Vlaková pošta č.134 z období KRAKÓW DZIEDICE / 134 KRAKÓW PETROVICE / 134 PETROVICE KRAKÓW /134 /*b* 22.VI.28 KRAKÓW ZEBRZYDOWICE / 134

Transkript

1 - 1 -

2 - 2 - Vlaková pošta č.134 z období Tato vlaková pošta v tomto období vystřídala v období celkem 4 trati: 1) KRAKÓW DZIEDICE / 134, od do Z této vlakové pošty jsme zatím v Syreně nic nepublikovali. 2) KRAKÓW PETROVICE / 134, od do Zásilka s razítkem vlakové pošty pro opačný směr PETROVICE KRAKÓW /134 /*b* s datem na můstku razítka 22.VI.28 ( ). Zásilka blahopřání, je poslána na poštu ŁÓDŹ. Frankatura známkou Fi:č.210 I, 15 gr. (červená, šrafování až k číslu nominální hodnoty). Zásilka vlakové pošty zapadá do období, po kterou byla tato vlaková pošta provozována. Pro tento směr jsme dosud v Syreně zásilku vlakové pošty č.134 nepublikovali. 3) KRAKÓW ZEBRZYDOWICE / 134. od do

3 - 3 - Dopisnice na předcházející straně je vydána v roce 1935 (5.VIII.) v rámci série 32 obrazových dopisnic. Dopisnice má v sérii pořadové číslo 17, SPISZ / Niedzica. Zamek. Její signatura nákladu je M.P.iT.(III-1935) Ser.III-17. Dopisnice má katalogové číslo Fi: Cp 68. Katalog Fischer Díl II, vydání z r.2010 oceňuje poštovně použitou dopisnici na 40 zł. (asi 270 Kč). Do této ceny není započteno to, že se zde jedná o zásilku vlakové pošty. Expediční razítko je pro opačný směr ZEBRZYDOWICE KRAKÓW / 134 / -a- s datem na můstku razítka 20.II.37 ( ). Datum expedice zásilky odpovídá době, po kterou byla tato vlaková pošta pro tento směr používána. V minulosti jsme v Syreně pro tento směr a trať vlakové pošty č.134 publikovali dvě zásilky, a to v Syreně č.207 na str.2-3: - ZEBRZYDOWICE KRAKÓW /134 / -a- s datem Zásilka byla poslána do Varšavy, - ZEBRZYDOWICE KRAKÓW / 134 /-a- s datem Zásilka byla poslána na poštu Tenszynek u Krzeszowic. Obě zásilky dobou expedice odpovídají době, po kterou byla tato vlaková pošta pro daný směr používána. 4) KRAKÓW BOGUMIN / 134, od do vypuknutí II.světové války, tedy jen něco přes tři měsíce. Zásilka je poslána do Krakova. Nalepená známka je nominální hodnoty 15 gr. (červeně hnědá), datum vydání v rámci série Různé pohledy, doplněné vydání, katal.č. Fi: 296. Expediční razítko vlakové pošty č.134 BOGUMIN KRAKÓW / a / *134* s datem na můstku razítka 29.VI.39 ( ). V Syreně jsme dosud s razítkem vlakové pošty č.134 pro tento směr publikovali: - BOGUMIN KRAKÓW / a / *134* s datem , zásilka poslána do Protektorátu do Přerova, - BOGUMIN KRAKÓW / a / *134* s datem , zásilka poslána do Krakova. I tyto dvě zásilky datem expedice odpovídají datu provozování vlakové pošty pro tento směr. Za dnešní tři ukázky vlakové pošty č.134 děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI Vlaková pošta č.135 z období 1921 do Tato vlaková pošta byla v období provozována celkem na třech tratích:

4 - 4-1) KRAKÓW PETROVICE / 135, od do Zásilku s touto vlakovou poštou jsme v Syreně ještě nepublikovali. 2) KRAKÓW ZEBRZYDOWICE / 135, jen od do I zásilku s touto vlakovou poštou jsme dosud v Syreně nepublikovali. 3) KRAKÓW BOGUMIN / 135 Jen od do vypuknutí II. světové války, Tolik o vlakové poště č.135 uvádí polská literatura (SPIS POCZTOWYCH AMBULANSÓW KOLEJOWYCH RZECZYPOSPOLITEJ POLSKIEJ , autor Krzysztof P. Jankowski z r.1999). Zásilku s vlakovou poštou 135 jsme publikovali v Syreně č.92 na str.19 a č.196 na str.17. Expediční razítko bylo s textem KRAKÓW BOGUMIN / 135 s datem -5.IX.24 ( ). Zásilka tehdy vyvolala diskusi na stránkách Syreny, zda tato vlaková pošta na této trati vůbec existovala. Informace o tom jsou v Syreně č.116 na str.4-6. Mgr. Manterys publikoval výše uvedenou zásilku s tím, že v polských výkazech MPiT od r.1920 tuto vlakovou poštu nenajdeme. Poslední zápis o vlakové poště KRAKÓW BOGUMIN /135 je z r Ve věstnících se psalo, že VP č.62 byla přejmenována na VP č.135. Od r.1920 se ve věstnících uvádí jen VP KRAKÓW - PETROVICE /135. tak je tomu ve všech věstnících až do roku 1929 (včetně). V letech je VP č.135 dokonce zcela vynechána. Ve věstníku z r.1933 se pod VP 135 uvádí trať KRAKÓW ZEBRZYDOWICE. Teprve ve věstníku z r.1939 se u VP 135 objevuje trať KRAKÓW BOGUMIN /135. Kolega Mgr.Manterys pouze konstatoval stav informací v polských věstnících, nikdy nepsal o tom, zda VP č.135 byla či nebyla. V polemice kolega Otík Šrubař citoval údaje z časopisu Filatelie č.20 z roku 1989 ze str.626 o VP z ČSR do POLSKA a z POLSKA do ČSR. Autorem zmíněného článku byl Dr.Alois Těšitel. V jeho článku (i kolega Mgr.Manterys), píší o VP č.135 na trati KRAKÓW BOGUMIN. V materiálu Dr.Těšitele je VP 135 uváděná s datem (Mgr.Manterys uvádí zásilku s datem ). Z Polska do ČSR jezdily VP od , i když k jejich realizaci dal základ již reskript z Příčinou tohoto skluzu bylo diplomatické řešení hraničních otázek a válka mezi Polskem a SSSR v letech V Syreně č.116 jsou pak uvedeny VP, které mezi Polskem a ČSR v období jezdily. Z práce Dr.Těšitele kolega Šrubař uvádí VP, které mezi ČSR a POLSKEM jezdily. Je to i přeshraniční VP KRAKÓW PETROVICE (později PETROVICE u BOHUMÍNA), jako VP 134 a 135. Dále pak KRAKÓW-BOGUMIN /135. Jsou uváděna i další čísla VP, informujeme jen o těch sporných (VP č.134 a 135). Tolik tedy k polemice na stránkách Syreny č.116. Obdrželi jsme ukázku zásilky nahoře na straně 5 této Syreny od Mgr.ing.Karola MICZE. Děkujeme mu za ni! Jedná se o doporučenou zásilku (zásilka má R-razítko R/ Amb.841 / N 1245). Expediční razítko je československé od pošty PETROVICE u FRYŠTÁTU ve SLEZ. / b / *Č.S.P. s datem na můstku razítka 18.III.23 XII- Razítko je typu M 41 a bylo s rozlišením a, b i c, Razítka byla používaná poštou v období Zásilka je bez frankatury známkami??? Měly by tam být vylepeny československé známky podle platného tarifu pro doporučenou zásilku do zahraničí. Pro doporučenou zásilku je použito R-razítko, které tato pošta v březnu 1923 nepoužívala. R-razítko pošta používala pouze v období, dokud pošta patřila Polsku (do ) s výjimkou obsazení Petrovic čs.vojskem za tak zvané Šnejdárkovy 7-denní války počátkem roku 1919 (od do ). Platný československý tarif v mezinárodním poštovním styku byl k datu expedice zásilky z Petrovic (od do ): dopisnice 1,50 Kč + příplatek DOPORUČENĚ 2,50 Kč, celkem tarif 4 Kč. Navíc otisk razítka vlakové pošty č.135 ze zásilky publikované v Syreně č.92 na str.19 a v Syreně č.196 str.17 a otisk razítka na naší ukázce na následující straně se diametrálně liší. Naše ukázka má tedy těch nejasných otázek hned několik!!! Problematiku této sporné ukázky na str. 5 této Syreny jsem prodiskutoval přes internet i s Mgr.ing.KAROLEM MICZEM. Nakonec mi sdělil na věc svůj názor a prozradil mi některé souvislosti s odesláním zásilky od současného majitele zásilky. Zásilku posílal známý filatelista Stanislav Sikora. Chtěl udělat radost svému kolegovi Józefowi Bujakowi, později známému filatelistovi z Goleszowa. Zásilku dal orazítkovat expedičním razítkem pošty Petrovice u Fryštátu. Zásilka byla původně v průhledné obálce a PORTO bylo nalepeno na tuto průhlednou obálku a poštovně odbavena na podací poště v Petrovicích. Měla být pozorností pro

5 - 5 - kolegu JÓZEFA, proto zásilku ručně označil datem 19.III.1923 (ten den slaví své jmeniny Josefové). Jelikož chtěl, aby byla zásilka doručena adresátovi v den jeho svátku, proto v textu je datum 19.III. a na expedičním razítku je datum 18.III. Tuto zásilku osobně předal vlakové poště na trati BOGUMIN- KRAKÓW / * 135 *. Tam ji razítkem vlakové pošty orazítkovali. Jelikož zásilka měla být doručena jako DOPORUČENÁ, tak ji vlakovou poštou orazítkovali R-razítkem Amb. 841 s podacím číslem Vlaková pošta, protože byla polská, měla i své R-razítko (Amb. 841 čili Ambulans= vlaková pošta). Toto je vysvětlení současného majitele zásilky, údajně podle informace přímo od odesilatele zásilky pana Sikory. Co jej vedlo k tomu, že takto postupoval? Byla to snaha udělat dárek kolegovi-filatelistovi. Kdyby měla zásilka ale i československou frankaturu, bylo by to daleko cennější. Proč ale zásilka VP 135 z 5.IX.1924, poslaná mnohem později, má jiné razítko VP 135, to neumíme vysvětlit? Druhé razítko VP 135 z r.1924 je ale bez rozlišení. Že by byla razítka dvě? Zásilka s razítkem VP KRAKÓW-BOGUMIN / 135 z -5.IX.24. Razítko VP je ale jiné než na ukázce nahoře! Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL

6 - 6 - Vlaková pošta č.12 v období V tomto období byla VP č.12 provozována celkem na třech tratích: 1) WARSZAWA BIELSKO / 12, od do S touto vlakovou poštou jsme dosud nepublikovali žádnou zásilku. 2) WARSZAWA ZEBRZYDOWICE / 12, od do Zde jsme v Syreně publikovali hned několik zásilek. byly to: - Zásilka poslaná do Plzně, razítko s rozlišením 12/a z 8.VII.1931 a zásilka poslaná do Grenoble s rozlišenín 12/c z 19.VI (Viz Syrena č.177, str.3). - Zásilka poslaná do Annabergu (Rakousko), razítko s rozlišením 12/b z 18.VII.1937 (Viz Syrena č.177, str.4). - Zásilka okénkován obálka, razítko s rozlišením 12b z 23.VI.1937 (Viz Syrena č 181, str.33). Všechna razítka VP č.12 pro směr WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE. Dnešní ukázka je opět VP č.12/a WARSZAWA ZEBRZYDOWICE s datem 25.IX Všechny námi publikované ukázky v Syreně jsou pro směr WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE a jejich data souhlasí na dobu, kdy byla tato vlaková pošta pro daný směr v provozu. Je vidět, že tato vlaková pošta pro uvedený směr používala celkem 3 razítka (s rozlišením 12/a, 12/b a 12/c. 3) WARSZAWA - BOGUMIN / 12, od do vypuknutí II.světové války V tento den byl Bohumín již obsazen německou armádou. Z tohoto poměrně krátkého období provozování vlakové pošty WARSZAWA BOGUMIN / 12 (tři a půl měsíce) jsme žádnou zásilku v Syreně nepublikovali. Má-li někdo zásilku s VP č.12 z trati WARSZAWA BIELSKO nebo WARSZAWA BOGUMIN, pošlete nám její ukázku. Za dnešní ukázku nahoře děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZO- WI. Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Od kdy byl v provozu poštovní úřad Těšín / 2? Datum zahájení provozu poštovního úřadu v Těšíně, který byl umístěn v nádražní budově, dnešním Českém Těšíně, není přesně uveden. V Monografii č. 14 a publikaci kolegy Manteryse je uveden rok 1886 s otazníkem. Tato pošta byla uvedena do provozu po vybudování železniční trati Bohumín - Košice.

7 - 7 - Železniční trať byla dána do provozu 1. II v úseku Bohumín-Těšín a 1. VIII pokračovala dále z Těšína na Jablunkov do Žiliny. První nádražní budova byla umístěna na Jablunkovské ulici, bývalé Uherské, a byla dána do provozu 8. I Poštovní úřad byl postupně umístněn od r v nádražní budově na ulici Jablunkovská, od roku 1889 v nově vystavěné nádražní budově na opačné straně kolejiště (v jeho severní části) a od roku 1932 v nově vybudované budově pošty vedle nádraží. Na fotografii je stará přízemní budova na ulici Jablunkovské, která sloužila jako nádraží a poštovní úřad. Snímek zachycuje zřejmě stav z 30. let 20. století, protože na opačné straně kolejiště je vidět 1. patro budovy nového nádraží. Nad jeho střechou ční atika hotelu Polonia (dnes je to Piast), který byl o- tevřen Nádraží neslo název TESCHEN od svého zprovoznění. Budova byla opuštěna v roce Nová budova, která byla vybudována na straně města a dána do provozu v roce 1889, sloužila také jako provozní ředitelství, které zde bylo do Těšína přeloženo od 1.V.1873 z Bohumína a zůstalo zde do roku V budově byl provozován poštovní úřad a telegraf. Od r nesla pošta název Český Těšín. Pohled z ulice na vchod do nádražní budovy kolem roku Na pohlednici je po pravé straně vozovky vidět jak se již budovaly koleje pro tramvaje.

8 - 8 - Dobová fotografie zachycuje severní trakt budovy nádraží, kde sídlila pošta od r do roku Prostranství před ní sloužilo jako parkoviště pro poštovní vozy a drožky. Poštovní úřad byl do provozu uveden pod názvem TESCHEN BAHNHOF a první používané razítko bylo dle Monografie č. 14, str. 213 typu E-82. Jedná se o jednokruhové razítko o průměru 25mm. Na přiložené celistvosti je doklad, že tato pošta byla v provozu již dříve, než v roce Na korespondenčním lístku odeslaném z Těšína je v textu datum a na razítku je datum 21/12/85. Lístek byl adresován do Brna a má příchozí razítko BRÜN STADT / BRNO MĚSTO o průměru 28 mm, s datem 22/12/1-6 N/85 Monografie č. 13 str. 159 typ E 196. Doručeno odpoledne mezi první a šestou hodinou. Na lístku je rovněž razítko z poštovního úřadu, průchozí z Vídně, přes

9 - 9 - kterou byl lístek vlakem přeposlán s datem WIEN / 22/12/ 8 F/85. Do Vídně byl lístek doručen v osm hodin ráno. Razítko TESCHEN BAHNHOF druhého typu. Ukázka je s razítkem II. typu TESCHEN BAHNHOF s datem 21/9/V-IXV/96, Monografie č. 14, str. 213, typ E Jedná se o jednokruhové razítko o průměru 27 mm s časovým údajem. Lístek byl odeslán mezi pátou a devátou hodinou odpolední z Těšína do Bludovic s příchozím kruhovým razítkem NIEDER BLUDOWITZ / 22/9/96, Monografie č. 13, str. 508, typ E-86. Na celistvosti je také razítko průchozí pošty TESCHEN. Jedná se o poštu, která se nachází na náměstí dnes v polském Cieszynie. Tato pošta od data používala v razítku název CIESZYN 1 / TESCHEN 1. Zásilky odesílané z pošty TESCHEN BAHNHOF, které nebyly dopravovány vlakovou poštou, byly přeposílány přes poštu Těšín 1. Razítko (nahoře zcela vlevo) má otisk TESCHEN/21/9/9-12M/96, podle Monografie č. 14, str. 213, typ razítka E V publikaci kolegy Manteryse je razítko uvedeno na str. 65 pod katalogovým číslem F Uváděné použití razítka je od do Zde je použití tohoto razítka doloženo o čtyři roky později!

10 Od bylo pak v názvu razítka používáno CIESZYN 2 / TESCHEN 2. Novému nádraží TESCHEN 2 se také říkalo "Centrální nádraží" (viz obrázek na předcházející straně dole), protože tvořilo železniční křižovatku Košicko - Bohumínské dráhy s dráhou moravskoslezských měst Kojetín Hulín Frýdek Těšín Bielsko. Končila na něm i "suchovská dráha" Kunčice n. Ostravicí - Suchá - Těšín uvedená do provozu Hlavním důvodem změny názvu však bylo otevření dalšího nádraží Teschen-Boberthal v r na pravobřežní části Těšína v dnešním polském Cieszynie. Po rozdělení města mezi ČSR a POLSKO v roce 1920 původní nádraží CIESZYN 2 / TESCHEN 2 ( Centrální nádraží ) dostalo nový název ČESKÝ TĚŠÍN. Pro Syrenu připravil Jaroslav TEREŠKO ********************************************************************************** Poštovna Bażanowice. Bażanowice leží mezi Cieszynem a Goleszowem, severně od Třince, co by kamenem dohodil od státní hranice s Polskem (asi 4 km východně od Cieszyna). Poštovna byla uvedena do provozu Prvním poštovným byl od r.1913 Jan Josiek (na dokumentech uvidíme, že byl poštovným ještě v r.1919). Vpú pro poštovnu byl poštovní úřad Teschen 2 / Cieszyn 2. Poštovna používala jen jedno razítko (německo-polské) *BAŽANOWITZ / BAŻANOWICE*. Razítko má rozměr 30,5x15 mm, (po změření na celistvostech!). Otisk razítka je známý jen ve fialové barvě. Poštovna dostala své razítko až v roce 1914, zda pracovala již v prosinci 1913 není dosud doloženo. V publikaci pana Tovačovského je doložena zásilka s tímto razítkem s datem 1.srpna (viz ukázka dole). Zásilka je poslána do obce Koszarzyska, poslední pošta Jablunkov. Expediční razítko pošty je německo-polské TESCHEN 2 / CIESZYN 2 / b s datem na můstku razítka 1.VIII.15. (I v textu je datum 1.VIII.15). Razítko poštovny je německo-polské *BAŽANOWITZ / BAŻANOWICE*, otisk razítka je v barvě fialové. Na zásilce je otištěno razítko těšínské vojenské cenzury WEITERLEITEN v obdélníkovém rámečku, otisk cenzurního razítka je fialový. V práci Mgr.Manteryse je toto cenzurní razítko vedeno pod katalogovým číslem 22, jeho rozměr je 54x14 mm, otisky jsou známy ve fialové barvě, ale i v barvě červené. Známá doba výskytu tohoto cenzurního razítka je od března 1915 do listopadu Doba expedice naší zásilky nahoře odpovídá tomuto rozpětí data jeho použití. Dosud byla s tímto razítkem poštovny známá jen tato jedna zásilka. Pro publikaci v Syreně nám ji zapůjčil MUDr.Adrián JUNGA, který je současným vlastníkem této zásilky.

11 Výskyt razítka poštovny na peněžních poukázkách ze srpna 1919.

12 - 12 -

13 Na str.11 této Syreny je přední a zadní strana peněžní poukázky na 38 K poslaných z pošty TESCHEN 2 / CIESZYN 2 do Bażanowic. Expediční razítko je s datem 6 / 8 / 2-6 / 19 ( ). Na přední straně poukázky dole je ještě otisk okresního razítka pošty Těšín 2 XI/179. Tarif za poslání peněz je 70 h (známka Fi:č.79 nominál 50 h, perforovaná, hnědě červená a známka Fi:č:77 20 h, perforovaná, hnědá). Datum vydání známek je 27.I Platnost známek do , platnost známek byla obnovena opět a definitivně skončila Na zadní straně peněžní poukázky ze strany č.11 této Syreny je otisk příchozího razítka Vpú TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /a s datem na můstku razítka 7 / 8 / III-XII / 19. Vedle otisku razítka vpravo je otisk razítka poštovny * BAŽANOWITZ / BAŻANOWICE *, otisk fialový. Pod razítkem poštovny je ručně vepsáno datum a podpis poštovného Jana Josieka. Vyplacení částky je stvrzeno otiskem razítka pošty TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /a s datem 10 / 8 / VIII-XII / 19. Zcela vlevo na zadní straně peněžní poukázky je nalepena doplatní známka za doručení částky s přetiskem PORTO pošty Těšín 2. Známka s přetiskem PORTO je o nominální hodnotě 15 h. Známka s přetiskem PORTO je orazítkovaná razítkem pošty TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /a s datem dne vyplacení zásilky, to je 10 / 8 / VIII XII/ 19. Razítka pošty Těšín 2 na str.11 jsou všechna typu G115. Na poště byla používaná od r (Katal. č.2418/3, Monografie Díl 14). Razítka typu G115 byla s rozlišením a, b, c a d. Peněžní poukázka na str.12 je rovněž ze srpna Je na částku 49,98 K. Posláno z pošty Třinec do Bažanovic. Expediční razítko je německo-polské TRZYNIETZ * TRZYNIEC / C. Razítko je typu G137 a na poště bylo v používání od r V Monografii Díl 14 má razítko číslo 2469/4. Razítko má datum na můstku razítka 25.VIII Dole na přední straně poukázky je okresní razítko pošty v Třinci XI/184. Dole na straně 12 této Syreny je zadní část peněžní poukázky poslané z Třince do Bažanovic. Nahoře je vlevo příchozí razítko pošty TESCHEN 2 / CIESZYN 2 / a s datem na můstku razítka 26/8/2-6/19. Razítko je typu G 115, v Monografii Díl 14 má číslo 2418/3 a na poště bylo v používání od r Vpravo nahoře jsou dvě známky s přetiskem PORTO pošty Těšín 2. Nominální hodnota každé známky je 15 h. (Doplatné celkem 30 h). Známky jsou orazítkovány razítkem TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /C s datem na můstku razítka 27.VIII.19 IX -. Razítko má v Monografii Díl 14 č.2418/4 a je typu G 134. Na poště bylo v používání od r Dole v kolonce pro vyplacení zásilky je otisk razítka poštovny v Bažanovicích * BAŽANOWITZ / BAŻANOWICE *. Pod razítkem poštovny je ručně poznámka: a podpis poštovného Jana Josieka (poznámka je slabě čitelná, je napsaná inkoustovou tužkou). Poukázka má na zadní straně ručně vepsané příchozí číslo zásilky (53) a výplatní číslo zásilky (6). Zásilka byla v aukci znaczki-pl.com., která skončila Byla vydražena za 800 zł. (Více jak Kč!!!!). Obě poštovní poukázky na str.11 a 12 této Syreny jsou důkazem toho, že poštovna Bažanovice byla v provozu ještě v srpnu 1919, že používala razítko č.1 poštovny, že toto razítko bylo na zásilky otiskováno ve fialové barvě a že poštovným na poštovně Bažanovice byl od r.1913 do r.1919 Jan Josiek! Kdy byl provoz poštovny přesně ukončen není zatím známo! Přetisk PORTO na poště Těšín 2 byl použit u typu Typ 27: byl proveden na známkách Fi:č.57, 59, 60, B. Používaný v době březen-září Gumové razítko o rozměru 19,5x4 mm. Katal.č.přetisku Pd 1- Pd 11. Typ 28: byl proveden na známkách Fi:č.57, 59-63, 65, 73-79B. Používaný v době od dubna do června Gumové razítko o rozměru 19,5 x 4 mm. Katal.č.přetisku Pd 12 Pd 25. Typ 29: byl proveden na známkách Fi:č.75-76B. Používaný v dubnu září Gumové razítko o rozměru 20 x 4,5 mm. Katal.č.přetisku Pd 26 Pd 27. Viz reprodukce přetisku vlevo nahoře. Charakteristickým znakem přetisku je zprava zeseknutá podstava písmene T a nahoře přerušené písmeno O (TO). Oba přetisky na str.11 i 12 jsou na známce Fi:č.76, 15 h (červená), katal.č.přetisku je Pd 27.

14 Typ 30: byl proveden na známkách Fi:č.57, 59 61, 63 a 73 79B. Používaný v dubnu až srpnu Gumové razítko o rozměru 13,5 x 13,5 mm. Katal.č.přetisku Pd 28 Pd 39. V minulosti katalogy Fischer uváděly přehledy všech typů přetisků PORTO i s jejich oceněním. V poslední době toto autoři katalogu neuvádějí, proto jde jen těžce ocenit ten který přetisk na celistvostech. Zvláště, když za poslední roky prošel polský zlotý řadou změn. Ocenění podle starších katalogů by proto našim členům klubu nic neříkalo, a když tak velice zkresleně! Za dnes publikované ukázky použití razítka poštovny na celistvostech děkujeme kolegům MUDr.Adrianowi JUNGOWI a Mgr.ing.Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Cenné psaní poslané z Třince do Jablunkova Přední a zadní strana cenného psaní poslaného z Třince z hlavní pokladny hutí do Jablunkova na Okresní soud. Expediční razítka pošty TRZYNIETZ / BAHNHOF s datem 8/2/87. Razítko jednokruhové, jen německý text, průměr razítka 26 mm. Známá doba použití razítka od do Razítko má podle Monografie díl 14 č.2469/2. Je typu E 80. Zásilka byla váhy 84 g.

15 Porto bylo 30 krejcarů. Obsah zásilky byly peníze ve výši 756 florénů a 93 krejcarů. (15x bankovka 50 florénů, 1x bankovka 5 florénů, 1x bankovka 1 florén + mince za 93 krejcarů. Na zadní straně zásilky jsou dvě hezky zachovalé pečeti hlavní pokladny Třineckých hutí. Na přední straně zásilky je v levém horním rohu rakouská orlice s vyznačením prodejní ceny obálky na cenné psaní ve výši 1 krejcaru. Mgr.ing.Karol MICZA ********************************************************************************** Má někdo celý otisk razítka (asi) COLNÝ ÚRAD BRATISLAVA / 15 z roku 1933? Otisk razítka (jeho torzo) je na ústřižku podacího lístku na zásilku poslanou z Gdańska do Československa. Posláno s nálepkou 1000 Danzig 5/Ausland /267. Odesláno z Gdańska hodin dopoledne. Expediční razítka pošty DANZIG 5 /(AUSLAND = cizina) s datem na můstku razítka V. Z ústřižku lze vyčíst, že zásilka šla přes Drážďany, razítko německého typu, dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruží DRESDEN / * ALTST.7 c s datem na můstku razítka Frankatura známkami Gdańska: 5 Pf. (pomerančová) Fi:č.67, 20 Pf. (červená), Fi:č.70, obě vydání z , 3 Guldeny (modro černá), Fi:č.203, a 5 Guldenů (fialově červená / černá) Fi:č.204, obě vydání z Porto za zásilku celkem 8 Guldenů a 25 Pfg. Z ústřižku již nevyčteme, kde do Československa byla zásilka poslána? Zajímavé by bylo získat otisk celého razítka Celního úřadu (?) v Bratislavě s číslem 15 v horní úseči razítka. Zkoušeli jsme to u kolegů na Slovensku, ale bohužel!! Teodor WILCZEK, Karviná ******************************************** Padělek přetisku 3000/10 zł. známky Fi: č.3030 z roku 1988 (4.XII) ke škodě pošty.

16 Padělatel přetisku jistě nezůstal jen u padělání dvojice známek na ukázce na předcházející straně. Známka nominální hodnoty 10 zł. na novou nominální hodnotu 3000 zł. (přetisk černý) nebyla oficielně přetištěna. Padělatel využil toho, že přetisky jiných známek s novou nominální hodnotou v těch letech, kdy zlotý na očích ztrácel svoji hodnotu, existovaly. Až do konce roku 1984 byly totiž nominální hodnoty vydávaných známek v tisících zlotých. Původní známka má číslo Fi: č. 330, je z víceleté série Polští králové a knížata (III). Je na ni RYCHEZA. Na zásilce není pochopitelně uveden odesilatel zásilky, je uveden jen adresát v Německu. Zásilka nemá ani příchozí razítko v místě doručení zásilky adresátovi. To se běžně u obyčejných zásilek při příchodu nerazítkovalo. I expediční razítko je na zásilku otištěno velice slabě (snad KIELCE 1 *AC* s datem na můstku razítka ). Otisk expedičního razítka byl tedy na zásilku proveden asi také záměrně slabě, pak by to ukazovalo asi na některého pracovníka pošty, který se zásilkami přicházel do styku. Dokud se nenajdou další zásilky s tímto přetiskem, lze o padělku jen diskutovat. Snad se kolegové v Polsku ozvou a pomohou nám padělek blíže objasnit. Jinak je padělek proveden velice zdařile, původní nominální hodnota 10 zł. je přeškrtnuta dvěmi přerušovanými vodorovnými čarami složenými každá ze čtyř kratších čárek. Teodor WILCZEK, Karviná ********************************************************************************** Frankatura známkami s přetiskem S.O. / před jejich oficielním vydáním Zásilka EXPRÉS poslaná do Żywce (Seibusch) z pošty Těšín 2. Polské známky s přetiskem S.O. / byly oficielně vydány Jsou známy z použití na zásilkách s dřívějším datem (katalog Fischer uvádí např. datum ). Naše ukázka je poslána z pošty Těšín 2, jako zásilka EXPRESS. Expediční razítko je porakouské, německo-polské TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /C. Datum na můstku razítka je 31.III.20 X -. Zásilka je poslána do ŻYWCE (Siebusch,Galizien). Příplatek Express byl ke dni expedice zásilky 1 Mk. (od ), PORTO za obyčejnou zásilku do 20g bylo 25 h (od ). Dne došlo ke sjednocení valuty na Marku polskou, do té doby platily marky rakouské nebo německé. Frankatura zásilky 2x 50 f. s přetiskem S.O./1920. typ I (vzdálenost mezi S.O. a je 2,7 mm). Známky Fi: č. SO 5 (zelená), + známka 25 h Fi:č.78 B (modrá). Mgr.ing.Karol MICZA **********************************************************************************

17 Zásilka služební, osvobozená od PORTA poslaná z Evangelického farního úřadu v Bystřici ve Slezsku na C.K. okresní soud v Jablunkově Nahoře je přední, dole vlevo zadní strana zásilky poslané z Bystřice ve Slezsku do Jablunkova. Na přední straně vlevo nahoře je slabý otisk razítka odesilatele (Evangelický farní úřad v Bystřici). Uprostřed nahoře na přední straně zásilky je expediční razítko, jednokruhové, průměr 27 mm, BISTRITZ / SCHLESIEN s datem 5/7/86. Podle Monografie Díl 13 má razítko číslo 147/1 a je typu E 82. Mgr.Manterys uvádí jemu známou dobu použití razítka od do Naše použití je ještě později, to je ! Zásilka je poslána jako úřední, proto je osvobozená od PORTA, což je na ní dole vlevo vyznačeno ručně. Na zadní straně zásilky je příchozí razítko v místě adresáta, jednokruhové, jen německý text JABLUNKAU / ÖSTERR.SCHLESIEN, průměr 26 mm, známá doba použití razítka podle Mgr.Manteryse je od do Razítko je typu E 82 a v Monografii Díl 13 má číslo 883/4. Na zadní straně zásilky je ještě zálepka odesilatele, Evangelický farní úřad v Bystřici. Mgr.ing.Karol MICZA ********************************************************************************** Poukázka na 35 Marek poslaných z pošty Těšín 1 do HERMANICE (Ustroń), vyplaceno známkou s přetiskem S.O./1920. a s razítkem poštovny * HERMANITZ (USTRON) / HERMANICE (USTROŃ) Hermanice (Ustroń) leží v Polsku, severně od USTRONIE mezi USTRONIEM a SKOCZOWEM. O poštovně se ve své práci o poštovnách zmiňuje i pan Tovačovský. Poštovnu vede mezi polskými poštovnami jako P7 Heřmanice. Uvádí reprodukci razítka poštovny včetně rozměru razítka, ale v poznámce píše, že výskyt razítka nebyl dosud doložen. Odkud tedy vzal rozměry razítka 44 x 12 mm? V minulosti v Syreně č.160 na str.28 jsme s razítkem z této poštovny uvedli zásilku poslanou z Vídně do Cisownice pošta Ustroň. Zásilka je datována v textu 20.VII Jelikož na ní byl nekvalitní otisk expedičního razítka ve Vídni, orazili ještě jednou známku při příchodu na poštu v Ustroniu (a zase nečitelně!!).

18 Zásilka s razítkem poštovny *HERMANITZ (USTRON) / HERMANICE (USTROŃ* ze Syreny č.160. str.28. Zásilka je datována v textu 20.VII.15. Je poslána do Cisownice, p.ustroń. Dnešní ukázka, složenka na 35 Marek poslaná z pošty Těšín 1 do Hermanice (Ustroń), expediční razítko TESCHEN 1 /CIESZYN 1 /b s datem na můstku razítka 20/5/3-6/20. Razítko je podle Mono-

19 grafie Díl 14 vedeno pod číslem 2417/16, typ G 115. Bylo ještě s rozlišením a, c (velké a malé c ), d, e (velké a malé e ), f, g, h, i. Razítko je dvoukruhové, německo-polské. Razítko s rozlišením b má průměr 30 mm a je známé z použití od do Po r.1918 je používala jak polská, tak československá pošta. Frankatura zásilky celkem 70 (f + H). V tom: známka s přetiskem S.O./1920. Fi:č.5, typ I., vzdálenost mezi S.O. a je 2,7 mm. Platnost známek s přetiskem S.O./1920. od Dále použita známka 2x Fi: č H, (pomerančová), vydání z 27.I Dole na přední straně je okresní razítko pošty Těšín 1 XI/178, ručně dopsané podací číslo 4194 a podpis úředníka, který zásilku vyřizoval. Zadní strana složenky. Vpravo dole je otisk příchozího razítka Vpú USTRON * USTROŃ / b s datem na můstku razítka 22.V.20 XII -. Razítko je dvoukruhové, německo-polské, průměr 30 mm. Bylo s rozlišením b a c. Razítko s rozlišením b je známo z použití od do Po roce 1918 razítko používala ještě i polská pošta. Poslaná částka byla adresátovi vyplacena 25.V Adresát zaplatil za doručení Doplatné ve výši 30 h (3x doplatní známka 10 h, Fi:D 16 (modrá), vydání z Vyřízení zásilky i oražení doplatních známek je provedeno opět razítkem USTRON * USTROŃ /b s datem 25.V.20 XII -. Uprostřed zadní strany složenky je otisk německo-polského razítka poštovny *HERMANITZ (USTRON) / HERMANICE (USTROŃ)*. Otisk razítka poštovny je zde černý. Skutečný rozměr razítka na obou ukázkách je 45,5x14,5 mm! Je tedy dokázáno použití razítka poštovny *HERMANITZ (USTRON) / HERMANICE (USTROŃ)* s daty 20.VII.1915 a 25.V Otisky razítka poštovny jsou známy v barvě fialové a černé. Za ukázky děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL Poštovna HERMANICE (USTROŃ) byla v provozu od (?) do minimálně Vpú pro poštovnu byla pošta USTRON / USTROŃ. Datum zrušení poštovny není zatím známo!

20 Zajímavá doporučená zásilka z Rudy Śląské poslaná do Mukačeva se zajímavou frankaturou známky Fi:č.291 a s polskou devizovou kontrolou! Doporučená zásilka s R-razítkem R/RUDA ŚLĄSKA, pod. číslo 835 poslaná do tehdy ještě neokleštěného Československa do Mukačeva na okresní soud. Na pozdějším okleštění se podílelo ve II.pololetí 1938 rukou stejnou a nerozdílnou Německo, Polsko i Maďarsko. Zásilka má vlevo ručně vyznačeno Kontrola dewizowa / przeprowadzona + podpis + otisk expedičního razítka pošty RUDA ŚLĄSKA / b s datem na můstku razítka 19 XII (Devizová kontrola provedena + podpis + otisk exp. razítka). Na zásilce je nalepena známka Fi:č. 291, 1 zł. (modrá), vydání z Podle údajů Katalogu FISCHER Díl I z r. 2015, platnost (známky skončila dnem 15.XI.1937 (!!!). Na zásilce je v současném katalogu poznámka: użyty na dokumentacji sądowej - použitý na soudní (dokumentaci), zásilkách, cena takové zásilky je od 100 zł. (skoro 700 Kč!) podle toho, kde byla zásilka poslána. Zásilka je ještě zajímavější tím, že byla poslána na tehdejší Podkarpatskou Ukrajinu do Mukačeva (v adrese je uvedeno: Mukačevo, okr. soud Podkatp. Rus ). Zvýšení zajímavosti zásilky je i uvedením na zásilce provedení devizové kontroly. Na levé straně zásilky otiskem expedičního razítka zásilky. Na zásilce je použito expediční razítko i R-razítko pošty RUDA ŚLĄSKA a pak zásilka odpovídá i informaci zmiňovanou katalogem. Poznámka o zásilkách poslaných na soudy je totiž až v katalogu FISCHER z r (v r ještě není, uvedena). Je uvedeno jen použití známky s cenou na zásilkách 100 zł. To je cena na zásilkách všeobecně! Uvedená cena zásilky s cenou od 100 zł. (cena vyšší) je uvedena až v posledním vydaném katalogu Fischer z roku Za ukázku děkujeme Jaroslavovi TEREŠKOVI Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Jak to vlastně bylo s vlakovou poštou č.340 Bielsko-Cieszyn a 340 Cieszyn-Bielsko v meziválečném období. Problematice jsme se věnovali v článku v Syreně č.190 na str.190/str.5. Doposud jsme zásilku s vlakovou poštou č.340 neměli možnost publikovat.

21 Literatura o vlakových poštách v Polsku v období vlakovou poštu č.340 vede na 4 tratích od r.1928 do vypuknutí II.světové války Je to vydání zpracované autorem Krzysztofem P.Jankowskim pod redakcí Kristiana Żurawskiego, vydání z r zatím údaje tam uvedené byly ve všech námi sledovaných údajích 100%! O vlakové poště č.340 se v uvedené poště píše následující: 1)Trať VP č.340 BIELSKO-CIESZYN byla provozována od do )Trať VP č.340 BIELSKO-CZESKI CIESZYN byla provozována od do a následně ještě rok od do )Trať VP č.340 CIESZYN-BIELSKO (KRAKÓW) byla provozována od do Podle uvedené literatury Trať VP č.340 od do nebyla provozována. 4)Trať VP č.340 BOGUMIN-CIESZYN ZACHODNI byla provozována od do vypuknutí II.světové války. Tato trať byla provozována po záboru české části Těšínského Slezska. Původní česká stanice Bohumín byla přejmenována na Bogumin a stanice Český Těšín na Cieszyn Zachodni. V roce 1936 začaly vztahy mezi ČSR a Polskem skřípat, a proto na trati BIELSKO-CZESKI CIESZYN VP 340 již nejezdila. VP.341 BIELSKO-CZESKI CIESZYN, která původně jezdila od do také do Českého Těšína, již po jezdila jen do CIESZYNA (Polského). Stav trval až do kdy byla i trať č.341 BIELSKO-CIESZYN prodloužena do CIESZYNA ZACHODNIEGO (Polskem obsazený Český Těšín). Od začala pak znovu jezdit VP č.340, jak je výše uvedeno na trati BOGUMIN - CIESZYN-ZACHODNI. Informovali jsme o tom v Syreně č.178 na str.14. Doposud jsme neměli v Syreně publikovanou zásilku s VP.č.340. Dostala se nám ale na publikaci zásilka s VP CIESZYN-BIELSKO* 340* z 10.IV.37. Podle výše uvedené literatury by v té době VP č.340 na této trati jezdit neměla. U vlastníka zásilky jsme si proto ověřili špatně čitelný rok a je to skutečně rok 37 (1937)! Tehdy podle uvedené literatury o VP tato trať VP č.340 neměla být provozována. Podle literatury byla provozována, jak je v bodě č.3 nahoře uvedeno trať VP č.340 na úseku CIESZYN-BIELSKO (KRAKÓW) od do Jsou proto dvě možnosti, jestliže je datum 10.IV.37 na ukázce správné: 1) Na razítku je špatně nastavený rok 37 místo 35 (i v textu je ručně vepsáno 9.IV., ale bez roku! 10.IV.1935 byla VP na trati CIESZYN-BIELSKO * 340* (KRAKÓV) a zpět provozována! 2) Na razítku je datum 10.IV.37 nastaveno správně a autor publikace, ze které čerpáme nevěděl, že původní trať do Českého Těšína byla stejně jako u VP č.341 zkrácena jen do CIESZYNA (Polské-

22 ho). V tom případě by bylo třeba údaje v publikaci K.P. Jankowskiego opravit a doplnit. Jasno do případu mohou přinést pouze další nálezy zásilek s razítky VP č.340. A těch, jak je vidět, je jako šafránu. Za 34 let existence naší Syreny je to první zásilka VP s č.340, která se nám dostala k publikování. A to byla VP č.340 provozována od r.1928 do vypuknutí II.světové války ! Dáváme zde zapravdu kolegovi Teodorovi Wilczkowi, který se pozastavuje nad tím, jak málo se těchto dokumentů zachovalo a z období Polského záboru české části Těšínského Slezska už skoro z vlakových pošt vůbec nic. Je pravda, že polský zábor trval jen 11 měsíců, což je velice krátké období, ale co období do záboru? I tam jsou zásilky s vlakovými poštami málo se vyskytující. My také nemáme patent je publikovat, pro naši potřebu se nám těchto zásilek dostane málo. Dnešní naši ukázku jsme našli náhodou v exponátu kolegy Mgr.Manteryse a on sám nevěděl 100% zodpovědět, jak to bylo s tím datem 10.IV.37, které nám sám podle originálu potvrdil. V exponátu má u zásilky zde publikované poznámku, (cituji): Zgodnie z Dziennikami urzędowymi Ministerstva Poczt i Telegrafów ambulans 340 kursował w 1934 roku z Czeskiego Cieszyna do Bielska. (V souladu s Úředními denníky Ministerstva pošt a telegrafů, vlaková pošta č.340 v roce 1934 jezdila z Českého Těšína do Bielska). O datu zásilky pod tímto sdělením není ale nic uvedeno! Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL Poštovna MALENOVICE pod Lysou Horou (Frýdlant u Místku). K problematice poštovny v Malenovicích uvádí pan Tovačovský trochu obšírnější výklad, který je ale natolik zajímavý a problematiku poštovny vysvětlující, že si tento výklad ocitujeme v celku. Poštovna v Malenovicích pod Lysou Horou byla otevřena 1.srpna Prvním poštovným se stal učitel Eduard Karas z Malenovic a jeho odměna činila 144 Kč za vedení poštovny a 120 Kč za doručování a pochůzky k poštovnímu úřadu Frýdlant u Místku. Šlo o poštovnu s omezenou působností, poštovný nedoručoval a poštovní zásilky roznášely školní děti. Na dotaz ředitelství PaT v Opavě, jakým způsobem dostávají občané doporučené dopisy a jiné zapsané zásilky, odpověděl poštovní úřad ve Frýdlantě, že poštovna v Malenovicích sice avizuje zapsané zásilky, ale vyzvednout si je musí adresáti sami na poštovním úřadě. A právě nedostatek peněz na zaplacení posla, který by zajistil pravidelné doručování v obci 8 km dlouhé a 5 km široké, kde jednotlivé domy v kopcovitém terénu jsou vzdáleny způsobil, že poštovný Karas se vzdal vedení poštovny. Ředitelství PaT v Opavě bylo proto nuceno upravit poštovnému platební podmínky. Přeměnit jeho úřad na poštovnu s rozšířenou působností, s povinností přijímat zapsané listovní zásilky i peněžní dopisy, balíky s udanou cenou, soudní psaní a jiné úřední zásilky, poštovna byla opětně zprovozněna 1.října Učitel Karas však zde již dlouho nesloužil. Pro stáří se vzdal 1.ledna 1926 vedení poštovny ve prospěch svého zetě, hostinského v Malenovicích, Karla Drabiny, jemuž byla poštovna 1.března 1926 definitivně svěřena. Nový poštovný Karel Drabina umístil poštovnu v hostinci v Malenovicícch vzdáleném 3 km od poštovního úřadu ve Frýdlantě. Posel potřeboval na pochůzku k poštovnímu úřadu v letním období 30 minut, po čtvrť hodině se vracel zpět, cesta do kopce trvala nejméně 50 minut. V zimním období mnohem déle. Potom následovalo předávání zásilek v Malenovicích, roztřídění a doručování vyžadující času o hodně déle. Práce to nebyla snadná a navíc zodpovědná. Výdaje poštovného spojené s výkonem služby nebyly také malé. Poslem mohl být jen člověk schopný a spolehlivý, který uměl číst a psát. Poštovný mu musel poskytovat celodenní stravu a peněžitou odměnu za ztracený čas. Měl-li poštovný vetší obnos peněz k vyzvednutí nebo odeslání, musel jít na poštu sám. Pro veřejnou hovornu musel uvolnit menší místnost, kterou nemohl pro diskrétnost telefonních hovorů používat k osobní potřebě, ani pro hosty. Musel čelit i různým nepříjemnostem či stížnostem. Například na skřínku umístěnou za obchodním pultem, kam ukládal přinesené zásilky, že jsou tyto vystaveny ve veřejné místnosti a každý si je může z povzdálí prohlížet (skřínku mu k tomuto účelu dodala obec). Někdy docházelo k opožděnému dodání zásilky, ale týkalo se to vesměs občanů, co bydleli daleko v horách a poštovný jim posílal oznámení o zásilkách po školních dětech nebo po sousedech. Stav to nebyl jistě ideální, ale je třeba si uvědomit, že při klasickém způsobu doručování by ani dobrý chodec nestačil za celý den obejít všechny domy (celkem 103) roztroušené po stráních Lysé Hory, Tanečnice, Ostrého a Hradové. Poselkyně, která zajišťovala roznášení zapsaných zásilek a soudních dopisů a bylo jich denně kolem 10 kusů, tedy měla opravdu co dělat! Přesto, že tato situace trvala již 30 let, domácí lidé si nestěžovali. Věděli, že doručování jinak zvládnout nejde. Nově přistěhovalým se ovšem stávající praxe nelíbila a také příslušné nadřízené

23 úřady stále upozorňovaly na nutnost denního doručování v celém obvodu. Dlouholetá praxe však ukázala, že pro rozlehlost obce Malenovice to prostě není možné provést. Mnoho usedlostí a pasekářů bylo například pod Lysou Horou, to je ve vzdálenosti asi dvou hodin chůze od poštovny a další zase pod Ivančenou ve vzdálenosti asi půldruhé hodiny chůze, ale zase na opačnou stranu. Poštovný Drabina nakonec v reakci na tento spor kategoricky prohlásil, že co poštovna existuje, doručuje se jen v nejbližším okolí, a kdyby měl postupovat podle nařízení, musel by požadovat pro doručovatele nejméně 500 Kč na měsíc. Za stávajících podmínek prý nelze na tomto stavu nic měnit. Jestli se tato doručovací praxe zachovala až do zrušení poštovny v roce 1950, se nepodařilo zjistit. Tolik k problematice poštovny píše pan Tovačovský Poštovna v Malenovicích byla v provozu od do Poštovným byl od r.1903 Eduard Karas, od Karel Drabina. Vpú pro poštovnu byly pošty: Frydland bei Mistek / Frýdlant u Místku, Frýdlant nad Ostravicí, Friedland an der Ostrawitza / Frýdlant nad Ostravicí, Frýdlant nad Ostravicí Poštovna během svého provozu používala následující razítka. 1) *MALENOWITZ (SCHLES.) / MALENOVICE (SCHLES.)*, rozměr razítka 46 x 15 mm, otisky v barvě fialové. Známá doba použití razítka na zásilkách od května 1904 do března Pan Tovačovský uvádí jemu známý otisk razítka č.1 na zásilce z (fialové). Ocenění zásilky s razítkem poštovny č euro. Dopisnice poslaná do Frenštátu pod Radhoštěm. Expediční razítko poštovny č.1. *MALENOWITZ (SCHLES.) / MALENOVICE (SLEZS.)*, otisk fialový, Frankatura známkou 5 hal. císař F.J.I., pohled vlevo (zelenomodrá), Mi:č.72, vydání z , razítko Vpú FRIEDLAND bei MISTEK / FRÝDLANT u MÍSTKU, razítko jednokruhové, německo-český text, datum 2/10/04. typ E 171, v používání bylo na poště od r.1891, v Monografii Díl 13 má číslo 570/3. Příchozí razítko pošty FRANKSTADT AM RADHOST / FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM, razítko jednokruhové, německo-český text, datum 2/10/04, typ E 171, na poště bylo v používání od r V Monografii Díl 13 má číslo 546/7. Na následující straně nahoře je pohlednice poslaná ze severní Itálie do Borové, poslední pošta Frýdlant u Místku. Razítko poštovny č.1 *MALENOWITZ (SCHLES.) / MALENOVICE (SLEZS.)*.

24 Razítko poštovny je zde jako příchozí. Frankatura známkou 5 hal. (zelená) císař F.J.I. Mi:č.142, vydání z roku Expediční razítko je na zásilce otištěno nedokonale (2x) přečíst z něj jde jen SESANA, a to ještě za pomoci razítka vojenské cenzury. Vlevo od známky jsou otisky hned dvou razítek vojenské cenzury, opět ledabyle provedeno: jedno razítko Zensuriert! / K.u.k. Militärzensur.. druhé pod ním K.U.k /SESANA. V textu zásilky je uvedeno ručně datum 21/3/ ) *MALENOVICE * (FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ). Razítko v obdélníkovém rámečku, rozměr 53x10 mm, známé otisky razítka v barvách fialová, modrá a zelená. Známá doba použití razítka z července 1921 do ledna Pan Tovačovský uvádí jemu známý otisk razítka na zásilce z (otisk fialový) a na recepise z Ocenění zásilky s razítkem poštovny č euro. Zásilka poslaná z Obecního úřadu v Malenovicích na Okresní politickou správu do Frýdku s otiskem

25 razítka poštovny č.2 *MALENOVICE* (FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ). Otisk razítka poštovny v barvě fialové. Původně označeno jako Věc úřední, porta prosta. Jedná se o doporučenou zásilku s R-nálepkou pošty Frýdlant nad Ostravicí, podací č.91. Frankatura dvěmi známkami Hospodářství a věda, nominál 100 h. (červená), Pofis č.173, vydání z r Platnost známek do Tarif za psaní (ostatní) není započten, jen příplatek DOPORUČENĚ 2 Kč. (od do ). Expediční razítko pošty FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ *Č.S.P.*/a s datem na můstku razítka 9 VII 24 III 6. Razítko je typu M 41, s rozlišením a bylo v používání od 1920 do V Monografii Díl 17 I. je vedeno pod číslem 538/1. Toto razítko bylo ještě s rozlišením b a c. Korespondenční lístek s natištěnou známkou 50 hal. Osvobozená republika (zelená), CDV 28, vydání z (jednoduchá dopisnice pro tuzemsko, bez vytištěné prodejní ceny dopisnice, malý státní znak, řídce svisle šrafován). Knihtisk, platnost do Poslána soukromou osobou do Prahy. Razítko poštovny č.2 *MALENOVICE* (FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ), otisk razítka v barvě zelené. Otisk razítka Vpú FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ *Č.S.P.* /b. Typ razítka M 41. Razítko s rozlišením b bylo na poště v používání od r.1920 do r Datum na můstku razítka 14 VIII 26 XI -. V Monografii Díl 17 I. je razítko vedeno pod č.538/1. Platný tarif od do za dopisnici-tuzemsko 50 hal. 3) * MALENOVICE * / P. LYSOU HOROU (FRÝDLANT n.ostravicí). Rozměr razítka je 58x15 mm. Známé otisky razítka v barvách: fialová, modrá a zelená. Pan Tovačovský uvádí mu známý otisk razítka č.3 poštovny na zásilce z (otisk zelený), na recepise s datem (otisk modrý), na recepise ze (otisk fialový) a na zásilce z (otisk fialový). Razítko poštovny č.3 je známo z použití od března 1929 do ledna Ocenění zásilky s otiskem razítka poštovny č euro. Na následující straně je otisk razítka poštovny č. 3. *MALENOVICE* / P. LYSOU HOROU (FRÝD-LANT n. OSTRAVICÍ), otisk v barvě zelené. Zásilkou je korespondenční lístek CDV 42, natištěná známka 50 hal. Střední státní znak 1931, vydání z pro tuzemsko. Formát 148 x 105 mm, papír nahnědlý, knihtisk, potisk v barvě zelené. Poštovní platnost dopisnice do Zásilka je poslána soukromou osobou z Malenovic do Opavy na Finanční ředitelství, a to DOPORUČENĚ. Razítko poštovny je zde použito jako expediční. R-nálepka pošty Frýdlant / nad Ostravicí, podací číslo 11. Razítka Vpú FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ /***/d s datem na můstku razítek -2 XII Razítko je typu M 45. Jeho číslo je v Monografii Díl 17/I 538/2. Razítko

26 s rozlišením d bylo na poště v používání od r.1930 do r Bylo ještě s rozlišením a, b, c (dvě různá). Platný tarif za dopisnici (tuzemsko byl k expedici zásilky 50 hal., příplatek DOPORUČENĚ 2 Kč. Do tarifu (od do ) byly na zásilku dolepeny 4 známky, vydání T.G.Masaryk 50 hal. zelená, Pof.č.252 I., nový portrét, vydání z Platnost známek do Druhá ukázka s razítkem poštovny č. 3, otisk razítka poštovny je v barvě zelené.zásilka poslaná z Berního úřadu ve Frýdku na soukromou osobu. Zásilka byla vrácena odesilateli s poznámkou, že osoba již v obci nebydlí. Jednalo se o úřední zásilku, porta prostou. Na zásilce je otisk razítka Vpů pro Malenovice, razítko FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ / *** /c. Razítko je typu M 45. Datum na můstku razítka 29.IX Na následující straně jsou dvě zásilky s razítkem poštovny č.3., otisk razítka je fialový. Nahoře je to zásilka poslaná z Malenovic do Petřvaldu na Těšínsko a dole zásilka poslaná z Malenovic na Kancelář prezidenta republiky. Obě zásilky mají razítka poštovny jako expediční. Na obou jsou otisky Vpú

27 FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ /***/C. Horní má na razítku datum 25.VII.32-12, dolní má datum Dolní zásilka poslaná na Kancelář prezidenta republiky má otisk příchozího razítka této kanceláře s datem Obě razítka Vpú jsou typu M 45. Na horní zásilce je v textu ručně dopsané datum 25/VII Horní zásilka je pohlednice, tarif 50 hal. vylepena známka TGM 50 hal.zelená, č.pof.258 I. Dolní zásilka je dopis, frankatura 2x známky Pof.č.314 E.Beneš, vydání z r Tarif za dopis (ostatní) ve vnitrostátní přepravě činil ke dni expedice zásilky 1 Kč. (od do ). 4) *MALENOWITZ* (FRIEDLAND a.d.ostr.) / *MALENOVICE p.lys.horou* FRÝD- LAND n.ostr). Německo-české obdélníkové razítko poštovny, rozměr 91 x 15 mm, známé otisky jsou v barvě fialové (odstíny). Pan Tovačovský uvádí jemu známý otisk razítka č.4. na zásilce z Známé zásilky s otisky tohoto razítka jsou z května 1940 až z listopadu Ocenění otisku razítka na zásilce 15 euro.

28 S razítkem poštovny č.4. jsme v Syreně publikovali jedinou zásilku, a to v Syreně č.120 na str.14. Byla to zásilka poslaná do Krásné Mohelnice, poslední pošta Pražmo, Frýdek. Razítko poštovny č.4. je na zásilce jako expediční. Frankatura pohlednice z Malenovic s protektorátní známkou 60 hal. ze série Třešňová ratolest, Razítko Vpú je německo-české pošty Frýdlant nad Ostravicí. Datum na razítku je nečitelné, v textu datum není, je to asi z r Dvě zásilky s razítkem poštovny č.4. na obou jsou razítka poštovny jako expediční. Nahoře je to dopisnice poslaná do Kunčiček u Bašky. Otisk razítka poštovny je světle fialový. Na zásilce je

29 nalepena doplatní známka 1 Kč (modrá), definitivní vydání z r.1928, Pof.č. DL 62. Razítko na známce je od Vpú FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ / *** / b. razítko je ještě československé, typ M 45. Razítko s rozlišením b bylo na poště používáno od r.1930 do r Datum na můstku razítka je 25.IV (Použito den po mém narození). Na předcházející straně dole je druhá zásilka s razítkem poštovny č. 4., psaní poslané do Freibergu (Příbor). Na zásilce je nalepena protektorátní známka 60 hal. (hnědá), vydání z 1. července 1942, Mi:č.93. Přes známku je otištěno razítko poštovny č. 4., otisk tmavě fialový. Pod známkou je otisk německo-českého, protektorátního razítka nádražních poštovních schránek FRIEDLAND a.d. OSTRAWITZA / FRÝDLANT n. OSTAVICÍ s datem 18.VIII Publikace České a slovenské poštovny autorů Dr.Petr Gebauer a Jozef Tekel z r.2005 na tomto u poštovny Malenovice končí. V publikaci pana Tovačovského o poštovnách na Těšínsku (Filatelistická příručka č.71) je úvaha o tom, že razítko poštovny č.4. mohlo být znárodněno, to je odstraněn jeho německý text a ponechán pouze český text razítka č.4. 4z) * MALENOVICE p.lys.horou * (FRÝDLANT n.ostr). Obdélníkové razítko, jen český text. Razítko vzniklo odstraněním německého textu z původního razítka poštovny č.4. Rozměr 91 x 8 mm. Otisk razítka poštovny č.4z. je v barvě černo šedé. Známé použití na zásilce (pohlednice z Malenovic). Na zásilce je nalepena známka TGM 1,20 Kč (červenofialová. Pof.č.419, vydání z ). Platnost známky do Známka je orazítkována razítkem pošty FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ /***/a. Na můstku razítka je datum -4 VIII Pan Tovačovský ve své publikaci ještě uvažuje o možnosti používání ještě jednoho razítka (mimo č.4z.) v období než byla poštovna úředně zrušena. K ukončení činnosti poštovny došlo Dnešní ukázky nám pro publikaci v Syreně zapůjčil MUDr.Adrian JUNGA z Karviné. Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Zásilka, cenné psaní poslané z TARNOWA do CIESZYNA, cena marek polských, odesláno z Tarnova 8.IX Cenné psaní je v originální obálce na cenná psaní. V levém horním rohu přední strany obálky je vytištěna rakousko-uherská orlice s označením pod orlicí 2h (prodejní cena obálky na Cps).