NÁPRAVA ENVIRONMENTÁLNÍCH ŠKOD NA PŘÍKLADĚ PODNIKU DIAMO REMEDY OF ENVIROMENTAL DAMAGES ON THE EXAMPLE OF ENTERPRISE DIAMO

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa NÁPRAVA ENVIRONMENTÁLNÍCH ŠKOD NA PŘÍKLADĚ PODNIKU DIAMO REMEDY OF ENVIROMENTAL DAMAGES ON THE EXAMPLE OF ENTERPRISE DIAMO Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Doc. RNDr. Milan VITURKA, CSc. Autor: Pavel SÝKORA Brno, duben 2005

2 Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2004/2005 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: SÝKORA Pavel Obor: Regionální rozvoj a správa Název tématu: Náprava environmentálních škod na příkladě podniku DIAMO Problémová oblast: Zásady pro vypracování Cíl práce: Postup práce a použité metody:

3 Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název v angličtině: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Pavel Sýkora Náprava environmentálních škod na příkladě podniku DIAMO Remedy of enviromental damages on the example of enterprise DIAMO Regionální rozvoj a správa Doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Rok obhajoby: 2005 Anotace: Předmětem této práce je popsat proces vypořádání environmentálních zátěží, které souvisí z těžbou uranové rudy v ČR. Realizace tohoto procesu, který zahrnuje jak zjišťování, vlastní sanační práce a následný monitoring bude ukázána na příkladě státního podniku DIAMO. Annotation: This thesis is describing a process of an environmental stress settlement related to the uranium-ore mining in the Czech Republic. Realization of this process, including the sanitation process itself and the consecutive monitoring, is demonstrated on the case study of the state establishment DIAMO. Klíčová slova: Sanace, rekultivace, životní prostředí, monitoring, státní rozpočet, Fond národního majetku. Keywords: Redevelopment, recultivation, environment, state budget, State property fund.

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Náprava environmentálních škod na příkladě podniku DIAMO vypracoval samostatně pod vedením Doc. RNDr. Milana Viturky, CSc. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne: vlastnoruční podpis autora

5 Na tomto místě bych rád poděkoval Doc. RNDr. Milanu Viturkovi, CSc. a p. g. Blahomíru Šenkovi, vedoucími oddělení sanací o. z. GEAM Dolní Rožínka za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěli k vypracování této bakalářské práce.

6 OBSAH: Úvod Problematika starých ekologických zátěží v ČR Fond národního majetku Státní rozpočet, hlavní zdroj financí pro státní podnik DIAMO Priority pro odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací Představení státního podniku DIAMO Historie podniku Současnost podniku Zásady při řešení environmentálních problémů Sanační práce, odstraňování následků po hornické činnosti Přípravná fáze jednotlivých akcí Dokumentace etapy útlumového programu Analýza rizika Dokumentace investičních akcí Dokumentace provozních akcí Plány prací pro období jednoho roku Ostatní návrhy Přezkoumání, ověření, schválení a vyhodnocení jednotlivých akcí Vyhledávání, klasifikace a postup při odstraňování zátěží Evidence objektů Ekologické zátěže Postup při odstraňování zátěží Řešení environmentálních problémů v lokalitách s. p. DIAMO Těžba uranu v ČR a její útlum Historický přehled likvidačních a sanačních prací Lokality s probíhajícími a plánovanými likvidačními a sanačními pracemi Okrouhlá Radouň Dyleň Vítkov Zadní Chodov Horní Slavkov Nejdek Eliáš Lom Hájek Příbram Olší Rožná Pucov Licoměřice Křižany Hamr Stráž pod Ralskem Mydlovary Laguny Ostramo Ložisko Brzkov... 32

7 5 Financování sanačních a rekultivačních prací z fondů EU Možnosti získání finančních prostředků z fondů EU Operační program Infrastruktura Zlepšování environmentální infrastruktury priorita Výsledky úsilí s. p. DIAMO při získávání financí z fondů EU Sociální dopady útlumu těžby uranu v mikroregionu Bystřicka Celková charakteristika okresu Žďár nad Sázavou Charakteristika mikroregionu Bystřicka Charakteristické problémy limitující trh práce mikroregionů okresu Žďár n. S Faktory, které příznivě ovlivňují nezaměstnanost v mikroregionech okresu Žďár n. S Závěr...43 Použitá literatura...44 Přílohy...45

8 Úvod Staré ekologické zátěže vznikly v drtivém počtu případů před rokem 1989, kdy problematika ochrany životní prostředí byla druhořadá a ustupovala zájmům centrálně plánovaného hospodářství. Po totalitním režimu jsme zdědili zdevastovanou zemi s neúčinným systémem ochrany životního prostředí. Hlavní ekologické téma, které naše republika po roce 1989 řešila bylo dostat se v péči o životní prostředí na úroveň vyspělých zemí, tzn. zmírnit devastaci a změnit přístupy. Staré ekologické zátěže představují např. zamořené průmyslové areály, špatně zabezpečené skládky, území kontaminována těžbou a zpracováním uranu, jinými slovy ekologické škody vzniklé v průběhu předchozí činnosti podniků v bývalé ČSSR. Způsobují nadměrný obsah (kontaminaci) určité složky nebo složek v půdě nad stanovené limity, které mají nepříznivý vliv na stav životního prostředí a mohou např. prosakovat do spodních vod. Podniky, které se po roce 1989 transformovaly (např. na a. s. nebo s. r. o.) si tyto pozůstatky z minulosti ke svému podnikání nebraly, a proto tyto závazky logicky zůstaly na státu. V 90. létech činily investice do životního prostředí v ČR kolem 2% HDP a jejich velká část šla na nápravu zděděných ekologických zátěží. Nemalé finanční prostředky především ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu a dále Fondu národního majetku plynou na odstraňování tohoto dědictví minulé doby dodnes a ještě několik desítek let poplynou. S naším vstupem do EU se naší republice naskýtá zajímavá možnost a to spolufinancovat tyto sanační a rekultivační práce ze strukturálních fondů EU, tato možnost je ale teprve na svém začátku a my se zatím učíme v této možnosti chodit. Cílem mé práce je popsat způsob jakým k řešení likvidace kontaminovaných území přistupuje státní podnik DIAMO se sídlem ve Stráži pod Ralskem, jehož působnost je defakto po celém území ČR. Práce se bude snažit osvětlit jakým způsobem se postupuje před vlastním zahájením zemních prací a co následuje po ukončení tzv. biologické rekultivace (navezení ornice a osázení stromky), kdy je vlastně lokalita navrácena zpět přírodě. Dalším cílem je popsat situaci týkající se zaměstnanosti, která nastane v oblasti Dolní Rožínky po ukončení činnosti posledního hlubinného dolu na těžbu uranu koncem roku

9 1 Problematika starých ekologických zátěží v ČR 1.1 Fond národního majetku V roce 1991 byl zákonem č. 171/1991 Sb. zřízen Fond národního majetku (dále FNM), jehož účelem je mj. v souladu s tímto zákonem a s rozhodnutím vlády hradit náklady spojené s odstraňováním škod na životním prostředí způsobených dosavadní činností podniků. Příjmy, kterými FNM disponuje, jsou jeho vlastnictvím, byly získány privatizací státního majetku a nejsou tudíž součástí státních rozpočtů. V zásadě by mělo jít o zmenšování škod a řešení závazků vyplývajících z více než čtyřicetiletého státního vlastnictví. Dalšími činnostmi tohoto fondu jsou oddlužování privatizovaných podniků, kapitálové posílení, transformace a stabilizace bankovního sektoru, posílení zdrojů nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění apod. Celkové příjmy FNM od jeho vzniku činily více než 900 mld. Kč a byly získány prostřednictvím dvou vln kupónové privatizace. V realizaci odstraňování starých ekologických zátěží u privatizovaného majetku je FNM ČR na začátku celého procesu. Už dnes je však zřejmé, že si tato činnost vyžádá značné finanční náklady, které budou hrazeny zřejmě i v době, kdy vlastní privatizační proces v České republice bude již ukončen (vláda ČR v lednu 2005 schválila zrušení FNM a převodu agendy fondu na nástupnickou organizaci, kterou bude Ministerstvo financí). V této souvislosti existuje závazný postup, podle kterého FNM v souladu se zákonem, na základě rozhodnutí o privatizaci a po schválení garance vládou (do výše kupní ceny resp. základního jmění společnosti), uzavírá s nabyvatelem privatizovaného majetku ekologickou smlouvu. Na jejím základě jsou nabyvateli poskytovány finanční náhrady za provedení nezbytně nutné práce související s odstraňováním ekologických škod. Tyto náklady na vypořádání ekologických závazků zahrnují náklady na průzkumy ekologické závady, analýzu rizik a její aktualizace, projekt a realizaci nápravných opatření (sanaci) i činnost odborného dohledu při nápravě ekologických závad. Od r bylo k uzavřeno celkem 275 ekologických smluv. Ukončeno bylo 66 ekologických smluv, od 8 ekologických smluv bylo odstoupeno. Na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací bylo ke stejnému datu vynaloženo mil. Kč. Řešení likvidace starých ekologických škod vychází ze schválených ekologických auditů, doprůzkumu, analýzy rizika, správního rozhodnutí ze strany nezávislé České inspekce životního prostředí a následných vlastních sanačních prací. Odbornou kontrolu si FNM zajišťuje zejména prostřednictvím supervizní organizace. Celý proces je systémově řízen podle usnesení vlády a při respektování obecných předpisů, zejména zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. 1.2 Státní rozpočet, hlavní zdroj financí pro státní podnik DIAMO Specifické postavení má sanace lokalit po těžbě a úpravě uranu a sanace lokalit znečištěných radionuklidy. Sanace lokalit po bývalé těžby a úpravě uranu, kterou provádí státní podnik DIAMO a jeho odštěpné závody Správa uranových ložisek Příbram (dále o. z. SUL), GEAM Dolní Rožínka a o. z. Těžba a úpravna uranu (dále o. z. TÚU) se sídlem ve Stráži pod Ralskem je hrazena ze zvláštní kapitoly státního rozpočtu vedené u Ministerstva průmyslu a obchodu (dále MPO). Sanace se provádí dle zákona č. 44/1988 Sb., v platném znění (horní zákon) jako sanace důsledků hornické činnosti. Je prováděna na základě vládou schválených technických plánů likvidace a na MŽP je v kompetenci odborů geologie, ochrany vod - 9 -

10 a odboru ekologických škod. Důležitým státním orgánem při všech řízeních je dle zákona č. 18/1997 Sb. (atomový zákon) Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále SÚJB). 1.3 Priority pro odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací Příprava regionálních seznamů priorit byla zahájena v červnu 1998, kdy byly územní odbory Ministerstva životního prostředí (dále MŽP) a oblastní inspektoráty České inspekce životního prostředí (dále ČIŽP) požádány o spolupráci při přípravě přehledů lokalit, u nichž je odstraňování starých ekologických zátěží v rámci jednotlivých územních působností prioritní, a to bez ohledu na to, existuje-li v současné době pro jejich odstranění zdroj financování. Územní odbory MŽP spolupracovaly i s příslušnými okresními úřady. Při stupni hodnocení rizikovosti zátěží jednotlivých lokalit byla s cílem zvýšit srovnatelnost výsledků využita následující kritéria s postupně klesající vahou: 1. prokázané nebo pravděpodobné ohrožení zdroje pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva, 2. prokázané nebo pravděpodobné ohrožení zdroje pitné vody pro lokální zásobování obyvatel, 3. nebezpečnost kontaminace - chemický typ znečištění, 4. rozsah kontaminovaného území, počet zasažených podniků, hromadné znečištění areálů či průmyslových zón, 5. migrovatelnost - geologické a hydrogeologické podmínky na lokalitě. Výsledný index priority byl stanoven součtem bodového ohodnocení (od 1 do 10, přičemž 10 je nejvyšší index priority) jednotlivých kritérií po vynásobení váhou kritéria. První verze seznamu byla zveřejněna v roce Tento celostátně vypracovaný seznam je využíván jednotlivými oblastmi, odbory MŽP, FNM a Ministerstva financí. FNM tak může na základě tohoto seznamu přistupovat k likvidaci starých zátěží dle významnosti znečištění. Stanovení priorit vyplývá z usnesení vlády č. 51 ze dne 10. ledna 2001 a je zdůvodněno v Příloze k tomuto usnesení vlády - Zásady vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací. Ve zkrácené podobě byly seznamy pro potřebu širší veřejnosti poprvé vydány taktéž v roce Plná verze seznamu Priorit obsahuje kromě aktualizovaných údajů k majetkoprávním, finančním a ekologickým otázkám rovněž porovnání hodnoty priorit z původních seznamů z roku V některých případech došlo k zvýšení, popř. ke snížení hodnocení. Stalo se tak na základě aktualizace informací o lokalitách. V případě ukončení sanace a minimalizace zbytkové kontaminace byla priorita snížena na 1. Seznam priorit rovněž obsahuje ke každé lokalitě odkaz na instituce, které se na tvorbě záznamu k lokalitě podílely. Součastný seznam je zpracován ke dni a obsahuje celkem 833 starých ekologických zátěží na území ČR, z tohoto seznamu je pouze 38 zátěží sanováno a 134 má stanovenu prioritu 1. Celkem 5 těchto lokalit je v majetku státního podniku DIAMO, asi nejvýznamnější je lokalita lagun Ostramo v Ostravě, kterým bude věnována i část této práce (kap )

11 2 Představení státního podniku DIAMO 2.1 Historie podniku DIAMO, státní podnik, Stráž pod Ralskem je právním pokračovatelem Československého uranového průmyslu, který byl založen v roce Díky rychlému rozvoji průzkumných prací a nově nalezeným ložiskům zejména v Příbrami a Horním Slavkově došlo v následujících 10 letech k výraznému nárůstu produkce uranového koncentrátu (dále u-koncentrátu). Nejvyšší těžby tun uranu bylo dosaženo již ke konci padesátých let, kdy byly také největší objemy hornických prací. V období let 1951 až 1955 vzrostla těžba ve srovnání s obdobím 1945 až 1950 desetkrát a v období 1956 až 1961 dokonce čtyřiadvacetkrát. Od počátku šedesátých let se těžba v podstatě stabilizovala na cca tun u-koncentrátu ročně, i když na její průběh a technologické postupy působily výrazně přechody na ložiska s odlišnými báňsko-geologickými podmínkami. Na území České republiky bylo nalezeno a prozkoumáno 164 ložisek a rudních výskytů uranu, z nichž 66 bylo následně těženo - mezi největší patří ložiska Příbram, Rožná, Stráž pod Ralskem, Hamr, Jáchymov, Horní Slavkov a Zadní Chodov. Při těžbě uranových rud bylo vyhloubeno 550 průzkumných a těžebních jam, vyraženo 324 štol a otevřeno 16 lomů. Střídavě pracovalo osm závodů na těžbu a zpracování uranové rudy. Vzniklo 46 mil. m 3 odvalů vytěžené horniny, 584 ha ploch odkališť u chemických úpraven a plochu dotčenou činností uranového průmyslu lze odhadnout na 190 km 2. Celková produkce uranu za období let je tun, čímž se Česká republika historicky řadí na 6. místo mezi největší producentské státy - za USA, Kanadu, Německo, JAR a Ruskou federaci. Produkci tříděných uranových rud a chemického koncentrátu v jednotlivých letech znázorňuje graf v příloze č Současnost podniku Nejdůležitější přelom ve státním podniku DIAMO nastal v roce 1989, kdy na základě usnesení vlády začal výrazný útlum těžby uranu. Během 5 let poklesla těžba na cca 600 tun uranu za rok. Produkce v této úrovni trvá dodnes a podílí se na ní hlubinná těžba na ložisku Rožná a produkce uranu z čištění technologických roztoků z ložiska Stráž pod Ralskem, které bylo dobýváno metodou podzemního loužení vrty z povrchu. Odvětví, které bylo od počátku svého vzniku až do konce 80. let zaměřeno výhradně na vyhledávání, průzkum, těžbu a úpravu uranových rud, se od počátku 90. let rychle změnilo na odvětví, jehož hlavním cílem je zahlazení následků předchozích činností a ozdravění životního prostředí. V současné době je jedinou organizací v České republice, zabývající těžbou a zpracováním uranových rud a zahlazováním následků po těchto činnostech. Koncepce útlumového programu těžby a zpracování uranu v České republice, tedy koncepce provádění sanačních prací, vychází z jednotlivých usnesení vlády a pro jednotlivé lokality je konkretizována technickými projekty likvidace. Zahlazování následků po průzkumu, těžbě a úpravě uranových rud je prováděno v souladu s přísnými požadavky na ochranu a tvorbu životního prostředí. Zkušenosti a výsledky realizace ozdravných činností přispěly k tomu, že jsou této organizaci předávány i jiné - neuranové zátěže, např. po těžbě ostatních rud, uhlí nebo po činnosti nehornických průmyslových odvětví. Od konce roku 2001 provádí také zahlazování následků po těžbě a zpracování polymetalických rud, neboť se stal nástupnickou organizací Rudných dolů Příbram. DIAMO s. p. se podílí na likvidačních a sanačních pracích po těžbě černého

12 uhlí v ostravsko-karvinské pánvi, v rosicko-oslavanské pánvi a v oblasti Jihomoravských lignitových dolů Hodonín. DIAMO má od roku 2003 vybudovaný a certifikovaný systém managementu jakosti dle ČSN EN ISO 9001:2001. Certifikace se vztahuje na provádění sanačních a rekultivačních prací a na činnosti podléhající zákonu č. 18/1997 Sb. a vyhlášce SÚJB č. 214/1997 Sb. Organizační struktura DIAMO, s. p. Stráž pod Ralskem je v součastné době následující: - ředitelství státního podniku se sídlem ve Stráži pod Ralskem, - o. z. GEAM (dále o. z. GEAM) se sídlem v Dolní Rožínce, - o. z. Těžba a úpravna uranu (dále o. z. TÚU) se sídlem ve Stráži pod Ralskem, - o. z. Správa uranových ložisek Příbram, - o. z. Sanační práce Ostrava (dále o. z. SAP), - o. z. ODRA Ostrava. DIAMO s. p. zaměstnává v součastné době cca zaměstnanců. 3 Zásady při řešení environmentálních problémů 3.1 Sanační práce, odstraňování následků po hornické činnosti Jak jsem se již zmínil v předchozí kapitole je v součastné době zahlazování následků a dopadů těžby nerostných surovin a jiných průmyslových aktivit na životní prostředí hlavním programem činnosti státního podniku DIAMO. V souladu se státní politikou postupného zlepšení kvality životního prostředí a zahlazování negativních důsledků průmyslové činnosti z minulosti, tzv. starých zátěží, je tento program financován státem a tvoří jej: - realizace útlumového programu uranového průmyslu a zahlazování následků průzkumu, těžby a úpravy ložisek uranu, - dokončení zahlazování následků po těžbě a zpracování rud po zaniklém státním podniku Rudné doly Příbram, - likvidační a sanační práce po těžbě uhlí v rosicko-oslavanské pánvi a v oblasti Jihomoravských lignitových dolů Hodonín, - likvidační a sanační práce po těžbě černého uhlí v utlumené části ostravskokarvinského revíru, převzaté od OKD, a. s. Ostrava, - sanace ekologické zátěže po rafinérské výrobě bývalého státního podniku Ostramo v Ostravě. V rámci realizace uvedených projektů s. p. DIAMO nyní spravuje více něž lokalit včetně tzv. starých ekologických zátěží, ležících na celém území ČR, provozuje 38 čistíren důlních a odpadních vod, ročně do vodních toků jen z lokalit uranového průmyslu vypustí více než 14 mil. m 3 vyčištěných vod, postupně sanuje 584 ha odkališť a 46 mil. m 3 odvalů. Jedním z nejnáročnějších projektů je sanace po těžbě uranu na Českolipsku. Jedná se o komplexní likvidaci těžebně úpravárenských kapacit, rekultivace 187 ha odkališť a rozsáhlou sanaci horninového prostředí po chemické těžbě uranu na ploše cca 24 km 2. K dalším významným aktivitám patří sanace 290 ha odkališť bývalé chemické úpravny uranu v Mydlovarech na Českobudějovicku, likvidace a sanace pozůstatků těžby uranu na ložisku Příbram nebo dlouhodobé čištění vytékajících důlních vod na lokalitách Licoměřice, Horní

13 Slavkov a Drahonín. Mezi úspěšně dokončené lze již považovat např. rekultivace odvalů bývalých dolů Pucov, Olší - Drahonín, Licoměřice, Okrouhlá Radouň, Dyleň a Křižany. Těžební lokality bývalých rudných dolů Příbram a Jeseník jsou převážně zlikvidovány, odvaly odstraněny, odkaliště rekultivována. Nejvýznamnějším dopadem na životní prostředí jsou trvalé projevy poddolování (propady, poklesy) a výtoky kontaminovaných důlních vod z podzemí s nutností jejich čištění (Kutná Hora, Horní Slavkov, Zlaté Hory). Některé historicky významné doly a jejich zařízení byly zachovány jako technické a kulturní památky (Hornické muzeum na Březových Horách v Příbrami, Důl Jeroným u Čisté a další). Rosicko - oslavanský uhelný revír je zlikvidován, využitelné objekty odprodány, podzemí dolů je zatopeno. Kromě jiných pozůstatků těžby je nejzávažnější zátěží životního prostředí výtok kontaminovaných důlních vod s nutností dlouhodobého čištění. V této podkapitole jsem se snažil ve stručnosti popsat činnosti s. p. DIAMO, ale vzhledem k širokému spektru činností, které s. p. DIAMO provádí a k rozsahu této práce se zaměřím na lokality spojené s těžbou uranu a na lokalitu lagun bývalého podniku Ostramo v Ostravě. Podrobně se zaměřím na lokalitu bývalého dolu Brzkov, kde rekultivační práce skončily v roce 2004, tak aby bylo možné pochopit celý proces při provádění těchto prací. 3.2 Přípravná fáze jednotlivých akcí Postup při přípravě jednotlivých fází konkrétních akcí vychází ze Zásad MPO pro přípravu, schvalování, realizaci a financování útlumu hornictví dle Technického a sociálního projektu likvidace a pro poskytování, čerpání a kontrolu dotací ze státního rozpočtu na útlum a na účely předem schválené vládou a zákonem č. 154/2002 Sb., čj /04/07200, ze dne Tyto závazné zásady stanovil pro s. p. DIAMO jeho zřizovatel Ministerstvo průmyslu a obchodu. V rámci těchto zásad se zpracovává zejména tato dokumentace: - dokumentace etapy útlumového programu, - analýza rizika, - dokumentace investičních akcí (investiční záměr, prováděcí projekt aj.), - dokumentace provozních akcí (likvidační záměr, prováděcí projekt), - plány prací pro období jednoho roku (AÚP, plán investic), - ostatní dokumentace k povolování činností podle obecně závazných právních předpisů Dokumentace etapy útlumového programu Rozpracování usnesení vlády Rozpracování musí jednoznačně specifikovat postup prací v nejbližším období po vyhlášení nebo změně etapy útlumového programu usnesením vlády a to v souladu s pravidly stanovenými v tomto usnesení. Po vyhlášení útlumu lokalit souvisejících s těžbou a úpravou nerostů nastává situace, kdy je nezbytné ihned realizovat útlumové akce a hradit je z dotace SR, ale ještě není zpracována koncepce útlumu lokality (TSPL). V rozpracování musí být stanoveny zásady pro toto přechodné období. Musí být uvedeno, zda pro realizaci a financování útlumových akcí ze SR postačuje AÚP, popř. zda musí být ještě před zpracováním a schválením TSPL urychleně zpracován likvidační záměr etapy útl. programu

14 Likvidační záměr etapy útlumového programu O přípravě likvidačního záměru etapy útlumového programu (ještě před zpracováním úvodního TSPL) může být rozhodnuto v rozpracování usnesení vlády. Záměr musí technicky, ekonomicky, časově a organizačně stanovit koncepci postupu při přípravě a realizaci útlumu na lokalitě. Útlumové činnosti se plánují prostřednictvím hlavních výrobních ukazatelů (výkony, spotřeba materiálů, spotřeba energií, spotřeba technologické a pitné vody, spotřeba pohonných hmot, počty pracovníků, plán velkých oprav, plán vyvolaných investic nestavebního charakteru aj.). Provozní akce stavebního charakteru jsou členěny na provozní celky a pokud je to žádoucí i na stavební objekty a provozní soubory. Likvidační záměr musí závazně obsahovat technickou zprávu, výkresovou část, ekonomickou část a dokladovou část. Technický a sociální projekt likvidace (TSPL) Projekt musí technicky, ekonomicky, časově a organizačně upřesnit koncepci útlumového programu (nebo jeho etapy) stanovenou záměrem útlumového programu. Projekt je základním nástrojem plánování přípravy a realizace útlumového programu a to pro celé období od jeho zahájení do jeho ukončení. Plánovací jednotkou je konkrétní akce. Akce se specifikují zejména prostřednictvím hlavních výrobních ukazatelů (viz stejné jako v předchozím odstavci). Akce stavebního charakteru jsou stejně jako u útlumového programu členěny na provozní celky a pokud je to žádoucí i na stavební objekty a provozní soubory. Součástí projektu je sociální program, který řeší obligatorní (povinné) nároky zaměstnanců, resp. bývalých zaměstnanců, kterých se týká útlum a likvidace lokalit uranového, rudného a uhelného hornictví, vyplývající z obecně závazných právních předpisů, a to v rozsahu daném zákonem č. 154/2002 Sb., o přechodném financování některých sociálně zdravotních dávek horníků a usneseními vlády České republiky č. 429/1993, č. 913/1999 a č. 1128/ Analýza rizika Analýza rizika zahrnuje hodnocení rizika plynoucího z ekologické zátěže a návrh cílových parametrů sanace příslušných složek ŽP. Není-li doposud analýza rizika zpracována komplexně pro celou lokalitu zahrnutou do Útlumového programu, musí být analýzou rizik stanoveny cílové parametry pro odstraňování minimálně těchto zátěží ŽP: - kontaminované vody (včetně posouzení jejich vlivu v průběhu zatápění a po zatopení likvidovaného dolu na vodoteč a podzemní vody) a zeminy mimo areály odkališť a odvalů, - odkaliště, - odvaly, - ostatní kontaminované stavební objekty a provozní soubory. Analýza rizika se zpracovává nejpozději před zahájením přípravy prováděcího projektu související útlumové akce Dokumentace investičních akcí Dokumentace investičních akcí podle vyhlášky č. 40/2001 Sb. Pokud jsou investiční akce hrazeny ze SR, potom musí být dodržen postup při přípravě dokumentace podle vyhlášky č. 40/2001 Sb. Podle charakteru akce musí být zpracovány: - žádost o poskytnutí dotace nebo investiční záměr, - dokumentace projektu,

15 - dokumentace podle pokynů správce programu (správce si může vyžádat i projektovou dokumentaci). Prováděcí projekt investiční akce Projekt musí technicky, ekonomicky, časově a organizačně upřesnit průběh akce. Podle charakteru investičních akcí se zpracovávají tyto prováděcí projekty: - na akce s charakterem staveb povolovaných podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, popř. podle vodního zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí být zpracovány prováděcí projekty podle vyhlášky č. 132/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, doplněné o rozpočty nákladů. - na akce s charakterem důlních staveb musí být zpracovány prováděcí projekty, které zahrnují dokumentaci podle vyhlášky č. 104/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů a rozpočty nákladů Dokumentace provozních akcí Likvidační záměr akce Záměr se zpracovává pouze v případě, kdy provozní akce není zahrnuta ve schváleném TSPL nebo jeho platné aktualizaci. Záměr musí zjednodušeně technicky, ekonomicky, časově a organizačně stanovit koncepci postupu při přípravě a realizaci provozní akce. Součástí je i návrh na realizaci průzkumných, ověřovacích a vývojových prací k objasnění skutečností nezbytných pro zpracování prováděcího projektu akce. Provozní akce se plánují prostřednictvím hlavních výrobních ukazatelů. Prováděcí projekt akce Projekt musí technicky, ekonomicky, časově a organizačně upřesnit průběh akce. Akce se specifikují prostřednictvím hlavních výrobních ukazatelů. Akce stavebního charakteru jsou členěny na provozní celky a související stavební objekty a provozní soubory, popř. indexy důlních děl. Za účelem schválení financování akcí musí být podle charakteru akcí zpracovány tyto prováděcí projekty: - na akce s charakterem odstraňování staveb a rekultivačních prací povolované podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, popř. podle vodního zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí být zpracovány prováděcí projekty podle vyhlášky č. 132/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, doplněné o rozpočty nákladů. - na akce s charakterem likvidace loužících polí a starých důlních děl povolované podle zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí být zpracovány prováděcí projekty, které zahrnují dokumentaci podle vyhlášky č. 104/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů a rozpočty nákladů. - na akce s charakterem likvidace hlavních důlních děl povolované podle zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí být zpracovány prováděcí projekty, které zahrnují dokumentaci podle vyhlášky č. 52/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a rozpočty nákladů. - na ostatní provozní akce (dekontaminace vod, degazace, dosypy hlavních důlních děl, ostraha, údržba apod.) musí být zpracovány prováděcí projekty provozních prací a to minimálně pro období jednoho roku a rozpočty nákladů

16 3.2.5 Plány prací pro období jednoho roku Aktualizace útlumového programu (AÚP) Útlumové programy nelze realizovat přesně ve věcném, časovém a ekonomickém souladu s TSPL, projektovou dokumentací jednotlivých akcí apod. Důvodem je zejména neznalost výše dotace ze SR v budoucích letech, neznalost finančních nákladů akcí zajišťovaných dodavatelsky na základě výběrového řízení apod. Z toho důvodu se každý rok musí sestavit AÚP, které věcně a ekonomicky upřesní, jaké útlumové akce (resp. jejich části) se budou realizovat v příslušném roce a to právě v závislosti na výše dotace ze SR, poskytnuté na tento rok MPO. Plánovací jednotkou je akce. AÚP se skládá z tabulkové a textové části. Plán investic Plán investic je věcným, ekonomickým a časovým upřesněním průběhu investičních akcí a to pro období jednoho roku Ostatní návrhy Ostatní návrhy zahrnují ostatní dokumentaci, která má charakter návrhů sanačních procesů, ale není konkrétně specifikovaná v kap Tyto návrhy musí být zadávány v souladu s požadavky správních orgánů, interními požadavky s. p. a o. z. apod. 3.3 Přezkoumání, ověření, schválení a vyhodnocení jednotlivých akcí Přezkoumáváním se posuzuje, zda zadání návrhů dokumentace je vyhovující. Ověřováním se posuzuje, zda se návrhy dokumentace zpracovávají v souladu s jejich zadáním. Přezkoumávání a ověřování rozpracování usnesení vlády k útlumovému programu zajišťuje ředitel s. p. prostřednictvím odborných útvarů. Přezkoumávání a ověřování dokumentace etap útlumových programů a konkrétních akcí zajišťují určení odborní zaměstnanci ředitelství s. p. DIAMO. Uvedený postup upřesňuje následující tabulka:

17 Předmět dokumentace Etapa útlumového programu Investiční akce hrazené aspoň zčásti z centrálních zdrojů (ze SR) Provozní akce s rozpočtovými náklady nad 50 mil. Kč Provozní akce s rozpočtovými náklady do 50 mil. Kč Investiční akce hrazené výhradně z vlastních zdrojů s. p. s rozpočtovými náklady do 50 mil. Kč Schvalovaná dokumentace Likvidační záměr, TSPL Žádost o poskytnutí dotace nebo investiční záměr podle vyhlášky č. 40/2001 Sb. (pro akce nad 100 mil. Kč) Dokumentace projektu podle vyhlášky č. 40/2001 Sb. Dokumentace podle pokynů správce programu podle vyhlášky č. 40/2001 Sb. Likvidační záměr Prováděcí projekt Likvidační záměr Prováděcí projekt Doklad o posouzení Doklad o schválení Posuzovací protokol s. p. Schvalovací protokol MPO Posuzovací protokol s. p. Posuzovací protokol s. p. Posuzovací protokol s. p. Rozhodnutí MPO o registraci akce v informačním systému ISPROFIN Stanovisko správce programu (MPO) k dokumentaci projektu Rozhodnutí MPO o účasti státního rozpočtu na financování akce Schvalovací protokol MPO Schvalovací protokol s. p. Vyhodnocování průběhu realizace jednotlivých akcí provádí určení odborní zaměstnanci čtvrtletně a v případě nesouladu s prováděcí dokumentací zajišťují nápravná opatření. Závěrečné vyhodnocení se provádí po ukončení technické likvidace a v případě, že akce měla investiční charakter a byla alespoň z části hrazena z centrálních zdrojů (SR), zasílají odpovědní zaměstnanci vyhodnocení na MPO. 3.4 Vyhledávání, klasifikace a postup při odstraňování zátěží Evidence objektů Evidence objektů je základním předpokladem pro výběr objektů, které mohou být zátěží. V TSPL musí být uvedeny všechny objekty (stavební objekty včetně technologií a pozemků), které jsou nebo mohou být předmětem útlumu, tj. všechny objekty, kterých se nějakým způsobem dotýkají nebo mohou dotýkat útlumové činnosti hrazené z dotace SR Ekologické zátěže Pokud s. p. DIAMO vyvíjel činnosti, při kterých mohlo dojít ke kontaminaci ŽP nad přípustné limity, musí prověřit a evidovat výsledky a zdokumentovat současnou úroveň kontaminace. Evidence obsahuje seznam kontaminovaných objektů a popis kontaminace (o jaký kontaminant se jedná, jakou má koncentraci a jak velký prostor je zasažen). Pokud kontaminace přesahuje přípustné limity podle obecně závazných právních předpisů, popř. limity, které byly závazně stanoveny správními úřady, jedná se o aktuální ekologické zátěže

18 Pokud kontaminace nepřesáhla přípustný limit, ale mohou nastat okolnosti, při kterých k tomu může dojít, jedná se o potenciální ekologické zátěže. DIAMO s. p. vede písemnou evidenci aktuálních a potenciálních ekologických zátěží. U každé zátěže je v evidenci uveden minimálně: - podrobný popis kontaminace, o jaký kontaminant se jedná, jakou má koncentraci a jak velký prostor je zasažen. - popis míry rizika pro zdraví obyvatel, popř. vznik škod na majetku. Na základě tohoto popisu je uvedeno, zda se jedná o akutní, střednědobou nebo dlouhodobou ekologickou zátěž. Akutní ekologické zátěže jsou zátěže, které bezprostředně ohrožují složky ŽP nebo zdraví obyvatel, popř. mohou způsobit škody na majetku. Akutní zátěže mají zpravidla havarijní charakter a neprodleně musí být zahájeny práce k jejich odstranění. Střednědobé a dlouhodobé ekologické zátěže jsou zátěže, které mohou ve střednědobém a dlouhodobém horizontu ohrozit složky ŽP nebo zdraví obyvatel, popř. mohou způsobit škody na majetku. Popis rizika lze provést na základě zpracované analýzy rizika (viz kap ). - popis monitorování, způsob a četnost monitorování musí být stanoveny v závislosti na riziku plynoucím ze zátěže. Výsledky monitorování musí být pravidelně vyhodnocovány za účelem stanovení aktuálního rizika. Závazné přípustné limity pro obsah radionuklidů v látkách uvolňovaných do ŽP jsou ve smyslu zákona č. 18/1997 Sb. stanoveny vyhláškou SÚJB č. 307/2002 Sb. Vyhláška obsahuje závazné přípustné limity pro obsahy látek uvolňovaných do ovzduší, do povrchových vod, do podzemních vod a pro obsah látek v zemědělské půdě Postup při odstraňování zátěží Zátěže se odstraňují dle priorit, které jsou rozděleny dle zásad MPO uvedených v kap do následujících 6 stupňů: 1. Akce, které musí být bezpodmínečně zajišťovány, aby nevzniklo bezprostřední nebezpečí ohrožení zdraví a životů osob nebo nevznikla ekologická havárie velkého rozsahu. 2. Akce, které musí být zajištěny, aby nedošlo ke zhoršování ŽP, vzniku regionálních ekologických rizik a havarijních stavů, případně podstatnému prodloužení doby realizace (etapy) sanačního programu a tím i k podstatnému zvýšení nákladů na realizaci sanačního programu v příštím období. 3. Akce, jejichž zajištění nemá přímý vliv na vznik ekologických havárií a přímé ohrožení zdraví nebo životů osob. Oddálením ale vzniknou vícenáklady z titulu např. pokut za nedodržení uložených opatření správních úřadů nebo dojde případně k jiným škodám a tím ke ztrátám na majetku, apod. 4. Akce, jejichž zajištění není časově limitované, ale odsunutím realizace vzniknou minimálně vícenáklady z důvodu přírůstku roční inflace. 5. Akce, které představují vyřešení dílčího ekologického, báňsko-technického, stavebního nebo územního problému, popř. které souvisí se správou nemovitého majetku. Jejich financování je omezeno na minimum a v krajním případě, z vyšší moci je možné dočasně je přerušit. 6. Akce, které nejsou přímo vázány na termíny dokončení a u kterých není pravděpodobná možnost nečekaných změn stávajícího stavu

19 4 Řešení environmentálních problémů v lokalitách s. p. DIAMO 4.1 Těžba uranu v ČR a její útlum Vyhledávání, těžba a zpracování uranových rud je v ČR řízeno státem. S ohledem na změnu potřeb tuzemské jaderné energetiky, nepříznivý vývoj ekonomiky těžby a pokles cen na trhu s uranem rozhodla vláda o postupném útlumu uranového průmyslu v ČR. Byl vypracován rozsáhlý útlumový program, který řeší technické, sociální a environmentální aspekty útlumu těžby. Útlum těžby byl zahájen na konci 80. let a výše těžby byla přizpůsobena požadavkům české jaderné energetiky. Postupné snižování těžby řeší především sociální dopady útlumu v těžebních oblastech. V ČR je v současné době v činnosti pouze jeden hlubinný důl a jedna chemická úpravna v lokalitě Dolní Rožínka s plánovaným uzavřením ke konci letošního roku. Část produkce chemického koncentrátu uranu byla v 90. létech uložena do státních hmotných rezerv. V souladu se státní politikou postupného zlepšení kvality životního prostředí stát převzal rovněž závazek financovat zahlazování následků vyhledávání, těžby a zpracování uranových rud v minulosti tzv. starých ekologických zátěží. 4.2 Historický přehled likvidačních a sanačních prací První významnější likvidační a sanační práce na uranových dolech a úpravnách byly prováděny již v 50. letech minulého století. Tyto práce byly zahajovány obvykle po dotěžení ložiska nebo ukončení průzkumné, těžební a úpravárenské činnosti v dané lokalitě. Příkladem takových lokalit jsou uranové doly Jáchymov, Horní Slavkov, lom Hájek, úpravna Nejdek a řada dalších. Protože tyto první sanační práce nebyly vždy dostatečné, tvoří dnes tzv. staré zátěže v životním prostředí. V letech byla provedena inventarizace těchto starých zátěží. Od roku 1998 je realizován Projekt likvidace evidovaných starých zátěží uranového průmyslu. Ukončení projektu je plánováno v roce 2007 a bude stát cca 233 mil. Kč. Největší objem likvidačních a sanačních prací však představuje realizace útlumového programu československého uranového průmyslu. Tyto práce budou trvat přibližně do roku 2040 a budou stát více než 60 mld. Kč. Mapa, na které jsou uvedeny jednotlivé lokality popisované v následující kapitole, je uvedena v příloze č Lokality s probíhajícími a plánovanými likvidačními a sanačními pracemi Okrouhlá Radouň Charakteristika lokality Lokalita se nachází na pomezí Českomoravské vrchoviny severně od Jindřichova Hradce. Hlubinná těžba zde probíhala v letech 1972 až Byly zde vyraženy 2 jámy a celkem 42 km horizontálních důlních děl. Plocha dobývacího prostoru byla 1,4 km 2, hloubka dobývání byla max. 600 m pod povrchem a bylo vytěženo celkem t u-koncentrátu. Ruda byla zpracovávána na chemické úpravně v Mydlovarech. Součastný stav Důl je zlikvidován, podzemí zatopeno, povrch rekultivován. Využitelné objekty a areál byly odprodány. Je zde provozována čistírna důlních vod

20 Environmentální problém Jsou to hlavně důlní vody v množství kolem m 3 za rok ze zatopeného dolu a probíhá zde řízené čerpání a čištění těchto vod. Hlavními kontaminanty jsou obsahy U, Ra a rozpuštěných látek celkem (dále jen RL). Odkaliště zde nejsou, ale je zde hlušinový odval, na kterém je uloženo na ploše m 2 cca m 3 haldoviny. V celé této lokalitě probíhá monitoring složek životního prostředí u vod vypouštěných do vodoteče a u ovzduší (prašný spad). Náklady na lokalitu Likvidace a sanace lokality ( ) mil Kč Čerpání a čištění vod, monitoring, údržba ( )... 11,5 mil Kč Celkem ( )... 56,5 mil Kč Dyleň Charakteristika lokality Lokalita se nachází v západních Čechách nedaleko Mariánských Lázní. Probíhala zde hlubinná těžba a také lomové dobývání v letech 1965 až Byly zde vyraženy 2 jámy a celkem 28 km horizontálních důlních děl. Plocha dobývacího prostoru byla 0,5 km 2, max. hloubka dobývání byla m pod povrchem a bylo vytěženo celkem t u-koncentrátu. Ruda byla zpracovávána na chemické úpravně v Mydlovarech. Součastný stav Důl je zlikvidován, podzemí zatopeno, povrch rekultivován. Environmentální problém Důlní vody, které ale nevytékají na povrch. Odkaliště zde nejsou, ale je zde hlušinový odval, který je částečně odstraněn (zpracován na drcené kamenivo) a částečně rekultivován. Na ploše m 2 je uloženo cca m 3 haldoviny. Náklady na lokalitu Likvidace a sanace lokality ( ) mil Kč Dokončení sanace lokality ( )... 3 mil Kč Celkem ( ) mil Kč Vítkov Charakteristika lokality Lokalita se nachází v západních Čechách nedaleko Tachova. Probíhala zde hlubinná těžba a částečně také lomové dobývání v letech 1961 až Byly zde vyraženy 2 jámy a celkem 83 km horizontálních důlních děl. Plocha dobývacího prostoru byla 1 km 2, hloubka dobývání byla max m pod povrchem a bylo vytěženo celkem t u-koncentrátu. Ruda byla zpracovávána na chemické úpravně v Mydlovarech. Součastný stav Důl je zlikvidován, podzemí zatopeno, povrch rekultivován. Využitelné objekty připraveny k odprodeji nebo likvidaci

21 Environmentální problém Výron kontaminovaných důlních vod v terénu po zatopení dolu byl vyřešen tamponáží (utěsněním). Odkaliště zde nejsou, odvaly jsou odstraněny (zpracovány na drcené kamenivo). Pozemek je rekultivován. Hlavními kontaminanty vod jsou obsahy U, Ra a RL. Na lokalitě probíhá monitoring složek životního prostředí (důlní vody a ovzduší). Náklady na lokalitu Likvidace a sanace lokality ( ) mil Kč Dokončení likvidace a sanace lokality ( ) mil Kč Čerpání a čištění vod, monitoring, údržba ( ) mil Kč Celkem ( ) mil Kč Zadní Chodov Charakteristika lokality Lokalita se nachází v západních Čechách mezi Mariánskými Lázněmi a Tachovem. Probíhala zde hlubinná těžba v letech 1953 až Bylo zde vyraženo 5 jam a celkem 167 km horizontálních důlních děl. Plocha dobývacího prostoru byla 7 km 2, max. hloubka dobývání byla m pod povrchem a bylo vytěženo celkem t u-koncentrátu. Ruda byla zpracovávána na chemické úpravně v Mydlovarech. Součastný stav Důl je zlikvidován, podzemí zatopeno, povrch částečně rekultivován. Využitelné objekty jsou připraveny k odprodeji nebo likvidaci. Environmentální problém Výron kontaminovaných důlních vod v terénu po zatopení dolu v množství cca m 3 za rok. Je zde prováděno řízené čerpání a čištění vytékajících vod prostřednictvím čistírny důlních vod. Hlavními kontaminanty jsou obsahy U, Ra a RL. Na lokalitě probíhá monitoring složek životního prostředí (důlní vody, ovzduší). Odkaliště zde nejsou, ale jsou zde hlušinové odvaly, kde je na ploše m 2 uloženo cca m 3 haldoviny. Odvaly jsou postupně odstraňovány (zpracovány na drcené kamenivo) a zatím jsou nerekultivovány. Na lokalitě probíhá monitoring složek životního prostředí (důlní vody a ovzduší). Náklady na lokalitu Likvidace a sanace lokality ( ) mil Kč Dokončení likvidace a sanace lokality ( ) mil Kč Čerpání a čištění vod, monitoring, údržba ( ) mil Kč Celkem ( ) mil Kč Horní Slavkov Charakteristika lokality Lokalita se nachází v západních Čechách nedaleko Sokolova. Probíhala zde hlubinná těžba v letech 1948 až Bylo zde 26 jam a 30 štol. Plocha dobývacího prostoru byla 22 km 2 a bylo vytěženo celkem t u-koncentrátu. Ruda byla zpracovávána na gravitační úpravně (třídění na základě různé specifické hmotnosti částic) Eliáš a na chemické úpravně v Nejdku

22 Součastný stav Důl je zlikvidován, důlní pole zatopeno, povrch rekultivován. Lokalita je klasifikována jako stará ekologická zátěž. Environmentální problém Trvalý výtok kontaminovaných důlních vod ze zatopeného dobývacího prostoru v množství cca m 3 za rok. Je zde provozována čistírna důlních vod, hlavními kontaminanty jsou obsahy U, Ra a RL. Odkaliště zde nejsou, na odvalech je na ploše m 2 uloženo cca m 3 haldoviny a jsou zalesněny náletem. Na lokalitě probíhá monitoring složek životního prostředí (důlní vody a ovzduší). Náklady na lokalitu Nové sanační opatření výstavba odvodňovací štoly a čistírny důlních vod ( ) mil Kč Dlouhodobé čištění vod, monitoring, údržba... 7,5 mil Kč/rok Nejdek Charakteristika lokality Lokalita se nachází v západních Čechách nedaleko Karlových Varů. V letech 1952 až 1959 zde byly na odkaliště ukládány kaly ze zdejší chemické úpravny. Součastný stav Úpravárenská technologie zlikvidována, odkaliště je zalesněno. Lokalita je klasifikována jako stará ekologická zátěž. Environmentální problém Výtok kontaminovaných vod z odkaliště v množství cca m 3 za rok. Hlavními kontaminanty jsou ph a obsahy U, Ra a RL. Odvaly nejsou, na odkališti je na ploše m 3 uloženo cca m 3 materiálu (sanace bude probíhat v zatím nespecifikované době). Je zde nevyhovující drenážní a záchytný systém a hrozí nebezpečí narušení tělesa hráze, proto je nutná rekonstrukce odvodňovacího systému. Na lokalitě probíhá monitoring složek životního prostředí (drenážní vody a ovzduší). Náklady na lokalitu Projektované sanační opatření rekonstrukce odvodňovacího systému...7,5 mil Kč Eliáš Charakteristika lokality Lokalita se nachází v západních Čechách mezi Jáchymovem a Karlovými Vary. V letech 1949 až 1962 zde byla provozována gravitační úpravna uranových rud. Součastný stav Úpravárenská technologie zlikvidována, odkaliště je částečně zalesněno. Lokalita je klasifikována jako stará ekologická zátěž

23 Environmentální problém Výtok kontaminovaných vod z odkaliště v množství cca m 3 za rok. Hlavními kontaminanty jsou ph a obsahy U a Ra. Na lokalitě probíhá monitoring složek životního prostředí (drenážní vody a ovzduší). Náklady na lokalitu Projektované sanační opatření rekonstrukce odvodňovacího systému...7,5 mil Kč Lom Hájek Charakteristika lokality Lokalita se nachází v západních Čechách nedaleko Karlových Varů. V letech 1965 až 1966 a 1968 až 1971 zde probíhala povrchová lomová těžba uranu. Bylo zde vytěženo 207 t u-koncentrátu. Lom byl původně otevřen kvůli těžbě jiných surovin a to čediče ( m 3 ), kaolínu ( m 3 ) a bentonitu (5 300 m 3 ), uran byl zjištěn až druhotně. Hloubka lomu je 85 m a dobývací prostor 0,75 km 2. Na výsypku lomu bylo v letech 1966 až 1968 uloženo cca t nebezpečného odpadu z chemické výroby podniku Spolana Neratovice. Součastný stav Lom je zlikvidován, povrch je zrekultivován a lokalita je klasifikována jako stará ekologická zátěž. Environmentální problém Výtok kontaminovaných vod z výsypky v množství cca m 3 za rok. Hlavními kontaminanty jsou obsahy U, Ra, RL a organických látek. Odkaliště nejsou, na zrekultivované ploše lomu m 2 je uloženo cca m 3 materiálu. Náklady na lokalitu Monitoring, analýza rizika ( )... 3 mil Kč Nové sanační opatření ( ) mil Kč Celkem ( ) mil Kč Příbram Charakteristika lokality Lokalita se nachází ve Středočeském kraji v okolí města Příbram. V letech 1950 až 1991 zde probíhala hlubinná těžba uranu. Bylo zde vyraženo 41 jam a km horizontálních důlních děl. Plocha dobývacího prostoru byla 58 km 2 a max. hloubka dobývání cca 1400 m pod povrchem. Bylo vytěženo celkem t u-koncentrátu. Ruda byla zpracovávána na chemické úpravně v místě a od roku 1962 také na chemické úpravně v Mydlovarech. Po ukončení těžby bylo podzemí jednoho z dolů využito k vybudování kavernového zásobníku zemního plynu. Součastný stav Doly jsou zlikvidovány, podzemí se zatápí, povrch je částečně rekultivován. Některé odvaly jsou zpracovány na drcené kamenivo. Využitelné objekty a areály dolů jsou připraveny k odprodeji nebo k likvidaci. Provozováno čištění vod bezejmenné vodoteče v jedné dekontaminační stanici, ostatní důlní vody jsou napouštěny do důlních děl. K zatopení dolu dojde ve 2. pololetí Ve výstavbě je čistírna důlních vod, která bude zajišťovat čištění všech kontaminovaných vod Příbramského ložiska

24 Environmentální problém Výron kontaminovaných důlních vod po zatopení dolu, dále kontaminované vody z bezejmenné vodoteče v množství cca m 3 za rok. Hlavními kontaminanty budou obsahy U, Ra, RL, Fe a Mn. Jsou zde 2 odkaliště o výměře m 2 a m 2, ve kterých je uloženo cca m 3 haldoviny. Menší z nich je částečně zrekultivováno. Hlušinové nerekultivované odvaly o ploše m 2, na kterých je uloženo cca m 3 materiálu, se zpracovávají na drcené kamenivo. Na lokalitě probíhá monitoring složek životního prostředí (důlní a povrchové vody, průsakové vody z odvalů a ovzduší). Náklady na lokalitu Likvidace a sanace lokality ( ) mil Kč Dokončení likvidace a sanace lokality ( ) mil Kč Čištění vod, monitoring, údržba (po roce 2005)... zatím nespecifikováno Celkem ( ) mil Kč Olší Charakteristika lokality Lokalita se nachází v Jihohomoravském kraji, nedaleko Dolní Rožínky. Hlubinná těžba zde probíhala v letech 1959 až Bylo zde vyraženo 5 jam a celkem 140 km horizontálních důlních děl. Plocha dobývacího prostoru byla 6,3 km 2 a max. hloubka dobývání 900 m pod povrchem. Bylo vytěženo celkem t u-koncentrátu a ruda byla zpracovávána na chemické úpravně v Dolní Rožínce (do roku 1968 na chemické úpravně v Mydlovarech). Součastný stav Důl je zlikvidován, podzemí zatopeno a povrch je rekultivován. Objekty byly převážně odstraněny. Environmentální problém Výtok kontaminovaných důlních vod po zatopení dolu. Je zde provozována čistírna důlních vod, pomocí které je prováděno řízené čerpání a čistění důlních vod v množství cca m 3 za rok. Hlavními kontaminanty jsou obsahy U, Ra, RL, Fe a Mn. Odkaliště zde nejsou, na ploše m 2 je na rekultivovaných odvalech uloženo cca m 3 haldoviny. Na lokalitě probíhá monitoring složek životního prostředí (důlní a povrchové vody, průsakové vody z odvalů a ovzduší). Náklady na lokalitu Likvidace a sanace lokality ( ) mil Kč Dokončení sanace, čištění vod, monitoring, údržba ( )..116 mil Kč Celkem ( ) mil Kč Rožná Charakteristika lokality Lokalita se nachází v kraji Vysočina u Dolní Rožínky. Hlubinná těžba zde začala v roce 1958 a probíhá doposud (termín ukončení je dle nařízení vlády ČR nejpozději k ). Od roku 1968 je zde v provozu chemická úpravna a dvě odkaliště. Bylo zde vytěženo t

25 u-koncentrátu (k ), bylo zde vyraženo 11 jam, 490 km horizontálních důlních děl. Max. hloubka dobývání je m pod povrchem a dobývací prostor má 12 km 2. Součastný stav V dotěžené části ložiska probíhá likvidace a sanace lokality (důlní díla, odvaly, odkaliště, nevyužitelné stavby), je provozováno čištění důlních vod. Environmentální problém Výtok kontaminovaných důlních vod. Probíhá zde řízené čerpání a čištění důlních vod na dekontaminační stanici v množství cca m 3 za rok. Hlavními kontaminanty jsou obsahy U, Ra a RL. V provozu jsou dvě odkaliště, kde je na ploše m 2 uloženo cca m 3 materiálu. Na částečně rekultivovaných odvalech je na ploše m 2 uloženo cca m 3 haldoviny. Na lokalitě probíhá monitoring složek životního prostředí (důlní a podzemní vody, ovzduší, kontaminace půd a kontaminace zemědělských plodin). Náklady na lokalitu I. etapa likvidace a sanace lokality ( ) mil Kč II. etapa likvidace a sanace lokality ( ) mil Kč Čištění vod, monitoring, údržba ( ) mil Kč Celkem ( ) mil Kč Pucov Charakteristika lokality Lokalita se nachází nedaleko Náměště nad Oslavou v kraji Vysočina.Těžba probíhala v rámci průzkumu ložiska v letech 1963 až 1967 a 1974 až Byla zde vyražena 1 jáma a 25 km horizontálních důlních děl. Plocha dobývacího prostoru byla 0,3 km 2 a bylo zde vytěženo celkem 310 t u-koncentrátu v hloubce až 400 m pod povrchem. Součastný stav Důl je částečně zlikvidován, podzemí zatopeno, povrch převážně rekultivován a objekty v areálu jsou pronajaty. Environmentální problém Výtok kontaminovaných důlních vod po zatopení dolu. Pomocí čistírny důlních vod zde je prováděno řízené čerpání a čištění důlních vod v množství cca m 3 za rok. Hlavními kontaminanty jsou obsahy U, Ra, Fe a Mn. Odkaliště zde nejsou, na zrekultivovaném odvalu o ploše m 2 je uloženo cca m 3 haldoviny. Na lokalitě probíhá monitoring složek životního prostředí (důlní, podzemní a povrchové vody). Náklady na lokalitu Likvidace a sanace lokality ( ) mil Kč Dokončení sanace, čištění vod, monitoring, údržba ( )..60 mil Kč Celkem ( ) mil Kč

26 Licoměřice Charakteristika lokality Lokalita se nachází nedaleko Čáslavi v Pardubickém kraji. Hlubinná těžba zde probíhala v letech 1968 až Byly zde vyraženy 2 jámy, 9 km horizontálních důlních děl. Plocha dobývacího prostoru byla 0,35 km 2 a bylo vytěženo 383 t u-koncentrátu. Součastný stav Důl je zlikvidován, podzemí zatopeno, povrch je technicky a biologicky rekultivován. Environmentální problém Výtok kontaminovaných důlních vod po zatopení dolu. Pomocí čistírny důlních vod zde je prováděno řízené čerpání a čištění důlních vod v množství cca m 3 za rok. Hlavními kontaminanty jsou ph a obsahy U, Ra a RL. Odkaliště zde nejsou, na zrekultivovaném odvalu o ploše m 2 je uloženo cca m 3 haldoviny. Na lokalitě probíhá monitoring složek životního prostředí (důlní, podzemní a povrchové vody). Náklady na lokalitu Likvidace a sanace lokality ( ) mil Kč Dokončení likvidace a sanace lokality ( ).. 13 mil Kč Čištění vod, monitoring, údržba ( ) mil Kč Celkem ( ) mil Kč Křižany Charakteristika lokality Lokalita se nachází nedaleko Stráže pod Ralskem v Libereckém kraji. Hlubinná těžba zde probíhala v letech 1982 až Byly zde vyraženy 2 jámy, 25 km horizontálních důlních děl a dobývací prostor měl plochu 14 km 2. V hloubce 190 m pod povrchem bylo vytěženo t u-koncentrátu. Ruda byla zpracovávána na chemické úpravně ve Stráži pod Ralskem. Součastný stav Důl je částečně zlikvidován, podzemí zatopeno, povrch je dekontaminován a částečně rekultivován. Využitelné stavby jsou připraveny k odprodeji. Environmentální problém Důl je zatopen, bez výtoku vod na povrch. Hlavními kontaminanty jsou ph a obsahy U a Ra. Odkaliště zde nejsou, na zrekultivovaném odvalu o ploše m 2 je uloženo cca m 3 haldoviny. Na lokalitě probíhá monitoring složek životního prostředí (důlní, podzemní a povrchové vody). Náklady na lokalitu Likvidace a sanace lokality ( ) mil Kč Dokončení likvidace a sanace lokality ( ) mil Kč Celkem ( ) mil Kč

27 Hamr Charakteristika lokality Lokalita se nachází v těsné blízkosti Stráže pod Ralskem v Libereckém kraji. Hlubinná těžba zde probíhala v letech 1972 až Byly zde vyraženy 4 jámy a 68 km horizontálních důlních děl. Dobývací prostor měl plochu 12 km 2. V hloubce 160 m pod povrchem bylo vytěženo t u-koncentrátu. Ruda byla zpracovávána na chemické úpravně ve Stráži pod Ralskem. Součastný stav Je dokončena likvidace podzemí dolu, je zlikvidována úpravárenská technologie. Využitelné objekty jsou připraveny k odprodeji. Probíhá sanace odkaliště a čerpání a čištění důlních vod. Environmentální problém Je zde dekontaminační stanice, kde probíhá řízené čerpání a čištění důlních vod v rámci likvidace a sanace lokality v množství cca m 3 za rok. Dále zde probíhá čištění důlních vod kontaminovaných kyselými roztoky z podzemního loužení uranu v množství cca m 3 za rok. Hlavními kontaminanty jsou ph a obsahy U, Ra a RL. Jsou zde 2 odkaliště o celkové ploše m 2, na kterých je uloženo cca m 3 materiálu. Jedno odkaliště je částečně rekultivováno. V součastné době je odkaliště používáno pro ukládání produktů z chemického čištění kyselých důlních vod a produktů ze sanace ložiska po chemické těžbě. Jsou zde 2 rekultivované odvaly, kde je na ploše m 2 uloženo cca m 3 haldoviny. Na lokalitě probíhá monitoring složek životního prostředí (důlní, podzemní a povrchové vody, ovzduší a kontaminace půd). Náklady na lokalitu Likvidace a sanace lokality ( ) mil Kč Dokončení likvidace a sanace lokality, čerpání, čištění vod, monitoring, údržba ( ) mil Kč Celkem ( ) mil Kč Stráž pod Ralskem Charakteristika lokality Lokalita se nachází v těsné blízkosti Stráže pod Ralskem v Libereckém kraji. Chemická těžba zde probíhala v letech 1967 až Bylo zde odvrtáno celkem těžebních vrtů a bylo založeno 35 vyluhovacích polí. Plocha dobývacího prostoru je 24 km 2 a prozatím bylo v hloubce 220 m pod povrchem vytěženo cca t u-koncentrátu. Součastný stav Probíhá likvidace a rekultivace vyluhovacích polí a sanace podzemí dolu, je zde provozována stanice likvidace kyselých roztoků. Environmentální problém Uranová ruda byla v lokalitě Stráž pod Ralskem těžena na ložisku Hamr (viz kap ), ložisku Křižany (viz kap ) a na ložisku Stráž pod Ralskem (Důl chemické těžby). Pro těžbu uranu byly zvoleny dvě odlišné metody. Metoda hlubinného dobývání, která vyžaduje osušený dobývací prostor, byla použita na Dole Hamr a Dole Křižany. Metoda loužení zředěnou kyselinou sírovou, která vyžaduje co nejvyšší hladiny vody pro větší efektivitu

28 čerpání, byla použita na Dole chemické těžby. Tak vznikl hydraulický dipól, kdy na vyluhovacích polích chemické těžby byla hladina zvodně více než o 100 m výše než na 2,5 km vzdáleném Dole Hamr. Z vyluhovacích polí chemické těžby docházelo k únikům kyselých technologických roztoků směrem k centrální depresi na Dole Hamr. K omezení průniků kyselých roztoků do Dolu Hamr byla vybudována hydraulická bariéra Stráž. Vláčením vody do linie vrtů se mezi vyluhovacími poli a Dolem Hamr vytvořilo ve zvodni tlakové rozvodí. K zachycení uniklých kyselých roztoků v jihozápadní části Dolu Hamr byl v podloží vyražen systém drenážních překopů s povrchními vrty zachytávajícími kyselé roztoky. Koexistence dvou odlišných dobývacích metod si vyžádala složité technické a hydraulické zásahy a způsobila velké ovlivnění kvality podzemních vod a životního prostředí. Chemická těžba uranu na ložisku Stráž pod Ralskem byla ukončena rozhodnutím vlády ČR k K tomuto datu bylo na Dole chemické těžby spotřebováno více než t kyseliny sírové, téměř t kyseliny dusičné, t čpavku a přes t kyseliny fluorovodíkové. Téměř všechny tyto látky přešly do systému podzemních vod. Více než 99% z celkem přítomných kontaminantů je soustředěno v pórových roztocích cenomanské zvodně. V současné době je v nejvíce propustných vrstvách cenomanské zvodně kontaminováno 160 až 180 milionů m 3 podzemních vod. Celkový objem ovlivněných cenomanských vod dosahuje cca 350 milionů m 3. Zbývající část kontaminace se nachází v ploše vyluhovacích polí v turonské zvodni. Turonská zvodeň představuje v zájmovém území Severočeské křídy jeden z nejvýznamnějších zdrojů pitné vody v ČR a byla stanovena nařízením vlády chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Kontaminované podzemní vody nejsou přirozeně stabilizovány. V současné době je proudění podzemních vod činností Střediska likvidace kyselých roztoků regulováno tak, že nedochází k dalšímu rozptylu kontaminantů. Koncepce sanace horninového prostředí po chemické těžbě uranu na ložisku Stráž, přijatá v roce 1995, spočívá ve vyvedení kontaminantů z podzemí a v jejich následném přepracování na hospodářsky využitelné produkty či ekologickém uložení na povrchu. V závěrečné fázi se předpokládá imobilizace (znehybnění) zbytkových kontaminantů v podzemí ložiska. Prozatím stanovený předběžný cílový parametr sanace předpokládá u ovlivněných vod dosažení konečné průměrné koncentrace rozpuštěných látek 8 g.l -1. Ke splnění tohoto cíle je třeba vyvést cca 3,4 milionu t rozpuštěných látek. Od roku 2009 vzroste ročně vyváděné množství látek cca na t ročně. Maximální intenzity vyvádění látek z podzemí bude dosaženo v následujících obdobích plným využitím kapacity neutralizačních stanic. Tak bude možno vyvádět až cca t látek ročně. Časem se bude roční množství vyváděných látek s poklesem koncentrace kontaminantů v roztocích snižovat. Sanace bude pokračovat až do dosažení cílových parametrů cca v roce Odkaliště ani odvaly zde nejsou, probíhá zde monitoring složek životního prostředí (důlní, podzemní a povrchové vody). Náklady na lokalitu Likvidace a sanace lokality ( ) mil Kč Dokončení likvidace a sanace lokality, čerpání, čištění vod, monitoring, údržba ( ) mil Kč Celkem ( ) mil Kč

29 Mydlovary Charakteristika lokality Lokalita se nachází v blízkosti Českých Budějovic v Jihočeském kraji. V letech zde byla v provozu chemická úpravna uranových rud a bylo zde prováděno ukládání kalů na odkalištích. Zpracovávala se zde ruda z ložisek v západních Čechách, Okrouhlé Radouni a Příbrami. Bylo zde zpracováno 17 mil t uranových rud a vyrobeno více než t u-koncentrátu. Součastný stav Úpravárenská technologie je zlikvidována, areál úpravny je detontaminován a připraven k prodeji. Na odkalištích probíhá sanace a rekultivace. Environmentální problém Pomocí čistírny drenážních vod zde je prováděno řízené čerpání a čištění volných vod z odkališť v množství cca m 3 za rok. Tyto odkaliště jsou pozůstatkem po zpracování uranových rud a vyčištěné vody jsou poté vypouštěny do Vltavy. Hlavními kontaminanty jsou ph a obsahy U, Ra a RL. Je zde celkem 8 odkališť, kde je na ploše 290 ha uloženo cca 36 mil t kalů. Pouze 3 z těchto odkališť jsou částečně rekultivovány. Na lokalitě probíhá monitoring složek životního prostředí (podzemní vody, ovzduší a kontaminace zemědělských plodin). Náklady na lokalitu Likvidace dekontaminace a sanace úpravny ( ) mil Kč Sanace a rekultivace odkališť ( ) mil Kč Dokončení sanace a rekultivace odkališť ( ) mil Kč Čištění vod, monitoring, údržba (po roce 2020)... nejsou specifikovány Celkem ( ) mil Kč Laguny Ostramo Historie a charakteristika lokality Skládka odpadů s. p. DIAMO (tzv. laguny Ostramo) se nachází v Ostravě Mariánských Horách v blízkosti sídliště Fifejdy. Skládka byla v minulosti vybudována za účelem ukládání odpadů z rafinerie minerálních olejů, která byla založena 1888 a produkovala např. plastová maziva, asfalt, parafín, benzín atd. V roce 1965 byla v závodě vybudována linka na regeneraci upotřebených ropných olejů, která byla od roku 1981 jediným výrobním programem rafinerie. V roce 1996 byl provoz rafinérie zastaven. Areál skládky je tvořen čtyřmi lagunami označenými R0, R1, R2, R3 a přilehlým okolím. Laguny R1 až R3 byly vybudovány od druhé světové války do první poloviny 70. let. Laguna R0 zřejmě vznikla ukládáním odpadů z výroby rafinérie již na počátku 20. století. Plocha skládky je cca 8 ha a množství uložených odpadů a kontaminované zeminy je asi t. Odpady byly na skládku ukládány zcela volně, netříděné, a proto se vyznačují vysokou nehomogenitou. Jsou tvořeny pestrou směsí kašovité a tuhé fáze ropných látek, stavebním materiálem včetně panelů, pneumatikami, textilními filtračními plachetkami, kovovými a plastovými obaly včetně sudů apod. V roce 1992 byla kolem lagun R1, R2 a R3 dokončena výstavba jílocementové podzemní těsnící stěny, která měla zabránit šíření kontaminace ropnými látkami z lagun do podzemních vod. Délka těsnící stěny je cca m a stěna je zapuštěna do nepropustného podloží lagun. Laguny Ostramo jsou posuzovány jako ekologická škoda na životním prostředí vzniklá před

30 převodem majetku státu na jiný subjekt. Laguny Ostramo byly privatizovány v roce 1992 společností Ostramo-Vlček jako součást rafinerie státního podniku Ostramo. Ekologický audit z roku 1994 však prokázal, že zmírnění negativního dopadu bude technicky i finančně tak náročné, že přesahuje reálné možnosti privátního subjektu. Vzhledem k mimořádné závažnosti ekologické zátěže, zdravotním rizikům pro obyvatelstvo ostravské aglomerace a hrozícímu nebezpečí neřešitelné situace, rozhodla vláda ČR po dohodě s majitelem o zpětném převodu kontaminovaných pozemků do vlastnictví státu. Výkonem práva hospodaření ke státnímu majetku a přípravou sanace lagun Ostramo byl na základě usnesení vlády ČR č. 626 ze dne pověřen s. p. DIAMO, konkrétně o. z. SAP v Ostravě. Citovaným usnesením dala vláda ČR též souhlas s použitím prostředků FNM ČR na úhradu nákladů spojených s odstraňováním škod na životním prostředí, způsobených činností bývalého státního podniku Ostramo v areálu skládky odpadů, a to do výše 4 miliard Kč s tím, že se město Ostrava účastní při formulaci obsahu, výběru a rozhodnutí o zadávání veřejných zakázek a způsobu sanace skládky odpadů. Smlouva o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků před privatizací mezi FNM ČR a DIAMO s. p., byla uzavřena pod č. 193/97 dne V rámci přípravy sanace lagun byla v roce 1999 zpracována Analýza rizika ekologické zátěže skládky odpadů s. p. DIAMO. Dále byl, vzhledem k neexistenci jakýchkoli dokladů o množství a složení odpadů ukládaných desítky let na skládku, proveden v roce 2001 doprůzkum skládky. Zjištěné informace o množství jednotlivých složek náplně lagun a o kontaminaci nesaturované a saturované (nasycené) zóny horninového prostředí byly jako jeden z podkladů použity pro výběrové řízení na sanaci skládky. Při průzkumu bylo mimo jiné zjištěno, že ve skládce je uloženo (ve sloučeninách) několik set tun olova, zinku, mědi a více než 30 dalších kovů včetně rtuti, chlóru, kadmia, dále místa s koncentrovanou (znečištěnou) kyselinou sírovou. Rozsah nápravy ekologické zátěže skládky odpadů s. p. DIAMO v Ostravě (sanace skládky) včetně cílů a cílových parametrů nápravných opatření byl vymezen stanoviskem Ministerstva životního prostředí. Obecně je cílem sanace skládky odstranění ekologické zátěže a tím i rizika obecného ohrožení, vzniklého dlouhodobým ukládáním odpadů převážně ropného původu v prostoru lagun Ostramo, na hodnoty akceptované z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod, s přihlédnutím k záměrům budoucího využití areálu (lesopark) a k hygienickým kritériím. Plánované nápravné opatření Konkrétně bude odstranění staré ekologické zátěže představovat: - Odpady v lagunách R0, R1, R2, a R3 budou odtěženy a následně využity, popř. odstraněny (dle zákona o odpadech) v celém zjištěném rozsahu, včetně provedení plošné sanace masivně kontaminované kontaktní vrstvy podložních hlín, případně štěrků, a masivně kontaminovaného podložního materiálu vnitřní strany hrází lagun a včetně provedení sanace laterálních průniků znečištění do okolí. - Znečištění horninového prostředí pod lagunami R0, R1, R2, R3 a jejich bezprostředním okolí, které je definováno izolinií znečištění, bude odstraněno na cílovou koncentraci nepolárních extrahovatelných látek 15 g/kg. - Znečištění NEL v podzemní vodě bude odstraněno na cílovou hodnotu 3 mg/l za předpokladu odstranění veškeré volné fáze kontaminantu. - Po celou dobu sanace lagun bude v určitém rozsahu prováděn monitoring ve vrtech monitorovacího profilu, vybudovaného v rámci realizace havarijních nápravných opatření (dále jen HNO) k zamezení šíření znečištění z lagun. - Bude prováděn monitoring výskytu NEL do doby ukončení sanačních prací v linii sanačního drénu HNO, ve štole pod přilehlým kolejištěm ČD a v přilehlém odlehčovacím sběrači kanalizace Ostravských vodáren a kanalizací a. s

31 - Bude prováděn monitoring imisního znečištění ovzduší v závislosti na použité technologii vždy v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a jeho prováděcími předpisy. - Po odtěžení, využití, resp. odstranění odpadů z lagun a odstranění znečištění horninového prostředí pod lagunami bude provedena následná technická rekultivace sanovaného prostoru dle podmínek územního plánu využití území. Sanace zemin i podzemních vod by měla být ukončena v závěru roku 2014 a rekultivace území o ploše asi 9 ha na les bude provedena k a má plnit funkci místního biocentra. Realizace drenážního systému Před výstavbou jílocementové podzemní těsnící stěny kolem lagun R1, R2, R3 došlo k úniku ropných látek do okolí skládky. Státní podnik DIAMO provozoval tzv. udržovací čerpání, kdy z vrtů vně těsnící stěny byla odčerpávána volná kapalná fáze ropných látek. Po určité době došlo k podstatnému snížení výtěžnosti oleje a také linie vrtů neposkytovala ochranu před možnou havárií v důsledku porušení těsnící stěny. Dále bylo nutno před zahájením sanace skládky vybudovat monitorovací systém průběhu sanace, zjistit spolehlivou ochranu podzemních vod před kontaminací ze skládky a odstranit únik ropných látek v okolo těsnící stěny. Situace byla řešena za účasti zástupců MŽP ČR, FNM ČR a Města Ostravy a s. p. DIAMO a v závěru roku 2002 bylo rozhodnuto realizovat Havarijní nápravná opatření k zamezení šíření znečištění ze skládky odpadů státního podniku DIAMO, tzv. lagun Ostramo, v Ostravě. Uvedená akce zahrnuje vybudování účinného drenážního systému pro hydraulickou sanaci volné fáze ropných látek na hladině pozemní vody na sz. okraji skládky a sanaci ohnisek kontaminace soustředěné v poloze navážek na jz. okraji lagun. Součástí HNO je vybudování výstupního monitorovacího profilu (vrty) ve vzdálenosti asi 80 metrů od skládky ve směru toku podzemní vody. Drenážní systém pro hydraulickou sanaci volné fáze ropných látek vázaných na strop hlavní zvodně (terasových štěrků) zahrnuje: - Výstavbu drenážního žebra pro čerpání kontaminovaných vod z okolí skládky, - Sanační čerpání volné fáze NEL, čištění v dekontaminační stanici, - Zasakovací vrty pro degradační proplach ohnisek kontaminace, - Vybudování systému monitorovacích hydrogeologických vrtů, jedná se o vrty mimo vstupní monitorovací profil. Odštěpný závod Sanační práce zahájil v lednu 2003 realizaci projektu HNO. Realizace je prováděna na základě uzavřené ekologické smlouvy s FMN ČR a v souladu s prováděcím projektem schváleným MŽP a FNM ČR. Obchodní veřejná soutěž a výběr dodavatele Nápravná opatření vedoucí k odstranění staré ekologické zátěže bude realizovat zhotovitel, který byl vybrán v obchodní veřejné soutěži podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění. Po řádně proběhlém výběrovém řízení byla dne podepsána Realizační smlouva o provedení prací při sanaci ekologických škod a následné rekultivaci mezi DIAMO s. p. a zhotovitelem pod názvem Sdružení ČISTÁ OSTRAVA, které zahrnuje více právnických osob společně a to GEOSAN GROUP a. s., ŽS Brno, a. s. a AQUATEST a. s

32 Certifikace EMS K zajištění správného systémového přístupu k řízení dodavatelů sanačních prací se vedení o. z. SAP rozhodlo rozšířit zavedený systém řízení jakosti organizace dle ČSN EN ISO 9001:2001 o oblast environmentálního managementu dle ČSN EN ISO 14001:1997 s vědomím, že zavedení EMS a jeho certifikace svědčí o morální vyspělosti organizace, které není lhostejný přístup k životnímu prostředí. Koncem roku 2004 byl certifikačním orgánem České společnosti pro jakost CSQ-CERT udělen o. z. SAP certifikát shody s výše uvedenou environmentální normou Ložisko Brzkov Charakteristika lokality Ložisko Brzkov se nachází na rozhraní bývalých okresů Havlíčkův Brod a Jihlava (cca 4 km jižně od Přibyslavi, 5 km severně od Polné) v kraji Vysočina. Bylo objeveno emanačním gama průzkumem v roce Předběžný a podrobný průzkum ložiska Brzkov hornickými pracemi byl proveden ČSUP GP, závod IV, Nové Město na Moravě (později o. z. PEGAS) v letech Dle schváleného výpočtu zásob na ložisku Brzkov (protokol FMPE č. j /88 ze dne a změna odpisem převod zásob do nebilančních protokol č. 3/90 FMH č. j /90 ze dne ) lze konstatovat, že na ložisku Brzkov jsou evidovány pouze nebilanční zásoby ve výši cca 678 t uranu. Tyto zásoby není možné v souladu s usnesením vlády ČR č. 750 ze dne otevřít. Pro celkové posouzení využitelnosti zásob ložiska Brzkov byla v rámci přípravy k projednání ve vládě ČR a v souladu s Horním zákonem (zákon č. 44/1988 Sb. v platném znění) zpracována v prosinci 1998 Studie využitelnosti zásob ložisek uranu Brzkov a Horní Věžnice, která prokázala vysokou cenu a tudíž nerentabilnost případné produkce uranu z těchto ložisek v porovnání se světovými cenami. Na ložisku nebyl stanoven dobývací prostor. Na základě osvědčení o ložisku, které vydalo Federální ministerstvo paliv a energetiky Praha dne pod č. j. 422/24 bylo rozhodnutím OBÚ Liberec dne pod č. j. 258-šv/1990 stanoveno chráněné ložiskové území Brzkov o plošné výměře 106,4 ha. Na ložisku byly realizovány následující objemy hornických prací: hloubení jam ,5 m horizontální ražby ,4 m vertikální ražby ,6 m V rámci průzkumných prací bylo vytěženo tun rudniny, což prezentuje celkem 18,16 t u-koncentrátu. Likvidační práce v letech Hornická činnost zajištění důlních děl úseku Brzkov byla povolena rozhodnutím OBÚ v Liberci č. j. 66-šv/1991 ze dne organizaci ČSUP s. p., odštěpný závod PEGAS se sídlem v Novém Městě na Moravě bez časového omezení. Rozhodnutím OBÚ v Liberci č. j. 330-šv/1991 ze dne byla povolena dílčí dočasná změna způsobu zajištění hlavních důlních děl v tom smyslu, že hlavní důlní díla ústící na povrch (jáma č. 12 Brzkov a komín VK-III/P-1) nemusí být zasypány horninou pokud budou nejpozději do využívány pro další hornickou činnost, nebo jako činný rezervoár pitné či užitkové vody pro obecné užívání. Delimitací, schválenou ředitelem s. p. ČSUP ke dni mezi ČSUP s. p., o. z. PEGAS se sídlem v Novém Městě na Moravě a ČSUP s. p., o. z. Uranové doly se sídlem v Dolní Rožínce přešla veškerá práva a povinnosti správce ložiska Brzkov na dnešní organizaci

33 DIAMO, státní podnik odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka, který zajišťoval plnění všech podmínek stanovených v rozhodnutí o povolené hornické činnosti. Funkčnost a neporušenost zajištění hlavních důlních děl ústících na povrch podle rozhodnutí OBÚ v Liberci č. j. 330-šv/1991 byly organizací pravidelně kontrolovány. Voda v jámě Brzkov, která se ustálila v hloubce 2,5 4 m pod povrchem byla pravidelně monitorována. Způsob zajištění jámy č. 12 Brzkov a komína VK-III/p-1 zásypem, tak jak byl stanoven v Plánu zajištění výhradního ložiska Brzkov, který byl nedílnou součástí rozhodnutí OBÚ v Liberci č. j. 66-šv/1991 o povolení hornické činnosti zajištění důlních děl úseku Brzkov, nebyl v souladu s vyhláškou ČBÚ č. 52/1997 Sb. ve znění vyhlášky ČBÚ č. 32/2000 Sb. Rozhodnutím OBÚ Liberec č. j Če/96 ze dne byly stanoveny zvláštní technické podmínky, jejichž dodržení umožnilo prodloužit platnost stávajícího způsobu zajištění hlavních důlních děl do doby změny povolené hornické činnosti (v roce 2004). Na základě schvalovacího protokolu ČSUP koncern Příbram č. 1/K/91 ze dne byla v roce 1991 provedena částečná likvidace povrchu průzkumného úseku Brzkov. Práce byly hrazeny z dotace ze státního rozpočtu na geologické práce a byly provedeny před delimitací na o. z. GEAM. Byly zlikvidovány nepoužitelné objekty s výjimkou vodohospodářských zařízení a objektů souvisejících s nakládáním s důlními vodami. Pro důlní prostory (včetně jámy č. 12 a VK- III/p-1) byla přijata alternativa mokré konzervace (zatopení). Likvidační práce v letech Likvidační záměr Likvidace ložiska Brzkov, který byl zpracován o. z. GEAM v březnu 2000 a schválen MPO ČR SP č. 56/2000/5240-L dne , řešil likvidaci a správu ložiska v časovém úseku let Ze schválené částky k čerpání SR ve výši tis. Kč bylo v roce 2000 čerpáno 350 tis. Kč a v roce tis. Kč. V roce 2000 byla zpracována dokumentace o hodnocení vlivu na ŽP dle zákona ČNR č. 244/1992 Sb. (E.I.A), která byla schválena k realizaci stanoviskem MŽP ČR č. j. NM 700/1704/2655/OPVŽP/01 ze dne Dle likvidačního záměru byl rovněž financován monitoring vod, kontroly HDD (v letech ) a prováděcí projekt zpracovaný střediskem projekce o. z. GEAM v roce Projekt Likvidace ložiska Brzkov, který řeší v období let veškeré technické likvidační práce a činnosti zajišťující legislativní povinnosti správy ložiska (kontroly HDD, monitoring, zpracování a projednání plánu likvidace HDD, geodetické práce apod.). Projekt byl schválen schvalovací protokol č. 02/02 GEAM dne Celková schválená dotace SR činí Kč (skutečně byla nižší, viz tabulka na konci této kap.). Na realizaci dílčích akcí Monitoring, kontroly HDD zpracování plánu likvidace HDD a další legislativní povinnosti správy ložiska byla v období let čerpána finanční částka Kč. Rozhodnutím OBÚ Liberec č. j ŠK/04 ze dne byla povolena, v souladu se zákonem ČNR č. 61/1988 Sb. v platném znění, hornická činnost likvidace důlních děl průzkumného důlního úseku Brzkov a byly povoleny trhací práce malého rozsahu. Rozhodnutím stavebního úřadu pro uranový průmysl vydalo MPO ČR povolení k odstranění staveb povrchu areálu j. č. 12 Brzkov a povolení k provedení sanace a biologické rekultivace areálu a odvalu této jámy pod č. j. SÚ-45/2004 ze dne Práce schválené výše uvedenými rozhodnutími byly zahájeny v dubnu 2004 a v tomto roce byly provedeny práce v celkovém finančním objemu cca 10 mil. Kč (viz tabulka nákladů)

34 Technická likvidace těžební jednotky - důl Veškeré práce v podzemí byly ukončeny již před zpracováním posledního dodatku ATPL, zásoby byly odepsány. Jedinou změnou, kterou však dodatek ATPL 2001 předpokládal, byla změna hornické činnosti tj. byl zpracován a schválen plán likvidace HDD v souladu se zákonem ČNR č. 61/1988 Sb. v platném znění a v dubnu 2004 byla zahájena likvidace HDD nezpevněným zásypem. Likvidace jámy č. 12 a VK-III/p-1 byly dokončeny ve IV. Q betonáží uzavíracího ohlubňového povalu na jámě č. 12 a oplocením bezprostředního okolí těchto HDD. Technická likvidace těžební jednotky - povrch Většina povrchových objektů byla zlikvidována v roce Zbývající povrchové objekty, komunikace a vodohospodářské stavby byly zlikvidovány po provedení zásypu HDD v roce 2004 v souladu s platným dodatkem ATPL Vzhledem k tomu, že inventarizace pozemků nebyla v platném dodatku ATPL 2001 uvedena, byla tato zařazena do předkládaného ATPL jako jediný aktuální bod osnovy kapitoly 3 Požadavků MPO ČR na obsah ATPL. Inventarizace pozemků k Pozemky, které jsou ve vlastnictví s. p. DIAMO leží na k. ú. Brzkov (okres Jihlava) a k. ú. Česká Jablonná (okres Havlíčkův Brod). k. ú. Brzkov Jedná se o pozemky bývalého areálu a odvalu, které byly v roce 2004 technicky a biologicky zrekultivovány (zalesněny). Po pětileté údržbě budou pozemky předány do hospodaření s. p. Lesy ČR nebo odprodány případným zájemcům. Předběžný zájem o rekultivované plochy projevila obec Brzkov. k. ú. Česká Jablonná Pozemek v okrajové části odvalu byl rekultivován. Další postup se předpokládá jako u pozemků v k. ú. Brzkov. Zahlazování následků hornické činnosti Zhodnocení prací za období od posledního ATPL V období od posledního ATPL 1999, respektive od posledního schváleného doplňku ATPL 2001 probíhaly práce (E.I.A, projektové dokumentace, monitoring, kontroly HDD) dle likvidačního záměru Likvidace ložiska Brzkov a prováděcího projektu provozních prací Likvidace ložiska Brzkov. Plánované náklady a skutečné náklady jsou uvedeny v kapitole ekonomická náročnost akce Brzkov. Důlní škody fyzických a právnických osob Kapitola důlních škod nebyla v minulém ATPL řešena. V nejbližším období lze předpokládat nutnost nahradit poškozené soukromé pozemky v bezprostředním okolí areálu průzkumného úseku Brzkov a škody na pozemku, na kterém byla od roku 1991 deponována zemina pro rekultivaci. Pozemky v trvale ohrazené části bezpečnostního pásma jámy č. 12 o výměře 144 m 2 bude nutné vykoupit od soukromého vlastníka

35 Předpokládané náklady v letech budou činit celkem Kč. Změny v sanacích a rekultivacích Oproti platnému ATPL nejsou a nebudou prováděny žádné změny. Celý areál bývalého průzkumného úseku, včetně odvalu, je v současné době rekultivován na les ochranného charakteru, u něhož bude s. p. DIAMO provádět po dobu 5 let základní údržbu. Nakládání s vodami V nakládání s vodami nedošlo k žádným změnám. V důlních prostorách, které jsou zatopeny došlo k ustálení hladiny vod (je sledováno v monitorovacím potrubí v jámě č. 12) v hloubce 2,5 až 4 m pod úrovní terénu. V rámci pravidelného monitoringu jsou sledovány profily na Bijavickém potoku, prameniště východně od areálu a studně v okolních obcích. Ekonomická náročnost akce Brzkov Ekonomická náročnost ZNHČ a celkové likvidace ložiska Brzkov je uvedena v následující tabulce

36 Název dílčí akce Priorita Náklady (tis. Kč) Plán Skutek Náklady (tis. Kč) dle ATPL 2001 ATPL 2004 Likvidace jámy č Likvidace VK III/p Likvidace stavebních objektů Likvidace základů a komunikací Důlní škody Technická rekultivace 3, Náklady v jednotlivých letech (tis. Kč) Biologická rekultivace 3, Monitoring vod Kontroly areálu a HDD E.I.A Závěrečné zprávy, posudky Zpracování Plánu likvidace hlavních důlních děl Projekty likvidačních prací Geodetické práce, pozemky Náklady celkem (hrazeno ze SR)

37 5 Financování sanačních a rekultivačních prací z fondů EU 5.1 Možnosti získání finančních prostředků z fondů EU Možnost získání finančních prostředků z fondů EU je bezpochyby pro s. p. DIAMO velice zajímavá, protože doposud byly tyto práce plně financovány prostřednictvím MPO ze státního rozpočtu ČR a z části také FNM (pouze v případě sanace lagun v Ostravě viz kap ). Finance, které by se případně podařilo získat z fondů EU by výrazným způsobem odlehčily státnímu rozpočtu. MŽP vyhlašuje prostřednictvím SFŽP tzv. výzvy pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci priority 3 Zlepšování environmentální infrastruktury, realizovaných za finanční podpory EU. Zprostředkujícím subjektem a platební jednotkou této priority je SFŽP, který přijímá žádosti a spolupodílí se na jejich následné realizaci. Podrobné podmínky získání podpory jsou uvedeny ve Směrnici MŽP č. 12/2004. Schéma příjmu žádosti a výběru projektů v rámci OP Infrastruktura je uveden v příloze č. 2. Priorita 3 je součástí Operačního programu Infrastruktura (dále jen OP Infrastruktura) Operační program Infrastruktura OP Infrastruktura společně zpracovalo Ministerstvo dopravy (MD) a MŽP s maximálním využitím vládou schválených samostatných dokumentů OP Doprava a OP Životní prostředí. Tento programový dokument zahrnuje rozvojové priority jak resortu dopravy, tak i resortu životního prostředí, které mohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů Evropské unie v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. OP Infrastruktura je koncipován jako monofondový, finanční prostředky pro jeho zabezpečení budou poskytnuty z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF). Na OP Infrastruktura je alokováno 16,94 % celkové alokace pro ČR na Cíl 1, tj EUR. Rozdělení alokovaných prostředků na jednotlivé priority OP Infrastruktura vychází z původně stanovených alokací na samostatné operační programy (OP Doprava a OP Životní prostředí) na základě vládou schváleného návrhu Národního rozvojového plánu. Během negociací byla výše prostředků alokovaných pro prioritu 3 ještě navýšena přesunem části prostředků ze Společného regionálního operačního programu. Navrhované priority OP Infrastruktura respektují hlavní osu pomoci Společenství regionům Cíle 1 a to přispívat významným způsobem ke snižování hospodářských a sociálních disparit regionů v porovnání s průměrem EU i mezi regiony uvnitř ČR. OP Infrastruktura svým zaměřením rozvíjí prioritní osu č. 2 Národního rozvojového plánu České republiky Rozvoj dopravní infrastruktury a prioritní osu č. 4 Ochrana a zkvalitňování životního prostředí pro programovací období OP Infrastruktura se skládá ze čtyř priorit a z nich vyplývajících opatření. MD je odpovědno za priority 1 a 2, MŽP za prioritu 3. Priorita 4 je společná. Priority OP Infrastruktura jsou uvedeny v příloze č. 3. OP Infrastruktura coby program pro čerpání prostředků ze strukturálního fondu ERDF vychází z obecných principů strukturální politiky ES a to: Princip koncentrace usiluje o to, aby prostředky fondů byly využívány jen k realizaci předem stanovených cílů, co nejúčelněji, nebyly rozmělňovány a byly užity na projekty přinášející maximální užitek

38 Princip partnerství zahrnuje úzkou spolupráci Komise a odpovídajících orgánů členského státu na národní, regionální a místní úrovni. Princip partnerství má veliký význam v procesu přípravy programového dokumentu i Programového dodatku, i při samotné implementaci OP Infrastruktura. Klíčovou roli totiž hrají Řídící a Monitorovací výbor OP Infrastruktura, počítá se s účastí delegovaného zástupce regionů, zainteresovaných ministerstev a nestátních neziskových organizací. Princip programování - v souladu s tímto principem jsou prostředky fondů alokovány na základě víceletých a víceoborových programů, nikoliv na základě jednotlivých projektů. Princip adicionality určuje, že finanční prostředky fondů pouze doplňují výdaje členských států a nelze je využít jako náhradu vlastních rozpočtových výdajů. Princip monitorování a vyhodnocení znamená podrobné hodnocení dopadů každého projektu ještě před schválením, průběžné monitorování jeho realizace a zhodnocení skutečných přínosů projektu. Princip solidarity - v rámci celého integračního procesu hospodářsky vyspělejší státy svými příspěvky do společného rozpočtu financují rozvoj států s méně vyvinutou ekonomikou. Princip subsidiarity vychází z Maastrichtské smlouvy a znamená, že jednotlivé cíle by měly být plněny na co nejnižší možné úrovni, pokud je zde možno toto plnění uspokojivě zajistit Zlepšování environmentální infrastruktury priorita 3 Vzhledem k omezenému časovému i finančnímu rámci se opatření OP Infrastruktura v sektoru životního prostředí (konkrétně priorita 3) zaměřuje především na zmírnění následujících problémů životního prostředí: - nedostatečná retenční schopnost krajiny, - vysoký podíl regulovaných drobných toků, - mnoho obcí nemá zajištěno odvádění a čištění odpadních vod na požadované úrovni, - překračování hodnot stanovených emisních stropů pro NO x a VOC, - překračování imisních limitů (zejména pro pevné částice a přízemní ozón) v zónách a aglomeracích, - neplnění emisních limitů u některých spaloven odpadu, - vysoké měrné emise skleníkových plynů, NO x i SO 2, - nedostatečně vyvinutý systém odpadového hospodářství, - vysoký podíl odpadů ukládaných na skládky, - nízké procento využívání odpadů, - existence velkého množství starých ekologických zátěží. Podporu pro akce týkající se existence velkého množství starých ekologických zátěží jejíchž cílem je snížení počtu starých ekologických zátěží lze poskytnout na následující typy projektů: - rekultivace starých skládek převážně komunálního odpadu a ostatního odpadu, - likvidace černých skládek zvláště v chráněných územích, - sanace a rekultivace vážně kontaminovaných lokalit ohrožující složky životního prostředí a zdraví člověka (max. výše celkových uznatelných nákladů je 50 mil. Kč)

39 Koneční příjemci podpory - právnické osoby, které jsou založeny k nepodnikatelským účelům, zejména obecně prospěšné organizace, územní samosprávné celky (obce a kraje), občanská sdružení, svazky obcí, příspěvkové organizace prostřednictvím zřizovatelské organizační složky státu, organizační složky státu a další subjekty, jejichž zřízení obecně závazné právní předpisy umožňují a jejichž činnost není činností podnikatelskou ve smyslu Obchodního zákoníku, - podnikatelské subjekty, zejména obchodní společnosti, státní podniky, družstva. Žadatel musí být vlastníkem nebo nájemcem předmětu podpory a zároveň musí mít vyřešen majetkoprávní vztah k pozemku, na kterém bude případný předmět podpory realizován. Forma a výše podpory - formou podpory je nevratná přímá pomoc pro jednotlivé projekty, - výše příspěvku na jednotlivé projekty je stanovena v souladu s čl. 29 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. Speciální pozornost je věnovaná odstavci 4 tohoto článku, - pro příspěvek z ERDF platí horní mez nejvýše 75 % celkových uznatelných nákladů, na které lze poskytnout podporu, a zpravidla nejméně 50 % veřejných výdajů, na které lze poskytnout podporu, - v případě investic do infrastruktury, které jsou spojeny se značnými čistými příjmy, nesmí příspěvek překročit 50 % celkových uznatelných nákladů, - v případě investic do podniků nesmí příspěvek překročit 35 % celkových uznatelných nákladů, - výše podpory musí být v souladu s horními mezemi pro výši podpory a pro kombinace podpor stanovené v oblasti státní podpory, - průměrná výše míry podpory z ERDF (vztažená k celkovým veřejným zdrojům) byla stanovena po konzultacích s Evropskou komisí, - minimální výše celkových uznatelných nákladů musí činit 0,5 mil. Kč. Struktura maximálního financování z OP Infrastruktura priorita 3 je uvedena v příloze č Výsledky úsilí s. p. DIAMO při získávání financí z fondů EU Co se týče předvstupních fondů EU, získal s. p. DIAMO částku cca 5 mil Kč na akci, která nesla název Pilotní projekt vývoje a výzkumu vod v odkališti K1 v oblasti Dolní Rožínky. Tento projekt byl zpracováván v letech a týkal se vývoje statistiky chování vod v odkališti od doby jeho vzniku po současnost a byla zde nastíněna i budoucí situace po ukončení těžby uranu v lokalitě Dolní Rožínky až po sanaci odkaliště. V současné době se s. p. DIAMO pokouší získat finance z Kohézního fondu a ze Strukturálních fondů, ale zatím se nepodařilo získat žádné finanční prostředky, protože v oblasti životního prostředí jsou EU podporovány spíše akce týkající se problematiky odpadů nebo podpora výstaveb kanalizací a čistíren odpadních vod v obcích a městech

40 6 Sociální dopady útlumu těžby uranu v mikroregionu Bystřicka 6.1 Celková charakteristika okresu Žďár nad Sázavou Okres Žďár nad Sázavou se nachází ve vrcholové části Českomoravské vrchoviny se střední nadmořskou výškou 561 m. Rozlohou se řadí mezi největší okresy ČR, ze 77 okresů zaujímá v počtu obyvatel 25. místo a v hustotě obyvatel 56. místo. Celková rozloha okresu činí km 2 s počtem obyvatel přes Ekonomicky aktivních obyvatel je cca Důležitou informací je vzdělanostní struktura obyvatel. Z celkového počtu bydlících obyvatel starších 15-ti let je každý třetí obyvatel vyučený, každý pátý absolvoval střední školu a každý dvacátý má vysokoškolské vzdělání. Okres je pro potřeby přesnějšího sledování situace na trhu práce rozdělen na pět mikroregionů, které korespondují s jednotlivými dislokovanými pracovišti Úřadu práce ve Žďáru nad Sázavou. Co se týče ekonomické struktury okresu, je následující: V sektoru průmysl, je zaměstnáno osob, což představuje 47,5%, V sektoru zemědělství je zaměstnáno osob což je 12,1%, V dopravě a stavebnictví je zaměstnáno osob což je 4,9%, V sektoru služby a ostatní je zaměstnáno osob což je 31,8%. Do této statistiky jsou započítány organizace s více než 25 zaměstnanci. Odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka spadá do sektoru průmysl a se svými cca zaměstnanci se podílí na celkovém počtu osob 8,3% Charakteristika mikroregionu Bystřicka Oblast Bystřicka patří spolu s oblastmi Žďáru nad Sázavou, Nového Města na Moravě, Velkého Meziříčí a Velké Bíteše pod Úřad práce ve Žďáře nad Sázavou. Závod GEAM Dolní Rožínka je v oblasti Bystřicka se svými součastnými cca zaměstnanci suverénně největším zaměstnavatelem v oblasti (druhý největší podnik je s 390 zaměstnanci Wera Werk s. r. o.) a proto je jeho podíl na zdejší zaměstnanosti obrovský. Nejvíce zaměstnanců měly zdejší uranové doly v roce 1969 a to cca GEAM je zároveň po firmě ŽĎAS a. s. Žďár nad Sázavou (2 880 zaměstnanců) druhým největším zaměstnavatelem v celém okrese. V závislosti na vládním usnesení nastane konec těžby uranu k a v první fázi to bude představovat propuštění cca 400 zaměstnanců převážně horníků, kteří jsou na trhu práce jen těžko uplatnitelní. Mikroregion Bystřicka zahrnuje celkem 38 obcí s ekonomicky aktivními obyvateli a s uchazeči o práci. Průměrná míra nezaměstnanosti zde činí 14,7% a je nejvyšší v okrese, kde je průměrná míra nezaměstnanosti 8,8%. Struktura uchazečů o práci se oproti okresnímu průměru vyznačuje nadprůměrným podílem uchazečů vyučených bez maturity (61,2%). Koncem roku 2005 po předpokládaném propuštění cca 400 zaměstnanců podniku GEAM vzroste průměrná míra nezaměstnanosti v oblasti Bystřicka dle předpokladů zdejší pobočky úřadu práce o cca 3 až 3,5%, protože propuštění samozřejmě nebudou jenom z oblasti Bystřicka, ale i z Novoměstska a Tišnovska

41 Nejhorší situace co se zaměstnanosti týče je v obcích: Bystřice nad Pernštejnem 754 nezaměstnaných, Strážek 62 nezaměstnaných, Vír 55 nezaměstnaných, Dolní Rožínka 51 nezaměstnaných, Rožná 41 nezaměstnaných, Mimo obce Vír jsou to všechno obce, které jsou v těsné blízkosti Dolní Rožínky (do 5 km). Na pobočku úřadu práce v Bystřici n. P. připadá 28 volných pracovních míst, což znamená, že na jedno toto místo připadá 51 uchazečů o práci a je to opět nejvíce v okrese Žďár n. S. (okresní průměr je 28 uchazečů) Charakteristické problémy limitující trh práce mikroregionů okresu Žďár n. S. Zde jsou uvedeny hlavní aspekty, které odrazují potencionální zájemce o investování v připravených průmyslových zónách. - velká územní rozlehlost okresu a rozdrobenost sídel do mnoha malých obcí, - dřívější podhodnocení okrajových částí okresu, jehož následkem bylo zpomalení rozvoje infrastruktury, - nevhodná struktura a lokální disproporce nabízených volných pracovních míst, - malá dopravní obslužnost lokalit mimo hlavní trasy a tím omezené možnosti dojížďky za prací ze vzdálenějších a odlehlých obcí okresu, - absence kvalitní silniční komunikace v ose Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě a Bystřice nad Pernštejnem s napojením na dálniční spojení Praha Brno, - nedostatek vhodných pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností, - deficit pracovních sil kvalifikovaných dělnických profesí pro strojírenskou výrobu, - nadbytek pracovních sil středních TH profesí administrativního zaměření s převažujícím zájmem o uplatnění v nevýrobních administrativních profesích, kterých je na trhu práce nedostatek, - nemotivující nabídka finančně podhodnocených pracovních míst, především pro nekvalifikované a rutinní dělnické práce (pomocné práce, práce v živočišné výrobě a další pomocné práce v zemědělství, práce v šicích dílnách apod.), - nízká výtěžnost zemědělství, podmíněná především drsnými přírodními podmínkami, omezeními danými existencí CHKO Žďárské vrchy, prameniště horních toků řek a zdrojů pitné vody (povodí řeky Svratky, Vírská přehrada) Faktory, které příznivě ovlivňují nezaměstnanost v mikroregionech okresu Žďár n. S. Faktorů, které příznivě ovlivňují nezaměstnanost v mikroregionech okresu je několik, jednak je to výstavba průmyslových zón ve Žďáře n. S., v Bystřici n. P. a ve Velkém Meziříčí, pak také snaha městských úřadů v těchto městech o přilákání investorů a podnikatelských subjektů do měst. Předpokladem úspěšného fungování těchto zón v regionu Žďár n. S. a Bystřice n. P. by však byla dobrá silniční komunikace dálničního typu v ose Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě a Bystřice nad Pernštejnem s napojením na existující dálniční systém a město Jihlavu, které je centrem krajského regionu. Absence takovéto spojnice a tvrdé, mnohdy extrémní klimatické podmínky v zimním období jsou faktory, které působí velmi negativně na další rozvoj trhu práce. Dalším faktorem, který pozitivně působí na snížení nezaměstnanosti je důraz Úřadu práce ve Žďáře n. S. na aktivní politiku zaměstnanosti. S tím také souvisí objem finančních

42 prostředků vynaložených na APZ, kterým Úřad práce ve Žďáře n. S. podpořil vznik řady nových pracovních míst. Konkrétně pro oblast Bystřicka byl v roce 2004 určen Projekt 01 mikroregion Bystřice nad Pernštejnem a pro 191 uchazečů o práci byly využity finanční prostředky v celkové výši tis. Kč

43 Závěr V této práci jsem se snažil vysvětlit problematiku starých ekologických zátěží a způsob řešení této problematiky v ČR. Jako konkrétní případ popisuji řešení tohoto problému na státním podniku DIAMO ve Stráži pod Ralskem a v jeho odštěpných závodech. Popisuji konkrétní lokality na celém území našeho státu a snažím se zde vysvětlit v čem tkví ekologický problém dané lokality, co všechno se již zrealizovalo a co je ještě třeba v horizontu několika let a někde i desetiletí zrealizovat. V poslední řadě zde uvádím i finanční náročnost jednotlivých lokalit protože peníze jsou až na prvním místě a hlavně si čtenář dokáže udělat obrázek o tom, kolik vůbec může stát taková likvidace jednoho dolu. Vidí, že to nezahrnuje v mnoha případech pouze likvidaci původních povrchových objektů, zasypání jámy či navezení sanačního materiálu, ale že je to otázka i několika desetiletí, protože se musí např. neustále čistit důlní vody, které obsahují řadu látek nebezpečných pro životní prostředí a jejichž čistota se dostane na povolenou hodnotu až třeba za 20 let. Dále jsem se snažil nastínit situaci, která nastane v oblasti Bystřicka, po uzavření posledního hlubinného dolu na těžbu uranu v ČR, který se nachází v Dolní Rožínce a dle vládního rozhodnutí zde končí těžba k Tím skončí okamžitě práce pro cca 400 horníku a později po likvidaci dolu i pro zhruba stejnou část zaměstnanců odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka, který v současnosti zaměstnává cca pracovníků. Těžba uranu je v ČR takřka u konce a tím pádem končí hlavní činnost s. p. DIAMO a před podnikem stojí otázka co dál? Vedení s. p. DIAMO samozřejmě nečekalo, až tato situace nastane a bylo si vědomo rčení, že štěstí přeje připraveným a již před několika lety začalo své aktivity rozdělovat mezi těžbu uranu a právě provádění sanačních a rekultivačních prací v rámci ČR. Vedení s. p. DIAMO také rozhodlo o zavedení a certifikaci systému managementu jakosti na provádění sanačních a rekultivačních prací, který se podařilo v roce 2002 certifikovat a v roce 2003 recertifikovat dle Normy ČSN EN ISO 9001:2001 a tím se stát důvěryhodným subjektem pro stát, který prostřednictvím MPO zadává s. p. DIAMO zakázky. Tímto je dána další strategie podniku, který se po úplném ukončení těžby uranu bude věnovat hlavně provádění sanačních a rekultivačních prací a to nejenom po těžbě uranu, ale i po těžbě uhlí a rud. V provádění těchto prací má již z minulosti bohaté zkušenosti a tak je reálná možnost fungování tohoto podniku a zaměstnanosti jeho pracovníků i v dalších letech

44 Použitá literatura Použité zdroje: Šelešovský, Jan; Jahoda, Robert: Veřejné finance v ČR a EU, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2003, Kolářová, Hana: Ročenka Hospodářských novin 2002, kap. 12 Životní prostředí, Environmentální zátěže a nápravná opatření realizovaná s. p. DIAMO, interní informační materiál z ledna 2001, Trojáčková, Kamila; Vandas, Jaroslav; Slezák, Jan: Zahlazování následků hornických činností, materiál ze sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice, říjen 2004, Příprava sanace skládky s. p. DIAMO tzv. laguny Ostramo, interní materiál o. z. SAP, 2004, Rychtařík, Pavel: Řízení sanačních procesů, interní dokumentace s. p. DIAMO, 4. vyd., prosinec 2004, Beneš, Ivan: Zakládání staveb, odborný časopis, leden 2005, Programový dodatek operačního programu Infrastruktura, materiál Ministerstva životního prostředí a Ministerstva dopravy, duben 2004, Příloha ke Směrnici MŽP č. 12/2004, materiál Ministerstva životního prostředí, Horák, Michal; Osarenren, Helena: Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2004 v okrese Žďár nad Sázavou, interní materiál Úřadu práce ve Žďáře nad Sázavou zpracovaný oddělením analýzy trhu práce. Použité Internetové stránky: webové stránky Ministerstva životního prostředí, webové stránky Fondu národního majetku, webové stránky státního podniku DIAMO

45 Přílohy Seznam příloh: Příloha č. 1 Produkce uranu s. p. DIAMO ve formě chemického koncentrátu (diuranát amonný), Příloha č. 2 Schéma příjmu žádostí a výběru projektů v rámci OP Infrastruktura, Příloha č. 3 Priority operačního programu Infrastruktura, Příloha č. 4 Struktura maximálního financování z OP Infrastruktura (Priorita 3), Příloha č. 5 Fotodokumentace lokalit ve správě s. p. DIAMO Příloha č. 1 Produkce uranu s. p. DIAMO ve formě chemického koncentrátu (diuranát amonný) Pramen:

46 Příloha č. 2 Schéma příjmu žádostí a výběru projektů v rámci OP Infrastruktura Řídící orgán ŘO (MŽP), zprostředkující subjekt ZS (SFŽP) MŽP: aktivity ŘO 1 Řídící Stanovení termínu výzvy orgán 7 Podvýbor Doporučení projektů ŽP ŽP 8 Řídící Doporučení projektů ŽP + doprava výbor SFŽP: aktivity ZS 2 Výzva k předkládání žádostí 3 Příjem žádostí 4 Formální kontrola, vyrozumění žadatele o registraci 5 Technicko-ekologické posouzení / Ekonomické a finanční posouzení 6 Celkové bodové hodnocení vstup/výstup Publikace výzvy Žádost o podporu Dopis 9 Řídící Výběr projektů orgán schválení zamítnutí Rada 10 Doporučení ke spolufinancování (prostředky SFŽP ČR) 11 Fondu Ministr životního prostředí - schválení spolufinancování (prostředky SFŽP ČR) 12 Vyrozumění žadatele 13 Kontrahování podpory vyrozumění žadatele Rozhodnutí ministra o poskytnutí podpory (prostředky ERDF a Smlouva o poskytnutí podpory Pramen: Příloha ke směrnici MŽP č. 12/

47 Příloha č. 3 Priority operačního programu Infrastruktura Globální cíl SC 1 Zlepšení parametrů dopravní infrastruktury celostátního a nadregionálního významu a zajištění souladu se standardy EU a dalšími relevantními parametry P 1 Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu Ochrana a zlepšování stavu životního prostředí a rozvoj a zkvalitňování dopravní infrastruktury při respektování principů udržitelného rozvoje s důrazem na naplňování standardů ES SC 2 Zlepšení životních podmínek v ČR redukcí negativních vlivů dopravy na životní prostředí P 2 Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí SC 3 Kvalitativní zlepšení dílčích složek životního prostředí P 3 Zlepšování environmentální infrastruktury P 4 Technická pomoc

48 OP Infrastruktura P 1 Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu P 2 Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí P 3 Zlepšování environmentální infrastruktury P 4 Technická pomoc Opatření 1.1 Modernizace tratí celostátního významu a důležitých železničních uzlů Opatření 2.1 Realizace ochranných opatření na dopravní síti k zabezpečení ochrany životního prostředí Opatření 3.1 Obnova environmentálních funkcí území Opatření 4.1 Technická pomoc při řízení, realizaci, monitorování a kontrole operací OP Infrastruktura Opatření 1.2 Výstavba a modernizace silnic I. třídy Opatření 2.2 Podpora kombinované dopravy Opatření 3.2 Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství Opatření 4.2 Ostatní výdaje technické pomoci OP Infrastruktura Opatření 1.3 Modernizace civilních letišť nadregionálního významu Opatření 2.3 Podpora zavádění alternativních paliv Opatření 3.3 Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší Opatření 1.4 Výstavba přístavní infrastruktury a modernizace vodních cest Opatření 2.4 Studijní a výzkumné projekty k zabezpečování problematiky zlepšení ŽP z hlediska dopravy Opatření 3.4 Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží Pramen: Programový dodatek operačního programu Infrastruktura

49 Příloha č. 4 Struktura maximálního financování z OP Infrastruktura (Priorita 3) Příjemce pomoci zajistí financování všech nákladů nezapočítaných do základu pro výpočet podpory (nezpůsobilých nákladů) Příjemce pomoci zajistí financování minimálně 10 % ze základu pro výpočet podpory PODPORA SFŽP (max. 15 %) PŮJČKA SFŽP (max. 10 %) DOTACE SFŽP*) (max. 10 %) DOTACE ERDF (max. 75%) PODPORA SFŽP (max. 40 %) PŮJČKA SFŽP (max. 30 %) DOTACE SFŽP*) (max. 10 %) DOTACE ERDF (max. 50 %) PODPORA SFŽP (max. 55 %) PŮJČKA SFŽP (max. 45 %) NEZPŮSOBILÉ NÁKLADY ZÁKLAD PRO VÝPOČET PODPORY (ZPŮSOBILÉ NÁKLADY) CELKOVÉ PROJEKTOVÉ A INVESTIČNÍ NÁKLADY (max. ekvivalent 10 mil EUR) 45 DOTACE SFŽP*) 40 (max. 10 %) DOTACE ERDF (max. 35 %) % ze základu Nekomerční projekty dle čl. 7, odst. 1 Projekty spojené s významnými výnosy dle čl. 7, odst. 1, bodu 1.1 Komerční projekty firem dle čl. 7, odst. 1, bodu 1.2 a případy veřejné podpory**) Určení nákladů *) zahrnuje dotaci dle čl. 7, odst. 2, bodu 2.1 a podporu na úhradu úroků z komerčního úvěru dle. čl. 7, odst. 2, bodu 2.2. **) případy veřejné podpory se dále řídí ustanovením čl. 7, odst. 5, 6 a 7. Pramen: Příloha ke směrnici MŽP č. 12/

50 Příloha č. 5 Fotodokumentace lokalit ve správě s. p. DIAMO Zrekultivovaný odval Olší Drahonín Důl Rožná I poslední hlubinný důl v ČR kde se těží uran (nahoře odkaliště chemické úpravny)

51 Lokalita Brzkov během rekultivačních prací Laguny Ostramo Pramen: Intranetové stránky o. z. GEAM a o. z. SAP