Oběhová soustava. Cévy a krev

Transkript

1 Oběhová soustava Cévy a krev

2 Krevní oběh 2 sériově uspořádané pumpy 2 sériově seřazené oběhy Systémový oběh LK Plicní oběh PK Sériově zapojené jednotky: tepny, kapiláry žíly Systémový oběh řada paralelně zapojených okruhů řada regulačních mechanismů distribuce krve Plicní oběh - konstantně fungující, výměna dýchacích plynů v plicích

3 Krevní cévy Rourovité útvary s různě velkým lumen a tomu odpovídající tloušťka stěny Tepny arteriae Žíly venae Vlásečnice, kapiláry vasa capillaria Mízní cévy vasa lymphatica

4 Cévní stěna Ve stěně všech cév (x kapiláry) elastická a kolagenní vlákna, hladká svalovina 3 vrstvy Intima vnitřní vrstva endotelových buněk, elastická vlákna pružná membrána reakce na změny tlaku; nejvíce namáhaná místa ztluštění, degenerativní změy, arterioskleróza Kapiláry retikulinová vlákna + glykoproteiny

5 Cévní stěna Media střední spirálovitě uspořádané svalové buňky, elastická a kolagenní vlákna zpevňují stěnu Adventicie vnější spojuje cévu s okolím Řídké vazivo + elastické a kolagenní sítě Nervová vlákna (vegetativní n.s.) U velkých tepen malé cévy, výživa

6 Arterie Pevná a pružná stěna Tlak krve klesá od srdce do periferie Aorta 150 mm Hg A. radialis 90 mm Hg Při poranění krev stříká Větší tepny většinou v hloubce Blíže k povrchu tepenný puls Stavění krvácení

7 Arterie Elastický typ převaha elastických vláken, odolává nárazům KT, pružný stah přenos pulsní vlny do periferie Muskulární typ elastická vlákna + hojně hladké svaloviny Snadno mění velikost svého lumen, podle potřeby svalů Lumen tepen - do periferie se zmenšuje

8 Arterioly lumen měří méně než 0,5 mm v průměru na jedné straně přecházejí v arterie svalového typu, na druhé straně v prekapiláry málo svalových buněk intima ještě tvořena endotelem, který nasedá na tenkou vrstvu subendotelového vaziva - postupně přechází na bazální laminu

9 Kapiláry tenké cévy spoje mezi tepnami a žílami délka 0,5 mm, průměr 5-15 μm, erytrocyt plocha až m 2, v kůži asi 40 kapilár na mm 2 jediná vrstva endotelových buněk + bazální lamina, někde nm okénka rychlost krevního proudu se zpomaluje (0,5 mm/s) prostupují kyslík a živiny z krve a voda, neprostupují bílkoviny, červené krvinky, trombocyty z tkání do krve CO 2 a zplodiny metabolismu

10 Kapiláry hustota kapilár v orgánech závisí na činnosti orgánů a intenzitě látkové přeměny myokard ve svalech v klidu většina kapilár zavřená, při tělesné práci se otevírá kapiláry chybí v pokožce, v pokožkových útvarech, v rohovce a ve chrupavkách vlásečnice v kůži pomáhají regulovat tělesnou teplotu

11 Venuly navazují na kapiláry podobná stavba do mezibuněčných prostor leukocyty (diapedéza)

12 Žíly Slabší stěna než arterie Krev pod malým tlakem 5-20 mm Hg Z rány vytéká Žilní chlopně, hlavně u končetinových žil Tok krve v žilách Tlak tepenné krve Nasávací účinek srdeční diastoly Tlak pulsní vlny z paralelně běžících tepen

13 Žíly Povrchové v podkožním vazivu Hluboké provázejí tepny, často 2 Komunikace povrchových a hlubokých žil Adventicie žil často spojená s adv. provázející tepny společný vazivový obal + nervy společný cévně nervní svazek Stěna žil nad chlopněmi rozšířená varixy (křečové žíly)

14 Mízní cévy Samostatná soustava Vysokomolekulární látky a tekutina z tkáňového moku do krevních žil Slepě začínající mízní kapiláry mízní kolektory (cévy) mízní kmeny do žilního řečiště 2 hlavní kmeny levý, pravý Mízní uzliny V kolektorech chlopně Pružná stěna, snadné rozšíření - lymfedém

15 Funkční rozdělení cév Pružník elastický typ, rychlý transport krve; přeměna nárazového přítoku v systole na kontinuální proudění Rezistenční cévy regulují přítok krve k orgánům a tkáním Malé tepny prekapilární Venuly postkapiláry; poměr mezi napětím pre- a postkapilár - kapilární hydrostatický tlak filtrace, resorpce

16 Funkční rozdělení cév Prekapilární sfinktery konečné úseky prekapilár, počet otevřených kapilár velikost kapilární ploch Kapiláry styčná plocha mezi krví a tkání, přesun látek, nemají schopnost kontrakce Arteriovenózní zkratky jen v některých tkáních, rychlý převod z tepenného do žilního řečiště (obejití kapilár) průtok tkání se zrychluje Kapacitní cévy žíly, výrazná roztažnost Rezervoár měnící se distribuce v orgánech Zabezpečují žilní návrat

17 Rozložení krve v krevním oběhu Dospělý muž 5,4 l krve (77 ml/kg hmotnosti) Dospělá žena 4,5 l krve (65 ml/kg hmotnosti) 84% systémový oběh 9% plicní oběh 7% srdce

18 Proudění krve Za fyziologických podmínek laminární Krev z LK do aorty velká rychlost 100 cm/s turbulentní Velké tepny funkce pružníku změna na lineární proudění 20 cm/s Klid od okysličení do tkání 10 s Max. zátěž 2-3 s

19 Mikrocirkulace Výměna látek a plynů na úrovni kapilár nejdůležitější část Regulace perfuze kapilár arteriolami a venulami Úsek oběhu od arteriol k venulám funkční celek - mikrocirkulace

20 Mikrocirkulace Kontakt krve s velkou plochou řečitě po dlouhou dobu Velikost kapilární plochy rozměr a počet kapilár 40 miliard kapilár m 2 Průtok krve kapilárou trvá cca 1s Krev neprotéká nikdy současně všemi kapilárami 25-35% Rozložení kapilár se výrazně mění tkáň od tkáně (až 10x) Myokard, mozek, játra, ledviny x svaly

21 Žilní návrat Svalová pumpa stlačování žil kosterními svaly Dýchání výdech klesá nitrohrudní tlak Sací síla srdce Žilní pumpa spirálovitě uspořádaná svalová vlákna Uspořádání cévního svazku - končetiny

22 Regulační mechanismy Rychlé hlavně mechanismy nervové Baroreceptorové reflexy monitorují krevní tlak a velkých tepnách Sympatikus zvyšuje srdeční činnost Parasympatikus snižuje srdeční činnost Předsíňové receptory Hormony dřeně nadledvinek Adrenalin snížení celkového perifernímu odporu, průtok stoupá v kosterních svalech Noradrenalin zvýšení celkového periferního odporu

23 Regulační mechanismy Řízení krevního tlaku ledvinami při nízkém průtoku renin angiotenzin vazokonstrikční účinky Pomalé dlouhodobé působí prostřednictvím řízení celkového objemu krve = mechanizmy regulace vodního hospodářství

24 Cévní náhrady Biologické cévní náhrady rekonstrukce s očekávaným nízkým průtokem nebo při zvýšeném nebezpečí infekce. Použití je omezeno dosažitelností, rozměry délkou a průsvitem a jejich biologickou kvalitou. Lepší dobrá protéza než špatná žíla. Tepenné či žilní alotransplantáty jsou nejvhodnější náhradou cévní protézy odstraněné pro infekci. V souvislosti s multiorgánovými odběry pro transplantaci jsou lépe dosažitelné.

25 Umělé cévní náhrady Cévní protézy pletené Jsou tvořeny většinou z polyesteru impregnovány kolagenem, želatinou či albuminem. Přestože z biologického hlediska je nejvhodnější kolagen, z hlediska praktické využitelnosti nejsou rozdíly nijak podstatné. Je opakovaně prokázáno, že v lidském organismu se všechny typy těchto cévních náhrad hojí v zásadě podobným způsobem fibrózní organizací, jejíž charakter závisí zejména na porozitě a kvalitě vláken textilní kostry.

26 Umělé cévní náhrady Cévní protézy tkané Dnes téměř nepoužívané Jejich hlavní proklamovaná výhoda nulová implantační porozita je dnes plně nahrazena kvalitními impregnovanými protézami pletenými I po letech jsou na vnitřní straně kryty jen ostrůvky fibrinu

27 Umělé cévní náhrady Cévní protézy lité z polytetrafluorethylenu mají zcela odlišný charakter než protézy textilní. Mikroporézní stěna neumožňuje žádnou výraznou organizaci. Z hlediska průchodnosti tepny po provedené rekonstrukci to však nemá zásadní význam.

28 Umělé cévní náhrady v současnosti používané materiály splňují biologické podmínky inertnosti a jejich fyzikální vlastnosti jsou z hlediska rozsahu životní perspektivy jedince prakticky neměnné. vstupní fyzikální parametry - textilní protézy z polyesteru vysoce převyšují i extrémní fyziologické nároky tepenného systému

29 Krev Suspenze buněčných elementů červené, bílé krvinky, destičky v krevní plazmě Plazma vodný roztok bílkovin, elektrolytů a malých org. molekul Stálé složení 70% se vymění s intersticiární tekutinou za 1 min ph 7,4

30 Krevní plazma Anorganické látky ionty Na, K, Ca, Mg, Cl, HCO 3, P, F, J, Cu Bílkoviny g/l Albuminy, globuliny ) fibrinogen Bílkoviny se speciálními funkcemi globuliny Tvořeny většinou v játrech

31 Funkce krevní plazmy Udržování objemu plazmy Udržování ph Nutriční význam Suspenzní stabilita krve Proteolytické systémy Plazmatické inhibitory proteáz Obrana organizmu proti infekci

32

33 Erytrocyty Nemá jádro ani další organely Diskovitý tvar, 7-8 m 4 5,5 x b/l Skoro 40% hemoglobin Značně pružné a deformovatelné dní zánik ve slezině, játrech, kostní dřeni, pohlcovány fagocytujícími buňkami

34 Erytrocyty Tkáňová hypoxie produkce erytropoetinu Sedimentační rychlost suspenzní stabilita krve Penízkovatění tvorba agregátů Zvýšená tvorba agregátů při různých onemocněních

35 Hemoglobin Reverzibilně váže kyslík 4 bílkovinové podjednotky (globin) + hem Protoporfyrin, centrální atom Fe 2+ 1 molekula vazba 4 mol. O 2, interakce hem-hem Karboxyhemoglobin, 200x pomaleji Methemoglobin (reduktázy)

36 Trombocyty Zásadní úloha v ochraně před ztrátou krve Nejmenší formované elementy krve, 2-4 m Z megakaryocytů x 10 9 /l, 2/3 v cirkulaci, 1/3 ve slezině; adrenalin rychlá mobilizace 9-12 dní

37 Srážení krve Reakce cév v místě poranění vazokonstrikce Činnost krevních destiček nahromadění + uvolňování látek Kolagen, von Willebrandův faktor Srážení krve fibrinogen..fibrin Řízení hemokoagulace Neporušený cévní endotel

38 Krevní skupiny Antigenní systémy na membráně erytrocytů Antigeny aglutinogeny A, B - polysacharidy 4 krevní skupiny A, B, AB, 0 Přirozené protilátky aglutininy anti-a a anti-b; imunoglobuliny IgM Antigenní systém Rh komplexní - trojice antigenů - polypeptidy + antigen D Rh+ Protilátky vznikají jen při imunizaci, IgG

39

40 Leukocyty Neutrofilní granulocyty eozinofilní granulocyty bazofilní granulocyty lymfocyty monocyty