že když se vracel z bojové mise, málem dostal vojenského prokurátora. Letadlo sice posadil na zem a nerozbil ho, ale usnul v kabině. Hořel i Frýdlant Leteckým pumám sovětských bombardérů neunikl ani Frýdlant. Po celou válku byl ve městě relativní klid, až v den kapitulace začalo město hořet a v sutinách zahynulo 26 lidí. Atmosféru zachytil ve vzpomínkách Julius Kouba, který se do města dostal 10. května jako člen partyzánské skupiny majora Sulajeva. Na náměstí bylo plno zdemolovaných aut. Při náletu byl zasažen biograf, kostel a domy v jeho okolí včetně školy. Dále ulice Zhořelecká, Okružní a Zámecká. Některé domy hořely ještě 10. května. Nejvíc zasažen byl dům řezníka Schütze, odkud jsem ještě s dalšími Čechy vyhrabal 6 mrtvol. Před tímto domem zahynula spousta cizinců nasazených do Frýdlantu na práci, jako Ukrajinky, Poláci, Francouzi. Řezník jim dělal obědy a bombardování přišlo právě v poledne. Ještě dva roky po válce vyhrabali v jedné vile 5 mrtvol Ukrajinců při zavážce díry po bombardování. Mrtví z dne, kdy skončila válka, jsou pohřbeni na frýdlantském hřbitově. *** Při náletech sovětů zahynulo více než 1300 lidí. Dlouho se to připisovalo Němcům. Michal Plavec, historik Foto popis JEDEN ZE ZASAŽENÝCH domů ve Frýdlantě dne 8. května Při náletu zemřelo 26 lidí. Foto autor Foto: archiv Foto popis OPUŠTĚNÉ VOZY a technika, odhozené zbraně. Typický obrázek z května 1945, kdy německá armáda prchala před Rusy. Foto autor Foto:archiv U Zákup vzniká sociální farma. Pomůže lidem bez práce a domova Liberecký deník str. 2 Liberecko ADÉLA VACHTOVÁ MÚ Česká Lípa Farní charita našla způsob, jak pomáhat lidem znevýhodněným na trhu práce. Dala jim pole a krávy ve Velenicích na Českolipsku. Pomohla také litoměřická diecéze Velenice Práci a později zřejmě i střechu nad hlavou najde bezmála desítka nezaměstnaných z Českolipska na zemědělské farmě, která právě vzniká ve Velenicích u Zákup. Jde o unikátní projekt Farní charity Česká Lípa stavějící na principech sociálního podnikání. V současné době tam pracují čtyři lidé z cílové skupiny, objekt určený k bydlení je před rekonstrukcí, ve čtyřech pokojích tam poté najdou místo právě čtyři stávající pracovníci a jedna rodina, popsal Jiří Gottlieber, mediální koordinátor Farní charity Česká Lípa. Zemědělská farma ve Velenicích vznikla s cílem chovat dobytek, drůbež a pěstovat zeleninu či ovoce. Farní charita ji zakoupila za finanční půjčku od Biskupství litoměřického. Nově už má k dispozici stádo dokonce šestatřiceti krav, stejně tak výběh pro husy a slepice. Na polích už se pěstuje NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 14

15 Spousta z nás vyrůstala na venkově a práce na domácích farmách jsme museli dělat den co den. Přemýšleli jsme, že právě k zemědělství budou mít lidé z těchto cílových skupin blízko, uvedl Gottlieber. Součástí sociální farmy jsou mimo jiné pronajatá pole v Dubnici, kde již v tuto chvíli klíčí plodiny pro krmení dobytka. Jde o ječmen, vojtěšku a jetel. Na polích u farmy, která sídlí v blízkosti malebného velenického hřbitova, jsou také vysázeny brambory. Stejně významným je i převod dalšího objektu do majetku farmy, který navazuje na budovu chléva. Jedná se o dům, v němž by v blízkém budoucnu měli bydlet lidé dlouhodobě zapsaní na úřadu práce, kteří získají na farmě nejen práci, ale i střechu nad hlavou, doplnil dále mediální koordinátor Farní charity. Farní charita je samostatnou církevní právnickou osobou a v České Lípě působí od roku Provozuje azylový dům Jonáš, Klub Koule nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, centrum pro pěstounské rodiny, charitní šatník a další. Foto popis STÁDO šestatřiceti krav nově přibylo na zemědělskou farmu českolipské Farní charity ve Velenicích. Foto autor Foto: Farní charita Česká Lípa Mladá fronta DNES Himmlerův pochod smrti šel i Českolipskem Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Liberecký Tomáš Lánský MÚ Česká Lípa ČESKOLIPSKO Předání koncentračních táborů nepřichází v úvahu. Do rukou nepřítele nesmí padnout jediný živý vězeň, rozkazuje počátkem roku 1945 velitel SS Heinrich Himmler a mimoděk tak odstartuje sérii pochodů smrti, jejichž cílem bylo znemožnit vězňům záchranu spojenci a cestou je zlikvidovat. Jeden takový pochod prošel i přes Českolipsko. Trval 20 dní, během nichž vězni s přestávkami ušli 300 kilometrů z koncentračního tábora Schwarzheide u Drážďan až k Terezínu. Logika pochodu byla jediná utéct před postupující frontou. Jak se ale prostor koncem války zmenšoval, byl pochod chaotický. Ještě předtím byli někde zastřeleni vězňové mladší patnácti a starší pětatřiceti let, protože by pochod nepřežili, předesílá novoborský badatel Josef Doškář, člen Svazu bojovníků za svobodu a Československé obce legionářské. Pochod z koncentráku Schwarzheide vyšel 18. dubna 1945 a čítal přibližně 600 vězňů, Čechů, Ukrajinců, Rakušanů, Francouzů, Němců, Poláků a Holanďanů. I přes selekci mladých a starých jej stovka nepřežila. Vězni byli hnáni krajinou v nedostatečném ošacení a obutí, mnohdy bosí. Kdo nestačil tempu pochodu, byl na místě zastřelen, hozen na vůz, který vezl ostatní mrtvé či bezvládné. Vozy často táhli samotní vězni, připomíná Milena Městecká, pořadatelka pietních pochodů Lidických žen a účastnice letošního pietního pochodu Schwarzheide. K jídlu nedostávali vězni nic, výjimečně polévku ze shnilých brambor a kopřiv. Ze zoufalosti jedli pampelišky natrhané cestou. Kdo zemřel cestou, byl pohřben na místě. Mrtvé pohřbívali zase vězni, jsou známy případy, kdy ti co pohřbívali, byli zastřeleni a vhozeni do stejné jámy. To se stalo například na zastávce v Horní Chřibské, popisuje Městecká. Z Horní Chřibské vyrazil pochod k Varnsdorfu a na obou zastávkách po sobě nechal 14 mrtvých. Pak změnili esesáci způsob pochodu. Krátce před 5. květnem byla kolona vězňů rozdělena na dvě skupiny, židovskou a nežidovskou. Nežidovská postupovala pěšky do Skalice u České Lípy, židovská byla na nákladních vagonech převezena do České Lípy, dokládá českolipský historik Ladislav Smejkal. Nežidovská skupina dopadla o něco lépe. Ve Skalici je dozorci zavřeli do brusírny skla K. Zeisler. V okolních lesích totiž už pro dozorce nebylo bezpečno pohybovali se zde čeští partyzáni. Právě ti pak skupinu zavřenou v brusírně objevili. Dozorci a esesáci se jim po krátké přestřelce vzdali. Dokládají to zápisky francouzského vězně René Dupaua, který si celý incident zaznamenal, když jej viděl z okna. Pokračování na straně B2 Před sedmdesáti lety odstartovali nacisté sérii pochodů, které měly zabránit osvobození vězňů Pochod smrti šel i Českolipskem Dokončení ze strany B1 SS si sundali výložky s hlavou smrti a někteří dozorci už nemají ani hodnosti. Někteří se oblékají do civilu. Rozdělují si potraviny. Snaží se vyjít ze dvora a je z toho přestřelka. Velitel v čele se svou NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 15

16 jednotkou vyjde před dvůr s rukama nahoře. Vzdávají se českým partyzánům, kteří sklárnu obklíčili. Dva partyzáni vstupují do dvora. Oznamují nám, že jsme osvobozeni! Méně štěstí měla židovská část pochodu, která pokračovala po kolejích do České Lípy. Počátkem května bylo ještě chladno a pršelo. Sedmnáct vězňů dvoudenní cestu nepřežilo. V každém rohu vagonu bylo sedátko pro esesmana se samopalem. Vezli nás dva dny a dvě noci a nikdo z nás nevěděl, kam jedeme. Pršelo, takže hodně kluků, kteří nevydrželi stát a lehli si na mokrou, výkaly potřísněnou podlahu, to nepřežilo. Mnoho z nich jsme v České Lípě vyhodili z vlaku, poněvadž jsme na nich nechtěli stát, dosvědčil nedávno serveru Paměť národa jeden z účastníků pochodu smrti Schwarzheide, Luděk Eliáš. Po příjezdu do České Lípy museli zbylé mrtvé vynosit z vlaku. Odvezli je do lesa u Sosnové, kde je zahrabali do mělké jámy. Několik přeživších vězňů později vypovědělo, že někteří nebyli mrtví a ještě se hýbali. Nacističtí dozorci neprojevili ani kapku soucitu. Zbytek vězňů byl 7. května dopraven do Litoměřic, odkud šli pěšky do Terezína. Vstříc jim vyšel Červený kříž, který se o ně postaral, připomněl Ladislav Smejkal. Co se ale stalo s dozorci, kteří je doprovázeli? Odpověď na to poskytl opět jeden z vězňů mladý Alfred Kantor, autor pozoruhodného kresleného deníku, v němž zachytil události pochodu smrti. Z deníku vyplynulo, že dozorci vězně dovlekli k mostu přes Labe a na české hranici před Terezínem je opustili. Zbytek vězňů dorazil do Terezína stiženého tyfem, avšak svobodného. *** Vězni byli hnáni krajinou v nedostatečném ošacení a obutí, mnohdy bosí. Kdo nestačil tempu pochodu, byl na místě zastřelen a hozen na vůz, který vezl ostatní mrtvé či bezvládné. Foto popis Pieta Josef Doškář u skalického hrobu Eugenea Veuilleta, jehož ztotožnil. Foto autor Foto: Milena Městecká Regionální mutace Mladá fronta DNES - liberecký kraj Každý rok deset milionů. Kraj podpoří cyklistiku Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Liberecký (ČTK) MÚ Česká Lípa LIBERECKÝ KRAJ Liberecký kraj se chce zaměřit na podporu rozvoje cyklistiky, v posledních letech ji kvůli opravám škod po povodních zanedbával. Stamiliony korun šly do oprav silnic a na podporu cykloturistiky se nedostávalo. Od roku 2009 dal kraj na projekty deset milionů korun, letos je v rozpočtu jen korun na přípravu projektů. Už od příštího roku by mělo být v rozpočtu každý rok na cyklodopravu deset milionů korun, řekl hejtman Martin Půta. Už koncem května budou ale zastupitelé projednávat Koncepci rozvoje cyklodopravy v Libereckém kraji, která s větší podporou počítá. Shodli jsme se na tom, že pokud kraj nevstoupí aktivně do těch páteřních cyklotras, do jejich podpory, tak ony samovolně nevzniknou. Zatím to funguje tak, že tam, kde jsou obce či mikroregiony aktivní, tam cyklostezky vznikají z nějakých dotací, tam, kde aktivní nejsou, tak bude muset kraj vzít aktivitu na sebe, uvedl hejtman. V letošním roce podle Půty kraj plánoval, že by na podporu cyklostezek ještě nějaké peníze přidal, vzhledem k propadu daňových příjmů to ale zřejmě nebude možné. Nejvytíženější cyklotrasou je Jizerská magistrála V současné době je v Libereckém kraji zhruba 250 značených cyklotras a stezek, dohromady je to více než 2200 kilometrů. K nejvytíženějším patří Jizerská magistrála, ale také trasy kolem Máchova jezera nebo v Českém ráji. I když cyklotras přibývá, většinou využívají již existující komunikace. Mnohde se cyklistické trasy kříží s hlavními komunikacemi, a jsou proto rizikové z hlediska bezpečnosti dopravy. Hlavní snahou je tedy oddělit postupně trasy pro cyklisty od motorové dopravy. Povedlo se to už třeba na Českolipsku, kde byla v roce 2013 dokončena cyklostezka Varhany z České Lípy do Kamenického Šenova. Výstavba téměř 17 kilometrů dlouhé trasy vedoucí po bývalé železniční trati stála 52 milionů korun. Podobně by mělo být využito těleso zrušené trati mezi Rynolticemi a Novým Borem. Regionální mutace Mladá fronta DNES - liberecký kraj NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 16

17 Přerovský a hranický deník KRÁTCE Z PŘEROVSKA Přerov má novou zastupitelku Přerovský a hranický deník str. 3 Přerovsko a Hranicko (pu) MÚ Česká Lípa Přerov Na svůj mandát člena zastupitelstva rezignoval tento týden Roman Kozák z hnutí ANO Ve funkci ho nahradí stranická kolegyně Alice Kutálková, která už převzala z rukou primátora města osvědčení o zvolení členem zastupitelstva. Na zasedání městského zastupitelstva, které se uskuteční v pondělí 11. května, ji ještě čeká složení slibu, uvedla mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová. Osmačtyřicetiletá Alice Kutálková je soudní znalkyní a vede komisi životního prostředí, která je poradním orgánem rady města. Region Střední Morava Rakovnický deník Rakovník otevřel své brány Rakovnický deník str. 3 Rakovnicko JANA ELZNICOVÁ MÚ Česká Lípa Rakovník Vysokou ulici v Rakovníku zcela zaplnilo v pátek ráno neuvěřitelné množství lidí. Hrnuli se k prodejním stánkům, kde s radostí ochutnávali vše, co jim jarmarečníci nabízeli a nakupovali drobné zboží, prostě jen tak pro radost. Akce Vysoká brána letos s aktuálním letopočtem 2015, čili slavnostní otevření městských bran turismu, má už prostě svoji tradici. Maminka Evičky a Péti pro Rakovnický deník řekla: Přijeli jsme speciálně na tuto akci ještě se dvěma rodinami. Jsem moc ráda, že se povedlo počasí. Strávíme dnes v Rakovníku určitě celý den. Ani letos nechyběly historické průvody městem. K rozmařilosti a hodování pak přispěly hudební, taneční a divadelní aktivity několika souborů z různých koutů republiky: například: divadelní a kaskadérská společnost Štvanci z Brna, skupina dobové hudby Holba z Plzně, kejklířská společnost Zdeňka Vlčka Wagabundus Collective z České Lípy, šermířská skupina Gladius z Hořovic a mnoho dalších. Moc se nám líbil kat Vopat, který nás seznámil s právem útrpným a historií trestu smrti. Zmínil dokonce novodobé praktiky státní bezpečnosti, nastínil pan Jirka, které z nabízených vystoupení ho nejvíce zaujalo. U Pražské brány byl k vidění a vyzkoušení mimo jiné kolotoč pro malé děti a vojenské ležení. Nad Vysokou bránou pak byly ukázky středověkého života v dobových stanech, o které se postaral Klub středověké vojenské historie Maligarde Rakovník. A která místa by k navštívení doporučil starosta Pavel Jenšovský? V Rakovníku je řada pěkných, turisticky zajímavých míst. Mně osobně se líbí zrekonstruovaná Vysoká ulice jako součást historického centra. Také Rabasova galerie. A pro ty, kdo mají rádi sport, bych vřele doporučil naše cyklostezky, odpověděl starosta. Součástí programu bylo rovněž slavnostní otevření nové expozice Bitva u Rakovníka 1620 v muzeu u Pražské brány. Vystoupila zde skupinahistorickýchstřelcůa šermířů Modrý regiment. (Tématu se budeme věnovat v úterním vydání Rakovnického deníku.) Mně osobně se třeba líbí zrekonstruovaná Vysoká ulice. Pavel Jenšovský, starosta města Foto popis UKÁZKY středověkého boje, ochutnávky tradiční kuchyně i dobové tance, to vše a ještě mnohem víc nabízela i letos akce s názvem Vysoká brána Další fotografie ze středověkého Rakovníka najdete dnes na straně 8 a rovněž i s videem také na webu: Foto autor 2x foto: Deník/ Jana Elznicová Region Střední Čechy NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 17

18 Rakovník: Vysoká brána Rakovnický deník str. 8 Z regionu MÚ Česká Lípa NA průvodech městem Rakovníkem mají zásluhu: Společnost pro hrad Týřov, Klub středověké vojenské historie Maligarde Rakovník, Řád německých rytířů komenda Rakonitz, Svobodní páni zjrakovníka, Kejklířská společnost Zdeněk Vlček Wagabundus Collective Česká Lípa. Hlavním pořadatelem akce bylo opět Muzeum T. G. Masaryka Rakovník a Město Rakovník. Spolupořadateli pak: Společnost pro hrad Týřov a Klub středověké vojenské historie Maligarde Rakovník. Tak za rok! Foto autor 5x foto: Deník/ Jana Elznicová Region Střední Čechy Ústecký deník Známá sklářská výtvarnice vystavuje v Praze Ústecký deník str. 10 Zajímavosti MÚ Česká Lípa Miroslava Kupčíková zhotovuje některé ze svých návrhů v Lindavě na Českolipsku. Své dílo teď představí v Pražské galerii českého skla Miroslavu Kupčíkovou čtenáři Deníku dobře znají. Tato sklářská výtvarnice totiž nechávala již dvakrát své návrhy zhotovit v severočeské Lindavě u České Lípy, naposledy to bylo v listopadu 2014, kdy v místní sklárně A JE TO osobně dohlížela na výrobu vítězných návrhů aukčních lahví Pilsner Urquell. Některé ze svých výtvorů teď představuje na výstavě Na hraně v Pražské galerii českého skla. Miroslava Kupčíková pracuje v posledních letech nejvíce s průmyslovými materiály. Zabývá se zkoumáním hranic, novými souvislostmi a vnitřním napětím mezi křehkým sklem a pružnou pryžovou duší. Výtvarnice se věnuje zejména momentům napětí a rovnováhy, které jsou výsledkem propojení těchto odlišných forem. Jedná se tak o proces hledání hranic jednotlivých materiálů, jež jsou zasazeny do konkrétního prostředí, jako jeho nově působící součást. V prostorách PGČS budou prezentovány mimo jiné objekty nazvané Dech duše, které dosud autorka nikde vystavila. Při tvorbě těchto objektů přitom experimentovala přímo na huti. Během procesu vytváření těchto děl jsem vyzkoušela vyfouknutí celého objemu pryžové duše přímo do skloviny. Vzduch byl přenášený pomocí hadičky a sklářské píšťaly díky tomu mohl být vzduch vytlačován přímo do skloviny a proměňovat se, růst v nový objekt, dodává Kupčíková. Celý experiment byl zdokumentován a krátký sestřih videa bude na výstavě ke zhlédnutí spolu s vystavovanými objekty. Umělkyně hledá tvůrčí nápady v krajině a prostředí, ze kterého pochází, v tradicích a ručních řemeslech. Ráda experimentuje s materiálem. Baví ji plastiky tvarované foukáním na huti nebo nad kahanem, stejně jako plastika tavená. Sklo se stalo jejím hlavním výrazovým prostředkem. Na práci se sklem autorku inspiruje zejména fakt, že může pracovat nejen s hmotou a strukturou, ale především se světlem ve všech jeho podobách. Pražská galerie českého skla pořádá pravidelná setkání Glass Exellence ve sklářském umění již čtvrtým rokem. V prostorách bývalého mlýna na sóju, který byl zrekonstruován na moderní loft, se může veřejnost seznamovat s díly mladých či zkušených sklářských umělců. Výstava Miroslavy Kupčíkové zde bude probíhat do 22. května *** V prostorách Pražské galerie českého skla autorka prezentuje také objekty nazvané Dech duše, které doposud nikde vystavila. Při tvorbě těchto objektů experimentovala přímo na huti. Kdo je Miroslava Kupčíková? NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 18

19 Miroslava Kupčíková je absolventkou ateliéru Design skla na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Zúčastnila se soutěžní výstavy Stanislav Libenský Award 2012 se svou bakalářskou prací Folklor a v roce 2014 se taktéž dostala do úzkého výběru této mezinárodní výstavy, a to s magisterskou prací Pneuma. Ve stejném roce vyhrála v rámci soutěže zvláštní cenu za návrh aukční lahve Pilsner Urquell. Výtvarnice se věnuje zejména momentům napětí a rovnováhy, které jsou výsledkem propojení těchto odlišných forem. Je to proces hledání hranic materiálů. Foto popis Publikováno Ústecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno Děčínský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno Chomutovský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno Litoměřický deník; Zajímavosti; 10 Publikováno Žatecký a lounský deník; Zajímavosti; 10 Publikováno Mostecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno Teplický deník; Zajímavosti; 10 Publikováno Liberecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno Jablonecký deník; Zajímavosti; 10 Publikováno Českolipský deník; Zajímavosti; 10 ID 67e1f05d-7b4b-4a4b-bf39-16e192eb195d NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 19