Chceš vidět obrázek, jaký už nikdo jiný na světě vidět nemůže? A když se tam podívá někdo jiný? Uvidí tam zase někoho jiného.

Transkript

1 1 2 Ve městě, na nádraží, v obchodě, na hřišti můžeš potkat spoustu jiných lidí. Ale sám sebe tam potkat nemůžeš - leda v zrcadle, ale to je jen tvůj odraz. I kdyby se všichni lidi na světě seřadili a prošli jeden po druhém kolem tebe, stejný člověk jako ty mezi nimi nebude. Ani kdyby se k nim přidali všichni, kteří žili na světě před tebou anebo budou žít Chceš vidět obrázek, jaký už nikdo jiný na světě vidět nemůže? Podívej se do zrcadla! Co tam vidíš? Sebe! A když se tam podívá někdo jiný? Uvidí tam zase někoho jiného. po tobě, nebude tam už druhý takový, jako jsi ty. Nikdo jiný na světě tam nemůže vidět to, co ty. 3 4

2 Nikdo, NIKDO na světě není úplně stejný jako ty, dokonce i kdyby to byl bráška nebo sestřička dvojče. Proto je tak důležité, že tady jsi: nikdo jiný tě nemůže nahradit. A ještě něco: Nejsi tu náhodou, ani omylem nebo nedopatřením, ale proto, že tě někdo chtěl. Hádej kdo? Správně - maminka a tatínek. Tak je to vůbec nejlepší. 5 6 Ale někdy se děti narodí i někomu, kdo si je vůbec nepřál. A naopak: někteří lidé by si děti moc přáli, a žádné nedostanou. Ono to přání nikdy nefunguje tak, že stačí říct "čáry máry fuk, ať je tady kluk anebo holka." Musí to chtít ještě někdo jiný, a bez toho NĚKOHO bychom tu nebyli ani já ani ty a vůbec nikdo. Kdo to je, ten Někdo? 7 8

3 Nejčastěji se mu říká Bůh, ale má těch jmen víc. My mu budeme říkat Stvořitel, protože stvořil všechno, co je kolem nás. Taky mě, a taky tebe. I kdyby tě nikdo jiný nechtěl, jsi tady proto, že tě chtěl ON. Není to paráda? A jak to zařídil? O tom si budeme povídat na dalších stránkách. Ale co takhle poslechnout si napřed písničku (viz CD)? 9 Možná ti vrtá hlavou, kdo to ten Stvořitel je, jak vypadá a kde bydlí. Zatím ti to neprozradím, možná později. Není to teď tak důležité, stejně jako není důležité, jak se jmenuje, jak vypadá a kde bydlí stavitel, který postavil náš dům. Hlavní přece je, že je tady ten dům a že v něm můžeme bydlet, ne? A že ten dům se nepostavil sám od sebe, to dá přece rozum

4 Ale slíbil jsem ti povídání, jak ten Stvořitel zařídil, že tady jsme já a ty a vůbec každý člověk. Nejdřív nebylo nic, než hluboká tma a bezedná voda. A tak Stvořitel udělal světlo, a protože po vodě se moc chodit nedá, leda když zamrzne, udělal i pevnou zem. Ale kamení se člověk nenají, a tak stvořil taky sluníčko, aby na zem svítilo a hřálo, aby mohly vyrůst stromy a obilí a brambory A pak stvořil všelijaká zvířátka, od malých mušek a rybek přes ptáčky a myšky až po největší zvířata, jako je slon. Jenže to všechno, i když se mu to líbilo, nebylo pořád ještě to pravé. Stvořitel chtěl někoho, kdo by mu byl podobný, s kým by si mohl povídat, kdo by ho měl rád a kdo by mu pomáhal udržovat mezi těmi zvířátky pořádek

5 A tak stvořil člověka, který má rozum a umí mluvit. A aby ten člověk nebyl na světě sám jako trosečník na ostrově, stvořil hned dva, ale ne úplně stejné - vidíš, už od začátku byli lidi každý jiný! A proč byli nazí? Inu, každý člověk musí přijít na svět nahý, o tom si ještě povíme A těm dvěma pak řekl Stvořitel něco takového: "Já jsem se, milánkové, už napracoval dost, od teďka to bude na vás. Jestli chcete, aby vás na světě bylo víc, musíte se mít rádi a něco pro to taky udělat. Tobě, tatínku, jsem dal pytlíček se semínky a sázecí kolík. A tobě, maminko, malý záhonek a v něm dolík pro tatínkova semínka. Máte to oba na stejném místě - mezi nohama

6 Ve dne to mějte pěkně schované pod oblečením, aby vám to nenastydlo. Ale v noci pod přikrývkou se o to bát nemusíte, a když tatínek ten svůj kolík zastrčí mamince do jejího dolíčku a vypustí tam z pytlíčku semínko, vyroste vám v mamince za devět měsíců miminko, a už budete tři. Za rok potom můžete být čtyři, a za další pět - to už záleží na vás Když se o ně budete dobře starat, vyroste z každého miminka nejdřív klučík nebo holčička, potom pořádný kluk nebo holka, a nakonec dospělý muž nebo žena. A když se ožení a vdají, budou z nich taky tatínek a maminka jako vy, a z vás se stane dědeček a babička a budete mít radost z jejich dětí svých vnoučátek. Tak takhle jsem to zařídil, a teď si jdu konečně odpočinout." 23 24

7 Ti dva - říkali si Adam a Eva - se na sebe podívali, a jeden druhému se moc líbili. Celý den pak spolu pracovali, museli přece vymyslet jména pro všechna ta zvířátka kolem sebe, a taky si vyrobit nějakou postel, když ještě nikde nebyly žádné obchody, kde by si ji mohli koupit Když sluníčko večer zapadlo, unavení si spolu lehli, a protože se trošičku ochladilo, přitulili k sobě a Adam povídá: "Evo, miláčku, já jsem tak rád, že tě mám!" A Eva: "Já tě mám taky moc ráda!" a přitiskla se k němu ještě blíž. A jak se tak tiskli jeden k druhému, Adamův kolíček vklouzl do Evina dolíčku a nechal v něm semínko, a takhle to tatínkové a maminky dělají dodnes

8 Řekl jsem semínko? Ale kdepak - moc a moc semínek! Ještě víc, než je máku v makovici, ale mnohem, mnohem menších. Proč tolik? Ono to semínko totiž musí tam uvnitř, v maminčině bříšku, najít svoji "nevěstu" - vajíčko. Tedy - vajíčko se tomu sice říká, ale slepičímu vajíčku se to vůbec nepodobá. Je mockrát menší, nějak mezi zrníčkem máku a špendlíkovou hlavičkou, takové vajíčíčičko A protože je tam tma a to vajíčko je tak malinkaté, většina semínek k němu cestu nenajde, a někdy se nestrefí vůbec žádné. Při své nepatrnosti se to semínko, které vypadá jako hodně, ale hodně zmenšený žabí pulec, musí něco namrskat ocáskem, aby se vůbec někam dostalo, takže není divu, když se unaví dřív, než k vajíčku dorazí. Ale když se to povede a nějaké to semínko se s vajíčkem sejde, spojí se dohromady - a od té chvíle začíná růst nový človíček! 31 32

9 Zatím ovšem roste jenom tajně, nikdo ho nevidí, je schovaný u maminky v bříšku v takové komůrce, které se říká děloha. Za první měsíc vyroste do velikosti hrášku, po dvou měsících je velký jako švestka. Ale už je to skutečně malý človíček, má ruce a nohy, na nich prstíčky, a má i srdíčko, které už tluče jako u tebe V pátém měsíci už maminka zřetelně cítí, jak se děťátko uvnitř hýbe, kope nožičkama, protahuje se... Také její bříško se zvětšuje a maminka začne nosit volnější šaty nebo sukni. Její tajemství už přestalo být tajemstvím a lékaři dokonce umějí poznat i to, zda se narodí holka nebo kluk! 35 36

10 Po devíti měsících už je miminko tak veliké, že je mu v mamince moc těsno. A tak se začne dobývat ven, na svět. Je to pro ně i pro maminku těžká práce, vždyť se musí prodrat tím úzkým dolíčkem! Většinou u toho pomáhá porodní sestřička, někdy i pan doktor, a tatínek aspoň drží maminku za ruku, aby v té těžké hodince byli spolu. Ale když je miminko konečně na světě, to je potom radosti! Tak teď už víš, jak se člověk dostane na svět. Chytře to Stvořitel vymyslel, že? Takový človíček, který se právě narodil, je sice malinký a bezmocný, ale zároveň mnohem složitější a dokonalejší než auto, pračka, televizor a počítač a já nevím co ještě. A je mnohem cennější než tohle všechno dohromady! 39 40

11 Bude muset ještě růst a hodně se toho musí naučit, třeba mluvit a chodit a později číst a počítat. Musí se taky naučit, co se smí a co se nesmí, aby se nespálil o horké věci nebo někam nespadl nebo ho něco nezajelo, aby neublížil sobě ani nikomu jinému. Doma ho to učí maminka a tatínek, další věci se později naučí ve škole Ale vůbec nejdůležitější je, aby se naučil žít podle návodu svého Stvořitele. Když se dává návod ke každé krabičce léků, ke každé hře, k pečení bábovky a vůbec ke všemu, co doma používáme, abychom něco nepokazili, o co důležitější je návod na správné chování k rodičům, sourozencům, sousedům, spolužákům a kamarádům! 43 44

12 Ten návod nám Stvořitel taky napsal, je to celá kniha a jmenuje se BIBLE. o n Tu knihu by měl mít každý doma a pořádně ji číst a podle ní se řídit, jinak á z á zbytečně kazí život sobě i jiným. A než se naučíš číst, může ti z ní něco vyprávět maminka nebo tatínek, když je pěkně poprosíš. (To pravidlo už jistě znáš: o všechno, co chceš, se musí pěkně poprosit, a za to, co dostaneš, zase k a poděkovat!) z í Nebo ti třeba dovolí chodit někam, kde si o bibli a o Stvořiteli vyprávějí a zpívají a hrají se tam všelijaké zajímavé hry. Tam se pak dozvíš i spoustu jiných věcí, které v téhle knížce nejsou. 45 á k k z U 47 a v o r í p o k n á 46 48

13 49