Masarykova univerzita

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Bakalářská diplomová práce 2017 Markéta Johanusová

2 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia Markéta Johanusová Nábytek národního podniku Interier Praha Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Dagmar Koudelková 2017

3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.. Podpis autora práce

4 Poděkování Mé poděkování patří vedoucí práce PhDr. Dagmar za poskytnuté materiály, kontakty a věcné rady. Dále bych ráda poděkovala Ing. Jiřímu Růžičkovi, jehož soukromý archiv mi byl cenným zdrojem, stejně jako jeho vzpomínky a zkušenosti. Velký dík patří také Milanu Svobodovi a Ing. Robertu Zedníkovi, kteří mi ochotně poskytli důležité informace a materiály. Na konec bych chtěla poděkovat svému příteli a Michaele Gerichové za jejich trpělivost a podporu, díky které jsem tuto práci mohla napsat.

5 Obsah 1 Úvod Historický kontext ve vývoji nábytkářského průmyslu Historie n. p. Interier Praha Organizační struktura podniku Technologický rozvoj v rámci podniku Výstavba závodu Říčany Produkce nábytku Interier Praha Skříňový nábytek Skříňový nábytek mezi lety Skříňový nábytek mezi lety Skříňový nábytek mezi lety Kancelářský nábytek Nábytek z borovicového dřeva Kuchyně Kuchyně mezi lety Kuchyně mezi lety Čalouněný nábytek Pohovky Klubová křesla Individuální zakázky Závěr Resumé Abstract Seznam vyobrazení v textu

6 9 Seznam obrazových příloh Seznam pramenů a literatury Monografie Katalogy Seriálové publikace Přehled použitých archiválií Internetové zdroje Přílohy Obrazové přílohy Další produkty Ostatní obrazové přílohy Seznam produktů Nábytkové systémy Kuchyně Čalouněný a sedací nábytek Samostatný skříňový nábytek Stolový nábytek Seznam oceněných produktů

7 1 Úvod Nábytkářská tvorba druhé poloviny 20. století je společností často vnímána jako nezajímavá a uniformní. Přesto tato doba dala vzniknout i některým ikonám českého nábytku, jejichž tvarosloví je i v dnešní době inspirací. V řadě domácností navíc tyto výrobky stále nalézáme, a jsou tedy součástí naší bytové kultury. Následující text bude věnovaný národnímu podniku Interier Praha, který svým dílem přispěl k významu nábytkářského průmyslu mezi lety Mým cílem je, na základě analýzy archivních materiálů, dobového tisku, podnikových katalogů a rozhovorů s pamětníky, zjistit, jakou roli hrála existence podniku Interier Praha ve vývoji nábytkářského průmyslu v ČSSR zda se podnik podílel na modernizaci průmyslu a jaký vliv měl na rozvoj bytové kultury. Národní podnik Interier Praha doposud žádná odborná publikace nezkoumala. Neexistuje ani ucelený soupis produktů, který by mohl odrážet jeho vývoj. Proto veškeré informace uvedené v práci jsou výsledkem komparace všech dostupných dobových materiálů. Bohužel velká část těchto dokladů včetně veškerého archivního materiálu GŘ podniku byla zničena. V MZA 1 byly k dispozici pouze archivní materiály vztahující se k organizaci a výrobě závodu 1 Třešť a informace o existenci podniku v rámci VHJ 2 Nábytkářský průmysl Brno (tj. o státních úkolech, podílu výroby a investicích). Významným zdrojem byl soukromý archiv Ing. Jiřího Růžičky, který obsahoval výroční publikace, popisující detailně technologický vývoj a organizaci podniku, dále také několik podnikových katalogů, které mi pomohly rozšířit seznam produktů a jejich popis. Neméně významný byl rozhovor s Ing. Růžičkou, který v podniku sám pracoval. Jeho osobní zkušenosti s procesem výroby, organizací podniku a významnými architekty mi pomohly doplnit obecné informace o několik zajímavostí. Stejný význam měly také rozhovory s Milanem Svobodou a Ing. Robertem Zedníkem. Obrazová příloha společně s technickými informacemi pochází z podnikových katalogů, které mi byly k dispozici v Národní knihovně v Praze, ale hlavně díky soukromému archivu PhDr. Dagmar. Své názory na nově vzniklé produkty publikoval každoročně doc. Jaroslav Kadlec v časopisu Domov v článcích o MVSZ 3 v Brně. Časopis je dostupný v Národní knihovně v Praze, bohužel ne všechny ročníky se zachovaly. O technickém vývoji a dalších novinkách 1 MZA Moravský zemský archiv 2 VHJ Vývojově-hospodářská jednotka 3 MVSZ Mezinárodní veletrh spotřebního zboží 7

8 týkajících se podniku Interier Praha informoval odborný časopis Technické rozhledy, dostupný v NTK 4 a MZK 5. Obecné informace o kulturně-sociálním kontextu a stavu bytové kultury jsem čerpala z publikace Byt 6 od Emanuely Kittrichové, z odborných článků věnujících se komplexní historii nábytkářského průmyslu a z výzkumů VÚO. 7 První část práce se věnuje krátkému shrnutí historického kontextu a okolností, které měly vliv na vývoj nábytkářského průmyslu. Druhá kapitola se zabývá historií, organizační strukturou a technologickým vývojem samotného podniku Interier Praha. Následující kapitoly obsahují popis jednotlivých významných produktů, které jsou rozděleny podle typu a následně seřazeny chronologicky. V tomto popisu jsou zahrnuty technické informace i srovnání s produkty jiných podniků a technologickým vývojem. 2 Historický kontext ve vývoji nábytkářského průmyslu Nábytkářský průmysl a průmysl obecně se po druhé světové válce musel vyrovnat jak s následky války, tak s nástupem nového politického systému. Kromě nedostatku materiálu a obnovy trhu ovlivnily výrobu nábytku také myšlenky nové doby. Československý design se pokusil navázat na tradici funkcionalismu, kterému se zde v meziválečném období velmi dařilo. Tento styl spojoval jednoduchost a účelnost s exkluzivitou materiálu, který tak mohl vyniknout. Myšlenky o formě, která následuje funkci, sice přetrvaly, avšak tlak společnosti na rychlou obnovu mobiliáře způsobil úpadek kvality jak materiálu, tak provedení. Takto tupě převzaté myšlenky meziválečného stylu tak měli mnohdy za následek ztrátu elegance a přecenění účelnosti. Za úpadek kvality vzhledu nábytku však není možné vinit jeho návrháře. Jejich práce byla povětšinou degradována skutečností, že na výrobu kvalitního nábytku Československá produkce neměla prostředky. I když na mezinárodních veletrzích byly prezentovány originální a kvalitní výrobky, skutečnost v českých domácnostech byla naprosto jiná. Exponáty z Bruselského Expa 58 nebo Milánského trienále tak pro většinu obyvatel zůstaly jen exkluzivními sny. 4 NTK Národní technická knihovna 5 MZK Moravská zemská knihovna 6 KITTRICHOVÁ, Emanuela. Byt. Vyd. 1. Praha: Práce, s. Malá rodinná škola. 7 VÚO Výzkumný ústav obchodu 8

9 Hromadná panelová výstavba v 70. letech s sebou přinesla i novou podobu životního standardu. Kompozice klasického bytu byla radikálně změněna a došlo tak i k nutné změně funkce některých místností. Zásadním faktorem byla rozloha bytu. Podle kategorizace v publikaci Byt od Emanuely Kittrichové byly rozměry bytu pro čtyřčlennou rodinu 67 m 2, z toho obývací pokoj zaujímal prostor o velikosti m 2, pokud v bytě ale nebyl jídelní kout, obývací pokoj byl menší. Rozměry ložnice byly 7 nebo 10 m 2 podle počtu osob, které ji užívaly. 8 Řešení univerzálních bytových prostorů a jejich potřebných zařízení se teprve jeví ve světle sociálních a kulturních potřeb. Navíc, když se bydlení odehrává mezi silně působícími konvencemi, jež nás vedou k tradičním stylovým, representačním a hygienickým vzorům, mezi ekonomií času zaměstnaných a školou povinných i nutnou prací na obsluhu osobní i obsluhu domácnosti. Má-li být byt i naší pracovnou, dílnou a společenskou místností, biografem, žehlírnou, diskusním klubem a přitom buňkou přirostlou k srdeční krajině, pak musíme všichni, kdož ovlivňujeme jeho prostorové dispozice, zařízení a všechno to, co do něj potřebujeme, ukládat, být nápomocni. 9 Gerald Neusser v tomto úryvku shrnul všechny podstatné okolnosti, které ovlivňovaly kvalitu bydlení a naznačil význam spolupráce mezi teorií a praxí, jež nebyly vždy v souladu. Následující text vypovídá o úspěšných i neúspěšných snahách vyrovnat se s tímto problémem. 8 KITTRICHOVÁ, Emanuela. Byt. Vyd. 1. Praha: Práce, s. Malá rodinná škola. 9 NEUSSER, Gerald. Radikál-Variant nový stavebnicový dílcový nábytkový program n. p. Interier Praha. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1980, 80(5), s. 55. ISSN

10 3 Historie n. p. Interier Praha Státní podnik Interier Praha byl založen roku 1949 spojením původně soukromých truhlářských firem a dílen. Jeho vznik je tedy možné zařadit do období druhé etapy znárodnění, tedy období, kdy byl konfiskován soukromý sektor výroby, obchodu a služeb. Po období reorganizace, koordinace výrobních programů, financování, účetních evidencí a dalších složek podnik svou odpovědnou činnost zahájil 1. ledna Listinu o zřízení podniku vydalo Ministerstvo průmyslu dne 10. července 1949 pod čj. 8863/50-V-IV-I. Název Interier vyplýval ze zaměření podniku na výrobu interiérového nábytku a jeho autorem byl arch. Jan Vaněk. 10 Na počátku své existence se podnik zabýval hlavně individuálními zakázkami, na základě zvýšení poptávky způsobené bytovou výstavbou a jinými faktory se však podnik začal rychle rozrůstat a posléze se podílel i na sériové nábytkářské produkci. V době, kdy vešla v platnost zakládací listina, se podnik skládal z 15 závodů vyňatých z národního podniku Spojené UP závody Brno. Bylo to 5 závodů v Praze (majetkové podstaty firem Emil Gerstel závod v ní vytvořený byl základním závodem podniku Kutov, továrny kancelářského nábytku, Špatný, Bohdan Pisch, Vojta Josef, Strnad a Vaníček). Kromě nich v tomto zakládajícím roce podnik sdružoval závody v Sedlci u Kutné Hory (firma Exner), Klímkovicích (firma Gelnar), Plzni, Hradci Králové, Bystřici u Benešova, Hořovicích, Brně, Bučovicích, Lomnici nad Popelkou a v dalších městech celkem 25 dílčích firem. Počet závodů se víceméně stabilizoval v roce 1966, kdy pod názvem Interier Praha fungovalo 8 hlavních výrobních závodů v Třešti, Liberci, Chotěboři, Zlonicích, Bystřici u Benešova, Cvikově, Teplicích a Říčanech, pod které patřilo dalších 28 výrobních jednotek. 11 V tomto období se podnik řadil mezi největší výrobce nábytku v Československu. Zajišťoval 22,5 % výroby z celkového množství produkovaného podniky spojenými v rámci VHJ Nábytkářský průmysl Brno. Velkou měrou se podílel také na exportu. 12 Do socialistických zemí byl vyvážen převážně nábytek do obývacích pokojů, skříňové sestavy, jídelní sety nebo čalouněný nábytek. Do Maďarské lidové republiky byly mimoto dodávány dýhovací fólie. Francie, Velká Británie, Švédsko a další nesocialistické země měly zájem nejčastěji o borovicový skříňový nábytek a desky z tzv. nekonečného vlysu. S některými zahraničními zadavateli, např. maďarskou firmou Bubiv a švédskou firmou IKEA podnik udržoval trvalou spolupráci. Interier Praha tak byl významným výrobcem, který zajišťoval jak domácí produkci, 10 Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha: n. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 7. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 11 Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 9. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 12 Interier Praha 25*. Praha: n. p. Interier Praha, oddělení propagace, 1975, Archiv Ing. Jiřího Růžičky 10

11 tak kontakt se zahraničními zákazníky, a tím také přísun zahraničních devíz pro celý dřevozpracující průmysl. Tyto zahraniční styky zprostředkovávala dovozní a vývozní organizace PZO 13 Ligna Praha Organizační struktura podniku Organizace podniku a koncepce výrobních programů se odehrávala na několika organizačních úrovních. Nejnižšími řídícími složkami byly vedoucí provozů a ředitelé jednotlivých 8 závodů, kteří byli podřízeni ředitelství podniku sídlícímu na Praze 7, Komunardů Většinu své existence byl však podnik začleněn do větší státní organizace. Od roku 1958 to bylo Sdružení podniků nábytkářského průmyslu, které se v roce 1961 transformovalo ve Výrobně-hospodářskou jednotku Nábytkářský průmysl Brno (dále jen zkratka VHJ). K tomuto sdružení patřilo šest národních podniků: Jitona Soběslav, UP závody Bučovice, UP závody Rousínov, TON Bystřice pod Hostýnem, Kovona Lysá nad Labem a Interier Praha. 16 Generální ředitelství VHJ zajišťovalo rozdělování státních úkolů a investic a řídilo celkovou koncepci nábytkářské výroby. Státní investice byly určeny pro VHJ jako celek, ten je dále rozděloval mezi jednotlivé podniky podle potřeby. Výzkumnou organizací, vyvíjející nové technologie, materiály a produkty, byl Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský sídlící v Brně, který spadal pod vedení VHJ Nábytkářský průmysl Brno. Z celkového rozpočtu VHJ byla velká část určena právě vývoji nového nábytku. I když se množství návrhů nikdy nedostalo do výroby, tato snaha inovovat a zlepšovat udržela nábytkářský design jen krok za světovou produkcí. Tehdejší poptávku po nábytku bylo možné uspokojit jen několika oblíbenými řadami. Na trhu byl naprostý nedostatek stávajících produktů a spotřebitelé neměli potřebu poptávat produkty nové. I přes to ale výzkumné ústavy i jednotlivé podnikové vývojové skupiny pracovaly na nových produktech, z nichž se některé později staly ikonami československého nábytku. Odbyt zboží byl zajišťován dvěma organizacemi, nabízejícími produkty všech podniků Nábytkářského průmyslu Brno. Tržní nábytek byl nabízen v prodejnách Nábytek Brno. Odbyt 13 PZO Podnik zahraničního obchodu 14 Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 12., Archiv Ing. Jiřího Růžičky 15 Rozhovor s Ing. Jiřím RŮŽIČKOU, architektem národního podniku Interier Praha. Praha KOUDELKOVÁ, Dagmar. Sektorový nábytek národního podniku Interier Praha. In: Design Cabinet CZ [online] [cit ]. Dostupné z: 11

12 investorského nábytku a individuální objednávky obstarávaly Prodejny nábytkářského průmyslu. Nábytek Interieru Praha byl též dostupný v obchodních řetězcích Prior, v obchodní síti státního podniku Domov Praha, Nábytek Brno, Obchod s nábytkom Žilina i v podnikových vzorkovnách v Praze, Třešti a Chotěboři. Některé z těchto institucí mimo prodej nabízely i montážní služby u demontovatelného nábytku. 17 Samotný podnik montážní služby zajišťoval v rámci brigád zaměstnanců většinou z vývojových jednotek. Pro zavedení takové služby podnik neměl dostatečnou kapacitu. S nedostatkem pracovních sil se podnik potýkal po celou dobu své existence. Prvním důvodem byl odchod zaměstnanců znárodněných podniků, kteří se změnou vedení a organizace nesouhlasili. 18 Tím podnik přišel o značnou část zkušených pracovníků. Interier Praha měl ovšem ve své správě několik odborných učilišť, jejichž cílem bylo poskytnout studentům odborné vzdělání v několika odvětvích s možností budoucího zaměstnání v některém z dílčích závodů. Tím byl deficit částečně snížen. S dalším technologickým vývojem a kapacitním růstem podniku rostl také počet pracovních míst. Proto byl počet zaměstnanců v roce 1960 rozšířen z původních 1700 na Od roku 1950 měl podnik k dispozici odborné učiliště v Lišově, následně byla vybudována učiliště v rámci závodu 1 Třešť a provozu Uhříněves pro obor truhlář. Výuka učňů v oboru strojního zámečnictví a elektromontáže byla zajišťována v mechanických dílnách provozu 37 v Praze 8. Výuka čalounických učňů probíhala v Kynšperku nad Ohří, Ruprechticích a ve Volyni. Mezi lety 1950 a 1964 v podnikových odborných učilištích absolvovalo 637 studentů Technologický rozvoj v rámci podniku Stav technické vybavenosti závodů a jednotlivých dílen setrvával mnoho let na stejně nedostačující úrovni. Ačkoli docházelo k částečným obměnám strojního vybavení, velká část strojů byla z dob původních majitelů. Přesto podnik během své existence prošel rozsáhlou modernizací, díky které si získal své postavení na domácím i zahraničním trhu. Podnik fungoval také jako místo, kde ve spolupráci s VVÚN vznikaly nové technologie a projekty, 17 Rozhovor s Ing. Jiřím RŮŽIČKOU, architektem národního podniku Interier Praha. Praha Rozhovor s Ing. Jiřím RŮŽIČKOU, architektem národního podniku Interier Praha. Praha Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha: n. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 11. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 20 Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha: n. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 12. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 12

13 které se nakonec staly doménou některých jiných podniků. V Interieru Praha probíhal vývoj voštinových desek pro produkci v SOLO Sušice, dále také nové technologie povrchových úprav, které se dále využívaly ve většině podniků. 21 Koncem 50. let byla v provozu Praha-Vysočany zavedena výroba dřevotřískových desek z vlastního třískového odpadu. Tato výroba jednak podpořila samostatnost podniku, na druhou stranu byla také určitou úsporou materiálu. 22 Od roku 1956 se v podniku hojně využívaly polyesterové laky k dokončování povrchů. Jako první byly tyto laky využity pro dokončení interiérů osobních lodí a jako úprava povrchu televizních a rádiových skříněk. V roce 1959 byla zavedena výroba fenolových a melaminových fólií, lisovaných za tepla na dřevotřískové desky. 23 Následující 60. léta byla ve znamení mechanizace. V provozu Třešť byly v těchto letech zavedeny prototypy obráběcí a brousící linky a manipulačního zařízení k těmto linkám. Následně byly linky umístěny i v dalších provozech. Součástí modernizace vybavení byl i nákup lisovacích, dokončujících a montážních linek do většiny provozů. V roce 1964 byl založen obor technicko-organizačního rozvoje, jehož prvním úkolem byl další rozvoj melaminových fólií a kvalitních hranovacích pásků a jejich následné zavedení do výroby. 24 Pro dokončování hran byla v závodu Kutná Hora později uvedena do provozu softformingová linka. 25 Dalším projektem technicko-organizačního rozvoje byl vývoj zásuvek z předlisků z PVC, které podnik jako první, v roce 1962, přivedl na trh. Během vývoje byl vyřešen hlavní nedostatek tohoto materiálu přílišná křehkost. Za použití přídavné chemické složky monomeru styrenu se výrazně zlepšily fyzikálně mechanické vlastnosti této látky. Jako první byly zásuvky PVC uplatněny u kuchyní KU-550 a KU-600, postupně se začaly využívat u psacích stolů typu V 60. letech se dále rozvíjely rovněž čalounické technologie. V provozu Ruprechtice byla namísto klasických čalounických materiálů použita nová technologie tzv. gumoafrik, která pozitivně podpořila výrobu čalouněného nábytku. Dalším stádiem ve vývoji čalounických materiálů byly gumožíně, které se ve výrobě hojně využívaly až do doby nástupu tvarovaných výlisků z měkké polyuretanové pěny v 70. letech. Tento nový materiál se nakonec osvědčil jako nejvhodnější a jeho snadná tvarovatelnost zároveň otevřela nové možnosti, co se týče vzhledu. 21 Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 16. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 22 Interier Praha 25*. Praha: n. p. Interier Praha, oddělení propagace, 1975, Archiv Ing. Jiřího Růžičky 23 Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, s. 17. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 24 Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 17. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 25 Rozhovor s Ing. Jiřím RŮŽIČKOU, architektem národního podniku Interier Praha. Praha Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, s. 17. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 13

14 Došlo také k mechanizaci čalounického odvětví, provozy měly k dispozici linky na výrobu polštářů, čalounění křesel a sedáků židlí. 27 Na konci šedesátých let podnik zaznamenal úspěšný rozvoj technologie dýhování. je třeba přičíst používání netkané textilie impregnované PVAC lepidly, vyvinuté v n. p. Interier pod označením INTERTEX, která nahradila u dílců z TD dokončovaných na vysoký lesk nutnou poddýžku. Ve výrobě se také objevila dýhovací folie INTERKRON, která postupně nahradila přírodní dekorativní dýhy. 28 K rozšíření sortimentu přispěla i následující 70. léta. Závod Chotěboř byl pověřen výrobou kování, které mělo nahradit nedostatečné zahraniční dodávky, snížit náklady a zároveň podpořit myšlenku soběstačnosti socialistického průmyslu. V Chotěboři byl realizován také tzv. Drátěný program (Obr. U), tj. soubor drátěných doplňků, kompletovaných většinou ke kuchyňským souborům, úklidovým skříním a velkým úložným prostorům. K povrchovému dokončování drátěného programu byla v Chotěboři zavedena anglická automatizovaná dokončující linka. Povrch drátěného programu byl pokryt změkčenou, snadno omyvatelnou vrstvou PVC. V tomto období došlo také k výraznému rozšíření chemické výroby, a to hlavně umělých dýhovacích fólií a nekonečných hranovacích pásků určených pro provozy ve Zlonicích a Říčanech. V dílně Úvaly bylo instalováno zařízení SCHOCK na výrobu zásuvek z dutých PVC profilů Výstavba závodu Říčany Mnoho let se vývoj podniku odehrával v již zavedených dílnách, které fungovaly ještě před založením podniku. Postupem času však tyto provozy nedostačovaly technickému rozvoji a bylo třeba přesunout výrobu do zcela modernizovaného prostoru. Podnik se tak rozhodl rozšířit svou kapacitu o nový závod v Říčanech u Prahy. Výstavba začala roku 1968, po celou dobu se však potýkala s problémy. Hlavním zdrojem těchto problémů byl nedostatek pracovníků a dodávek potřebného materiálu, které měly za následek neplánové prodlužování 27 Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 17. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 28 MEZULÁNÍK, František. Změny ve výrobě nábytku za uplynulých 25 let. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1979, 1979(88), s. 37. ISSN Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 19. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 14

15 dostavby. Technologie výroby i samotné stroje, jež byly pro provoz určeny, tak byly již zastaralé. Již před začátkem výstavby byl totiž v některých závodech zaveden zkušební program, určený pro nově zavedený provoz. V roce 1973 se k otázce výstavby vyjádřila vláda, která požadovala okamžité urychlení výstavby, jelikož stálým prodlužováním dostavby podnik nestačil plnit hospodářské plány. 30 Dokončení stavby se tím nepatrně urychlilo, definitivně byl však závod uveden do provozu až roku 1978 s celkovým nákladem 316 mil Kčs. 31 Jakmile byl závod uveden do provozu, zapojil se do programu výroby kancelářského nábytku, kterým byl státem pověřen již v roce V rámci úkolu C /6 Výzkum a vývoj technologie a mechanizace montážních prací byla v nově otevřeném provozu instalována montážní linka na výrobu kancelářského nábytku. Prvním takto vyráběným typem se stal nábytek Alfa, později nejrozšířenější kancelářský nábytek u nás. 32 Dalším významným programem provozu Říčany byla výroba laminovaných desek. Pro tyto účely byla v provozu umístěna laminovací linka LTD. Laminované desky byly poté po několika najednou formátovány do požadovaných rozměrů na velkokapacitní rozřezávací pile velkoplošných materiálů, která byla k dispozici pouze v provoze Říčany a Zlonice. Závod rovněž přispěl rozvoji chemické výroby, a to hlavně vývoji umělých dýhovacích fólií a hranovacích pásků. Lze tedy říci, že závod Říčany, ač jeho vznik provázely komplikace, nakonec výrazně přispěl rozvoji celého podniku Interier Praha Produkce nábytku Interier Praha K největšímu růstu objemu výroby došlo mezi lety , poté co se podnik zapojil do velkosériové výroby. S rozvojem souvisela i výstavba závodu v Říčanech, který díky svému modernímu vybavení otevřel nové možnosti výzkumu a vývoje. Výrobní program podniku byl velice široký, zahrnoval výrobu skříňového nábytku bytového, kancelářského a školního. Do výrobního programu patřila ale také výroba sektorových kuchyní, čalouněného 30 Interier Praha 25*. Praha: n. p. Interier Praha, oddělení propagace, 1975, Archiv Ing. Jiřího Růžičky 31 Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 21. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 32 VRÁNA, František. Nábytek do kanceláře vedoucích pracovníků. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1971, 1971(61), ISSN Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 21. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 15

16 nábytku, drobného doplňkového nábytku a individuálních zakázek. Celou výrobu pak spojoval zájem o inovace, vývoj a využívání nových materiálů a technologií. Proto se napříč historií tohoto podniku můžeme setkat s novinkami, které přispěly k rozvoji celého nábytkářského průmyslu u nás. Na tomto důležitém procesu se samozřejmě významně podíleli i podnikoví architekti. Jejich práce byla sice ovlivněna státními úkoly a požadavky nadřízených organizací, i přesto je na veškeré jejich práci vidět zjevná snaha o individuální a pokrokový přístup se zájmem o estetické řešení. K nejstarší generaci podnikových architektů a významným osobnostem, které svým dílem přispěly k významu podniku Interier Praha, patřil architekt Jiří Jiroutek. Jeho práce se vyznačovaly jednoduchým tvaroslovím s důrazem na výraz a vzhled materiálu. Jeho návrh řady U-450 (Obr. 4) se stal ikonickým výrobkem podniku a na jeho vzhled sám několikrát navázal. Jiří Jiroutek vystudoval střední školu v Chrudimi a poté absolvoval obor bytové tvorby na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V podniku pracoval již od roku 1951, v letech byl vedoucím skupiny tvarového vývoje. 34 Jako osobnost se Jiří Jiroutek vyznačoval svou úctou k řemeslu a často ve svých návrzích respektoval rady zkušených truhlářů. 35 Výraznou osobností byl také architekt Gerald Neusser, který se od svého předchůdce znatelně odlišoval. Absolvoval Vysokou školu bytového průmyslu a mimo Interier Praha pracoval také v ateliéru arch. Josefa Gočára. V jeho práci je vliv této zkušenosti zjevný. Na rozdíl od Jiřího Jiroutka byl bohémem s jedinečnou vizí a návrhářem, který se odlišoval výtvarným výrazem a inovativními tvary. Je autorem systémů Radikál (Obr. 13), Intertekta (Obr. 16) a dalších, všechny tyto produkty se na první pohled odlišovaly od klasické podnikové tvorby. Zároveň ale reagovaly na nejnovější sociologické výzkumy v oblasti bytové kultury a jejich základ byl vždy v účelnosti. Podobně smýšlejícím autorem byl architekt Milan Čeček, který se významně podílel na rozvoji čalouněného nábytku a je také autorem většiny významných sedacích souprav a pohovek vyráběných v tomto podniku. Milan Čeček vystudoval Vysokou školu bytového průmyslu v Praze a do roku 1954 byl zaměstnancem n. p. TON v Mimoni. Od roku 1955 byl 34 Nábytok ČSSR: o. p. Interier Praha. Socík style ostalgia [online] [cit ]. Dostupné z: 35 Rozhovor s Ing. Jiřím RŮŽIČKOU, architektem národního podniku Interier Praha. Praha

17 podnikovým architektem v n. p. Interier Praha a také autorem patentu tvarování trojvrstvých dýh. 36 V oboru čalouněného nábytku přišel s inovací rozkládacího systému pohovek, který se později uplatňoval u většiny souprav, jako byly například Apolo (Obr. 40), Premier (Obr. 39) nebo Hera (Obr. 41). Jedinečnou prací byl také návrh sektorové kuchyně Betina (Obr. 33), stejný princip byl použit i v následující řadě Linea (Obr. 34). Mezi osobnosti, které přispěly vývoji podniku svými návrhy, patřil architekt Karel Stránský, autor originálního křesla Rondo (Obr. 44), a také František Mezuláník, jenž se podílel na návrzích sektorového nábytku. Je autorem sestavy klasického typu Standard (Obr. 8). Architekt Jiří Růžička svou prací významně přispěl rozvoji úložných stavebnicových systémů. Výraznější změny můžeme pozorovat například na programu Invence (Obr. 20), jejíž úchytky z tvarované dýhy jsou jedinečným detailem. Program Samba (Obr. 21) měl kromě prosklených boků a osobitě řešených frontálních ploch i speciální povrchovou úpravu. Dalšími autory, které je třeba zmínit, jsou Tomáš Janáček a Jan Kubíček. Všichni tito architekti, inženýři a odborníci svým dílem přispěli k významu podniku Interier Praha. 4.1 Skříňový nábytek Politické i sociální změny poválečného období, potřeba obnovy bytů, domů i jejich vybavení přinesly do Československé společnosti nové myšlenky. Jednou z nich bylo jasné vyčlenění práce a volného času a s tím spojená potřeba vhodného prostoru, kde by lidé mohli svůj volný čas trávit. Místem odpočinku se měl stát účelně vybavený byt, který by svým obyvatelům usnadňoval nutné domácí práce, a podpořil tak jejich potřebu relaxace. Tyto požadavky nutně ovlivnily i nábytkovou výrobu. Praktičnost a variabilita se staly nutnou vlastností skříňového nábytku. Těmto podmínkám skvěle vyhovoval stavebnicový skříňový nábytek označovaný také jako sektorový, jehož jednotlivé skříňové kusy bylo možné podle potřeby různě kombinovat a seskupovat. Nejvíce se stavebnicový nábytek využíval pro obývací pokoje a ložnice. Později došlo za podpory VVÚN 37 k vývoji tohoto typu nábytku i pro dětské pokoje a pracovny. Dalším vyráběným a oblíbeným typem byl stavebnicový systém dílcový, jehož horizontální díly byly umístěny mezi montážními stěnami. Tím nedocházelo ke zdvojování bočních stěn jednotlivých dílců. Takto sestavený systém šetřil prostor i materiál, byl 36 Nábytok ČSSR: o. p. Interier Praha. Socík style ostalgia [online] [cit ]. Dostupné z: 37 VVÚN Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský v Brně 17

18 však náročnější na technické zpracování a finální montáž. Zdálo by se, že tyto typy nábytku se úspěšně vyrovnaly se všemi požadavky, Emanuela Kittrichová však problém stavebnicového nábytku popsala takto: Výhoda sektorového nábytku je v jeho variabilitě, usnadňující různé sestavy a přemisťování skříněk do různých prostorů bytu. Znehodnocuje se však nevhodným používáním, kdy se vytvářejí celky prostorově i tvarově náročné, a přitom neúčelné a formalistické, připomínají spíš obchodní zařízení než byt soudobého člověka. 38 Vztah mezi teorií a praxí totiž nebyl vždy harmonický. Architekti a pracovníci vývojových ústavů spolu se sociology a psychology pracovali na návrzích nábytku, které se ne vždy setkaly s pochopením. Samotní spotřebitelé často nestačili tempu teoretického vývoje, proto realita socialistického bydlení byla od původních myšlenek vzdálena. Úkolem architektů tedy bylo skloubit požadavky nábytkářského průmyslu a potřebitelů na zlidštění sektorových řad. Proměny tvarosloví, použitých materiálů a technologií vystihují snahu vyrovnat se s tímto úkolem. Pro snazší orientaci v následující kapitole je třeba uvést několik odborných pojmů týkajících se zařizovacích systémů. Pro porovnání možností využití je třeba jednoznačně odlišit nábytkovou sestavu, soubor, systém a soupravu. nábytková sestava = soustava nábytkových předmětů kompozičně uspořádaná do jednoho funkčního celku; nábytkový soubor = uzavřená souprava několika nábytkových předmětů tvořících funkční komplet neboli set; nábytkový systém = stavebnice předmětová (sektor) nebo dílcová (montisektor). Výběrem a uspořádáním prvků lze vytvářet mnoho sestav diferencovaných funkčně, rozměrově i kompozičně. Systém se tedy vyznačuje vysokou variabilitou; nábytková souprava = soustava nábytkových předmětů různých funkčních typů určená k zařízení jedné místnosti. Viz též nábytkový komplet KITTRICHOVÁ, Emanuela. Byt. 1. vyd. Praha: Práce, Malá rodinná škola. s ČSN Nábytek Názvosloví

19 4.1.1 Skříňový nábytek mezi lety K doplnění komplexního srovnání vývoje produkce podniku Interier Praha je třeba vzít v potaz období před zavedením velkosériové výroby. Do tohoto období můžeme zařadit výrobky první poloviny 50. let, které se vyznačovaly tvaroslovím přejatým z dob funkcionalismu. Byly vytvářeny ložnice, obývací pokoje a čalouněný nábytek, u kterých byl kladen důraz hlavně na krásu materiálu, jenž v jednoduchém tvarosloví vynikal. Sestava ložnice L-4 (obr. 1) se skládala ze šatní skříně, manželské postele, nočních stolků a nízké skříňky. Všechny tyto kusy byly dýhované kořenicí s lesklým povrchem. Jediným konstrukčním detailem byly úchytky šatní skříně v podobě úzkých, dlouhých lišt, vystupujících z jinak hladké přední plochy. Celkový vzhled ložnice tak působil moderně a luxusně. 40 Obr. 1: Ložnice L-4 Prvním sériově vyráběným nábytkem se v roce 1953 stala sestava do obývacího pokoje OS-301 (obr. 2). 41 Oproti ložnici L-4 působila o poznání prostěji, stále se totiž zakládala na jednoduchém stylu, zdůrazňujícím hlavně použité přírodní materiály. Do sestavy bylo zahrnuto několik typů skříňového nábytku; spodní skříňky s dvířky, doplněny zásuvkou v horní části; horní skříňky s posuvnými skly; vysoká skříň a skříňka na lůžkoviny. Součástí obývacího pokoje byla také pohovka s dvěma křesly s područkami z ohýbaných lamel. Čalouněné polštáře s květinovým vzorem ležely volně na dřevěné konstrukci. Posledním kompletovaným elementem byl konferenční stolek na vysokých skosených nohách. 40 Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha: n. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 48. (obr.) Archiv Ing. Jiřího Růžičky 41 Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha: n. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 19. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 19

20 Další obývací pokoj, O-31 (Obr. 3), navázal na elegantní styl ložnice L-4. Byl rovněž proveden ve vysokém lesku, který dokončoval přírodní strukturu dýhy. Spodní část byla tvořena nízkou skříňkou se třemi dvířky, na níž byly umístěny skříňky s prosklenými posuvnými skly. Obývací pokoj byl doplněn originálními a elegantními křesly Inka (Obr. 3), jež nezapřou vliv funkcionalismu. 42 Křeslo pocházelo z roku 1946 a na jeho návrhu se podíleli architekti Koželka a Kropáček. Obr. 2: Obývací pokoj OS-301 Obr.3: Obývací pokoj O-31 s křesly Inka V polovině 50. let zahájil závod Třešť produkci nejznámější řady U-450 (Obr. 4), která započala éru sektorového nábytku. Jejím autorem byl Jiří Jiroutek, který v roce 1962 představil řadu v samostatném katalogu. Řadu tvořila soustava skříněk a doplňkových kusů nábytku, které bylo možno dle potřeby kombinovat do horizontálních nebo vertikálních sestav. Skládala se z několika typů spodních skříněk o jednotném rozměru 43 s posuvnými dvířky nebo skly, popřípadě se zásuvkami. Doplněny byly dalšími skříňkami rozdílných rozměrů, které v sestavě tvořily horní patra, skříňkou na lůžkoviny U-459 a dvoudveřovou skříní U-485. Korpusy skříněk byly vyráběny z dubového dřeva, které bylo buď ponecháno přírodní, nebo bylo mořené na pololesk. Podnože byly bukové přírodní, nebo opět mořené na pololesk. U sestavy U-450 byly poprvé využity polyesterové laky k dokončování skříňového nábytku. Skříňky mohly být jednak umístěny na podnožích typů U-496 a U-497, jednak je bylo možno skládat na sebe pomocí kovových kolíků, zasazených do otvorů v hranách boků. Pro odlehčení takto sestavených bytových stěn se využívalo podnoží umístěných na spodní řadu skříněk, které tak vytvářely niku a zároveň nový úložný prostor. Dalším konstrukčním detailem, který zároveň 42 Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, s. 49. (obr.) Archiv Ing. Jiřího Růžičky x590x450 20

21 zaručoval úsporu místa, bylo propojení skříňového nábytku s pracovním stolem. Jednalo se o pracovní stůl U-480, jehož deska mohla být buď ukotvena ke stěně sektoru, nebo volně položena na horní plochu některé ze spodních skříněk; z druhé strany byl stůl podepřen vlastními nohami. Další možností bylo využití samostatné pracovní desky umístěné mezi dvě konzole. Kromě pracovních stolů sektor U-450 nabízel rozkládací jídelní stůl a společenský stolek s možností výběru barvy desky v nabídce byla žlutá, černá a šedá. Konstrukce stolku byla z bukového dřeva přírodního, nebo mořeného na pololesk. Opaxitová deska byla volně vložena do lubu. Díky svým oblým, jednoduchým tvarům i mírně skoseným, tenkým, kuželovitým nohám a hlavně kombinaci s lesklou plochou opaxitové desky působil tento konferenční stolek velmi elegantně. Sedací nábytek, který byl k sektoru nabízen, se sestával jen z jednoho typu čalouněné židle a čalouněného křesla. Vzhled židle 200 připomínal čalouněnou skořepinu s obloukovým průřezem mezi sedákem a opěradlem. Kromě mírně skosených nohou z bukového dřeva byla židle celočalouněná textilií modré pastelové barvy. Podobný textilní materiál červené barvy byl použit také na křesla, ta měla snížený sed, jednoduchý tvar a područky z ohýbaných lamel. V dalších letech byla k sestavě U-450 dodávána také židle 301 s čalouněným sedákem a dřevěným opěradlem. 44 Potahové látky pro tyto čalouněné typy nábytku vyráběl n. p. Bytex Vratislavice. U komerční řady U-450 bylo využito několika druhů (Palava červená nebo zelená, Lesana červená, zelená, Machov šedý a Lena červená, zelená). 45 Sektor U-450 se běžně využíval v obývacích pokojích, ale i v obývacích ložnicích, studentských pokojích nebo pracovnách. Pro tyto prostory podnik nabízel tři typy lehacího nábytku, konkrétně jednolůžkovou pohovku, dvoulůžkovou pohovku nebo dvoulůžkovou pohovku s přístavkem, kterým se vytvářel volný roh na levé nebo pravé straně pohovky. Tento přístavek bylo možné použít také jako samostatný kus sedacího nábytku. Všechny pohovky rozměrově souhlasily se skříňkami na lůžkoviny, tím byla podpořena variabilita této sestavy v prostoru. Všechny typy lehacího nábytku tvořila dřevěná konstrukce, u rozkládací pohovky také posuvný rošt, na němž byly volně položeny čalouněné polštáře o rozměrech 1900x900x160 mm. Katalog nabízel též ukázky použití tohoto nábytku v různých půdorysných dispozicích v bytových jednotkách. Tímto způsobem byly řešeny obývací pokoje s jídelním a pracovním koutem, obývací ložnice, studentské pokoje nebo pracovny ČIHÁK, Emanuel. Katalog nábytku n.p. Interier Praha Praha: Orbis, MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 18, Sortiment 69/70, s JIROUTEK, Jiří. Sektorový nábytek Interier U-450: [Katalog]. Praha: Interier n.p., s. 21

22 U-450 svým vzhledem reagoval na módní trendy 60. let. Základem pro ně byla výstava EXPO 58 v Bruselu, která dala název celému tomuto období. Bruselský styl si zakládal na atmosféře moderní doby, jež podporovala vývoj nových materiálů a žádala si nové formy. Dekorativní styl, který spočíval v plošné barevnosti v kontrastu s linií a přírodní strukturou byl aplikován také u řady U-450. Posuvná dvířka spodních skříněk byla vyráběna ze syntetického materiálu v pastelové bledě modré a růžové barvě nebo holubičí šedi. Ostatní typy v provedení z dubového dřeva s pastelovým kontrastovaly. Bruselskému stylu odpovídal také skořepinový tvar židle 200. Tento princip, založený na kontrastu materiálu a barev, celkově odlehčoval plochy obývacích stěn, zatímco oblé linie volně stojícího nábytku dodávaly celému souboru elegantní vzhled. 47 Obr. 4: Sektorová řada U-450 Touto řadou podnik Interier Praha započal velkosériovou výrobu sektorového nábytku, který se u spotřebitelů těšil veliké oblíbenosti. Důkazem byla konstantně vysoká poptávka, již podnik bohužel nestačil kvůli nedostačujícím výrobním podmínkám uspokojovat. Následující řada U-550 (Obr. 5), která byla představena v katalogu roku 1972, byla vyráběna v množství, jež stačilo uspokojit sotva 50 % poptávky. 48 Řada byla k dostání ve třech možných velikostních variantách, a lépe tak odpovídala individuálním požadavkům spotřebitele. Všechny tři typy (A, B i C) byly vyráběny v provedení ořech nebo jasan. Autorem byl opět Jiří Jiroutek. 47 KŘEN, Ivo. 60. léta móda, design, životní styl. Czechdesign [online] [cit ]. Dostupné z: 48 MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 24, Informace 3, 16 s. 22

23 Na řadu U-450 bezprostředně navázala také sestava U-450/I Komplet (Obr. 6), jejíž svrchní strany byly z mořeného dubu s lesklým povrchem, záda v nikách, půdy a desky stolů byly vyráběny z ořechového dřeva dokončeného polyesterovým lakem, vnitřní plochy tvořil mahagon. Vnější plochy měly vzhled jasné a kontrastní struktury dřeva ve vysokém lesku, celá řada tak působila exkluzivněji než její předchůdce U Obr. 5: Sektorová řada U-550 Obr. 6: Sestava U-450/I Komplet Z tohoto období pochází také sestava do obývacích pokojů Bohéma (Obr. 7), jejímž autorem byl architekt Jiří Petřivý. Zevní plochy sestavy byly z přírodní mahagonové dýhy v matném provedení nebo z přírodní jasanové dýhy opět dokončené matem. Vnitřní plochy byly u mahagonového i jasanového typu dokončené na pololesk. 50 Skříňová sestava byla umístěna na tenkých a nápadně vysokých kovových podnožích, dokončených černým nátěrem. Tento zajímavý detail odlehčoval celkový vzhled sestavy a kontrastoval příjemně s plnými plochami přírodních dýh. Podobné podnože byly použity i na kompletované pohovky IN-953. Výroba byla svěřena závodu 3 Chotěboř ČIHÁK, Emanuel. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: Orbis, Katalog výrobků Nábytkářského průmyslu 68. Praha: Prodejný nábytkářského průmyslu Praha, Archiv Dagmar 51 ČIHÁK, Emanuel. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: Orbis,

24 Obr. 7: Obývací pokoj Bohéma Rokem 1968 pomalu končí období klasických stylů a přírodních dýh a na řadu se dostávají nové tvary a syntetické materiály. Tyto změny sice pozitivně podpořily sériovou výrobu, ne vždy však vzhled nově vyráběných typů nábytku. 24

25 4.1.2 Skříňový nábytek mezi lety Ačkoli byla 70. léta počátkem nejdynamičtějších změn ve vývoji nových tvarů a materiálů, produkce nadále pokračovala s výrobou klasických sestav a i některé nově vzniklé svým vzhledem navazovaly na tyto produkty. Mezi sektorovým nábytkem v katalogu z roku 1972 byl nabízen i obývací pokoj Standard (Obr. 8) architekta Františka Mezuláníka. Standard se skládal z jednotlivých skříňových kusů příborníku, knihovny, šatní skříně, nízké skříňky se zásuvkami a skříňky na lůžkoviny. Sestavu bylo možné umístit jak do panelového bytu, tak do klasického bytu v historické zástavbě. Vnější plochy nábytku byly vyráběny z ořechového dřeva, vnitřní z buku a javoru. Povrch byl dokončen polyesterovým lakem, který zaručoval stálost barvy a podporoval odolnost materiálu. Za postranními skly likérníku byl použit javor v lesku. Podnože a úchytky byly vyráběny z buku mořeného na ořech, dokončeny byly buď leštěním, nebo lakem na pololesk. 52 Tento výrobek byl určen spotřebitelům, které moderní trendy a nové technologie nelákaly a kteří raději setrvávali u tradičního tvarosloví. Zrcadlová vitrína, výrazná dýha ve vysokém lesku to byly detaily, kterými autor cílil na skupinu konzervativnějších spotřebitelů. V kompletu se skříňovým nábytkem se prodával i jídelní stůl a konferenční stolek s deskou z ořechového dřeva s filmem polyesterového laku, podnože byly z buku mořeného na ořech. Součástí bylo 4 nebo 6 židlí typu 670 v provedení buk mořený na ořech s čalouněným sedákem v sytě červené barvě. S obývacím pokojem Standard byla kompletována i oblíbená pohovka Wiberg a dvě čalouněná křesla rovněž se sytě červenou potahovou látkou. 53 Obr. 8: Obývací pokoj Standard 52 ČIHÁK, Emanuel. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: Orbis, Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, Archiv Dagmar 25

26 Tradiční tvarosloví můžeme nalézt také u dvoudílné bytové stěny Duo (Obr. 9) architekta Jiřího Jiroutka. Stěna se skládala z příborníku a knihovny a hodila se též na zařizování jídelen, obývacích pokojů i pracoven. Vyráběna byla z ořechové dřeviny dokončené polyesterovým lakem, boky elementů byly z mořeného dubu v pololesklé úpravě. Stěna byla umístěna na podnožích podobných těm, které byly použity u řady U-450, odlišovaly se však barevností. Úchytky byly decentní, čtvercového tvaru, umístěny v horních rozích dvířek. Jednotlivé elementy byly členěny na spodní skříňky s dvířky a horní část s posuvnými skly nebo dvířky, otevřenými policemi a zásuvkami. Celkový vzhled bytové stěny Duo byl založen na jednoduchém tvaru, vzdušném členění a hlavně na výrazném přírodním vzoru ořechové dýhy. 54 Obývací pokoj Komfort (Obr. 10) měl s předchozí stěnou několik společných znaků. Kromě stejného autora to bylo hlavně obdobné členění úložných prostor na spodní uzavřené skříňky a horní skříňky s posuvnými skly a policovou částí. Identické byly také podnože a čtvercové úchytky. Nábytek Komfort měl přední plochy z mahagonové dýhy leštěné polyesterovým lakem, části za posuvnými skly a dveřmi byly z leštěného javoru a vnitřní části tvořil přírodní mahagon v pololesklé úpravě. 55 Vzhled této řady byl v podstatě založen na stejných estetických principech jako stěna Duo. Obr. 9: Bytová stěna Duo Obr. 10: Obývací pokoj Komfort 54 Katalog nábytku n.p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 25. Archiv Dagmar 55 Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, s. 22. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 26

27 Sestavovací nábytek Viborg (Obr. 11), představený v katalogu z roku 1971, byl mezistupněm, který spojoval přírodní materiály, využívané u klasických řad, s již o něco modernějším tvaroslovím. K dostání byl ve čtyřech variantách dýhování mahagonu, dubu, teaku a aroteaku s povrchovou matovou úpravou. Spotřebitelé na této řadě oceňovali především kvalitu provedení a účelný způsob řešení úložných prostor. Do sestavy byla zařazena i nízká skříňka velmi elegantního vzhledu. Tato skříňka byla o poznání širší než běžné typy a tento jednoduchý detail spolu se zajímavým členěním dodával tomuto kusu nábytku exkluzivní vzhled. 56 Obr. 11: Sestava Viborg Všechny dosud zmíněné sestavy a bytové stěny svou formou cílily spíše na starší generace a konzervativnější spotřebitele. Na počátku 70. let však vzrostla potřeba zavděčit se mladším generacím a lidem se zálibou v novém tvarosloví. Právě pro ně byly určeny následující produkty. Jako první se na trhu objevila bytová stěna Brasil (Obr. 12). Vzhled stěny působil velmi svěže, a to díky barevnému kontrastu mezi světlými plochami s přírodní strukturou dřeva a tmavozelenými lištami, které tyto plochy rámovaly. Všechny části pak byly dokončeny nově vyvinutým lakem Celoplastem, jenž byl snadno omyvatelný a zachovával původní barevný odstín Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 22. Archiv Dagmar 57 Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, Archiv Ing. Jiřího Růžičky 27

28 Obr. 12: Bytová stěna Brasil Na kontrastu byl založen i vzhled sestavy Radikál (Obr. 13, 14) architekta Geralda Neussera, která se od svých předchůdců lišila na první pohled. Dříve využívané přírodní materiály nahradily čistě bíle plochy laminových desek. Stěna se skládala z několika skříněk zásuvkových nebo zasklených, otevřeného regálu, regálu s likérníkem a z uzavřené knihovny. U stěny Radikál bylo využito nového konstrukčního prvku, nosných rámů, které byly vzájemně spojeny spodními a vrchními deskami nasucho šrouby a excentry. Dalším novým prvkem byly dvoukřídlové skleněné dveře, které nahradily klasické dveře posuvné. Podle výrobců byla tato varianta z technického i estetického hlediska vhodnějším řešením než varianta předchozí. Výrazné nosné rámy byly dýhovány mahagonem a dokončeny švédskými laky v matové úpravě. Leštěné, mosazné úchytky byly kruhového tvaru. V roce 1973 se v podnikovém katalogu objevilo také provedení, dle kterého byly vrchní plochy desek i nosné rámy z mahagonové dýhy v matové úpravě. Stěna byla primárně určena do obývacích pokojů jako úložný prostor pro knihy, sváteční servisy a jiné nádobí. Její konstrukce počítala také s prostorem pro televizor, magnetofon i stereo zařízení. Horní řada skříněk byla oproti spodní ustoupena dozadu, a vytvářela tak další prostor pro odkládání předmětů nebo umístění dekorací. Sestavení demontované stěny, dodávané ve 12 kartonech, vyžadovalo odborné provedení. V 70. letech byla stěna Radikál velice oblíbená a v roce 1971 také oficiálně oceněna Zlatým kahanem. 58 V roce 1980 byl představen program Radikál-Variant, který rozvíjel 58 ČIHÁK, Emanuel. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: Orbis,

29 klasickou řadu o další typizované prvky. Přidání výklopných lůžek nebo pracovních desek rozšířilo možnosti využití stavebnice 59 Obr. 13: sestava Radikál bílé lamino Obr. 14: sestava Radikál dýha mahagon Určitou podobnost ve vzhledu i funkci vykazovala i další sestava Geralda Neussera, Interprogram 1000 (Obr. 15). Povrchová úprava sestavy byla podobná sestavě Radikál, korpusy montážní stěny, zadní plochy i police byly z bílých laminovaných desek. Přední plochy zásuvek a dvířek měly barvu přírodní dýhy. Montážní systém sestavy umožňoval vytvářet velkou řadu možných variant. Poprvé se sestava představila v roce 1972 na MVSZ v Brně 60, kde měla velký úspěch. 61 Obr. 15: Sestava Interprogram NEUSSER, Gerald. Radikál-Variant nový stavebnicový dílcový nábytkový program n. p. Interier Praha. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1980, 80(5), ISSN MVSZ Mezinárodní veletrh spotřebního zboží. 61 KADLEC, Jaroslav. Brno 72. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1972, 72(6), s. 20. ISSN

30 V roce 1977 ve spolupráci s VNP Brno vznikl nový program Intertekta (Obr. 16), jenž měl být základem pro výrobu stavebnicového dílcového nábytku světové kvality. Na jeho vzniku se podílel kolektiv autoru z VNP Brno v čele s Josefem Macholánem a dále zaměstnanci Interieru Praha z oddělení tvarového vývoje a TPV. Výrobou systému byl pověřen závod v Chotěboři, konkrétně provoz 31 v Kutné Hoře. Výhoda tohoto dílcového systému pro výrobce spočívala hlavně v úspoře materiálu, a tedy i celkových ekonomických nákladů. Spotřebitelé nacházeli zásadní výhodu v praktičnosti a variabilitě tohoto systému. Intertekta se na trhu objevila v několika různě rozměrných sekcích 62. Program se skládal z řady vertikálních a horizontálních dílců, které byly pojeny suchou montáží pomocí šroubů, táhel, závrtných táhel a výstředníků. V bocích byly vždy v rozsahu 32 mm otvory o velikosti 5 mm, přičemž krajní boky měly otvory jednostranné, jen ve spodní a horní části byly otvory průchozí, kvůli možnosti skládání dílců na sebe. Tyto otvory umožňovaly jak spojení jednotlivých dílců, tak i upevnění závěsů skleněných dveří, vodících profilů zásuvek a montáž polic. Laminované dřevotřískové desky, z kterých se systém sestavoval, měly tloušťku 18 nebo 10 mm. Povrchy desek byly upravovány v dezénu dřeviny palisandr nebo bahenní dub. Podnik měl ale v plánu rozšířit možnosti barevnosti povrchu ještě o dub japonský, teak, ořech, mahagon a mořený modřín. Úchytky byly použity kovové nebo matně niklované. Měl-li být systém použit jako úložný prostor do obývacího pokoje, součástí sestavy mohly být také skleněné dvoukřídlové dveře čiré nebo kouřové. 63 Sériové výrobě předcházela ukázka tohoto systému na mezinárodním veletrhu spotřebního zboží Brno 77. Během veletrhu probíhal psychologický průzkum zájmu spotřebitelů o toto nové zboží připravený týmem Výzkumného ústavu v Praze. Výsledky tohoto výzkumu ukázaly, že spotřebitelé vnímali velice kladně hlavně variabilitu, funkčnost a praktičnost sestavy. Dalším oceňovaným pozitivem byla možnost využití sestavy v malých bytech, na druhou stranu nejvíce negativních odpovědí směřovalo k barevnosti, která na spotřebitele působila stroze. 64 I když podle plánu podniku se možnosti barevnosti Intertekty měly rozšiřovat, ve skutečnosti k tomuto vývoji nikdy nedošlo a sestava se prodávala vždy jen v desénu palisandr, bahenní dub. Postupem času se totiž jedním z hlavních úkolů podniku stalo snižování výrobních nákladů, kvůli tomu podnik rušil spolupráci se zahraničními 62 O výškách 747 mm, mm, mm, mm, hloubkách 426 mm, 586 mm a šířkách 490 mm, 726 mm, tloušťka boků byla 18 mm. 63 NEUSSER, Gerald. INTERTEKTA. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1980, 80(3), 9. ISSN HÁLOVÁ, Zlata. Nový bytový systém. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1978, 78(3), 5 7. ISSN

31 dodavateli a například kovové součástky nakupoval od českého, ale již ne tak kvalitního výrobce. Šetřilo se také na materiálu, masivní dřevo nahradily dřevotřískové laminované desky s desény, které si podnik vyvíjel sám i za omezených možností výroby. 65 Obr. 16: Systém Intertekta Další vyráběnou sektorovou řadou byla řada Princip (Obr. 17), sestava skříní, skříněk a doplňků architekta Milana Čečka. Řada byla určena do obývacích pokojů, pracoven, ložnic a dětských nebo studentských pokojů a její výrobou byl pověřen závod 1 v Třešti. Stejně jako u předchozího sektorového nábytku byla hlavní výhodou možnost využít sestavu v různých místnostech o různých rozměrech. Svým vzhledem i materiálem Princip na počátku 80. let navázal na již tradiční sestavu U-450. Přední plochy byly pokryty arodýhou v provedení dubu mořeného na odstín koňak a dokončeny lakem do matného vzhledu. V kontrastu s jinými sektorovými řadami, které byly vyráběny zásadně z laminovaných dřevotřískových desek, se Princip vyznačoval přírodním vzhledem a jednoduchostí navazující na klasické řady poválečné. 65 Rozhovor s Milanem SVOBODOU, zaměstnancem podniku v závodu Říčany Praha

32 Na rozdíl od jiných prodávaných sestav se skříně řady Princip dodávaly již smontované, na místě byla nutná montáž soklů, skleněných dveří a korpusu pracovního stolu. Sestava byla oblíbena jak u spotřebitelů, tak teoretiků. Jaroslav Kadlec oceňoval její kvality na každé Mezinárodní výstavě spotřebního zboží v Brně. 66 V roce 1986 byl Princip oceněn jako Nejlepší výrobek oboru. 67 Obr. 17: Sestava Princip Skříňový nábytek mezi lety Během posledního desetiletí před Sametovou revolucí už nedocházelo k tak výrazným experimentům s tvaroslovím a barevností skříňového nábytku. Důraz byl kladen převážně na rozvoj barevnosti umělých dýh, jelikož škála přírodních vzorů nebyla dostatečná. Většina produkovaných bytových stěn tak měla vzhled dýhy v tmavších odstínech, výrazné odlišující znaky byly založeny na možnosti členění jednotlivých dílců a na provedení úchytek. Růžičky 66 ČIHÁK, Emanuel. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: Orbis, Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 32. Archiv Ing. Jiřího 32

33 Sestava Ještěd (Obr. 18) měla přední plochy dýhované mahagonem a dokončené polyesterem na lesk. Mosazné úchytky měly kruhový tvar a zjemňovaly jinak mohutné lesklé plochy předních stěn. Podobným výrazem působila i bytová sestava OB-050 (Obr. 19), jejíž přední plochy byly rovněž dýhovány mahagonem, dokončené také ve vysokém lesku. Mosazné, lesklé úchytky však byly o něco méně nápadné. Obývací soubor OB-050 byl dodáván do socialistických států nepřetržitě po dobu 15 let. Tento soubor, stejně jako většina bytových stěn dokončených ve vysokém lesku byly na východním trhu velmi žádané. 68 Obr. 18: Sestava Ještěd Obr. 19: Bytová stěna OB-050 Příjemnou změnu s sebou přinesl nábytkový systém Invence (Obr. 20) architekta Jiřího Růžičky, který působil o poznání vzdušněji. Výrobcem byl provoz 14 Třešť. Stavebnice se skládala z několika druhů skříněk, šířkových modulů o 600 a 900 mm a hloubce 450 mm, s dvířky, zásuvkami, prosklenými dvířky a otevřenými policemi. Výraznou novinkou bylo provedení bočních stěn, které mohly být standardně plné, ale i prosklené nebo úplně volné. Tím autor docílil určitého odlehčení celé sestavy. Jiným výrazným detailem byly úchytky, které měly podobu lišty, elegantně vypouklé do prostoru. 69 Tyto tvarované překližkové lišty byly lepeny tego-filmem (fenolovou pryskyřicí) na dokončené přední plochy. Tato speciální technika lepení, využívaná zejména při výrobě leteckých překližek, byla použita, aby se zabránilo změnám tvaru vylisované lišty. Systém byl doplněn o pracovní desku s podnoží integrovatelnou do sestav, čtvercovým a obdélníkovým jídelním stolem a konferenčními stolky čtvercovými či obdélníkovými s plnou nebo prosklenou deskou. Tento stolový systém přežil Růžičky 68 Interier Praha s. p. Interier Praha, oddělení propagace, 1990, s Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 34. Archiv Ing. Jiřího 33

34 n. p. Interier a byl ještě vyráběn privatizovaným provozem 11 v Třešti. Systém Invence byl vyhodnocen jako nejlepší výrobek nábytkářského průmyslu za rok Další podstatnou změnou byl program Samba (Obr. 21) architekta Jiřího Růžičky, vyráběný na provoze 21 Liberec. Jednalo se opět o systém pro zařizování obývacích pokojů, studentských pokojů, bytových pracoven a jídelen, vyznačoval se kombinací předmětové a dílcové stavebnice, kde byly dílcovým způsobem řešeny niky. Šířkový modul byl 570 a 870 mm, hloubky byly 300 a 430 mm. Korpusy zavřených skříněk byly klížené, vitríny měly prosklené i boky a speciální byla kombinace buku tónovaného bělením disperzí od firmy BASF dokončeného nitroakrylátem na mat a kouřových skel spectrofloat. Nové bylo i tvarování úchytek vyfrézovaných do vodorovných zaoblených masivků na dveřích a zásuvkách. Systém obsahoval rovněž pracovní desku s podnoží, jídelní stůl a společenský stolek se zásuvkami. Charakteristické byly zaoblené hrany na exponovaných částech systému. Výhodou byl malý počet prvků stavebnice při vysoké variabilitě sestav. Jídelní stůl Samba obdržel ocenění za dobrý design od Institutu průmyslového designu v roce Obr. 20: Systém Invence Obr. 21: Systém Samba 70 Rozhovor s Milanem SVOBODOU, zaměstnancem podniku v závodu Říčany Praha Rozhovor s Milanem SVOBODOU, zaměstnancem podniku v závodu Říčany Praha

35 4.1.4 Kancelářský nábytek Po roce 1978, kdy byl po deseti letech výstavby uveden do provozu nový závod v Říčanech, mohl podnik dále rozšiřovat svou výrobu. V rámci státního úkolu C se podnik začal podílet na vývoji kancelářského nábytku. Společně s architektem Macholánem z Vývojového a výzkumného ústavu v Brně navrhl kolektiv pracovníků oddělení vývoje výrobků a technické přípravy výrobků (tedy i s Milanem Svobodou) systém Alfa (Obr. 22). 72 Ten se v Říčanech začal vyrábět v roce 1983 a stal se ve své době nejvíce využívaným kancelářským nábytkem. 73 Sestával se z 12 typů velkých skříní policových nebo šatních, 4 knihoven, 6 typů nástavných skříněk, 3 menších skříněk zásuvkových nebo spisových a dalších doplňkových elementů, jako byly pracovní stoly nebo samostatné pracovní desky, kontejnery a vybavení skříní. 74 Systém Alfa patřil mezi stavebnicový dílcový nábytek, jehož jednotlivé dílce byly k sobě montovány pomocí suchých spojů, které si podnik nejprve nechal dovážet ze Švýcarska. V rámci úspory a potřeby samostatnosti socialistického průmyslu se podnik dohodl na dodávkách těchto kovových spojů s domácím výrobcem, čímž se oproti dřívějšku znatelně snížila kvalita. 75 Sestava byla vyráběna z laminovaných dřevotřískových desek s desénem přírodního dubu nebo v béžovém dezénu. Jednoduchý, neutrální a nadčasový vzhled zajistil systému Alfa dlouhodobě pozici nejvyužívanějšího kancelářského nábytku. Obr. 22: Systém Alfa 72 MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 490, karton 130, Vývoj nábytkových výrobků, 2 sv. 73 Rozhovor s Milanem SVOBODOU, zaměstnancem podniku v závodu Říčany Praha Katalog systému Alfa, Archiv Dagmar 75 Rozhovor s Milanem SVOBODOU, zaměstnancem podniku v závodu Říčany Praha

36 4.2 Nábytek z borovicového dřeva Národní podnik Interier Praha se také velkou měrou podílel na exportu nábytku. Vývozové zboží mělo zpravidla vyšší estetickou hodnotu i kvalitu materiálu než zboží pro domácí trh, spotřebitelé tak byli ochuzeni o jedinečné kusy nábytku, mezi které patřily i řady z borovicového dřeva Vera (Obr.23), Veronik I. i II. (Obr. 24), Wännern (Obr. 25), Wiking (Obr. 26), Garde či nábytek do ložnic Farma (Obr. 27), nábytek do dětských pokojů, pracovní stoly, židle a další doplňkový nábytek. Obr. 23: Sestava Vera Obr. 24: Sestava Veronik I. Obr. 25: Sestava Wännern Obr. 26: Sestava Wiking 36

37 Tyto řady se vyznačovaly přírodním vzhledem a decentně vrstveným reliéfem. Vzhled masivního dřeva zjemňovaly části se skleněnými dvířky a široké police Borovicový nábytek se vyráběl v závodu v Bystřici u Benešova a vyvážen byl převážně do Itálie, Skandinávie, Francie a NSR. V podnikovém závodu v Říčanech byla také zpracovávána zakázka pro IKEA na borovicový nábytek Nils. 78 Borovicový nábytek byl vyráběn z laťovek nebo dřevotřískových desek dokončených borovicovými dýhami. Korpusy těchto jednotlivých typů měly jednotný tvar, mezi sebou se lišily pouze vzhledem předních dvířek. Jediným typem nábytku, který se vyráběl celý z borovicového masivu, byly poličky Bord. 79 O kvalitě a jedinečnosti těchto typů nábytku svědčí také ocenění stěny Wiking v podobě Zlaté medaile MVSZ Brno z roku Obr. 27: Ložnice Farma 76 Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s ČIHÁK, Emanuel. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: Orbis, Rozhovor s Ing. Jiřím RŮŽIČKOU, architektem národního podniku Interier Praha. Praha Rozhovor s Milanem SVOBODOU, zaměstnancem podniku v závodu Říčany Praha Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 34. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 37

38 4.3 Kuchyně Výroba kuchyňského nábytku nebyla sice hlavním výrobním programem, v podniku však měla svou dlouholetou tradici. Nábytek do kuchyně, ještě naprosto odlišný od standardních sestav, byl v podniku vyráběn již od prvních let. Tempo vývoje kuchyňských sestav korespondovalo s vývojem nových technologií a materiálů Kuchyně mezi lety V roce 1950 podnik uvedl na trh první typ kuchyně K-28 (Obr. 28). Následně byl sortiment rozšířen také o typy K-18 (Obr. 29) a K-29 (Obr. 30), vyrobené z voštinových desek, tehdy nového konstrukčního materiálu, který nahradil smrkové spárovky a laťovky. Všechny tyto kuchyně si byly ve svém provedení velmi podobné. Jejich součástí dosud nebyla pracovní linka, skládaly se pouze z příborníku a úložných prostor na nádobí a potraviny. Všechny byly také dokončeny bílým nátěrem. U typu K-28, který se již vyráběl sériově, se nátěr stále prováděl ručně. Krásným detailem u těchto prvních kuchyní byly prosklené vitríny v horní části, určené hlavně pro sváteční servisy a jiné nádobí. U typu K-18 dosahovala tato prosklená část celé šířky nábytku a na svém konci byla elegantně zaoblená. 81 Obr. 28: Kuchyně K-28 Obr. 29: Kuchyně K Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha, 1965, s

39 Obr. 30: Kuchyně K-29 Brzy poté byla zavedena výroba první sektorové kuchyně na trhu KU-550 (Obr. A1). Jejím autorem byl Jiří Jiroutek. Kuchyně se skládala z několika typů horních a dolních skříněk a montážní stěny. Povrch dílů byl upraven lisovaným leskem, hrany byly z PVC. U typu 552 byly přední i vnitřní plochy v bílé barvě, u typu 553 měl přední profil vzhled přírodního buku v pololesku. Sklápěcí deska, posuvné dveře a přední plochy zásuvek byly u typu 557 ze žlutého umakartu. Pracovní deska, podnože a montážní záda byly z modrého umakartu. Spodní řada skříněk měla úchytky kovové, ve dvířkách skříněk horní řady byly místo úchytek kruhové výřezy. U tohoto typu kuchyně nebyl dosud zabudovaný dřez s baterií přímo v pracovní desce, jak je dnes běžné. Místo dřezu byly v jedné ze spodních skříněk připraveny dvě samostatné kovové nádoby, které bylo možné vysunout nebo podle potřeby naopak ukrýt uvnitř skříňky. 82 Výhodou této kuchyně byla v první řadě její vnitřní vybavenost a variabilita. Její vzhled však nepřinášel nic nového ani krásného, u tohoto typu vsadili výrobci pouze na účelnost. Další sektorovou kuchyní navazující na předchozí úspěšný KU-550 byl typ KU-600 (Obr. B1) architekta Landsmana, vyráběný v Bystřici u Benešova. Skládala se ze tří typů spodních skříněk a dvou typů horních skříněk 83. Přední plochy dveří a zásuvek u této kuchyně tvořily bíle laminované pazdeřové desky, zevní strana boků byla z přírodního buku dokončeného na pololesk. Většina profilových ploch jako pracovní deska, zadní lišta, montážní deska a podnože byly ze zeleného umakartu. Zásuvky byly z lisovaného PVC v oranžové barvě. 84 Podnik tyto zásuvky s kuchyní KU-600 kompletoval až od roku Ačkoli kuchyně 82 ČIHÁK, Emanuel. Katalog nábytku n.p. Interier Praha Praha: Orbis, 1971, 83 s. 83 Katalog výrobků nábytkářského průmyslu. Prodejny nábytkářského průmyslu. Praha, Katalog nábytku n.p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, 1974, s Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha, 1965, s

40 KU-600 v principu navazovala na předchozí řadu, její vzhled již lépe odpovídal požadavkům spotřebitele. Díky využití módních barev i materiálů se tento typ stal velmi oblíbeným. Další důležitou pozitivní změnou oproti předchozí řadě byl zabudovaný dřez přímo v pracovní desce. Obr. 31: Kuchyně KU-550 Obr. 32: Kuchyně KU Kuchyně mezi lety Stejně jako skříňový sektorový nábytek procházel v 70. letech modernizací, tak i sektorové kuchyně zaznamenaly výrazné změny. Příkladem může být další ze sektorových kuchyní z produkce n. p. Interier Praha, Betina (Obr. 33) architekta Milana Čečka. Betina se začala vyrábět roku 1970 v závodu Zlonice. Sestávala se z různých typů spodních skříněk, skříňky s dřezem a několika horních dílů. Součástí kuchyně byly také praktické doplňky jako odpařovač, odkapávač vody na odkládací desce, odkládací rošt na nádobí, vál a baterie. 86 Drátěná mřížka umístěná ve spodní části horní skříňky přímo nad dřezem sloužila jako odkapávač a zároveň jako plnohodnotná úložná plocha pro různé druhy nádobí. Vnitřní strany spodních skříněk byly doplněny drátěným držákem na poklice nebo na utěrky. Korpusy skříněk, dveře a přední plochy zásuvek byly vyráběny z oboustranně laminovaných pazdéřových desek. Přední plochy byly vyráběny v desénu světlé dřeviny, vnitřní a pracovní plocha měla vzhled bílošedé mřížky, celý povrch byl dokončen lisovaným leskem melaminovou folií, díky níž je povrch snadno omyvatelný. Dokončování povrchu dílců 86 Nové typy nábytku z výrobních podniků nábytkářského průmyslu v našich zemích. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1970, 1970(59), ISSN

41 lisováním melaminové nebo fenolové folie bylo vyvinuto v chemickém středisku v Praze Na Košince v roce Od té doby byla tato technika hojně využívána právě k povrchové úpravě kuchyňského nábytku, nahradila tak klasické laky. 87 Z nabízených elementů bylo možné sestavit podle potřeby několik variant funkčních celků, podnik navíc od roku 1973 obohatil sestavu ještě o rohovou skříňku horní a dolní včetně zádových panelů. Betina se v n. p. Interier vyráběla přes deset let a u spotřebitelů se těšila velké oblíbenosti. 88 Byla vyhodnocena cenou CID a zároveň označena za Nejlepší výrobek roku V roce 1971 obdržela také ocenění Zlatý kahan. Kuchyně Linea (Obr. 34) byla jednou z posledních z řady významných sektorových kuchyní n. p. Interier Praha. Výrobou byl pověřen závod v Říčanech, nejmoderněji vybavený závod podniku, který měl zajistit, aby návrh splňoval veškeré požadavky moderního spotřebitele. Vznikl tak nadčasový kuchyňský nábytek, který se skládal z několika jednotlivých dílů, horních a spodních skříněk, montážních desek a závěsných univerzálních lišt. Vyrábí se z laminovaných desek; korpusy, pracovní plochy a zadní desky jsou v desénu košatiny ve světle šedé barvě, přední plochy dveří a zásuvek mají vzhled palisandru. Tímto přírodním vzhledem Linea navázala na kuchyni Betina, a cílila tak jak na skupiny konzervativnějších spotřebitelů, tak na mladší generace. Jednoznačnou výhodou kuchyně byla možnost zařazení vestavěných spotřebičů, horkovzdušné trouby, lednice i digestoře do celkové stavby. Moderní a elegantní vzhled kuchyně doplňovaly úchytky z eloxovaného hliníku v podobě lišt v horních hranách dvířek a zásuvek. Tyto lišty vytvářely úzké elegantní linie, které zjemňovaly jinak dominantní plochy palisandru. 90 Kromě výše zmíněných typů, které byly určeny tuzemským spotřebitelům, Interier Praha vyráběl také kuchyň z borovicového dřeva znovu převážně pro export. Kuchyně měla velký úložný prostor a pracovní desky kryté umakartem v barvě dřeviny přírodní borovice Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 16. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 88 Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, 1974, s Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, 1974, s TEŠ, Jiří. Katalog nábytku: texty o podnicích VHJ. Brno: Nábytkářský průmysl Brno, KRESSA, František. Nové pružící prvky. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1970, 1970(59), 106. ISSN

42 Obr. 33: Kuchyně Betina Obr. 34: Kuchyně Linea 4.4 Čalouněný nábytek Výroba čalouněného nábytku prošla během daného období výraznou proměnou, podpořenou změnami vycpávkového materiálu, vývojem rozkládacích systémů i samotných strojů na výrobu tohoto nábytku. Ve škále čalouněných produktů podniku Interier Praha můžeme pozorovat dva principy, na kterých byl vznik a vývoj založen. V první řadě šlo o účelné zařízení domácnosti, v níž hrál čalouněný nábytek coby doplňkový kus nábytku jen vedlejší roli. Tato idea dala vzniknout jednoduchým lehátkům a pohovkám, které neměly jiný účel než zajistit obyvatelům místo ke spánku. Druhé možné pojetí čalouněného nábytku spočívalo v jeho vnímání jako svébytného kusu nábytku, jenž nejen doplňuje, ale stává se centrem celého prostoru. Větší důraz je pak kladen na výběr potahových látek i na jedinečné tvarosloví. V tomto duchu byly vyráběny následující čalouněné sestavy, pohovky a klubová křesla. 42

43 4.4.1 Pohovky Z období prvního desetiletí pochází oblíbený a ve své době nejrozšířenější gauč DK-507 (Obr. 35), dále pak rohové pohovky typu a o velikosti jeden a půl lůžka. Základem těchto pohovek byly konstrukce z dřevěných desek, na kterých pak byly volně položeny polštáře. Svou kvalitou i vzhledem si čalouněný nábytek n. p. Interier Praha získal oblibu spotřebitelů. V 60. letech došlo k rozvoji čalounických materiálů, které měly pozitivní vliv jak na kvalitu výrobků, tak na vyráběné množství. 92 V Ruprechticích byl zaveden program na výrobu tzv. gumoafriku v podobě tvarovek, které nahradily klasické vycpávkové materiály. Dalším vývojovým stupněm byla výroba gumožíní, které byly využity jako vycpávkový materiál u všech třech typů pohovky Boneta (návrh Milan Čeček). 93 Tvar těchto pohovek byl velmi jednoduchý. Boneta A (Obr. 36) na rozdíl od ostatních typů neměla područky, a mohla tak být umístěna mezi skříňovým nábytkem. Volně položené polštáře byly vycpány pěnovou vložkou, gumožíněmi a vatou s potahem textilním nebo koženkovým. V roce 1968 bylo po dohodě s prodejními místy rozhodnuto o ukončení výroby těchto pohovek. Důvodem byl nízký zájem, obtížná manipulace a vysoká cena. V prodejnách tuto pohovku nahradily konstrukčně podobné typy Wiberg (Obr. 37) a Fiesta (Obr. 38). Pohovku Wiberg na rozdíl od předchozí Bonety tvořila jednolitá čalouněná plocha sedáku i opěradla. Rozkládací systém byl převzat z dánského patentu, kdy se při rozkládání ložní plocha automaticky pokrývala potahovým damaškem. 94 Pohovka Wiberg byla díky svému jednoduchému tvaru a rozkládacímu systému v době svého vzniku velmi oblíbená, jedinou chybou byly často kritizované potahové látky. 95 S pohovkou Wiberg byla kompletována klubová křesla ve stejném potahovém materiálu a společně byly součástí obývacích sestav Standard a Komfort Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha, 1965, s Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 17. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 94 ČEKANAUSKAS, Vytautas. Klub muzikantů + spol. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1968, 68(2), s. 50. ISSN MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 24, Informace 3, s Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, 1974, s

44 Obr. 35: Pohovka DK-507 Obr. 36: Pohovka Boneta A Obr. 37: Pohovka Wiberg Obr. 38: Pohovka Fiesta I. Čalouněná souprava Fiesta se skládala z dvoulůžkové pohovky a dvou klubovek. Byla provedena v celočalouněné úpravě, jen krátké kuželové nohy byly dřevěné. Soupravu tak bylo možné kombinovat se skříňovým nábytkem různého provedení. V podnikovém katalogu z roku 1972 byla souprava představena v hnědé barvě textilie. Pohovka byla oblíbená také pro svůj jednoduchý rozkládací systém, díky kterému se z pohovky mohlo stát prostorné dvoulůžko. Další výhodou této sestavy byla cenová dostupnost. V návaznosti na Fiestu I. byla od roku 1972 nabízena i varianta II. Která se od původní sestavy lišila pouze jiným typem sedacího nábytku. Místo celočalouněných křesel byla pohovka kompletována s odlehčenými křesly s dřevěnými područkami. 97 Tato sestava byla poslední, která svým vzhledem navazovala na pohovku Boneta. V následujícím období štíhlé nohy a střídmý, ostrý ráz vystřídaly plné tvary nových rozkládacích pohovek. Sestava Premier (Obr. 39) architekta Milana Čečka, jejíž výrobou byl pověřen závod Liberec, se skládala z dvoumístné rozkládací pohovky a dvou klubovek. Hodila se skvěle jak do obývacího pokoje, tak do obývací ložnice, kde mohla po rozložení nahradit klasické dvoulůžko. Délka rozložené pohovky byla 194 cm, šířka jednoho lůžka 80 cm. 97 ČIHÁK, Emanuel. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: Orbis,

45 Výsuvný mechanismus tvořila kovová teleskopická pravítka a jednotlivá lůžka bylo možné rozkládat nezávisle na sobě. Teleskopický mechanismus také umožňoval pohovku vysunout jen částečně v takovém případě měla ložná plocha měla délku 97 cm, a rozložená pohovka tak mohla splňovat funkci buď dětského lůžka, nebo pohovky s podnožkou. 98 Obr. 39: Pohovka Premier Stejný rozkládací systém byl využit i u následujících typů Apolo (Obr. 40) a Hera (Obr. 41). Sestava Apolo byla na trhu od roku Její prototypy, vystavené na nábytkářských výstavách, ovšem získaly ocenění Nejlepší výrobek roku již roku Na 4. ročníku Mezinárodním veletrhu spotřebního zboží roku 1973 byla sestava čalouněného nábytku Apolo oceněna zlatou medailí. 99 Kostra pohovky byla kovová, obalená pěnovým polystyrénem a opatřena potahovou látkou, čalouněné polštáře byly na této konstrukci volně položeny. Jako výplně těchto polštářů byly použity molitan, gumožíně a polyesterové kypřící rouno, které bylo v té době naprostou novinkou mezi čalounickými materiály. Společně s pohovkou byla vyráběna i rozkládací klubová křesla. 100 Obr. 40: Pohovka Apolo Obr. 41: Pohovka Hera 98 ČIHÁK, Emanuel. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: Orbis, Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 32. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 100 Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, 1974, s

46 Pohovka Hera byla co do vzhledu jednodušší. Jediným detailem byl vertikální prošev polštářů (stejná technika byla použita také u křesla Tuko). Pohovka byla celočalouněná s možností rozložení do délky cm, která poskytovala prostor pro dočasné spaní. Rošty bylo možné vysouvat jednotlivě. K vývoji pohovky Hera došlo v rámci státního úkol C-203-5/04. Uvedení do výroby se pohovky však dočkaly až roku Skladebný systém ovlivnil nejen produkci skříňového nábytku. V 80. letech vznikl tzv. In-program, systém sestavného čalouněného nábytku, z jehož elementů bylo možné sestavovat různé funkční celky. Ty se mohly skládat z těchto elementů: rozkládacího prvku IN-10, sedacího prvku IN-20, rohového prvku IN-30 a područky IN-40. Systém skládání i samotný vzhled sestavy byl velmi jednoduchý. 102 Jedinečný návrh vznikl v 70. letech díky architektu Milanu Čečkovi. Ten díky využití moderních materiálů vytvořil jedinečnou rozkládací pohovku. Základ pohovky Domino (Obr. 42) tvořily dvě samostatné části z pěnového polystyrenu s potahovou látkou červené barvy. Tyto dvě části bylo možné vrstvit na sebe do podoby pohovky nebo naopak rozložit na podlaze v prostorné provizorní lůžko. V roce 1973 byla pohovka Domino oceněna jako Nejlepší výrobek oboru. Obr. 42: Phovka Domino 101 MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 490, karton 130, Vývoj nábytkových výrobků, 2 knihy, f Technický list k produktu In-program. Interier Praha, Archiv Dagmar. 46

47 4.4.2 Klubová křesla Jako začátek úspěšné výroby čalouněného nábytku musíme zmínit křeslo Inka s nízkým sedem a sníženým opěradlem, vyráběné na počátku 50. let. Toto křeslo mělo vysokou estetickou hodnotu a svým stylem navazovalo na období funkcionalismu. Křeslo tvořila dřevěná konstrukce, která jedním ohybem spojovala část sedadlovou a opěrnou. Područky byly z ohýbaných lamel, které zároveň splňovaly funkci nízkých noh. Polštář, který pokrýval jak sedací, tak opěradlovou plochu, kopíroval linii ohybu konstrukce. I když se křesla se sníženým sedem vyráběla po celou dobu existence podniku, žádné už nedosáhlo takové harmonie tvaru a materiálu jako křeslo Inka. 103 V období vývoje nových čalounických technologií přichází na řadu klubové křeslo Senior, které tvarem reagovalo na své současníky, pohovky Boneta a Wiberg. Křeslo Senior (Obr. 43) architekta Milana Čečka bylo vyráběné ve třech typech od roku Senior 11 bylo celočalouněné křeslo s měkkými područkami a polštáři z molitanu a latexu, které byly volně položené na konstrukci. Senior 333 měl na rozdíl od předchozího typu silnější čalounění na perech. Oba typy měly jednoduché kovové podnože, jen Senior 222 tvořila celočalouněná konstrukce na poniklovaném otočném podstavci. 104 Obr. 43: Klubová křesla Senior 103 Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha, 1965, s ČEKANAUSKAS, Vytautas. Klub muzikantů + spol. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1968, 68(2), s. 50. ISSN

48 Naprostou novinkou co do materiálu, tak do vzhledu bylo křeslo Rondo (Obr. 44) architekta Karla Stránského. Vznik tohoto křesla spadá do přelomu 60. a 70. let. Svým vzhledem křeslo Rondo připomínalo klasickou skořepinovou židli. Jeho tvar byl tvořen polystyrénovým tělem, které bylo pokryto čalounickou látkou ve výrazné barvě námořnické modře. Díky své jednoduché a lehké konstrukci se s křeslem snadno manipulovalo a mohlo tak být přemísťováno podle momentální potřeby. Křeslo bylo vyráběno v závodu 2-Liberec. Obr. 44: Křeslo Rondo Významným kusem čalouněného nábytku bylo také křeslo Livie (Obr. 45) Geralda Neussera. Svým vzhledem spadalo do kategorie solitérů, dominantních kusů nábytku, které kromě účelnosti navíc oživují okolní prostor. Křeslo Livie mělo celočalouněný sedák potažený pevnou textilií nebo koženkou. Základem křesla byl trubkový rám potažený celtovinou a dále čalouněn potahovou textilií. Opěradlová i sedadlová část byla kryta molitanovými prošívanými polštáři. Konstrukce byla upevněna na kovové otočné podnoži. 105 Křeslo Livie bylo oceněno v roce 1973 jako Nejlepší výrobek oboru. 106 Stejné ocenění bylo v roce 1982 uděleno také souboru sedacího nábytku Tuko (Obr. 46) a stolového nábytku Lako, které byly na trhu nabízeny společně jako komplet. 107 Ve stejném roce soubor získal také Zlatou medaili Mezinárodního veletrhu spotřebního zboží, kde podnik poprvé představil jeho prototypy. Křesla Tuko měla jednoduchou dřevěnou konstrukci sestavenou z bočních čtvercových rámů, mezi nimiž byl umístěn čalouněný sedák s vertikálně prošívaným polštářem. Dřevěné rámy měly přírodní barvu s lesklým povrchem. Jaroslav 105 Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, 1974, s Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 32. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 107 Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 32. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 48

49 Kadlec zhodnotil soubor takto: Výtvarně nejvíce působivé jsou detaily kulatých spojů profilové konstrukce. 108 Nový vzhled sedacího nábytku Tuko a stolků Lako zaujal natolik, že se soubor stal nejčastěji oceňovaným produktem podniku n. p. Interier Praha. V roce 1983 byl označen Nejlepším výrobkem roku a o rok později byl nominován na cenu CID. 109 Obr. 45: Křeslo Livie Obr. 46: Křesla Tuko a stolky Lako 108 KADLEC, Jaroslav. MVSZ Brno 82. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1980, 82(6), ISSN s Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 32. Archiv Ing. Jiřího Růžičky 49

50 4.5 Individuální zakázky Podnik Interier Praha se již od svého vzniku kromě sériové výroby zabýval také individuálními zakázkami. Výroba nábytku tohoto druhu byla soustředěna nejprve v pražských a ostravských provozech. Z tohoto období pocházelo vybavení zámků v Lánech a Zbraslavi. Další zakázkou bylo vnitřní vybavení lodí pro SSSR, kde byly poprvé použity polyesterové laky k dokončení interiérů. V roce 1961 však došlo k výraznějším organizačním změnám v rámci podniku a tyto provozy byly zčásti zrušeny, zčásti předány jiným podnikům. Následkem toho se rozpadl tým kvalifikovaných pracovníků, a došlo tak ke stagnaci. Obor se podařilo obnovit o šest let později roku 1967 v provozu Uhříněves. Podnik Interier Praha se tak podílel na vybavení velvyslanectví v Moskvě, Varšavě a Bělehradě a na rekonstrukci budovy Federálního shromáždění. Jiným významným projektem tohoto období bylo vybavení Ústavu jaderné fyziky v Kyjevě. V 70. letech bylo nutno vyčlenit část výrobních kapacit všech závodů právě individuálním zakázkám, protože zájem o ně značně rostl. Byl vytvořen tým pracovníků technické přípravy individuálních zakázek, který mezi lety podpořil rozvoj této produkce ještě silněji. K nejvýznamnějším projektům patří vybavení interiérů Národního divadla, hotelu Thermal v Karlových Varech, Domu bytové kultury, hotelu Praha, Paláce kultury, Úřadu předsednictva vlády, elektrárny Mělník, obchodního domu Ještěd v Liberci, letišť v Káhiře a Popradu, Mořského nádraží ve Vladivostoku, hotelu International a dalších. Mezi lety, kdy se podnik aktivně podílel na výrobě individuálních zakázek, jejich podíl v celkové produkci rychle rostl. Zatímco v roce 1965 činila individuální výroba necelých 3 mil. Kčs, v roce 1980 vzrostla na 14 mil. Kč a postupně se ustálila na 11 mil. Kč ročního objemu Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 26. Archiv Ing. Jiřího Růžičky. 50

51 5 Závěr Hlavním cílem práce bylo zmapovat dostupné dokumenty a sestavit z nich ucelenou představu o vzniku, fungování a významu národního podniku Interier Praha. Z těchto archivních zdrojů nyní máme možnost poznat, v jakém rozsahu podnik ovlivnil nábytkářský průmysl 2. poloviny 20. století. Bohužel nejde o zcela komplexní pohled, jelikož řada archivních materiálů byla zničena v rámci likvidace v roce Navzdory tomu se mi však podařilo shromáždit obstojné množství informací, které by měly přispět k lepšímu porozumění situace v nábytkářském průmyslu a bytové kultury minulého století. Vidíme například, že vnímání období mezi funkcionalismem a postmodernou v 90. letech jako nudné a zpátečnické se od skutečnosti velmi liší. Příklady produktů, uvedených v textu, dokládají zájem o nová řešení a celkový rozvoj. Stejně tak podíl podniku na technologickém vývoji průmyslu je významný. Každé v textu zmíněné období s sebou přineslo nové materiály a s nimi i nové možnosti tvarosloví. Nejvýraznější vývoj byl zaznamenán v oblasti sektorového a čalouněného nábytku. Dokladem mohou být programy Radikál, Intertekta nebo Invence, dále pak pohovka Domino a křeslo Rondo. Situace vývoje nábytkářského průmyslu byla na jednu stranu obtížná, kvůli separaci od okolních pokrokovějších zemí. Díky významným finančním podporám ze strany VHJ měl však podnik dostatek prostředků k udržení kontaktu s těmito státy. Vztah dnešního společnosti k tvorbě n. p. Interier Praha zároveň prověřil kvalitu tehdejších produktů. Například sektorová řada U-450 se stala jednou z ikon nábytkářské tvorby 2. poloviny 20. století. Objevuje se v módních vintage prodejnách a zájem o ni je velký. Stejně tak je možné pozorovat jasný vliv kuchyní Betina a Linea na současnou tvorbu kuchyňského nábytku. Zájem o tento nábytek tak nemají jen starší generace, které ho vyhledávají částečně z nostalgie, jeho provedení vzbuzuje zájem i těch mladších, kteří vnímají význam historie a estetickou hodnotu nábytku. Produkce podniku Interier Praha ovlivnila významně svou současnost, co je však důležitější, že její odkaz stále přetrvává v interiérech dnešních bytů. 51

52 6 Resumé Práce byla věnována produkci národního podniku Interier Praha mezi lety Popisovala jednotlivá stádia vývoje firmy pomocí typů vyráběného nábytku a využívaných technologií. Tímto způsobem se snažila odpovědět na otázky, jaký vliv měla výroba této firmy na vývoj českého nábytkářského designu a zda měla nějaký vliv i na kulturu bydlení v socialistickém Československu. Hlavním cílem však bylo vytvořit ucelený popis existence firmy. Snažila jsem se shromáždit co nejvíce skutečností vyplývajících z dobových pramenů a vytvořit z nich souvislou charakteristiku produkce této firmy. Jelikož se žádný současný odborný text k tomuto tématu dosud nevyjádřil, doufám, že moje práce bude přínosem hlavně pro obor historie českého nábytkářského designu. 7 Abstract The topic of this thesis is the production of Interier Praha, N. C. between 1949 and The individual stages of the company s development were described through the development of the manufactured furniture and the applied technologic solutions. That provided answers to the following questions: What was the influence of the said company on the development of Czech furniture design? Did the company affect the living culture of socialist Czechoslovakia? The main purpose was, however, to put together a concise description of the company s existence by gathering as much data as possible and derive a continuous characteristic of the company s production from them. Since no other research has taken up on this, I believe this thesis will contribute to the history of Czech furniture design. 52

53 8 Seznam vyobrazení v textu 1. Ložnice L-4: Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, s. 48, Archiv Ing. Jiřího Růžičky 2. Obývací pokoj OS-301: Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, s. 48, Archiv Ing. Jiřího Růžičky 3. Obývací pokoj O-31 s křesly Inka: Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, s. 49., Archiv Ing. Jiřího Růžičky 4. Sektorová řada U-450: Jiří. Sektorový nábytek Interier U-450: [Katalog]. Praha: Interier n. p., s Sektorová řada U-550: Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 13. Archiv Dagmar 6. Sestava U-450/ I- Komplet: Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 27. Archiv Dagmar 7. Obývací pokoj Bohéma: ČIHÁK, Emanuel. Katalog nábytku n.p. Interier Praha Praha: Orbis, Obývací pokoj Standard: Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 19. Archiv Dagmar 9. Bytová stěna Duo: Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 25. Archiv Dagmar 10. Obývací pokoj Komfort: Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 22. Archiv Dagmar Koudelkov 11. Sestava Viborg: Katalog nábytku n.p. Interier Praha Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, Archiv Ing. Jiřího Růžičky 12. Bytová stěna Brasil: Katalog nábytku n.p. Interier Praha Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, Archiv Ing. Jiřího Růžičky 13. Sestava Radikál- bílé lamino: Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 6. Archiv Dagmar 14. Sestava Radikál- dýha mahagon: Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 7. Archiv Dagmar 15. Sestava Interprogram 1000: Interier Praha 25*. Praha: n. p. Interier Praha, oddělení propagace, 1975, Archiv Ing. Jiřího Růžičky 16. Systém Intertekta: Plakát systému Intertekta. Praha: n. p. Interier Praha. Archiv Dagmar 53

54 17. Sestava Princip: KOUDELKOVÁ, Dagmar. Sektorový nábytek národního podniku Interier Praha. In: Design Cabinet CZ [online] [cit ]. Dostupné z: Sestava Ještěd: TEŠ, Jiří. Katalog nábytku: texty o podnicích VHJ. Brno: Nábytkářský průmysl Brno, Archiv Dagmar 19. Bytová stěna OB-050: TEŠ, Jiří. Katalog nábytku: texty o podnicích VHJ. Brno: Nábytkářský průmysl Brno, Archiv Dagmar 20. Systém Invence: Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 34., Archiv Ing. Jiřího Růžičky 21. Systém Samba: Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 37., Archiv Ing. Jiřího Růžičky 22. Systém Alfa: Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 41., Archiv Ing. Jiřího Růžičky 23. Sestava Vera: Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 98. Archiv Dagmar 24. Sestava Veronik I.: Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 97. Archiv Dagmar 25. Sestava Wännern: Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, Archiv Ing. Jiřího Růžičky 26. Sestava Wiking: Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 42., Archiv Ing. Jiřího Růžičky 27. Ložnice Farma: Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 36., Archiv Ing. Jiřího Růžičky 28. Kuchyně K-28: Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, s. 47, Archiv Ing. Jiřího Růžičky 29. Kuchyně K-18: Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, s. 47, Archiv Ing. Jiřího Růžičky 30. Kuchyně K-29: Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, s. 47, Archiv Ing. Jiřího Růžičky 31. Kuchyně KU-550: ČIHÁK, Emanuel. Katalog nábytku n.p. Interier Praha Praha: Orbis, Kuchyně KU-600: Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 31. Archiv Dagmar 54

55 33. Kuchyně Betina: Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 36. Archiv Dagmar 34. Kuchyně Linea: TEŠ, Jiří. Katalog nábytku: texty o podnicích VHJ. Brno: Nábytkářský průmysl Brno, Archiv Dagmar 35. Pohovka DK-507: Patnáct let činnosti národního podniku Interier Praha. Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, s. 55, Archiv Ing. Jiřího Růžičky. 36. Pohovka Boneta A: ČEKANAUSKAS, Vytautas. Klub muzikantů+spol. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1968, 68(2), s. 50. ISSN Pohovka Wiberg: Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 62. Archiv Dagmar 38. Pohovka Fiesta II.: ČIHÁK, Emanuel. Katalog nábytku n.p. Interier Praha Praha: Orbis, Pohovka Premier: Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 47. Archiv Dagmar 40. Pohovka Apolo: Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 51. Archiv Dagmar 41. Pohovka Hera: TEŠ, Jiří. Katalog nábytku: texty o podnicích VHJ. Brno: Nábytkářský průmysl Brno, Archiv Dagmar 42. Pohovka Domino: Interier Praha 25*. Praha: n. p. Interier Praha, oddělení propagace, 1975, Archiv Ing. Jiřího Růžičky 43. Klubová křesla Senior: ČEKANAUSKAS, Vytautas. Klub muzikantů+spol. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1968, 68(2), s. 50. ISSN Křeslo Rondo: Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, Archiv Ing. Jiřího Růžičky 45. Křeslo Livie: Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 64. Archiv Dagmar 46. Křesla Tuko a stolky Lako: Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s. 35., Archiv Ing. Jiřího Růžičky 55

56 9 Seznam obrazových příloh A. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. Archiv Dagmar B. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, Archiv Ing. Jiřího Růžičky C. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, Archiv Ing. Jiřího Růžičky D. TEŠ, Jiří. Katatalog nábytku: texty o podnicích VHJ. Brno: Nábytkářský průmysl Brno, E. Katalogový list k produktu bytová stěna Salva, Archiv. Ing. Jiřího Růžičky F. Katalogový list k produktu soubor Delta, Archiv Ing. Jiřího Růžičky G. Soubor Toccata, fotografie expozice, Archiv Ing. Jiřího Růžičky H. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. Archiv Dagmar I. Katalogový list k produktu Domena, Archiv Ing. Jiřího Růžičky J. Katalogový list k produktu Rem, Archiv Ing. Jiřího Růžičky K. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s Archiv Dagmar L. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s Archiv Dagmar M. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s Archiv Dagmar N. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 94. Archiv Dagmar O. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 95. Archiv Dagmar P. ČIHÁK, Emanuel. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: Orbis, Q. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 93. Archiv Dagmar R. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s Archiv Dagmar S. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s Archiv Dagmar 56

57 T. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s Archiv Dagmar U. TEŠ, Jiří. Katatalog nábytku: texty o podnicích VHJ. Brno: Nábytkářský průmysl Brno, V. Interier Praha 25*. Praha: n. p. Interier Praha, oddělení propagace, 1975, Archiv Ing. Jiřího Růžičky W. MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 24, Informace 5, 18 s. X. Katalogový list, schéma skladebnosti elementů, Archiv Dagmar Y. Katalogový list k produktu In- Program, Archiv Dagmar Z. Katalogový list k produktu Interform, Archiv Dagmar AA. MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 18, Výkresy, 6 s BB. MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 18, Výkresy, 6 s. CC. MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 18, Výkresy, 6 s. DD. MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 18, Výkresy, 6 s. 57

58 10 Seznam pramenů a literatury 10.1 Monografie 1. HAVRÁNEK, Vít et al. Bruselský sen: československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60 let: Galerie hlavního města Prahy, , Moravská galerie v Brně, Praha: Arbor vitae, s. ISBN Interier Praha Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, Archiv Ing. Jiřího Růžičky. 3. Interier Praha Praha: s. p. Interier Praha, oddělení propagace, s., Archiv Ing. Jiřího Růžičky. 4. Interier Praha 25*. Praha: n. p. Interier Praha, oddělení propagace, 1975, Archiv Ing. Jiřího Růžičky 5. KARASOVÁ, Daniela. Dějiny nábytkového umění IV. Vyd. 1. Praha: Argo, s. ISBN KITTRICHOVÁ, Emanuela. Byt. Vyd. 1. Praha: Práce, s. Malá rodinná škola. 7. KOMÁRKOVÁ, Růžena a ŠTĚPOVÁ, Vlasta. Byt a nábytek: Metody a výsledky výzkumů bydlení. Praha: Výzkum. ústav obchodu, s. Knižnice Výzkum. ústavu obchodu; Čís LAMAROVÁ, Milena. Design padesátých let. In: Dějiny českého výtvarného umění. V, 1939/1958. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, s ISBN LAMAROVÁ, Milena. Užité umění a design šedesátých let. In: Dějiny českého výtvarného umění. VI/1, 1958/2000. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007, s ISBN X 10. PAULY, Jana a Dagmar KOUDELKOVÁ. Design In: Dějiny českého výtvarného umění. VI/2, 1958/2000. Vyd. 1. Praha: Academia, 200, s ISBN TEŠ, Jiří. Katatalog nábytku: texty o podnicích VHJ. Brno: Nábytkářský průmysl Brno,

59 10.2 Katalogy 1. ČIHÁK, Emanuel. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: Orbis, 1971, 83 s. 2. JIROUTEK, Jiří. Sektorový nábytek Interier U-450: [Katalog]. Praha: Interier n. p., 1962, 12 s. 3. Katalog výrobků Nábytkářského průmyslu 68. Praha: Prodejný nábytkářského průmyslu Praha, Archiv Dagmar 4. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: n. p Interier Praha, oddělení propagace, Archiv Ing. Jiřího Růžičky 5. Katalog nábytku n. p. Interier Praha Praha: oddělení propagace n. p. Interier Praha, s. 6. TEŠ, Jiří. Katatalog nábytku: texty o podnicích VHJ. Brno: Nábytkářský průmysl Brno, Seriálové publikace 1. ADAMOVSKÝ, Zdeněk. Povrchové úpravy na bázi aminoplastů. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1972, 1972(66), ISSN ČEKANAUSKAS, Vytautas. Klub muzikantů+spol. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1968, 68(2), ISSN Doprava a manipulace s materiálem v nábytkářském průmyslu. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1971, 1971(60), ISSN DRÁPAL, Jindřich. Soutěž zručnosti a dovednosti truhlářských učňů. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1978, 1978(84), ISSN DRDÁCKÁ, Pavla, Daniela KARASOVÁ a Zdeněk DVOŘÁK. O bydlení Stolování a stoly. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1980, 80(3), 9. ISSN

60 6. DVORSKÁ, Milena. Interier nábytek dneška. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1978, 1978(85), ISSN GALUŠKA, Zdeněk a Jiří VLASÁK. Rekonstrukce a výstavba závodu UP Koryčany. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1975, 1975(76), 2. ISSN HÁLOVÁ, Zlata. Nový bytový systém. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1978, 78(3), 5 7. ISSN Hlavní realizační výstupy úkolů technického rozvoje. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1977, 1977(80), ISSN Hotely v zahraniční. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1977, 1977(81), 54. ISSN Inovace realizované inovace. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1978, 1978(85), ISSN JANKŮ, Milan. Přehled techniky ve výrobě čalounění a její perspektivy. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1970, 1970(59), 104. ISSN JAROŠ, Radko. Změna šíře potahových tkanin. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1976, 1976(79), 12. ISSN JOHAN, Bohuslav. Nové stroje pro nábytkářské závody ze státního úkolu C-5. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1975, 1975(78), 51. ISSN KADLEC, Jaroslav. Brno 72. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1972, 72(6), ISSN KADLEC, Jaroslav. Brno 88, Nábytek na MVSZ. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1988, 88(6), ISSN KADLEC, Jaroslav. Mezinárodní veletrh spotřebního zboží Brno Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1979, 79(6), ISSN KADLEC, Jaroslav. Mezinárodní veletrh spotřebního zboží Brno 84. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1984, 84(6), ISSN

61 19. KADLEC, Jaroslav. Mezinárodní veletrh v Brně Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1974, 74(6), ISSN KADLEC, Jaroslav. MVSZ Brno 89. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1989, 89(6), ISSN KADLEC, Jaroslav. MVSZ Brno 82. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1980, 82(6), ISSN KADLEC, Jaroslav. MVSZ Brno 83. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1983, 83(6), ISSN KADLEC, Jaroslav. Nábytek na 16. MVSZ. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1985, 85(6), ISSN KADLEC, Jaroslav. Nábytek na 17. MVSZ. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1986, 86(6), ISSN KADLEC, Jaroslav. Směry ve vývoji bydlení a tvorbě nábytku. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1977, 1977(80), 12. ISSN KADLEC, Jaroslav. Výstava Ostrava 77, expozice Institutu průmyslového designu Praha. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1978, 78(2), ISSN KADLEC, Jaroslav. XVIII. ročník Mezinárodního veletrhu spotřebního zboží. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1987, 87(6), ISSN KADLEC, Jaroslav. Zamyšlení nad II. mezinárodním veletrhem nábytku. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1971, 71(5), ISSN KADLEC, Jaroslav. Zhodnocení současné nábytkové výroby u nás. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1972, 1972(64), ISSN KOČÁREK, Drahoslav. Budování ASŘ ve VHJ nábytkářský průmysl Brno. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1979, 1979(90), ISSN Koncepce rozvoje výroby nábytku v rámci VHJ GŘNP. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1977, 1977(80), ISSN KONEČNÝ, Libor. Vývoj nových laků. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1973, 1973(68), 16. ISSN

62 33. KOŠÍČEK, Jan. Konference ADHEKO 77. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1977, 1977(82), 66. ISSN KOŠŤÁLEK, František. Rozvoj výroby a sortimentu. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1978, 1978(85), 154. ISSN KRESSA, František. Nové pružící prvky. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1970, 1970(59), 106. ISSN KRCHOVÁ, Božena. Vůbec nejsme spokojeni. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1966, 66(6), ISSN Kupujeme nábytek. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1971, 71(3), ISSN MATOUŠEK, Jaroslav. Stručný přehled výsledků ukončeného státního úkolu C (B-3-27). Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1973, 1973(68), 5. ISSN MEZULÁNÍK, František. Nábytkový design v našem ústavu. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1978, 1978(85), 189. ISSN MEZULÁNÍK, František. Změny ve výrobě nábytku za uplynulých 25 let. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1979, 1979(88), ISSN Nábytkářský průmysl Brno. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1978, 1978(85), 148. ISSN Největší partner. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1977, 1977(82), 59. ISSN NEUSSER, Gerald. INTERTEKTA. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1980, 80(3), 9. ISSN NEUSSER, Gerald. Radikál-Variant nový stavebnicový dílcový nábytkový program n. p. Interier Praha. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1980, 80(5), ISSN

63 45. NOVÁK, Jan. Bydlení včera, dnes a zítra. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1971, 1971(60), 2. ISSN NOVÁK, Jan. Péče a vývoj výrobků v nábytkářském průmyslu. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1974, 1974(72), 16. ISSN Nové typy nábytku z výrobních podniků nábytkářského průmyslu v našich zemích. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1970, 1970(59), ISSN NYKLOVÁ, Milena. Naše návštěva v n. p. Interier. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1983, 83(5), ISSN PAVLICA, Jan a Anna STŘÍTECKÁ. Spolupráce VNP s nábytkářskými útvary v SSSR. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1977, 1977(82), 61. ISSN Prodejny nábytkářského průmyslu. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1978, 1978(85), 182. ISSN PRUSENOVSKÝ, Oldřich. Dvacet náročných let. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1978, 1978(85), ISSN RAISER, Jaroslav. VNP Brno v páté pětiletce na začátku pětiletky šesté. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1976, 1976(79), 2 3. ISSN Současné problémy při používání polyuretanů. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1977, 1977(82), 88. ISSN ŠKODÍK, Vojtěch. Výstava československého nábytku v Tbilisi. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1977, 1977(82), 60. ISSN ŠTĚPOVÁ, Veronika. Prodejna nábytku ve středu města. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1985, 85(4), ISSN ŠVÁCHA, Petr. Brněnské medaile. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1982, 82(6), ISSN

64 57. TEŠ, Jiří. Dobrý, lepší, nejlepší. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1978, 1978(85), ISSN UHLÍŘ, Alois. Informace o struktuře úkolu, dosavadních výsledcích a programu pro nejbližší období. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1972, 1972(67), 145. ISSN VRÁNA, František. Nábytek do kanceláře vedoucích pracovníků. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1971, 1971(61), ISSN Vyhodnocení socialistické soutěže. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1974, 1974(74), 75. ISSN Výsledky technického rozvoje v nábytkářském průmyslu v 5. pětiletce a hlavní úkoly v 6. pětiletce. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1977, 1977(80), 7. ISSN ZAPLETAL, Jan. Rozvoj dokončování nábytku za uplynulých dvacet let. Rozhledy: Technické zprávy Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský, 1974, 1974(73), ISSN Přehled použitých archiválií 1. MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 24, karton 4, Číselné označení organizačních jednotek 1978, f MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 146, karton 38, Závěrky přijaté GŘVHJ, Vlnařský a nábytkářský průmysl, 5 f. 3. MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 147, karton 38, Hodnocení VVÚB, 36 f. 4. MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 268, karton 75, Statistické ročenky , 8 svazků 5. MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 269, karton 76, Statistické ročenky MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 270, karton 77, Statistické ročenky

65 7. MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 271, karton 78, Statistické ročenky MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 460, karton 125, Příprava na 16. MVSZ 1985, f MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 461, karton 125, Výstava 1985, f MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 462, karton 125, 17. Výstava,f MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 464, karton 125, 19. Výstava 1988, f MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 487, karton 130, I, II, III etapa f MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 488, karton 130, Oponentní posudek úkol: C , f MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 489 karton 130, Změna státního úkolu 1984, f MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 490, karton 130, Vývoj nábytkových výrobků, 2 knihy 16. MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 491, karton 130, Závěrečná zpráva /01, 1 kniha 17. MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 492, karton 130, Stanovisko 1985, f MZA, fond K 203 Nábytkářský průmysl, GŘ, Brno, inv. č. 592, karton 155, Výrobky mimořádné kvality , f MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 2, Příkazy, směrnice , s MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 2, Příkazy, směrnice , 1977, s MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 18, Koncepce rozvoje a zásady hospodářské politiky národního podniku Interier v roce 1969, 20 s. 22. MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 18, Realizační program 1974, s MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 18, Sortiment 69/70, 30 s. 24. MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 18, Výkresy, 6 s. 65

66 25. MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 23, Pracovní postup U 450 In: Pracovní postupy , 16 s. 26. MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 23, Pracovní postup U 480 In: Pracovní postupy , 7 s. 27. MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 23, Pracovní postup U 490 In: Pracovní postupy , 16 s. 28. MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 23, Roční komplexně ekonomický rozbor hospodářských výsledků za rok 1979, MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 23, Roční komplexně ekonomický rozbor hospodářských výsledků za rok MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 23, Roční komplexně ekonomický rozbor hospodářských výsledků za rok 1981, MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 24, Informace 3, 16 s. 32. MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 24, Informace 5, 18 s. 33. MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 24, Zpravodaj Interier Praha 1974(2), 8 s. 34. MZA, fond K 847 Interiér, n. p., Praha, závod Třešť, karton 24, Zpravodaj Interier Praha 1974 (3), 8 s. 66

67 10.5 Internetové zdroje 1. KOUDELKOVÁ, Dagmar. Sektorový nábytek národního podniku Interier Praha. In: Design Cabinet CZ [online] [cit ]. Dostupné z: 2. KOUDELKOVÁ, Dagmar. Sektorový nábytek- překonaný nebo moderní? In: Czech Design [online] [cit ]. Dostupné z: 3. KŘEN, Ivo. 60. léta móda, design, životní styl. Czechdesign [online] [cit ]. Dostupné z: 4. Nábytok ČSSR: o. p. Interier Praha. Socík style ostalgia [online] [cit ]. Dostupné z: 67

68 11 Přílohy 11.1 Obrazové přílohy Další produkty Provedení: zevně i uvnitř buk přírodní, dokončený na pololesk. Přední plochy jsou laminované dezénem dřeviny. Pracovní deska je z umakartu, vodící lišty zásuvek jsou kovové, smaltované. Podnož- černý jökl se stavitelnými patkami barvě slonové kosti. Obr. A: Školní nábytek Provedení: bílý celoplast, dub přírodní v matové úpravě. Vyráběna převážně na export do skandinávských zemí. Obr. B: Bytová stěna Bygga Provedení: dub/ mahagon/ teak/ aroteak. Oblíbena pro svůj klasický nízký, prodloužený tvar. Obr. C: Nízká skříňka sestavy Viborg 68

69 Provedení: přírodní borovice Dodávána jako celek v demontovaném stavu. Výplně rámových dveří mohly být podle přání hladké nebo kazetové. Nabízena byla s doplňky: dvoudveřová skříňka, konferenční stolek. Obr. D: Bytová stěna Salva Provedení: fólie v dezénu dub, odstín koňak. Soubor byl určen k vybavení studentských pokojů, ložnic a předsíní. Obr. E: Soubor Delta Provedení: černá mořená dubová dýha v kombinaci s čirým a černým sklem a chromovanými doplňky. Autor: Jiří Růžička Obr. F: Soubor Toccata 69

70 Provedení: LTD dub přírodní Stůl byl součástí rozšířené řady elementů programu Alfa. Obr. G: Stůl A-501 Provedení: jasan/ ořech Pohovka byla kompletována k obývacím pokojům U-550 A, C Obr. H: Pohovka Colet Obr. I: Souprava Domena Celočalouněná, rozkládací souprava Domena se skládala z dvoumístné pohovky a dvou křesel. Rozkládala se vysunutím sedadlového dílu a překlopením sedadlové plochy dopředu. Základním konstrukčním prvkem byly pružinové rošty a vyjímatelné sedadlové polštáře a opěradla. 70

71 Celočalouněná rozkládací souprava s volnými opěradlovými a sedadlovými polštáři. Soupravu tvořila dvou nebo třímístná pohovka a dvě křesla. Obr. J: Souprava Rem Provedení: borovice přírodní, v matové úpravě. Obr. K: Borovicový stůl Nissan Provedení: borovice přírodní, v matové úpravě. Obr. L: Borovicový stůl Remo 71

72 Provedení: borovice přírodní, v matové úpravě/ borovice černě mořená. Obr. M: Židle Bodega Provedení: boky mahagon přírodní, v matové úpravě. Deska byla dokončená bílým nátěrem nebo byla ponechána ve stejném provedení jako nohy- mahagon, v matové úpravě. Obr. N: Stolek KS-10 Provedení: mahagon přírodní, v matové úpravě. Obr. O: Stolek KS-15 72

73 Provedení: buk přírodní nebo mořený, dokončený na pololesk. Deska stolu je z černého opaxitu. Obr. P: Stolek Provedení: dub přírodní nebo mořený na pololesk. Obr. Q: Stolek Provedení: buk přírodní dokončený na pololesk. K posteli byla kompletována matrace Student. Obr. R: Etážová postel Student 73

74 Provedení: buk přírodní, dokončený na pololesk nebo lesk. Obr. S: Křesla a Provedení: buk přírodní, dokončený na pololesk nebo lesk. Obr. T: Židle 484 a 303 Provedení: ocelové dráty svařené a potažené za tepla práškovou plastickou nátěrovou hmotou. Obr. U: Drátěný program 74

75 Ostatní obrazové přílohy Obr. V: Graf podílu produkce v rámci VHJ Obr. W: Logo Interier Praha Obr. X: Schéma skladebnosti elementů 75

76 Obr. Y: Čalouněná sestava In- Program Obr. Z: Katalogové listy k sestavě Interform Obr. AA: Technický výkres skříňky U

77 Obr. BB: Technický výkres skříňky U-451 Obr. CC: Technický výkres skříňky s posuvnými dvířky Obr. DD: Technický výkres skříňky U