Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Transkript

1 Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SADA č. V Identifikátor: VY_32_INOVACE_SABLONA V_Z, DUM 3 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Název: Evropa - poloha Autor: Mgr. Ilona Bartošková Stručná anotace: Pracovní list k tématu Poloha Evropy. Prostřednictvím fiktivní cesty se ţáci seznamují s významnými evropskými moři, poloostrovy, zálivy a ostrovy. Metodické zhodnocení: Materiál byl odpilotován ve třídě 8. A dne Časová dotace 45 minut. Ţáci mohou pracovat buď samostatně, nebo ve skupinách. Nutnou pomůckou je atlas.

2 Poloha Evropy Evropské pobřeží je velmi členité, má hodně zálivů i poloostrovů. V okrajových mořích je také řada ostrovů, dokonce i některé státy jsou ryze ostrovní nebo souostrovní. Naše cesta začíná v. moři, které je okrajovým mořem. oceánu. Z přístavu Murmansk na poloostrově. míříme na západ. Jsme sice za polárním kruhem, ale moře zde nezamrzá díky teplému Golfskému proudu. Míjíme nejsevernější bod evropské pevniny mys Nordkapp a začínáme se stáčet na jihozápad. Nyní poplujeme kolem dlouhého pobřeží poloostrova, který omývá.. moře, které je součástí. oceánu. Kdybychom nespěchali z polárních vod a pluli dál na západ, narazili bychom na sopečný ostrov. My ale chceme co nejdřív vidět ropné plošiny v moři. Předtím ale uděláme malou odbočku. Kdo by nechtěl vidět 2. nejdelší pevný most mezi Kodaní a Malmö. Když pod ním proplujeme, ocitáme se již v. moři, na které na severu navazuje záliv zakusující se hluboko do pevniny. Tam se ale nepodíváme. Öresundský most jsme viděli a hurá zpátky. Plujeme kolem poloostrova na jih a lodní doprava houstne. Všechny obrovské lodě, které potkáváme, míří buď do Hamburku, nebo Rotterdamu, který je největším evropským přístavem a před pár lety i největším světovým, než ho předstihla Šanghaj. Abychom se dostali do otevřeného oceánu, musíme proplout 33 km širokou. úžinou a průlivem. Za hezkého počasí bychom mohli vidět bílé doverské útesy na ostrově., který spolu s.. a mnoha dalšími menšími ostrovy tvoří Britské ostrovy. Na jižním obzoru vidíme skálu s klášterem Mont Saint Michel, kde hladina za přílivu a odlivu kolísá o 15 metrů, což je nejvíce v Evropě. Obeplouváme.. poloostrov a jsme v zálivu. Před námi je obeplutí poloostrova, na kterém leží Španělsko a Portugalsko. Pak už stačí stočit kormidlo na východ, proplout.. průlivem a jsme ve... moři. Před námi leží řada turistických cílů. Nejprve tedy na španělské..., které tvoří Mallorca, Menorca a Ibiza. Nejde opomenout ústí řeky Rhôny, která ústí do.. zálivu. Při cestě kolem Monaca plujeme. mořem. Na dosah máme rodný ostrov Napoleona Bonaparta.. i jeho první vězení, kterým se stal ostrov. Zatímco

3 rodiště Napoleona patří Francii, větší ostrov.., který leží jižněji, patří Itálii, která leží z větší části na. poloostrově. Na italskou půdu vstoupíme na ostrově, abychom vystoupili na dosud aktivní sopku Etnu. Nyní se musíme rozhodnout. Plout na východ mořem přímo ke stejnojmenným. ostrovům nebo zamířit na sever, proplout Otrantským průlivem a poznat ostrovy v.. moři? Na východ. Ke dvěma poloostrovům. a., na kterých leží Řecko. Řecku patří velké množství ostrovů. Největší je.., další pak tvoří souostroví.. a. v.. moři. Naše putování zakončíme na ostrově.., který leží už vlastně v Asii, ale jeden ze dvou států na něm ležících je přesto v Evropské unii. Zdroj: vlastní

4 Poloha Evropy - řešení Evropské pobřeží je velmi členité, má hodně zálivů i poloostrovů. V okrajových mořích je také řada ostrovů, dokonce i některé státy jsou ryze ostrovní nebo souostrovní. Naše cesta začíná v Barentsově moři, které je okrajovým mořem Severního ledového oceánu. Z přístavu Murmansk na poloostrově Kola míříme na západ. Jsme sice za polárním kruhem, ale moře zde nezamrzá díky teplému Golfskému proudu. Míjíme nejsevernější bod evropské pevniny mys Nordkapp a začínáme se stáčet na jihozápad. Nyní poplujeme kolem dlouhého pobřeží Skandinávského poloostrova, který omývá Norské moře, které je součástí Atlantského oceánu. Kdybychom nespěchali z polárních vod a pluli dál na západ, narazili bychom na sopečný ostrov Island. My ale chceme co nejdřív vidět ropné plošiny v Severním moři. Předtím ale uděláme malou odbočku. Kdo by nechtěl vidět 2. nejdelší pevný most mezi Kodaní a Malmö. Když pod ním proplujeme, ocitáme se již v Baltském moři, na které na severu navazuje Botnický záliv zakusující se hluboko do pevniny. Tam se ale nepodíváme. Öresundský most jsme viděli a hurá zpátky. Plujeme kolem Jutského poloostrova na jih a lodní doprava houstne. Všechny obrovské lodě, které potkáváme, míří buď do Hamburku, nebo Rotterdamu, který je největším evropským přístavem a před pár lety i největším světovým, než ho předstihla Šanghaj. Abychom se dostali do otevřeného oceánu, musíme proplout 33 km širokou Calaiskou úžinou a Lamanšským průlivem. Za hezkého počasí bychom mohli vidět bílé doverské útesy na ostrově Velká Británie, který spolu s Irskem a mnoha dalšími menšími ostrovy tvoří Britské ostrovy. Na jižním obzoru vidíme skálu s klášterem Mont Saint Michel, kde hladina za přílivu a odlivu kolísá o 15 metrů, což je nejvíce v Evropě. Obeplouváme Bretaňský poloostrov a jsme v Biskajském zálivu. Před námi je obeplutí Pyrenejského poloostrova, na kterém leží Španělsko a Portugalsko. Pak už stačí stočit kormidlo na východ, proplout Gibraltarským průlivem a jsme ve Středozemním moři. Před námi leží řada turistických cílů. Nejprve tedy na španělské Baleáry, které tvoří Mallorca, Menorca a Ibiza. Nejde opomenout ústí řeky Rhôny, která ústí do Lvího zálivu. Při cestě kolem Monaca plujeme Ligurským mořem. Na dosah máme rodný ostrov Napoleona Bonaparta Korsika i jeho první vězení, kterým se stal ostrov Elba. Zatímco rodiště Napoleona patří Francii, větší ostrov Sardinie, který leží jižněji, patří Itálii, která leží z větší části na Apeninském poloostrově. Na italskou půdu vstoupíme na ostrově Sicílie, abychom vystoupili

5 na dosud aktivní sopku Etnu. Nyní se musíme rozhodnout. Plout na východ Jónským mořem přímo ke stejnojmenným Jónským ostrovům nebo zamířit na sever, proplout Otrantským průlivem a poznat Dalmatské ostrovy v Jaderském moři? Na východ. Ke dvěma poloostrovům Balkánskému a Peloponéskému, na kterých leží Řecko. Řecku patří velké množství ostrovů. Největší je Kréta, další pak tvoří souostroví Kyklady a Sporady v Egejském moři. Naše putování zakončíme na ostrově Kypr, který leží už vlastně v Asii, ale jeden ze dvou států na něm ležících je přesto v Evropské unii.