INDIKÁTORY UDRŽITELNÉ ENERGETIKY

Transkript

1 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉ ENERGETIKY PRO ROZHODOVÁNÍ MĚST A OBCÍ výzkum a aplikace sady místních indikátorů se zaměřením na energetiku, ekonomiku a životní prostředí Druhá průběžná zpráva za rok 2008 k projektu SP/4i2/133/07 - Indikátory udržitelné energetiky pro rozhodování měst a obcí, výzkum a aplikace sady místních indikátorů se zaměřením na energetiku, ekonomiku a životní prostředí září 2008

2 OBSAH 1. IDENTIFIKACE PROJEKTU DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ÚVOD A METODIKA OBLAST E OBECNÉ... 4 GRAFY Graf 1 Hlavní překážky využívání OZE a realizace úspor energie... 4 Graf 2 Významnost využívání zdrojů energie v roce Graf 3 Vytvoření funkce energetického manažera... 5 Graf 4 Data nezbytná pro energetické řízení

3 1. IDENTIFIKACE PROJEKTU Identifikační kód projektu Kategorie výzkumu a vývoje SP/4i2/133/07 ZV Kód programu Název projektu česky Odborný garant projektu SP Rok zahájení projektu 2007 Rok ukončení projektu 2009 Poskytovatel prostředků Příjemce prostředků Hlavní řešitel projetu Řešitelský tým Oponenti řešení za rok 2008 Indikátory udržitelné energetiky pro rozhodování měst a obcí, výzkum a aplikace sady místních indikátorů se zaměřením na energetiku, ekonomiku a životní prostředí Ing. Jaroslav Blažek,.Ph.D. et Ph.D. Ministerstvo životního prostředí PORSENNA o.p.s. Ing. Jaroslav Klusák, Ph.D. PORSENNA o.p.s. Bystřická 522/ Praha 4 Ing. Miroslav Šafařík, Ph.D. - PORSENNA o.p.s. Ing. Jaroslav Klusák, Ph.D. - PORSENNA o.p.s. Ing. Lucie Stuchlíková - odborný konzultant Ing. Tomáš Vanický - PORSENNA o.p.s. Daniela Pechová - PORSENNA o.p.s. Mgr. Vojtěch Kučera Národní síť Zdravých měst ČR Doc. Ing. Alena Hadrabová, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta Národohospodářská Katedra ekonomiky životního prostředí Tel.: hadraba@vse.cz Ing. Vladimíra Henelová ENVIROS, s.r.o. Divize Energetická politika Tel.: vladimira.henelova@enviros.cz 3

4 2. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 2.1 Úvod a metodika V rámci dotazníkového šetření bylo využito spolupráce s Národní sítí Zdravých měst ČR a bylo osloveno všech 85 členských měst, obcí a regionů tohoto sdružení. Dále byly osloveny všechny zbývající obce s rozšířenou působností v celé ČR. Celkem tedy bylo osloveno 279 měst, obcí čí regionů oproti plánovaným 100 municipalitám. V rámci dotazníkového šetření se vrátilo 53 vyplněných dotazníků. Návratnost se tedy pohybovala kolem 19%, což je návratnost běžná v rámci podobných šetření. Dotazníkové šetření proběhlo jednak formou elektronického sběru dat a stejně tak i ve vybraných případech v papírové formě. V rámci druhého kola byly telefonicky kontaktováni příslušní pracovníci úřadů a byly vyjasněny nejasné odpovědi. V období srpen-září 2008 proběhlo dotazníkové šetření pro Oblast E. Tato oblast byla složena především z otevřených otázek a zaměřovala se na identifikaci hlavních překážek využívání obnovitelných zdrojů energie a realizace energetických úspor v dané municipalitě, dále na povědomí o budoucím energetickém mixu (rok 2020) dané municipality, na potřebnost koncepčního řízení komunální energetiky do budoucna a na významné zdroje dat z pohledu municipalit pro toto řízení. Výsledky dotazníkového šetření v rámci oblastí E jsou uvedeny v následující podkapitole. 2.2 Oblast E Obecné V rámci této oblasti byly danému vzorku měst položeny celkem 4 otevřené otázky zaměřené na obecnou úroveň koncepčního přístupu ke komunální energetice. Výsledky dotazníkového šetření z této oblasti shrnují následující grafy a komentáře. Graf 1 Hlavní překážky využívání OZE a realizace úspor energie neodpovědělo 17,8% nevhodné místní podmínky energetika není prioritou neexistence samostané pozice energetického managera politická podpora - radnice nejde příkladem administrativní bariéry (památková péče, EIA atd.) dlouhá ekonomická návratnost informovanost komplikovaný proces při žádostech o dotaci 4,4% 2,2% 2,2% 8,9% 4,4% 6,7% 13,3% 4,4% finance 53,3% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Na otevřenou otázku, jaké spatřují hlavní překážky využívání OZE a realizace úspor energie odpovědělo celkem 45 z oslovených municipalit. Největší překážky vidí municipality v nedostatku financí (více jak polovina municipalit, které odpověděly), podstatně menší podíl municipalit cca 13 % vidí problém v nedostatečné informovanosti kompetentních úředníků a především vedení města. Za významnou překážku lze považovat i politickou podporu, kdy z došlých dotazníků vyplynulo, že cca 9 % kompetentních úředníků vidí problém v realizaci úspor energie a využívání OZE mezi obyvateli města v tom, že radnice, či úřad nejde 4

5 příkladem a nerealizuje demonstrační projekty dobré praxe, které by ukázaly, že investice do OZE a úspor energie jsou smysluplné a ekonomicky návratné. Graf 2 Významnost využívání zdrojů energie v roce 2020 zemní plyn úspory energie energie biomasy sluneční energie jaderná energie hnědé uhlí černé uhlí geotermální energie jiné primární zdroje energie vody energie větru 19,7% 18,7% 15,8% 14,4% 11,7% 8,1% 6,0% 5,5% 2,8% 46,9% 56,7% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% předpokládaná významnost zdroje energie v roce 2020 Další otázka dané oblasti byla zaměřená na předpokládanou významnost energetických zdrojů v roce Tento rok byl zvolen záměrně pro porovnání Akčním plánem EU zaměřeném na úspory energie. Za velmi pozitivní výsledek lze označit, že oslovené municipality přiřazují do budoucna energetickým úsporám značnou významnost cca 47 % (ze 100 %) a energetické úspory jsou z tohoto pohledu považovány za významný zdroj energie s nepatrně nižší významností než městy preferovaný prvotní zdroj energie zemní plyn. Za pozitivní lze považovat i větší významnost v podmínkách ČR nejvíce využitelných OZE biomasy a solární energie v porovnání s energií uhlí. Graf 3 Vytvoření funkce energetického manažera Vhodnost energetického managera v rámci úřadu 0% 20% 40% 60% 80% 100% ANO NE NEODPOVĚDĚLO I když pouhé 2 % dotázaných měst a obcí považují neexistenci samostatné funkce energetického managera za překážku využívání OZE a realizace úspor energie, více než 60 % dotázaných považuje vytvoření samostatné pozice energetického manažera za vhodné opatření pro dlouhodobý koncepční přístup v oblasti energetického hospodaření municipality. Energetický manager by však měl v rámci úřadu nezastávat funkci běžného úředníka, ale měl by být v organizační struktuře začleněn tak, aby měl dobrý přístup k vedení municipalit. 5

6 Graf 4 Data nezbytná pro energetické řízení neodpovědělo počet domácností odpojených od CZT ekonomická návratnost investic účinost vytápění a regulace potenciál energetických úspor emise do ovzduší podíl OZE na celkové spotřebě elektrické energie energetická bilance ceny energií náklady na energie návrhy na snížení energetické náročnosti úspory energie aktuální dotace energetické ztráty výroba energie spotřeby energie 3,8% 3,8% 7,5% 7,5% 24,5% 34,0% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% Tato otázka byla do dotazníkového šetření začleněna z toho důvodu, aby poskytla prvotní informace o pohledu měst a obcí na nezbytná data, či vhodné indikátory, které by napomohly systematickému energetickému managementu, jehož cílem je dosahovat v rámci měst úspor energie. Za nejpotřebnější data jsou z pohledu měst požadovány spotřeby energie ať již v členění podle paliv, druhu budov, či doby sledování, převážně se jednalo o data související se spotřebou energie v rámci administrativních budov a budov v majetku, či provozování města. Za významný zdroj informací jsou také považovány ceny energií, ať již současné, či výhledové a informace o potenciálu úspor energie. Překvapujícím zjištěním bylo například to, že poměrně zanedbatelný význam je přisuzován nákladům za energie, či ekonomické návratnosti investic zaměřených na úspory energie a využívání OZE, přičemž toto jsou základní informace, bez kterých municipality o těchto investičních projektech nemohou racionálně rozhodovat. Shrnutí výsledků pro oblast E Výsledky dotazníkového šetření pro oblast E lze shrnout následovně: municipality vidí hlavní bariéru využívání OZE a realizace úspor energie v nedostatku volných finančních prostředků a informovanosti o konkrétních projektech úspor energie a využívání OZE; výhledově do roku 2020 považují za své nejvýznamnější energetické zdroje zemní plyn, úspory energie, energii z biomasy a sluneční energii; vhodnost a opodstatněnost pozice energetického managera v rámci úřadu pro koncepční přístup k hospodaření s energiemi schvaluje přibližně 60 % dotázaných municipalit; za nejpodstatnější data pro fungující energetický management považují dotázané municipality především data o spotřebě energií, jejich ceně a o potenciálu realizace úspor energie. 6