INDIKÁTORY UDRŽITELNÉ ENERGETIKY

Transkript

1 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉ ERGETIKY PRO ROZHODOVÁNÍ MĚST A OBCÍ výzkum a aplikace sady místních indikátorů se zaměřením na energetiku, ekonomiku a životní prostředí První průběžná zpráva za rok 2008 k projektu SP/4i2/133/07 - Indikátory udržitelné energetiky pro rozhodování měst a obcí, výzkum a aplikace sady místních indikátorů se zaměřením na energetiku, ekonomiku a životní prostředí červen 2008

2 OBSAH 1. IDENTIFIKACE PROJEKTU DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ÚVOD A METODIKA OBLAST A STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ OBLAST B OSVĚTA OBLAST C DATA OBLAST D - FINANCE SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ GRAFY Graf 1Energetika jako priorita dalšího rozvoje... 6 Graf 2 Zpracované koncepční dokumenty... 6 Graf 3 Energetická strategie v rámci budov majetku města... 7 Graf 4 Energetická strategie v rámci budov pronajímaných městem... 7 Graf 5 Energetická strategie v rámci soukromých bytových budov... 8 Graf 6 Propojenost energetických dokumentů s ostatními koncepčními dokumenty... 8 Graf 7 Indikativní cíle v oblasti úspor energie... 9 Graf 8 Indikativní cíle v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie... 9 Graf 9 Akční plány v oblasti úspor energie a využívání OZE Graf 10 Indikátory pro vyhodnocování cílů OZE a úspor energie Graf 11 Motivace k tvorbě koncepčních dokumentů z oblasti energetiky Graf 12 Motivace k tvorbě koncepčních dokumentů z oblasti energetiky Graf 13 Motivace subjektů v budovách města k úsporám energie Graf 14 Výhled v energetice do roku Graf 15 Shrnutí pro Oblast A Strategické plánování Graf 16 Poskytování informací stavebním úřadu Graf 17 Stavební povolení a sledování norem Graf 18 Proškolování pracovníků v oblasti úspor energie a OZE Graf 19 Informace o potenciálu energetických úspor a OZE v rámci úřadu Graf 20 Dostatek informací pro vedení municipality o komunální energetice Graf 21 Kvalifikovaný zaměstnanec v rámci úřadu Graf 22 Green Procurement při obnově elktrospotřebičů Graf 23 Informovanost o beznákladových opatřeních Graf 24 Zapojení do kampaní Graf 25 Emise služebních aut Graf 26 Spolupráce se základními školami při osvětě Graf 27 Zájem o porovnání komunální energetiky v čase Graf 28 Zájem o porovnání komunální energetiky mezi městy Graf 29 Shrnutí pro Oblast B Osvěta Graf 30 Energetická databáze budov ve vlastnictví města Graf 31 Energetická databáze soukromých budov Graf 32 Data o spotřebě energie budovy ve vlastnictví města Graf 33 Data o spotřebě energie soukromé bytové domy Graf 34 Roční data o spotřebě elektrické energie v rámci veřejného osvětlení Graf 35 Data o energetických úsporách Graf 36 Data o místním užití OZE Graf 37 Data o potenciálu OZE Graf 38 Data o potenciálu úspor energie Graf 39 Shrnutí pro Oblast C Data Graf 40 Kvalifikovaný zaměstnanec z oblasti financování energetických úspor a OZE Graf 41 Žádosti o financování OZE projektů Graf 42 Žádosti o financování projektů úspor energie Graf 43 Rozpočtové prostředky investované do úspor energie Graf 44 Rozpočtové prostředky investované do úspor energie vlastní budovy Graf 45 Rozpočtové prostředky na úspory energie pronajímané budovy Graf 46 Rozpočtové prostředky na projekty OZE pronajímané budovy

3 Graf 47 Vlastní fond na podporu OZE Graf 48 Vlastní fond na podporu realizace úspor energie Graf 49 Využití EPC Graf 50 Využití PPP Graf 51 Shrnutí pro Oblast D Finance

4 1. IDENTIFIKACE PROJEKTU Identifikační kód projektu Kategorie výzkumu a vývoje SP/4i2/133/07 ZV Kód programu Název projektu česky Odborný garant projektu SP Rok zahájení projektu 2007 Rok ukončení projektu 2009 Poskytovatel prostředků Příjemce prostředků Hlavní řešitel projetu Řešitelský tým Oponenti řešení za rok 2008 Indikátory udržitelné energetiky pro rozhodování měst a obcí, výzkum a aplikace sady místních indikátorů se zaměřením na energetiku, ekonomiku a životní prostředí Ing. Jaroslav Blažek,.Ph.D. et Ph.D. Ministerstvo životního prostředí PORSENNA o.p.s. Ing. Jaroslav Klusák, Ph.D. PORSENNA o.p.s. Bystřická 522/ Praha 4 Ing. Miroslav Šafařík, Ph.D. - PORSENNA o.p.s. Ing. Jaroslav Klusák, Ph.D. - PORSENNA o.p.s. Ing. Lucie Stuchlíková - odborný konzultant Ing. Tomáš Vanický - PORSENNA o.p.s. Daniela Pechová - PORSENNA o.p.s. Mgr. Vojtěch Kučera Národní síť Zdravých měst ČR Doc. Ing. Alena Hadrabová, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta Národohospodářská Katedra ekonomiky životního prostředí Tel.: hadraba@vse.cz Ing. Vladimíra Henelová ENVIROS, s.r.o. Divize Energetická politika Tel.: vladimira.henelova@enviros.cz 4

5 2. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 2.1 Úvod a metodika V rámci dotazníkového šetření bylo využito spolupráce s Národní sítí Zdravých měst ČR a bylo osloveno všech 85 členských měst, obcí a regionů tohoto sdružení. Dále byly osloveny všechny zbývající obce s rozšířenou působností v celé ČR. Celkem tedy bylo osloveno 279 měst, obcí čí regionů oproti plánovaným 100 municipalitám. V rámci dotazníkového šetření se vrátilo 53 vyplněných dotazníků. Návratnost se tedy pohybovala kolem 19%, což je návratnost běžná v rámci podobných šetření. Dotazníkové šetření proběhlo jednak formou elektronického sběru dat a stejně tak i v papírové formě. V rámci prvního kola dotazníkového šetření byly sebrány vyplněné dotazníky a začaly být vyhodnocovány. V rámci druhého kola byly telefonicky kontaktováni příslušní pracovníci úřadů a byly vyjasněny nejasné odpovědi. V současné době probíhá další sběr dat v rámci poslední části dotazníku (oblast E), která vykazovala nejvyšší procento nezodpovězených otázek a bude ještě dodatečně vyhodnocena. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na 5 základních oblastí komunální energetiky Oblast A Strategické plánováni. Výzkum v této oblasti se pokoušel zjistit, nakolik municipality chápou energetiku jako prioritní oblast svého dalšího vývoje, jak jsou případné strategické dokumenty z oblasti energetiky provázány s ostatními koncepčními dokumenty a nakolik jsou koncepční dokumenty z oblasti energetiky skutečně používány při rozhodování municipalit. Oblast B Osvěta. Výzkum v této oblasti se zaměřoval především na zjištění stavu věcí v tom, jak daná municipalita využívá osvětové a komunikační prostředky v oblasti úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie ať již mezi zaměstnanci svého úřadu, tak i mezi běžnými prostředky. Oblast C Data. Dotazníkové šetření v této oblasti si kladlo za cíl zjistit na vybraném vzorku municipalit, zda jsou v rámci daného úřadu dostupná energetická data, v jakém rozsahu, formě, za jakou časovou řadu a jak s nimi kompetentní zaměstnanci městského úřadu pracují a k čemu je využívají. Oblast D Finance. Tato oblast výzkumu si kladla za cíl zjistit, nakolik má daná municipalita přehled o externích využitelných finančních zdrojích, které je možné využít na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie, či realizaci úspor energie a zda municipalita tyto zdroje využívá. Dále zjistit, zda město podporuje tyto akce i z vlastních finančních zdrojů a jak finančně podporuje šetrné využívání energií v objektech, které nejsou přímo majetkem města. Oblast E Obecné. Tato oblast byla složena především z otevřených otázek a zaměřovala se na identifikaci hlavních překážek využívání obnovitelných zdrojů energie a realizace energetických úspor v dané municipalitě, dále na povědomí o budoucím energetickém mixu (rok 2020) dané municipality a na potřebnost koncepčního řízení komunální energetiky do budoucna. Tato oblast vykazovala nejvyšší procento nezodpovězených otázek, proto prozatím nebyla vyhodnocena a sběr odpovědí proběhne v rámci plánovaných cílených rozhovorů. Výsledky dotazníkového šetření v rámci oblastí A-D jsou uvedeny v následujících podkapitolách. 5

6 2.2 Oblast A Strategické plánování V rámci této oblasti bylo danému vzorku měst položeno celkem 14 uzavřených otázek zaměřených na obecnou úroveň koncepčního přístupu ke komunální energetice. Výsledky dotazníkového šetření z této oblasti shrnují následující grafy a komentáře. Graf 1Energetika jako priorita dalšího rozvoje Energetika jako priorita dalšího rozvoje města 19,2% 7,7% 73,1% Na obecnou otázku, zda dané municipality chápou energetiku jako prioritu svého dalšího rozvoje odpovědělo kladně cca 73 % dotázaných respondentů. Dále otázka nebyla specifikována, šlo pouze o obecné zjištění a porovnání s tím, co vybrané municipality obecně tvrdí a tím, co skutečně činní, jak bude uvedenou v závěru této podkapitoly. Graf 2 Zpracované koncepční dokumenty Zpracovaná energetická koncepce, či jiný strategický dokument v oblasti energetiky 3,8% 42,3% 53,8% 6

7 Povinnost zpracovat územní energetickou koncepci ukládá 4 zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů všem krajům, statutárním městům a Praze. Ostatní municipality v České republice si zpracovávají koncepční a strategické dokumenty z oblasti energetiky víceméně dobrovolně. V rámci dotazníkového šetření bylo zjištěno, že nadpoloviční většina (54 %) oslovených měst má vytvořeny koncepční dokumenty v dané oblasti. Graf 3 Energetická strategie v rámci budov majetku města Energetická koncepce(strategie) budovy ve vlastnictví města 10,7% 89,3% Ze všech municipalit, které mají zpracován jakýkoliv koncepční dokument z oblasti energetiky (viz Graf 2) jich 89 % do těchto koncepčních dokumentů zahrnuje budovy ve vlastnictví města. Zbývajících 11 % tak pravděpodobně připadá na koncepční dokumenty z oblasti veřejného osvětlení, či řešení zdrojové části, atd. Graf 4 Energetická strategie v rámci budov pronajímaných městem Energetická koncepce(strategie) budovy pronajímané městem 25,0% 75,0% 7

8 Ze všech municipalit, které mají zpracován jakýkoliv koncepční dokument z oblasti energetiky (viz Graf 2) jich 75 % do těchto koncepčních dokumentů zahrnuje budovy pronajímané městem, což je nižší podíl, než je tomu u budov, které město přímo vlastní. Graf 5 Energetická strategie v rámci soukromých bytových budov Energetická koncepce(strategie) soukromé bytové budovy 42,9% 57,1% Ze všech municipalit, které mají zpracován jakýkoliv koncepční dokument z oblasti energetiky (viz Graf 2) jich pouze 57 % do těchto koncepčních dokumentů zahrnuje budovy soukromé bytové budovy, což i když je v těchto budovách spotřebováno významné množství energie v rámci dané municipality a s růstovým potenciálem měst a obcí (což je pravděpodobně častým dlouhodobým cílem municipalit) se dá předpokládat zvyšování této spotřeby. Graf 6 Propojenost energetických dokumentů s ostatními koncepčními dokumenty Propojenost s ostatními koncepčními dokumenty 21,4% 78,6% 8

9 Ze všech municipalit, které mají zpracován jakýkoliv koncepční dokument z oblasti energetiky (viz Graf 2) jich 79 % tvrdí, že tyto dokumenty jsou provázány s ostatními prioritami dané municipality, respektive jejími koncepčními dokumenty, kterými jsou např. Strategický plán, Územní plán, Plán rozvoje bytového fondu, Plán odpadového hospodářství, Finanční výhled, atd. Graf 7 Indikativní cíle v oblasti úspor energie Indikativní cíle v oblasti úspor energie 39,3% 60,7% Ze všech municipalit, které mají zpracován jakýkoliv koncepční dokument z oblasti energetiky (viz Graf 2) jich má pouze 39 % stanoveno indikativní (měřitelné) cíle v oblasti energetických úspor, což celkem jasně naznačuje, že u zbývajících 61 % municipalit nefunguje vyhodnocování koncepčních dokumentů v této oblasti a municipalita nemá konkrétní představu o podílu energetických úspor na budoucím energetickém mixu. Graf 8 Indikativní cíle v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie Indikativní cíle v oblasti využívání OZE 25,0% 75,0% 9

10 Ze všech municipalit, které mají zpracován jakýkoliv koncepční dokument z oblasti energetiky (viz Graf 2) jich má pouze 25 % stanoveno indikativní (měřitelné) cíle v oblasti využívání OZE, což celkem jasně naznačuje, že u zbývajících 75 % municipalit nefunguje vyhodnocování koncepčních dokumentů v této oblasti a municipalita nemá konkrétní představu o podílu OZE na budoucím energetickém mixu. Graf 9 Akční plány v oblasti úspor energie a využívání OZE Akční plány pro oblast úspor energie a využívání OZE 17,9% 82,1% Ze všech municipalit, které mají zpracován jakýkoliv koncepční dokument z oblasti energetiky (viz Graf 2) jich pouze 18 % vytváří krátkodobé akční plány, kde by byly konkrétně specifikovány prioritní projekty a aktivity v oblasti úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie. Většina, tedy 83 % oslovených municipalit tak nemá jasně definované priority v oblasti energetického hospodaření. Graf 10 Indikátory pro vyhodnocování cílů OZE a úspor energie Indikátory pro vyhodnocování cílů v oblasti úspor energie a využití OZE 25,0% 75,0% 10

11 Ze všech municipalit, které mají zpracován jakýkoliv koncepční dokument z oblasti energetiky (viz Graf 2) jich má 25 % v rámci těchto dokumentů stanoveny indikátory pro oblast OZE a úspor energie, které by jednak umožnily vyhodnocování a aktualizaci těchto dokumentů na základě skutečných dat. A jednak by umožnily vyhodnocení, zda daná municipalita dlouhodobě směřuje k nastaveným indikativním cílům a zda jsou tyto cíle adekvátní. Graf 11 Motivace k tvorbě koncepčních dokumentů z oblasti energetiky Energetická koncepce(strategie) snižování výdajů za energie úřadu 25,0% 75,0% Ze všech municipalit, které mají zpracován jakýkoliv koncepční dokument z oblasti energetiky (viz Graf 2) bylo u 75 % z nich hlavním motivem pro zpracování těchto dokumentů snížení výdajů za energie (provozních výdajů) v rámci budov a majetku města. Graf 12 Motivace k tvorbě koncepčních dokumentů z oblasti energetiky Energetická koncepce(strategie) snižování výdajů za energie běžných obyvatel 35,7% 64,3% 11

12 Ze všech municipalit, které mají zpracován jakýkoliv koncepční dokument z oblasti energetiky (viz Graf 2) bylo u 36 % z nich hlavním motivem pro zpracování těchto dokumentů snížení výdajů za energie běžných obyvatel. Graf 13 Motivace subjektů v budovách města k úsporám energie Motivace subjektů hospodařící v budovách města k úsporám energie 28,6% 71,4% Významnou součástí fungujícího energetického managementu je i motivace subjektů k energetickým úsporám. Ze všech municipalit, které mají zpracován jakýkoliv koncepční dokument z oblasti energetiky (viz Graf 2) jich 71 % motivuje subjekty hospodařící v objektech města k úsporám energie. Za hlavní motivační faktory byly zmiňovány především interní dotace či pomoc při přípravě žádosti o externí zdroje financování. Graf 14 Výhled v energetice do roku 2020 Výhled do roku 2020 ve spotřebě energie 10,7% 89,3% Za stěžejní otázku z hlediska strategického přístupu k energetickému hospodaření lze zmínit otázku výhledu spotřeby energie do roku 2020 pro dané město. I když byly v rámci 12

13 dotazníkového šetření osloveny municipality, které mají zpracovány strategické plány na období minimálně do roku 2020, pouze 11 % z těchto municipalit má představu o tom, jaké množství energie bude spotřebovávat v roce Zajímavé je také zmínit skutečnost, že většina těchto měst předpokládá, že jejich spotřeba bude vyšší než v roce 2006, tedy dávají ve svém strategickém výhledu minimální prostor úsporám energie. Shrnutí výsledků pro oblast A Následující graf přehledně shrnuje výsledky dotazníkového šetření pro oblast A Strategické plánování. Graf 15 Shrnutí pro Oblast A Strategické plánování Výhled do roku 2020 ve spotřebě energie Motivace subjektů hospodařící v budovách města k úsporám energie Energetická koncepce(strategie) - dlouhodobé snižování výdajů za energie běžných obyvatel Energetická koncepce(strategie) - dlouhodobé snižování výdajů za energie úřadu Indikátory pro vyhodnocování cílů v oblasti úspor energie a využití OZE Akční plány pro oblast úspor energie a využívání OZE Indikativní cíle v oblasti využívání OZE Indikativní cíle v oblasti úspor energie Propojenost s ostatními koncepčními dokumenty Energetická koncepce(strategie) - soukromé bytové budovy Energetická koncepce(strategie) - budovy pronajímané městem Energetická koncepce(strategie) - budovy ve vlastnictví města. Zpracovaná energetická koncepce, či jiný strategický dokument v oblasti energetiky Energetika jako priorita dalšího rozvoje města 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Z výše uvedeného shrnujícího grafu vyplývá, že municipality odpovídají kladně především v obecnějších otázkách týkající se např. zpracovaných dokumentů, či obecně energetiky jako priority, čím více se otázky blížily ke konkrétním činnostem a aktivitám, jakými jsou např. zpracované akční plány, stanovený výhled v energetice do roku 2020, indikativní cíle pro úspory energie a OZE, podíl kladných odpovědí se snižoval. Z výsledků je tedy zřejmé, že co se týká strategického přístupu k energetice, existuje spíše na úrovni koncepcí, či myšlenek, nikoliv však v rámci konkrétních opatření a aktivit, které by byly dlouhodobě vyhodnocovány a aktualizovány. Za významné zjištění stojí i to, že většina dotázaných municipalit (75 %) nemá stanoveny indikátory v rámci komunální energetiky. 13

14 2.3 Oblast B Osvěta V rámci této oblasti bylo danému vzorku měst položeno celkem 13 uzavřených otázek zaměřených na úroveň poskytování informací o úsporách energie a využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci běžné činnosti úřadu a na úroveň povědomí dané problematiky v rámci dané municipality. Graf 16 Poskytování informací stavebním úřadu Stavební úřad a možnosti úspor energie a využití OZE 3,8% 32,7% 63,5% Jednou z možností, jak působit pozitivně na občany v rámci osvěty k realizaci energetických úspor a využívání obnovitelných zdrojů energie, je zmiňovat tyto informace v rámci procesu schvalování stavebního povolení na rekonstrukce, či výstavbu nových domů. V rámci vzorku 53 municipalit jsou tyto informace v jakékoliv formě poskytovány pouze u 33 % municipalit. Graf 17 Stavební povolení a sledování norem Stavební povolení a splnění požadavků norem 13,5% 5,8% 80,8% 14

15 V rámci vzorku 53 municipalit je zhruba u 81 % z nich rámci vydávání stavebního povolení sledováno splnění požadavků závazných norem a legislativních předpisů na tepelnou ochranu budov. Graf 18 Proškolování pracovníků v oblasti úspor energie a OZE Proškolování kompetentních pracovníku v oblasti úspor energie a OZE 3,8% 42,3% 53,8% V rámci vzorku 53 municipalit jsou zhruba pouze u 43 % proškolováni kompetentní pracovníci v oblasti realizace úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie, což je poměrně nízké procento, které naznačuje že více než polovina kompetentních pracovníků, kteří mají možnost dané téma v rámci municipality prosadit o něm nemají dostatečné informace. Graf 19 Informace o potenciálu energetických úspor a OZE v rámci úřadu Informace o potenciálu energetických úspor a OZE na úřadě 5,8% 40,4% 53,8% V rámci vzorku 53 municipalit jsou pouze zhruba u 54 % dostupné informace o potenciálu energetických úspor a OZE v rámci jejich vlastního katastru, což značí, že nemají dostatečné informace pro zvýšení podílu využívání OZE a realizace energetických úspor. 15

16 Graf 20 Dostatek informací pro vedení municipality o komunální energetice Dostatek informací pro vedení města v rámci energetiky 9,6% 36,5% 53,8% Podobná je i situace v rámci vedení města, kdy v rámci vzorku 53 municipalit jsou pouze zhruba u 54 % dostupné informace o komunální energetice pro vedení města. Vedení města tak často chápe jakékoliv činnosti v rámci komunální energetiky jako okrajové a je smířeno s tím, že provozní energetické výdaje municipality jsou výdaji mandatorními, které každoročně rostou. Graf 21 Kvalifikovaný zaměstnanec v rámci úřadu Kvalifikovaný zaměstnanec v oblasti úspor energie a OZE v rámci úřadu 5,8% 32,7% 61,5% Tento graf zobrazuje jednu významnou bariéru vyššího využití OZE a realizace energetických úspor na lokální úrovni, kdy v rámci vzorku 53 municipalit pouze u 33 % existuje kvalifikovaný pracovník v dané oblasti, energetický manager, který je schopen nahlížet např. na úspory energie jako na energetický zdroj. Graf 22 Green Procurement při obnově elktrospotřebičů 16

17 Green Procurement při obnově elektrospotřebičů 15,4% 3,8% 80,8% Poměrně vysoké procento 81 % municipalit z celkového vzorku 53 měst při nákupu elektrospotřebičů bere v potaz i parametry týkající se životní prostředí, respektive vybírá elektrospotřebiče v energetické třídě A. Graf 23 Informovanost o beznákladových opatřeních Informovanost zaměstnanců úřadu o možnostech spořit energie změnou chování 3,8% 46,2% 50,0% V rámci vzorku 53 municipalit jsou zhruba u 50% informováni zaměstnanci o možnostech jak beznákladově (změnou svého chování) snižovat spotřebu energie, přičemž tento způsob snižování spotřeby energie patří mezi nejvíce přijatelné právě díky nulovým investičním nákladům. 17

18 Graf 24 Zapojení do kampaní Zapojenost do kampaně informující veřejnost o úsporách energie a vaužití OZE 3,8% 13,5% 82,7% Poněkud horší situace je v tom, jak daná municipalita působí navenek, tedy směrem k občanům v rámci organizace (či pouhého zapojení se do) kampaní zaměřených na úspory energie. V rámci vzorku 53 municipalit jich zhruba 83 % potvrdilo, že se takovýchto kampaní neúčastnilo. Graf 25 Emise služebních aut Emise služebních aut jako kritérium volby veřejného parku 3,8% 28,8% 67,3% V rámci budoucí realizace energetických úspor je právě sektor dopravy pravděpodobně nejrizikovější, obecný trend zvyšování počtu aut není jednoduché zvrátit. Právě město může na lokální úrovni daný trend alespoň usměrňovat tím, že bude vybírat vozový park dle emisí, s tím související spotřebou a náročností na provoz. Daný trend se však potvrdil pouze u 29 % měst z osloveného vzorku. 18

19 Graf 26 Spolupráce se základními školami při osvětě Spolupráce úřadu s místními základními školami na popularizaci tématu úspor energie a OZE 7,7% 48,1% 44,2% Žáci místních základních škol jsou potenciálními zaměstnanci daného úřadu. Pokud zástupci úřadu uvažují dlouhodobě a mají zájem prosazovat dlouhodobě úspory energie a využívání OZE v rámci dané municipality, mají tak působením na žáky základní školy jedinečnou možnost, jak toto téma popularizovat. V rámci vzorku 53 municipalit jich však v této oblasti působí přibližně 48 %. Graf 27 Zájem o porovnání komunální energetiky v čase Smysluplnost porovnávaní základních energetických dat municipality v čase 5,8% 3,8% 90,4% Jako pozitivní výsledek s ohledem na záměr tohoto projektu lze vidět zájem municipalit o porovnání a tím i sledování základních energetických indikátorů v čase. V rámci vzorku 53 municipalit projevilo zájem o tato sledování a vyhodnocování zhruba 90 % municipalit. 19

20 Graf 28 Zájem o porovnání komunální energetiky mezi městy Smysluplnost porovnávaní základních energetických dat municipality s jinými městy 21,2% 1,9% 76,9% Podobný zájem je možné vysledovat i u zájmu municipalit o porovnání a tím i sledování základních energetických indikátorů mezi sebou. V rámci vzorku 53 municipalit projevilo zájem o tato sledování a vyhodnocování zhruba 77 % municipalit. Shrnutí výsledků pro oblast B Následující graf přehledně shrnuje výsledky dotazníkového šetření pro oblast B Osvěta. Graf 29 Shrnutí pro Oblast B Osvěta Smysluplnost porovnávaní základních energetických dat municiplality s jinými městy Smysluplnost porovnávaní základních energetických dat municiplality v čase Spolupráce úřadu se ZŠ na popularizaci tématu úspor energie a OZE Emise služebních aut jako kritérium volby veřejného parku Zapojenost do kampaně informující veřejnost o úsporách energie a využití OZE Informovanost zaměstnanců úřadu o možnostech spořit energie změnou chování Green Procurement při obnově elktrospotřebičů Kvalifikovaný zaměstnanec v oblasti úspor energie a OZE v rámci úřadu Dostatek informací pro vedení města v rámci energetiky Informace o potenciálu energetických úspor a OZE na úřadě Proškolování kompetentních pracovníků v oblasti úspor energie a OZE Stavební povolení a splnění požadavků norem Stavební úřad a možnosti úspor energie a využití OZE 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Z výše uvedeného shrnujícího grafu vyplývá, že municipality odpovídají kladně především v otázkách zájmu o sledování vyhodnocování dat z oblasti energetiky, pozitivně je hodnocen i nákup elektrospotřebičů třídy A a splňování legislativních požadavků (sledování dodržování norem). Velmi nízká je naopak informovanost o úsporách energie a OZE ať již směrem mimo městský úřad (kampaně, spolupráce se základními školami), tak i uvnitř úřadu (proškolený kompetentní a kvalifikovaný pracovník, informovanost o potenciálu úspor energie a OZE). 20

21 2.4 Oblast C Data V rámci této oblasti bylo danému vzorku měst položeno celkem 9 uzavřených otázek zaměřených na dostupnost základních energetických dat z oblasti komunální energetiky, které jsou nezbytné k dlouhodobému strategickému přístupu v dané oblasti, především k tvorbě energetických plánů a realizaci energetických úspor. Graf 30 Energetická databáze budov ve vlastnictví města Energetická databáze budov ve vlastnictví města 3,8% 28,8% 67,3% První otázka v rámci této oblasti byla obecně zaměřena na přehled o dostupnosti energetických dat, ať již technických, či finančních na komunální úrovni pro budovy ve vlastnictví města. Z odpovědí vyplynulo, že zhruba u 29 % oslovených měst tato databáze neexistuje. Tyto municipality tak nemají v rukou základní informace nezbytné k rozhodování o investicích a dlouhodobém výhledu v rámci energetického hospodaření. Graf 31 Energetická databáze soukromých budov Energetická databáze soukromých budov 1,9% 7,7% 90,4% 21

22 U soukromých budov se dalo předpokládat, že tato databáze neexistuje, poněvadž daná municipalita má velmi omezené možnosti, jak ovlivňovat energetické hospodaření těchto budov a především se toto hospodaření netýká městského rozpočtu. Z dotazníků vyplynulo, že pouze v 8 % existují základní energetické informace o soukromých budovách. Graf 32 Data o spotřebě energie budovy ve vlastnictví města Každoroční data o spotřebě energie v budovách ve vlastnictví města 7,7% 92,3% Z odpovědí na otázku, zda existují roční informace o spotřebě energie v rámci budov ve vlastnictví města vyplynulo, že tato data existují zhruba u 93 % oslovených měst. Odpovědi na tuto otázku však nekorespondují s odpověďmi na otázku o existenci energetické databáze budov ve vlastnictví města (graf 30). Tato skutečnost se dá vysvětlit např. tím, že tyto data na úřadě existují, nejsou však soustředěny v jednotné databázi, která by umožňovala pracovat s těmito daty. Graf 33 Data o spotřebě energie soukromé bytové domy Každoroční data o spotřebě energie v soukromých bytových domech 7,7% 92,3% 22

23 Z odpovědí na otázku, zda existují roční informace o spotřebě energie v rámci soukromých bytových domů vyplynulo, že tato data neexistují zhruba u 93 % oslovených měst. Odpovědi na tuto otázku korespondují s odpověďmi na otázku o existenci energetické databáze soukromých budov (graf 31). Graf 34 Roční data o spotřebě elektrické energie v rámci veřejného osvětlení Každoroční data o spotřebě elektrické energie v rámci veřejného osvětlení 3,8% 96,2% Stejně tak jako u dat o spotřebě energie u budov ve vlastnictví města bylo potvrzeno i vysoké procento tj. 96 % municipalit, které mají k dispozici data o spotřebě elektrické energie v rámci veřejného osvětlení. Graf 35 Data o energetických úsporách Data o úsporách energie za jakékoliv období 5,8% 40,4% 53,8% Data o realizovaných úsporách energie v rámci majetku či budov města jsou dostupná pouze ve 40 % oslovených měst. Otázka zde byla položena tak, zda vůbec město nějaká data 23

24 o úsporách má k dispozici. Pokud však minimálně 54 % z oslovených měst data o úsporách nesleduje, je těžké pro danou municipalitu určit, jak jsou pro ni úspory energie významné a s jakými úsporami lze dlouhodobě v rámci energetického managementu dané municipality počítat. Graf 36 Data o místním užití OZE Data o množství energie pocházející z místních OZE 17,3% 82,7% Podobná situace nastává i u vyhodnocování produkce energie z místních OZE, kdy pouze 17 % oslovených municipalit deklarovalo, že tato data má k dispozici. Je nutné upřesnit, že toto číslo je samozřejmě zatíženo chybou, která spočívá v tom, že ne všechna oslovená města produkují energii z místních OZE. Graf 37 Data o potenciálu OZE Data o potenciálu OZE 1,9% 25,0% 73,1% 24

25 V rámci vzorku 53 municipalit zhruba 73 % nemá k dispozici data o potenciálu OZE v rámci dané lokality. Tuto informaci je zajímavé porovnat s otázkou o dostupných informacích o potenciálu OZE a energetických úspor z oblasti B (graf 19), kde 54 % dotázaných municipalit uvádělo, že tyto informace jsou na úřadě dostupné. Pokud se však dotaz zaměřil na konkrétnější data využitelná pro výhledy energetické hospodářství, podíl kladných odpovědí se snížil na 25 %. Graf 38 Data o potenciálu úspor energie Data o potenciálu úspor energie 36,5% 63,5% V rámci vzorku 53 municipalit zhruba 64 % nemá k dispozici data o potenciálu úspor energie v rámci dané lokality. Data o potenciálu úspor energie jsou však nezbytná pro dlouhodobé plánování a zejména pro plánování finančních výhledů dané municipality. Shrnutí výsledků pro oblast C Následující graf přehledně shrnuje výsledky dotazníkového šetření pro oblast C Data. Graf 39 Shrnutí pro Oblast C Data Data o potenciálu úspor energie Data o potenciálu OZE Data o množství energie pocházející z místních OZE Data o úsporách energie za jakékoliv období Každoroční data o spotřebě elektrické energie v rámci veřejného osvětlení Každoroční data o spotřebě energie v soukromých bytových domech Každoroční data o spotřebě energie v budovách ve vlastnictví města Eneregtická databáze soukromých budov Eneregetická databáze budov ve vlastnictví města 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Z výše uvedeného grafu je vidět, že v rámci municipalit jsou dostupná především data o spotřebě energie v rámci majetku města. Nedostupná jsou především data o potenciálu energetických úspor a OZE, stejně tak jako data za soukromé budovy, potažmo sektor. 25