Školící příručka. Požární ochrana

Transkript

1

2 Strana: 2 OBSAH 1 ÚVOD ZÁKON O POŽÁRNÍ OCHRANĚ Základní povinnosti zaměstnavatele Základní povinnosti zaměstnance SYSTÉM POŽÁRNÍ OCHRANY Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí Organizace požární ochrany ve společnosti Odborně způsobilá osoba v PO Školení o požární ochraně Dokumentace požární ochrany Požární kniha v mimopracovní době Hořlavé kapaliny, chemické látky Svařování, tlakové lahve Elektrická zařízení a topidla HOŘENÍ A HAŠENÍ POŽÁRŮ Proces hoření Jevy provázející hoření Klasifikace požárů Základní hasební látky a jejich hasební účinky HASICÍ PŘÍSTROJE A POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ZAŘÍZENÍ Základní informace o hasicích přístrojích Množství a druhy hasicích přístrojů Umístění hasicích přístrojů Označení a vybavení hasicích přístrojů Kontroly a údržba hasicích přístrojů Revize, plnění a tlakové zkoušky hasicích přístrojů Vyřazení hasicích přístrojů Použití hasicích přístrojů podle druhu hasiva Požárně bezpečnostní zařízení KONTROLNÍ ČINNOST NA PRACOVIŠTÍCH Preventivní požární prohlídky Záznam o kontrole ZÁVĚR... 33

3 Strana: 3 1 ÚVOD Každý statutární zástupce společnosti či majitel firmy má odpovědnost za dodržování předpisů v oblasti požární ochrany, a to na základě požadavků: zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, a souvisejících předpisů v platném znění. Jedním z důležitých úkolů v oblasti požární ochrany je seznamování všech zaměstnanců s problematikou požární ochrany v rozsahu, který se jednotlivých zaměstnanců týká tak, aby byli vždy schopni správně vyhodnotit vzniklou situaci, správně na tuto situaci zareagovat a tím eliminovat možné následky nepříznivých stavů na minimální možnou míru. Základním předpokladem pro správné rozhodování v případě vzniku požáru nebo jiné mimořádné události je znalost problematiky, povinností, předpisů a nařízení v oblasti požární ochrany. Tyto znalosti lze získat především svědomitě prováděným školením v oblasti požární ochrany. Tato školení nemohou ovšem být prováděna pouze formálně, ale každý zaměstnanec si musí být vědom toho, že případnou neznalostí problematiky nebo liknavě prováděným školením ze strany odpovědných zaměstnanců mohou být ohroženy životy a zdraví spoluzaměstnanců a dalších osob, které se na jednotlivých pracovištích mohou vyskytovat a v neposlední řadě jsou ohroženy i materiální hodnoty, které mohou být nesprávným vyhodnocením situace a neznalostí problematiky značně vyšší, než v případě správného postupu při likvidaci požárů, nehod a jiných mimořádných událostí. Účelem zákona o požární ochraně je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany. Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc. Vhodným řešením zajištění organizace požární ochrany na pracovišti je zpracovat dokument organizační směrnici, ve které budou stanoveny organizační požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požadavky na zabezpečení požární ochrany ve společnosti. Jinými slovy zde budou stanoveny povinnosti, odpovědnosti, bezpečnostní požadavky a zákazy týkající se všech oblastí ve vztahu k BOZP a PO. Cílem těchto učebních textů je poskytnout dostatek důležitých informací a získání všeobecného přehledu o problematice požární ochrany. Použité zkratky: BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci PO OS Organizační směrnice

4 Strana: 4 2 ZÁKON O POŽÁRNÍ OCHRANĚ 2.1 ZÁKLADNÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE V oblasti PO je zaměstnavatel povinen: vybavit objekty společnosti věcnými prostředky PO (např. hasicími přístroji) a požárně bezpečnostními zařízeními dle projektu, udržovat je v provozuschopném stavu a provádět jejich kontroly, opravy a revize, vést evidenci o těchto kontrolách, opravách a revizích, vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení, k přenosným hasicím přístrojům, hydrantům a požárně bezpečnostním zařízením, dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, a kontrolovat, zda tyto podmínky a návody dodržují všichni zaměstnanci, vydávat příkazy, zákazy a pokyny na úseku PO a kontrolovat jejich plnění, označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, zřetelně označit čísla tísňového volání, umožnit přístup ke spojovacím prostředkům a zabezpečit jejich použitelnost a použitelnost pro potřeby tísňového volání, pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady (při provozování činností bez zvýšeného požárního nebezpečí se preventivní požární prohlídky provádějí v provozech, ve kterých se na pracovištích pravidelně vyskytují současně nejméně 3 osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu nebo veřejnost), umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku PO, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování PO a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření, oznamovat bezodkladně územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje každý požár vzniklý při provozovaných činnostech nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá, dbát, aby pracoviště po ukončení pracovní doby bylo v požárně nezávadném stavu, plnit další zde neuvedené povinnosti na základě požadavků zákona o požární ochraně v platném znění. 2.2 ZÁKLADNÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE V oblasti PO je zaměstnanec (osoba v obdobném pracovně právním vztahu) povinen: počínat si tak, aby svým jednáním nezavdal příčinu ke vzniku požáru a tím neohrozil život i zdraví osob, zvířat a majetku; zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a zařízení, při skladování, manipulaci nebo používání hořlavých či požárně nebezpečných látek a při manipulaci s otevřeným ohněm, dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, zajistit trvalý přístup k hasicím přístrojům, hydrantům, rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení, plnit příkazy a dodržovat zákazy zajišťující požární bezpečnost na vyznačených nebo požárně nebezpečných místech,

5 Strana: 5 nepoškozovat a udržovat v použitelném stavu věcné prostředky PO (přenosné hasicí přístroje) a požárně bezpečnostní zařízení (např. hydranty), znát jejich rozmístění a způsob použití, při zpozorování požáru se jej snažit uhasit všemi dostupnými prostředky a není-li to možné, bezodkladně provést opatření k zamezení šíření požáru, ohlásit požár hasičskému záchrannému sboru (tel. 150) a vedoucímu zaměstnanci a vyhlásit požární poplach (voláním HOŘÍ ), po vzniku požáru se řídit pokyny zaměstnance, který organizuje likvidaci požáru (popř. evakuaci) a po příjezdu zásahových jednotek PO se řídit pokyny velitele zásahu, při zdolávání požáru, živelných pohrom a jiných mimořádných událostí poskytovat přiměřenou osobní a věcnou pomoc (nevystaví-li vážnému nebezpečí sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li jim v tom důležitá okolnost), oznamovat svému nadřízenému zaměstnanci závady a nedostatky, které by mohly ohrozit požární bezpečnost a podle svých sil a možností se podílet na jejich odstraňování, ohlásit svému nadřízenému zaměstnanci každý požár i takový, který sami uhasí, při obsluze elektrických vařičů, topidel, strojů a zařízení dbát návodu výrobce, platných předpisů o PO, se kterými byl seznámen, před opuštěním pracoviště učinit taková opatření, aby nedošlo ke vzniku požáru, havarijního stavu nebo ohrožení majetku. Zakázané činnosti zaměstnanců a osob v obdobném pracovně právním vztahu: vědomé bezdůvodné přivolání jednotky požární ochrany, zneužití linky tísňového volání, provádění prací, které mohou vést ke vzniku požárů nebo havarijních stavů, pokud nemá požadovanou odbornou způsobilost, zejména opravy nebo neodborné zásady na elektrických a tepelných spotřebičích a zařízeních, instalování a používání elektrických a tepelných zařízení a spotřebičů, které nejsou schváleny zaměstnavatelem, omezení nebo úplné znemožnění použití označených nástupních ploch pro požární techniku, používání barevného označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany, poškozování, zneužívání nebo jiné znemožnění použití hasicích přístrojů, hydrantů a požárně bezpečnostních zařízení, a hlavních uzávěrů a vypínačů (elektřina, voda, plyn), např. ukládáním materiálu před těmito zařízeními, zastavěním nábytkem apod. vypalování porostů. Osobní pomoc Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru: provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob, uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření, ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení, poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce. Věcná pomoc Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru.

6 Strana: 6 3 SYSTÉM POŽÁRNÍ OCHRANY 3.1 ČLENĚNÍ PROVOZOVANÝCH ČINNOSTÍ PODLE POŽÁRNÍHO NEBEZPEČÍ Začlenění do kategorie činností podle požárního nebezpečí se provádí na základě 15 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, ve smyslu 28 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Podle míry požárního nebezpečí (podle 4 zákona o požární ochraně) se provozované činnosti člení do tří kategorií: se zvýšeným požárním nebezpečím s vysokým požárním nebezpečím bez zvýšeného požárního nebezpečí Základním krokem pro vytvoření systému zabezpečování požární ochrany na konkrétním pracovišti či ve společnosti je začlenění všech provozovaných činností do příslušné kategorie podle míry požárního nebezpečí (podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)). Od tohoto začlenění se odvíjí rozsah všech povinností stanovený zákonem o požární ochraně, včetně povinnosti zpracovávat příslušnou dokumentaci požární ochrany. Povinnosti na úseku požární ochrany jsou tedy odlišné podle toho, jaké činnosti jsou konkrétním provozovatelem vykonávány. Povinnosti jsou směřovány k jednotlivým činnostem, nikoliv jako dříve k objektům. Činnosti jsou charakterizovány určitými konkrétními znaky, definovanými 4 odst. 2 a 3 zákona o požární ochraně. Proto musí být každá činnost posouzena individuálně, nelze jednotlivé činnosti začlenit tak říkajíc od stolu. Je nutné zhodnotit skutečně prováděnou činnost ze všech hledisek, uvedených v 4 odst. 2 a 3 zákona o požární ochraně, v návaznosti na 15 až 19 vyhlášky o požární prevenci. Tyto údaje mohou být pro jeden typ činnosti rozdílné. Jednotlivé činnosti se začleňují podle největšího požárního nebezpečí. Tzn. jestliže činnost vykazuje znaky charakterizující činnost se zvýšeným požárním nebezpečím a zároveň znaky charakterizující činnost s vysokým požárním nebezpečím, bude tato činnost začleněna do kategorie s vysokým požárním nebezpečím. Dále může nastat situace, že na jednotlivých pracovištích společnosti budou některé provozované činnosti začleněny do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí, některé do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím a některé do kategorie s vysokým požárním nebezpečím. V praxi se může stát, že činnosti obecně nazvané např. obrábění dřeva, svařování, administrativní práce, mohou být jedním provozovatelem vykonávány jako činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, u druhého provozovatele jako činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí a v určitých případech i jako činnosti s vysokým požárním nebezpečím. Z těchto důvodů se při začleňování provozovaných činností vždy obraťte na odborně způsobilou osobu v požární ochraně nebo technika požární ochrany.

7 Strana: 7 Začlenění provozovaných činností se prokazuje písemně v dokumentaci uvedené v 28 vyhlášky o požární prevenci, tzn. v Dokumentaci o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím. Tuto dokumentaci zpracovává odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany ( 40 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci). Z výše uvedeného vyplývá, že pro začlenění provozovaných činností do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí není nutný písemný doklad. Toto ústní začlenění může provést statutární zástupce nebo podnikající fyzická osoba, má-li k tomu příslušné znalosti. Vždy je však vhodné, aby podnikající fyzická osoba nebo statutární zástupce doložil, z jakých skutečností při tomto rozhodnutí vycházel. Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti: (dle 4 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů) a) při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku{1a} látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek{1b} jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, nebo látky a směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a 2.7; 2.8 typy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie{13}, pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 1000 kg v pevném stavu nebo 250 litrů v kapalném stavu, b) při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku, a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny, s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku, c) u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm, d) ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m 2 a vyšší, e) v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m 2 a vyšší, f) při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody, g) v budovách{1c} o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů,{1d} h) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob,{1e} ve stavbách pro obchod,{1f} ve stavbách ubytovacích zařízení{1g} a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace,{1h} i) v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat sedm a více osob, j) u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah. Poznámka: Na základě výše uvedeného seznamu činností se zvýšeným požárním nebezpečím lze usoudit, že běžnou administrativní nebo obchodní činnost, tedy činnost v převážně v kanceláři, je možno zařadit mezi činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí. Je však potřeba vzít v úvahu budovu, ve které je tato činnost vykonávána, neboť činnosti např. ve výškových budovách (o sedmi a více nadzemních podlažích) jsou považovány za činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím!

8 Strana: 8 Zaměstnavatel je povinen: zajistit zpracování dokumentace o začlenění do kategorie činností podle požárního nebezpečí odborně způsobilou osobou podle 11 zákona o požární ochraně, jestliže provozuje činnost: - v budovách o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, - v objektech a zařízeních administrativních, školských a zdravotnických provozů o čtyřech a více nadzemních podlažích pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty (viz projektová dokumentace stavby požárně bezpečnostní řešení), - ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob (např. sportovní haly), - ve stavbách pro obchod (např. nákupní střediska, obchodní domy), - ve stavbách ubytovacích zařízení, - ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Poznámka: Povinnost zpracovat dokumentaci o začlenění do kategorie činností vzniká v případě provozování činností uvedených v 4 odst. 2 a 3 zákona o požární ochraně. 3.2 ORGANIZACE POŽÁRNÍ OCHRANY VE SPOLEČNOSTI Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Povinnosti jsou vždy směřovány k provozovateli činnosti a nikoliv k majiteli objektu. Za organizaci a zajišťování požární ochrany ve všech prostorách, kde jsou provozovány činnosti společnosti, odpovídá statutární orgán společnosti, resp. podnikající fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách více subjektů, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku PO. Vedoucí zaměstnanci na jednotlivých stupních řízení odpovídají v rozsahu svých pravomocí za řádné plnění povinností, úkolů a opatření v oblasti PO a za dodržování požární bezpečnosti. Při zajišťování, organizování, plnění úkolů a provádění opatření na úseku PO se vedoucí zaměstnanci řídí obecně závaznými právními předpisy a technickými normami. 3.3 ODBORNĚ ZPŮSOBILÁ OSOBA V PO Činnost odborně způsobilé osoby může být zajištěna dodavatelsky. Kvalifikace odborně způsobilé osoby musí být v souladu s požadavky 11 zákona o PO doložena osvědčením vydaným Ministerstvem vnitra. Odborně způsobilá osoba zejména: zpracovává a aktualizuje předepsanou dokumentaci PO, provádí školení o PO vedoucích zaměstnanců, provádí kontrolu dokumentace požární ochrany jednou za rok nebo po každém požáru anebo po každé provedené změně, která měla vliv na její obsah, provádí kontroly dodržování požárních a bezpečnostních předpisů.

9 Strana: 9 Poznámka: Zákon o požární ochraně ( 11) rozeznává 3 stupně odborné způsobilosti v požární ochraně: - odborně způsobilá osoba - technik požární ochrany - preventista požární ochrany Podle toho jsou definovány i činnosti, které může daná osoba provádět. Nejčastěji se setkáváme s odborně způsobilou osobu (nejvyšší stupeň odborné způsobilosti). 3.4 ŠKOLENÍ O POŽÁRNÍ OCHRANĚ Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím (tzn. činnosti uvedené v 4 odst. 2 a 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů), jsou povinny zabezpečit pravidelně: školení zaměstnanců o požární ochraně, a to zvlášť: - školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně, - školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně, odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek (pokud vzniká povinnost zřídit preventivní požární hlídku), odbornou přípravu preventistů požární ochrany (pokud jsou preventisté požární ochrany ustanoveni). Poznámka: Jestliže jsou na pracovištích společnosti vykonávány pouze činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, je potřeba provést školení o požární ochraně podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, tzn. školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, mezi které patří také předpisy o požární ochraně. Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě. Pro fyzické osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se školení o požární ochraně zabezpečuje, jestliže tyto osoby vykonávají činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi. Zákon o požární ochraně stanoví požadavky na způsobilost nebo odbornou způsobilost školitele. Vyhláška o požární prevenci stanoví druhy, obsah, rozsah a lhůty školení zaměstnanců o požární ochraně. 3.5 DOKUMENTACE POŽÁRNÍ OCHRANY Předepsaná dokumentace PO se zpracovává pro činnosti či objekty se zvýšeným požárním nebezpečím (pokud budou provozovány, viz kapitola Začlenění do kategorie činností podle požárního nebezpečí). Jedná se zejména o následující dokumentaci: požární poplachové směrnice, požární řád, požární evakuační plán, další dokumentace uvedená v 27 vyhl. č. 246/2001 Sb.

10 Strana: 10 Zaměstnavatel je povinen: zajistit zpracování předepsané dokumentace PO pro činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím u osoby odborně způsobilé v oblasti PO a tuto dokumentaci udržovat aktuální, zajistit, aby zpracovaná dokumentace PO byla vyvěšena na viditelném a trvale přístupném místě (požární poplachové směrnice, požární řád, požární evakuační plán), seznámit zaměstnance s obsahem dokumentace PO v rámci školení. Zaměstnanci jsou povinni: seznámit se s obsahem zpracované dokumentace PO, plnit požadavky, příkazy a zákazy stanovené ve zpracované dokumentaci PO. 3.6 POŽÁRNÍ KNIHA Požární kniha slouží k záznamům o všech důležitých skutečnostech týkajících se PO, např.: o provedených kontrolách (preventivních požárních prohlídkách), o školení zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců o PO, o vzniklých požárech, o kontrole dokumentace požární ochrany, o kontrole, údržbě nebo opravách přenosných hasicích přístrojů, hydrantů apod. 3.7 POŽÁRNÍ OCHRANA V MIMOPRACOVNÍ DOBĚ Zaměstnavatel je povinen: zabezpečit pracoviště (objekty) společnosti z hlediska PO v mimopracovní době a v době sníženého provozu, dbát, aby pracoviště po ukončení pracovní doby bylo v požárně nezávadném stavu, seznámit zaměstnance se způsobem zajištění PO v mimopracovní době (uzamčení prostor). Zaměstnanci jsou povinni: provést po skončení běžné pracovní doby kontrolu běžně přístupných prostor (WC, chodby, apod.) po stránce požární ochrany (zejména svítidla, tepelné spotřebiče), zabezpečit pracoviště proti vstupu nepovolaných osob po ukončení pracovní doby, zabezpečit vypnutí všech spotřebičů, které se podle návodu výrobce neponechávají v provozu, zabezpečit odpojení těch spotřebičů od el. sítě, které mají toto opatření v návodu k obsluze, zabezpečit, aby na pracovišti nezůstaly žádné zjevné příčiny požáru, např. hořlavý materiál v blízkosti zdrojů tepla apod., oznámit svému nadřízenému zaměstnanci případné nedostatky a závady. 3.8 HOŘLAVÉ KAPALINY, CHEMICKÉ LÁTKY Definice podle ČSN Hořlavé kapaliny Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci: za hořlavé kapaliny se považují chemické látky nebo jejich směsi s definovaným bodem vzplanutí, které jsou při teplotách výskytu kapalné a lze u nich stanovit bod hoření,

11 Strana: 11 podle bodu vzplanutí se třídí do 4 tříd nebezpečnosti: Třída nebezpečnosti Bod vzplanutí ve C I. do 21 včetně II. od 21 do 55 včetně III. od 55 do 100 včetně IV. více než 100 hořlavé kapaliny, u kterých nebyl prokazatelně stanoven bod vzplanutí, se ve smyslu této normy považují za hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti, stanovení bodu vzplanutí a zatřídění do příslušných tříd zajišťuje obvykle výrobce, dovozce, distributor nebo uživatel či provozovatel, manipulace s hořlavými kapalinami je každá činnost, při které je s hořlavou kapalinou nějak nakládáno, např. plnění, přelévání, přečerpávání, stáčení apod., bod vzplanutí nejnižší teplota hořlavé kapaliny, při které vnější zdroj zapálení vyvolá vzplanutí par nad hladinou kapaliny; stanovují ho akreditované zkušebny, bod hoření nejnižší teplota hořlavé kapaliny, při které vnější zápalný zdroj vyvolá hoření par nad hladinou kapaliny po dobu nejméně 5 sekund, nízkovroucí hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 0 o C a současně s bodem varu do 35 o C za normálních podmínek. Zaměstnavatel je povinen: určit místo a způsob ukládání hořlavých kapalin a chemických látek (pokud tato nutnost nastane), nejvhodnější je skladování v originálních obalech v nehořlavé (plechové) skříni, zamezit přístupu a manipulace nepovolanými osobami, např. uzamčením skříně, zajistit bezpečnou manipulaci podle pokynů v bezpečnostním listě, zajistit, aby bezpečnostní listy používaných hořlavých kapalin a chemických látek byly k dispozici na jednotlivých pracovištích, např. ve složce, označit prostor s výskytem hořlavých kapalin tabulkou Zákaz kouření a manipulace s plamenem a Hořlavé kapaliny. Zaměstnanci jsou povinni: ukládat hořlavé kapaliny a chemické látky jen na určených a označených místech, informovat se o vlastnostech jednotlivých hořlavých kapalin a chemických látek, včetně čistících prostředků a o potřebných bezpečnostních opatřeních (viz bezpečnostní listy), používat stanovené čistící prostředky a způsob čištění doporučený výrobcem, dodržovat zákaz kouření a manipulace s plamenem při práci a ukládání hořlavých kapalin, nevystavovat nádoby s hořlavými kapalinami přímému sálavému teplu, zamezit přítomnosti zdrojů vznícení, styku s otevřeným ohněm a přehřátí, používat jen originální a nepoškozené obaly, ukládat obaly s hořlavými kapalinami vždy otvorem nahoru, náležitě je utěsnit a zajistit proti úniku, odstraňovat neprodleně veškeré rozlité hořlavé kapaliny (viz bezpečnostní list). Pozor! Nejvíce nebezpečné jsou hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti, které mají teplotu vzplanutí do 21 C!

12 Strana: SVAŘOVÁNÍ, TLAKOVÉ LAHVE Pro oblast svařování platí ustanovení vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách. svářečské práce se mohou provádějí na stálých svářečských pracovištích (v administrativních a obchodních objektech se však tato pracoviště běžně nevyskytují), kdyby nastala nutnost svařovat na jiných pracovištích, např. z důvodu opravy či údržby, a svařovalo by se za přítomnosti hořlavých látek, jednalo by se o svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření podle vyhlášky č. 87/2000 Sb., jejichž rozsah je uveden v příloze číslo 1 uvedené vyhlášky, před zahájením svařování se musí vyhodnotit možné požární nebezpečí a stanovit požárně bezpečnostní opatření, musí se stanovit další opatření s ohledem na druh činnosti, příp. specifické riziko svářečského pracoviště, svářečské práce a práce se zdroji iniciace v prostorech s nebezpečím vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem povoluje statutární zástupce společnosti nebo jím pověření vedoucí zaměstnanci, a to písemně, svářečské práce mohou vykonávat pouze osoby s platným svářečským průkazem, který odpovídá druhu a rozsahu oprávnění (např. plamen, el.oblouk a rozsah pro svařovací materiál), u svářečů musí být pravidelně ověřována zdravotní způsobilost. Poznámka: Svářečským pracovištěm se rozumí pracovní prostor vymezený pro svařování včetně technologických zařízení používaných pro svařování. Za svářečská pracoviště se považují též technologická stanoviště a manipulační plochy, na kterých se provádí operace související se svařováním. Svářečská pracoviště určená ke svařování projektovou dokumentací stavby se považují za svářečská pracoviště stálá; jiná se považují za svářečská pracoviště přechodná. Svářečská pracoviště se zabezpečují tak, aby se předešlo zejména: - vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem a šíření požáru, - vytvoření překážek, které ztěžují nebo znemožňují únik osob, - ohrožení životů a zdraví osob základními a specifickými riziky. Příkaz ke svařování musí obsahovat: označení pracoviště a pracovní úkol, nutná preventivní opatření, jméno pracovníka, příp. číslo jeho svářečského průkazu, datum a čas zahájení práce, datum a čas ukončení práce, jméno osoby pověřené požární asistencí a následným dozorem po dobu 8 hodin, čas hlášení o ukončení prací, podpis pracovníka, který bude práce provádět, podpis požární asistence, podpis osoby, která příkaz vystavila. Základní bezpečnostní požadavky pro manipulaci s tlakovými lahvemi: tlakové lahve musí být účinně zajištěny proti pádu, např. řetízkem, umístěním do klece apod., tlakové lahve musí být chráněny proti nárazu a tepelným účinkům slunečního záření, nesmí být překročena teplota sálavé plochy nad 50 C, je nutné vyloučit zdroje zápalu, včetně statické elektřiny, je nutné chránit veškeré přístroje pracující v přímém styku s kyslíkem před olejem a tuky, manipulaci s tlakovými lahvemi smí provádět jen proškolení a písemně pověření pracovníci, seznámení s bezpečnostními listy a pokyny, dle návodu na obsluhu daného zařízení, ve vzdálenosti nejméně 5 m od lahví je zakázáno ukládat jakékoliv hořlavé látky a provádět práce s otevřeným ohněm bez povolení a bez stanovení zajištění pracoviště,

13 Strana: 13 prostor s výskytem tlakových lahví musí být označen příslušnými bezpečnostními tabulkami, zejména tabulka s názvem plynu, zákaz kouření a manipulace s plamenem a další, další podmínky pro manipulaci s tlakovými lahvemi jsou uvedeny v příslušných bezpečnostních listech, dle jednotlivých plynů ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ A TOPIDLA Poznámka: Bezpečnostní požadavky na el. zařízení a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnanců, včetně zakázaných činností jsou uvedeny ve školící příručce Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. V následujícím textu jsou uvedeny bezpečnostní zásady ve vztahu k požární ochraně. Zásady při instalaci a používání elektrických zařízení a topidel: instalovat a provozovat se smí pouze elektrické a tepelné zařízení, které bylo schváleno zaměstnavatelem z hlediska požární bezpečnosti, při instalaci a provozování elektrického a tepelného zařízení je nutné řídit se návodem výrobce, zejména dodržovat bezpečné vzdálenosti od hořlavých hmot, používat izolační podložky, na tepelné zařízení a rovněž i do nebezpečné vzdálenosti od něho se nesmějí odkládat předměty a materiály z hořlavých hmot, je zakázáno provádět neodborné zásahy nebo opravy na elektrických zařízeních, všechny závady musí být nahlášeny vedoucímu zaměstnanci, každé elektrické zařízení či spotřebič musí být pravidelně kontrolováno revizním technikem. Požární nebezpečí elektrických zařízení: porucha v elektrické části zařízení může mít za následek shoření nebo roztavení vodičů, přičemž tento jev se odehrává ve velmi krátké době několika vteřin; v případě, že porucha má za následek shoření izolací, prachů, rozteklého oleje, plynů a jiných hořlavých materiálů uložených v blízkosti el. zařízení, jde již o požár, vadná, nesprávně udržovaná a používaná nebo nevhodně volená el. zařízení mohou být rovněž příčinou vzniku požáru zařízení samých nebo okolních prostorů s výskytem hořlavých látek pevných, kapalných nebo plynných, ve kterých jsou tato zařízení umístěna, příčinami vzniku požárů od elektrických zařízení jsou především zkraty, přetížení, přechodové odpory, neodborná instalace, zásahy neoprávněných osob do elektrických zařízení, usazování hořlavého prachu na elektrická zařízení, poškození izolace kabelu nebo vodiče, stárnutí kabelů, agresivní prostředí, špatné jištění, dimenzování kabelů apod., příčinám vzniku požárů lze předcházet především dostatečnou údržbou, opravami, odbornou instalací těchto zařízení a dodržováním termínů revizí a kontrol. Elektrický zkrat Zkraty bývají nejčastější příčinou požárů. Vznikají buď chybnou manipulací nebo porušením izolace. Zkrat je spojení mezi jednotlivými fázemi nebo fází a zemí, čímž nadměrně vzrůstá proud nad provozní hodnotu. Dále se projevuje prudkým snížením napětí a přehříváním elektrického zařízení. Preventivní opatření: používání vhodné konstrukce el. zařízení do vhodného prostředí s vhodným krytím, důsledné provádění kontrol jištění všech obvodů el. instalace a el. spotřebičů, důsledné provádění preventivní požární ochrany, umělé zvětšování odporu smyčky vedení (reaktory).

14 Strana: 14 Proudové přetížení Přetížením nazýváme takový stav, kdy ve vodičích elektrického zařízení vznikají proudy, které dlouhodobě převyšují hodnoty dovolené normami. Tepelné účinky nadměrného proudu působí nejvíce na izolaci. Nejčastějšími příčinami přetížení bývají nesprávné projekty el. instalace a neodborné rozšiřování stávajících částí elektrické sítě. Preventivní opatření: pravidelná kontrola projektu a porovnání se skutečností, důsledné dodržování pravidla, že pracovní proud má být vždy menší než dovolený, nepřetěžování el. sítě spotřebiči nadměrných výkonů. Přechodový odpor V el. instalacích se nachází velké množství spojů, ať se jedná o spoje pevné (svorkovnice, spojovací spojky apod.) nebo spoje kontaktní. Uvolněním nebo znečištěním těchto spojů se zvětšuje přechodový odpor el. proudu, který má za následek vývin nadměrného tepla, které je tím větší, čím větší je otvor a protékaný el. proud. Při vznikajících vysokých teplotách dochází k zapalování izolantů svorkovnic nebo vodičů, které skapávají a při dopadu zapalují hořlavé předměty. Preventivní opatření: správná dimenze svorkovnic, kontaktů, vypínačů a zásuvek s ohledem na velikost protékaného proudu, periodické dotahování spojů, zvyšování přídržné síly kontaktů spojů napružováním, používání předpisových svorek. Elektrický oblouk Elektrický oblouk je trvalý proud elektronů vzduchem mezi vodiči různého potenciálu, který dosahuje teploty přes 3000 C. Elektrický oblouk vzniká přerušením el. obvodu, kterým protéká silný proud. Elektrický oblouk může také vzniknout mezi svorkami různých fází nebo fází a zemí v důsledku přepětí v rozvodné síti nebo při odpojení spotřebiče, který samoindukcí vytvoří přepětí. Elektrický oblouk je schopen zapálit všechny hořlavé materiály v okolí nebo být iniciátorem výbušné směsi. Preventivní opatření: použití nehořlavých izolantů na svorkovnici, použití těsně uzavřených el. rozvaděčů do míst s nebezpečím požáru nebo výbuchu, opatření proti vzniku přepětí (pojistky, ochrany), odpojování výkonových spotřebičů ze sítě správným způsobem a technickým zařízením, pečlivá údržba. Statická elektřina Výboje elektrostatické elektřiny jsou jedním z možných zápalných zdrojů snadno zápalných látek. Elektrostatické náboje vznikají vzájemným třením různých druhů materiálů, akumulují se náhlým svedením elektrostatické energie do země. Vzniká výboj o určitém množství tepelné energie schopný za určitých okolností zapálit hořlavý soubor. Výboje elektrostatické elektřiny mohou

15 Strana: 15 vznikat při pohybu osob po nevodivé podlaze nebo v nevodivé obuvi, které nosí oblečení z hedvábí, silonu apod., při dopravě sypkých hmot, dopravě nevodivých kapalin v potrubí apod. Preventivní opatření: zákaz nošení pracovních oděvů z hedvábí a umělých hmot (zejména v prostředí s nebezpečím výbuchu), nošení obuvi z vodivé pryže, dokonalé uzemnění všech kovových částí dopravních zařízení, používání antistatických nátěrů, zvýšení vlhkosti dopravovaných látek, použití inertní ochranné atmosféry. Atmosférická elektřina Neustálým růstem napětí v mracích se dosáhne takových hodnot, kdy dojde k výboji, blesku, buď vzájemně mezi mraky a nebo mraky a zemí. Elektrický výboj vyrovnává rozdíl napětí nejčastěji proti vysokým a štíhlým předmětům a dosahuje hodnoty el. proudu několika desítek tisíc ampér. Škodlivé účinky atmosférické elektřiny se projevují přepětím ve venkovním elektrickém vedení následkem el. indukce, která může poškodit připojené zařízení, elektrodynamickým účinkem a tepelným účinkem. Preventivní opatření: instalace hromosvodů, uzemnění antén, uzemnit nebo připojit k hromosvodu všechny kovové konstrukce objektu, kolem hromosvodových svodů neumisťovat žádné hořlavé materiály a předměty. Světelné spotřebiče Možnost vzniku požáru od světelných spotřebičů je všude tam, kde může dojít k jejich mechanickému poškození a jsou-li umístěny v blízkosti hořlavých látek. Ve svítidlech musí být jen takové světelné zdroje, na které jsou konstruovány. Při montáži svítidel ne hořlavé podklady se musí používat nehořlavé a tepelně izolační podložky předepsané tloušťky. V prostředí s nebezpečím výbuchu musí být svítidla v předepsaném provedení. Elektromotory Nebezpečí vzniku požáru vzniká u motorů špatně chlazených. U takových motorů dochází k jejich zahřívání a tím i k zahřívání materiálů uložených v jejich blízkosti. Další nebezpečí vzniká, je-li vnitřní část motoru znečištěna prachem. Hrozí nebezpečí vznícení tohoto prachu buď následkem zahřívání motoru nebo jiskřením motoru. Další nebezpečí vzniká při nesprávném jištění třífázových motorů pojistkami nebo jednotlivými jističi. Jestliže vypne některý jistič fázi, motor je v chodu pouze na dvě fáze a dochází k přetížení vinutí těchto fází, vinutí se silně zahřívá a dochází ke vznícení vinutí motoru. Je třeba přesně stanovit druh jističe, jeho nastavení a přiřadit pojistky.

16 Strana: 16 Transformátory Transformátory jsou konstruovány pro určitý výkon, tzn. na určité dovolené zatížení. Když se toto zatížení překročí nebo omezí chlazení transformátoru, dojde k nebezpečnému zvýšení teploty na vinutí transformátoru, k poškození izolace a zkratu mezi závity nebo ke vznícení izolace a izolantů. U suchých transformátorů (bez olejové náplně) mohou být magnetickým polem transformátoru strhávané ostré kovové částečky mezi vinutí a při chodu transformátoru dojde k poškození izolace vodičů a k závitovému zkratu. U transformátorů s olejovou náplní je vinutí znečišťováno usazeninami oleje. Tím je ztíženo jeho chlazení a izolace se poškozuje chemikáliemi. Prozatímní elektrická zařízení Prozatímní el. zařízení se mohou zřídit jedině v případě nezbytné nutnosti na dobu co nejkratší a musí být ihned odstraněna po pominutí důvodů jejich zřízení. Prozatímní el. zařízení musí být provedeno vždy tak, aby bylo bezpečné. V prostředí s nebezpečím požáru nebo výbuchu se nesmí prozatímní vedení el. zařízení zřizovat. Prozatímní el. zařízení mohou být zřízena jen s písemným souhlasem vedení organizace na dobu co nejkratší. 4 HOŘENÍ A HAŠENÍ POŽÁRŮ 4.1 PROCES HOŘENÍ Hoření je fyzikálně chemická oxidační reakce, při které hořlavá látka reaguje s oxidačním prostředkem. Tato reakce je provázena uvolňováním tepla, vyzařováním světla a vývinem zplodin hoření. Hoření vzniká a probíhá za určitých podmínek. K tomu, aby došlo k hoření, je třeba tří předpokladů: hořlavá látka (palivo), oxidační prostředek (vzduch, kyslík), zdroj zapálení (teplo). Hořlavá látka ve spojení s oxidačním prostředkem se také nazývá hořlavý soubor. V praxi se vyskytující hořlavé soubory jsou mnohokrát složeny z více rozdílných hořlavých látek a kyslíku. Aby se zamezilo hoření, je třeba narušit trojúhelník těchto tří faktorů. Množství hořlavé látky má v souvislosti s možností vzniku hoření mnohem menší význam, než vlastnosti hořlavé látky. V mnoha případech je malé množství lehce zápalné hořlavé látky mnohem nebezpečnější pro vznik hoření (požáru), než velké množství hůře zápalné látky. Kyslík, jako součást hořlavého souboru, má podstatný vliv na zapalitelnost hořlavé látky. Obsah kyslíku ve vzduchu je přibližně 21 % a v důsledku toho jsou i hodnoty zapalitelnosti vztaženy na tuto koncentraci kyslíku. Změnou koncentrace kyslíku se mění také zapalitelnost hořlavé látky. Všeobecně platí, že se stoupajícím obsahem kyslíku klesá teplota vznícení. Velké nebezpečí požáru a výbuchu existuje všude tam, kde se vyskytuje kyslík v čisté formě a kde jsou možnosti reakce s organickými látkami.

17 Strana: 17 Teplota potřebná k zapálení nějakého hořlavého souboru může být např. dosažena při změně chemické energie v energii tepelnou, při tření, nárazu a jiných mechanických jevech. Této teploty je vždy dosaženo účinkem nějaké energie. Nositel energie, který je schopen vyvolat teplotu potřebnou pro zapálení se označuje jako zápalný zdroj. Je-li energie potřebná k zapálení hořlavého souboru dodána z vnějšku, jedná se o vnější zápalný zdroj. Vznikne-li energie potřebná pro zapálení uvnitř hořlavého souboru, hovoříme o samovznícení. Mezi zápalné zdroje patří např.: otevřený plamen jako zápalný zdroj se vyskytuje v různé formě, od jednoduchého plamene zápalky až po vysokou teplotu plamene plynového hořáku v tavící peci; je důležité znát teploty plamenů, tyto teploty jsou rozdílné podle druhu plynu, podle poměru směsi plynu s kyslíkem apod., žhnutí vyskytuje se převážně při hoření tuhých látek (např. dřevo, uhlí); žhnutí jako zápalný zdroj si zasluhuje zvýšenou pozornost, neboť za určitých okolností může hořlavá látka dlouho žhnout.; v důsledku toho může nastat zapálení na neznámém místě a v neočekávaný okamžik, jiskry takové, které jsou částicemi určitých látek; jde o žhnoucí částečky kovů nebo jiných materiálů, charakteristická je pro ně malá hmotnost a pohyblivost; vyskytují se např. při broušení, nárazu, svařování, řezání apod., elektrické jiskry ty nejsou částicemi žádné látky, nýbrž je to energetická jiskra, která vznikne při vyrovnávání elektrických nábojů libovolného druhu; vznikají např. při spínání elektrických obvodů, u špatných kontaktů apod.; zvláštní formou elektrických jisker je blesk, který je pro svoji velkou energii schopen zapálit pevné hořlavé látky, horké povrchy všechny plochy libovolného tvaru, které mohou hořlavý soubor zahřát na takovou teplotu, která postačí k jeho zapálení; mohou to být plochy vytápěcích zařízení a elektrických vařičů, povrchy osvětlovacích těles a přehřátých motorů atd. Velmi důležitým poznatkem pro posouzení zápalných zdrojů je doba jejich působení na hořlavý soubor. V mnoha případech nastane zapálení teprve tehdy, když zápalný zdroj působí dostatečně dlouhou dobu na hořlavý soubor. Při hoření tuhých látek dochází nejdříve k jejich tepelnému rozkladu a ke vzniku prchavých produktů. Jestliže je směs těchto prchavých produktů hořlavá, dochází při styku s kyslíkem a iniciačním zdrojem k jejímu zapálení a plamennému hoření. Při určité koncentraci hořlavých prchavých produktů dochází k ukončení hoření, přičemž uhlíkatý zbytek může dále oxidovat při bezplamenném hoření, což se projevuje tlením nebo žhnutím. Při hoření kapalin je rozhodující dosažení optimální koncentrace hořlavých par nad hladinou kapaliny a jejich promíchání s oxidovadlem. Optimální koncentraci udává interval dolní a horní hranice výbušnosti. 4.2 JEVY PROVÁZEJÍCÍ HOŘENÍ Přenos tepla Hoření je fyzikálně chemická reakce, při níž se vždy uvolňuje teplo. Toto teplo se v oblasti hoření nehromadí, ale odvádí se do okolí: - prouděním (konvekcí) především prostřednictvím ohřívání kouře, vysoce zahřátý kouř může dokonce zakládat nová ohniska požáru,

18 Strana: 18 - vedením (kondukcí) tento druh přenosu tepla souvisí s pevnými látkami a jejich tepelnou vodivostí, např. kovy při požáru zvyšují svou teplotu a mohou působit na šíření požáru, - zářením (sáláním, radiací) sálavé teplo vyzařuje z oblasti hoření z větší části do okolí, působí jako vnější teplo na okolní hořlavé konstrukce a materiál (podmínky pro šíření požáru) a z menší části zpět na povrch hořící látky a podporuje se rychlé odpařování hořlavin, čímž se hoření samovolně udržuje. Světelné záření Světelní záření souvisí s existencí plamene, tzn. že tento jev nastává pouze u látek schopných plamenného hoření. Plamen Plamen je vnějším projevem fyzikálně chemické reakce. Vzniká u látek, které se mohou přeměnit v plyny a páry. U pevných látek probíhá tzv. bezplamenné hoření (tlení, žhnutí, doutnání). Zplodiny hoření Každý materiál prochází při hoření chemickými změnami. Žádná z částic, ze kterých je látka složena, není zničena, ale dochází pouze k přeměně jedné látky na jinou. Platí zde zákon zachování hmotnosti součet hmotnosti všech produktů se rovná součtu hmotnosti výchozích látek. Kromě již popsaných jevů (teplo, světlo), které doprovázejí hoření, vznikají při požáru další produkty kouř, hořlavé nespálené plyny a nespálený tuhý zbytek (popel). Kouř u požáru je směs částic uhlíku, dehtu, prachu a hořlavých plynů a par. Může obsahovat stovky různých chemických látek v závislosti na druhu hořícího materiálu. Některé částečky kouře při vdechování dráždí dýchací cesty, některé mohou mít i smrtelné účinky. Také je třeba si uvědomit, že se stoupajícím množstvím kouře se snižuje viditelnost a orientace v zakouřeném prostředí. Další nebezpečí způsobují toxické plyny, které mají několik škodlivých účinků. Některé působí přímo na plíce (HCl, SO2, HCN apod.), jiné snižují schopnost krve přenášet kyslík (CO). U požáru se nejčastěji setkáváme s těmito toxickými plyny: oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO2), oxidy dusíku (NOX), chlorovodík (HCl), kyanovodík (HCN) a fosgen (COCl2), dále pak ultrajedy, které již v mikrogramových množstvích mohou vyvolat vážné změny v organismu a v miligramových množstvích usmrcují (nebezpečné jsou zejména požáry skladů PVC). Z uvedených údajů tedy vyplývá, že zplodiny hoření jsou toxické, hořlavé a horké. 4.3 KLASIFIKACE POŽÁRŮ Pro účely požární ochrany se za požár považuje každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení či zranění osob nebo zvířat anebo ke škodám na materiálních hodnotách. Za požár se považuje i nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata nebo materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy.

19 Strana: 19 Třídy požáru podle druhu hořlavé látky A B C D Požáry pevných látek hořících plamenem, jejichž hoření je provázeno žhnutím. Požáry kapalných látek a látek přecházejících do kapalného stavu. Požáry plynných látek hořících plamen. Požáry lehkých a alkalických kovů. Např. dřevo, papír, sláma, uhlí, plasty, textil, látky organického původu. Např. benzín, nafta, olej, mazadla, barvy, laky, ředidla, alkohol, aceton, vosky, tuky, asfalt, pryskyřice. Např. propan-butan, zemní plyn, svítiplyn, acetylen, metan, vodík. Např. hořčík a jeho slitiny s hliníkem. 4.4 ZÁKLADNÍ HASEBNÍ LÁTKY A JEJICH HASEBNÍ ÚČINKY Voda Voda je nejpoužívanější hasební látkou. Hasební účinek vody se v důsledku velké schopnosti vázat teplo zakládá především na ochlazování (chladicí efekt). Tvorbou páry, kdy se z jednoho litru vody vytvoří cca 1700 litrů páry je dále vytlačován kyslík z pásma hoření. Účinek dusivého efektu se projevuje především při hašení vodou v uzavřených prostorách. Voda je obzvláště vhodným hasivem pro požáry pevných látek (třída A). Za určitých podmínek mohou být vodou hašeny i požáry hořlavých kapalin. Voda se dále používá i jako chladicí látka pro požárem ohrožené stavby nebo jejich části, nádrže a další objekty. Úspěšnost hašení je velmi závislá na tom, v jaké formě a množství se voda dostane do hořící látky, a proto se používají různé způsoby hašení vodou: - plným proudem docílíme značného dostřiku, což umožní provádět hasební zásah z větší vzdálenosti, mechanická energie vodního proudu umožňuje proniknutí vody do hořlavé látky, rozmetání hořlavé látky, utržení plamene od trhlin nádob, potrubí apod., vzniká však nebezpečí, že část vody nebude vůbec k ochlazování využita a způsobí další škody, - roztříštěným proudem nebo mlhou voda se dostává na hořící látku rozptýlená a tím se vysoký podíl vody velmi rychle odpaří a dojde k rychlému poklesu teploty, škody způsobené vodou mohou být podstatně sníženy nebo i úplně vyloučeny, lze hasit i požáry hořlavých kapalin; nevýhodou je omezený účinek u žhnutí a při používání v uzavřených prostorách vzhledem k rychlému odpařování může dojít k opaření. Voda se nesmí používat při hašení požárů lehkých kovů, karbidu vápníku a elektrických zařízení pod napětím. Aby se voda dala použít pro hašení látek, které vodu odpuzují (uhelný prach, bavlna, korek apod.), musí se k ní přidávat smáčedlo, tím se sníží povrchové napětí vody a dojde k větší přilnavosti a lepšímu smáčení povrchu hořlavé látky.

20 Strana: 20 Pěna Pěna se používá především pro hašení požárů hořlavých kapalin (třída B). Podle způsobu výroby rozlišujeme pěnu: - chemickou připravuje se reakcí určitých chemikálií a v současné době se využívá v praxi pouze pro speciální účely, - vzduchomechanickou vyrábí se mechanickou cestou z vody a pěnidla pomocí speciálních pěnových proudnic a agregátů, z proudnic je možno vyrobit těžkou a střední pěnu, lehká pěna se vyrábí pomocí speciální pěnotvorných agregátů. Při nasazení pěny jako hasiva existují určitá omezení, kdy může docházet k sekundárním škodám při zapěnění materiálu v blízkosti hořících látek (potraviny, archivy, elektronika apod.). V současné době nabývá na významu využívání lehké pěny, se kterou je možno v krátké době zaplnit obrovské prostory (sklady, budovy, kanály apod.) a tím dosáhnout oddělení požáru od vnějšího vzduchu. Využití lehké pěny ve volném prostoru je však problematické, dochází ke strhávání pěny větrem nebo působením vzdušných proudů vzniklých požárem a její hasební účinek se nemůže projevit. V těchto případech je dle momentálních podmínek výhodnější použít střední nebo těžkou pěnu. Hasební účinek pěny je izolační, vytváří na hladině hořlavé kapaliny celistvou vrstvu, která brání přístupu vzduchu a znemožňuje další vývin hořlavých par. Těžká a střední pěna má částečně také hasební účinek ochlazovací, který je závislý na obsahu vody v pěně. Této vlastnosti se někdy využívá při hašení požárů třídy A nebo k ochlazování objektů a zařízení. Pěna se nesmí používat k hašení požárů lehkých kovů, karbidu vápníku, elektrických zařízení pod napětím. Převážná většina pěnidel je určena pro používání na nepolární kapaliny (např. ropné produkty), na polární kapaliny (alkohol, aceton), které způsobují narušování celistvosti pěny se používají speciální pěnidla. Inertní plyny Hasební účinek inertních plynů je založen na dusivém efektu. Mezi uvedené plyny patří např. dusík, oxid uhličitý a vodní páry. Nejvýznamnějším a nejčastěji používaným je oxid uhličitý CO2. Při hašení zmíněným plynem se používají expanzní proudnice, které způsobují, že část stlačeného oxidu uhličitého se při expanzi podchladí tak, že se přemění na sníh a bod podchlazení je cca -78 C a tím dochází i k lokálnímu chladicímu účinku a zvyšuje se celková hasební účinnost hasiva. Hasební efekt oxidu uhličitého lze použít ve třech formách, a to jako plynný, aerosolový ve formě mlhovin a tuhý oxide uhličitý. Při použití oxidu uhličitého jako hasební látky poklesne obsah kyslíku ve vzduchu natolik, že proces hoření je přerušen. Je vhodný zejména pro hašení elektrických zařízení pod napětím a k hašení požárů hořlavých kapalin a plynů. Je elektricky nevodivý a nezanechává zbytky po odpaření. Nevýhodou je, že při hašení v uzavřených prostorách je hasební koncentrace CO2 životu nebezpečná (nebezpečí udušení) a při použití v prašném prostředí může dojít k rozvíření prachů a jejich následnému výbuchu. Hasební prášky Hasební prášky rozdělujeme na univerzální (třídy požáru ABCD) a speciální (třídy požáru BC).