Název obce: SOLNICE. Kód obce PRVK: Kód obce UIR: 15242

Transkript

1 Kód obce PRVK: Kód obce UIR: Název obce: SOLNICE PODKLADY: - dotazník s údaji o vývoji obce, vodovodu, kanalizace a čištění odp. vod - územní plán z let Stavoprojekt H.Králové - Ing.arch. Zemánková vodohospodářská část Ing. Weisbauer - údaje o provozu vodovodu a kanalizace, statistické výkazy - provozní řád vodovodu a kanalizace - posouzení vodárenského využití jímacího území Ještětice Císařská studánka včetně návrhu revize PHO - OHGS Ústí nad Orlicí vodohospodářská rozhodnutí k provozu vodovodu a kanalizace - Projektová dokumentace Kanalizace a ČOV Solnice, Ještětice a Kvasiny (VIS Hradec Králové 2000) - konzultace s obcí a provozovatelem vodovodu CHARAKTERISTIKA OBCE: Obec Solnice je průmyslové středisko, ležící v údolí řeky Bělé, v podhůří Orlických hor ve zvlněné hornaté krajině pozvolna přecházející v pohraniční masiv horských hřebenů. Středem zástavby prochází silnice I/14 Rychnov Náchod, kterou kolmo křižuje silnice II/321 Častolovice Deštné a několik silnic III. třídy. Zástavba města leží v nadmořské výšce od 320,0 až cca do 350,0 m. Obcí protéká řeka Bělá a v její severní části náhon Dlouhá strouha (odbočuje z Bělé na okraji Kvasin, teče po okraji Kvasin a Solnice a dále napájí Černíkovický rybník. K obci administrativně přísluší místní část Ještětice. Jedná se o obec s počtem obyvatel , výsledky sčítání v roce 2000 uvádějí následující údaje (pro vlastní Solnici, počty obyvatel Ještětic jsou uvedeny v samostatné zprávě) : Počet obyvatel celkem : 1779 Počet trvale obydlených domů : 461 Z toho rodinných domků : 421 Neobydlené domy celkem : 77 Z toho využívané k rekreaci : 26 Zástavba je soustředěná, odpovídající velikostní kategorii obce (kombinace rodinných domků a sídlištní výstavby). Sídlištní zástavba je situována převážně západně od průtahu silnice I/14. V obci je několik průmyslových podniků střední velikosti, jsou to zejména: VCES Solnice - stavební podnik (sídlo firmy a některé další aktivity), činnost v regionu celé republiky

2 Dřevařské závody Solnice (Alfa) Opravna a servis vodoměrů - dřevovýroba PRVK počítá - i vzhledem k dosavadnímu vývoji - s mírným růstem počtu obyvatel. Solnice leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída, vyhlášené nařízením vlády ČSR č.85/1981 Sb.. Městem protéká řeka Bělá (dílčí povodí ), náhon Dlouhá strouha (dílčí povodí ), nejsevernější část města pak leží v povodí potoka Močineclevostranný přítok Ještětického potoka, dílčí povodí /2. Hydrologické údaje jsou k dispozici pro Bělou, kde ročenka HMÚ udává pro profil vodočet Kvasiny, tj. cca 2 km nad středem Solnice: Plocha povodí: 53,85 km 2 Průměrná srážka: 920 mm Q 355 0,13 m 3 /s Q 1 10 m 3 /s Q 5 25 m 3 /s Q m 3 /s VODOVOD: Stávající stav: Obec je zásobena ze skupinového vodovodu Rychnov Císařská Studánka, který dnes pokrývá většinu centrální části okresu Rychnov nad Kněžnou. Vodovodní skupina se dělí na 2 samostatné oblasti, které spolu mohou do jisté míry spolupracovat, ale jejichž propojení je za běžného provozu uzavřeno (uzávěr vodovodu je v Rychnově na propojovacím řadu u vodojemu dolního tlakového pásma). Předmětem dále uvedeného popisu je severní část systému, tj. skupinový vodovod Císařská Studánka, který v současné době zásobuje obce: Solnice, Ještětice, Kvasiny, Bílý Újezd, Hroška, Masty, Skuhrov, Brocná, Svinná, Lipovka, Domašín, Černíkovice, Lično, Lokot, Litohrady a severní část města Rychnov n. Kn. Vodovod je ve vlastnictví sdružení obcí Vodovodní svaz Císařská Studánka se sídlem v Solnici, jeho provoz zajišťuje AQUA servis, a.s. Rychnov nad Kněžnou. Zdroje vody pro vodovod jsou: Jímací území Ještětice : Zde je provedena širokoprofilová šachtová studna a tři širokoprofilové vrty J1, J2 a V4, vystrojené jako trubní studny. Souhrnná vydatnost prameniště je dle hydrogeologického posouzení i povolení k odběru 50 l/s s tím, že při vlhčích obdobích se celé množství bere z šachtové studny, při režimních poklesech hladiny v sušších obdobích se pak odběr postupně přesouvá na vrty

3 Zdroj má oplocené PHO I.stupně a širší PHO, vyhlášená vodohospodářským rozhodnutím z roku S ohledem na nové ekonomicko právní podmínky (otázka náhrad za omezení činností v PHO) se připravuje celková revize širších PHO. Kapacita zdroje je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita dodávané vody po hygienickém zabezpečení odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.376/2000 Sb. Obsah dusičnanů se sice blížil normové hodnotě, v současné době je však jejich koncentrace již konstantní, event. slabě klesající. V rámci vodovodní skupiny jsou ještě některé původní zdroje, dnes pro špatnou kvalitu dodávané vody odstavené z provozu a sice: Vrt Solnice sokolovna vydatnost cca 8 l/s Vrt Černíkovice vydatnost cca 10 l/s Studna Lično s vydatností cca 2,5 l/s je pouze uvedena do klidu a zdroj se spouští v případě větší spotřeby v Ličně nebo provozních komplikací na přívodu do Lična. Dodávka vody: Z prameniště Ještětice se čerpá výtlakem DN 300 voda do vodojemu Solnice 3 x 500 m 3 (368,7 / 372,5). Podél výtlaku vede od vodojemu zásobní řad DN 200 na Ještětice, který dále pokračuje v profilu DN 100 do vodojemu Bílý Újezd (50 m 3 352,0 / 355,0) a samostatně v profilu DN 150 (PVC) do Hrošky. U vodojemu Bílý Újezd je ATS, která čerpá vodu dále na Masty. Z vodojemu pokračuje zásobní řad DN 300, který se dále větví na řady - DN 250 (dále 200) směrem do Kvasin a do čerpací stanice Kvasiny (s akumulací 25 m 3 na kótě cca 356,0). Z této čerpací stanice se čerpá voda dále do vodojemu Hraštice (2 x 100 m 3 457,0 / 459,7). Z výtlaku na vodojem je přes redukci tlaku zásobena koncová část Kvasin a dále Hraštice a Skuhrov, zásobním řadem z vodojemu Hraštice pak obce Brocná a Svinná. - DN 300 (dále 250), který vede přes Solnici směrem na Rychnov nad Kněžnou. V Lipovce je z tohoto řadu odbočka DN 150, vedoucí přes Lipovku na, Domašín, Černíkovice a Lično, z tohoto řadu pak pod Lipovkou ještě odbočuje řad DN 100 pro Lokot a Karolin a DN 80 na Litohrady. Za Černíkovicemi ve směru na Lično je redukce tlaku. Oblast kolem vrtu RK-2 v Malé Lipovce je již hodnocena jako součást rychnovské části vodovodní skupiny. Dnešními problémy dodávky vody ve skupině se jeví zejména: - dořešení konečné podoby širších PHO vodního zdroje Ještětice včetně doporučení režimu, který by optimalizoval ochranu vody ve vazbě na ekonomickou náročnost navržených opatření. - nedostatečná kapacita odbočky vodovodu na Domašín, Černíkovice a Lično. - tlakové problémy v oblasti ČS Kvasiny vodojem Hraštice Výhled: Vodovodní síť včetně zdrojů a akumulace je poměrně dobře koncepčně řešena, v návrhovém období do roku 2015 se proto po konzultaci s provozovatelem uvažuje (kromě běžných oprav a případné nové výstavby sítí, souvisejících s územním

4 rozvojem města) pouze s opatřeními, jež řeší provoz SV jako celku, tj. nejde o opatření, které by se týkaly samotné Solnice. Jedná se o následující opatření: - dořešení konečného rozsahu a režimu činnosti širších PHO zdroje Ještětice - optimalizace tlakových poměrů ve vodovodní síti kolem ČS Kvasiny - zvýšení kapacity dodávky vody a stabilizace tlakových poměrů v oblasti Domašín, Černíkovice a to výstavbou propojovacího řadu Solnice Černíkovice dle dokumentace firmy Multiaqua (na akci je stavební povolení). - z hlediska širšího rozvoje SV se uvažuje (návazně na posílení, uvedené v předchozím bodu) s rozšířením vodovodní skupiny o Třebešov, Libel, Synkov a Slemeno výstavbou nového propojovacího řadu, který spojí stávající vodovod v Domašíně s rozvody dolního tlakového pásma v Rychnově u ČOV. Na tento řad budou napojeny výše uvedené 4 obce, na akci je zpracována projektová dokumentace IKKO Třebechovice - a vydáno stavební povolení. Na vodovod bylo v roce 2000 napojeno cca 1446 trvale bydlících obyvatel, v roce 2015 se uvažuje 1850 napojených obyvatel. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou: Zdroj vody v Ještěticích (Císařská Studánka) není pro svá poměrně velká PHO a z toho plynoucí zvýšenou citlivost na vnější vlivy vhodný z hlediska požadavků směrnic na zdroje pro nouzové zásobení. Skupina Císařská Studánka představuje přitom značný nárok na náhradní zásobení (jedná se cca o 7500 obyvatel), je zde proto doporučeno řešení ve více krocích, které uvažuje: - vyloučit odběr z centrální studny v Ještěticích a soustředit se pouze na hlubší vrty. Pokud toto opatření nepřinese potřebný efekt v kvalitě nouzově dodávané vody, bude nutno se soustředit na dodávku vody z Rychnova, kde se jeví možnosti: - nouzová zpětná dodávka ze sítě spodního tlakového pásma v Rychnově - nouzové zpětné čerpání z vrtu RK-2 v Lipovce (voda s obsahem Fe) V obou případech jde o zásobení havarijní s menším tlakem a množstvím (reálné budou omezené odběry v přízemích budov). Jako poslední krok se pak jeví možnost dovozu vody z Rychnova z prostoru ÚV Rychnov - vrt RK-1A (dovozová vzdálenost cca 8 km). Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody. Problematika náhradního zásobení celé oblasti je poměrně složitá a měla by se řešit podrobněji samostatným materiálem. KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD: Stávající stav: V Solnici je vybudováno cca 10,5 km jednotné kanalizace, tato ovšem nebyla realizována dle celkového plánu a sběrače jsou většinou vedeny nejkratší cestou do

5 recipientu řeka Bělá, náhon Dlouhá Strouha též Mlýnský náhon a otevřený příkop v povodí potoka Močinec. Kanalizace byla provedena převážně z betonových trub DN (několik větví má pouze charakter dešťové kanalizace). Jednotná kanalizace síť ústí do recipientů v 7 výustích, na které je vydáno vodohospodářské rozhodnutí z roku Na síti je 331 kanalizačních přípojek,do kanalizace není napojen žádný větší producent odpadních vod. Odpadní vody jsou před napojením do kanalizace předčištěny v jednotlivých předčistících zařízeních, individuálně pro jednotlivé nemovitosti. Výhled: V roce 2000 zpracovala firma VIS Hradec Králové dokumentaci pro stavební řízení, řešící kanalizaci a ČOV pro Solnici, Ještětice a Kvasiny. Na řešení je vydáno platné stavební povolení, výhled kanalizace je proto popsán dle této dokumentace. Projekt řeší kanalizaci a ČOV pro aglomeraci Solnice, Kvasiny a Ještětice s tím, že ve výhledu bude možné i napojení splašků z obce Skuhrov (není již předmětem dokumentace). ČOV je umístěna na levém břehu řeky Bělé, pod areálem bývalých Rukavičkářských závodů, v dostatečné vzdálenosti od zástavby. Kanalizace: V této zprávě je uveden pouze popis řešení vlastní Solnice, řešení pro navazující části Ještětice a Kvasiny je popsáno v samostatných zprávách. Pro odkanalizování Solnice projekt navrhuje jednotný kanalizační systém, v maximální míře využívající stávající jednotnou kanalizaci. Hlavní stoka A vede od ČOV po pravém břehu Bělé až po hranici s Kvasinami, do této stoky je (většinou po oddělení) napojena stávající jednotná kanalizace. Hlavní novou stokou na levém břehu je stoka B, vedená po levém břehu Bělé a dále vedlejší komunikací na Kvasiny až k zámku (koncová část této stoky je již na katastru Kvasin). Na tyto stoka pak navazuje několik sběračů nižšího řádu. Z výškových důvodů jsou na kanalizaci navrženy 3 čerpací stanice a to Solnice sever, Solnice sokolovna a Solnice-pod Kostelem. Výtlak od Ještětic je připojen do stávající gravitační kanalizace v severní části Solnice. Navržené řešení dle dokumentace souhrnně představuje: Kanalizace: Solnice : m gravitační kanalizace DN , 149 m výtlaků DN čerpací stanice Kvasiny: 4856 m gravitační kanalizace DN Ještětice: 2542 m gravitační kanalizace DN 250, 2502 m výtlaku DN 80 1 čerpací stanice

6 ČOV: Mechanicko biologická ČOV s kapacitou 3703 EO, s možností rozšíření na 5000 EO, průměrný denní přítok včetně balastních vod 969 m3/den V návrhovém období do roku 2015 uvažuje tedy PRVK výstavbu kanalizace a ČOV pro Solnici v rozsahu výše uvedené dokumentace. Tato stavba je i zahrnuta v návrhu investiční výstavby na léta s nákladem 83.0 mil. Kč ( dle projektové dokumentace). V roce 2000 bylo na kanalizaci napojeno cca 1500 trvale bydlících obyvatel, v roce 2015 se uvažuje napojení 1680 obyvatel