ISBN

Transkript

1 _David_Havířov_Cover_final.indd 1 Ostrava 2012 ISBN :10:22

2 Jaroslav David Paměť města názvy míst Ostrava 2012

3 Recenzenti Doc. PhDr. Karel Komárek, Ph.D., Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci PhDr. Jiří Woitsch, Ph.D., Etnologický ústav Akademie věd ČR, v. v. i. Publikace vyšla s podporou grantu NAKI č. DF11P01OVV022 Místní a pomístní názvy jako kulturní dědictví a zdroj lokální, regionální a národní identity. Příprava metodiky ochrany místních a pomístních jmen podporovaného Programem aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) Ministerstva kultury České republiky. Vydání publikace finančně podpořilo Statutární město Havířov. Jazyková redakce Jana Davidová Glogarová Cover Tomáš Rucki, 2012 Jaroslav David, 2012 Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2012 Tisk Tribun EU, s. r. o., Brno Druhé, upravené vydání, 2014 ISBN

4 Výstava Paměť města názvy míst je realizována v rámci projektu NAKI Místní a pomístní názvy jako kulturní dědictví a zdroj lokální, regionální a národní identity. Příprava metodiky ochrany místních a pomístních jmen. Řešení projektu je podporováno Programem aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), realizovaného Ministerstvem kultury České republiky. Identifikační kód projektu: DF11P01OVV022 WWW stránky projektu: Naše poděkování patří všem, kteří se podíleli na přípravě výstavy a zapojili se do našeho výzkumu. Kromě stovek anonymních respondentů, především žáků a studentů havířovských základních a středních škol, členů klubů seniorů, chceme jmenovitě poděkovat institucím a lidem, kteří nám poskytli významnou pomoc. Jsou to Městské kulturní středisko Havířov; Městský klub seniorů Havířov; Centrum volnočasových aktivit Havířov; Gymnázium Komenského ( Dolní gympl ), Havířov-Město; Gymnázium Studentská ( Horní gympl ), Havířov-Podlesí; Základní škola a Mateřská škola Frýdecká, Havířov-Bludovice; Základní škola Františka Hrubína, Havířov- Podlesí; Základní škola Karoliny Světlé, Havířov-Podlesí; Základní škola Marušky Kudeříkové, Havířov-Město. Dále děkujeme pracovníkům Státního okresního archivu Karviná za poskytnuté materiály. Kolegyním a kolegům z Oddělení onomastiky a Oddělení dialektologického Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., za možnost využít jejich archiv pomístních jmen. Zvláštní poděkování patří Barboře Byrtusové, Janě Davidové Glogarové, Yvoně Dlábkové, Martě Gelnarové, Martinu Gelnarovi, Zdeňku Heiserovi, Danielu Pawlasovi a Přemyslu Vaňkovi. Za konzultace a poskytnutí fotografií děkujeme Josefu Pintérovi.

5

6 Obsah Slovo úvodem... 7 Toponyma jsou... 9 Jak stará jsou jména v krajině? Šešublu Šenov, Šumbark, Bludovice Z hornického sídliště se stává město Název nového města má být český, snadno přeložitelný, vyjadřující průmyslový charakter prostředí i budovatelské úsilí ostravského lidu, má sestávat pokud možno z jednoho slova Soutěž na název nového města Dělníkov, Černozlato, Míruocel nebo Stalinomír? Dáte se Leninovou, pak kousek po Antonína Zápotockého a hned na počátku Gottwaldovy odbočíte do Československé armády Korea a Amerika Místní názvy třeba chrániti stejně, jako každou historickou památku rázu věcného Rossenbergových, Rossembergových nebo Rosenbergových? Od Trojky až po Bludovičák aneb Jak se neztratit v Havířově Podobná města a podobná jména Havířov a ostravská Poruba Závěrem Summary Poznámky Prameny a literatura Rejstřík Přílohy Výstava Paměť města názvy míst Klíč k úkolům Místo pro Vaše poznámky

7

8 Slovo úvodem Zeměpisná jména vypovídají o historii místa, o lidech, kteří v něm žili a žijí, a o jeho proměnách v průběhu staletí. Často uchovávají nejen cenné jazykové svědectví, např. nářeční podobu pojmenování nebo staré slovo obsažené v základu, ale také dokládají existenci dávno zaniklého objektu. Tím může být například budova, továrna, rybník, lesík nebo cesta. Zeměpisná jména jsou zachycena na mapách a v obecních kronikách, zaznamenána v soupisech jazykovědců a v lexikonech, jako uliční názvy jsou standardizována formou uličních tabulek. To ale neznamená, že by to byla jediná jména míst, která uživatelé jazyka znají a používají. V prostoru města vedle standardizovaného uličního názvosloví existuje mnoho nestandardizovaných živých místních pojmenování, která slouží jeho obyvatelům ke každodenní orientaci. V Havířově asi málokdo ví, kde je Husova, Točitá, ulice Klimšova nebo Wolkerova. Ale podle místního určení za Renetou, u Horního gymplu nebo Na Trojce se dokáží orientovat všichni obyvatelé města. Kromě těchto celoměstsky známých názvů existují také pojmenování lokální, která používají např. studenti jedné školy, obyvatelé jednoho domu nebo ulice, a generačně omezená. Příslušníci starší a střední generace například stále používají názvy odkazující k dnes již zaniklým provozovnám U Nábytku nebo U Rybího grilu. Cílem projektu NAKI Místní a pomístní názvy jako kulturní dědictví a zdroj lokální, regionální a národní identity. Příprava metodiky ochrany místních a pomístních jmen je tedy nejen mapovat tato živá zeměpisná pojmenování, ale rovněž přispět k uchování názvů míst v povědomí zejména mladší generace, a to pomocí výstav, publikací, interaktivních internetových stránek a dalších aktivit (popularizační přednášky, vlastivědné vycházky). V našem výzkumu jsme se zaměřovali především na mladé městské lokality, město Havířov a vybrané místní části Ostravy (Dubina, Hošťálkovice, Hrabůvka, Moravská Ostrava, Poruba, Vítkovice, Zábřeh; výstava se bude konat v období listopad 2012 leden 2013, Knihovna města Ostravy), dále na venkovské obce horní části povodí Morávky (Krásná, Morávka, Pražmo, Raškovice a Vyšní Lhoty; výstava se bude konat v období září 2013 únor 2014, Památník Raškovice) a horní části povodí Vsetínské Bečvy (Karolinka, Nový Hrozenkov, Velké Karlovice; výstava se uskuteční v období říjen 2013 duben 2014, Muzeum Karlovic). 7

9 Z výše uvedených důvodů vznikla i tato doprovodná publikace k výstavě konané ve výstavních prostorách Galerie Maryčka (V Bezruči) v lednu březnu Má sloužit nejen jako průvodce po Havířově prostřednictvím zeměpisných jmen, ale také má své čtenáře i návštěvníky výstavy přivést k zamyšlení nad tím, jak se ve městě orientují, jaké názvy používají a jak nestandardizovaná pojmenování míst utvářejí vztah obyvatel k městu. Mgr. Jaroslav David, Ph.D., PhDr. Přemysl Mácha, Ph.D., řešitel projektu spoluřešitel projektu Katedra českého jazyka FF Katedra sociální geografie PřF Ostravská univerzita v Ostravě Ostravská univerzita v Ostravě Reální 5 Chittussiho Ostrava Ostrava Tel.: Tel: jaroslav.david@osu.cz premysl.macha@osu.cz Pravopisná poznámka V souladu s platnými Pravidly českého pravopisu z roku 1993 píšeme obě slova v předložkových zeměpisných názvech typu U Soudu, U Rondlu s velkými počátečními písmeny. 8

10 Toponyma jsou Zeměpisná jména, odborně toponyma, z řeckých slov tópos (τόπος, místo ) a ónoma (ὄνομα, jméno ), jsou jednoduše řečeno pojmenování míst. Skrývají se za nimi nejen jména měst, vesnic, místních částí, pojmenování řek, hor, lesů a polí, ale také názvy ulic a prostranství ve městě, názvy parků a komunikací. Toponyma jsou spojena s konkrétními místy, a nesou tedy i kus jejich historie. Často nás informují o věcech a dějích již dávno zapomenutých nebo zaniklých. Některá zeměpisná jména jsou velmi stará, dokonce předslovanská, např. keltského nebo germánského původu. Obvykle se jedná o jména řek a hor, které naši předkové pojmenovávali nejdříve sloužily putujícím kupcům i prvním stálým obyvatelům jako významné orientační body v krajině. Jména českých řek mají např. často zakončení -ava, což je přípona, která se vyvinula ze starogermánského *ahwa, voda, srovnej např. latinské aqua nebo německé Wasser. Proto bychom jména velkých vodních toků mohli současným uživatelům češtiny překládat jako divoká voda (Vltava), voda-moře, tedy velká voda nebo voda tekoucí do moře (Morava), voda-voda (Opava, starý indoevropský základ *opa znamenající voda, řeka byl doplněn o starogermánské *-ahwa), bečavá, naříkající voda (Bečva) nebo prudká voda (Ostrava). Poslední příklad je zajímavý tím, že historické jméno řeky se dodnes uchovalo v názvu města, zatímco řeka, či spíše říčka, se již jmenuje zdrobněle Ostravice (srovnej též dvojici toponym Opava a Opavice nebo Stonava a Stonávka). Mnohem početnější skupinu zeměpisných jmen pak představují názvy polí, luk, lesů, rybníků, potoků a cest (pomístní jména nebo též anoikonyma; náleží k nim rovněž pojmenování hor a řek). Tato jména jsou nejmladší, obvykle je najdeme až v pramenech od 18. století (tereziánský a josefský katastr pro Moravu a Čechy, karolinský katastr pro Slezsko, později stabilní katastr). V pomístních jménech je ukryto mnoho cenných informací především o hospodářské a sociální minulosti místa. Mnohé z těchto názvů při rozrůstání městského organismu do okolní krajiny zmizely, ale řada z nich se uchovala ve své původní podobě, nebo se stala základem uličních názvů. Na území Ostravy je např. jedním z nejstarších pomístních názvů, doloženým už ve středověku, pojmenování Horní pole, které se na konci 19. století stalo základem jména ulice Hornopolní. 9

11 Zatímco Ostrava vznikala postupně a jádrem jejího dnešního centra bylo původní středověké město obklopené poli a vesnicemi, v případě Havířova jde o město, které vzniklo během několika desetiletí na původně venkovských katastrech (viz Příloha č. 1). Proto také nenajdeme středověké stopy v názvech jeho ulic a do zdejšího uličního názvosloví pronikl jen zlomek někdejších pomístních jmen. Bylo to dáno nejen živelností a rychlostí budování nového města, ale především skutečností, že názvy ulic Havířova jako vzorového socialistického sídliště byly výrazně ovlivněny dobou svého vzniku. Původní pomístní jména se tak objevují ve jménech ulic nikoliv v centru města, ale pouze v jeho okrajových částech, které si stále udržely svůj venkovský charakter. Ilustračním příkladem jsou Bludovice, kde najdeme uliční pojmenování Na Důlňáku (dle chodníku vedoucího údolím), Na Fojtství (dle pojmenování pozemků náležejících fojtovi-rychtářovi), Na Kempách (dle nářečního výrazu kympa/kempa, tedy kopec, návrší ), Na Sioně (starý pomístní název, který vznikl přenesením jména jeruzalémské hory Sion, pravděpodobně na základě podobnosti s kopcovitou krajinou), U Statku, U Stružníku (dle potoka Stružník), U Zborůvky (dle pozemků ležících u evangelického sboru) či Zákostelí (dle pomístního názvu Zakośćeli, tedy za kostelem ). Vysoce ceněným zdrojem pro poznání pomístních jmen jsou rovněž kartografické prameny, zejména velice podrobné mapy stabilního katastru, tzv. indikační skici pocházející z první poloviny 19. století. Indikační skici se staly základem pozdějších katastrálních map (viz Příloha č. 1). Česká toponomastika jako jazykovědná disciplína zabývající se právě zeměpisnými jmény patří k nejrozvinutějším ve světovém kontextu, a díky tomu je také česká toponymie (soustava zeměpisných jmen) velmi podrobně zpracována. Kromě velkých lexikonů místních jmen, Profousova Místní jména v Čechách 1 5 a Hosákova- Šrámkova Místní jména na Moravě a ve Slezsku 1 2, jsou rovněž podrobně zachyceny názvy pomístní. Prostřednictvím soupisové akce probíhající v letech 20. století jazykovědci a dialektologové shromáždili pomístní jména z území českého jazyka, s výjimkou někdejších Sudet. Soupisy pro obce z Čech jsou uloženy v archivu Oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., v Praze, pro Moravu 10

12 a Slezsko pak v Oddělení dialektologickém Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., v Brně. Slovníček základních termínů toponymum = zeměpisné jméno, např. Havířov, Ostrava (město), Beskydy (pohoří), Těrlicko (vodní nádrž), Lučina (řeka), Hlavní třída, Želivského (ulice) místní jméno, též oikonymum = zeměpisné jméno označující obydlený objekt, např. název města Havířov, Karviná, Ostrava, pojmenování vesnice, samoty, místní části, např. Šenov, Šumbark, Záguří, Životice pomístní jméno, též anoikonymum = zeměpisné jméno označující neobydlený přírodní objekt, název pole, louky, lesa, rybníka, řeky, hory, cesty, např. Bludovický kopec, Stonávka (říčka), Stružník (údolí); starší literatura používá místo termínu pomístní jméno označení traťový název nebo traťové jméno, tedy jméno pozemkových tratí; pomístní jména se dělí na několik velkých skupin: agronyma jména hospodářsky využívaných pozemků, např. polí, luk, lesů; hodonyma jména cest, stezek, pěšin; hydronyma jména vod, např. řek, potoků, rybníků; oronyma jména hor, kopců, údolí urbanonymum = zeměpisné jméno označující objekt charakteristický pro město, nejčastěji název ulice, náměstí, parku nebo mostu, např. Frýdecká, Dělnická, Stromovka (Havířov); nám. 28. října, Osvobození, Polní (Orlová) honorifikační zeměpisné jméno = zeměpisné jméno, které vzniklo na politickou objednávku, a je proto velmi často obětí i několikerého přejmenování; jde o pojmenování po osobnostech politiky a kultury, často také po ideových hodnotách, nebo na paměť historických událostí, např. v Ostravě se dnešní náměstí Dr. Edvarda Beneše během divného 20. století jmenovalo nejprve Denisovo náměstí (podle francouzského historika a slavisty Ernsta Denise), pak náměstí Osvobození Befreiungsplatz, Benešovo náměstí a náměstí Vítězného února; havířovské uliční názvosloví je ve srovnání s historií uličních jmen Ostravy mnohem mladší, dramatické změny 20. století se v něm výrazně promítly pouze v době po roce 1989, z této doby uveďme pro ilustraci např. změnu názvu ulice 11

13 Zdeňka Nejedlého na Jaroslava Seiferta, Znárodnění na Lašskou nebo přejmenování náměstí Vítězného února na náměstí Republiky Internetové zdroje WWW stránky projektu Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Digitální knihovna Moravskoslezského kraje Katastrální mapy Český úřad zeměměřický a katastrální Staré mapy Ústřední archiv zeměměřičství a katastru Prezentace starých mapových děl Zemský archiv v Opavě digitální badatelna Kroniky města Havířova a jeho částí 12

14 Obrázek č. 1 (A) Dolní Bludovice, indikační skica, (Reprodukce: Český úřad zeměměřický a katastrální) 13

15 14

16 Obrázek č. 2 (A) Prostřední Suchá, indikační skica, (Reprodukce: Český úřad zeměměřický a katastrální) Na protější straně: Obrázek č. 1 (B) Dolní Bludovice, indikační skica, (Reprodukce: Český úřad zeměměřický a katastrální) Na indikační skice stabilního katastru někdejší samostatné obce Dolní Bludovice z roku 1836 jsou zachycena jména polí a poloh, které dnes překrývá zástavba města Havířova. Žádné z pomístních jmen uvedených na mapě neproniklo do současného 15

17 Obrázek č. 2 (B) Prostřední Suchá, indikační skica, (Reprodukce: Český úřad zeměměřický a katastrální) uličního názvosloví. Názvy Farářský (louka; dnes prostor ulic Na Sioně a Mezidolí) a Sedlský či Sedlácký (les; dnes ulice U Lipek) jsou zaznamenány ještě v soupisech pomístních jmen ze 70. let 20. století. 16

18 Dva výřezy z mapy stabilního katastru pro obec Prostřední Suchá zachycují kromě dnes již zcela pozměněného terénu také některá zmizelá pomístní jména, např. název rybníka a přilehlého pole Ožralec, pojmenování pole Na Folvarčku nebo název Od Švirkle. Ožralec pojmenování rybníka je doloženo již v karolinském katastru, soupisu půdy ve Slezsku pořízeném pro daňové účely v 1. polovině 18. století. Název buď odkazuje k nějaké události, která se s místem pojí, nebo charakterizuje jeho majitele, anebo, což je nejpravděpodobnější, jde o metaforický název pro rybník, který zachycoval přívalovou vodu. Dle výkladu uvedeného v soupisu pomístních jmen pro Dolní Suchou I. se název Ožralec vysvětluje tím, ( ) že v této části stával nejstarší hostinec Langer jako jediný v této části obce, kde se místní občané opíjeli. Rovněž občané ze sousedních obcí se zastavovali v tomto hostinci a pak procházeli hlavní silnicí do sousedních obcí Bludovic, Těrlicko atd. Byli to převážně pracující horníci ( ). Ze stáří dokladu pomístního jména je však patrné, že uvedený výklad vznikl až druhotně jako výsledek lidové etymologie. Na počátku 20. století se pro pozemky, které byly postupně zastavovány, začal používat název Nový svět, dodnes uchovaný ve jménu ulice. Na Folvarčku název polohy vychází ze zdrobněliny slova folvark, tedy dvůr, dvorec, statek ; pojmenování označuje pole náležející ke dvoru, dnes se mezi nezastavěnými pozemky klikatí ulice U Dvora. Od Švirkle název polní tratě odkazuje k pojmenování lesa Švyrkla na hranici katastru Šumbarku a Prostřední Suché; śvyrk je východomoravský nářeční výraz pro smrk. Později se místu říkalo Na Zbytkách podle toho, že pozemky byly odděleny od centra Šumbarku. Jedná se o polohu dnes sevřenou ulicemi U Skleníků a Orlovská. 17

19 Obrázek č. 3 (A), (B) Ukázka soupisu pomístních jmen pro místní část Dolní Suchá II. (Foto: soukromá sbírka autora) 18

20 19

21 Soupisy pomístních jmen obvykle pořizovali místní kronikáři nebo vlastivědní pracovníci. Autorem soupisu, který vznikl v roce 1969, byl učitel František Moldřík. Soupis je uložen v Oddělení dialektologickém Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., v Brně. Obrázek č. 4 (A), (B) Kronika obce Prostřední Suchá, strany 10 11, kronika vedena od roku (Reprodukce: soukromá sbírka autora) 20

22 21

23 Obecní kroniky začaly být v někdejším Československu soustavně vedeny od roku Jejich nedílnou součástí se stal také úvodní popis obce, včetně zaznamenání názvů polí, lesů, rybníků a místních částí. Obecní kroniky a pamětní obecní knihy tedy představují pro toponomastiku cenný pramen. 22

24 Jak stará jsou jména v krajině? Zeměpisná jména jsou velice stará, proto jsou někdy obrazně nazývána slyšitelné pozůstatky dějin, neviditelní svědkové minulosti či popisy v nejkratší podobě. V jejich stáří bývá často spatřována pozitivní hodnota, ale pokud jim chceme porozumět, velká časová vzdálenost doby jejich vzniku od naší současnosti zároveň představuje problém. V základech zeměpisných jmen jsou často nejasná, dnes už nesrozumitelná slova, nebo se jejich podoba během doby změnila a zkomolila. Například také tím, že první, kdo jméno zaznamenal, byl obvykle latinský písař, který mnohdy neuměl česky, nebo německy hovořící kartograf, jak zase dokládají mapy stabilního katastru. Jedním z nejstarších pramenů k dějinám severní Moravy a Slezska je soupis desátků vratislavského biskupství (Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis) z doby kolem roku Pro řadu obcí dnešního Moravskoslezského kraje představuje památku, kde je poprvé zachyceno jejich jméno. Iste sunt ville in terra ducis Teschinensis, similiter per IIII or scotos de manso. ( ) Item in Ropiza. Item in Trezhes. Item in Gnoynik. Item in Tessinowitz. ( ) Item in Domaslawitz utroque. ( ) Item in Wenceslaowitz. Item in Sonow. Item in Bertoltowitz. Item in Radvanowitz. Item in Lazy villa Paczconis. ( ) Item in Petirswalde. Item in Sucha utraque. 1) Toto jsou vesnice v zemi knížete knížectví Těšínského, platí podobně po čtyřech skojcích* z domu. ( ) Taktéž v Ropici. Taktéž ve Stříteži. Taktéž ve Hnojníku. Taktéž v Tošanovicích. ( ) Taktéž v obojích Domaslavicích. ( ) Taktéž ve Václavovicích. Taktéž v Šenově. Taktéž v Bartovicích. Taktéž v Radvanicích. Taktéž v Lazech, vsi Paczcově. ( ) Taktéž v Petřvaldě. Taktéž v obojí Suché. *skojec = středověká platební jednotka, odpovídá 1/24 hřivny, tedy asi dvěma pražským grošům 23

25 Právě proměny zeměpisných jmen, jejich komolení a přetváření, jsou jedním z důvodů, proč se vedle jejich vědeckého výkladu setkáváme i s tzv. lidovou neboli nevědeckou etymologií. Ta se pokouší jména vysvětlovat dle toho, jak jim rozumíme dnes. Tyto výklady ve jménech hledají současná slova, k nimž jsou často domýšleny dokonce celé příběhy, pověsti a legendy, které jména vysvětlují, a tak do nich vlastně vkládají nový život. Mnohé pověsti vznikají záměrně, účelově, jsou vytvářeny uměle, např. z důvodu propagace místa. Příklady takových výkladů najdeme už ve středověkých kronikách, legendách, cestopisech nebo kázáních. Nevědecké etymologie zeměpisných jmen jsou zajímavými doklady toho, jak lidé přemýšlejí o jménech a pokoušejí se je interpretovat. Ve druhém ročníku regionálního časopisu Černá země ( , č. 1) vyšlo vlastivědné pojednání o Šumbarku, které začínalo popisem obce a všímalo si rovněž zeměpisných jmen: Vzrůst obce souvisel se životem na panství a zámku šumbarském. Prvotní osadou byl pěkný kopeček Schönberg, kterýžto název v nejstarších dobách dle mluvy usedlého lidu mění se v Šumberk, později a tak dodnes Šumbark. Slovo Schön=krásný lid pozměnil místním slůvkem šumný, druhou polovičku v lépe mu se vyslovující bark. Prvotnému lidu dělnému deputátníkům u panství stavěny příbytky kol zámku, a tak nejstarší osada Šumbark. Přílivem lidí stavěny od této osady podél okresní nynější silnice Šumbark Dol. Suchá nové domky. Část ta pojmenována již Dědinou. Uprostřed obce stával krásný les. Po jeho vykácení sloužilo místo to za dobrou paseku dobytka. Dodnes tato třetí část nese název Paseky. Po obou stranách této osady táhnou se jak se strany obce Šenova, tak Dol. Suché, mezi nimiž se obec rozprostírá, nerovné kopečky a doliny. Lidové zde rčení pokremplovaná část. Odtud název čtvrti Kremple. Osada pátá rozprostírá se na kopečku u smrkového lesíka podél hranic Prostřední Suché a Dol. Bludovic, odtud lidový opět název Švrkel. Autor článku ukazuje, jak si lidová etymologie vysvětlila od původu německé pojmenování Šumbark. Dodejme, že pomístní jméno Krempa, Krympla či Krympa, vzniklo z německého Gerümpel, harampádí, nepotřebné věci, a patrně tedy označovalo místo, kam se takové věci vyvážely, tedy skládku. Název je dodnes uchován v pojmenování ulice Na Kremplách. 24

26 Příklady lidových výkladů zeměpisných jmen Český Těšín Dle lidové pověsti město Těšín založili tři královští bratři, Bolek, Lešek a Těšek v místě studánky, kde se těšili ze svého shledání. Na tuto událost, datovanou do roku 810, upomíná nejen pamětní nápis v polštině a latině, umístěný na studni, ale také pojmenování ulice Trzech Braci. Vědecký výklad: Místní jméno Těšín (od roku 1920 je město rozděleno na Český Těšín a Cieszyn) vzniklo z osobního jména Těcha nebo Těša příponou -ín. Beskydy Dle lidového výkladu jde o hory bez kydů, míněno bez hnoje, tedy o neúrodnou půdu. Vědecký výklad: Jméno k nám bylo přineseno s valašskou kolonizací z Balkánu, podobně jako např. výraz Grúň, Košary nebo Kyčera. Jedná se o neslovanský název, který má význam horské sedlo, předěl. Radhošť Podle pohanského boha Radegasta, jehož socha stojí na vrcholu hory od roku V pověstech je pak vrchol hory často místem konání pohanských rituálů a obětí. Vědecký výklad: Jméno hory vzniklo ze starého osobního jména Radhost. Umělá pověst spojující místo s bohem Radegastem byla vytvořena až v 19. století. Domaslavice Název je často vysvětlován ze spojení slavit něco doma. Vědecký výklad: Místní jméno vzniklo ze staročeského osobního jména Domaslav pomocí přípony -ice (-ovice), podobně jako jméno obce Bludovice bylo utvořeno z osobního jména Blud, nikoliv ze slovesa bloudit, pojmenování Bartovice má v základu jméno Bárta a název Václavovice vznikl z osobního jména Václav. Životice Dle pověsti u zdejší studánky v lese byla oblíbená zastávka putujících obchodníků. Místo si však záhy vyhlédli také loupežníci, kteří zde kupce přepadali a mordovali. Protože tu mnoho lidí přišlo o život, studánce se říkalo Život a pozdější osada pak dostala jméno Životice. Jiná verze pověsti vypráví podobný příběh, pouze původ názvu vysvětluje z pojmenování nebezpečného místa Živottratice. Vědecký výklad: Nejstarší doklad názvu osady zněl Ziboticze (1450). Je v něm ob saženo staročeské osobní jméno Žibota. Název Žibotice byl později zkomolen na Životice. 25

27 Úkol č. 1 Pokuste se určit, podle čeho dostala následující místa svá jména: Datyně Karviná Těrlicko Ostrava Odra a) podle toho, že tam rostly keře datyně b) ze staročeského osobního jména Data a) ze starého základu karv, kráva, pojmenování Karviná označuje místo, kde se pasou nebo chovají krávy b) ze staročeského mužského osobního jména Karvin a) název souvisí s označením místa, kde se třou ryby, popř. srážejí ledové kry b) z osobního jména Těrlík a) dle řeky, která se původně jmenovala Ostrava, dnes Ostravice b) dle ostrova v řece, na kterém stála první osada a) název vznikl zkomolením osobního jména Ondra b) ze starého základu uodr- s významem voda!!! Odpovědi najdete na konci publikace v kapitole Klíč k úkolům. 26

28 Šešublu Šenov, Šumbark, Bludovice Centrum nového města Havířov bylo založeno v roce 1955 na katastru tří vesnic, Šenova, Šumbarku a Bludovic. Některé z návrhů veřejné soutěže na název nového města proto požadovaly pojmenování Šešublu (Šenov-Šumbark-Bludovice). Podívej me se detailně na původ jmen těchto obcí. Šenov Jde o název německého původu, poprvé doložen k roku 1305 jako Sonow, k roku 1388 jako Schonaw; místní jméno vzniklo počeštěním z německého Schönau, tedy krásná niva, luh u potoka. Šumbark Název německého původu, ze spojení auf dem schönen berge, tedy na pěkném kopci, je poprvé doložen k roku 1430 jako Schomberg. Pojmenování Šenov a Šumbark náležejí k tzv. reklamním jménům, která měla lákat kolonisty do méně osídlených, nebo pro kolonizaci ne zcela vhodných oblastí. Na severovýchodní Moravě a ve Slezsku k nim patří např. také místní jména Rychvald ( zum reichen Walde, u bohatého lesa ) nebo Šunychl ( bei der schönen Eichel, u pěkného doubku ; dnes Nový Bohumín). Bludovice Poprvé doloženy jako Bluda k roku 1335; pojmenování vzniklo z osobního jména Blud tzv. čelední/patronymickou příponou -ice (-ovice); název bychom tedy mohli překládat jako ves lidí Bludových či patřících Bludovi. V současnosti tvoří Havířov tyto městské části: Havířov-Město, Bludovice, Dolní Datyně, Dolní Suchá, Podlesí, Prostřední Suchá, Šumbark a Životice. 27

29 Z hornického sídliště se stává město V hornickém sídlišti Bludovicích a Šumbarku odevzdali stavbaři letos již 565 byto vých jednotek k obývání. Do konce roku odevzdají ještě 833 dalších bytů a kromě toho dokončí stavbu restaurace a kina. Stavbaři jsou připravení pokračovat ve stavbě obytných domů a obchodních místností i v zimě. Počátkem prosince bude sídliště, které je již vlastně městem o obyvatelích, slavnostně pojmenováno na Havířov. Již jsou vypsány volby do místního národního výboru nového města. Po skončení výstavby bude mít Havířov obyvatel, převážně horníků. Rudé právo, 20. listopadu 1955, s. 5. Město květů, město stromů nebo město zeleně. To jsou přívlastky, s nimiž se spojuje nejmladší nově založené město v České republice Havířov. Jeho základy byly položeny již koncem 40. let a zejména v 1. polovině 50. let 20. století, v období budování socialismu. Pro nové město byly vybrány pozemky na katastru někdejších tří vesnic, Šenova, Šumbarku a Dolních Bludovic. Právě cesta vroubená alejí, někdejší císařská silnice spojující Ostravu s Těšínem, na níž ležely Šumbark a Dolní Bludovice, se stala osou, dnešní Hlavní a Národní třídou (původně Gottwaldova a Leninova třída), nového města. Město bylo zamýšleno jako sídliště pro horníky a hutníky pracující v ostravskokarvinské oblasti. Návrh na vytvoření samostatného města podal Krajský národní výbor (KNV) se sídlem v Ostravě počátkem roku Byl zdůvodněn tím, že velká hornická sídliště Šenov-Šumbark a Šumbark-Bludovice se již rozrostla natolik, že v nejbližší době budou tvořit souvislý celek. Problém jejich dalšího rozvoje však představovala skutečnost, že byla rozložena na katastru tří obcí a že Dolní Bludovice navíc příslušely k tehdejšímu okresu Český Těšín, zatímco Šenov a Šumbark spadaly pod okres Ostrava. Původní projekt předpokládal, že nové město bude mít asi obyvatel (dnes má město více než obyvatel). V důvodové zprávě KNV ve věci vytvoření nového města se dále dočteme: Pokud jde o název nového města, podotýkáme, že podle platných ustanovení dává jméno novým obcím ministerstvo vnitra. Očekáváme, že rada KNV dospěje k vlastnímu návrhu jména. MNV Šumbark a Dolní Bludovice navrhují název Fučíkov nebo Bezručov. MěNV Ostrava zaujme stanovisko po projednání záležitosti ve své názvoslovné komisi, která zasedá Z veřejné soutěže, jíž se zúčastnilo na lidí (viz Příloha č. 1), vzešel nakonec název Havířov. Ten byl spolu s městskými právy městu udělen 4. prosince

30 Paměť města názvy míst H AV Í Ř O V Obrázek č. 5 Mapa Ostravska v roce V místě dnešního Havířova je ještě vyznačeno sídliště Šenov-Šumbark. Mapa byla uveřejněna v časopise Lidé a země 1, 1952 (s. 207) v článku nazvaném Ocelové srdce. (Foto: soukromá sbírka autora) 29

31 Název nového města má být český, snadno přeložitelný, vyjadřující průmyslový charakter prostředí i budovatelské úsilí ostravského lidu, má sestávat pokud možno z jednoho slova. (zadání soutěže, 1955) Veřejná soutěž na název nového města byla vyhlášena Krajským národním výborem v Ostravě počátkem roku Propozice soutěže, stejně jako návrhy, které se v ní objevily, odrážejí dobu plnou budovatelského nadšení, dobu, jejímiž klíčovými hesly byly horník, mír, práce, budování a socialismus. V dopisech zaslaných na adresu KNV Ostrava do konce února přišlo více než možných pojmenování pro nové město. Řada dopisů, jejichž originály jsou dnes uloženy v Zemském archivu Opava, obsahovala nejen návrh či návrhy jména, ale také jejich zdůvodnění. KNV Ostrava nakonec vybralo tři názvy: Šachtín, Havířov a Cingrov, a to i přes fakt, že nejvíce občanů se vyslovilo pro Bezručov. V užším výběru se potom rada KNV rozhodla pro název Šachtín. Konečným verdiktem ministerstva vnitra byl však jako definitivní název zvolen Havířov. Nové jméno vstoupilo v platnost 4. prosince Důvodů, proč nebyl ministerstvem vnitra vybrán nejčastěji zmiňovaný Bezručov, ale název Havířov, bylo několik. Tím nejpodstatnějším byla skutečnost, že už od dob prvního československého zákona o obcích z roku 1920 je respektována zásada nepojmenovávat ulice či obce dle žijících osob. Básník Petr Bezruč, po němž se mělo nové město jmenovat, však v roce 1955 ještě žil, zemřel až o dva roky později. Naproti tomu název Havířov, tím, že byl utvořen z obecného jména havíř ( horník ) rozšířenou příponou -ov, srovnej např. jména Vítkov, Šenov, Darkov nebo Hrušov, představě ministerstva vnitra vyhověl. Při volbě názvu Havířov byla respektována tradice a soustava českých zeměpisných jmen, a to i přesto, že vznikl ve stejné době, kdy byl Zlín přejmenován na Gottwaldov ( ), polské Katowice změnily dočasně své jméno na Stalinogród ( ), německá Chemnitz se přejmenovala na Karl-Marx-Stadt ( ) a bulharská Varna se dočasně jmenovala Stalin ( ). Bylo tedy vybráno pojmenování, v jehož základu nestojí žádné konkrétní osobní jméno, ale jméno obecné, a název byl vytvořen běžným zakončením -ov. Z výše uvedeného také plyne, proč nebyl vybrán název Cingrov odkazující ke jménu sociálnědemokratického politika a novináře působícího na počátku 20. století na Ostravsku, Petra Cingra ( ). Pojmenování Šachtín bylo sice utvořeno z obecného jména šachta, tedy důl, ale přípona -ín není v české soustavě místních 30

32 jmen tak běžná jako -ov, a navíc se vyskytuje pouze v místních názvech z osobních jmen, např. Bohumín, Karlín, Žofín. Závěrečná zpráva o průběhu soutěže konstatovala: Svou účastí na této soutěži projevili občané našeho kraje vřelé pochopení a živý zájem o vznikající nové hornické město. Spoluúčastí na tvorbě názvu nového města manifestovali naši pracující též svou vůli podílet se na výkonu vlády lidu a pomáhat jí tak, jak to stanoví zákony o národních výborech. Dnešní mladí obyvatelé města již název Havířov nepociťují jako oslavný a dobově přízna kový, často jej zkracují na Havr, např. Jedu do Havru/Jsem z Havru. Úkol č. 2 Zatímco název Havířov, i když se jedná o tzv. honorifikační jméno, přežil pád komunistického režimu v roce 1989, mnohá jiná města v zemích bývalého sovětského bloku pojmenovaná po politických představitelích své jméno změnila a obvykle se vrátila k původnímu pojmenování. Pokuste se doplnit dnešní název města a stát, kde se nachází. 1) Gottwaldov... 2) Leningrad... 3) Karl-Marx-Stadt... 4) Titograd... 5) Švermovo... 6) Gorkij... 7) Leninabad... 8) Švermov... 31

33 Soutěž na název nového města Dělníkov, Černozlato, Míruocel nebo Stalinomír? Většina autorů pojmenování navržených pro budoucí Havířov se snažila splnit ideové a politické zadání soutěže (viz Příloha č. 1). Proto se mezi nimi často objevovala jména jako Baníkovice, Blahomír, Hornikograd, Kovákov, Lidodar, Rozkvět, Socialov, Trůnšachtov, Vítězocíle, Zdařilov nebo Železouhlíkov. Dobově příznaková jsou také jména podle významných osobností politického a kulturního života, která mají v návrzích rovněž významné zastoupení, např. Cingrov, Fučíkov, Leninovo, Olbrachtov, Sta linov nebo Zápotocký. Mnohé ze soutěžních návrhů byly zamýšleny jako skutečná pojednání na téma název nového města. Jejich autoři se snažili nejen vyhovět ideovému zadání, ale také je patřičně zdůvodnit. Autor dopisu, který se podepsal iniciálami J. B., například napsal: Navrhuji aby nové město sestávající ze Šumbarku a z Bludovic mělo název: 1. Bezručov I, II, v němž by byla vyjádřena láska a oddanost P. Bezruče velkého umělce a přítele ostravského lidu zvláště k horníkům. 2. Stachanov I, II, v němž by bylo vyjádřeno pracovní úsilí horníků, hutníků a stavbařů ostravska, kteří dosahují vysokých pracovních výsledků podle vzoru sovětských uderniku i stachanovců. 3. Horník I, II, v němž by bylo vyjádřeno socialistické město, které obývá převážná část horníků a zaměstnanců v OKD nejpřednějších budovatelů naší soc. vlasti. Řada návrhů se také snažila napodobit jména měst Sovětského svazu, i proto se mezi nimi objevila pojmenování zakončená na -sk nebo -hrad či -grad, např. Budovatelsk, Ostragrad, Proletarsk, Technohrad, Uhelnohrad nebo Zápotockýgrad. Právě v případě jmen zakončených na -hrad/-grad svoji roli sehrála nejen obecná známost ruských měst Leningrad ( , dnes Sankt Petěrburg) a Stalingrad ( , dnes Volgograd), ale také dočasné přejmenování polských Katowic na Sta lino gród ( ). Jiný typ návrhů představovala pojmenování, která se snažila napodobovat stará zeměpisná jména, ale dávala jim nový, dobově aktuální obsah. Jedním z nich byla 32

34 stará místní jména, kterým se říká přezdívková, např. Bosonohy, Kozojedy nebo Poděbrady, nebo jména obyvatelská, např. Břežany, Dolany, Vysočany, která se však v regionu severní Moravy a Slezska téměř nevyskytují. Tak se v materiálech návrhů objevila pojmenování jako Kovkopy, Uhlokopy, Uhloruby, Důlňany, Havířovany nebo Průmyslany. Jméno Blátošlapy, které si vytvořili první obyvatelé města sami jako ironický název pro sídliště budované na polích, se zde však nevyskytuje. Mnozí navrhovatelé také vytvářeli pojmenování dle názvů dvou největších měst v regionu, Ostrava a Opava, a navrhovali např. Horňava, Hvězdava, Rudava, Rusava, Slezava nebo Nová Rubava. Tento typ názvů je přitom kuriózní proto, že je tvořen příponou -ava charakteristickou pro jména českých a moravských řek, např. Morava, Oslava, Otava, Svitava nebo Vltava. Zakončení -ava má svůj původ ve starogermánském výrazu -ahwa, blízkém latinskému slovu aqua, tedy voda. Rovněž jména obou měst, Ostrava a Opava, vznikla přenesením pojmenování řek, dnes Ostravice a Opava, na název osady, později města. Dopisy s návrhy pojmenování nového města představují nejen zajímavý materiál pro historiky a dialektology, doklad toho, jak lidé vnímají a prožívají jména, ale především jsou pozoruhodným svědectvím o době svého vzniku a o příbězích lidí samotných. Někteří pisatelé připojili báseň, osobní vyznání nebo příběh, další přidali i podoby jména v jiných jazycích nebo navrhli názvy ulic nového města. Autor podepsaný J. J. např. navrhl pro nové město název Vraclav a současně jména jeho místních částí: např. horní část města by se mohla jmenovat Horníkov, dolní část Dolová, nebo Hornice a Dolany, či Cingrovice, Klimentov a také pojmenování ulic: Zápotockého, Cingrova, Klimentova, Bierutova, Uhelná, Velkodůlní, Hutnická, Hornická apod. V archivních materiálech najdeme i kuriozity. To je případ dopisu autora, který sám sebe označil jako Ohavny švec. Následující text ponecháváme bez jazykové úpravy. 33

35 Soutěž noveho Města! Dočetl jsemse v novinach nova Svoboda že Rada K. N. V. vypsala soutěž pro nejvhodnějši nazev noveho města ze všechnych Těch cnosti jak jesto vypsane Muže to byť í Stavitel ktery to tam vede ale ja jsem nato kratky jsem uš stary 70.sadku mam na mam na krku moc vysoku školu nemam ale z dlouhe chvile hokus pokus chci zestavít ty Profíle nazev M. J. u Jsem vyučeny Obuvnik říkají mi ohavny Ohavny švec jak se to utěch ševcu děla když se bota spravi očisti se a vylešči! na podobně jsemto tak udělal zatykam pokryvku a hledímnaní tuíe na pokryvce vytištěno Krem svít narodni Podnik hola počkej stoho muže něco vykvest ano vykvetlo a jeto tak pro posuzei navrhu o nejvhodnějši nazev noveho Města ma byt česky snadno přeložitelny Prumyslovy charakter usílí Ostravskeho lidu mase stavat z jednoho slova ano je to tak a bude to tak tedy ja navrhuji nazev Kremi přidam jedno písmeo š. bude nazev Kremiš! uberu dvě písmena íš. a přidam k tomu pismeno l. bude nazev Kreml. ato je to přeložitelne vyjadrujcí Proto že je v tom nazvu jedno písmeno r. tedy první myšlenka je vždycky dobra tak ja navrhuji nazev ten první. Kremiš! je to vhodne jmeno či nazev pro horníky. hornicy dobyvaji černe a hněde uhli Krem se vyrabi černy a žluty počitam že vtom černem Kremě je take něco kyseliny uhličite dokoce každy horník ma nejku Rodínu že spotřebuje hodně Kremu tedy bych jim navrhnul že by tam mohla byt vybudovana na Krem Tovarna ať uš i maji ve svojim hornickem městě! na konec tomu tak bude žese hornik bez Obuvnika a bez Kremu neobejde všemů zdar Mladihornici budu mít vspominku že hornícke Město ma nazev po starem Obuvníku Práci čest 34

36 Dáte se Leninovou, pak kousek po Antonína Zápotockého a hned na počátku Gottwaldovy odbočíte do Československé armády Nedílnou součástí vytváření prostoru nového socialistického města bylo i jeho uliční názvosloví. Dotvářelo společně s jasným a srozumitelným budovatelským názvem Havířov ( město havířů ) prostor sídliště pro nové lidi, žijící a pracující v socialismu. Úloha uličních jmen nového města byla tedy více ideologická a reprezentativní než orientační. V uličním názvosloví Havířova najdeme především jména osobností, které byly pro komunistický režim významné, zejména představitelé dělnického hnutí a politického života, nebo alespoň akceptovatelné, např. jména postav kultury 19. a první poloviny 20. století. To dokládají následující uliční jména, z nichž mnohá již neexistují: třída Antonína Zápotockého, Leninova, Gottwaldova, Makarenkova, Šmeralova, P. Korčagina, Rossenbergových, Marxova, Fibichova, Wolkerova nebo Čajkovského. Další velkou skupinu reprezentují pojmenování odkazující k významným historickým událostem, místům, symbolům apod., např. 2. pětiletky, Jaselská, Vítězná, Slovenského národního povstání, Mladé gardy. Z pohledu dnešního obyvatele města jde většinou o názvy, jimž nevěnuje pozornost a které vnímá spíše jen jako součást adresy. Po roce 1989 došlo v havířovském uličním názvosloví pouze k malým změnám. V první vlně, na konci února 1990, byly přejmenovány hlavní ulice a náměstí v centru města, Gottwaldova třída (dnes Hlavní třída), Lidových milicí (Klidná), nám. Vítězného února (náměstí Republiky) a 40. výročí KSČ (17. listopadu), v září ještě ulice Leninova (Národní třída). V průběhu následujícího roku byly z mapy vymazány Antonína Zápotockého (Dlouhá třída), Fučíkova (Anglická), Komsomolská (Svornosti), Leningradská (Na Nábřeží), Rudé armády (Studentská), Svazácká (Junácká) a Znárodnění (Lašská). V roce 1992 pak následovaly poslední změny pojmenování ulic a prostranství, Dimitrovova (Lípová), K. Śliwki (Nad Terasou), náměstí 9. května (náměstí T. G. Masaryka), P. Korčagina (V Parku), P. Lumumby (Žákovská), Pionýrů (Školní), R. Luxemburgové (Uzavřená), Svazarmovská (Pěkná), Zdeňka Nejedlého (Jaroslava Seiferta) a 2. pětiletky (Jana Wericha). Z perspektivy doby těsně po Sametové revoluci šlo jistě o pochopitelný krok, z dnešního pohledu se však některé změny jeví jako příliš radikální, mnohdy dokonce působí jako snaha o přepólování z hodnoty minus na plus, např. ze Svazácké 35

37 se stala Junácká, Zdeňka Nejedlého se změnila na Jaroslava Seiferta. Řada změn rovněž neměla své logické odůvodnění, např. vztahem k osobnosti či reálii, které se objevily v názvu, a řídila se pouze potřebou přejmenovat, např. Fučíkova se změnila na Anglickou, z ulice 2. pětiletky se stala Jana Wericha a šumbarské náměstí 9. května bylo přezváno na náměstí T. G. Masaryka. Orgánem města Havířova, do jehož kompetence patří také projednávání a schvalování uličních jmen, názvů městských obvodů a jejich částí, je Komise kulturní a letopisecká. Komise nejen řeší podněty z jednotlivých obvodů města, ale i od občanů, rovněž připravuje a posuzuje jména nových ulic, eviduje změny stávajících pojmenování. Důležitým kritériem pro tvorbu nových uličních pojmenování je, aby se nevyskytovaly názvy stejné nebo velmi podobné a v případě nových pojmenování po osobnostech aby byla zajištěna podmínka jejich morální bezúhonnosti a také lhůta minimálně 5 let od úmrtí. Komise potom své návrhy předkládá ke schválení městskému zastupitelstvu. Úkol č. 3 Jak se dnes jmenují ulice, které před rokem 1990 nesly následující pojmenování. Na pomoc si můžete vzít historickou mapu centra Havířova. Po kom, nebo na paměť čeho byly ulice pojmenovány? 1) P. Korčagina... 2) Mladé gardy... 3) Makarenkova... 4) třída Antonína Zápotockého... 5) Leninova... 6) Gottwaldova... 7) Rossenbergových... 8) 2. pětiletky... 9) Klimšova... 10) Kpt. Jasioka... 36

38 Obrázek č. 6 Výřez z plánu města Havířova z roku (Foto: soukromá sbírka autora) 37

39 Korea a Amerika Zeměpisná jména nám pomáhají nejen v orientaci v prostoru, ale rovněž mají svou společenskou hodnotu, kterou využívají politické režimy, ale také obchodníci a ti, pro které je důležitá propagace místa (tzv. placebranding). Kromě současných developerských projektů, které jsou pojmenovávány vznosně a nejčastěji upozorňují na svoji novost či exkluzivitu, např. ostravské bytové komplexy Nová Poruba, Nová Karolina, Rezidence Améba, se s reklamními jmény setkáváme už od středověku. Tím nejstarším typem byly názvy jako Veselí, Dobrá nebo německá reklamní jména Rychvald, Šenov či Šunychl (dnes Nový Bohumín), která měla přilákat nové osadníky. Zvláštní postavení mezi reklamními názvy mají přenesená pojmenování domácích a především zahraničních míst. Na našem území se s nimi setkáváme již od středověku a kromě jmen inspirovaných Biblí, např. Babylon, Betlém, Jordán nebo Tábor, se objevují také jména zahraničních měst a zemí, která byla něčím pozoruhodná a byla známá z cestopisů a později také z novinových zpráv, např. Amerika, Kanada nebo Mexiko. Dodnes se s touto praxí setkáváme v pojmenování barů, restaurací a klubů nebo diskoték, např. v Havířově HAWAII club, Pizzeria Italia bar, Brooklyn či Amerika. Snaha přiblížit čtenářům novin nebo turistům místo prostřednictvím srovnání s obecně známými lokalitami vedla k tomu, že se od 19. století objevovala také cizí zeměpisná jména s přívlastky český, moravský či slezský, např. český/moravský/ lašský Betlém (Hořovice/Nové Město nad Metují, Štramberk, Brušperk), o textilním centru Krnově se psalo jako o slezském Manchesteru a hora Velká Čantoryje byla přirovnávána ke slezskému Blaníku; srovnej též název Cieszyńska Wenecja pro romantickou uličku Przykopa s vodním kanálem v polském Cieszyně. S neklidným koncem 19. a první polovinou 20. století se pojí přenesená zeměpisná jména inspirovaná válečnými událostmi, o nichž se psalo v novinách té doby. Jména bojišť jako Mexiko, Port Artur, Balkán, Bosna či Habeš se často objevují v pojmenováních dělnických kolonií a hospod nepříliš valné pověsti. Čím dále však postupujeme do 20. století, tím více jsou čtenáři informacemi o válkách zahlceni a už pro ně nepředstavují jedinečné historické události, o nichž se ještě po generace vypráví. Proto také ve 2. polovině 20. století uvedený typ přenesených zeměpisných pojmenování, zahraničních i domácích, mizí. Nadále se objevují již jen jako ozvláštňující 38

40 publicistické metafory v novinovém a televizním zpravodajství. Někdy však působí komicky a provinčně, např. když se v souvislosti se stavbou několika výškových budov v centru objevilo v televizním zpravodajství přirovnání Ostravy k Manhattanu východu, nebo když byla halda Ema, známější pod názvem Červená halda, označována jako ostravský Mount Everest. Z titulků zpravodajství o Havířově připomeňme např. označení havířovský Bronx, použité v roce 2010 v souvislosti s případem muže, jehož tělo bylo vláčeno za autem. V naší krajině najdeme mnohá místa pojmenovaná Benátky, Amerika, Bosna, Jeruzalém, Betlém nebo třeba Kanada. Jsou to zeměpisná jména přenesená v různých obdobích na základě lidové fantazie. Například pomístní název Benátky, označující bažinatá a mokřinatá místa pro podobnost, byť vzdálenou, s italskými Benátkami, se v nářeční podobě Fenedyk/Na Fenedyku nebo Benedyk/Na Benedyku objevuje na Karvinsku hned několikrát. Svébytnou skupinu představují místní a pomístní jména Amerika rozptýlená po celém území českého jazyka. Byla místům dávána především v 19. a v 1. polovině 20. století, kdy se Amerika, zejména USA, stala symbolem prosperující země a místem, kam z mnoha chudých oblastí tehdejší rakousko-uherské monarchie směřovaly tisíce přistěhovalců. Zeměpisná jména Amerika velmi často nesou pozemky a objekty vzdálené od obce, nebo se nacházející na okraji katastru ( daleko jako v Americe ), ale také např. domy, které si postavili tzv. Amerikáni (navrátilci z Ameriky), pozemky, kde se pěstovala kukuřice či brambory (plodiny pocházející z Ameriky) apod. Část Havířova (Prostřední Suchá) pojmenovaná Amerika dostala své jméno právě pro svoji odlehlost. Tento název vznikl z toho, že tam bydleli občané oddělení od středu obce komplexem pozemků a říkalo se všeobecně ti tam na Americe bydlí ( ), sděluje nám soupis pomístních jmen pořízený v 60. letech 20. století pracovníky Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Pro mladší obyvatele Havířova je dnes Amerika spíše jméno restaurace a penzionu v Životicích. Soupisy zeměpisných jmen také dokládají další přenesená jména na území Havířova. Oblasti dnešních šumbarských ulic Sokolská a Na Parceli se původně říkalo Praha, neboť zde byli usazení Češi, zatímco místo dnešní ulice Osadnická bylo expresivně označováno Varšava, protože zde bydlelo polsky hovořící obyvatelstvo. 39

41 Obrázek č. 7 Obálka knihy Slezské Lidice a revanšismus dnes, vydané v roce Publikace pojednává o tragédii, k níž došlo v Životicích v roce Dne 6. srpna bylo popraveno 38 mužů jako odveta nacistů za smrt příslušníků gestapa zastřelených v přestřelce s partyzány. Podobný osud jako Lidice postihl v květnu 1945 také ves Javoříčko u Litovle odtud přirovnání moravské Lidice. (Foto: soukromá sbírka autora) 40

42 Jedním z posledních přenesených zeměpisných jmen je název Korea. Objevuje se v dokladech z počátku 50. let 20. století. Důležitým tématem doby byla válka na Korejském poloostrově ( ), o níž se hodně psalo v novinách a která byla v tehdejším socialistickém Československu ideologicky prezentována jako boj pokrokového korejského lidu proti americkým imperialistům. Právě z této doby pochází pojmenování Korea, dodnes užívané starší generací, pro část sídliště Šumbark. Zde, na pomezí Šumbarku a Dolních Bludovic (okolí ulice U Nádraží), byla v roce 1953 zahájena výstavba Šumbarku II, lidově zvaného Korea. Patrně právě blátivé a rozkopané místo, kde se rodilo nové město, lidem připomínalo korejské bojiště, a odtud tedy i vysvětlení nezvyklého exotického jména. Svědkem nám je také úryvek z havířovské kroniky: Co se humoru týče, spočívá hlavně v úštěpcích na zdejší blátivé cesty. Potkají-li v Ostravě člověka v zablácených botách, každý potměšile kývá: ten je určitě z Koreje (tj. z Havířova). Podobnou motivaci najdeme rovněž v pozadí dobového názvu Korea pro sídliště SONP v Kladně-Švermově nebo pojmenování Korea (dnes Finské domky) pro hornickou kolonii budovanou od roku 1950 na okraji Lhotky u Ostravy. 41

43 Místní názvy třeba chrániti stejně, jako každou historickou památku rázu věcného. (stanovisko archivu ministerstva vnitra ke změnám zeměpisných názvů, 1945) Stejně jako se toponyma dělí na dvě velké skupiny, místní jména a pomístní jména, tak i jejich ochrana má dvojí podobu. V prvé řadě ji reprezentuje snaha kartografů a úřadů státní správy o standardizaci zeměpisného názvosloví vedená čistě praktickými zřeteli. Jejím výstupem jsou např. databáze GeoNames (dostupné též v rámci internetové aplikace ZABAGED Českého úřadu zeměměřického a katastrálního) nebo zeměpisné lexikony. Zásadním nedostatkem tohoto přístupu je však fakt, že kartografům jde vždy jen o zachycení jednoho názvu pro danou lokalitu, a to většinou v podobě odpovídající spisovné češtině. Zatímco v případě místních jmen, jejichž po doby a změny schvaluje Ministerstvo vnitra ČR, a v případě názvů ulic, o nichž rozhodují orgány místní samosprávy, je tento standardizační proces ještě posílen, u pomístních pojmenování je tomu jinak. Jména polí, lesů, luk, rybníků, mezí, cest nebo hor, obecně tedy pomístní jména, sice většinou svou standardizovanou podobu mají, ale ta často neodráží skutečné užívání jména, jeho nářeční znění, varianty apod. I přes snahu především jazykovědců a dialektologů pomístní jména sbírat, a tak vlastně zachraňovat, i přes neustálé zdůrazňování jejich historické hodnoty, nejsou pomístní jména ani toponyma obecně předmětem památkové ochrany či záchranného výzkumu. Například v lokalitách zanikajících v důsledku povrchové těžby surovin či budování velkých staveb sám fakt existence toponyma, byť starého nebo historicky cenného, ještě není zásadním argumentem proti realizaci projektu. Příklady ze světa však ukazují, že toponyma v kontextu krajiny jsou nazírána jako její plnohodnotná, a tedy i stejně cenná součást. Když v roce 1993 společnost Celtic Energy chtěla zahájit těžbu uhlí v Carmarthenshire (Wales, Velká Británie), jedním z argumentů posudků hodnotících dopad projektu na krajinu byla i hodnota zachování toponymie in situ ( na místě ): For these reasons I am satisfied that considerable weight should be placed on the need for the preservation of the Gwaun Henllan landscape. Merely to record place-names that used to exist can serve little purpose without the preservation in situ of the landscape to which they refer, especially as in this case that name records a historic landuse that can be directly linked to the present day. 2) Klíčovým tématem toponomastiky stále zůstává vytrácení se znalosti toponymie z lidské paměti. Nejde jen o přirozený proces zapomínání jmen během lidského živo ta, doprovázený obměnou generací a změnami způsobu života, ale také o cílené 42

44 vytváření nové toponymie z politických důvodů, např. přesuny obyvatelstva na etnickém principu, změny politického režimu apod. S tím souvisí rovněž rozvoj tzv. politické onomastiky. V řadě prací posledního desetiletí je téma politické onomastiky a vytváření politické či státní krajiny prostřednictvím toponymie reflektováno. Ve srovnání se zeměmi východní Evropy, zejména státy bývalého Sovětského svazu, které byly ve druhé polovině 20. století součástí totalitního východního bloku, u nás tento proces znásilňování prostoru nebyl tak silný, a například tzv. honorifikační toponyma se uplatnila jen minimálně, samozřejmě s výjimkou urbanonymie. V této souvislosti je potřeba zmínit dvě skutečnosti. V důsledku odsunu Němců a bohemizace toponymie z celkem změněných místních jmen v letech se 53 % změn týkalo vytvoření nového českého názvu. Tolik svědectví vyhlášek ministerstva vnitra. Zánik německých pomístních jmen úřední evidenci unikl, ale dokládá jej např. srovnání předválečných a současných map oblasti bývalých Sudet. Druhým zásahem do české toponymie byla kolektivizace zemědělství a vznik JZD. Studie Jany Pleskalové z roku 1983 ukázala, že následkem združstevňování venkova, provázeného vznikem honů JZD, rozoráním mezí a polních cest, bylo z předválečného bohatství českých anoikonym ztraceno téměř 85 % pomístních jmen. V nově vytvořených názvech honů JZD se tak uchovalo pouze 15 % původních pomístních jmen. Přesto zůstává další důležitou otázkou, jaký přístup k pomístním jménům i urbano nymům zvolit. Zda je chránit, a pokud ano, potom jakým způsobem? Uměle je udržovat v paměti a povědomí lidí, nebo je dokonce znovu vracet do krajiny a měst, a to i proti vůli jejich obyvatel? Má být ochranou pouhé mapování a evidence proměn toponym, popř. standardizace motivovaná čistě praktickými důvody (databáze GeoNames, standardizace uličních jmen prostřednictvím vyhlášek a zákonných norem, standardizace místních a pomístních jmen v zeměpisných lexikonech)? Nebo jsou cíle této ochrany jiné, více zaměřené na budování vztahu obyvatel míst ke jménům, a tedy orientované na vytváření lokální identity prostřednictvím toponym? Jsou to časté otázky i pochybnosti, které toponomastické práce vyjadřují explicitně, nebo jsou skryty v pozadí jejich vzniku. Argumentace potřebou standardizace a stářím toponym, jejich povahou coby svědků zaniklých jevů a historických skutečností je však zatím hlavním a určujícím motivem zájmu o zeměpisná jména. 43

45 Aktuální otázkou je také ochrana uličních názvů v lokalitách, které jsou relativně mladé, např. Havířov a Ostrava-Poruba, a kde právě dobová architektura tzv. Sorely (socialistický realismus) spolu s uličními jmény typu Hybešova, Marie Majerové, Šmeralova (Havířov), Budovatelská, Dělnická, Pionýrů (Ostrava-Poruba) dotváří celek prostoru města tak, jak vznikl v 50. letech 20. století. Řada z těchto názvů byla odstraněna následkem politických a společenských změn po roce 1989, např. v Havířově zmizela pojmenování P. Korčagina (dnes V parku), Komsomolská (dnes Svornosti) nebo náměstí Vítězného února (dnes náměstí Republiky), v Ostravě- Porubě např. Leninova třída (dnes Hlavní třída), Fučíkova (dnes Porubská), Gottwaldova třída (dnes Opavská). Přestože jsme již zmínili, že v případě městských lokalit jsou to dobové uliční názvy, které se podílejí na autentické hodnotě místa, ani v případě vyhlašování městských památkových zón Havířov (1992) a Ostrava- Poruba (2003) nebyla uliční jména vzata pod památkovou ochranu. Proto se stává aktuální otázka péče o toponymii daných lokalit, a to nejen jako o památku, ale také jako o součást identity místa a jeho obyvatel. Dodnes totiž nejen příslušníci starší generace hovoří o havířovském náměstí Republiky jako o prostranství U Lenina, o porubské Hlavní třídě jako o Lenince a v ostravském Zábřehu rozlišují, jestli bydlí ve Starém Zábřehu, nebo ve Stalingradě. 44

46 Rossenbergových, Rossembergových nebo Rosenbergových? Termín urbanonymum, z latinského urbs, město, a řeckého ónoma (ὄνομα, jméno ), označuje vlastní jména objektů, které se nacházejí na katastru města a mají městský charakter. Za touto akademickou definicí se skrývají především jména ulic, náměstí, parků a mostů, ale také např. jména kin, divadel, restaurací, barů nebo tramvajových zastávek. Specifičnost městských názvů ve srovnání s pomístními jmény, např. jmény polí, lesů, řek, je především v jejich standardizaci a jisté umělosti. Jejich podobu nevytvářejí obyvatelé města. Ti mohou být někdy přizváni k podávání návrhů, ale konečné rozhodnutí záleží na příslušné komisi magistrátu. Právě fakt, že uliční názvosloví je do městského prostoru vnášeno shora, byl příčinou i jeho velké nestability. Proměny politických režimů, které přineslo 20. století, se promítly do nestálosti uličních jmen, ilustrované nejlépe jejich častým přejmenováním. Zatímco názvy ulic středověkých měst se inspirovaly charakterem místa, nebo odkazovaly k významnému orientačnímu objektu, např. uliční jména v centru Moravské Ostravy Široká, Dlouhá, Pivovarská, Mlýnská, Kostelní, Zámecká, Na Hradbách, situace se radikálně změnila v 19. století. V uličních názvech se již od poloviny 19. století prosazoval zvyk pojmenovávat po osobnostech politiky, kultury; později se objevila také pojmenování po společenských organizacích, významných událostech i obecných hodnotách. Mladé město Havířov, vybudované až v polovině 20. století, je specifické tím, že jeho uliční názvosloví vzniklo v době socialismu. Když byly po roce 1989 některé ideologicky přežité nebo nevhodné názvy měněny, nebylo se k čemu vracet. Středověké názvy v Havířově prostě nejsou a stará pomístní jména byla zapomenuta. A tak právě z těchto důvodů i proto, že každé přejmenování působí komplikace obyvatelům i firmám v daných ulicích sídlícím, v Havířově k velkému přejmenování ulic po roce 1989 nedošlo. V případě uličních jmen motivovaných osobnostmi politiky, kultury či umění jsme často svědky toho, že je obyvatelé města ani příliš nevnímají. Mnohdy nevědí, kde se daná ulice nachází, po kom a proč dostala své pojmenování, a názvy také často komolí. Snad kromě kronikářů nebo zájemců o historii se obyvatelé města o původ a pro měny standardizovaných uličních jmen příliš nezajímají. To dokládá rovněž 45

47 ukázka z rozhovoru se dvěma respondenty našeho výzkumu, příslušníky nejstarší generace: Ale když jsem řekl: Běžte na Kubelíkovu, tam je ta jeskyně, nikdo nevěděl, kde to je. Ale když jsem řekl: Stavoprojekt, tak každý věděl, že vedle byli policajti atd. Ale nevěděli, že je tam ulice Kubelíkova. Já jsem to taky dlouho nevěděl. ( ) Názvy ulic dělají dosti často problémy, protože i tady se stává, že jsem stál přímo na ulici a ptal jsem se. Pak jsem se podíval a byl jsem v podstatě na místě. Není to ale specifikum jen Havířova, je to všude. Již jsme zmínili, že dochází také ke komolení uličních jmen, nejen v běžné komunikaci, ale dokonce i na mapách nebo na uličních tabulkách. Příkladem z Havířova je právě název ulice Rosenbergových. Tedy, tak by měl znít a být napsán správně. Ale na jednom konci dané ulice najdeme na uliční tabulce podobu Rossembergových, na druhém pak Rossenbergových. Obrázek č. 8 (A), (B) Ulice Rossenbergových v Havířově. (Foto: soukromá sbírka autora) Na každém konci ulice dlouhé několik desítek metrů najdeme jiný název. Vždy ale chybný. Americký manželský pár se jmenoval Rosenbergovi. 46

48 Od Trojky až po Bludovičák aneb Jak se neztratit v Havířově Kromě oficiálních a standardizovaných uličních jmen, která schvalují samosprávné orgány města, mají jeho obyvatelé také svoje pojmenování domů, ulic, náměstí a prostranství. Jsou to názvy, které mapy obvykle nezachycují, ale objevují se např. v inzerátech, na plakátech a oznámeních o konání akcí apod. Především je však denně používají obyvatelé města v komunikaci mezi sebou. Tato pojmenování jsou srozumitelná pouze obyvatelům, kteří prostor dobře znají. Cizinec, nebo někdo, kdo do Havířova pouze dojíždí za prací či do školy, většinou neví, kde je U Permona, kterému obvodu se říká Trojka, kde je V Dolíku. I když se jedná o názvy, které se vyskytují především v mluvené komunikaci, neznamená to, že nemají často statut oficiálních pojmenování. Najdeme je např. v oznámeních, inzerátech, v názvech firem či ve vyhláškách (viz Příloha č. 2). Následující slovníček představuje jen část neoficiálních živých názvů, které používají obyvatelé Havířova pro orientaci ve svém městě. Azet pro mladou generaci havířovských obyvatel je to zkratka hokejového klubu AZ nebo název zimního stadionu, ale pro starší a střední generaci se jedná o významný orientační bod, někdejší Odborné učiliště Dolu Antonín Zápotocký, zkráceně AZ, kde v současnosti sídlí úřad práce (ulice 17. listopadu) Vzpomínka: To je střední odborné učiliště dolů, bývalého dolu Antonín Zápotocký. A dnes je to ulice 17. listopadu směrem na Těšínsko. Po levé straně je tam velká čtyřposchoďová budova. Tam to učiliště bylo a zajímavostí je, že tam byl i zimní stadion, kde hráli hokej, jednou dokonce i druhá liga. Nebyl to led pod širým nebem, ale fungovalo to. Dneska tam je prázdno, ale kromě toho úřad práce. Zajímavé je, že ten hokejový oddíl dostal jméno Azet Havířov, pak dostal nějaký jiný a asi před rokem se to zase vrátilo. Zas je to Azet. Ten název klub dostal mj. proto, že sponzorem klubu byl ten důl Antonína Zápotockého. To je velká budova, a když někdo jede autobusem z Ostravy, Orlové, nebo Karviné, tak každý říká zastávce Učiliště. [důchodce, kronikář, 74 let] Bílý dům víceúčelový dům Redon na ulici E. F. Buriana je nazýván dle své bílé barvy Bludovičák zkrácené pojmenování pro Bludovický kopec Vzpomínka: Tady nahoře na kopci byl Merkur, teď je tam ubytovna pro nepřizpůsobivé. ( ) Bludovický kopec. Když se řekne bydlím na kopci, tak většinou v těch rodinných 47

49 domcích, které jsou v oblasti Bludovického kopce, ale spíš na straně k Životicím. Na druhé straně už je to spíše k Zaguří. [učitel, 32 let] Budoucnost/U Budoucnosti obchodní dům Budoucnost, otevřený v roce 1970, lidově nazývaný Budka nebo Buďák, dnes přejmenovaný na Elan (viz Příloha č. 3) Vzpomínka: Na náměstí Budoucnost je dneska Elan. Tomu se říkalo do Budky. Pak jsem šel s dětmi do parku za dnešní spořitelnou, to bylo k Leninovi. Tam stál a díval se směrem na Budoucnost, vždycky jsme se smáli: Ano, budeme se mít dobře. Když jsme šli na pivo, scházívali jsme se v Kosmosu. [důchodce, úředník, 67 let] Byťák budova závodního klubu stavebního podniku Bytostav na ulici Stavbařská Vzpomínka: To je u kina Radost, taková dřevěná bouda. Od gymplu napravo, když k němu stojím zády. ( ) No jo, ale u nás je gymplů hodně. Pod Bezručem pod Kulturním domem Bezruč. Tam byl Bytostav, tam se taky tančilo, ale nevím, jak často. Vím, že na plesy. Ale na nábřeží a do Lučiny jsme chodili tančit každou sobotu a neděli. To bylo pravidlem. [důchodkyně, pokladní, dělnice, průvodčí, 74, 75, 66 let] Dialýza bývalé pracoviště dialýzy, dnes Centrum volnočasových aktivit Horymírova Vzpomínka: Když jsme to tady v květnu otvírali, aby sem přišli lidi, dalo se to do novin do Radničních listů, poslalo se to na kluby. Přišli lidi a říkali: No, já jsem to konečně našel, já jsem to nemohl najít. Já říkám: Vždyť je napsané Horymírova! Ale nikdo neví, kde to je. To kdybychom prý napsali Dialýza, tak to ví každý. Tady byla dialýza, to lidi znají. Ale název ulice Horymírova neznají. Tak každému říkám: Postavte se čelem k vozové vrátnici, otočte se a běžte rovně do ulice a do toho baráku vrazíte. A stejně jdou dokola a chodí ve školce a nemůžou se sem dostat, protože je tam plot. Když je vidím, tak jdu ven a říkám: Teď to obejděte zpátky, jak jste přišli, a vlezte do brány, která je otevřená. ( ) [důchodce, úředník, 67 let] Dolík/V Dolíku parčík pod budovou okresního soudu na Dlouhé třídě Vzpomínka: To je na konci ulice, jak jste šel, a kousek ještě kolem průmyslovky. Tam je Dolík, hospoda U Hada, Kobra, my tomu říkáme hospoda U Hada. Přejde se jakoby takovým údolíčkem, vpravo je dětský koutek, kolem lesíku a parčíku se dojde schodama k soudu a k Permonu. Permon to je taky důležitá věc. Permon je středisko, které soustřeďuje obchody pro tuto část. Je tam samoobsluha Hruška, je tam lékárna, jsou tam taky nějací Vietnamci. Je tam i pekárna, textil, galanterie. Takové středisko obchodů pro tuto část, 48

50 vše na jednom místě. Do Permonu to je jasné. To je obchodní středisko, jde se tam přes Dolík, nebo se tam dojede autobusem. [důchodkyně, učitelka, 70 let] Dolní gympl/horní gympl obecně známé názvy dvou gymnázií, Gymnázia Havířov- -Město, ulice Komenského, a Gymnázia Havířov-Podlesí, ulice Studentská; školy jsou rozlišovány dle polohy ve městě Vzpomínka: Horní gympl tak se říká tomu u Merkuru a dolní gympl to nevím, tam je možná i průmyslovka. Nevím, podle čeho bych ho našla, nikdy jsem to nepotřebovala. ( ) Jsou tady dva gymply. Martin chodil na horní gympl, takže to znám, tam jsem byla. Je tam i základka a teď tam na Hrubínce učí. To taky není podle ulice, protože tam je ulice Rušná, ale Hrubínka je podle Hrubína. Potom je tam ten horní gympl, to je jeden komplex budov. Jedna patří základce a druhá, na tomtéž nádvoří, patří gymplu. Nevím, jak se jmenuje, gympl koho, nebo čeho, ale je to prostě horní gympl. [důchodkyně, učitelka, 70 let] Divadélka jedním z velmi důležitých rysů mladého města byl rušný společenský život, a tak se nelze divit tomu, že kavárny, bary a restaurace sloužily jako orientační body, jedním z nich byla také Divadelní kavárna na Nábřeží Vzpomínka: Divadélka je na nábřeží, když jdete od Labužníka na nábřeží dolů. Jak je ten dětský park, hned na rohu u nábřeží byla Divadélka. Tam chodívali z Merkuru, kde se dělaly tanečky pro starší a důchodce a seladony, vdovce a vdovy. V pátek a v neděli od pěti se tam tančilo, říkalo se tomu kutálky. Měli páteční a nedělní kutálky, hrála jim bohumínská kutálka a oni od páté do desáté seděli při čaji nebo při sifonu. V deset hodin večer se skončilo a směr kam myslíte? Všichni, nebo polovina Divadélka. To bylo jejich! Teď se to prý pro ty důchodce dělá v Renetě. ( ) Od pondělka do soboty, když jste šel od Merkuru až po Azet, to bylo nemožné. Lidi to bylo natřískané ty noční vinárny, tam se opravdu nešlo dostat. [důchodkyně, prodavačka, 61 let] Důlňák název pro původní louky u říčky Lučiny, dnes oblast ulice Na Důlňáku a přilehlých pozemků Experiment/U Experimentu, též Švéďáky dva sedmipatrové domy na křižovatce Dlouhé třídy a 17. listopadu, po pravé straně ve směru na Horní Suchou; na Nový rok 1969 došlo v domě č. p. 24 k požáru, který si vyžádal čtyři oběti Vzpomínka: Pod Permonem na křižovatce byly Švéďáky, takové experimentální domy. Byla jsem tam a oni tam měli byty postavené jiným stylem, než bylo zvykem. Taky to tam vyhořelo. Pamatuju si to, protože jsme byli na horách a s námi byl kluk, který právě 49

51 vyhořel. My jsme se vrátili a on neměl kam. Ale na rok už si nevzpomenu. [důchodkyně, prodavačka, 61 let] Gril/U Grilu/U Rybího grilu někdejší rybí gril, dnes pobočka Raiffeisenbank na rohu Dělnické a Hlavní třídy Vzpomínka: Na náměstí na rohu byla spořitelna a vedle byl rybí gril. Říkali jsme vždycky: Jdeme do rybárny. Když někdo nevěděl, myslel, že si jdeme do Jitřenky koupit rybu. Ale do rybárny znamenalo jít na pivo. Dneska, když mluvíme mezi sebou, my starší, tak to používáme pořád. Neřekneme: Jdu nakupovat k Vietnamcům, ale jdu do Rybárny. Víme, kam se jde. [důchodce, úředník, 67 let] Hokejka pivnice a také název panelového domu v ulici Karoliny Světlé Vzpomínka: Tento dům je lomený. Na konci ulice, jak jste přišel, je novinová budka a kdybyste se postavil zády k ní, směrem k tomu dolíku je zelená hospoda Hokejka a od ní je to třicet metrů k Dolíku a tam směrem k Permonu. A proč? Zaprvé podle baráku a zadruhé, že to byla nejbližší hospoda, taková ta plivací, pro fanoušky, kteří šli na hokejový stadion. Potom tam prostě chodili na pivo. Takže vzhledem k tomu hokeji si myslím, že to bylo určující. [důchodkyně, učitelka, 70 let] Jitřenka/U Jitřenky restaurace na rohu Dlouhé třídy a Žákovské Vzpomínka: Musím vzpomínat na původní název, napadá mě Severka, ale to je tady, to není ono. Jmenovalo se to jinak. Havířov byl totiž proslulý tím, že měl Jitřenku, Severku, Kosmos a ulici Astronautů. Tím, jak to město vznikalo, ty tehdy nové názvy byly zakořeněné. Teď si ale na tu restauraci nevzpomenu. Ještě možná Orion ale to taky ještě myslím existuje, ten název, i když dneska je rozdvojený. [učitelka, 42 let] Kafec/V Kafcu oblíbená kavárna v dnešním Domě kultury Petra Bezruče u tehdejšího kina Úsvit, název užívá pouze starší generace Vzpomínka: Do Budky jsme šli do baru. Když jste šel od Budky dál k městskému úřadu, tak naproti bylo Kino Úsvit. Takový kulturák, tomu se říkalo Kulturák, dole byla kavárna a té jsme říkali, bylo mi 16 nebo 17, a to byl Kafec, šli jsme do Kafcu. [důchodkyně, prodavačka, 61 let] Korčagin/U Korčagina budova Magistrátu města Havířova, původně Učiliště Pavky Korčagina; pro nejmladší havířovskou generaci však jde o název již zcela neznámý, používají pojmenování Radnice nebo Magistrát (viz Příloha č. 3) 50

52 Kosmos/U Kosmosu komplex restaurací a obchodů na Dlouhé třídě; pro havířovskou mládež známý jako Csabi Vzpomínka: Jinak z takových těch názvů, které už si děti nevybaví, je asi Kosmos tam byla restaurace, dneska to spíše znají pod názvem Csabi, myslím, že je to podle názvu majitele toho objektu. To už neví, kde je do Kosmosu. Neznají ani Hvězdu, když se chodilo do bufetu. Taky to neví, i když to pořád existuje. Zrovna Hvězda u té nevím, jestli se tak nejmenuje do dneška, protože do těch částí moc nechodím. Ta je na ulici od náměstí směrem dolů ke Kulturnímu domu Petra Bezruče, po levé straně. Tam je Hvězda. To jsou ty nákupní části. [učitelka, 42 let] Kravín pojmenování několika budov dle jejich nízkého podlouhlého tvaru, obyvatelům připomínaly kravín Vzpomínka: Potom k autobusovému nádraží je velký barák, stojí tam dodnes, to byl Orion. Nahoře byla restaurace, pěkná, tam se všecko pořádalo. Vedle Orionu byla nízká budova, byl tam obchod potraviny a řeznictví. Když jsme tam chodili nakupovat, říkali jsme: Jdeme nakoupit do Kravína. Proč se tomu říkalo Kravín, to nevím, možná tam kdysi byla nějaká zemědělská usedlost, ale to nevím. Naproti Orionu, za Hokejkou to je ten velký barák, tam jsou sociální služby. Tam se tomu taky říkalo do Kravína, prodávaly se tam koberce, látky atd. Na trojce potom se dělaly vrtačky a ruční strojky a tam byla hospoda, která taky byla Kravín. Kravín tady v Havířově byl oblíbený, aniž by tím někdo myslel něco špatného. [důchodce, úředník, 67 let] Labužník/U Labužníka komplex obchodů s potravinami na náměstí Republiky, zvaný též U Labucha Permon/U Permonu označení polohy v horní části Dlouhé třídy, dle obchodního domu Permon; poblíž též lékárna U Permonu Rondl/U Rondlu kruhový objezd u železniční stanice Havířov Savela/U Savely komplex obchodů a služeb na rohu Studentské a 17. listopadu Vzpomínka: Co ještě... Savela to určitě víte. To je zase po ulici Studentské. Ta je taky v Podlesí. To je bývalá budova Svitu šily se tam boty. Tam byla i nějaká jiná firma, teď jsou tam různé obchůdky. [učitel, 32 let] Trojka/Na Trojce pro všechny obyvatele Havířova srozumitelné označení Šumbarku; název vychází z číslování městských obvodů 51

53 Vzpomínka: Já chodím nakupovat na Čtyřku, to děti nikdy nechápou, kam jdu. To je ta část od centra směrem ke kinu Centrum a dál, kdysi po bývalé Leninově třídě, dneska Národní. Tam byly obchody, kterým se říkalo na Čtyřku. Moje maminka mě ještě kdysi posílala nakupovat na Pětku a to zase byla souběžná ulice, která dneska vede od náměstí kolem Elanu a zase výš přes centrum města. Tam v té jedné části, tuším, se kdysi Havířov takhle dělil na obvody a to byl Havířov 5. Já jsem takto chodila nakupovat. [učitelka, 42 let] U Ivči pro starší a střední generaci spíše název U Merkuru, dle hotelového domu, ale pro havířovskou mládež je typické pojmenování U Ivči Vzpomínka: U Merkuru je prodejna, teď Tesco Express a zezadu nějaký levný alkohol a bohužel tam chodí i některé děti, protože jim tam prodají alkohol. Říkají, že jdou k Ivči. Myslím, že se to přímo jmenuje Potraviny u Ivči. Tak nazývají i celou skupinu, partu, která se tam schází. Když jsem tam něco řešil, říkali, že to nebyli oni, že to byla Ivča. Ptám se: Jaká Ivča? Potom z nich vylezlo, že Ivča je název celé skupiny těch vyvrhelů, kteří se tam scházejí a popíjejí alkohol. To bylo zajímavé zjištění, jednak že je to název místa a jednak skupiny děcek, které se tam schází. Jedna skupina tam, druhá na školňáku. To je školní hřiště. To jsou takové jejich názvy, člověk se v tom musí orientovat, aby něco zjistil. [učitel, 32 let] U Lenina dnes náměstí Republiky (původně náměstí Vítězného února) v centru Havířova, kde stála velká socha Vladimíra Iljiče Lenina, která byla odstraněna v roce 1990; na jejím místě bylo v roce 2005 u příležitosti oslav 50. výročí založení města postaveno kyvadlo, přezdívané některými obyvateli Gilotina; i přes počáteční nepopularitu nového objektu se mezi mládeží vžívá pojmenování U Kyvadla vedle pojmenování Na Namku nebo Namko (viz Příloha č. 3) Vzpomínka: To v zimě obyčejně unikala teplá voda a v prostředním pásu, v tom zeleném, byl poklop a z toho unikala pára. Tak jsme říkali: Půjdeme se podívat na Auroru. Pokaždé to bylo jiné, jednou více, jindy méně. To bylo spojené všechno dohromady, náměstí Vítězného února, stál tam Lenin, hleděl do Budoucnosti a mezi nimi byla Aurora. Bylo to zajímavé zpestření a každý věděl, kde to je. [důchodce, úředník, 67 let] U Taxi název používaný střední a starší generací pro bývalé stanoviště taxi na Dlouhé třídě Vzpomínka: Kdysi se na Havířově čtyři říkalo u Taxi, ale taxi už tam dávno není. To je zase když jedete po cestě směrem k Budoucnosti, tak před křižovatkou je takový plac, kde 52

54 taxíky stály a bylo tam taxi. Teď je tam papírnictví a lékárna. To je od Labužníku tak 150 až 200 m zpátky, když jedete odspodu. Tam je plac, tam byly obchůdky a taxi a měli tam na parkovišti budku. [důchodkyně, prodavačka, 61 let] Úkol č. 4 Vyberte místo (přiřaďte k názvu písmeno), které se ukrývá pod ne oficiálním názvem, kam se dostanete, pokud půjdete po trase: A) autobusová zastávka MHD U Podloubí > Hlavní třída > Zednická > Stavbařská > J. A. Komenského B) autobusová zastávka MHD Obchodní dům > Dělnická > Mánesova > 17. listopadu > Hornosušská > Budovatelů > Hornická > U Topolů > Kapitána Jasioka C) železniční zastávka Havířov-Suchá > Podolkovická > Modřínová > Životická > Přátelství > Padlých hrdinů > Těšínská D) autobusové nádraží Podlesí > U Stadionu > Hálkova > Na Nábřeží > Československé armády > Sadová > Hybešova > Svornosti E) železniční stanice Havířov > Hlavní třída > U Stromovky > Gorkého > Marxova > Mírová > Místní > Nerudova > Koperníkova > Jana Wericha > Vardasova > Dělnická > Hlavní třída F) autobusová zastávka MHD Škola Mánesova > Mánesova > Resslova > Makarenkova > Edisonova > Mánesova > Rossenbergových > Svatopluka Čecha > Husova > Národní třída > náměstí Republiky Dolní gympl Korčagin/U Korčagina Namko Slepičárna U Rybího grilu Bludovičák 53

55 Podobná města a podobná jména Havířov a ostravská Poruba Zeměpisná jména nám nejen pomáhají v orientaci v prostoru, ale rovněž mají další funkce, např. vytvářejí identitu obyvatel a utvářejí prostor. Obecně platí, že většina měst, díváme-li se na ně prostřednictvím pojmenování ulic a náměstí, si je velmi podobná. Ústřední náměstí nebo ulice se obvykle jmenuje Masarykovo, bezpočtukrát najdeme také ulice pojmenované po Edvardu Benešovi, Aloisi Jiráskovi, Janu Nerudovi, Boženě Němcové nebo Svatopluku Čechovi. Mnohdy nám jen část uličního názvosloví nebo pouze několik názvů dovolí poznat, že jsme v konkrétním městě a jak staré dané město je. V moderních městech a na sídlištích bez středověkých kořenů převažují právě uliční názvy, často uspořádané do celků, po osobnostech, podle barev, zemí, rostlin nebo ovoce, např. Ciolkovského, Kosmonautů, Leonovova, nám. Gagarinovo, třída Těreškovové (Karviná, tematický celek pojmenování souvisejících s dobýváním vesmíru), Bulharská, Francouzská, Kubánská, Mongolská, Polská (Ostrava-Poruba) nebo Červená, Hnědá, Modrá, Zelená (Petřvald). Naproti tomu v centru historicky zakořeněných měst najdeme názvy ulic jako Kostelní, Na Hradbách, Velká, Zámecká (Ostrava-Moravská Ostrava), Příčná, Radniční, Řeznická (Frýdek-Místek) nebo Hrnčířská, Na Valech, Pekařská, Solná (Opava). 54

56 Úkol č. 5 Pokuste se určit, ke kterému městu se vztahují vybrané uliční názvy (přiřaďte k uličním pojmenováním název města; názvy měst najdete dole):... Masarykovo náměstí, Tyršova, Mlýnská, Zámecká, Fryštátská, Alšova, Máchova, Kosmonautů, Hrnčířská, Karola Śliwky... nám. ČSA, Komenského sady, Tyršova, Alšova, Nerudova, nábřeží Míru, Nádražní... Hlavní třída, třída T. G. Masaryka, Zámecká, Dolní, Karla Hynka Máchy, Mánesova, Dvořákova... Hlavní třída, Dělnická, Zednická, Alšova, Nábřeží Svazu protifašistických bojovníků, Matěje Ko pec kého... Hlavní třída, Dělnická, Zednická, Alšova, Na Nábřeží, Dvořákova... nám. Dr. Edvarda Beneše, Masarykovo náměstí, Tyršova, Mlýnská, Na Desátém, Šalamounská, Hornická, Čsl. legií, náměstí Republiky Ostrava-Moravská Ostrava Frýdek-Místek Havířov Ostrava-Poruba Karviná Český Těšín Poslední dva příklady uvedené v úkolu č. 5 ukazují, jak velice podobná si byla uliční názvosloví nových socialistických měst budovaných ve 40. a 50. letech 20. století v zemích náležejících do vlivu Sovětského svazu (srovnej např. Nová Dubnica, Slovensko; Nowa Huta u Krakówa, Polsko; Stalinstadt, dnes Eisenhüttenstadt, Německo). Do stejné skupiny měst, jejichž urbanismus, architektura i uliční názvosloví si byly velmi podobné, náleží také město Havířov a ostravské sídliště Poruba. 55

57 Nejen shodné uliční názvosloví, jehož část, především jména ideologicky spjatá s režimem před rokem 1989, byla přejmenována, ale také architektura a členění města určily i podobu neoficiálních živých jmen, která se v obou městech objevují a jež používají především příslušníci starší generace. V Ostravě-Porubě to jsou pojmenování Leninka, Rondl, Kravín, Labužník/U Labužníka, Nábřeží, v Havířově U Lenina, Rondl, Kravín, Labužník/U Labužníka, Nábřeží. Rovněž členění města na obvody dodnes používá většina obyvatel. V Havířově bydlet na Trojce znamená bydlet v Šumbarku, v Ostravě-Porubě na Čtyřce je oblast okolo náměstí Družby. Některá z pojmenování, která vycházela z výrazných architektonických rysů a dominant obou měst vybudovaných v duchu tzv. stalinské renesance, se stala nejen živými jmény, ale také vstoupila do standardizovaného uličního názvosloví, nebo se stala součástí názvů zastávek městské hromadné dopravy: Podloubí (Havířov), ulice U Oblouku, zastávky MHD Oblouk a Věžičky (Ostrava-Poruba), Do vytváření neoficiáiních pojmenování v obou mladých městech se výrazně promítla i pozdější výstavba Orientačními body se stala především nákupní centra a restaurace. V Havířově se orientačními uzly staly Merkur, Permon, Reneta nebo Terasa, v novějších částech ostravské Poruby Bohemka, Duha a Zuzana. 56

58 Obrázek č. 9 (A), (B) Detail dekorativní výzdoby Havířova a ostravské Poruby. Poznáte, odkud je který? (Foto: soukromá sbírka autora) 57

59 Závěrem Dostali jsme se k závěru našeho putování kapitolami z historie a současnosti Havířova a jeho obvodů, tak jak je podávají zeměpisná jména. Snad se nám podařilo upozornit na skryté příběhy a bohatství trochu neprávem opomíjeného historického pramene, kterým jsou oficiální uliční názvy a místní jména i jejich neoficiální podoby, žité, užívané a prožívané obyvateli města v jejich každodennosti. Pokud Vás téma výstavy a doprovodné publikace zaujalo, můžete se sami jako pozorní posluchači rozhovorů obyvatel města stát jejich sběrateli. Možná si díky nim uvědomíte to, co jste o svém bydlišti nevěděli, nebo čeho jste si neměli čas všimnout. A zjistíte, jak důležitá je znalost zeměpisných jmen pro identitu jeho obyvatel, pro jejich vztah k místu a pocit sounáležitosti. Prostřednictvím porozumění jménům míst si uvědomujeme, že tady jsme doma. Právě znalost a používání názvů jako U Lenina, Na Namku nebo U Rondlu obyvatele Havířova odlišuje od těch, kteří do města pouze dojíždějí. 58

60 Summary The exhibition Paměť města názvy míst (Memory of the City Place Names ; January March 2013, Galerie Maryčka Maryčka Gallery) was organized as part of the NAKI project Místní a pomístní názvy jako kulturní dědictví a zdroj lokální, regionální a národní identity. Příprava metodiky ochrany místních a pomístních jmen (Place Names as a Significant Component of Cultural Heritage and an Important Source of Local, Regional, and National Identity. Preparing Guidelines for the Preservation of Place Names). The project is supported via the NAKI programme (Applied Research and Development of National and Cultural Identity) run by the Czech Ministry of Culture. The goal of the project is to map the non-standardized and unofficial toponymy of selected recently built urban and rural locations in view of the usage of this toponymy by inhabitants and its importance for local identity. The project also aims to create a methodology for the preservation of geographical names as part of cultural heritage. In addition to its function as an accompanying text for the exhibition, this catalogue is also intended as a guide to Havířov through its toponyms. It is also hoped that the publication will stimulate readers and exhibition visitors to think about how they find their way around the city, what names they use, and how non-standardized toponyms create a bond between the city and its inhabitants. 59

61 Poznámky 1) Soupis obcí citujeme dle edice Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis. Codex Diplomaticus Silesiae (MARKGRAF SCHULTE 1889, s ). 2) JAMES, Heather. Gwaun Henllan the Oldest Recorded Meadow in Wales? In: TAYLOR, Simon (ed.). The Uses of Place-Names. Edinburgh 1998, s Český překlad J. D.: Tyto důvody mě přesvědčily, že by měl být kladen velký důraz na zachování krajiny Gwaun Henllan. Pouhé zachycení dříve existujících zeměpisných jmen má jen malý význam, pokud by nebyla zachována in situ v krajině, ke které se vztahují, zejména jako v tomto případě, kde jméno zaznamenává historické využití krajiny, které přímo odkazuje do současnosti. 60

62 Prameny a literatura Seznam obsahuje základní literaturu pro studium zeměpisných jmen, dějin města Havířova a jeho okolí. Hlubším zájemcům doporučujeme studie v časopisech Tě šínsko a Acta onomastica (dříve Zpravodaj Místopisné komise ČSAV nebo Ono mastický zpravodaj ČSAV). Archivní prameny k dějinám Havířova jsou uloženy v Zemském archivu Opava a ve Státním okresním archivu Karviná. BAKALA, Jaroslav. Osídlení Frýdecka a Jablunkovska v období vrcholného feudalismu. Frýdek-Místek David, Jaroslav. Smrdov, Brežněves a Rychlonožkova ulice. Kapitoly z moderní české toponymie. Praha DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava HOSÁK, Ladislav. Moravské a slezské místní jméno jako historický pramen. In: Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica 3. Praha 1962, s HOSÁK, Ladislav ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku 1 2. Praha 1970, KELLNER, Adolf. Východolašská nářečí 2. Brno KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 2. Praha 1997, s LUTTERER, Ivan ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod LUTTERER, Ivan MAJTÁN, Milan ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha MARKGRAF, Hermann SCHULTE, Josef Wilhelm (eds.). Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis. Codex Diplomaticus Silesiae, Band XIV. Breslau MÜLLER, Karel. O název nového města. Těšínsko 33, 1990 č. 3, s OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše a kol. Pomístní jména v Čechách. Praha PLESKALOVÁ, Jana. Socializace venkova a její odraz v pomístních jménech. In: DOHNAL, Miloň (red.). Onomastika jako společenská věda. Sborník příspěvků 61

63 z 1. československé onomastické konference v Trojanovicích. Praha 1983, s PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách 1 3. Praha 1947, 1949, PROFOUS, Antonín SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách 4. Praha SVOBODA, Jan ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách 5. Dodatky k dílu A. Profouse. Praha PROKOP, Radim. Nejmladší město v ČSR. Lidé a země 6, 1957, s PROKOP, Radim. Světla a stíny nového města. Těšínsko 33, 1990, č. 3, s PROKOP, Radim a kol. Havířov Havířov STRAKOŠ, Martin. Nová Ostrava a její satelity. Kapitoly z dějin architektury let 20. století. Ostrava ŠINDLER, Petr ŠRAJEROVÁ, Oľga. Image postsocialistických měst neboli transformace v představách obyvatel. In: PROKOP, Radim a kol. Vývojové proměny postsocialistických měst ostravského a hornoslezského regionu v podmínkách transformace. Opava 2006, s ŠMILAUER, Vladimír. Úvod do toponomastiky. Praha ŠRÁMEK, Rudolf. Soustava místních jmen na severovýchodní Moravě a ve Slezsku. Slezský sborník 63, 1965, s TÉMA, Bedřich. Jména místních částí a domů v Gutech a v Dolních Bludovicích. Těšínsko 37, 1994, č. 1, s TÉMA, Bedřich. Jména místních částí a domů v Bartovicích, Heřmanicích, Šenově a v Horních Datyních. Těšínsko 41, 1998, č. 2, s TÉMA, Bedřich. Jména místních částí a domů v Horní Suché, Prostřední Suché a Dolní Suché. Těšínsko 42, 1999, č. 1, s TÉMA, Bedřich. Jména místních částí a domů v Šumbarku, Životicích, Dolních Datyních, Dolním Těrlicku, Horním Těrlicku, Horních Tošanovicích, Chotěbuzi a Mistřovicích. Těšínsko 38, 1995, č. 2, s TÉMA, Bedřich. Jména rybníků v západním pásu na Těšínsku. Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 21, 1980, s

64 TÉMA, Bedřich. Zajímavá zeměpisná jména na Karvinsku. Těšínsko 30, 1987, č. 1, s TÉMA, Bedřich. Zajímavá zeměpisná jména v tzv. západním pásu na Těšínsku. Těšínsko 32, 1989, č. 1, s TOMOLOVÁ, Eva ŽÁČEK, Rudolf (eds.). Havířov. Havířov VÁŠA, František ČERNÝ, Pavel. Moravská jména místní. Výklady filologické. Brno

65 Rejstřík Symbolem * jsou označeny nerealizované návrhy na název města Havířova, symbol ** používáme pro nestandardizované nebo neoficiální názvy. Názvy míst mimo území města Havířova nebo duplicitní pojmenování jsou v závorce doplněny bližším místním určením, např. Hlavní třída (Ostrava), Kravín** (Ostrava). Symboly 2. pětiletky 35, 36, 90, viz Jana Wericha 17. listopadu výročí KSČ 35, viz 17. listopadu A agronymum 11 Amerika 39 Anglická 35 anoikonymum 11, viz pomístní jméno Azet** 47 B Baníkovice* 32 Bečva 9 Benedyk/Na Benedyku 39, viz Benátky Benešovo náměstí (Ostrava) 11, viz náměstí Dr. Edvarda Beneše (Ostrava) Beskydy 25 Bezručov* 28, 30, 32 Bílý dům** 47 Blahomír* 32 Blátošlapy** 33 Bludovice 27 Bludovičák** 47, 53, 91 Budka**/Buďák** 48 Budoucnost**/U Budoucnosti** 48 Budovatelská (Ostrava) 44 Byťák** 48 C Cieszyńska Wenecja** (Przykopa, Cieszyn) 38 Cingrov* 30, 32 Č Čajkovského 35 Červená halda** (Ostrava) 39, viz halda Ema** (Ostrava) český Betlém** (Hořovice/Nové Město nad Metují) 38 Český Těšín 25 čísla obvodů (Havířov, Ostrava-Poruba) 56 D Datyně 26, 89 Dělnická (Ostrava) 44 Denisovo náměstí (Ostrava) 11, viz náměstí Dr. Edvarda Beneše (Ostrava) Dialýza** 48 Dimitrovova 35, viz Lípová Divadélka** 49 Dlouhá (Ostrava) 45 Dlouhá třída 35, 90 Dolík**/V Dolíku** 48 Dolní gympl** 49, 53, 91 Domaslavice 25 Důlňák** 49 Důlňany* 33 64

66 E Elan 48 Experiment**/U Experimentu** 49 F Farářský 16 Fenedyk/Na Fenedyku 39, viz Benátky Fibichova 35 Fučíkov* 28, 32 Fučíkova 35, 36, viz Porubská Fučíkova (Ostrava) 44, viz Porubská G GeoNames (databáze) 42 Gilotina** 52 Gorkij 31, 89, viz Nižnij Novgorod Gottwaldov 31, 89, viz Zlín Gottwaldova třída 35, 36, 90, viz Opavská Gottwaldova třída (Ostrava) 44, viz Opavská (Ostrava) Gril**/U Grilu**/U Rybího grilu**/rybárna** 7, 50, 53, 91 H halda Ema** (Ostrava) 39 Halfarova kolonie (Orlová) 90 Havířov* 28, 30 Havířovany* 33 Havířov, Ostrava-Poruba (srovnání uličních názvů) 55 havířovský Bronx** (Havířov) 39 Havr** 31 Hlavní třída 35, 90 Hlavní třída (Ostrava) 44 hodonymum 11 Hokejka** 50 honorifikační zeměpisné jméno 11 Horní gympl** 7, 49 Horník* 32 Hornikograd* 32 Horní pole (Ostrava) 9 Hornopolní (Ostrava) 9 Husova 7 Hybešova 44 hydronymum 11 Ch Chemnitz 89 Chodžent 89 J Jana Wericha 35, 36, 90 Jaroslava Seiferta 12, 35, 36 Jaselská 35 Jitřenka**/U Jitřenky** 50 jména řek 9 Junácká 36 K K. Śliwki, viz Nad Terasou Kafec**/V Kafcu** 50 Karl-Marx-Stadt 31, 89, viz Chemnitz Karola Śliwky (Karviná) 55, 91 Karviná 26, 89 Klidná 35 Klimšova 7, 36, 90 Komise kulturní a letopisecká 36 Komsomolská 35, 44, viz Svornosti Korčagin**/U Korčagina** 50, 53, 91 Korea** 41 Kosmos**/U Kosmosu** 51 Kostelní (Ostrava) 45 Kovkopy* 33 Kpt. Jasioka 90 Kravín** 51, 56 Kravín** (Ostrava) 56 Krempa**/Krympla**/Krympa**,, 24 65

67 L Labužník**/U Labužníka** 51, 56 Labužník**/U Labužníka** (Ostrava) 56 Lašská 12 Leninabad 31, 89, viz Chodžent Leningrad 31, 89, viz Sankt Petěrburg Leningradská 35, viz Na Nábřeží Leninka** (Ostrava) 44, 56, viz Hlavní třída (Ostrava) Leninova třída 35, 36, 90, viz Národní třída Leninova třída (Ostrava) 44, viz Hlavní třída (Ostrava) Leninovo* 32 Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis 23, viz soupis desátků vratislavského biskupství Lidodar* 32 lidová etymologie 17, 24 Lidových milicí 35, viz Klidná Lípová 35 M Makarenkova 35, 36, 90 Manhattan východu** (Ostrava) 39 Marie Majerové 44 Marxova 35 Maryčky Magdonové (Ostrava) 90 místní jméno 11 Mladé gardy 35, 36, 89 Mlýnská (Ostrava) 45 Morava 9 moravské Lidice** (Javoříčko) 40 moravský Betlém** (Štramberk) 38 N Na Důlňáku 10 Na Fojtství 10 Na Folvarčku 17 Na Hradbách (Ostrava) 45 Na Kempách 10 Na Kremplách 24 Na Nábřeží 35 Na Sioně 10 Na Zbytkách 17 Nábřeží** 56 Nábřeží** (Ostrava) 56 Nad Terasou 35 náměstí 9. května 35, 36, viz U Oblouku; viz náměstí T. G. Masaryka náměstí Dr. Edvarda Beneše (Ostrava) 11 náměstí Osvobození Befreiungsplatz (Ostrava) 11, viz náměstí Dr. Edvarda Beneše (Ostrava) náměstí Republiky 12, 35, 44 náměstí T. G. Masaryka 35, 36 náměstí Vítězného února 12, 35, 44, 52, viz náměstí Republiky náměstí Vítězného února (Ostrava) 11, viz náměstí Dr. Edvarda Beneše (Ostrava) Namko** 52, 53, 91 Národní třída 35, 90 Nižnij Novgorod 89 Nová Rubava* 33 Nový Bohumín 27, 38 Nový svět 17 O Oblouk (Ostrava, zastávka MHD) 56 Odra 26, 89 Od Švirkle 17 ochrana uličních názvů 44 ochrana zeměpisných jmen 43 oikonymum 11, viz místní jméno Olbrachtov* 32 Opava 9 Opavice 9 Opavská (Ostrava) 44 oronymum 11 Ostrava 9, 26, 89 66

68 Ostrava-Moravská Ostrava (uliční názvy) 45 Ostrava-Poruba (uliční názvy) 56 Ostravice 9 ostravský Mount Everest** (Červená halda**/ halda Ema**, Ostrava) 39 Ožralec 17 P P. Korčagina 35, 36, 44, 89, viz V Parku P. Lumumby 35, viz Žákovská Pěkná 35 Permon**/U Permonu** 51 Pionýrů 35, viz Školní Pionýrů (Ostrava) 44 Pivovarská (Ostrava) 45 placebranding 38 Podloubí (zastávka MHD) 56 pomístní jméno 11 Porubská (Ostrava) 44 Praha** 39 Průmyslany* 33 přenesená zahraniční zeměpisná jména 38 R R. Luxemburgové 35, viz Uzavřená Radhošť 25 reklamní jména 38 Reneta**/U Renety** 7 Rondl** (Ostrava) 56 Rondl**/U Rondlu** 51, 56 Rossenbergových 35, 36, 46, 90 Rozkvět* 32 Rudé armády 35, viz Studentská Rusava* 33 Rychvald 27, 38 S Sankt Petěrburg 89 Savela**/U Savely** 51 Sedlácký/Sedlský 16 Slepičárna** 53, 91 Slezava* 33 slezské Lidice** (Životice) 40 slezský Betlém** (Brušperk) 38 slezský Blaník** (Velká Čantoryje) 38 slezský Manchester** (Krnov) 38 Slovenského národního povstání 35 Socialov* 32 soupis desátků vratislavského biskupství 23 Stachanov* 32 Stalingrad** (Ostrava) 44 Stalinov* 32 standardizace zeměpisných jmen 42 Starý Zábřeh** (Ostrava) 44 Stonava 9 Stonávka 9 Studentská 35 Svazácká 35, viz Junácká Svazarmovská 35, viz Pěkná Svornosti 44 Š Šachtín* 30 Šenov 27, 38 Šešublu* 27 Široká (Ostrava) 45 Školní 35 Šmeralova 35, 44 Šumbark 24, 27 Šunychl 27, 38, viz Nový Bohumín Švéďáky** 49 Švermovo 31, 89, viz Telgárt Švrkel 24 Švyrkla 17 T Telgárt 89 Těrlicko 26, 89 Titograd 31, 89, viz Podgorica 67

69 Točitá 7 toponymum 9, 11 traťový název/traťové jméno 11, viz pomístní jméno Trojka**/Na Trojce** 7, 51, 56 Trůnšachtov* 32 Trzech Braci (Cieszyn) 25 třída Antonína Zápotockého 35, 36, 90 U U Dvora 17 U Ivči** 52 U Kyvadla** 52 U Lenina** 44, 52, 56, viz náměstí Republiky U Merkuru** 52 U Nábytku** 7 U Oblouku (Ostrava) 56 U Statku 10 U Stružníku 10 U Taxi** 52 U Zborůvky 10 Uhlokopy* 33 Uhloruby* 33 uliční názvy historická města (Frýdek-Místek, Opava, Ostrava-Moravská Ostrava) 54 uliční názvy tematický celek (Karviná, Ostrava- -Poruba, Petřvald) 54 urbanonymum 11, 45 Uzavřená 35 V V Parku 35, 44, 89 Varšava** 39 Věžičky (Ostrava, zastávka MHD) 56 Vítězná 35 Vítězocíle* 32 Vltava 9 Vraclav* 33 W Wolkerova 7, 35 Z Zámecká (Ostrava) 45 zánik zeměpisných jmen 43 Zápotocký* 32 Zdařilov* 32 Zdeňka Nejedlého 12, 35, 36, viz Jaroslava Seiferta Zlín 89 změny uličních názvů po roce Znárodnění 12, 35, viz Lašská Ž Žákovská 35 Železouhlíkov* 32 Životice 25 68

70 Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1 Návrhy pojmenování, které se objevily v soutěži na název města vyhlášené v roce Dnes jsou uloženy ve fondu Zemského archivu v Opavě. (Foto: soukromá sbírka autora) Příloha č. 2 Na reklamních poutačích, v oznámeních a inzerátech, tedy v oficiálních a veřejných sděleních, se velmi často používají neoficiální názvy míst. Pro obyvatele města jsou mnohem srozumitelnější než oficiální uliční jména. (Foto: soukromá sbírka autora) Příloha č. 3 Vysvětlení názvů mnoha míst je možné jen díky vzpomínkám pamětníků, nebo starým fotografiím či mapám. Na obrázcích můžete porovnat dobové a současné fotografie někdejšího náměstí Vítězného února, lidově označovaného U Lenina, obchodního domu Budoucnost, zvaného Budka nebo Buďák, a budovy učiliště Pavky Korčagina, nazývaného krátce Korčagin. (Foto: soukromá sbírka Josefa Pintéra) 69

71 Paměť města názvy míst HAVÍŘ OV Příloha č. 1 (A) 70

72 Paměť města názvy míst H AV Í Ř O V Příloha č. 1 (B) 71

73 Paměť města názvy míst HAVÍŘ OV Příloha č. 1 (C) 72

74 Paměť města názvy míst H AV Í Ř O V Příloha č. 1 (D) 73

75 Příloha č. 1 (E) Na protější straně: Příloha č. 1 (F) 74

76 Paměť města názvy míst H AV Í Ř O V 75

77 Paměť města názvy míst 76 HAVÍŘ OV

78 Paměť města názvy míst H AV Í Ř O V Příloha č. 1 (H) Na protější straně: Příloha č. 1 (G) 77

79 Příloha č. 1 (I) 78

80 Paměť města názvy míst H AV Í Ř O V Příloha č. 2 (A) 79

81 Příloha č. 2 (B) 80

82 Příloha č. 2 (C) 81

83 Příloha č. 3 (A) 82

84 Paměť města názvy míst H AV Í Ř O V Příloha č. 3 (B) 83

85 Příloha č. 3 (C) 84

86 Příloha č. 3 (D) 85

87 Příloha č. 3 (E) 86

88 Příloha č. 3 (F) 87