A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Karlovy Vary. Mapa A: Území obce

Transkript

1 (karta obce: CZ041_0041_01) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ Název obce: Kód obce (IČOB): (554961) Číslo ORP3 (ČSÚ): 4103 (4103) Název ORP3: Kód OPOU2 ČSÚ: Název OPOU2:: Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: CZ Stránka 1 z 10

2 Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (karta obce: CZ041_0041_01) B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) Krajské město leží na západě České republiky ve středu Karlovarského kraje na soutoku řek Teplé a Ohře. Město je obklopeno třemi pohořími, Krušnými horami, Doupovskými horami a Slavkovským lesem. Město je proslulé jako světové lázně. Léčí se zde široké spektrum chorob zažívacího ústrojí a poruchy výměny látkové. Vyvěrá zde cca. 60 termálních pramenů, jejichž vydatnost činí cca. 33 l/s. Teplota jednotlivých zřídel se pohybuje mezi 34 a 73 C. Pro lázeňské účely je využíváno 12 tzv. velkých term. Správní území města je členěno na městské části Bohatice, Cihelny, Čankov, Doubí, Drahovice, Dvory, Hůrky,, Olšová Vrata, Počerny, Rosnice, Rybáře, Sedlec, Stará Role a Tašovice. V jednotlivých městských částech s výjimkou Cihelen, Čankova, Hůrek, Olšových Vrat, Počeren, Rosnice a Tašovic je typická smíšená městská zástavba. Výše uvedené městské části se nachází na okraji města nebo v jeho těsném sousedství a mají vesměs venkovskou zástavbu rodinné domy, hospodářské usedlosti a rekreační objekty. Pro lázeňskou a obchodní část je charakteristický velký počet hotelů, lázeňských budov a objekty městské vybavenosti. Městem protéká vodohospodářsky významný tok Ohře, levostranný přítok Labe, postupně se do něj vlévají na území města další toky Teplá, Vitický potok, Rolava a Chodovský potok. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu I A stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa. B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel: Počet trvale bydlících obyvatel Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP) Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP počet trvale bydlících obyvatel počet obyvatel s ČOP C. PODKLADY Dotazník s údaji o demografickém vývoji obce, vodovodu, kanalizaci a čištění odpadních vod Pasport vodovodu od VaK KV a.s. Pasport kanalizace od VaK KV a.s. - rekonstrukce kanalizace, ČOV - odstranění anorganického dusíku, ČOV - úprava kalového hospodářství, ISPA reg.č , VHS obcí záp. Čech,, rekonstrukce kanalizace, KV Engeenering, ÚŘ,, 2002 Stránka 2 z 10

3 (karta obce: CZ041_0041_01) D. VODOVODY D.1 POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry: Ozn.: Jednotky: Rok: Počet všech zásobených obyvatel Nz obyvatel Voda vyrobená celkem VVR tis.m3/r Voda fakturovaná celkem VFC tis.m3/r Voda fakturovaná pro obyvatele VFD tis.m3/r Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva Qs,d l/(os.den) 124,2 118,7 122,9 127,2 Spec. potř. fakt. vody Qs l/(os.den) 298,4 291,8 294,4 297,2 Spec. potř. vody vyrobené Qs,v l/(os.den) 334,3 331,4 339,9 348,6 Průměrná denní potřeba Qp m3/d 5249,3 5232,9 5419, Max. denní potřeba Qd m3/d 7086,6 7064,4 7315,9 7574,8 Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku Obec: Legenda: Vodovody Čerpací stanice Úpravny vody navrhované navržená navržená rekonstrukce rekonstrukce rekonstrukce Vodojem věžový Vodojem zemní Studna, vrt ATS rekonstrukce navržený navržená navržená Stránka 3 z 10

4 Investiční náklady [mil. Kč/r] Specifická potřeba vody [l/os.r] Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (karta obce: CZ041_0041_01) Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP počet zásobených trvale bydlících počet zásobených s ČOP počet obyvatel celkem Graf D1.2: Specifická potřeba vody [l/os.r] fakturované vody vody vyrobené fakturované vody obyvatelstva Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: nové investice rekon. řadů rekon. ostatní Celkem [mil.kč Graf D1.4: Vodovody - investice Časový přehled výstavby [mil.kč/r] 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0, nové investice [mil.kč/r] rekonstrukce řadů [mil.kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.kč/r] Stránka 4 z 10

5 (karta obce: CZ041_0041_01) D.2 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Město ( m n.m.) má dlouholetou historii v zásobování vodou. Vznik karlovarského vodovodu spadá do konce minulého století. Do té doby bylo historické území Karlových Varů zásobeno pitnou vodou ze studní a Iesních gravitačních vodovodů, kterými se voda rozváděla do uličních výtokových stojánků. Protože tyto zdroje nestačily krýt stoupající potřebu, bylo přistoupeno k výstavbě tuhnické vodárny s odběrem z řeky Ohře. Ta byla dokončena současně s částí rozvodů v r. 1882, původně na vodu užitkovou. Od té doby až do r měly Karlovy Vary dvojí vodovodní síť. Po marných pokusech získat dostatečný zdroj podzemní pramenité vody byla tuhnická vodárna doplněna na výrobu vody pitné a po několika rekonstrukcích sloužila až do r. 1984, kdy byl uveden do provozu nový vodárenský zdroj - úpravna vody Březová. Rovněž ostatní obce - nyní městské části Karlových Varů získávaly vodu z místních podzemních zdrojů, mnohdy i značně vzdálených. Vzhledem k jejich nedostatečné a kolísavé vydatnosti se postupně napojovaly na vodovod Karlových Varů a prameniště zůstala pouze jako doplňkový zdroj. V souvislosti s tím se rozšiřovala i vodovodní síť. Nové ekonomické podmínky (zvýšená cena vody na cca 10 násobek, měření vody v bytech, soukromé podnikání atd.) mají dopad i na zásobování vodou. S vodou se začíná šetřit. Po prudkém poklesu výroby v r nastává mírný nárůst. Výroba vody ve SVKV v r včetně vody z pramenišť činí 416,3 l/s. Potřeba vody vlastního města K. Vary je QD = 274,1 l/s, QM = 357,7 l/s, celkové ztráty dosahují 27,7% a specifické vodné obyvatel = 187,4 l/ob.den. Vodovod zásobuje všechny části města s výjimkou lokality Cihelny, kde je vybudován místní vodovod a domovní studny. S připojením na SVKVO se počítá v dalekém výhledu. Hlavním zdrojem karlovarského vodovodu je úpravna vody Březová, která odebírá surovou vodu z vodárenské nádrže na Lomnickém potoce u Stanovic. Nádrž společně s přečerpací stanicí u Tepličky na Teplé zabezpečuje vyrovnaný odběr 492 l/s pro úpravnu. Úpravna vody má průměrný čistý výkon 470 l/s a max. kapacitu 650 l/s. V původní koncepci bylo uvažováno ještě s rekonstrukcí tuhnické vodárny na kapacitu 220 l/s pro zásobení Sokolovska (zejména Chodova). Vzhledem k jakosti vody v Ohři a k nepříznivé prognóze jejího dalšího vývoje, bylo od tohoto záměru upuštěno a Chodov je zásobován ze zdroje Březová. Dalšími vodními zdroji na území města byla drobná prameniště (Doubí, Golf atd.) s jejichž existencí se od r již neuvažuje. Jednalo se o tyto zdroje: - prameniště Fojtov - Lužec - průměr 9,0 l/s, min. 7,5 l/s - prameniště Odeř - průměr 14,0 l/s, min. 8,5 l/s - studna s odkyselovací stanicí Otovice - průměr 5 I/s, min. 3,5 l/s a další menší prameniště jednotlivých obcí. Zásobovací systém: jsou zásobovány pitnou vodou ze skupinového vodovodu -Ostrov, jehož zdrojem je úpravna vody Březová. Upravená voda je z vodojemu čisté vody č.1 dopravena potrubím DN 800 do vodojemu č.5c - Sokolák čelní (součást hlavní osy) a z něj do dalších vodojemů. Tuhnice a OSÚ přísluší do dolního tlak.pásma (DTP), zásobeného z vodojemů 5a - Sokolák starý (2 000 m3, 445,93/442,00) a 5b - Sokolák nový (2 100 m3 445,34/440,82). Tuhnice jsou zásobeny okruhem z L300 z VDJ 5b, OSÚ z VDJ 5a potrubím L350. Vnitřní lázeňské území je rozděleno na 4 tlaková pásma. DTP je území podél řeky Teplá od hlavní pošty za Lázně I. Je zásobeno z VDJ 5b potrubím Thermal DN 300 a z jižní strany od dolního portálu štoly u Gejzírparku z úrovně VDJ 1 - Úpravna (5 000 m3 465,00/460,00) potrubím L300 s redukcí tlaku ve Slovenské ul. před Lázněmi I. HTP je území svahů po obou stranách Teplé. Je zásobeno potrubím Amerika L300 a L200 z úrovně vodojemu 3a - Sokolák starý (1200 m3 472, 73/468, 77) na levém břehu a z vodojemů Vyhlídka II a IV ( m3 464,72/461,56) na pravém břehu. Plnění vodojemů Vyhlídka je zajišťováno potrubím Hungaria L300 z VDJ 3b - Sokolák nový (4200 m3 472,90/467,90). Část HTP na jihu VLU je zásobována z úrovně VDJ č.1 - Úpravna potrubím L300, které je napojeno na potrubí hlavní osy DN800 u dolního portálu štoly a pokračuje až ke Švýcarskému Dvoru, kde se propojuje na uliční síť. Vyšší tlakové pásmo Petřína, části ulice Na vyhlídce a horní části ulic Moravská a Kolmá zásobuje hydroforová stanice u VDJ Vyhlídka, kde je také čerpací stanice pro čerpání do VDJ č.8 - Panorama (300 m3 528,14/524,18). Výtlačný a současně zásobní řad L175 zásobuje zástavbu podél ulic Tyršova, Scheinerova, Fugnerova a Pražská jako nejvyšší tlakové pásmo. Uliční síť v katastru je okruhová v dimenzích mm z litiny, oceli a plastů. D.3 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ V současnosti je připravován projekt vodovodu Panorama. Stavba obsahuje výstavbu podzemní čerpací stanice, rekonstrukci ho řadu DN 175 v ulici Pražské a výstavbu nového výtlačného řadu SN 150. Dále se uvažuje o dokončení akce zásobení Hůrek a Olšových Vrat odbočkou z hlavního zásobního řadu od ÚV Březová do vodojemu Panorama. Zajištění plnění VDJ Doubí z ÚV Březová pomocí čerpací jímky Na výsluní. Uvažuje se také o: - vybudování zásobního řadu z VDJ Na milíři k Lázním I, propojení řadu PVC 225 na řad DN 250 v Ondříčkové ulici, přístavba VDJ Hřbitovní, zásobní řady pro http Drahovic a pro ulici Na Vyhlídce - v části Bohatice DTP propojení potrubí přes trať z ul. Vilové přes Příkopní do Táborské a pro HTP propojení potrubí přes trať ČD mezi ul. Teplárenskou a Žitnou - výstavba zásobního řadu pro DTP Staré Role od DN 300 ve Dvorech k Počernické ulici a výtlačného řadu od čerpací stanice Růžový vrch přes katastrální území Sedlec, Rosnice a Stará Role nad Letnou k dosavadnímu výtlaku Stránka 5 z 10

6 (karta obce: CZ041_0041_01) DN 600 do VDJ Nad Lomem. - prodloužení výtlačného řadu z úpravny vody Březová do čerpací stanice Na výsluní do vodojemu Doubí - výstavba nového vodojemu HTP, případně DTP, pro rozvojové plochy Doubí - rekonstrukce jednotlivých ch dožilých vodovodních řadů - vodovodní síť bude v souladu s územním plánem rozšiřována na nové rozvojové plochy D.4 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den obyvatele cisternami ze zdroje Nebanice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Stránka 6 z 10

7 (karta obce: CZ041_0041_01) E. KANALIZACE A ČOV E.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Základní parametry: Ozn.: Jednotky: Rok: Počet všech obyv. napoj. na kanal. Nk obyvatel Počet obyv. napojených na ČOV Ncov obyvatel Spec. produkce odp. vod obyv. Qov l/(os.den) Produkce odpadních vod Mov m3/den 4685,2 4646,2 4736,4 4851,8 Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory Obec: Legenda: Kanalizace ČOV Čerpací stanice Aglomerace navrhovaná rekonstrukce navrhované rekonstrukce navrhované rekonstrukce hranice aglomerací kanalizace Stránka 7 z 10

8 Investiční náklady [mil. Kč/r] Specifická produkce [l/(os.den)] Denní produkce [m3/den] Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (karta obce: CZ041_0041_01) Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci počet napojených trvale bydlících počet napojených s ČOP počet obyvatel celkem Graf E1.2: Produkce odpadních vod Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den] , , , , , , , , , specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo produkce odpadních vod Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: nové investice 0 0 9,45 9, rek.stok.sítě 0 0 6,38 6, rekon. ostatní Celkem [mil.kč ,8 15, Graf E1.4: Kanalizace - investice Časový přehled výstavby [mil.kč/r] 20,0 15,0 10,0 5,0 0, nové investice [mil.kč/r] rekonstrukce stok. sítě [mil.kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.kč/r] Stránka 8 z 10

9 (karta obce: CZ041_0041_01) E.2 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU mají z minulosti vybudovanou kanalizaci převážně jednotné soustavy. Výstavba této kanalizace byla realizována již v roce 1900 a to ve střední části města. Postupně byla kanalizační síť v dalších letech podle potřeby doplňována a rozšiřována, takže dnes jsou soustavnou kanalizací centrálně odkanalizovány tyto části města: - lázeňská a obchodní část, Bohatice, Čankov, Doubí, Drahovice, Dvory, Olšová Vrata, Počerny, Rosnice u Staré Role, Rybáře, Sedlec, Stará Role, Tašvice, Tuhnice a okolní obce: Andělská hora, Březová, Jalovice, Jenišov, Kolová, Otovice, Pila, Sadov a Hájek u Ostrova. Samostatné dílčí dešťové stoky a drenážní systémy odvodnění sídlišť nejsou ve správě VaK K. Vary, a.s. Součástí kanalizace nejsou rovněž dešťové vpusti včetně přípojek od nich. Tyto jsou součástí komunikací a pochozích ploch. Odpadní vody z uvedených částí města a obcí (až na nepatrné výjimky) jsou kanalizačními stokami sváděny do kmenové stoky A a dále do centrální mechanicko - biologické čistírny, která je umístěna na východním okraji města, při výpadové silnici do Kyselky, na pravém břehu řeky Ohře. Do kmenové stoky A jsou svedeny tyto hlavní kanalizační stoky: - stoka B z Bohatic, - stoka C z Dalovic a Sadova, - stoka D z lázeňského území K. Varů, Březové, Kolové a Hájů, Pily - stoka E z Rybář a severní části Dvorů - stoka F ze Staré Role - napojená na stoku E - stoka G z jižní části Dvorů a Tašovic Na kanalizační síti Karlových Varů je vybudováno 25 čerpacích stanic z toho důvodu, aby bylo možno odkanalizovat některé části města a okolní obce. Jsou to: ČSOV Doubí (U tvaru), ČSOV Doubí (Pod zámečkem), ČSOV Tuhnice, ČSOV Hůrky, ČSOV Hůrky (U trafa), ČSOV Hůrky (Motýlek), ČSOV Hůrky (TS Malkovského), ČSOV Olšová Vrata, ČSOV Tašovice (U brodu), ČSOV Tašovice (U mostu), ČSOV Jenišov, ČSOV Čankov, ČSOV Otovice I (Hroznětínská), ČSOV Otovice II (Děpoltovická), ČSOV Otovice (Mostecká), ČSOV Pila I, ČSOV Pila II, ČSOV Pila III (K Telenci), ČSOV Počerny, ČSOV Hájek I (v křižovatce), ČSOV Hájek II (u porcelánky), ČSOV Hájek III (benzina), ČSOV Andělská hora I (centrální), ČSOV Andělské hora II (pod úřadem) a ČSOV Kolová. Na kanalizační sítí je celkem 42 odlehčovacích komor, z kterých jsou odváděny zředěné odpadní vody při přívalových deštích do vodních recipientů (Ohře, Chodovský potok, Rolava, Vitický potok a Teplá). Celkem je provedeno 10 kanalizačních shybek, z toho tři pod Ohří. Dále je provedeno šest podchodů pod Teplou, jedna pod Rolavou. Kanalizace je zakončena ČOV, která je situována v místní části Drahovice.ČOV je umístěna na pravém břehu Ohře. Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV s technologickým uspořádáním D-N pro odstraňování dusíkatého znečištění. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do řeky Ohře. Čistírna odpadních vod v Karlových Varech byla postavena v letech 1961 až 1967 a v roce 1969 byl zahájený zkušební provoz. Čistírna byla klasické konstrukce, mechanicko-biologická pro čištění odpadních vod z města včetně napojení městských částí Stará Role, Doubí a Březová. V roce 1992 byla dána do provozu nová část čistírny. Bylo provedené hrubé předčištění, další jednotka podélné dosazovací nádrže a aktivační nádrž s podélnou dosazovací nádrží. Pro instalaci dmychadel byla postavena nová dmychárna. Odvodňování vyhnilého kalu se provádí na sítopásových lisech. Druhá rekonstrukce a modernizace byla zahájena v roce Navržené řešení zásadním způsobem mění koncepci čištění odpadních vod. Stávající technologické uspořádání čistírny odpadních vod bylo změněno na D-N systém denitrifikace - nitrifikace se zařazením obou aktivačních linek do série. Vratný kal a mechanicky předčištěná odpadní voda je přivedena do denitrifikační nádrže, která je vybavena míchadlem zajišťující homogenizaci aktivační směsi. Aktivační směs je dále vedena do dvou nitrifikačních nádrží. Vyčištěná odpadní voda a aktivovaný kal jsou separovány v soustavě čtyř kruhových dosazovacích nádržích o Ø 20 m a dvou nádržích o průměru 27m. Rekonstruovaná ČOV byla uvedena do zkušebního provozu v polovině roku Kapacita čistírny je v současnosti EO, Q24= m3/den, BSK5= 4 800kg/den. Odpadní vody jsou na čistírnu přiváděny gravitačně a po vyčerpání na usazovací nádrže je další průtok čistírnou gravitační. Voda z celé oblasti přitéká do areálu ČOV do odlehčovací komory a splašky jsou až do poměru 1:4 s dešťovými vodami vedeny do čistírny. Při větším přítoku jsou odváděny přes přepadovou hranu a odlehčovací stoku do Ohře. Za odlehčovací komorou odpadní vody natékají do objektu hrubého předčištění. Celková délka kanalizační sítě (Počerny, St.Role, Rosnice, Čankov, Sedlec, Bohatice, Rybáře, Drahovice, K.Vary, Hůrky, Olšová Vrata, Tuhnice, Doubí, Tašvice a Dvory) je cca ,63 m. E.3 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU Systém nakládání s odpadními vodami vyhovuje a nebude se v budoucnu měnit. S ohledem na stáří kanalizační sítě a použité trubní materiály, doporučujeme v této lokalitě postupnou rekonstrukci Stránka 9 z 10

10 (karta obce: CZ041_0041_01) kanalizace. Kanalizace Sadová ul., Stará Louka, Ondřejská ul. má zpracovány projekty do úrovně ÚR a SP. V ostatních případech jsou zpracována zadání stavby, ve 12/2002 bude požádáno o vydání ÚR. Rekonstrukce úseku v ul. Sadová obsahuje úpravu ho potrubí s použitím bezvýkopové technologie, v ulici Stará louka je řešena opravou levobřežního kanalizačního sběrače bezvýkopovou technologií, v ul. Ondřejská je navržena kompletní výměna potrubí včetně revizních šachet, v ul. Na Vyhlídce se uvažuje s kompletní sanací potrubí a v ul. Kolmá je navržena částečná výměna potrubí. Dále se počítá se sanací úseků v ul. Moravská, ul. Zámecký vrch, ul. Západní a sběrače F a s úpravou odlehčovacích komor. Dále se počítá s rekonstrukcí a rozšířením ČOV. Pro dosažení požadovaných hodnot v souladu s požadavkem směrnice EU je nezbytné na ČOV zvýšit nitrifikační a denitrifikační kapacitu systému. Bude posílena kapacita dusíkatého znečištění tak, aby byl s jistotou splněn požadavek na dodržení dvouhodinového maxima a požadavek na nitrifikaci v zimních podmínkách, kdy přitéká na čistírnu chladná voda. Aktivační proces bude podpořen přeměnou dvou menších usazovacích nádrží na denitrifikační zónu. Stávající monobloková linka s denitrifikační a nitrifikační zónou bude vystrojena tak, aby bylo možné aeraci střídavě vypínat a zapínat podle momentálních požadavků na odstranění jednotlivých forem dusíku. Bude vybudováno chemické hospodářství pro dávkování methanolu do denitrifikace, neboť odpadní voda na přítoku neposkytuje celoročně dostatek rychle rozložitelného substrátu. Celá aktivační linka bude doplněna interním re-cyklem z konce aktivační nádrže A2 na přítok do denitrifikace ve ch usazovacích nádrží. Kalové hospodářství bude kompletně přebudováno a vnitřek vyhnívacích nádrží zrekonstruován. Zahuštění přebytečného kalu flotací bude zdvojnásobeno, eventuelně doplněno zahušťovací odstředivkou. Sítopásové lisy se nahradí odstředivkami, aby byl zvýšen obsah sušiny odvodněného kalu zrealizuje se i hygienizace vyhnilého kalu vápnem. Novou technologií bude vybaveno i přijímací místo pro dovážené kaly. Pro zvýšení produkce bioplynu se navrhuje termická lyzace. Město je uvedeno v seznamu Konkrétní seznam aglomerací České republiky určených do různých prozatímních kategorií přechodných období (podle směrnice Rady 91/271/EHS) a tato navržená opatření musí být realizována do roku AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: aktuální stav 2013 Stránka 10 z 10