7. prosince Císař Bedřich ve Vídni obležen, v nebezpečenství života dlel, tu statečnými Moravany vysvobozen byl a zvláštní milost jim udělil.

Transkript

1 oravská národní obec Za Moravu!» Moravské barvy a symboly 2 z :57 SPOLUPRÁCE Partnerské organizace Podporujeme Moravský kulatý stůl Podpora samospráv PROJEKTY Moravský meč Stříbrný oltář VYHLEDÁVÁNÍ Zadejte vyhledávaný text: META Toplist Registrace Přihlásit se RSS RSS komentářů MNO Interní dokumenty Moravské barvy a symboly Text Mgr. Jan Studeník 2013, dodatky 2014 Ke stažení v PDF 7. prosince 1462 Císař Bedřich ve Vídni obležen, v nebezpečenství života dlel, tu statečnými Moravany vysvobozen byl a zvláštní milost jim udělil. V Korneuburgu na přání udatných, na věčnou připomínku toho činu,

2 3 z :57 do barev zlatočervených vznešených, orlici zemskou proměnil; ne však markrabímu. Tradiční barvy Moravy žlutá a červená byly v minulosti interpretovány na základě znění listiny císaře Bedřicha III. ze 7. prosince Císař se tehdy odměnil moravským stavům za jejich udatnost a pomoc věčnou připomínkou. Na jejich žádost a po moudré poradě svých věrných (zároveň za účasti Jiřího z Poděbrad, krále českého a markraběte moravského), zlepšil ze své císařské autority, plnosti své moci a z vlastního rozkazu znak Moravského markrabství tak, že [bílo]stříbrno-červené šachování orlice změnil navěky na [žluto]zlato-červené: Takto uspořádaný erb řečené Markrabství moravské, jak dříve užívalo a jím se pyšnilo, ve všech konáních vůbec podobně má užívat a těšit se z něj v budoucích časech navždy. Císařský diplom se nevztahoval na erb (titul) moravského markraběte ve státním znaku mocnářství, který podržel až do roku 1915 původní tinktury šachování. Markraběcí znak lze také rozpoznat podle klenotu a přikrývadel, což zemský znak nemíval. Erb markraběte moravského (klenot a přikrývadla), znak markrabství moravského (věnec listoví, čtyř stavů) V listině pod pečetí císařského majestátu se rovněž uvádí, že se jedná o zvláštní milost a nedotknutelnou moravskou zemskou svobodu, kterou nesmí žádný člověk porušit. Jinak by byl stižen přísným trestem Svaté říše a poplatkem sta hřiven ryzího zlata. Moravané si proto nechávali potvrzovat toto vzácné privilegium při každém vzdávání holdu moravskému markraběti. Markrabí musel při přijímání za pána Moravy přísahat na práva a zemské svobody. Poté přijal od stavů slib poslušnosti. Na prosbu moravských stavů Bedřichovo privilegium písemně konfirmoval císař a markrabě Ferdinand II. dne 26. června 1628, Ferdinand III. dne 22. září 1640 a Leopold I. dne 3. ledna Dále byly od panovníků vydány reversy (1628, 1644 a 1715), že nebudou na újmu zemským svobodám a privilegiím.

3 4 z :57 Císař a markrabě Karel VI. předsedá moravskému zemskému soudu pod zemskou zlato-červeně šachovanou orlicí (18. století) Tinktury orlice (bez modrého štítu) jsou vyvedeny v heraldickém šrafování (tečky = zlato, svislé čárky = červeň) Od 15. století reprezentuje Moravu zlato-červeně šachovaná orlice na modrém štítě, jehož strážcem je figura anděla. Tento štítonoš se objevuje například na stavovských pečetích patrně až do roku V Památkách sněmovních se píše, že v letech bylo panu hejtmanovi v moc dáno pečeť podle svého zdání udělati dáti, ale že Jeho Milost pan Jetřich z Kunovic má dáti ten erb zemský, tak jakž v listu při svobodách zemských se nachází, vymalovati a velikost pečeti české změříce, to oboje Jeho Milosti panu hejtmanu odvésti; aby se jí užívalo k nejpřednějším věcem s dovolením všech čtyř stavů.

4 oravská národní obec Za Moravu!» Moravské barvy a symboly 5 z :57 Moravský zemský znak (1462) a moravská zemská pečeť (čtyř stavů markrabství moravského) Z roku 1619 pochází krásná devíza Moravy: (UNIO) TE STANTE VIREBO (v překladu: (JEDNOTO) STOJÍŠ-LI, BUDU ZKVÉTAT, tj. ve smyslu budeš-li silný, i já budu díky tomu silný ), vyražená spolu s orlicí na stavovských mincích. Mezi vzácné moravské insignie patří bezesporu ceremoniální meč Moravského markrabství, který vlastnil moravský zemský hejtman František Karel hrabě Libštejnský z Kolovrat. Zřejmě první písemná zmínka o moravských zemských barvách pochází z roku Jaké to však byly barvy, odhalujeme teprve až 17. října 1720, kdy Moravané samostatně stvrdili tzv. Pragmatickou sankci výše uvedenou pečetí, přivěšenou na zlaté a červené šňůře. Zemské barvy zlatá a červená se výslovně uvádí až v roce 1807, kdy byl vydán zvláštní reskript císaře a markraběte Františka II. (I.). Zlepšený zemský znak se též objevuje na heraldických praporech domobrany z roku Jeho užití předpokládáme již na praporech zemských milic v roce V letech nosili moravští stavové slavnostní červené uniformy se zlatým krumplováním. Před rokem 1818 vznikl i známý žlutočervený moravský prapor, barevně odvozený z hlavního prvku moravského znaku šachované orlice.

5 oravská národní obec Za Moravu!» Moravské barvy a symboly 6 z :57 Arcivévoda Karel v boji proti císaři Napoleonovi. Vpravo prapor Moravské vlastenecké legie (zlatočervená orlice) a moravské zemské barvy. Koláž podle dobové grafiky Erzherzog Carl's Letzte Stunden. Text podle Patriotisches Tageblatt, č. 5, , str. 32.

6 7 z :57 Česká stavovská uniforma a moravská stavovská uniforma z 1. poloviny 19. století (podle barev zemského znaku)

7 8 z :57 Na jaře revolučního roku 1848 se celá Morava probudila do velikého nadšení. Lidé na venkově zpívali písně (například Hej Moravci, ještě naše moravská řeč žije ), obyvatelé měst vyvěšovali žluto-červené prapory a členové Národních gard se zdobili žluto-červenými stuhami nebo kokardami (červené terčíky olemované zlatem). Žluto-červený prapor vlál například 25. dubna 1848 z balkónu brněnské Reduty. V proslovu profesora Aloise Vojtěcha Šembery, rodáka z Vysokého Mýta, zaznělo vyhlášení rakouské konstituce. Reformovaný moravský zemský sněm, složený také z poslanců z venkova, přijal dne 14. srpna 1848 památné usnesení: Země Moravská podrží svůj dosavadní erb co erb země, totiž: v modrém poli zlatem a červenou barvou šachovaného, napravo hledícího, korunovaného orla. Zemské barvy jsou zlatá a červená.

8 oravská národní obec Za Moravu!» Moravské barvy a symboly 9 z :57 Koláž Moravanů všech kmenů a jazyků sjednocených pod moravským praporem. Text podle dobových novin (1848).

9 10 z :57 Karl LIND: Städte-Wappen von Österreich-Ungarn nebst den Landeswappen und Landesfarben, Wien 1885, Tafel XV. Dodatek o moravských barvách, tehdy již rozšířených u obyvatel Moravy, vzešel z podnětu poslance Cibulky. Jejich závazné užívání do budoucna pak navrhl zástupce slovanského rolnického stavu, poslanec Čambala. Sněmovní rezoluce byla přijata velkou většinou hlasů. V následujících desetiletích byly žlutočervené prapory vyvěšovány při zasedáních zemského sněmu, slavnostních příležitostech nebo návštěvách císaře, například dne 28. června 1906 v Moravské Ostravě, kde bylo rozestavěno na 1000 vlajkových sloupů. Pravé zemské barvy byly vyznačeny i v nejnovějších úředně schválených školních pomůckách. Právo samosprávné Moravy na vlastní zemské symboly (žluto-červený prapor) a respektování středověkého erbovního privilegia panovníkem, dokládá mimo jiné udělení znaku městu Napajedla císařem a markrabětem Františkem Josefem I. dne 14. listopadu 1899: Uprostřed čela štítu je moravský znak s orlicí zlatě a červeně šachovanou v modrém poli.

10 oravská národní obec Za Moravu!» Moravské barvy a symboly 11 z :57 Učebnice vydaná v Čechách v roce 1895 (pro dítky na opakování učiva ve škole probraného) V revolučním roce 1918 byl zemský žluto-červený prapor s nadšením vyvěšován spolu s českým národním praporem. Přestože bylo z Prahy v roce 1920 neprávem revertováno šachování orlice zpět na [bílo]stříbrno-červené (ideologicky jako pročeské), zůstaly zemské barvy [žlutá]zlatá a červená beze změny. Barvy země Moravskoslezské, která vznikla roku 1928 sloučením Moravy a Slezska, nebyly stanoveny vůbec. V praxi se užívaly zároveň prapory moravské i slezské. Je zajímavé, že za Československé republiky byla budova Zemského divadla v Brně pravidelně zdobena [žluto]zlato-červeně šachovanou orlicí. Podobných příkladů bychom nalezli více. Podle autentických zpráv byly moravské prapory přijímány všemi obyvateli tehdejší Moravy, ať už slovanského, německého nebo židovského původu. Po válce, dne 18. července 1945, byla moravskými barvami ozdobena sněmovní síň Zemského domu v Brně při zasedání okresních národních výborů. Zemské barvy se staly také symbolem moravského protinacistického odboje. Dokladem je žluto-červeně pruhovaná stuha medaile Národní revoluční armády Brno s přivěšenou moravskou orlicí, udělovaná 28. října 1945.

11 12 z :57 Panovník (příkrývadla, koruna, standarta, erb), zemská samospráva (vavřín, prapor, znak, medaile NRA, kokarda, devíza) Po zániku zemského zřízení po roce 1948 zůstaly moravské barvy nadále v povědomí obyvatel Moravy. Nakrátko se žluto-červený prapor objevil při politickém uvolnění v 60. letech 20. století v souvislosti s moravsko-slezským hnutím. Poněvadž se ze socialistického státního symbolu vytratil znak Moravy, začali jej Moravané klást doprostřed moravské vlajky. V 60. a 70. letech byla doložena například v historických kulisách Znojemských vinobraní. K 400. výročí založení olomoucké univerzity byla dne 23. srpna 1973 vydána poštovní známka, na které je vyobrazena zlatá tvář ženy, na jejíchž rozevlátých vlasech se objevuje zlato-červené šachování. Masové rozšíření moravských vlajek nastalo po roce Obnova zemského zřízení ale nebyla vyslyšena. Zákon o státních symbolech z roku 1993 sice stanovuje [bílo]stříbrno-červeně šachovanou orlici, ovšem na rozdíl od zákona z roku 1920 již výslovně nezmiňuje moravský a zemský symbol. Správnou [žluto]zlato-červenou variantu moravské orlice v současné době oficiálně užívá jen Jihomoravský kraj ve čtvrtém poli svého čtvrceného znaku a moravské hnutí. Novodobá tradice vyvěšování moravských vlajek na radnicích začala dne 5. července 2010 při oslavě svátku svatých Cyrila a Metoděje, patronů Moravy a spolupatronů Evropy.

12 oravská národní obec Za Moravu!» Moravské barvy a symboly 13 z :57 Moravská zemská vlajka v minulosti a dnes (Brno, Nová Osada) Od starověku je orlice symbolem síly a panovníků. V době pohanské znázorňovala nebe a sluneční božstvo, v době křesťanské Boha a Ježíše Krista. Orel, respektive dravý pták, hrál u starých Moravanů velmi významnou nábožensko-rituální roli. Z 8. a 9. století pocházejí zdobená nákončí a plakety, znázorňující orlice (např. chránící kříž), sokolníky, nebo scény vypouštění dravce přinášejícího království. Na dnech velkomoravských nádob se objevují také sluneční rovnoramenné kříže, vepsané do kruhu či čtverce. Například sv. Konstantin (Cyril) zvolil pro první písmeno hlaholské abecedy A (az) kříž připomínající orlici. Jedná se již o křesťanský symbol Boha jako počátku. Ohlas solárního kultu nacházíme ještě v 15. století v moravském zemském právu, kde byla zachována starobylá sluneční přísaha, při níž se přísahající postavil proti slunci a pronesl přísežnou formuli. (doc. JUDr. Jiří Libor Bílý, Ph.D., moravský právní historik, 2006) Tehdy spravedliví zazáří jako slunce v království svého Otce. (Bible, Matouš 13:43) Zlatá barva je vznešenější nad ostatní a znázorňuje se jí slunce. Nic není vznešenější než slunce. Červená barva představuje oheň a je vznešená. (Bartolus de Saxoferrato, italský středověký profesor práva, 1357) Zemské barvy zlatá a červená byly roku 1462 uděleny zemi za udatnost a pojí se s nimi krásná památka. (Josef Ignác Cibulka, moravský archivář a poslanec moravského zemského sněmu, 1848)

13 14 z :57 Červená a zlatá, sbratření Moravané, to je vaše vlajka! Červená jako oheň vlasteneckého zápalu, zlatá jako symbol nezlomné věrnosti císaři, sbratřeného Rakouska to jsou harmonické barvy. (Otto Gottlieb baron Hingenau, rakouský spisovatel, ekonom a montanista, spolupracovník Aloise barona Pražáka, 1848) 1462 Privilegium zlato-červeného šachování moravské orlice (císař Bedřich III.) 1628 Konfirmace privilegia (císař a markrabě Ferdinand II.) 1640 Konfirmace privilegia (císař a markrabě Ferdinand III.) 1689 Konfirmace privilegia (císař a markrabě Leopold I.) 1807 Konfirmace privilegia (císař a markrabě František I.) Moravské zemské ústavy Země Moravská podrží svůj dosavadní zemský erb, totiž v modrém poli zlatem a červenou barvou šachovaného, napravo hledícího korunovaného orla. Barvy země jsou zlatá a červená Moravské zemské ústavy Markrabství moravské podrží svůj dosavadní erb a barvy zemské Konfirmace privilegia (císař a markrabě František Josef I.) 1920 Porušení privilegia Revolučním národním shromážděním, žluto-červený prapor zůstal zachován 1948 Zrušení zemského zřízení komunistickým režimem

14 15 z : Konfirmace privilegia (předseda poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek) ve čtvrtém (modrém) poli [znaku a praporu Jihomoravského kraje] zlato-červeně šachovaná korunovaná orlice se zlatou zbrojí Konfirmace privilegia (brněnský biskup Vojtěch Cikrle) Vnější barevné pruhy [vlajky Brněnské diecéze] určují polohu diecéze a jejího centra: červená a žlutá jsou barvy Moravy, červená a bílá jsou barvy moravské metropole Brna.

15 16 z :57

16 oravská národní obec Za Moravu!» Moravské barvy a symboly 17 z :57 Víte, že moravská vlajka se znakem uprostřed (tj. dnešní občanská vlajka Moravy) byla popsána také v beletrii? Ano a docela dávno v roce V románové kronice moravského spisovatele Josefa Františka Karase nazvané Tonoucí hvězda mořská (I. díl), jež popisuje události revolučního roku 1848 na malém moravském městě, se na stranách (kapitola XI.) píše: Už i v městečku měli národní gardu čepice měli všichni s hrubými kokardami, na něž byli pyšni a také prapor měli, ne ledajaký prapor; byl veliký, na standartě pěkně řezané, žlutočervený, uprostřed krásně vyšitá zlato a červeně kostkovaná orlice moravská v modrém poli, dar předních měštěk, jež navnadil P. Andakt kázáním teplým jako podjarní větry, vlastenecky rozdychtěným Když P. Andakt a subkantor Touš obcházeli dámy, aby vyprosili gardě prapor, zvěděli mnoho o duši městečka; Paní justiciárová, syndikuska a obrfořtka Halamová slíbily hned všechnu pomoc a že svolají panny slečny, že prapor krásně vyšijí, bude jako malovaný, jen prý v jakých barvách? Poučení o těch barvách napsala si paní justiciárová na kousek papíru, ten založila do štambuchu, aby se neztratil snad, lahodně se usmála, aby se páni už nestarali, už sama vše zařídí. garda byla, prapor byl ale co je prapor neposvěcený a bez kmotry? Světit musil sám pan děkan takovou slávu přece nemohl svěřit zbrklému kaplanovi, ten P. Andakt by příliš zpychl, ostatně byl v Brně u biskupa Schafgotsche a jeho eminence řekl, když chtějí světit, aspoň s ohledu na jeho důstojnost nepovedou ti konštituanti čertovští buřičské řeči kmotrou byla paní purkmistrová, když viděla, že téměř všechny dámy se o věc zajímají, obrátila, hned poslala tucet pozlacených hřebů a nádherné atlasové pentle stříbrem i zlatem vyšité, v národních i císařských barvách. Sláva byla toho dne veliká Justiciárka co chvíle šeptá obrfořtce: To je krása, že? A lesňačka v zelenavých šatech, smělého pohledu, odpovídala: Baže, i naši potomci budou vzpomínat! ramenatý kovář Horák byl praporečníkem

17 Moravská národní obec Za Moravu!» Moravské barvy a symboly 18 z 22 S textem knihy vás rád seznámil Mgr. Jan Studeník (MNO), který také nakreslil ilustraci, jak asi takový prapor mohl vypadat :57

18 oravská národní obec Za Moravu!» Moravské barvy a symboly 19 z :57 Zpracoval Mgr. Jan Studeník 2014 Znak a barvy 7. prosince 1462, Korneuburg Bedřich III. Habsburský císař Svaté říše římské Zlatá a červená Moravskými stavy nepřetržitě užívány až do roku , první vyvěšení 1836 / 1838, další vyvěšení 1848, trvalé vyvěšení od dubna až do listopadu Sněmovní usnesení 14. srpna 1848, Brno Josef Cibulka z Boskovic Tomáš Čambala ze Strážnice Informace o moravské vlajce Požehnání vlajky 5. července 2010, Velehrad Mons. Jan Graubner arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Moravská vlajka se skládá ze dvou stejně širokých vodorovných pruhů, žlutého (zlatého) nahoře a červeného dole. Při svislém vyvěšení je červený pruh vpravo. Tyto barvy byly v 15. století uděleny Moravanům za vojenskou statečnost a v roce 1818 z nich byla vytvořena moderní zemská vlajka. (Předtím se užívaly složité heraldické prapory s moravskou orlicí.) V roce 1848 přijali poslanci moravského zemského sněmu závazné usnesení o moravských symbolech: Země Moravská podrží svůj dosavadní znak zemský, totiž v modrém poli zlatem a červenou barvou šachovaného, napravo hledícího, korunovaného orla.

19 20 z :57 Zemské barvy jsou zlatá a červená. Prapory v těchto barvách zdobily nejen sídla zemských institucí, ale i nejrůznější lidové vlajkoslávy, a to až do zániku zemské samosprávy v roce Mohutný návrat moravské žluto-červené vlajky přišel po roce (Tehdy byla oživena také modrá markraběcí standarta s bílo-červeně šachovanou orlicí.) Během 20. století začali moravští vlastenci na moravskou žluto-červenou vlajku, z důvodu odlišení od jiných podobných vlajek, vkládat moravský znak (šachovanou orlici na modrém štítě). Tato varianta si dnes pro svoji srozumitelnost i estetickou úroveň získala velmi rychle oblibu po celé Moravě a stala se základní a všeobecně uznávanou moravskou vlajkou současnosti. Iniciativa Za vyvěšování moravské vlajky (nejen) na radnicích byla zahájena v roce 2010 a neustále se rozvíjí. Od roku 2011 se o Moravě a její vlajce začínají učit také děti ve školách a spolu s patrioty a sportovními fanoušky putuje do mnoha zemí světa. Podle legislativního stanoviska doc. JUDr. Zdeňka Koudelky, Ph.D., z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, vlajku stále upravují předpisy vydané v 19. století, a to na základě recepce práva. Protože neexistuje moravský zákonodárný orgán, který by občanskou vlajku se znakem závazně kodifikoval, zůstává nadále v platnosti žluto-červená vlajka bez znaku. (Pokud se moravská vlajka vyvěsí spolu se státní vlajkou, je státní vlajka na čestnějším místě.) Výrobci a prodejci vlajek Moravská národní obec Doporučená literatura SVOBODA, Rostislav: Zemské vlajky Moravy, Čech a Slezska, In: Veřejná správa 25-26/2013, 19. prosince 2013, str Stručný přehled moravských praporů a barev I bylo usnesením sněmu uloženo zemskému výboru, aby netoliko přítomné prapory, nýbrž i památky, které pocházejí ze starších dob, jako doklady vlastenecké přichylnosti v nejlepším pořádku a po případě i s vkusným vyzdobením, uzná-li se toho potřeba, umístil v zasedací síni sněmovní a tento čin, jako památník, zvěčňující vlasteneckou lásku a vytrvalost, opatřil nápisem, přiměřeným tomuto důležitému období. (Moravský zemský sněm, 23. září 1801)

20 oravská národní obec Za Moravu!» Moravské barvy a symboly 21 z :57 Moravská občanská vlajka (současnost) Moravská vlajka (1818 / 1848) Moravskou vlajku slavnostně požehnal olomoucký arcibiskup Graubner na Velehradě (5. července 2010) Prapory v moravských zemských barvách zdobily sídla zemských institucí i nejrůznější vlajkoslávy, a to až do zániku zemské samosprávy v roce 1948 Moravský bojový prapor proti Napoleonovi (1800) Prapory moravské vlastenecké legie byly postaveny ve stavovském sále guberniálního domu (31. srpna 1801) 1728 Tímto zahřívána za pomoci této těmito oporami chráněna, nebem vyvolená, o zemi se opírajíc, vytrvám. Zde očekává moravské stavy příjemná doba. Tak ať sám Bůh ochraňuje z nebe stavy a vlast. Tato vznešená ozdoba rozsévá dobrá znamení přízně. Délský bůh chce, aby se odsud zaskvěli moravští stavové. Moravský bojový prapor proti Prusům (1745), rekonstrukce Prapory zemských milic slavnostně požehnal olomoucký biskup hrabě Troyer v kostele sv. Tomáše v Brně (30. května 1745) 7. prosince 1462 Císař Bedřich ve Vídni obležen, v nebezpečenství života dlel, tu statečnými Moravany vysvobozen byl a zvláštní milost jim udělil. V Korneuburgu na přání udatných, na věčnou připomínku toho činu, do barev zlatočervených vznešených, orlici zemskou proměnil; ne však markrabímu. Moravské zemské barvy po roce 1462 Užívané moravskými stavy na pečetních šňůrách nebo

21 22 z :57 dekoračních stuhách Moravské zemské barvy před rokem 1462 Užívané moravskými markrabaty na pečetních šňůrách Bojový prapor (1545), markraběcí standarta (1410) Moravský markrabě přijal zlato-červeně šachovanou orlici až v roce 1915 Tagy: Moravská vlajka, zemské barvy, vlajka Moravy; Moravian flag, Colours of Land, Flag of Moravia; Mährische Flagge, Landesfarben, Flagge von Mähren. Copyright 2010 Moravská národní obec