HOSPITALIZOVANÍ V NEMOCNICÍCH ČR 2009

Transkript

1 HOSPITALIZOVANÍ V NEMOCNICÍCH ČR 2009 Z D R A V O T N I C K Á S T A T I S T I K A ČR Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

2 Hospitalizovaní v nemocnicích ČR Řada: Zdravotnická statistika Publikace vycházela nepravidelně s daty od roku Od roku 1992 vychází každoročně. Zdrojem informací pro tuto publikaci jsou data o hospitalizacích v nemocnicích ČR z Národního registru hospitalizovaných. Publikované údaje jsou tříděny podle místa trvalého pobytu, místa ošetření, pohlaví, diagnóz, věkových skupin. Hospitalization in hospitals in the CR Series: Health Statistics Data since 1960 were published irregularly. Since 1992 published annually. The sources of information are data on hospitalizations in hospitals in CR from the National Registry of Hospitalized Patients. Data are classified by patient s residence, place of treatment, sex, diagnosis and age group. ÚZIS ČR, 2011 Translation ÚZIS ČR, 2011 ISSN ( ) ISBN

3 Obsah strana Úvod...7 Hospitalizace v nemocnicích ČR v roce Grafy: 1.1 Vývoj hospitalizovanosti a průměrné ošetřovací doby v letech Hospitalizovanost a průměrná ošetřovací doba podle věkových skupin Pořadí kapitol MKN-10 dle četnosti případů hospitalizace a průměrná ošetřovací doba Vývoj příčin hospitalizovanosti na obyvatel Podíly ošetřovacích dnů dle kapitol MKN-10 a věku Průměrná ošetřovací doba podle oddělení Hospitalizovaní podle okresu bydliště na obyvatel Okresy České republiky Tabulková část - vývoje: 2.1 Přehled hospitalizací od roku Vývoj hospitalizovanosti v letech podle kapitol MKN Tabulková část - ČR: 3.1 Hospitalizovaní podle kapitol MKN-10 a pohlaví Rozložení počtu hospitalizací podle délky trvání a kapitol MKN Hospitalizovaní podle kapitol MKN-10, věkových skupin a pohlaví Hospitalizované osoby podle kapitol MKN-10, věkových skupin a pohlaví Hospitalizovaní podle oddělení Hospitalizovaní, trvale bydlící v ČR, podle kapitol MKN-10 a skupin diagnóz Hospitalizovaní podle vybraných základních diagnóz a pohlaví Hospitalizovaní na vybraných odděleních podle základních diagnóz - 20 nejčetnějších dg. na oddělení Hospitalizovaní a operovaní na vybraných odděleních podle věkových skupin Přehled hospitalizovaných a operovaných na vybraných odděleních a celkem

4 3.11 Hospitalizovaní a operovaní podle pohlaví a věkových skupin Přijetí a ukončení hospitalizace Operovaní podle vybraných hlavních operačních diagnóz Operovaní na vybraných odděleních podle nejčetnějších hlavních operačních výkonů Operovaní podle nejčetnějších hlavních operačních výkonů a věkových skupin Tabulková část - kraje: 4.1 Hospitalizovaní podle kapitol MKN-10 a kraje ošetření Hospitalizovaní podle kapitol MKN-10 a kraje bydliště Vztah mezi krajem hospitalizace a bydlištěm pacienta Vztah mezi okresem bydliště pacienta a místem hospitalizace Tabulková část - vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (kapitola XX. - MKN-10): 5.1 Hospitalizovaní pro úrazy, trvale bydlící v ČR, podle skupin vnějších příčin Hospitalizovaní a operovaní pro úrazy na vybraných odděleních podle věkových skupin Přehled hospitalizovaných a operovaných pro úrazy na vybraných odděleních a celkem Hospitalizovaní a operovaní pro úrazy podle pohlaví a věkových skupin Slovní označení kapitol MKN-10 použitých v publikaci Seznam skupin diagnóz a jim odpovídající kódy diagnóz podle MKN Seznam názvů vybraných diagnóz Seznam termínů užitých v publikaci a anglických ekvivalentů Seznam zkratek názvů krajů a okresů Značky v tabulkách

5 Contents page Introduction...7 Hospitalization in hospitals of the Czech Republic in Charts: 1.1 Trend of hospitalization and average length of stay Hospitalization and average length of stay by age Order of ICD-10 chapters by number of cases of hospitalization and average length of stay Trend of the causes of hospitalization per inhabitants Proportions of the length of stay in days by age and ICD-10 chapters Average length of stay by departments Hospitalization by district of residence per inhabitants Districts of the Czech Republic Tables - trends: 2.1 Overview of hospitalization from Trend of hospitalization by ICD-10 chapters Tables - CR: 3.1 Hospitalization by ICD-10 chapters and sex Distribution of number of hospitalization by length of stay and ICD-10 chapters Hospitalization by ICD-10 chapters, age groups and sex Hospitalized persons by ICD-10 chapters, age groups and sex Hospitalization by departments Hospitalization of persons living permanently in CR by ICD-10 chapters and groups of diagnoses Hospitalization by selected basic diagnoses and by sex Hospitalization in selected departments by basic diagnoses - 20 most frequent diagnoses in the department Hospitalization and operations in selected departments by age groups Overview of hospitalization and operations in selected departments and total

6 3.11 Hospitalization and operations by sex and age groups Admissions and terminations of hospitalization Operations by selected main operative diagnoses Operations in selected departments by most frequent main operative surgeries Operations by most frequent main operative surgeries and age groups Tables - regions: 4.1 Hospitalization by ICD-10 chapters and region of hospitalization Hospitalization by ICD-10 chapters and region of residence Relation between region of hospitalization and residence of patient Relation between district of residence of patient and place of hospitalization Tables - external causes of morbidity and mortality (chapter XX. - ICD-10): 5.1 Hospitalization of persons living permanently in CR for injury by groups of external causes Hospitalization and operations for injury in selected departments by age groups Overview of hospitalization and operations for injury in selected departments and total Hospitalization and operations for injury by sex and age groups Names of ICD-10 chapters used in publication List of groups of diagnoses corresponding to ICD-10 codes of diagnoses List of names of selected diagnoses List of terms used in the publication and their English equivalents List of abbreviations of regions and districts Symbols in the tables

7 Úvod Publikace Hospitalizovaní v nemocnicích ČR patří do řady Zdravotnická statistika, kterou vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR). Tato publikace prezentuje data za hospitalizované pacienty v ČR na všech odděleních nemocnic včetně fakultních a nemocnic následné péče. Do roku 1997 jsou prezentována data za nemocnice bez zdravotnických zařízení ostatních centrálních orgánů (dopravy, obrany a spravedlnosti), která do té doby data neposkytovala. Od roku 1998 jsou v tabulkách zahrnuty údaje za zdravotnictví celkem. Zdroj dat pro tuto publikaci představuje Národní registr hospitalizovaných (NRHOSP), který navazuje na informační systém Hospitalizace provozovaný ÚZIS ČR od roku Vstupním formulářem je Hlášení hospitalizace. Vyplňování a zpracování hlášení se řídí metodikou NZIS. Správcem NRHOSP i jeho zpracovatelem na celostátní úrovni je ÚZIS ČR. Základní informace o registru NRHOSP a Pokyny k obsahu datové struktury jsou k dispozici na internetových stránkách ÚZIS ČR. Statistika hospitalizací vychází z jednotlivých hlášení o ukončených případech hospitalizace a slouží k hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva a k analýze údajů potřebných pro řízení nemocnic a zdravotnictví. Zpravodajskou jednotkou je každé lůžkové oddělení zdravotnického zařízení. Za jeden případ hospitalizace se považuje každé ukončení hospitalizace na jednom oddělení, ať již hospitalizace skončila propuštěním nebo úmrtím pacienta či jeho přeložením na jiné oddělení nebo do jiného zařízení. Informace o počtu ukončených pobytů v nemocnicích poskytujících akutní lůžkovou péči prezentuje publikace Hospitalizovaní podle klasifikace DRG. NRHOSP sleduje případy všech hospitalizovaných osob na území ČR, včetně cizinců, bezdomovců a narozených dětí, které jsou zahrnuty ve věkové skupině 0 let. Do souboru hospitalizovaných jsou každoročně zařazeny všechny případy hospitalizace ukončené ve sledovaném roce, bez ohledu na to, ve kterém roce začaly. V počtu ošetřovacích dnů je pak započítána celková doba hospitalizace, i když započala v předcházejícím roce. V letech 1981 a 1986 byly zpracovány informace o všech hospitalizovaných, v mezidobích se pravidelně sledovaly jen vybrané obory. Od roku 1992 probíhá úplné zpracování každoročně. Přehled vývoje počtu hospitalizací v letech 1986, je uveden v části 2 této publikace. V roce 2006 došlo k revizi dat z Národního registru hospitalizovaných. Data byla při zpracování očištěna od duplicitních záznamů hospitalizací vzniklých vlivem překladů v rámci jednoho oddělení. Výsledná úprava se projevila ve snížení počtu případů hospitalizace. V této publikaci jsou použita takto očištěná data od roku Na formuláři Hlášení o hospitalizaci vyplňuje lékař základní hospitalizační diagnózu a další diagnózy související se zdravotním stavem pacienta dle Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10. Pokud je pacient operován, musí být 7

8 vyplněna i hlavní operační diagnóza. Pokud není uvedeno jinak, jsou tabulky a grafy v této publikaci zpracovány z hlediska základní hospitalizační diagnózy. Případy podle vybraných hlavních operačních diagnóz prezentuje tabulka V tabulkách 3.14 a 3.15 jsou dále uvedeny frekvence vybraných nejčetnějších hlavních operačních výkonů podle věku a za vybraná oddělení. Prezentuje se pouze jeden operační výkon za každý případ hospitalizace s provedenou operací. V případě základní hospitalizační diagnózy z kapitoly XIX. - MKN-10, tj. poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin, má od roku 1999 lékař za povinnost vyplnit i diagnózu z kapitoly XX. - MKN-10 - vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti. Statistika hospitalizací s diagnózou z kapitoly XX. je prezentována v tabulkách 5.1 až 5.4. Nepatrný rozdíl v počtu hospitalizací dle kapitol XIX. a XX. je způsoben tím, že lékaři vyplnili vnější příčinu úrazu i u jiných základních diagnóz než z kapitoly XIX. Pokud není uvedeno jinak, jsou tabulky a grafy v publikaci zpracovány za všechny případy hospitalizace v nemocnicích, tedy včetně hospitalizovaných cizinců s přechodným či krátkodobým pobytem a bezdomovců. Cizinci s trvalým a dlouhodobým pobytem v ČR jsou zahrnuti mezi tuzemce. Tabulky, jež mají v nadpisu hospitalizovaní trvale bydlící v ČR, se netýkají cizinců s přechodným pobytem. V tabulkách prezentovaných podle místa bydliště pacienta (4.2, 4.3, 4.4) nejsou zahrnuti, kromě cizinců s přechodným pobytem, ani bezdomovci. Pro výpočet intenzit hospitalizovanosti byl použit střední stav obyvatelstva k 1.7. příslušného roku a pro výpočet přímé standardizace tzv. evropský standard (ES) věkové struktury populace. Standardizované ukazatele prezentuje graf 1.1 a tabulka 2.1. Tabulka 3.4 prezentující počet hospitalizovaných osob (tzn. rodných čísel) za muže a ženy v členění dle věku a kapitol MKN-10 obsahuje také analytický ukazatel počtu případů na 100 hospitalizovaných osob za obě pohlaví dohromady. Protože jedna osoba může být hospitalizována vícekrát pro různé diagnózy a může v průběhu jednotlivých hospitalizací přecházet do vyšší věkové skupiny, neodpovídají celkové počty osob součtu pacientů ze všech skupin nemocí či věkových kategorií. Zemřelí jsou v tabulkách uvedeni v členění podle základní hospitalizační diagnózy nebo skupiny diagnóz bez ohledu na skutečnou příčinu smrti. Hospitalizační úmrtností se pro účely této publikace rozumí počet zemřelých v nemocnicích na hospitalizací pro příslušnou hospitalizační diagnózu nebo skupinu diagnóz. Tento název tak nahrazuje dříve používaný měně vhodný termín hospitalizační letalita uváděný v předchozích publikacích. 8

9 Hospitalizace v nemocnicích ČR v roce 2009 Na základě dat Národního registru hospitalizovaných bylo v průběhu roku 2009 ve všech lůžkových zdravotnických zařízeních ČR ukončeno přes tisíc hospitalizací, což představuje oproti předchozímu roku mírné snížení o necelých 13 tisíc případů. Z tohoto celkového počtu hospitalizací v roce 2009 bylo tisíc (95 %) případů ukončeno v nemocnicích, z toho 552 tisíc ve fakultních nemocnicích, tisíc v ostatních nemocnicích akutní péče a 13,5 tisíc v nemocnicích následné péče. Denně bylo v lůžkových zdravotnických zařízeních v průběhu roku 2009 hospitalizováno průměrně 60,8 tisíc osob, tj. o 587 pacientů méně než v minulém roce. Z celkového rozsahu poskytnuté lůžkové péče zdravotnických zařízení v počtu 22,2 milionu ošetřovacích dnů zajišťovaly nemocnice téměř 70 %. Následující informace se již budou týkat pouze nemocnic. Počet hospitalizací v nemocnicích poklesl od roku 2004 o 6 % z necelých 229 na 215 případů hospitalizace v přepočtu na tisíc obyvatel v roce Po očištění od vlivu stárnutí populace prostřednictvím standardizace dosahuje v tomto období pokles 8,8 %. Průměrný denní stav pacientů v nemocnicích nepatrně poklesl na 42,4 tisíc. Ve srovnání s více než 10 tisíci pacienty fakultních nemocnic a 30 tisíci pacienty ostatních nemocnic akutní péče poskytovaly nemocnice následné péče zdravotní péči průměrně necelým 2 tisícům pacientů denně. Průměrná ošetřovací doba jednoho případu činila v nemocnicích akutní péče 6,6 dne a v nemocnicích následné péče téměř 54 dnů. Nemocnice následné péče však zaujímaly pouze 0,6 % všech hospitalizací. Celkově průměrná délka případu hospitalizace v nemocnicích stagnuje, po dlouhodobém poklesu do roku 2008, na úrovni 6,9 dne. Jako každoročně poskytují v rámci nemocnic největší rozsah péče v počtu hospitalizací (18 %) i ošetřovacích dní (19 %) interní oddělení. Ošetřovací doba zde mírně poklesla na 7,3 dne a denní stav hospitalizovaných na interních odděleních v roce 2009 činil 8,1 tisíc pacientů, tj. o dvě stě pacientů méně než v předchozím roce. Průměrným věk dosáhl 67,5 let a podíl pacientů starších 65 let činil 63 %. Následují chirurgická oddělení, kde se uskutečnilo více než 15 % všech hospitalizací v nemocnicích a bylo poskytnuto téměř 14 % lůžkové zdravotní péče v počtu ošetřovacích dní. Na chirurgických odděleních bylo denně hospitalizováno průměrně 5,8 tisíc pacientů a průměrná ošetřovací doba činila 6,1 dne. Oproti interním oddělením se zde pacienti vyznačovali nižším průměrným věkem (54,4 let) s 34 % podílem osob starších 65 let. Nízkým podílem hospitalizací (2 %), ale třetím největším rozsahem poskytnuté péče v počtu ošetřovacích dní (12 %), se vyznačují oddělení ošetřovatelské péče. To je způsobeno dlouhou ošetřovací dobou, která zde dosáhla v roce 2009 průměrně 44 dnů. Průměrný denní stav hospitalizovaných na těchto odděleních vzrostl o 5 % na 5 tisíc pacientů. Více než čtyři pětiny hospitalizovaných zde bylo ve věku nad 65 let a průměrný věk tak činil přes 75 let. Z ostatních oddělení dosáhly podílu přes desetinu hospitalizací již jen gynekologická (13 %) a pediatrická (12 %) oddělení. Na gynekologických odděleních jsou hospitalizovány převážně ženy v reprodukčním věku, tj. průměrně ve věku 35,5 9

10 let. Průměrná ošetřovací doba zde dosáhla 4,3 dne a denní stav pacientek zde mírně poklesl na 3,5 tisíce. Na pediatrických odděleních činil denní stav 3 tisíce pacientů a ošetřovací doba byla průměrně 4,2 dne. Převážně zde šlo o děti do 14 let věku (72 %) a doprovázející rodiče (19 %). Ze zbývajících oddělení dosáhly podílu přibližně 5 % hospitalizací i ošetřovacích dní neurologie a ortopedie. Průměrný denní stav hospitalizovaných na těchto odděleních činil okolo 2 tisíc pacientů. Nejdelší ošetřovací dobou se, kromě zmiňovaných oddělení ošetřovatelské péče, vyznačují hospitalizace na odděleních psychiatrie (20,2 dne) a ortopedické protetiky (19,5 dne). Naopak nejkratší dobu jsou pacienti hospitalizováni na očních nebo ORL odděleních. V roce 2009 byl ve 29 % případů hospitalizace proveden operační zákrok. Dvě třetiny všech operací proběhly na chirurgii, gynekologii a ortopedii, kde byl z těchto tří oddělení podíl operovaných nejvyšší (77 %). Na pokračujícím poklesu počtu hospitalizací na obyvatele ČR se v roce 2009 nejvíce podílela oční onemocnění, u nichž došlo k poklesu počtu případů hospitalizace ve srovnání s předchozím rokem o pětinu. Výraznější snížení počtu hospitalizací bylo dále zaznamenáno u onemocnění novotvary, a to o 4,4 %. Mírný pokles dále nastal u nemocí trávicí soustavy, příznaků, znaků a abnormálních nálezů, nemocí močové a pohlavní soustavy a hospitalizací z důvodu těhotenství a porodu. Naopak nárůst lze oproti minulému roku pozorovat hlavně u nemocí dýchací soustavy (3 %), duševních onemocnění (6,5 %), a mírně také u nemocí oběhové soustavy a nemocí endokrinních, výživy a přeměny látek. Změny ošetřovací doby byly z hlediska příčin hospitalizace v roce 2009 pouze nepatrné. Mezi nejčastější příčiny hospitalizace dlouhodobě patří nemoci oběhové soustavy (kap. IX. MKN-10), které zaujímají téměř 15 % všech případů hospitalizace v nemocnicích a necelou pětinu poskytnuté lůžkové péče v objemu ošetřovacích dní, tj. průměrný denní stav 8,2 tisíce pacientů. Klesající trend počtu případů hospitalizace od roku 2004 se zastavil na úrovni 32 případů na tisíc obyvatel. Z toho přibližně 6,2 % hospitalizací skončilo úmrtím. Průměrná ošetřovací doba u těchto onemocnění po výraznějším poklesu v předchozím roce také stagnuje na úrovni 9 dnů. Na muže připadalo téměř o 15 % více případů hospitalizace než na ženy, ale v průměru jsou ženy v nemocnici o dva dny déle než muži, což souvisí s vyšším průměrným věkem hospitalizovaných žen o pět let ve srovnání s muži. Průměrný věk pacientů dosáhl u onemocnění oběhové soustavy 67,5 let. Incidence těchto nemocí prudce stoupá již od 50 let věku až na úroveň 239 hospitalizací na tisíc obyvatel ve věku 85 a více let. Nejvyšší rozdíl mezi pohlavími, a to až 2,4 násobek počtu hospitalizací u mužů oproti ženám, byl zaznamenán ve věkové skupině 55 až 59 let. Z kardiovaskulárních onemocnění představovaly nejčastější důvod hospitalizace s podílem 24 % ischemické nemoci srdeční (I20 I25). Především se jednalo o celkově nejčetnější chronickou ischemickou chorobu srdeční (I25) s 428 případy na 100 tisíc obyvatel. Dále to byly akutní infarkty myokardu (I21) s 216 případy, které byly u mužů o tři čtvrtiny častější než u žen. U mužů jsou rovněž časté hospitalizace s angínou pectoris (I20) se 146 případy na 100 tisíc obyvatel mužského pohlaví. 10

11 Ze skupiny jiných forem srdečního onemocnění (I30 I52) se jednalo hlavně o celkově druhou nejčastější hospitalizační diagnózu z oběhových onemocnění, kterou představuje selhání srdce (I50). V roce 2009 bylo s touto dg. evidováno 328 hospitalizací na 100 tisíc obyvatel, z toho ve 12,2 % případů došlo k úmrtí pacienta. Z hospitalizací pro nemoci oběhové soustavy nejčastěji skončily úmrtím srdeční zástavy (I46) s podílem 57 % úmrtí z 39 hospitalizací na 100 tisíc obyvatel. Z této skupiny byly časté také hospitalizace pro diagnózu fibrilace a flutter síní (I48) s 237 případy na 100 tisíc obyvatel. Další významnou skupinou kardiovaskulárních onemocnění jsou cévní onemocnění mozku (I60 I69) s podílem 17 % případů hospitalizace. Zde se jednalo především o mozkový infarkt (I63) s 218 hospitalizacemi na 100 tisíc obyvatel, který skončil úmrtím v 9 % případů. Dále bylo více než 114 případů na 100 tisíc obyvatel zaznamenáno u cévních onemocnění mozku neurčených jako krvácení ani infarkt (I64), z nichž však skončilo úmrtím více než 13 % hospitalizací. Skupina cévních onemocnění mozku se vyznačuje nejen vysokou úmrtností pacientů, ale i dlouhou ošetřovací dobou dosahující průměrně téměř 15 dnů. Co se týče jednotlivých kardiovaskulárních diagnóz, byla v počtu hospitalizací celkově třetí nejčastější, po dg. I25 a I50, ateroskleróza (I70) s 277 případy na 100 tisíc obyvatel (349 u mužů a 207 u žen). Častá je také hypertenze (I10) se 170 případy a žilní městky dolních končetin (I83) se 144 případy na 100 tisíc obyvatel. Obě tyto příčiny hospitalizace téměř dvojnásobně převažují u žen. Druhou nejzávažnější skupinu příčin hospitalizace představují novotvary (kap. II. MKN-10), pro které bylo v roce 2009 v nemocnicích průměrně denně hospitalizováno 3,9 tisíce pacientů s průměrným věkem 60,4 let. Od roku 2004 zaznamenáváme mírný kolísavý pokles o desetinu z 20 případů na 18 případů hospitalizace v přepočtu na tisíc obyvatel. Průměrná ošetřovací doba těchto onemocnění se postupně snížila od roku 2000 o 2,4 dne na 7,6 dne. Počet případů i ošetřovací doba vychází u obou pohlaví přibližně stejná, ale u žen byl průměrný věk hospitalizovaných o 3,4 roku nižší než u mužů. Četnost hospitalizací pro novotvary prudce stoupá s přibývajícím věkem přibližně od 40 let u žen a od 50 let u mužů, přičemž nejvyšší incidencí se vyznačuje u obou pohlaví věková skupina let, kde bylo zaznamenáno téměř 83 případů na tisíc mužů a 45 případů na tisíc žen. Úmrtím končí průměrně 6,3 % hospitalizací pro novotvary. Hospitalizováni byli nejčastěji nemocní se zhoubným novotvarem (ZN) průdušky a plic (C34) se 171 případy na 100 tisíc mužů, ale pouze 67 případy na stejný počet žen v populaci. Toto onemocnění se vyznačuje také vysokým podílem úmrtí, dosahujícím téměř 19 % hospitalizací mužů (16,4 % u žen). Průměrný věk pacientů činil u obou pohlaví necelých 66 let a ošetřovací doba 9,3 dne. Druhou nejčastější příčinou hospitalizace z této kapitoly se stal ZN tlustého střeva (C18) se 136 případy na 100 tisíc mužů a 100 případů na stejný počet žen. Zde je úmrtnost hospitalizovaných podstatně nižší a v roce 2009 činila u obou pohlaví 7,8 %. Průměrný věk pacientů byl 68 let a ošetřovací doba 9 dnů. 11

12 U mužů byl nejčastější příčinou hospitalizace z této kapitoly ZN močového měchýře se 174 případy na 100 tisíc mužů oproti necelým 48 případům na stejný počet žen. U žen to byl nejčastěji nezhoubný leiomyom dělohy (D25) s 222 případy a dále ZN prsu (C50) se 196 případy na 100 tisíc žen. Průměrný věk činil u dg. D25 pouze 47 let a ošetřovací doba 5,4 dne. U mužů představuje třetí nejčastější příčinu hospitalizace ZN prostaty (C61) se 163 případy na 100 tisíc obyvatel mužského pohlaví s průměrnou ošetřovací dobou 7,1 dne. Celkově nejdelší průměrnou ošetřovací dobou dosahující 13,5 dne se z novotvarů vyznačovaly Myeloidní leukémie (C92) s podílem případů končících úmrtím dosahujícím více než 13 %. Vysokou úmrtností hospitalizovaných se vyznačovala zejména častá onemocnění ZN slinivky břišní (C25) se 19,4 % případů a ZN žaludku (C16) se 13,5 % případů. Z hlediska rozsahu poskytované lůžkové zdravotní péče v počtu ošetřovacích dní patří mezi nejzávažnější kapitoly nemoci svalové a kosterní soustavy včetně pojivové tkáně (kap. XIII. MKN-10). V roce 2009 se pro tato onemocnění v nemocnicích ČR léčilo denně průměrně 3,8 tisíc pacientů. Počet případů hospitalizace se v přepočtu na tisíc obyvatel dlouhodobě zvyšoval z 11,4 v roce 1994 až na 17,8 případů v roce Poté došlo k mírnému poklesu o 5 % a od roku 2006 počet hospitalizací stagnuje přibližně na 17 případech na tisíc obyvatel. Také pokles průměrné ošetřovací doby se zastavil na necelých 8 dnech. Průměrný věk pacientů byl o 6,5 roku vyšší u žen. Počty hospitalizací s těmito nemocemi vzrůstají s přibývajícím věkem prakticky již v dětství. Po mírné stagnaci mezi 20. až 30. rokem věku se projevuje ještě výraznější nárůst. Rozdíl mezi pohlavími vzniká především až ve věku nad 60 let, kdy u žen ve věkové skupině let vzrostl počet hospitalizací až na 57 případů na tisíc žen oproti 36 případům u mužů. Nejčastěji hospitalizovanou podskupinu s téměř polovičním podílem na všech onemocněních pohybové soustavy představují artropatie (M00 M25). Z nich se jedná nejčastěji o artrózy kolenního kloubu (M17) s 238 případy na 100 tisíc obyvatel (297 u žen) a kyčelního kloubu (M16) se 218 případy na 100 tisíc obyvatel (254 u žen). Velice časté jsou také hospitalizace pro vnitřní poruchy kolenního kloubu (M23) s 186 případy. Na rozdíl od artróz se tato diagnóza vyznačuje zvýšeným výskytem u mužů, na které připadalo až 232 případů na 100 tisíc obyvatel a poměrně krátkou ošetřovací dobou 3 dny. Rovněž se jedná o daleko mladší pacienty s průměrným věkem 40 let. Další podskupinu představují dorzopatie (M40 M54) s podílem 39 % případů z hospitalizací pro onemocnění pohybové soustavy. Zde se jedná především o u obou pohlaví nejčastější dorzalgie (M54) s 262 případy mužů a 423 případy žen na 100 tisíc obyvatel příslušného pohlaví. Průměrný věk pacientů hospitalizovaných pro dorzalgie byl 60 let a délka hospitalizace činila průměrně 9,2 dne. Z této skupiny jsou také častá onemocnění meziobratlových plotének (M50 M51) s téměř 190 případy na 100 tisíc obyvatel. Průměrný věk u těchto pacientů činil přes 53 let. Úmrtnost hospitalizovaných pro onemocnění pohybové soustavy je zanedbatelná. Nejvíce úmrtí bylo zaznamenáno v případě častých dorzalgií a artróz kloubů dolních končetin. 12

13 Další z nejzávažnějších skupin příčin hospitalizace představují nemoci trávicí soustavy (kap. XI. MKN-10) s průměrným denním stavem hospitalizovaných dosahujícím necelých 3,4 tisíce pacientů. Počet případů po relativně stabilním vývoji do roku 2004 pozvolna poklesl o 12 % na necelých 19 hospitalizací na tisíc obyvatel. Průměrná ošetřovací doba se dlouhodobě také postupně snížila na 6,3 dne a průměrný věk pacientů činil 52 let. Muži byli hospitalizováni o 5 % častěji než ženy a jejich věk byl průměrně o 3 roky vyšší. Počet případů hospitalizace má z hlediska věku pozvolně rostoucí tendenci přibližně od 40 let věku až na 64 případů na tisíc obyvatel v nejvyšší věkové skupině 85 a více let. Právě od hranice 40 let se projevuje zvýšený počet hospitalizací u mužů. Výjimku představuje vyšší nemocnost chlapců do jednoho roku a dospívajících dívek ve věku let. Rozdíl byl nejvyšší ve věkové skupině 65 až 69 let, kde na muže připadalo až o 39 % více hospitalizací než na ženy. Úmrtnost hospitalizovaných dosahuje u obou pohlaví průměrně 2 % případů. Nejčastější příčinou hospitalizace jsou žlučové kameny (K80), které byly důvodem téměř 17 % hospitalizací pro nemoci trávicí soustavy, tj. 409 případů na 100 tisíc žen a 223 případů na stejný počet mužů. Průměrný věk pacientů dosáhl 58 let a ošetřovací doba činila průměrně 6,2 dne. Z nemocí trávicí soustavy jsou u mužů nejčastější tříselné kýly (K40) s 328 případy na 100 tisíc obyvatel mužského pohlaví. Průměrný věk pacientů činil 49 let a délka hospitalizace 4,4 dny. Třetí nejčastější diagnózu tvoří dyspepsie (K30) se 176 případy u žen oproti 108 případům u mužů v přepočtu na 100 tisíc obyvatel příslušného pohlaví. Více než jeden případ hospitalizace na tisíc obyvatel vychází již pouze u akutních apendicitid (K35), které postihují přibližně stejně muže i ženy a jejich průměrný věk činil pouze 30 let. Z ostatních častých diagnóz dosahuje nadprůměrné ošetřovací doby 10 dnů akutní zánět slinivky břišní (K85). Téměř 11 dnů je průměrně léčeno alkoholické onemocnění jater (K70), se kterým v nemocnici následně umírá 12 % pacientů. Vysokou úmrtností hospitalizovaných se vyznačuje také paralytický ileus se střevní neprůchodností dg. K56 (7,4 %). Zvláštní skupinou příčin hospitalizace jsou poranění a otravy a jiné následky vnějších příčin (kap. XIX. MKN-10), které představují z hlediska poskytnuté péče v počtu ošetřovacích dní třetí nejzávažnější skupinu nemocí s průměrným stavem hospitalizovaných 3,9 tisíce pacientů denně. Po nárůstu počtu případů mezi lety 2001 až 2004 na 19,2 případů hospitalizace na tisíc obyvatel došlo do roku 2007 k poklesu o 7 % na 17,9 případů. V posledních dvou letech počet případů opět mírně vzrostl. Průměrná ošetřovací doba od roku 2001 spíše stagnuje a po mírném poklesu v minulém roce zůstává na úrovni 7,4 dne. Naopak průměrný věk pacientů má spíše rostoucí tendenci a v roce 2009 dosáhl 46 let. I když byl trend vývoje u obou pohlaví podobný, projevuje se u nich dlouhodobě výrazný rozdíl v incidenci vnějších příčin. U mužů bylo v roce 2009 zaznamenáno o 37 % hospitalizací více než u žen. Ženy se však vyznačují téměř o 3 dny delší průměrnou ošetřovací dobou a o necelých 14 let vyšším průměrným věkem. To je způsobeno rozdílnou intenzitou a strukturou incidence vnějších příčin u obou pohlaví dle věku. Zatímco u mužů byl zvýšený 13

14 výskyt úrazů, až 27,5 případů na tisíc chlapců, zaznamenán ve věku 15 až 19 let, ženy výrazně převyšovaly incidenci mužů od věkové hranice přibližně 75 let, od kdy se zároveň úrazovost výrazně zvyšuje. S tím souvisí i vyšší úmrtnost hospitalizovaných žen dosahující 1,5 % oproti 1,1 % u mužů. Téměř 26 % hospitalizací z důvodu vnějších příčin představovaly úrazy hlavy. Především se jednalo o nitrolební poranění (S06), která si vyžádala 421 hospitalizací na 100 tisíc mužů a 212 hospitalizací na stejný počet žen s průměrnou ošetřovací dobou 4,5 dne. U mužů byly tyto úrazy z vnějších příčin nejčastější. Převážně šlo ze 79 % pouze o otřes mozku. Na následky nitrolebních poranění v roce 2009 zemřelo v nemocnicích 572 osob, tj. 1,7 % hospitalizovaných s tímto úrazem. Necelých 31 % hospitalizací dále způsobila poranění na noze (S70-S99). Nejčastější byly zlomeniny kosti stehenní (S72) včetně krčku, které dosáhly 320 hospitalizací na 100 tisíc žen, ale u mužů o více než polovinu méně (154 případů). U žen se jednalo o nejčastější vnější příčinu vůbec. Průměrný věk u žen dosáhl u této dg. 78 let, což je o 12 let více než u mužů, a ošetřovací doba činila 17 dní, tj. o 3,4 dne delší. Příčinou je starší věková struktura žen a jejich častější postižení osteoporózou. Z hospitalizovaných se zlomeninou stehenní kosti zemřelo až 4,3 % pacientů, tj osob. Třetím nejčastějším úrazem byly u obou pohlaví zlomeniny bérce včetně kotníku (S82) s 154 případy na 100 tisíc mužů a 127 případy na stejný počet žen. Průměrná ošetřovací doba činila u žen 10 dní, tj. o 2 dny více než u mužů. Průměrný věk byl u mužů o 14 let nižší a činil necelých 41 let. Poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin se kódují souběžně také podle dodatkové klasifikace vnějších příčin nemocnosti a úmrtnosti (kap. XX. MKN- 10). Přes 63 % vnějších příčin hospitalizace představovaly pády, které způsobily tři čtvrtiny všech úmrtí hospitalizovaných pro vnější příčiny. Druhou nejčastější příčinou byly s necelými 13 % dopravní nehody s dvojnásobnou převahou hospitalizací mužů, u kterých došlo v přepočtu na obyvatele k meziročnímu poklesu o 5 %. Dalších 5,5 % případů, stejně jako v minulém roce, představovala s trojnásobnou převahou mužů různá vystavení mechanickým silám. U hospitalizovaných pro následky vnějších příčin bylo také často nutné provést operační zákrok, a to až ve 41 % případů. Kromě vnějších příčin se dále projevují výrazné rozdíly v incidenci hospitalizací mezi pohlavími i v případě některých výše neuvedených skupin onemocnění. Muži byli o třetinu častěji hospitalizováni u onemocnění dýchací soustavy a výrazně častější jsou u nich také hospitalizace pro onemocnění vzniklé v perinatálním období a z důvodu vrozených vad. Ženy jsou každoročně naopak častěji hospitalizovány především pro onemocnění močové a pohlavní soustavy, a to až dvojnásobně. Častější jsou u nich také hospitalizace z důvodu nemocí oka, skupiny endokrinních nemocí včetně výživy a přeměny látek a také u jinde nezařazených příznaků, znaků a nálezů. Hlavním důvodem pro celkovou převahu hospitalizací u žen jsou však hospitalizace, které nejsou výhradně spojené s nemocností, ale s jejich reprodukční úlohou. Především se jedná o hospitalizace z důvodu těhotenství, porodu a šestinedělí, které jsou nejčastějším důvodem hospitalizace žen. Ze 174 tisíc těchto případů tvořily 57 % porody a 6 % lékařské potraty. Dále to bylo téměř 228 tisíc 14

15 hospitalizací zařazených do skupiny faktorů ovlivňujících zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami. Do této skupiny spadají hospitalizace narozených dětí (39 %) a hospitalizace zdravých osob doprovázejících osoby nemocné (31 %), z nichž pouze necelou desetinu tvořili muži. Pokud bychom tyto příčiny do celkového počtu hospitalizací nezahrnuli, a zároveň bychom odstranili vliv starší věkové struktury žen v populaci, připadalo by na muže v roce 2009 o 12 % hospitalizací více než na ženy. Obecně platí, že s rostoucím věkem roste nemocnost a úmrtnost, které se projevují vyššími intenzitami u mužů. Tento jev lze pozorovat také u hospitalizací, jejichž incidence ve věku nad 85 let dosáhla až 688 případů na tisíc obyvatel a průměrná ošetřovací doba u pacientů v tomto věku činila 12,5 dne, jak ukazuje v porovnání pohlaví graf 1.2. S věkem se zvyšuje také úmrtnost hospitalizovaných v nemocnici, která v této věkové skupině dosáhla až 13 % případů. Celkově skončilo úmrtím 58 tisíc hospitalizací v nemocnici (2,6 %). Dalších více než 84 % hospitalizovaných bylo propuštěno domů, ale v 76 % případů propuštění byla nutná následná ambulantní péče. U necelých 13 % ukončených hospitalizací navazovala ústavní péče dalších zdravotních a sociálních zařízení, z toho 6,1 procentních bodů představovala přeložení na jiná oddělení stejné nemocnice. Celkový počet hospitalizovaných osob činil po odečtení překladů mezi odděleními a opakovaných hospitalizací v průběhu roku tisíc osob, tj. 14 % obyvatel. Na deset hospitalizovaných osob průměrně připadalo 15 případů hospitalizace a hospitalizován v nemocnici byl v roce 2009 téměř každý 8. muž a každá 6. žena. 15

16 1.1 Vývoj hospitalizovanosti a průměrné ošetřovací doby v letech případy na obyvatel průměrná ošetřovací doba ve dnech Hospitalizovanost a průměrná ošetřovací doba podle věkových skupin případy na obyvatel průměrná ošetřovací doba ve dnech Muži - případy Ženy - případy Muži - případy ES Ženy - případy ES Průměrná ošetřovací doba Muži - případy Ženy - případy Muži - ošetřovací doba Ženy - ošetřovací doba

17 IX. XXI. XI. XIX. II. XIII. XV. XIV. X. XVIII. VI. IV. I. VII. V. XII. XVI. VIII. III. XVII. 1.3 Pořadí kapitol MKN-10 dle četnosti případů hospitalizace a průměrná ošetřovací doba počet případů na obyvatel průměrná ošetřovací doba ve dnech Muži - počet případů Ženy - počet případů Muži - ošetřovací doba Ženy - ošetřovací doba 17

18 Vývoj příčin hospitalizovanosti na obyvatel 1/ Nemoci oběhové soustavy Nemoci trávicí soustavy Novotvary Poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin Nemoci močové a pohlavní soustavy Nemoci svalové a kosterní soustavy Nemoci dýchací soustavy Nemoci nervové soustavy a smyslových orgánů 18

19 Vývoj příčin hospitalizovanosti na obyvatel 2/ Příznaky, znaky a nálezy nezařaz. jinde Některé infekční a parazitární nemoci Poruchy duševní a poruchy chování Nemoci kůže a podkožního vaziva Nem. endokrinní, výživy a přeměny látek Některé stavy vzniklé v perinatálním období Vrozené vady, deformace a chromosomální abnormality Nemoci krve, krvetvorných orgánů a poruchy imunity 19

20 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1.5 Podíly ošetřovacích dnů dle kapitol MKN-10 a věku muži Ostatní XXI. XIX. XVIII. XVII. XIV. XIII. XI. X. IX. V. II. I. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ženy Ostatní XXI. XIX. XVIII. XVII. XV. XIV. XIII. XI. X. IX. V. II. I. 20

21 1.6 Průměrná ošetřovací doba podle oddělení Psychiatrické Ortopedické protetiky Rehabilitační Geriatrické Revmatologické Léčby popálenin Dermatovenerologické Kardiochirurgické Diabetologické Radiační onkologie TRN Klinické hematologie AR Nukleární medicíny Neurologické Interní Klinické farmakologie Hrudní chirurgie Neurochirurgie Foniatrické Infekční Nefrologické Novorozenecké Gastroenterologické Nemocí z povolání Ortopedické Chirurgické Traumatologické Klinické onkologie Urologické Plastické chirurgie Stomatologické Gynekologické Kardiologické Pediatrické Intenzivní péče ORL Dětské chirurgie Oční Průměrná doba 6, Ošetřovací doba ve dnech 21

22 1.7 Hospitalizovaní podle okresu bydliště na obyvatel 1.8 Okresy České republiky 22

23 2.1 Přehled hospitalizací od roku 1986 Rok Počet případů muži ženy celkem na obyvatel standardizovaná míra Průměrná ošetřovací doba Průměrný věk pacientů ,4 187,1 13,5 40, ,7 174,5 11,8 40, ,9 183,6 11,6 40, ,4 200,4 10,3 41, ,3 210,1 9,5 42, ,2 218,1 8,8 43, ,3 205,9 8,7 44, ,5 212,7 8,1 44, ,0 208,3 7,9 45, ,1 206,4 8,1 45, ,4 210,9 7,8 45, ,4 211,9 7,8 46, ,3 217,9 7,7 46, ,7 221,0 7,5 47, ,6 219,2 7,4 47, ,3 210,6 7,2 47, ,9 208,9 7,1 47, ,8 203,8 6,9 47, ,0 201,6 6,9 47,9 Pozn.: Od roku 1998 jsou údaje za zdravotnictví celkem, dříve bez zařízení ostatních centrálních orgánů 23

24 2.2 Vývoj hospitalizovanosti v letech podle kapitol MKN-10 Kapitola MKN Počet případů absolutně I. Některé infekční a parazitární nemoci II. Novotvary III. Nemoci krve, krvetvorných orgánů a imunity IV. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek V. Poruchy duševní a poruchy chování VI. Nemoci nervové soustavy VII. Nemoci oka a očních adnex VIII. Nemoci ucha a bradavkového výběžku IX. Nemoci oběhové soustavy X. Nemoci dýchací soustavy XI. Nemoci trávicí soustavy XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy XV. Těhotenství, porod a šestinedělí XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním období XVII. Vrozené vady, deformace a chromosomální abnormality XVIII. Příznaky, znaky a nálezy nezařazené jinde XIX. Poranění, otravy a následky vnějších příčin XXI. Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami Celkem

25 2.2 Vývoj hospitalizovanosti v letech podle kapitol MKN-10 Kapitola MKN Počet případů na obyvatel I. Některé infekční a parazitární nemoci 513,9 497,6 512,6 497,5 II. Novotvary 1 905, , , ,8 III. Nemoci krve, krvetvorných orgánů 119,6 121,8 141,6 142,3 a imunity IV. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny 495,8 511,5 545,3 560,6 látek V. Poruchy duševní a poruchy chování 305,8 314,8 321,4 342,2 VI. Nemoci nervové soustavy 583,1 581,1 584,8 580,5 VII. Nemoci oka a očních adnex 606,2 559,7 502,8 402,2 VIII. Nemoci ucha a bradavkového výběžku 164,8 161,3 145,6 143,8 IX. Nemoci oběhové soustavy 3 367, , , ,3 X. Nemoci dýchací soustavy 1 401, , , ,9 XI. Nemoci trávicí soustavy 1 979, , , ,6 XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva 299,3 295,8 287,7 279,5 XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy 1 706, , , ,8 a pojivové tkáně XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy 1 737, , , ,9 XV. Těhotenství, porod a šestinedělí 1 586, , , ,3 XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním 249,3 267,7 276,8 268,3 období XVII. Vrozené vady, deformace 134,2 139,6 133,1 130,6 a chromosomální abnormality XVIII. Příznaky, znaky a nálezy nezařazené jinde 1 084, ,0 964,7 927,9 XIX. Poranění, otravy a následky vnějších příčin 1 834, , , ,1 XXI. Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt 2 054, , , ,6 se zdravotnickými službami Celkem , , , ,9 25

26 2.2 Vývoj hospitalizovanosti v letech podle kapitol MKN-10 Kapitola MKN Průměrná ošetřovací doba I. Některé infekční a parazitární nemoci 7,8 8,0 8,1 8,2 II. Novotvary 8,5 8,2 7,7 7,6 III. Nemoci krve, krvetvorných orgánů 8,1 8,2 7,8 7,5 a imunity IV. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny 9,4 9,0 8,5 8,3 látek V. Poruchy duševní a poruchy chování 15,3 15,0 13,9 14,2 VI. Nemoci nervové soustavy 7,6 7,7 7,3 7,3 VII. Nemoci oka a očních adnex 3,3 3,2 3,0 3,2 VIII. Nemoci ucha a bradavkového výběžku 6,1 5,9 5,4 5,3 IX. Nemoci oběhové soustavy 9,6 9,5 9,1 9,0 X. Nemoci dýchací soustavy 6,7 6,6 6,4 6,5 XI. Nemoci trávicí soustavy 6,7 6,7 6,4 6,3 XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva 10,5 10,4 9,9 9,9 XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy 8,4 8,3 7,9 7,9 a pojivové tkáně XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy 4,6 4,6 4,4 4,4 XV. Těhotenství, porod a šestinedělí 5,3 5,0 4,8 4,7 XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním 10,1 9,8 9,6 9,7 období XVII. Vrozené vady, deformace 5,8 5,8 5,4 5,3 a chromosomální abnormality XVIII. Příznaky, znaky a nálezy nezařazené jinde 5,4 5,5 5,3 5,2 XIX. Poranění, otravy a následky vnějších příčin 7,6 7,6 7,4 7,4 XXI. Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt 5,0 4,9 5,0 4,9 se zdravotnickými službami Celkem 7,2 7,1 6,9 6,9 26

27 3.1 Hospitalizovaní podle kapitol MKN-10 a pohlaví Kapitola MKN-10 Počet případů hospitalizace na absolutně mužů Muži I. Některé infekční a parazitární nemoci ,9 8,5 37,7 II. Novotvary ,8 7,6 62,2 III. Nemoci krve, krvetvorných orgánů a imunity ,0 7,0 54,6 IV. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek ,0 8,7 50,6 V. Poruchy duševní a poruchy chování ,3 12,4 38,8 VI. Nemoci nervové soustavy ,3 7,0 48,4 VII. Nemoci oka a očních adnex ,6 3,4 60,0 VIII. Nemoci ucha a bradavkového výběžku ,1 5,1 34,9 IX. Nemoci oběhové soustavy ,7 8,0 65,4 X. Nemoci dýchací soustavy ,1 6,5 36,9 XI. Nemoci trávicí soustavy ,1 6,2 50,5 XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva ,2 9,8 44,5 XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy ,1 7,0 52,2 a pojivové tkáně XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy ,3 5,3 53,6 XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním období ,7 9,5 0,0 XVII. Vrozené vady, deformace ,5 5,1 9,8 a chromosomální abnormality Průměrná ošetřovací doba Průměrný věk XVIII. Příznaky, znaky a nálezy nezařazené jinde ,1 5,1 46,7 XIX. Poranění, otravy a následky vnějších příčin ,8 6,2 40,1 XXI. Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt ,8 5,4 21,5 se zdravotnickými službami Celkem ,5 6,9 47,9 27

28 3.1 Hospitalizovaní podle kapitol MKN-10 a pohlaví Kapitola MKN-10 Počet případů hospitalizace na absolutně žen Ženy I. Některé infekční a parazitární nemoci ,1 7,9 41,9 II. Novotvary ,0 7,5 58,8 III. Nemoci krve, krvetvorných orgánů a imunity ,1 7,8 61,8 IV. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek ,6 8,0 55,5 V. Poruchy duševní a poruchy chování ,0 15,8 45,3 VI. Nemoci nervové soustavy ,4 7,5 51,0 VII. Nemoci oka a očních adnex ,9 3,1 65,9 VIII. Nemoci ucha a bradavkového výběžku ,6 5,5 43,3 IX. Nemoci oběhové soustavy ,8 10,2 70,7 X. Nemoci dýchací soustavy ,9 6,6 39,8 XI. Nemoci trávicí soustavy ,9 6,4 53,7 XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva ,3 10,1 48,6 XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy ,8 8,5 58,7 a pojivové tkáně XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy ,1 4,0 48,5 XV. Těhotenství, porod a šestinedělí ,4 4,7 29,3 XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním období ,0 9,9 0,0 XVII. Vrozené vady, deformace ,6 5,5 14,7 a chromosomální abnormality Průměrná ošetřovací doba Průměrný věk XVIII. Příznaky, znaky a nálezy nezařazené jinde ,1 5,3 47,4 XIX. Poranění, otravy a následky vnějších příčin ,9 9,0 53,9 XXI. Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt ,2 4,7 27,1 se zdravotnickými službami Celkem ,5 6,8 47,8 28

29 3.1 Hospitalizovaní podle kapitol MKN-10 a pohlaví Kapitola MKN-10 Počet případů hospitalizace Průměrná na ošetřovací absolutně obyvatel doba Celkem I. Některé infekční a parazitární nemoci ,5 8,2 39,8 II. Novotvary ,8 7,6 60,4 III. Nemoci krve, krvetvorných orgánů a imunity ,3 7,5 58,6 IV. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek ,6 8,3 53,4 V. Poruchy duševní a poruchy chování ,2 14,2 42,1 VI. Nemoci nervové soustavy ,5 7,3 49,7 VII. Nemoci oka a očních adnex ,2 3,2 63,6 VIII. Nemoci ucha a bradavkového výběžku ,8 5,3 39,2 IX. Nemoci oběhové soustavy ,3 9,0 67,9 X. Nemoci dýchací soustavy ,9 6,5 38,2 XI. Nemoci trávicí soustavy ,6 6,3 52,0 XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva ,5 9,9 46,5 XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy ,8 7,9 55,9 a pojivové tkáně XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy ,9 4,4 50,2 XV. Těhotenství, porod a šestinedělí ,3 4,7 29,3 XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním období ,3 9,7 0,0 XVII. Vrozené vady, deformace ,6 5,3 11,9 a chromosomální abnormality Průměrný věk XVIII. Příznaky, znaky a nálezy nezařazené jinde ,9 5,2 47,1 XIX. Poranění, otravy a následky vnějších příčin ,1 7,4 46,0 XXI. Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt ,6 4,9 25,1 se zdravotnickými službami Celkem ,9 6,9 47,9 29

30 3.2 Rozložení počtu hospitalizací podle délky trvání a kapitol MKN-10 Počet případů podle délky trvání ve dnech - absolutně Kapitola MKN I. Některé infekční a parazitární nemoci II. Novotvary III. Nemoci krve, krvetvorných orgánů a imunity IV. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek V. Poruchy duševní a poruchy chování VI. Nemoci nervové soustavy VII. Nemoci oka a očních adnex VIII. Nemoci ucha a bradavkového výběžku IX. Nemoci oběhové soustavy X. Nemoci dýchací soustavy XI. Nemoci trávicí soustavy XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy XV. Těhotenství, porod a šestinedělí XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním období XVII. Vrozené vady, deformace a chromosomální abnormality XVIII. Příznaky, znaky a nálezy nezařazené jinde XIX. Poranění, otravy a následky vnějších příčin XXI. Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami Celkem

31 3.2 Rozložení počtu hospitalizací podle délky trvání a kapitol MKN-10 Počet případů podle délky trvání ve dnech - absolutně MKN Celkem I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII XIII XIV XV XVI XVII XVIII XIX XXI Celkem 31

32 3.2 Rozložení počtu hospitalizací podle délky trvání a kapitol MKN-10 Počet případů podle délky trvání ve dnech - relativně (v %) Kapitola MKN I. Některé infekční a parazitární nemoci 10,1 53,2 23,4 7,6 II. Novotvary 13,6 53,4 21,0 6,5 III. Nemoci krve, krvetvorných orgánů 12,9 52,0 24,1 6,8 a imunity IV. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny 7,5 60,1 21,7 5,3 látek V. Poruchy duševní a poruchy chování 21,2 31,8 14,8 9,7 VI. Nemoci nervové soustavy 25,7 47,2 17,5 5,0 VII. Nemoci oka a očních adnex 18,3 75,2 5,2 0,8 VIII. Nemoci ucha a bradavkového výběžku 16,2 59,5 22,3 1,5 IX. Nemoci oběhové soustavy 15,4 49,3 22,0 6,6 X. Nemoci dýchací soustavy 15,4 58,0 18,1 4,8 XI. Nemoci trávicí soustavy 10,6 65,5 17,0 4,1 XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva 7,6 48,2 25,5 10,5 XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy 9,7 48,8 30,2 7,8 a pojivové tkáně XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy 27,9 57,5 11,2 2,1 XV. Těhotenství, porod a šestinedělí 18,0 71,7 8,0 1,2 XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním 3,9 65,1 16,0 5,8 období XVII. Vrozené vady, deformace 20,4 59,9 14,2 2,9 a chromosomální abnormality XVIII. Příznaky, znaky a nálezy nezařazené jinde 19,8 62,1 12,9 3,1 XIX. Poranění, otravy a následky vnějších příčin 19,5 54,6 14,9 5,2 XXI. Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt 13,4 75,8 5,9 2,6 se zdravotnickými službami Celkem 15,8 58,5 16,8 4,8 32