SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY Valdštejnské náměstí 17/ Praha 1

Transkript

1 SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY Valdštejnské náměstí 17/ Praha 1 V Praze, Brně, Chomutově, Liberci a Ústí nad Labem dne 25. května 2015 Vážená paní, vážený pane, v současné době Parlament ČR projednává novelu zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích zákon o silničním provozu (pozn.: na mysli máme vládní návrh zákona, sněmovní tisk č. 374). Senát má lhůtu na jeho projednání do 21. června Součástí rozsáhlé novely je i změna pojetí 77, dotýkající se stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Z pohledu měst a obcí se jedná o klíčové téma ovlivňující podobu a provoz pozemních komunikací. Tato rozhodnutí se výrazně propisují do zájmů měst a obcí při utváření veřejného prostoru, regulaci nebo organizaci dopravy a při prosazování stavebních či dopravněorganizačních opatření. Navrženou změnou se významně mění poměry při rozhodování o těchto záležitostech, a to v důsledku nově navrhovaného postavení Policie ČR jako dotčeného orgánu s právem veta. Policie ČR je již nyní připomínkovým místem, nikoli však orgánem, který vydává závazné stanovisko. Hlavní město Praha, statutární města Brno, Chomutov, Liberec a jistě i další, a též řada obcí ČR mají problematické zkušenosti s přípravou a projednáváním investic a opatření v oblasti organizace dopravy a veřejného prostoru. I ve stávajících podmínkách platné právní úpravy, kde Policie ČR je pouze jedním z účastníků řízení, jsou projednání velmi komplikovaná. Přitom městům a obcím jde pouze a jen o naplňování vlastních zájmů deklarovaných ve svých plánech či koncepcích. Považujeme za zásadní v novele zákona eliminovat možnost blokovat investice a úpravy z pozice jediného dotčeného orgánu s právem veta. V případě Policie ČR se navíc nejedná o orgán, který by posuzoval celkovou kvalitu záměru a širší spektrum oprávněných zájmů, než jen například plynulost dopravy. Připomínky tedy výhradně směřují k pojetí úpravy platné pro místní komunikace příp. veřejně přístupné účelové komunikace. Navrhovaná úprava jednak provazuje z procesního hlediska postavení Policie ČR při stanovování úpravy provozu při vydávání opatření obecné povahy, a jednak dále Policii ČR určuje jako dotčený orgán, se kterým se návrh stanovení podle 172 odst. 1 správního řádu projednává. 1

2 Vyjadřujeme tímto zásadní obavy o rozvoj našich měst, která nechceme podřizovat pouze úzce definovaným dopravním zájmům. Konkrétní návrh změny, o niž žádáme, spočívá ve vypuštění 77, odst. 2, písm. b vládního návrhu, jak je uvedeno v příloze 3 tohoto dopisu. Zároveň vás žádáme o veřejné slyšení v této věci. S pozdravem PhDr. Matěj Stropnický náměstek primátorky hlavního města Prahy pro územní rozvoj a územní plán HLAVNÍ MĚSTO PRAHA Mgr. Martin Ander, PhD. náměstek primátora města Brna pro oblast rozvoje města MĚSTO BRNO Ing. Daniel Černý primátor města Chomutova MĚSTO CHOMUTOV Mgr. Jan Korytář náměstek primátora města Liberce pro ekonomiku, strategický rozvoj a dotace MĚSTO LIBEREC Martin Hausenblas, MBA 1. náměstek primátora města Ústí nad Labem pro majetek, dopravu a životní prostředí MĚSTO ÚSTÍ NAD LABEM Přílohy: 1. Připomínky k novele zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích s jejich odůvodněním 2. Stávající úprava 77 zákona 361/2000 Sb. zákona o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) 3. Navrhované znění 77 v novele zák. č. 361/2000 Sb. - Sněmovní tisk 374 včetně důvodové zprávy předkladatele 2

3 Příloha č. 1: Připomínky k novele zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích s jejich odůvodněním I. V novele zákona dochází k zásadnímu posílení a změně postavení Policie České republiky; policii určuje jako dotčený orgán, se kterým se návrh stanovení podle 172 odst. 1 správního řádu projednává. V rámci tohoto projednávání policie může zamezit vydání opatření obecné povahy. Za velmi problematické považujeme stanovení povinnosti projednání opatření s dotčeným orgánem, jmenovitě policií, která je v 77 odst. 2 ve věci místních komunikací taxativně uvedena, a to zejména v kontextu následného uplatňování postupu při řešení sporů podle 136 správního řádu. Lze důvodně předpokládat, že takové rozpory (resp. negativní vyjádření) budou ve velké míře nastávat, a to při odlišném výkladu ohrožení bezpečnosti nebo plynulosti provozu na pozemních komunikacích ze strany dotčeného orgánu (pro jeho neuchopitelnost viz bod II. níže) a například obce, při snaze dosáhnout naplnění vlastních zásad dopravní politiky, kterými hodlá usměrňovat či regulovat dopravu, upřednostňovat některé její druhy, vytvářet kvalitu veřejného prostoru. Uplatnění takového postupu v zásadě zablokuje jakýkoli efektivní způsob řešení investic, nebo vůbec samotnou realizovatelnost akcí na komunikační síti. II. V 77 odstavci 3 je stanoveno: Sdělí- li Ministerstvo vnitra nebo policie příslušnému správnímu orgánu, že s návrhem stanovení nesouhlasí z důvodu ohrožení bezpečnosti nebo plynulosti provozu na pozemních komunikacích a tento nesouhlas odůvodní, nelze návrh stanovení přijmout. Doporučujeme vypustit nebo nahradit citované poslední věty z textu návrhu, kterými je umožněno Policii ČR vyslovit právo veta proti opatření obecné povahy. Z textu není zřejmé, a ani z žádné jiné právní normy exaktně nevyplývá, co se rozumí v úplném rozsahu pojmy bezpečnost a plynulost provozu, zejména s rozdílností posuzování v závislosti na poloze pozemní komunikace v extravilánu nebo intravilánu, kde se uvedené kvalifikované důvody dotýkají posouzení celého veřejného prostoru a jeho kvality z hlediska bezpečnosti provozu motorové i bezmotorové dopravy. Do posuzování tak spadají veškerá dopravní zařízení a vybavení veřejných prostranství včetně konstrukcí, povrchových nebo sadových úprav. Na kvalitu takových prostranství mohou města ve svých dokumentech klást důraz ve vlastních dokumentech (závazných vyhláškách, nařízeních, jiných opatřeních obecné povahy), případně ve svých strategických a koncepčních dokumentech. Praktickým důsledkem a projevem jejich vůle je řešení veřejného prostoru, které např. záměrně a cíleně reguluje dopravu, upřednostňuje některé její druhy, dbá na pobytovou kvalitu a jiné urbanistické zásady. Tyto hodnoty naopak mezi kvalifikovanými důvody nejsou jmenovány, a ani jiný dotčený orgán se stejným postavením není ustanoven, a tak policie získává jedinečné postavení dotčeného orgánu (oproti jiným účastníkům), a to v situaci kdy se ale subjektivně vyjádří pouze z úzkého úhlu pohledu všech dotčených oprávněných zájmů. Pojmy bezpečnost a plynulost provozu nejsou specifikovány, jedná se o obecnou floskuli užívanou v dopravě. Nejedná se o kvantifikovatelné a měřitelné údaje; začasté orgány policie nehodnotí dokumentace z pohledu faktické bezpečnosti v širším kontextu např. celkového zklidnění dopravy, ale způsobem, který znamená snazší určení viníka případné nehody apod. V zastavěném území jsou různá opatření směřující k omezení plynulosti začasté žádoucí jedná se např. o různé formy regulace rychlosti dopravy stavebními úpravami a dopravními opatřeními na komunikacích nebo o preferenci pohybu jiných subjektů než jsou motorová vozidla na komunikacích. III. Z novely nepřímo vyplývá skutečnost, že posouzení přípustnosti místních a přechodných úprav 3

4 provozu v kontextu s novou úpravou jejich projednání, bude podmíněno zpracováním dokumentů různého rozsahu, jako jsou vlivy stavby na zatížení komunikací, vliv na kapacitu křižovatek, doložení bezpečnostních auditů apod. Rozhodnutí o přípustnosti stavby může být nakonec v rozhodující míře ovlivněno jen a právě stanoviskem dotčeného orgánu, v daném případě policie (ve vyhlášce není řečeno které složky). Stávající úprava, kde zodpovědný příslušný místní úřad rozhodne o stanovení na základě vlastního vyhodnocení všech relevantních vyjádření a stanovisek nejširšího spektra subjektů, kde každý chrání specifický zájem, je dle našeho názoru vhodná a postačující a vede i k cíli, tj. naplnění zásad, jež si samospráva ve svých opatřeních obecné povahy vytkla v oblasti veřejného prostoru za cíl sledovat. IV. V navrhovaném znění novely zákona nám není zřejmá věcná souvislost provázání odstavce 2 písmen d) a e) ve vztahu k obsahu odst. 1 písmeno d). 4

5 Příloha č. 2 Stávající úprava 77 zákona 361/2000 Sb zákona o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) 77 Stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích (1) Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví a) na silnici I. třídy, kromě rychlostní silnice, místně příslušný krajský úřad po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie, b) na dálnici 1) a rychlostní silnici 1) ministerstvo po předchozím písemném vyjádření Ministerstva vnitra, c) na silnici II. a III. třídy 1) a na místní komunikaci 1) obecní úřad obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie. (2) Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a zařízení pro provozní informace stanoví na veřejně přístupné účelové komunikaci vlastník se souhlasem příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a po předchozím písemném stanovisku příslušného orgánu policie. (3) Užití dopravních značek "Železniční přejezd se závorami", "Železniční přejezd bez závor", "Návěstní deska", "Tramvaj", "Dej přednost v jízdě tramvaji!" a užití dopravní značky "Stůj, dej přednost v jízdě!", má-li být umístěna před železničním přejezdem, stanoví na silnici I. třídy 1) místně příslušný krajský úřad, na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci 1) místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie a po projednání s příslušným drážním úřadem. 11) (4) Užití dopravních značek "Výstražný kříž pro železniční přejezd jednokolejný" a "Výstražný kříž pro železniční přejezd vícekolejný", světelného signálu "Signál pro zabezpečení železničního přejezdu" a signálů pro tramvaje stanoví příslušný drážní úřad1 1) po projednání s příslušným krajským úřadem, pokud jde o užití těchto značek na silnicích I. třídy 1) nebo s místně příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, pokud jde o užití těchto značek na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci, 1) vždy po předchozím písemném stanovisku příslušného orgánu policie. (5) Příslušný orgán policie nebo Ministerstvo vnitra vydá stanovisko podle odstavců 1 až 4 do 30 dnů ode dne, kdy žádost o stanovisko obdržel. Pokud příslušný orgán policie nebo Ministerstvo vnitra nesdělí stanovisko k žádosti v této lhůtě, má se za to, že bylo vydáno kladné stanovisko. (6) Výjimky z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích povoluje ten orgán nebo vlastník pozemní komunikace, který úpravu stanovil. Policista může pokynem ve smyslu 75 na místě samém povolit okamžitou výjimku z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, je-li to nutné pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Nelze však zejména povolit výjimku z maximální dovolené rychlosti, zákazu stání a zastavení, jestliže by byla ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu. 5

6 Příloha č. 3 Navrhované znění 77 v novele zák.č. 361/2000 Sb. - Sněmovní tisk Místní a přechodná úprava provozu na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích (1) Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví a) na dálnici ministerstvo, b) na silnici I. třídy krajský úřad, c) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a na veřejně přístupné účelové komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností, d) drážní správní úřad11), jde-li o užití dopravní značky "Výstražný kříž pro železniční přejezd jednokolejný" a "Výstražný kříž pro železniční přejezd vícekolejný", světelný signál "Signál pro zabezpečení železničního přejezdu" a signálů pro tramvaje na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací, které nejsou veřejně přístupné. (2) Dotčenými orgány při stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace jsou a) Ministerstvo vnitra, jde-li o dálnice, b) policie, jde-li o silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace, c) drážní správní úřad11), jde-li o užití dopravní značky "Stůj, dej přednost v jízdě!" před železničním přejezdem a dopravní značky "Železniční přejezd se závorami", "Železniční přejezd bez závor", "Návěstní deska", "Tramvaj" a "Dej přednost v jízdě tramvaji!", d) krajský úřad, jde-li o stanovení podle odstavce 1 písm. d) na silnici I. třídy, a e) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o stanovení podle odstavce 1 písm. d) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci. (3) Návrh stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo užití zařízení pro provozní informace podle odstavce 1 projedná příslušný správní orgán s dotčenými orgány. Sdělí-li Ministerstvo vnitra nebo policie příslušnému správnímu orgánu, že s návrhem stanovení nesouhlasí z důvodu ohrožení bezpečnosti nebo plynulosti provozu na pozemních komunikacích a tento nesouhlas odůvodní, nelze návrh stanovení přijmout. Nevyjádří-li se dotčený orgán do 30 dnů ode dne doručení návrhu stanovení, má se za to, že s návrhem stanovení souhlasí. (4) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může příslušný správní orgán stanovit přechodnou úpravu provozu na dálnicích, silnicích nebo místních komunikacích bez projednání s dotčenými orgány a bez předchozího řízení o návrhu opatření obecné povahy, nejdéle však na dobu 60 dnů. (5) Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích stanoví příslušný správní orgán opatřením obecné povahy, jde-li o světelné signály, příkazové a zákazové dopravní značky, dopravní značky upravující přednost a dodatkové tabulky k nim nebo jiné dopravní značky ukládající účastníku silničního provozu povinnosti odchylné od obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Opatření obecné povahy nebo jeho návrh zveřejní příslušný správní orgán na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, jen vztahuje-li se stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích k provozu v zastavěném území dotčené obce nebo může-li stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích dojít ke zvýšení hustoty provozu v zastavěném území dotčené obce. Jde-li o stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, nedoručuje příslušný správní úřad návrh opatření obecné povahy a nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek nebo námitek. 6

7 (6) Na veřejně přístupné účelové komunikaci se místní nebo přechodná úprava provozu stanoví pouze na návrh nebo se souhlasem jejího vlastníka; to neplatí, jde-li o stanovení místní nebo přechodné úpravy opatřením obecné povahy. (7) Výjimku z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích povoluje na žádost správní orgán, který úpravu stanovil. Dotčeným orgánem v řízení je policie. Výjimku lze povolit, prokáže-li žadatel vážný zájem na jejím povolení a nedojde-li k ohrožení bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu. Na udělení výjimky není právní nárok. Z místní a přechodné úpravy, kterou je stanovena nejvyšší dovolená rychlost, nelze výjimku povolit. 77a Místní a přechodná úprava provozu na účelových komunikacích, které nejsou veřejně přístupné (1) Místní a přechodnou úpravu provozu a zařízení pro provozní informace umisťuje na účelové komunikaci, která není veřejně přístupná, její vlastník. Vlastník pozemní komunikace oznámí umístění místní nebo přechodné úpravy provozu nebo zařízení pro provozní informace do 5 pracovních dnů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nařídí odstranění místní nebo přechodné úpravy provozu nebo zařízení pro provozní informace, není-li splněna podmínka bezpečnosti podle 78 odst. 2. Pro účely posouzení zajištění bezpečnosti silničního provozu si obecní úřad obce s rozšířenou působností vyžádá závazné stanovisko policie. (3) Od místní a přechodné úpravy provozu na účelové komunikaci, která není veřejně přístupná, se účastník silničního provozu může odchýlit na základě předchozího souhlasu vlastníka účelové komunikace, není-li tím ohrožena bezpečnost silničního provozu. Důvodová zpráva předkladatele novely zákona k 77 a 77a Navrhované nové znění 77 a 77a zákona č. 361/2000 Sb. obsahuje následující podstatné změny oproti stávajícímu znění: 1. Určení konkrétního procesního postupu, kterým se stanovení místní a přechodné úpravy provozu provádí. Návrh zde rozlišuje mezi stanovením úpravy na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a umístěním úpravy na účelových komunikacích, které nejsou veřejně přístupné. V prvním případě je o postup určených úřadů při výkonu státní správy, který se řídí správním řádem, popř. speciálními procesními pravidly v zákoně č. 361/2000 Sb. S ohledem na stávající judikaturu Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek č. j. 2 Ao 3/ ze dne ) se navrhuje výslovně v 77 zákona vyjádřit, že stanovení úpravy provozu se pro určité kategorie dopravního značení provádí prostřednictvím opatření obecné povahy. Návrh tedy v tomto případě primárně zapracovává ustálenou judikaturu (popř. i doktrinální názory) a s ohledem na procesní ekonomii a nenavyšování administrativních a jiných nákladů na straně správních úřadů zachovává dvojí postup při stanovení místní a přechodné úpravy. U značek stanovících povinnosti odchylné od obecné úpravy (typicky značky příkazové, zákazové, přednostní a dodatkové tabulky k nim a světelné signály semafory) bude přímo zákonem stanovena forma opatření obecné povahy, u jiného (informativního) dopravního značení tato forma stanovena nebude (zde by se mělo v zásadě jednat o postup podle části čtvrté správního řádu). Ve druhém případě tj. ve vztahu k účelovým komunikacím, které nejsou veřejně přístupné již dle stávajícího znění zákona stanoví úpravu provozu její vlastník. Ten ovšem není správním orgánem a předkladatel nepovažuje za vhodné a účelné přenášet na vlastníka pozemní komunikace v tomto případě výkon veřejné moci a požadovat po něm postup podle správního řádu. Vzhledem k tomu byl u vlastníka účelové komunikace, která není veřejně přístupná, zvolen jiný postup, a to postup, který umožňuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností reagovat na nevhodně umístěnou úpravu provozu, ale který zároveň snižuje administrativní náklady s tím spojené. Umístění místní a přechodné úpravy provozu bude na veřejně přístupných účelových komunikacích provádět jejich vlastník, který má současně povinnost toto umístění místní nebo přechodné úpravy provozu do 5 dnů oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Ten následně může, pokud není splněna podmínka bezpečnosti, nařídit odstranění takové místní nebo přechodné úpravy provozu. Tento postup byl i terminologicky odlišen (stanovení x umístění) a 7

8 odpovídá skutečnosti, že vlastník zde nekoná z pozice správního orgánu, zároveň ale existuje veřejný zájem na tom, aby umisťování dopravního značení nebylo zcela na libovůli vlastníka a existovala alespoň následná správní kontrola. 2. Projednání návrhu stanovení místní a přechodné úpravy provozu s jinými orgány. Stávající znění 77 zákona uvádí, že před vydáním stanovení si příslušný úřad musí opatřit stanoviska nebo vyjádření některých jiných orgánů. Navrhované úpravy zde směřují k provázání s 172 správního řádu, podle kterého se návrh opatření obecné povahy projedná s dotčenými orgány. Návrh nového znění tedy jednak výslovně vyjmenovává dotčené orgány, jednak obsahuje určitou úpravu projednávání (důsledky nečinnosti). V případě sporů se uplatní postup řešení nesouladu mezi dotčenými orgány, popř. dotčeným orgánem a úřadem vydávajícím opatření obecné povahy podle 136 správního řádu 1. I v případě, že stanovení místní a přechodné úpravy nebude prováděno formou opatření obecné povahy, považuje předkladatel za vhodné využití institutu dotčeného orgánu (namísto pouhé konstatace projednání s určitým orgánem), neboť umožňuje přímé napojení na příslušnou úpravu správního řádu. 3. Posílení a zpřesnění postavení Policie České republiky a Ministerstva vnitra při stanovování a umisťování místní a přechodné úpravy provozu. Stávající znění 77 zákona uvádí, že ke stanovení se policie (popř. Ministerstvo vnitra u dálnic pokud se v dalším textu zmiňuje policie, je míněno i MV) vyjadřuje, popř. dává stanovisko, nicméně toto stanovisko je nezávazné. Rovněž není určeno, které aspekty má policie primárně hodnotit. Navrhovaná úprava jednak provazuje z procesního hlediska postavení policie při stanovování úpravy provozu se zvolenou formou (opatření obecné povahy) tak, že policii určuje jako dotčený orgán, se kterým se návrh stanovení podle 172 odst. 1 správního řádu projednává. V rámci tohoto projednávání může policie zamezit vydání opatření obecné povahy, pokud s ním vysloví nesouhlas, ale pouze z kvalifikovaných důvodů, kterými jsou ohrožení bezpečnosti nebo plynulosti provozu na pozemních komunikacích. I zde se uplatní postup řešení nesouladu mezi dotčenými orgány, popř. dotčeným orgánem a úřadem vydávajícím opatření obecné povahy podle 136 správního řádu. Ve vztahu k umisťování úpravy provozu na účelových komunikacích, které nejsou veřejně přístupné, pak policie analogicky získává postavení dotčeného orgánu v řízení o odstranění umístěné místní nebo přechodné úpravy provozu, který vydává závazné stanovisko. 4. Zjednodušený postup stanovení přechodné úpravy provozu, výjimky ze správního řádu. S ohledem na mimořádný charakter přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, která je stanovena na omezenou dobu, velmi často je spojena i s jiným správním rozhodováním (nejčastěji je přechodná úprava stanovována v souvislosti s uzavírkami a objížďkami podle 24 zákona č. 13/1997 Sb.), případně vyžaduje poměrně rychlé stanovení (reakce na náhlé mimořádné situace v provozu), navrhuje se možnost stanovit 1 Zákon č. 500/2004 Sb. Správní řád, 136. odst. 6: Při řešení rozporů mezi správním orgánem, který vede řízení, a správními orgány, které jsou dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, týkajících se řešení otázky, jež je předmětem rozhodování, se postupuje přiměřeně podle ustanovení o řešení sporů o příslušnost s tím, že v případě bezvýslednosti dohodovacího řízení musí být zpráva o jeho průběhu spolu s návrhy jednotlivých ústředních správních úřadů ústředním správním úřadem, na jehož návrh bylo dohodovací řízení zahájeno, bez zbytečného odkladu předložena k řešení vládě. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije na řešení rozporů s územními samosprávnými celky, jestliže se věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu. Ustanovení 133 odst. 6 platí obdobně. 8

9 přechodnou úpravu provozu bez projednání s dotčenými orgány a bez předchozího řízení o návrhu opatření obecné povahy, avšak nejvýše na dobu 60 dnů. Specielně u stanovení přechodné úpravy formou opatření obecné povahy je dále využita možnost dle 173 správního řádu a navrhuje se obecně neprovádět její projednávání s dotčenými osobami. Projednání s dotčenými orgány je nicméně zachováno. Dále se u opatření obecné povahy navrhuje rovněž obecná výjimka (pro místní i pro přechodnou úpravu) z požadavku správního řádu na zveřejňování návrhu opatření na deskách obecních úřadů; opatření obecné povahy nebo jeho návrh se zveřejňuje, jen pokud se stanovení místní nebo přechodné úpravu provozu vztahuje k provozu v zastavěném území dotčené obce nebo může-li stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu dojít ke zvýšení hustoty provozu v zastavěném území obce. Tento odklon od úpravy správního řádu je dán tím, že místní a přechodná úprava zejména na dálnicích a silnicích se může týkat správních obvodů řady obcí, aniž by ovšem bylo účelné zde speciálně návrh nebo vydané opatření zveřejňovat, čímž narůstají administrativní náklady vydávajícího úřadu. Skutečnost, že příslušné opatření bylo přijato, je pak pro všechny dotčené osoby dostatečně vyjádřena příslušnou dopravní značkou na pozemní komunikaci. Naopak v situacích, kdy se má místní nebo přechodná úprava provozu jakkoli dotknout provozu v zastavěném území dané obce, je účelné, aby se s návrhem takové úpravy měli občané možnost seznámit předem. Na veřejně přístupné účelové komunikaci může příslušný správní orgán stanovit místní nebo přechodnou úpravu opatřením obecné povahy i bez souhlasu vlastníka pozemní komunikace, neboť opatřením obecné povahy se účastníku provozu ukládají povinnosti odchylné od obecné úpravy provozu a taková možnost je tudíž nezbytná z hlediska bezpečnosti provozu. Naopak v případě ostatní místní a přechodné úpravy, která se nestanoví opatřením obecné povahy, lze takovou místní nebo přechodnou úpravu provozu na veřejně přístupné účelové komunikaci stanovit jen na návrh nebo se souhlasem jejího vlastníka. Jedná se zejména o informativní dopravní značky, které zpravidla nemají význam pro bezpečnost provozu, proto jejich umístění není nezbytně nutné, přičemž s ohledem na skutečnost, že náklady na jejich umístění nese vlastník veřejně přístupné účelové komunikace, jeví se jako žádoucí, aby se tak nedělo proti jeho vůli. 5. Rozšíření působnosti na neveřejné účelové komunikace. Ve stávajícím znění 77 zákona č. 361/2000 Sb. není zohledněna skutečnost, že i na neveřejných účelových komunikacích (např. areály továren, skladů, parkovací domy) platí pravidla silničního provozu a místní (popř. přechodná) úprava provozu by měla splňovat požadavky 78 zákona tak, aby nevznikaly nebezpečné situace. 6. Zpřesnění procesu udělování výjimek z místní a přechodné úpravy provozu. Pro účely správního povolování výjimky byly stanoveny jednak výslovné podmínky, jednak je navržena nenárokovost udělení výjimky. Ve vztahu k účelovým komunikacím, které nejsou veřejně přístupné, se nepředpokládá zvláštní správní řízení, ale předchozí souhlas vlastníka účelové komunikace; i v takovém případě ovšem musí být splněna podmínka zachování bezpečnosti provozu. 7. Formální rozdělení do 2 paragrafů. S ohledem na délku textu a lepší orientaci v něm byla stávající úprava 77 rozdělena do dvou, přičemž 77 upravuje stanovování úpravy provozu (dálnice, silnice, místní komunikace, veřejně přístupné účelové komunikace) a 77a umisťování úpravy provozu (účelové komunikace, které nejsou veřejně přístupné). 9