1/2010. noviny. Měsíčník pro občany Kyjova / Vydává město Kyjov / zdarma / 8. ledna 2010

Transkript

1 KYJOVské Měsíčník pro občany Kyjova / Vydává město Kyjov / zdarma / 8. ledna 2010 noviny 1/2010 VÁŽENÍ ČTENÁŘI KYJOVSKÝCH NOVIN, s novými i tradičními přáními, tuž bami a myšlenkami vstupujeme vstříc novým dnům roku A možná také s úplně běžnými starostmi i každodenními radostmi, neboť se mnozí z nás o vánočních svátcích ani nestačili příliš zastavit nebo při odpočinku přemýšlet o tom, co nás vlastně čeká. Věřím však, že i přes překotný tok času jste měli urči tou možnost strávit sváteční chvíle s lidmi Vašeho srdce. Dříve či později však stejně sáhne člověk v tento čas alespoň ve svých myšlenkách k úvahám, bilancování a plánování. A v existenci města je to obdobné. Nežije si svým životem, ale životem svých obyvatel. A tak když na ně samotné dolehne třeba finanční krize, okamžitě se to pro jeví na jeho zevnějšku. Méně se utrácí za parádu a více se šetří, aby se jedna koruna mohla přidat ke třem korunám dotace a mohlo se třeba za teplit. V rámci celého města se in vestovala částka v řádu 80 milionů korun, která byla pokryta právě 60 miliony dotací z EU. Naší prioritou pro tento rok je kromě zateplení dalších veřejných bu dov také výstavba cyklostezek. Jde o dokončení propojení cyklotrasy ze Skoronic směrem k Chemě a ke sklá renské hale a o propojení vinařských obcí stezkou Mutěnka. Stranou našeho zájmu nezůstanou ani po hřebiště, stejně jako nová dětská hřiště a infrastruktura k bydlení. Je jich konkrétní výčet bude schvalovat zastupitelstvo v souvislosti s obdrže nými dotacemi. Skauti připravili soutěž pro děti, které plnily nejrůznější úkoly. Milí spoluobčané, přeji Vám rok plný zdraví, štěstí a spokojenosti. František Lukl, Váš starosta Z obsahu / Hasiči oceněni strana 3 / Skauti oslavili 90 let strana 8 / Guláš párty 2009 strana 12 Kyjovské noviny / leden 2010 strana 1

2 Radnice Bohuslavice v novém Město Kyjov má za sebou jednu z největších investičních akcí za posledních deset let. Díky ní mají v Bohuslavicích mo derní kanalizaci, která byla uvedena do plného provozu v srpnu 2009 a s koncem minulého roku také slav nostně předána městu. Čistírna odpadních vod pro Kyjov, Boršov a Nětčice byla dokončena už před čtrnácti lety. Zbývaly Bohusla vice, které se dočkaly v říjnu 2008, kdy byl zahájen zkušební provoz této bezmála stomilionové investice. Tato investiční akce patří k nej rozsáhlejším a finančně nejnároč nějším od roku 1989, nepočítám li čistírnu odpadních vod v Kyjově, po tvrdil starosta Kyjova František Lukl s tím, že otevřením tohoto díla se Bohuslavice stávají plnoprávnou místní částí Kyjova, protože dosud bylo odvádění dešťových i splaško vých vod značně komplikované. Potřebná finanční částka byla obrovská 91 milionů korun. Po mohla nám jak dotace ze Státního fondu životního prostředí ve výši 22 milionů, tak nízko úročená půjčka ve stejné výši i podpora Jihomorav ského kraje ve výši deset milionů. Bez těchto zdrojů bychom tuto inves tiční akci nemohli zahájit ani zreali zovat, zdůraznil starosta Lukl. Stavba byla poměrně náročná tím, že Bohuslavice nemají mnoho obyvatel. V té době jsem byl ve funkci ministra životního prostředí a mé rozhodnutí podpořit Bohusla vice bylo nadstandardní. Přesto si myslím, že žádost byla dobře připra vená a že tato oblast, která je velmi cenná i přírodně, si to zasloužila, doplnil poslanec Parlamentu ČR Li bor Ambrozek. Při stavbě, která byla zahájena koncem roku 2006, se bohužel vy skytly i komplikace. Nepodařilo se odkanalizovat nejužší uličky v Bohu slavicích, protože obec je v údolí. Rozumní obyvatelé kanalizaci doufám ocení, protože jim odpadly náklady s vyvážením splaškových vod a jejich komfort je daleko větší. Na druhou stanu musím upozornit, že jde o kanalizaci, do které se vy pouští pouze vody do ní určené, ni koli z palíren nebo jiných průmyslo vých provozoven, upozornil starosta a dodal, že do budoucna město plá nuje řádně upravit veškeré komuni kace, pakliže se podaří v rozpočtu najít volné prostředky. Slavnostní přestřižení pásky v Bohuslavicích kanalizace jede naplno. Obchodní centrum zahájilo provoz Parkoviště před Penny Marketem v den otevření bylo plné. Chátrající halu na ulici Brandlova vystřídala moderní prodejna. Obchodní centrum zahájilo svůj provoz v pátek 18. prosince. Zna mená nejen širší možnost výběru pro zákazníky, ale také přináší nová pra covní místa. Podle starosty Kyjova se rýsuje až 150 nových pracov ních míst. V Kyjově totiž mají vyrůst i další objekty. Na jaře k tomuto Penny Marketu přibude ještě prodejna elektro. Další dvě lokality, kde by měla vzniknout dvě obchodní centra jsou směrem na Svatobořice Mistřín. První je pod Domovem Horizont a Centrem služeb pro seniory, kde již příslušný úřad vydal povolení na stavbu obchod ního centra Kaufland. Vzniknout tady i další malé obchody, jak je tomu v jiných městech, doplnil starosta Lukl s tím, že do prázdnin by měl být objekt otevřen. Současně také probíhají jednání s dalším investorem, který plánuje postavit obchodní centrum v lokalitě zvané Traktorka, jehož součástí bude i stávající Dům koberců, taktéž smě rem na Svatobořice Mistřín. Tady půjde spíše o centrum zaměřené prů myslově, vysvětlil záměr investora starosta Lukl a doplnil, že pro drti vou většinu staveb obchodního cen tra město nabídlo pozemky ve svém vlastnictví, určené k tomuto účelu. Současně také dbá na to, aby vý stavba byla jak z hlediska architek tonického, tak prostorového efek tivní a vhodná. Poté, co vyroste i prozatím po slední plánovaný objekt, najde práci přibližně 150 zájemců. Radnice se neobává ani úbytku kupní síly v cen tru města a zájem nových investorů vnímá pozitivně. Přímý finanční benefit z provozo vání těchto obchodních center není. Můžeme hovořit pouze o zaměstna nosti, protože každé takové centrum zaměstnává desítky lidí. Když sem přijedou občané ze spádové oblasti, navštíví i drobné živnostníky v cent ru, doplnil Lukl s tím, že se navíc městská rada zavázala obchodníkům na náměstí, kteří své živnosti provo zují v městských prostorech, v příš tím roce nezvýšit nájemné. MĚSTO KYJOV SE CHYSTÁ NA ZIMNÍ ÚDRŽBU a žádá občany o pomoc S příchodem zimy se Kyjov při pravuje na zimní údržbu chodníků a místních komunikací. Situaci však tentokrát do značné míry zkompli kovala novela zákona, díky které by obce a města ČR mohly přijít o mi liony korun. Obce bojují s rozpoč tem a nemají prostředky nazbyt. Nemalá část jich každoročně padne právě na zimní údržbu a může být ještě hůř. Letos do toho zasáhla novela tak zvaného chodníkového zákona, která ukládá za povinnost obcím a městům odklízet sníh na všech pozemcích v jejich vlastnictví. Je to zvláštnost, která nemá v rámci Ev ropy obdoby, protože zákonodárci sice stanovili tuto povinnost, ale už nestanovili její další logické náleži tosti, pozastavuje se nad tímto roz hodnutím starosta Kyjova František Lukl. Obce se ptají, proč jim stát nepřispěje na realizaci zákona, pří padně proč jim neumožní nastavit obecně závaznou vyhláškou pravidla spojená se zimní údržbou. Od dob Marie Terezie existuje obyčejový zvyk, že se občan v rámci své cti, povinnosti a závazku stará o chodníky, které přiléhají k jeho ne movitosti. Já bych v tuto chvíli chtěl moc a moc požádat občany města Kyjova, aby to, co pro ně bylo přiro zené doposud, naplňovali i v zimních měsících a takto s údržbou městu pomohli, vyjádřil svůj postoj ke komplikované situaci kolem zimní údržby starosta. Současně také věří, že chodníků bude město v roce 2010 čistit víc než doposud. Pomohou přitom zaměstnanci veřejné služby, kteří se starají o udržování pořádku ve městě. Město Kyjov odklízí asi dvacet kilometrů místních komunikací z cel kových sedmadvaceti kilometrů. Co se týká úklidu silnic, jsme takřka na stu procent, náklady se pohybují kolem jednoho milionu 200 tisíc. Chodníků máme 110 tisíc metrů čtverečních a odklízíme řádově jednu desetinu. O devadesát procent se starají občané, kteří tam bydlí. Za to bych jim chtěl poděkovat, protože náklady na úklid sněhu jsou asi půl milionu. Pokud bychom to měli od klízet vlastními silami, tak by jenom provoz stál asi pět milionů. A to ne počítám techniku, která by se mu sela nově nakoupit, vysvětlil sta rosta Lukl. Právě náklady na pořízení speci ální techniky by se vyšplhaly do mili onových částek. Raději je proin vestujeme v dětských hřištích, na stavbu nových autobusových zastá vek, opravami chodníků a cest nebo pořízením nízkopodlažního auto busu, vysvětlil nelehkou situaci sta rosta. PŘÍŠTÍ KYJOVSKÉ NOVINY VYJDOU V PÁTEK 5. ÚNORA 2010 strana 2 Kyjovské noviny / leden 2010

3 Práce kyjovských dobrovolných hasičů oceněna Ve svém volném čase pomáhají lidem v nouzi. Mají svá občanská povolání, přesto jsou kdykoli při praveni dobrovolně vyrazit na po moc. Práci jednotky Sboru dobrovol ných hasičů z Kyjova ocenil hejtman JMK Michal Hašek a ministr obrany Martin Barták. Z jejich rukou pře vzali zástupci kyjovských dobrovol ných hasičů poděkování. Všechny záchranné práce nepa dají jen na bedra profesionálních hasičů. Dobrovolní hasiči jsou nut nou součástí celého systému. Dě lají tuto práci ve svém osobním vol nu, které by mohli věnovat rodině, zálibám, přesto se do ní zapojují na plno a dobrovolně, objasnil význam dobrovolných hasičů místostarosta Antonín Kuchař, který současně pů sobí jako starosta Sboru dobrovol ných hasičů v Kyjově. Dobrovolní hasiči se schází pravi delně každou neděli dopoledne kvůli Zdravotnictví proškolení a rozdělení služeb pro nad cházející dny. Zásahovou jednotku v Kyjově tvoří 17 dobrovolníků. Časově je to velmi náročné. Každý hasič musí projít výcvikem a naše činnost se od práce profesio nálního hasiče liší jen málo. Profesi onál tráví 24 hodin na stanici, od kud vyjíždí ke každému zásahu. My trávíme normálně volný čas nebo jsme v zaměstnání a přitom vyjíž díme k těmto zásahům z domu, vy světlil způsob práce velitel jednotky Sboru dobrovolných hasičů Antonín Baják a dodal, že si ocenění dobro volní hasiči nesmírně váží. Přesto, jako další organizace, i oni se potý kají s nedostatkem financí. Jednotku zřizuje město, tudíž si všechno financuje samo. Teď by chom potřebovali žebřík, což předsta vuje asi 18 milionů, které ani přes žádost o dotaci město asi nezíská. Spíš by nás těšilo, kdyby s krajem byla lepší komunikace. Aby pocho Novorozenci mají péči na nejvyšší úrovni Hlídají je nové monitory Obce Kyjovska podpořily novoro zenecké oddělení Nemocnice Kyjov. Sesbíraly přes půl milionu korun, za které byly pořízeny monitory život ních funkcí pro právě narozené děti a speciální dávkovače pro nejmenší. Nezbytné jsou zvláště pro předčasně narozené novorozence. Personál na našem oddělení je nesmírně rád, že jsme obdrželi tyto přístroje, protože pečujeme i o novo rozence nemocné, nezralé, s nízkou porodní hmotnos tí, o děti, které po třebují intenzivní péči. Nové přístro je nám umožní po skytovat jim péči na nejvyšší úrov ni, ocenila zakou pená zařízení lé kařka dětského oddělení kyjov ské nemocnice Helena Černá. Jak dodal pri mář téhož oddě lení Jan Trubačík, monitory nahra zují nepřesnou lidskou činnost při sledování základních funkcí lidského těla jako jsou dýchání, tělesná tep lota, krevní tak a srdeční činnost. Spolupráce mezi obcemi a ne mocnicí je velmi dobrá, ať už pro střednictvím čestné rady starostů, která byla při nemocnici zřízena, nebo jinými formami s obcemi, které v radě nejsou zastoupeny. Finanční pod pory si vážíme zvláště teď, kdy mají obce nabourané rozpočty, pochvá lil velkorysost obcí ředitel nemoc nice Igor Kalix. K pořízení těchto přístrojů za více než půl milionu korun přispěly nej více Dubňany a Žarošice, které ze svých rozpočtů vyčlenily dvě stě tisíc. V tomto případě nebylo třeba příliš argumentovat, protože po rodnice je na našem okrese jenom jedna. Tady je zcela průhledně vidět, na co peníze využila, a že to bylo pro Monitory životních funkcí nepřetržitě dohlíží na zdravotní stav miminek na novorozeneckém oddělení. kazatelně na dobrou věc, zdůvodnil příspěvek starosta Dubňan František Tříska. Vedle obcí teď dostanou šanci pomoci dětskému oddělení i podni katelé z regionu. Nemocnice připra vuje projekt s názvem Kupte dětem okno. Jeho cílem je prostřednictvím štědrosti úspěšných firem pomoci nemocnici začít pomalu, ale jistě s rekonstrukcí budovy dětského a no vorozeneckého oddělení, a to výmě nou oken. Místostarosta Kyjova Antonín Kuchař přebírá cenu od hejtmana JmK Michala Haška. pili, že je to nutné, protože se jedná o záchranu osob, máme tady výš kové budovy, postěžoval si velitel jednotky. V minulém roce vyjela jednotka kyjovských dobrovolných Bezpečnostní rada města Ky jova se na svém prosincovém za sedání zabývala aktuální situací tý kající se pandemie chřipky. Zasedání se zúčastnil MUDr. Li bor Šmíd, vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice JmK, úp. Hodonín, který uvedl, jaká jsou základní preventivní opatření před chřipkou a vysvětlil, jak by se měl člověk před chřipkou bránit: Onemocnění virem pandemické chřipky A (H1N1) se projevuje podob nými příznaky jako onemocnění běž nou sezónní chřipkou. Počátek se projevuje velmi rychlým nástupem typických příznaků horečkou 38 až 40 stupňů C, třesavkou, zimnicí, únavou a nevolností, bolestí hlavy, očí, kloubů, svalů, světloplachostí, rýmou, bolestí v krku, kašlem, bo lestí na hrudi, někdy zácpou, prů jmem a zvracením. To základní, co může každý z nás udělat, je dbát na hygienu rukou. Nemocný člověk se dotkne madla v hromadné dopravě, košíku v obcho dě, kliky u dveří. Totéž místo osahá nenakažená osoba, která si pak na rukách nese viry s sebou. Stačí už pak jen málo olíznout si prsty, do tknout se úst, promnout si oči nebo s takovýma nemytýma rukama začít jíst a člověk onemocní. Mytí rukou je jedním z nejjedno dušších a nejúčinnějších způsobů, jak minimalizovat riziko nákazy virem A (H1N1) i sezónním virem chřipky a jejich šíření na druhé. Účinné mytí hasičů k 36 zásahům. Vedle toho se její členové podílí celoročně také na spolupráci s mládeží v kroužku mla dých hasičů. Chřipka Preventivní opatření rukou by mělo trvat sekund pod proudem co nejvíce teplé vody za použití mýdla (sanitárního mýdla nebo mýdla s příměsí alkoholu). Ruce pak vysušit vysoušečem nebo jednorázovým hygienickým ručníkem. Mýt ruce bychom si měli vždy před jídlem, po kýchání, kašlání, po pou žití WC, před krmením dětí, před ko jením, po přebalování dětí, po ná vštěvě lidí, kteří jsou nemocní. Vyhýbejte se kontaktu s nemoc nými a místům s velkou koncentrací lidí (kina, divadla, supermarkety, vý stavy, MHD), nepůjčujte si od ostat ních mobilní telefony, sklenice, pří bory, nezdravte se podáváním ruky a líbáním, nedotýkejte se rukama obličeje a očí. Pokud máte chřipkové příznaky, buďte ohleduplní k ostatním. U ne komplikovaného průběhu zůstaňte v klidu na lůžku, užívejte léky na sní žení horečky, proti kašli, nosní kap ky, pijte dostatek tekutin, ve stravě dbejte na dostatek přirozených vita mínů v ovoci a zelenině. Doma zů staňte po celou dobu trvání infekč nosti, tedy 7 dní od začátku příznaků, nechoďte do práce ani do školy. Nezapomeňte sebe a školní děti naočkovat proti sezónní chřipce. V žádném případě chřipku nepod ceňujte, onemocnění nepřecházejte, abyste se vyhnuli závažným kompli kacím, která toto onemocnění mohou provázet. MUDr. Libor Šmíd, Krajská hygienická stanice JmK Hodonín Užitečné informace z kyjovské radnice Kyjovské noviny / leden 2010 strana 3

4 Sociální věci Změňte své postoje a pomozte těm, kteří to potřebují Ilustrační foto Povinností obce je zajistit dostupnost sociálních služeb pomoc pro občany, kteří to potřebují. Je na každé, jak se k tomu postaví. V praxi existuje způsob zvaný metoda komunitního plánování plá nování za účasti veřejnosti. Za veřej ností je však nutné si představit kon krétní lidi. Zájem města o tuto problema tiku je patrný. Na jednáních se tak v rámci procesu komunitního pláno vání objevují jak lidé z veřejnosti, tak lidé z úřadu, politicky angažovaní, a to často nad rámec svých pracov ních povinností. Společně diskutují s lidmi, kteří sociální služby posky tují, ale i s dalšími odborníky z ob lasti pomáhajících profesí jako jsou psychologové, psychiatři či pedago gové, objasnila koordinátorka ko munitního plánování Martina Loutná a doplnila, že do pracovních skupin často přichází také ti, kteří pomoc potřebují. Mohou nám dát přímo podněty k řešení daného problému. Důležitá je ochota naslouchat a mezi různými názory hledat společná ře šení, na kterých je možné se shod nout. Ovlivnit rozvoj a sociální situ aci v regionu může tedy každý, koho daná oblast zajímá, ať už senior, ma minka s dítětem, člověk s handica pem a ti, komu není kvalita života v regionu lhostejná, vysvětluje Loutná. Problémem je, že o sociální služby nejeví veřejnost dostatečně zájem, dokud je nepotřebuje. Tato si tuace se však může změnit ze dne na den, a proto je třeba mít navazu jící síť spolupracujících organizací, aby podpora a péče byla komplexní. Například se rodině narodí posti žené dítě nebo naši starší rodiče po třebují péči a my se o ně už nedoká žeme postarat vlastními silami. Spoustu dalších událostí nás pře kvapí nepřipravené a my se z běžné veřejnosti staneme rázem osobou v krizi či potřebující pomoc někoho dalšího, popsala konkrétní případy koordinátorka a dodala, že často už je pozdě na hledání neexistující péče, pomoc v těžké situaci člověk po třebuje okamžitě. Přitom je pomoc často dostupná přímo na Kyjovsku. Občané o ní ale musí vědět. Seznámit se s konkrétními vý stupy toho způsobu plánování roz voje v regionu bude možné při set kání 16. února od h v Domě kultury v Kyjově. Jedním z cílů bude přiblížit potřebné informace lidem jim srozumitelným způsobem, aby se mohli vyjádřit a spolurozhodovat tak o životě v regionu. Chceme, aby lidé v regionu vě děli, že město Kyjov projevuje zájem o potřeby svých občanů a v rámci tohoto projektu spolupracuje s ob cemi regionu, s odborníky i laickou veřejností a zjišťujeme potřeby růz ných skupin obyvatel. Hledáme ře šení často velmi problematických oblastí, popsala práci zainteresova ných koordinátorka projektu, která současně vnímá skutečnost, že po moc je často znemožněna právě le gislativou a neefektivním financová ním sociální oblasti. Cílem sociálních služeb je co nej větší soběstačnost člověka, který má nějaký problém nebo postižení, aby se mohl co nejpřirozeněji začlenit do běžného života, aby tito lidé nežili izolovaně. K tomu je třeba jak změna postojů lidí, kteří politicky rozhodují, tak každého z nás. Pokud bychom například chtěli, aby mentálně postižení mohli více fungovat v běžném životě mimo ústavní zařízení, je potřeba, aby ve řejnost byla všímavá k jejich potře bám. Abychom byli schopni poskyt nou pomoc, kterou tento člověk žijící mezi námi bude potřebovat. Bohužel nejtěžší je to u problémů, které nejsou viditelné na první po hled, objasňuje nelehkou situaci Loutná a potvrzuje, že často se vy skytují velké bariéry, nejenom tech nické, které si umíme všichni před stavit, ale i psychické. Navštivte webové stránky Informačního centra Rodina s duševně nemocným člověkem nedokáže mnohdy o svém problému mluvit. Ukázkovým příkla dem jsou lidé, u kterých se diagnos tikuje demence. Jezdí často mimo region, protože jim tento fakt sni žuje sebeúctu, stejně jako lidem v krizi, obětem domácího násilí, kteří jsou často velmi citliví na re akce okolí. Nejde tedy jen o to, aby možnost pomoci existovala, ale aby se k těmto lidem dostala a byla pro ně využitelná. Zde je velmi důležité zachovávat důstojnost těch, kteří po moc potřebují, tvrdí Loutná. Často se objevuje postoj, že si za to lidé mohou sami, tak ať si pomo hou. Některá témata jsou tabuizo vaná a společnost je odmítá. Cílem komunitního plánování je zviditel ňovat problémové oblasti, potřeby lidí a umožnit jim spolurozhodování o tom, jak situace v regionu bude vy padat. Člověk často využívá sociální Kraj ve spolupráci s ředitelstvím policie Jihomoravského kraje reali zuje projekt Senioři sobě v Jihomo ravském kraji, který je fi nancován z rozpočtu JmK a ze státní úče lové dotace. Projekt je za měřený na pre venci krimina lity páchané na seniorech a jeho cílem je informovat a motivovat seniory v Jiho moravském kraji k ochraně vlastního bezpečí a bezpečí svého ma jetku. V rámci projektu byli přímo z řad seniorů proško leni kurýři prevence, kteří navště vují své vrstevníky a předávají jim potřebné informace a informační ma teriály. Kurýři prevence jsou aktivní, ochotní a spolehliví senioři, které pro tuto činnost doporučili pracov níci obecních úřadů. Smyslem pro jektu je prostřednictvím kurýrů pre služby bez toho, aniž by si uvědomo val, že jde právě o sociální službu. Aby služby byly dostupné nejen pro kyjovské občany, ale i v rámci regionu, je důležitá spolupráce, která úzce souvisí s efektivním finan cováním nejen na obecní úrovni, ale i na krajské a státní. Bohužel do so ciální oblasti jde stále méně peněz a lidé s problémem mohou jen těžko za svá práva bojovat, posteskla si koordinátorka plánování. Současně ale věří v lepší budoucnost, která závisí na občanské angažovanosti a aktivitě každého z nás. Otevíráme tak prostor pro komu nikaci, efektivní spolurozhodování. Boříme bariéry, překonejte ty svoje a přijďte se seznámit a vyjádřit k plá nu, který byl vytvořen společně s vámi a bude realizován v tomto regionu, vyzvala Loutná. Úterý 16. února 2010 od 15 h, Dům kultury Kyjov. Senioři sobě v Jihomoravském kraji vence oslovit méně aktivní seniory, kteří se vzhledem ke svému zdravot nímu stavu, způsobu života a jiným nepříznivým okolnostem k informacím nedo stanou a snadno se mohou stát obětí trestné činnosti. Dílčím cí lem projektu je informová ní široké ve řejnosti pro střednictvím vyvěšených plakátů. V ne poslední řadě projekt také moti vuje k rozvoji preven tivních aktivit v obcích. Více informací: Mgr. Petra Ďurišová odbor školství oddělení prevence a volnočasových aktivit Krajský úřad Jihomoravského kraje, telefon: , durisova.petra@kr jihomoravsky.cz, web: jihomoravsky.cz Svaz tělesně postižených informuje Místní organizace Svazu tělesně postižených v Kyjově zpracovává projekt na vzdělávání a zaměstná vání osob se zdravotním postižením. V jeho rámci by se měly uskuteč nit kurzy na počítačích pro začáteč níky i pro pokročilé. V letošním roce se má v Penzi onu pro seniory otevřít půjčovna or topedických pomůcek, jako jsou cho dítka, vozíky, polohovací postele aj. V rámci sociálních aktivizačních slu žeb se plánuje ergoterapeutická čin nost ruční práce různého zaměření. Zájemci se mohou přihlásit na tel Na únor se připravuje velmi zají mavá beseda se zástupci policie ČR na téma,,jak se nestát obětí trestné činnosti. strana 4 Kyjovské noviny / leden 2010

5 Osobnosti Absolvent kyjovského gymnázia Dalibor Brázda dirigoval po celé Evropě (Narozen 9. září 1921 ve Fryštáku, zemřel 17. srpna 2005 ve švý carském Limmattalu) pokračování z minulého čísla Dirigentem amerického souboru Everyman Opera Company Mezinárodní věhlas Dalibora Brázdy odstartovalo jeho dirigentské působení v americkém černošském souboru Everyman Opera Company z New Yorku, který přijel do Česko slovenska v roce 1956 v rámci del šího turné po Evropě. Libek byl v té době v hudebním divadle v Karlíně, kde americký soubor hostoval, sbor mistrem a dirigentem. Na tu dobu vzpomněl v almanachu JAZZ 1964: Do divadla v Karlíně přijel první dirigent opery, Alexander Smallens, aby s orchestrem našeho divadla nastudoval hudbu k opeře George Gerschwina Porgy and Bess. Smal lens dirigoval první představení opery v Praze 9. února 1956, potom odjel do západního Německa a ří zení opery převzal druhý dirigent. Ten se však třetího dne těsně před odpo ledním představením nervově zhroutil a vedení souboru se v poslední chvíli obrátilo na mne se žádostí, abych řídil orchestr. Po krátkém rozmýšlení jsem nastoupil k dirigentskému pultu a ří dil jsem odpolední představení do Dalibor Brázda v nahrávacím studiu. Foto archiv autora Dalibor Brázda senior a junior v Dietikonu ve Švýcarsku. slova z listu. V přestávce mezi odpo ledním a večerním představením jsem si prošel klavírní výtah opery a večer řídil podruhé... Po večerním představení mu ve doucí souboru Heller nabídl hosto vání u souboru a druhý den přiletěla do Prahy paní Gerschwinová a na bídla mu smlouvu na celé turné po Evropě. A následuje klíčový moment: jsme přece uprostřed studené války v totalitním státě východního bloku, který má se Západem neprodyšně uzavřené hranice a za ty se pasy a víza nevystavují. Libkův kamarád tuto situaci popisuje zcela přesně:...tehdy se stalo něco neuvěřitel ného Brázda dostal pas i povolení vý jezdu! Tehdejší prezident Zápotocký prý chápal tuto operu jako součást boje černocha proti imperialismu a tento boj nemohl ohrozit. Evropou pod Brázdovou taktovkou V Praze dirigoval Brázda sedm představení a pak odjel se souborem do zahraničí na čtyřměsíční turné, přičemž navštívil Mnichov, Stuttgart, Hamburk, Bielfeld, Brusel, Haag, Rot terdam, Oslo, dánský Aarhus a opět holandský Amsterodam. Pro Dalibora bylo turné velikou zkušeností v jeho další hudební kariéře. Pochvaloval si hlavně vynikající úroveň orchestru v Hamburku a v Amsterodamu a na Foto archiv autora svých cestách měl možnost si poslechnout i několik špič kových jazzových skupin. Po návratu domů dostal nabídku na hostování ve ví deňské Volksoper, kterou zprostředkoval Jan Werich. I tato nabídka politicky pro šla. Brázda uvedl ve Vídni vůbec první americký muzi kál Kiss Me Kate od Col Portera a během svého čtyř měsíčního působení v roli šéfdirigenta uvedl ještě další americký muzikál Won derful Town Leonarda Bern steina a konečně i Janáč kovu Lišku Bystroušku. Přistání v Praze bylo ale natvrdo. Po maďarských událostech v roce 1956 re žim přitvrdil. V roce 1960 byl Brázda vyhozen z Hudeb ního divadla v Karlíně pro ztrátu důvěry a urážku stra ny. Díky přátelům se mohl z Prahy uklidit a působil pak na scénách v Českých Budě jovicích a v Plzni. Návrat do Prahy v roce 1964, kdy za čaly tát politické ledy, byl se všemi fanfárami, protože na muzikál Rose Mary se při jel do Prahy podívat z Ameriky i Ru dolf Friml. Znovu za hranice a tentokrát už natrvalo Třetí zahraniční nabídka přišla v roce Brázda odjíždí do Ham burku, kde diriguje Anatěvku (u nás známou jako Šumař na střeše) se slav ným Samuelem Rodenským v hlavní roli. Hra se udržela půl roku na re pertoáru a gramofonová nahrávka mu přinesla Zlatou desku. S Anatěvkou pak absolvoval ještě turné po celé Evropě, tentokrát v novém nastudo vání u Schweizer Tourneetheater. V roce 1968 se usazuje ve švýcar ském Dietikonu, kde se věnuje hlavně hudební výchově mládeže jako ředi tel hudební školy. Dvacet pět let řídil městský mládežnický orchestr a řadu let i Stadtmusik Dietikon. V roce 1985 se stal švýcarským občanem a v roce 2004 dostal jako první ob čan města Kulturní cenu. Velkou popularitu mu přinesla zejména jeho práce hudebního aranžéra. Psal pro všechny velké orchestry nejen ve Švýcarsku, ale po celé Evropě a měl své přátele mezi zpěváky a muzi kanty i v Americe. Proslavil se hlavně aranžováním skladeb pro orchestry Maxe Gregora, Ambrose Serose a Hugo Strassera. Když už působil v Dietikonu, chtělo ho odtud odlákat mnoho slavných orchestrů, protože nadaný muzikant Brázda byl doma ve všech oborech a stylech hudby. Poslední tři roky svého života po býval v pečovatelském centru nemoc nice v Limmathalu kde komponoval a aranžoval až do konce svého ži vota. Zemřel 17. srpna Švý Jedna z posledních fotografií D. Brázdy ze Švýcarska. Foto archiv autora carský krajanský časopis Zpravodaj přinesl nekrology z pera Helen Buss linger, která připomněla velké Bráz dovy zásluhy pedagogické. Vychoval řadu mladých talentů a po léta stál v čele městských hudebních těles. Josef Hulík ve své vzpomínce Ze mřel český muzikant napsal:...jeho životní vitalita a pracovní produktivita byly neuvěřitelné. Ke komponování a psaní aranžmá ne potřeboval žádné instrumenty. Psal z hlavy přímo na papír, puntíky, jak vždycky říkal. V posledních letech psal hlavně transkripce klasické hudby pro své kamarády, známé švýcarské TRIO FESTIVO. A psal opravdu až do konce usnul u stolu nad posledním aranžmá a ze svého spánku se už neprobudil. P.S.:...A život jde dál Už staří Řekové říkali panta rhei vše plyne a tudíž nic zcela nekončí. Z prvního manželství Dalibora Brázdy s Anežkou Rajsiglovou se narodili dva kluci. Starší z nich Dalibor Brázda ju nior (1949) zdědil muzikální geny po svém otci. Prošel konzervatoří, hrál v divadelních orchestrech a stal se pedagogem na konzervatoři v Brně. Mladší Roman Brázda (1951) se stal učitelem a žije v Bruntále. Ostatně i on zdědil část genů otce, který pů sobil řadu let jako pedagog. Na roz díl od něho si Roman vybral poněkud nemuzikální předměty matema tiku a tělesnou výchovu. Jejich ma minka Anežka po rozchodu s manže lem a jeho odchodu do emigrace zůstala už sama a jako zdravotní se stra neopustila Kyjov. Jiří Dunděra Kyjovské noviny / leden 2010 strana 5

6 Především kluky určitě zaujala zcela netra diční výstava, kterou otevřela veřejnosti ZŠ J. A. Komenského. Až do konce ledna mají zájemci možnost nahlédnout do historie i sou časnosti Armády ČR. Výstava totiž vznikla ve spolupráci s Military mu zeem z Vlkoše jako připomínka 11. listopadu, kdy se na celém světě připomíná Den válečných ve teránů. Právě 11. listopadu totiž skončila 1. světová válka. Dnes máme možnost v klidu trá vit Vánoce a mladá generace už ani neví, že to stálo tisíce životů a že lidé bojovali i umírali na bojištích také v době vánočních svátků, míní za kladatel Military muzea Petr Něnič ka, podle něhož má stále význam při pomínat dětem historii a oběti válek. Na výstavu s názvem Od legií po současnost přivezl soubor obrazů s vojenskou tématikou, ale i různé artefakty z období první a druhé svě tové války. Nezapomněli jsme samozřejmě ani na místní veterány jako byl gene rál Ingr, Oldřich Pechal a generál le tectva Nedvěd. Samozřejmě jsme chtěli ukázat také současnou armá du, která nepůsobí jen na vojenských misích, ale pomáhá také při povod Děti, mládež a škola Do školy přivezl pancéřovou pěst Děti zaujaly především praktické ukázky, kde si mohly osahat vojenskou výzbroj. ních a jiných živelných katastrofách, dodal Něnička. Děti tu vidí i vybavení, které vo jáci stále používají. Zajímavá je napří klad pancéřová pěst MPG 75, která dokáže ničit obrněné cíle do vzdále nosti dvou set až tří set metrů. Je to zbraň na jedno použití a ve výzbroji ji mají speciální průzkumné útvary naší armády, popsal jeden z exponátů ak tivní voják Pavel Křižka z 89. skupiny speciálního a hloubkového průzkumu. Zahájení výstavy bylo spojeno také s programem, který si připravili žáci. Těm se výstava líbila především proto, že se s mnohými předměty mohli blíže osobně seznámit. Military muzeum pokračuje touto výstavou v osvětové činnosti, jejíž součástí byla například nedávná přednáška pro kyjovské školáky s názvem Na venkově proti neo nacismu. Pozvánky a zajímavosti z našeho regionu Mlýnská ul. 2367, Kyjov Nětčice, tel.: , e mail: mc.kamarad@seznam.cz Pondělí, středa, pátek 9.30 až h Výroba Tříkrálové koruny Kamarád čte dětem Den s finančním poradcem Povídání o čaji v 9.30 hodin v prostorách ČAJOVNA & GALERIE (přízemí Domu kultury) Veselí sněhuláci Kamarád čte dětem Malování prstovými barvami Únor Kamarád čte dětem Zápichy do květináčů KLUB MAMINEK KYJOV MŠ Za Stadionem, Pondělí a čtvrtek 9.30 až h Maminky čtou dětem Papoušci z květináčů Hraní a cvičení Papírová straka Divadlo Pohádka o řepě Batika oblečení na batiku si přineste vlastní Maminky čtou dětem V lednu bude ukončena sbírka Obrázky pro radost. Hody v mateřské škole proběhly jak jinak než v krojích. I to se může stát Na naší MŠ v Nádražní ulici jsme chystali velkou hodovou oslavu, aby chom dětem přiblížili v rámci plnění našeho Školního vzdělávacího pro gramu folklór a tradice. Připravili jsme s dětmi program, maminky nažehlily kroje, pozvali jsme cimbálovou muziku, Kyjovánek II. Paní kuchařky napekly koláče, od rána po školce voněla hodová kachna se zelím a... chřipková epidemie nám zhatila celý plán. Aby děti nepřišly o radost, proběhly malé hodečky dopoledne v domácím komorním duchu. Všem, kdo nám s přípravou pomáhali, děkujeme. Placená inzerce Svačí vaše dítě ve škole? A víte co? První desítky škol se v České republice přihlásily k účasti na pro jektu Svačiny do škol. Děti tak dostanou zdravou svači nu přímo do třídy, aniž musí mít u sebe peníze a rozhodně ji nezahodí do koše samy si ji totiž objednají na interne tu, podle své chuti. Možná patříte k rodičům, kteří vybaví svou rato lest každé ráno domácí svačin kou. Možná jste ro dičem, který dítěti místo svačiny dá pe níze na svačinu. Ať už patříme ke kterékoliv skupině rodičů, často zjis tíme, že domácí svačina zů stala nedotčená v aktovce, nebo že z ranní dvacetikoruny zbyl v zadní kapse kalhot zmačkaný obal od čo koládových tyčinek. Přitom právě na snídani a svačině závisí energetické poměry v dětském organismu bě hem školní výuky a od nich se od víjí například míra pozornosti či zá klady budoucího zdraví. Dopřát školním dětem zdravou svačinu, dodat ji zaručeně čerstvou až do školy, aniž by děti musely mít u sebe peníze, a udělat ze svačin zá bavu je cílem projektu Svačiny do škol, který v České republice právě startuje. Rodiče mohou dětem sva činy předplatit převodem na bankovní účet, složenkou, nebo přes sys tém PaySec a děti si na in ternetu svačinu samy vyberou a objednají, klidně na den, týden nebo i měsíc dopředu. Zdra vou svačinu dostanou až do třídy, přímo z výrobny, čerstvě připravenou. Celý objednávkový systém je pří stupný z adresy Děti si mohou vybírat ze sladkých i sla ných svačin, salátů, jogurtů. Rodiče mohou mít jistotu, že jejich dítě svačí a že svačí zdravě. Alexandr Bílek, autor projektu Svačiny do škol strana 6 Kyjovské noviny / leden 2010

7 Foto archiv MŠ Zeleninu jíme rádi, jsme s ní dobří kamarádi Petrželko, mrkvičko, chraň nám naše zdravíčko. Tento popěvek si vesele prozpě vovaly děti v Mateřské škole Za Stadionem v Kyjově v rámci Týdne zdravé výživy. V jejím školním vzdělávacím pro gramu má výchova k zdravému život nímu stylu a uplatňování zdravé vý živy své pevné místo. Dětem je celoročně sestavován pestrý, vyvá žený jídelníček bohatý na větší pří sun zeleniny, ovoce, obilovin, mléč ných výrobků a různých druhů masa. A že dětem i personálu v MŠ opravdu chutná, chtějí se podělit o své zku šenosti i s rodinnými přísluš níky a veřejností. Tak se po malu již stává tradicí, že škola na podzim na zvolené téma z oblasti zdravé vý živy uspořádá Týden zdraví. Tentokrát byla vybrána kořenová zelenina. Děti přinášely výpěstky z domo va, pomáhaly při přípravě salátů, pomazánek i při pe čení na ochutnávku pro ro diče. Ve vestibulu byly při chystány pro rodiče recepty pokrmů, které se celý týden vařily, i zajímavé povídání o významu kořenové zele niny. V celé škole se nad šeně malovalo, vystřihova lo, nalepovalo, modelovalo a nyní mají již všichni jasno, jak se dá sestavit pyramida zdravé výživy. A aby se něco nového dově děli i všichni doma, pozvaly je děti na výstavku zdravých výrobků, kterou škola uspořádala ve spolupráci s pro dejnou zdravé výživy. Děti v naší Mateřské škole Za Sta dionem v Kyjově již od malička dostá vají návod, jak se o své tělo musí starat, aby zdravě rostlo. Není proto náhodou, že má škola ve svém logu kytičku, která reprezentuje správný a zdravý růst, ale také každodenní péči. Mgr. Hana Kůřilová Voskovky nestárnou Vlastivědné muzeum v Ky jově otevřelo výtvarnou dílnu. Sice jen výjimečně, přesto její návštěva stála za to. Zamířily sem především děti, které si mohly vyzkoušet znovu objevenou antickou techniku malování horkým voskem. Tento způsob malování na bízí široké možnosti. Jednodu chá, nenákladná technika je vhodná pro každého, kdo má chuť tvořit a nechybí mu inspi race. Zapotřebí je žehlička, ne musí být ani speciální, vosky ur čené na enkaustiku a papír. Už ve středověku touto me todou malovali na stěny. V dneš ní době se používá na speciální enkaustický papír, který nepro pustí mastnotu. Používají se speciální voskovky, které mají dostatek pigmentu, aby výsledek byl dostatečně barevný, vysvětlila po stup při práci s horkým voskem vý tvarnice Jarmila Matúšová. Obrázky vznikají velmi snadno a autor má hned několik možností. Buďto může vosk natřít přímo na žeh ličku a otisknout na papír, který po sléze dotvoří, nebo malovat přímo na papíře, který si přidržuje na rozpá lené desce. A pokud by si nevěděl rady, ve vracovském ateliéru Jarmily Matúšové jistě získá řadu cenných zkušeností. Enkaustika nabízí široké možnosti tvoření. Pokud by se chtěl někdo sezná mit s touto technikou blíže, děláme kurzy pro veřejnost, kde si zájemci zkusí základní postupy a mohou se pustit do vlastní tvorby, doplnila Ma túšová, která enkaustikou maluje jak krajiny tak abstrakci. V případě velkých formátů je možné závěrem obraz zafixovat spe ciálním lakem, u malých rozměrů stačí obrázek už jen přeleštit a je ho tovo. Malé obrázky se pak dají využít například jako vánoční přáníčka nebo novoroční pozdravy. Bavíme se s Pepou aneb den plný soutěží. Předškoláci v lavicích Na ZŠ a MŠ Dr. Joklíka se už poněkolikáté začátkem školního roku rozběhl projekt spolupráce mezi kyjovskými mateřskými ško lami a žáky této základní školy s ná zvem Školáček. Příchod Mikuláše provázely dětské úsměvy. V rámci projektu začal od října pracovat kroužek pro budoucí prv ňáčky Oříšek, v němž se děti po celý školní rok hravou formou seznamují se školním prostředím, problemati Vztah barbarů a Římanů nás poučuje o dnešku Jak se učili barbaři vysvětlila stu dentům Klvaňova gymnázia spiso vatelka a historička Jarmila Bed naříková. Stejně totiž znělo téma odborné přednášky, kterou předne sla nabité posluchárně gymnázia. Nevyprávěla jsem jen o tom, jak chodili lidé do školy v pozdní Antice nebo do klášterních škol v raném středověku, ale také jak přebírali řím ské právo, jak se učili spravovat stát a být křesťany, protože během to hoto procesu si museli osvojit úplně jinou etiku, než jakou vyznávali coby příslušníci barbarských kmenů. Před náška měla sdělit, jak se narodila nová Evropa poté, co vojenské i státní struktury na západě římské říše padly a nastal zmatek. Byli to právě bar baři, kteří převzali hodně věcí od an tické civilizace a pak byli schopni vytvořit středověkou společnost, po hovořila o přednášce její autorka Jar mila Bednaříková. kou vstupu do základní školy i s bu doucími učiteli. Velký ohlas u předškoláků i jejich rodičů mělo listopadové seznámení se s prací v keramické dílně, kde si mnozí poprvé zkusili vyrobit kera mický výrobek. Prosincové setkání bylo ve znamení tvorby drobných vánočních dárků. V jeho hudební části se děti vyřádily za do provodu rolniček, trianglů a bubínků. Vyvrcholením odpoledne se stalo spo lečné vánoční koledování a návštěva Mikuláše. Žáci pátých tříd připra vili pro své mladší kama rády z mateřských škol již tradiční sportovní dopo ledne plné her, soutěží a zá bavy. Letos s názvem Ba víme se s Pepou. Sportovní klání proběhlo v tělocvičně školy, která byla vyzdobena vlastnoručně vyrobenými postavičkami z tohoto oblíbeného dět ského seriálu. Jana Navrátilová Učebnice dějepisu jsou podle ní často příliš strohé. Mnohdy obsa hují jen fakta a na souvislosti ne zbývá místo. Právě souvislosti přitom spojují historii se současností. Věřím, že studenti poznali, že historie souvisí s dneškem. Napří klad Římané málo znali barbary, je jich způsob života, myšlení a před stavy, a přitom s nimi měli brzy žít na jednom území, ve stejných měs tech a vesnicích. Něco podobného prožíváme teď, kdy do Evropy při chází řada lidí jiných etnik a nábo ženství. Děláme stejnou chybu jako Římané. Když se navzájem nepo známe, nebudeme schopni žít vedle sebe, natožpak spolu, míní Bedna říková. Teď připravuje knihu, ve které se zaměří na konflikt mezi římskou a hunskou říši v pátém století na šeho letopočtu. Kyjovské noviny / leden 2010 strana 7

8 Kyjovský skauting oslavil devadesátku Kyjovští skauti oslavili 90 let. Patří k nejstarším na Moravě. Chlapecký oddíl v počtu 36 skautů a dívčí v počtu 28 skautek založil v Kyjově hodinář Polášek. Při oslavách 90. výročí se vzpomínalo i prohlížením kronik. Na vzniku skautingu se podílel i profesor kyjovského gymnázia La dislav Fiala, který se stal vedoucím střediska a několik let byl také žup ním zpravodajem. Skautské hnutí dnes existuje ve 214 zemích po celém světě. Na území bývalého okresu Hodonín pů sobí v pěti organizacích, jednou z nich je právě ta kyjovská, která na oslavu svých narozenin přizvala také veřejnost. Skauting to je celosvětové hu mánní hnutí, vychovává solidní ob čany. Někdy se o nás říká, že jsme elitářská organizace, ale to nejsme. Vezmeme každého, nevybíráme si, málokdo ale u nás vydrží, protože požadavky na děti jsou náročné, vysvětluje jeden z pamětníků Evžen Řezáč. Po celém světě najdeme na čtyři cet milionů skautů, jedná se proto o největší mezinárodní organizaci pro děti a mládež. Nabízí jim dobrodruž ství a seberealizaci, vše posvěcené skautským zákonem. Ten obsahuje deset bodů, mezi nimi povinnost být pravdomluvný, být přítelem všech lidí dobré vůle, ochráncem přírody nebo být čistý v myšlení, slovech i skut cích. V Kyjově byl skautský oddíl zalo žen už v roce Na své půso bení v něm vzpomíná bývalý dětský lékař, dnes penzista, přesto stále skaut Evžen Řezáč, přezdívaný Jes třáb. V minulosti jsme to neměli jed noduché. Po roce 1919 se skauting rozbíhal až do roku Když nás obsadil Hitler, skauting zakázali. V le tech 1945 a 1968 jsme nakrátko opět zahájili činnost, ale naplno jsme se rozběhli až v roce Skauting má vychovávat z dětí a členů poctivé lidi a občany našeho státu, což ne voní totalitním režimům, objasnil po hnutou historii organizace Řezáč. Koncem minulého roku jsme si připomněli nejen 90 let od založení skautingu v Kyjově, ale také 20 let od jeho obnovení. 17. prosince 1989 byla ustavující schůzka kyjovského střediska a ještě do konce roku byla obnovena ORJ (Okresní rada Junáka) v Hodoníně. Během této doby se vystřídaly ve skautských družinách a oddílech na Kyjovsku stovky chlapců a děvčat. Mezi lety 1995 až 2003 přesáhl po čet členů 200, aby se v posledních letech ustálil na čísle 165. Právě ta poslední léta byla pro kyjovské stře disko velmi těžká, protože přišlo o svoji klubovnu na Brand lově ulici. Musela ustoupit stavbě ob chodního centra s par kovištěm a skauti se přestěhovali do pro vizorních prostor na veterinárním středis ku. Teprve v listo padu se dočkali nové klubovny za letním ki nem. Je až neuvěři telné, jak bylo za posledních 20 let zorganizováno ve skromných podmín kách 60 táborů (z toho šest putov ních). Na některých táborech, např. na letní tábornické zá kladně v Buchlovi cích, se během léta vystřídaly dva i tři tur nusy. Oblíbenou lo kalitou bylo Měsíční údolí u Radějova, Drozdovská pila, Jívka či Vídeň u Velkého Meziříčí. Ky jovské skauty bylo vidět i na setkání slovanských skautů v Praze na kou pališti Džbán nebo na mezinárodním Jamboree středoevropských skautů ORBIS v Brně, vysvětluje další z pa mětníků kyjovského skautingu MUDr. Jiří Dunděra. Dodává, že čin nosti ve středisku se kromě skautů a skautek účastnili i nej mladší svět lušky a vlčata a na druhé straně i starší roveři, příslušníci Roverského kmene lesní moudrosti se svým ná ročným programem, ke kterému pat řily i základy speleologie, horolezec tví, kanoistiky, lyžování, výpravy do hor, expedice do zahraničí, ale také například organizace skautských mu zikálů. Středisko se účastnilo Svoj síkova závodu, letních i zimních výprav pěšky i na kolech, or ganizovalo rádcovské, čekatelské a zdravotní kurzy a vysílalo zkušené instruktory do lesních škol. V letoš ním jubilejním roce se uskutečnily tři Skautský tábor jak si ho pamatují pamětníci. Děti se v rámci oslav zapojily do společné hry, která probíhala v ulicích města. tábory: v Buchlovicích, Jívce a Rož mitálu pod Třemšínem. Skautská činnost je postupem věku stále náročnější a vyžaduje obě tavost, houževnatost, dobrovolnou kázeň, poctivost a skutečné bratr ství. Proto také ne všichni přistoupí na tyto podmínky, ale ti, co prožijí své mládí s lilií na srdci, na to neza pomenou po celý život. Obě letošní výročí připomíná al manach, který vydalo kyjovské stře disko za podpory města s příspěvky šestnácti autorů tří generací (mezi nejmladším a nejstarším je rozdíl 67 let). Na počest devadesátin byla 21. listopadu 2009 uspořádána vý stavka z činnosti kyjovských skautů a setkání pamětníků v nové klubovně. V rámci bývalého okresu Hodonín patří kyjovské středisko mezi nejak tivnější hned vedle oddílu z Veselí nad Moravou. Další najdete v Ho doníně, Ratíškovicích, Vracově a ve Strážnici. za použití textů Jiřího Dunděry strana 8 Kyjovské noviny / leden 2010 Foto archiv J. Dunděry

9 Kyjovské noviny / leden 2010 strana 9

10 Ambulance plastické a estetické chirurgie Velkomoravská 12, Hodonín MUDr. Libor Polák plastický chirurg MUDr. Pavel Krejzlík plastický chirurg a stomatochirurg Konzultace kosmetických zákroků Korekce nosu, očních víček, ušních boltců Zmenšení, zvětšení prsou, modelace Odstraňování kožních lézí Operace převislého břicha, liposukce Zvětšování rtů Injekční rozpouštění tuku, aplikace Botoxu, Restilanu, Matridexu Dana Hudcová zdravotní sestra a kosmetička Obličejová poradna bezplatně Laseroterapie vyhlazování vrásek, korekce jizev a akné Trvalé odstranění chloupků a žilek na obličeji a dolních končetinách Odstranění vrásek aplikací injekčních výplní Možno objbednat denně mezi hodinou na tel E mail: homedica@iol. cz, PF 2010 Přejeme čtenářům hodně štěstí a radosti v novém roce Redakce Kyjovských novin strana 10 Kyjovské noviny / leden 2010

11 Kultura Hybš přijel se Sobotou Do Kyjova zamířil legendární ka pelník Václav Hybš se svým orches trem. Návštěvníkům Domu kultury přivezl světoznámé vánoční melodie a koledy, ale také řadu hostů, mla dých talentovaných umělců a ko mika Luďka Sobotu. Vždycky mívám nějaké hosty, v mi nulosti to byli takoví bezvýznamní umělci jako Vláďa Men šík, Jirka Sovák, Miloš Ko pecký nebo Luděk Munzar a každý rok jsou to jiní zpě váci, řekl s nadsázkou Václav Hybš. Zpěváky si vybírám na konzervatořích. Jedním z nejšikovnějších je Jan Smigmátor, dodal Hybš. Nejznámějším hostem byl Luděk Sobota, který se představil nejen jako he rec a bavič, ale i jako zpě vák. Václav Hybš mě oslo vil v červnu, jestli bych s ním udělal tuhle šňůru vánočních koncertů a já jsem to přijal docela rád, protože rád zpívám a mám rád Vánoce. Hudba a já jdeme moc dobře dohro mady, protože jsem byl celý život zvyklý vystupovat s růz nými kapelami za zády, vysvětlil Luděk Sobota své účinkování v Kyjově. Také nám prozradil, že právě do točil seriál Okresní přebor z pro středí venkovského fotbalu, kde si zahrál s Ondřejem Vetchým nebo Táňou Vilhelmovou. Vánoce jsem měl vždycky rád nejen kvůli dárečkům, protože ro diče mi už tehdy říkali, abych s vel Galerie pro potěšení Z různých koutů Moravy se před Vánoci sešla výtvarná díla a umě lecké předměty v Galerii Doma. Svým blízkým mohli návštěvníci této výstavní síně zakoupit papírové krabičky z chráněné dílny Práh z Brna, stromky štěstí a keramické Radost níky z chráněné dílny ze Zlína nebo práce dětí SOŠ ze Bzence, které se výtvarné činnosti věnují v rámci do mova mládeže. Jejich společnou pre zentaci zaštiťuje celoročně ateliér Lu bomíry Pláňavové. Staráme se o výrobky několika chráněných dílen, aby jejich tvůrci mohli důstojně reprezentovat svou překrásnou tvorbu a vlastně i projekt Kořeny života. Ten je o setkávání se a spolupráci lidí s handicapem i bez něho a také bez ohledu na věk, po hlaví či vzdělání. Domnívám se, že se nám to letos docela podařilo, že jed noduché výrobky postižených i práce renomovaných výtvarníků komuni kují skrze barvu a tón, popsala záměr společné výstavy výtvarnice Lubomíra Pláňavová. kými dárečky nepočítal, a tak jsem s nimi raději nepočítal, ale líbila se mi ta atmosféra. V Semaforu jsme pak dělali vánoční představení, které se jmenovalo Pohoda Vánoc a při posledním byl vždycky na je višti stromeček a muzikanti i celý soubor si nadělovali dárky, zavzpo mínal Sobota na Vánoce. Václav Hybš dává při svých koncertech prostor začínajícím umělcům. Podobných koncertů jako v Ky jově absolvoval Václav Hybš se svým orchestrem v rámci vánočního turné čtyřicet, takže až do Vánoc neměl jediný den volný. Nezahálí ani po novém roce, plno práce má díky ple sové sezoně. Lidé z chráněných dílem se setká vají několikrát do roka, kdy si zadají společné téma, jako barvy či kra jina. Svou velkou šanci pak dostá vají při společných výstavách. Jako tentokrát v Galerii Doma, společně s umělci známých jmen z regionu jako Bára Lungová, Alois Sikora, Ol dřich Štěpánek. Pro vánoční výstavy většinou kaž doročně oslovujeme tytéž výtvarníky, kteří jsou zároveň našimi přáteli, prozradila Pavla Ježová, majitelka Galerie Doma. Po novém roce galerie představí další známé či začínající umělce. Jejich výběr zaštiťuje současná ku rátorka výstav, výtvarnice Bára Lun gová. Na co se těším, tak to je výstava obrazů Petra Čmelíka, který by se letos dožil 50 let. Chtěli bychom mu udělat výstavu k výročí, protože to byl můj oblíbený výtvarník a ráda bych ho tady viděla, doplnila Je žová. Kyjovský divadelní podzim Kyjovský divadelní podzim pře hlídka amatérských divadelních sou borů oslavil koncem loňského roku desáté výročí. Stejně jako v předchozích sezó nách připravili pořadatelé i tentokrát zajímavý divadelní výběr jak pro do spělé, tak pro děti. Náš prvotní klíč byl úplně jiný. Chtěli jsme mít velkou přehlídku, něco parádního, protože to byl de sátý ročník. Jenže jsme byli omezeni finančními prostředky, a tak nás na padlo pozvat soubory, které se účast nily prvního a druhého ročníku. Měli jsme tady divadlo z Boleradic a diva dlo z Prachatic. To se poprvé velmi líbilo a myslím, že i Ženitba, kterou uvedlo tentokrát, velmi zaujala. Byl to tedy tak trochu památeční roč ník, řekla Alena Novosadová, ve doucí občanského sdružení Opona, které přehlídku pořádalo. Každé představení si našlo své publikum. Hned na úvod účinkoval zmiňovaný Divadelní spolek bratří Mrštíků Boleradice, který přivezl kla sickou operetu Cikánský baron, upra venou ovšem pro cimbálovou muzi ku. Téměř čtyřicetičlenné obsazení jejich inscenace připravilo malou roli i kyjovskému amatérskému herci Jaroslavu Vlachovi, který nahradil nemocného člena souboru. Jaké to může být? Řekli mi, tady máš kostým a běž hrát, komento val své účinkování Jaroslav Vlach. Kyjovský divadelní spolek se před dvěma lety představil s vlastní hrou Zubař, tu však kvůli hereckému ob sazení už nebylo možné zopakovat. Místní amatérské divadelníky lze tedy vidět už jen občas při vystoupeních na Bukovanském mlýně. Co plánují do budoucna neprozradili, diváci se prý ale mají na co těšit. Navštivte stránky Městského kulturního střediska kultury kyjov.cz Radniční galerie nabídla výšivky australské autorky Výšivky Carol Williams člověk může dlouho obdivovat. Carol Williams pochází z Austrá lie, více než 40 let žije v Evropě a po sledních osm v České republice. V Radniční galerii v Kyjově byly v prosinci k vidění výšivky, které vy tvořila právě při svém pobytu v Česku. Odtud i název výstavy Moje české vý šivky. Autorka výšivek strávila jistý čas v Londýně, ve Skotsku, Wale su a Mnichově. Právě v Lon dýně absolvo vala Hampton School, kde se věnovala oboru výšivka. Tady také poprvé vy stavovala veřej ně své práce. Velkou inspiraci při práci nachá zí v anglických jakobínských výšivkách ze 17. století. Dnes tvo ří většinou pro své žáky v Praze a pro vlastní po těšení. Návštěvníci galerie se mohli seznámit se za jímavými kom binacemi akva relu doplněného ruční výšivkou, při které autorka volně pracuje s druhy vyší vacích stehů, které jsou tradiční pro Evropu. České výšivky Carol Wiliams na bízí nejrůznější motivy, objevují se v nich lesy a pole českého venko va, zvláště Posázaví a Benešovsko, česká města jako jsou Litomyšl a Telč, arkády českých zámků na příklad Bělá pod Bezdězem, zá mecké zahrady i lidové motivy. Kyjovské noviny / leden 2010 strana 11

12 Tradiční Guláš párty tentokrát v mlžném oparu Výdeje se společně zhostili někdejší kyjovský starosta Jan Letocha a současný šéf radnice František Lukl. Foto (10x) Eduard Mezera Za pochoutkou stála práce gastronoma Jarka Dvořáka, který podle odezvy nemusel litovat vynaložené námahy. Mastné je potřeba zneutralizovat něčím ohnivým, třeba chutnou slivovičkou. Radniční budovu nezdobil ani mráz, ani sníh, nýbrž hustá mlha, která náhle sestoupila z nedalekých Chřibů. O pohodovou atmosféru se během již jedenácté silvestrovské Guláš párty postarali členové hudební skupiny Návrat. Vydržet v dlouhé frontě rozhodně stálo za to. V letošní nabídce bylo nadlimitních 600 porcí hovězího guláše, už v úvodu párty ale bylo jasné, že nezbude ani lžička. Nad jednou z várnic se hbitě točili i oba kyjovští místo starostové Miroslav Hula a Antonín Kuchař (vpravo). Před kulturním domem se proháněli i velocipedisté vedeni pohodovým flašinetářem Stanislavem Klíglem. Letošní Guláš party přilákala podle odhadů okolo tisíce obyvatel Kyjova a okolních obcí. Starosta František Lukl popřál kamarádům a všem občanům města vše dobré a hlavně osobní spokojenost. strana 12 Kyjovské noviny / leden 2010

13 Kulturní, vzdělávací a společenský servis DŮM KULTURY KYJOV Neděle v 15 h divadelní sál DK Pro prosincovou nemocnost dětí odložený pořad TEN VÁNOČNÍ ČAS DOČKALI JSME ZAS Vystoupí soubory Kyjovánek II, Mateřské centrum Kamarád, MŠ Nádražní, DFS Ždáničánek. Ples Nemocnice Kyjov hraje Kombet a CM M. Miltáka, Zahájení Seriálu dechových hudeb DH Šohajka, Balet Praha Jak se dělá tanečník, Reprezentační ples města Kyjova, Orchestr Dušana Mathona, speciální host italský showman Davide Mattioli, CM Jury Petrů, diskotéka TV Slovácko, Fašaňková obchůzka se Slováckým souborem Kyjov, Divadelní předsta vení Dva na kanapi, Sklářský ples s dechovou hudbou Stříbrňanka a hudební skupinou Ferrum, Ples včelařů, hraje dechová hudba Mistříňanka JANČOVKA ( Pátek od h ROCKOTÉKA Dj. Pan Líska & Dj. Slinek PŘIPRAVUJEME: Luboš Beňa & Matěj Ptaszek Noc animace OSTATNÍ POZVÁNKY Pátek v h Galerie Doma Vernisáž výstavy JARMILA LUNGOVÁ ILUSTRACE Bilanční výstava ohlédnutí k 65. výročí narození autorky, kyjovské rodačky. Sobota v 17 h kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kyjově CARMINA VOCUM SLAVÍ 10. VÝROČÍ ZALOŽENÍ Na slavnostním koncertu k 10. výročí založení se představí pěvecký sbor Carmina Vocum s uměleckým vedoucím Mariem Kudelou. Poslechnout si můžete také Komorní orchestr města Kyjova, který slaví výročí páté. Sobota ve 20 h estrádní sál DK MYSLIVECKÝ PLES Hraje hudební skupina FERRUM. Zvěřinové speciality a bohatá tombola. Pořádá myslivecké sdružení Hubert Kostelec. Pondělí v h Čajovna & Galerie VLADIMÍR JEŽ OBRAZY Vernisáž výstavy. Výstava je otevřena do 7. února. Pátek ve 20 h estrádní sál DK PLES STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÉ ŠKOLY Hraje skupina THE LORD. Pořádá Sdružení rodičů SOŠ zdravotnické a sociální Kyjov. Sobota ve 20 h estrádní sál DK FARNÍ PLES Hraje hudební skupina ŠVITORKA. Pořádá Římsko katolická farnost Kyjov. Pátek ve 20 h estrádní sál DK PLES ČESKÉHO ZAHRÁDKÁŘSKÉHO SVAZU KYJOV Hraje hudební skupina ANDANTE s Jindrou Kotkem a Alenou Rapáčovou. Pořádá ČZS Kyjov. Sobota ve 20 h estrádní sál DK PLES ZÁKLADNÍCH ŠKOL ÚJEZD A J. A. KOMENSKÉHO Hraje hudební skupina TOP SHOW BAND z Vracova. Pořádá OS ZŠ Újezd Kyjov a SRPŠ při ZŠ J. A. Komenského Kyjov. Předprodej od 12. do v ředitelně ZŠ Újezd, od v Domě kultury v dny předprodeje. PŘIPRAVUJEME NA ÚNOR Ples Klvaňova gymnázia hraje TOP SHOW Band, Nabídka kurzu TANEČNÍ PRO POKROČILÉ Do kurzu se mohou přihlásit i stu denti, kteří absolvovali taneční, pouze páry. Kurz obsahuje osm lekcí po dvou vyučovacích hodi nách. Otevření a výše kurzovného jsou závislé od počtu přihláše ných. Více informací v MKS. Vyhlášení soutěže dětských zpěváčků lidových písní VYLETĚLA HOLUBIČKA Bližší informace tel , programové oddělení. Uzávěrka přihlášek SERIÁL DECHOVEK POKRAČUJE Po úspěšném úvodním Seriálu de chových hudeb v loňském roce připra vilo Městské kulturní středisko Kyjov druhý ročník. Představí se v něm, také na základě výsledků uspořádané anke ty, osm předních moravských dechovek. O zahajovací koncert se 9. února postará DH Šohajka z Dolních Bojano vic. Následovat budou vystoupení Tú faranky, Mistříňanky, Žadovjáků, Glo rie, Stříbrňanky, Vacenovjáků a letošní rok zakončí vánoční koncert Mladé muziky ze Šardic. Jak pořadatel slíbil, byl z účastníků ankety vylosován jeden, který získá dvě vstupenky na jím vybraný koncert jedné z kapel. Štěstí se usmálo na Hanu Hanákovou ze Žádovic. Blahopřejeme. Všichni ostatní zájemci si mohou již nyní zakoupit permanentní vstupenky na celý cyklus za 720 Kč, vstupné na jednotlivé koncerty je 120 Kč. MĚSTSKÁ KNIHOVNA KYJOV Středa studovna čítárna MOC KUNDALINÍ Léčení meditací, pránické léčení, léčení na dálku. Techniky dechu probouzející kundaliní. Přednáška Zdeňka Zamazala. Středa studovna čítárna JAK BÝT V ROVNOVÁZE Využití přírodních produktů a principů čínské medicíny k harmonizaci organismu. Přednáška PharmDr. Jany Cutákové. Středa studovna čítárna TŘETÍ CESTA KE ZDRAVÍ Přednáška Josefa A. Zentricha. Kyjovské noviny / leden 2010 strana 13

14 Program kina Kino Panorama Kyjov /leden 2010 Předprodej a rezervace vstupenek denně půl hodiny před prvním představením a mezi představeními. Tel. do pokladny: , kancelář kina: , e mail: kino@mkskyjov.cz, kyjov.cz Středa v 9.30, h, čtvrtek 7. 1., pátek 8. 1., sobota 9. 1., neděle v h HRDINOVÉ Z DARANU Nizozemí, 2009, režie: Lourens Blok, hrají: Basil Appollis, Carolyn Barkhuizen, 89 minut, české znění, přístupný. Jedenáctiletý anglický chlapec Jimmy potká domorodou dívku Charitu a sně hově bílou mluvící žirafu Seraf. Čeká je nebezpečná cesta k báj nému místu Pareo Rock. Filmový klub Středa v h KLÍČEK ČR, 2009, režie: Jan Novák, hrají: Norbert Lichý, Petra Vlčková, Jan Přeučil, Tomáš Šulaj, Stanislav Zindulka...,70 minut, nevhodný do 12 let. Cesta časem do bru tální atmosféry komunistického žaláře z padesátých let minulého století. Středa v h ANTIKRIST Dánsko/Německo, 2009, režie: Lars von Trier, hrají: Willem Dafoe, Charlotte Gainsbourgová. 104 mi nut, titulky, nevhodný do 15 let. Film nabízí zcela nevšední zážitek, který hraničí s fyzickým prožit kem. Příběh manželského páru, jenž se odjíždí vyrovnat se ztrá tou malého syna na opuštěnou chatu v hlubokých lesích, je nejen plný nečekaných zvratů, dusné at mosféry, explicitních záběrů, ale také fobií mistra postmoderní re žie, dánského režiséra Larse von Triera. Bijásek Středa v 9.30 a v h POHÁDKOVÉ TAJEMSTVÍ I. Pásmo pohádek pro nejmenší děti. 62 minut: Štaflík a Špa getka (Sportovci), Krtek ve snu, Štaflík a Špagetka (Stavebnice), Procházky pana Pipa, Špatně namalovaná slepice. Filmový klub Středa v h PANIKA V MĚSTEČKU Belgie/Lucembursko/Francie, 2009, režie: Stéphane Aubier, Vincent Patar, hrají: Stéphane Aubier, Jeanne Balibar 75 mi nut, titulky, přístupný. V městečku zvaném Panika žijí v jednom domě Kovboj, Indián a Kůň. Naši hrdi nové jsou plastové figurky evoku jící dětství, kterým technikou stop motion vdechla život dvojice bel gických animátorů. Čtvrtek , pátek , sobota , neděle 24. v h TWILIGHT SÁGA: NOVÝ MĚSÍC USA, 2009, režie: Chris Weitz, hrají: Kristen Stewartová, Robert Pattinson minut, titulky, nevhodný do 12 let. Pohled na čerstvou krev je pro rodinu Cullenových až příliš lákavý. Projekt 100 Středa v h MUŽ Z LONDÝNA Francie/Německo/Maďarsko, 2007, režie: Béla Tarr, hrají: Mi roslav Krobot, Tilda Swintonová, Ági Szirtesová 132 minut, ti tulky, přístupný. Maloin pracuje jako noční strážce v přístavu, kde ho z pravidelného pracovního rytmu vytrhne zločin a on se stane jeho nepřímým spolu pachatelem. Znamená mlčení opravdu vždy souhlas? Čtvrtek , pátek , sobota , neděle v h PAMĚTNICE ČR, 2009, režie: Vlado Štancel, hlasy: Libuše Švormová, Tomáš Mag nusek, Dalibor Gondík, Vladimír Bra bec minut, nevhodný do 8 let. Bývalí spolužáci se scházejí po še desáti letech. Bínová, kdysi nej oblíbenější spolužačka, dnes při jíždí po letech do rodného města, rozhodnutá zjistit, který z jejích spo lužáků jí kdysi zničil život. Čtvrtek 7. 1., pátek 8. 1., sobota 9. 1.,neděle ve h 2012 USA/Kanada, 2009, režie: Roland Emmerich, hrají: John Cusack, Woody Harrelson, Amanda Pe etová, 158 minut, titulky, ne vhodný do 12 let. Před mnoha staletími nám po sobě Mayové zanechali svůj kalendář s jasným datem, kdy končí, a popisem toho, co se odehraje. Bijásek Neděle v h ASTRO BOY Hong Kong/USA/Japonsko, 2009, režie: David Bowers, hrají: Kristen Bellová, Nicolas Cage, 94 mi nut, české znění, přístupný. Je to pták? Je to letadlo? Ne, mecha nický kluk Astro Boy. Film a škola Středa v 9.30 na objednávku, v h 2 BOBULE ČR, 2009, režie: Vlad Lanné, hrají: Lukáš Langmajer, Kryštof Hádek, Tereza Voříšková, Lubomír Lipský 94 minut, přístupný. Pokračování úspěšné romantické komedie z pro středí moravských vinic. Čtvrtek , pátek , sobota neděle v h ZEMSKÝ RÁJ TO NAPOHLED ČR, 2009, režie: Irena Pavlásková, hrají: Vilma Cibulková, Tereza Vo říšková, Dana Marková, Miroslav Etzler 114 minut, přístupný. Dospívání bývá složité, zvlášť když se píše rok 1968, venku se pro hánějí cizí tanky, doma se stří dají tatínkové mnoha různých po loh. Čtvrtek , pátek , sobota , neděle ve h ŽENY MÉHO MUŽE ČR/SR/Maďarsko, 2009, režie: Ivan Vojnár, hrají: Z. Studénková, Martin Stropnický, Táňa Pauho fová, Vladimír Dlouhý 82 mi nut, nevhodný do 12 let. Man želství Very a Daniela je již delší dobu na mrtvém bodě, Vera je jako herečka na konci kariéry a Daniel se raději baví s mlad šími děvčaty než s vlastní man želkou. Čtvrtek , pátek , sobota , neděle ve h PARANORMAL ACTIVITY USA, 2009, režie: Oren Peli, hrají: Katie Featherstonová, Micah Sloat, Mark Frederichs mi nut, titulky, nevhodný do 15 let. Mladý pár se nastěhuje do no vého domu. Za krátký čas začne mít Katie dojem, že v domě nej sou sami. Věci se pohybují, z růz ných míst se ozývají divné zvuky. Bijásek Neděle v h DVA MRAZÍCI Pásmo pohádek pro nejmenší děti, 61 minut: Dva mrazíci, Dva náct měsíčků, Jabloňová panna, Pan Prokouk přítel zvířátek, Král a skřítek. Čtvrtek , pátek , sobota , neděle ve h SAMEC USA, 2009, režie: David Macken zie, hrají: Ashton Kutcher, Anne Hecheová, Margarita Levievaová 97 minut, titulky, nevhodný do 12 let. Nikki si je velmi dobře vědom svých kvalit a dovede jich náležitě vyu žít. S lehkostí sobě vlastní dokáže okouzlit kteroukoli ženu, na kterou se podívá. Na únor připravujeme: Artur a Maltazardova pomsta, Sherlock Holmes, Love and Dance, Tři sezóny v pekle, 17. Stínu neutečeš, Mikulá šovy patálie, 24. Dvojka, Trable v ráji, Dokonalý únik strana 14 Kyjovské noviny / leden 2010

15 Společenská rubrika NAROZENÍ Daniel Šváb Barbora Doležalová JUBILANTI Elena Steinerová Marie Dostálová Zdeňka Klüglová Květa Trdlicová Jan Polášek Jaroslav Rašťák Františka Cenková Milada Hanáková Anežka Brázdová Vladimíra Šimíková Ludmila Pekárková Drahomíra Pichlerová Marie Černá Růžena Hlaváčková Jaroslav Adamec Hedvika Berková Josef Brieda František Mareš Antonín Orság ÚMRTÍ František Černý Otto Fridrich Hana Motyková Poděkování 95 let 95 let 93 let 92 let 92 let 90 let 90 let 85 let 85 let 80 let 80 let 80 let 80 let 80 let 80 let 75 let 75 let 75 let 75 let DĚKUJI celému oddělení ARO Ne mocnice Kyjov za vstřícnost a pro fesionální péči o mého syna Mi chaela. Touto cestou bych chtěla podě kovat Domovu Horizont, hlavně personálu pavilonu B, za péči a starostlivost o mého syna Míšu. Děkuji také paní učitelce Haně Moricové ze Školičky při Domově Horizont. Jaroslava Pekárková Charita Zdraví Jak zvládnout zimu v dobré kondici Zimní únava je celkem přiroze nou součástí měnícího se ročního období. Ačkoliv nám civilizace se svými vymoženostmi umožňuje žít téměř stejně aktivně po celý rok, jsme s během přírody a jejích cyklů spjati více, než si připouštíme a změny roč ních období a počasí na nás mnohdy dopadají překvapující vahou. Pokud však o těchto nástrahách víme, není nic jednoduššího, než se na ně dů kladně připravit a pokusit se je zvlád nout. Mnoho lidí začíná pociťovat úna vu, vyčerpání a pokles výkonnosti od konce prosince do začátku února, kdy je nejchladněji, dny jsou nejkratší a slunce přes zataženou oblohu ne vidíme často několik dnů. Současně se může objevit i zhoršení nálady. Účinným prostředkem v boji se zimní únavou je vhodná pohybová aktivita nejlépe v přírodě, kterou může být např. chůze s holemi. Strava by měla být zahřívající, bo Ilustrační foto hatá na vitamíny z dostupné se zonní zeleniny, která podpoří náš imu nitní systém, a tak lépe zvládneme útok infekcí. Kratší dny způsobují větší pro dukci hormonu melatoninu, a tím větší potřebu spánku. Není tedy žád ným prohřeškem v tomto období více spát a odpočívat. Podle celostní medicíny klade zimní období zvýšené nároky ze jména na ledviny a močový systém. Oslabení těchto orgánů se může pro jevit celou řadou příznaků. V zimním období velmi často zvýšenou citli vostí celého pohybového aparátu a zejména pak kloubů a páteře. Rozhodně se vyplatí věnovat těmto orgánům zvýšenou pozornost. Minimálně tím, že dopřejeme našim ledvinám dostatek tekutin a tepla. PharmDr. Jana Cutáková Foto archiv KN VŠE NEJLEPŠÍ, pevné zdraví, úspě chy v novém roce 2009 zaměst nancům nemocnice Kyjov přeje vděčná pacientka Jana Mácová z Kurdějova. Chirurgii a interně zvlášť děkuji za stoprocentní zlep šení kvality života. Foto archiv KN MĚSTSKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO KYJOV přeje nejen v roce 2010 všem svým návštěvníkům, partnerům a příz nivcům pevné zdraví a šťastnou ruku při rozhodování v jejich aktivitách i při výběru kulturních akcí. Děkujeme také za přízeň v uplynulém roce. Obvazy pro potřebné plete ve volném čase také paní Marie Goldmannová z Kyjova. Pomáhají bližnímu svému V období Vánoc lidí projevují zvý šenou empatii vůči potřebným. Or ganizací, která svou pomoc nabízí celoročně, je také občanské sdru žení Omega Plus z Kyjova. Jeho hu manitární aktivity s každým rokem narůstají. Nejrozšířenější službou je sběr šatstva, obuvi, ložního prádla a dal ších věcí osobní spotřeby, které po máhají jak místním sociálně slabším, tak celorepublikovému skladu v dia konii Broumov, kam v prosinci od jelo nákladní auto plné ošacení. Další část putuje do zahraničí, byli jsme už třikrát s nákladními auty na Ukrajině a nedávno jsme byli na studijní cestě v Bělorusku. Tam jsme navázali kontakt s chari tou Minsko mogilevskou. Rádi by chom poslali pomoc převážně lidem na venkov, kde ji potřebují nejvíce, vysvětlil nelehkou sociální situaci tamních obyvatel předseda sdružení Omega Plus z Kyjova Vladimír Vý leta. Třinácti pracovníkům Omegy, pře vážně penzistům, kteří pomáhají dob rovolně, bez nároku na jakoukoli od měnu, můžete nosit nepotřebné věci do sídla této organizace každé úterý. Veřejnost se může zapojit i jinak. Jednou z těch dalších aktivit, která je už přes sedm let z Kyjova koordinována, je ruční pletení ob vazů pro potřebné v Africe a Indii. V dnešní době je na Kyjov navázáno asi 105 pletacích míst z celkem asi 620 pletařkami. Jde vesměs o důchod kyně, pletou i v domovech důchodců, dokonce i ve věznici v Čechách, ho vořil Vladimír Výleta o zájmu pomá hat a současně také vyjádřil všem těmto lidem poděkování. Musím podotknout, že nám pod statně přispěl také Olomoucký a Zlín ský kraj, zatímco Jihomoravský kraj nám v minulosti dotoval dopravu hu manitární pomoci na Ukrajinu. Těch obvazů se upletlo prozatím přes 60 tisíc a balíky se posílaly do uve dených zemí, dodal Výleta. TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2010 Tradiční Tříkrálová sbírka, kterou pořádá Česká katolická charita, pro běhne v Kyjově 9. ledna. V 9.30 se na náměstí T. G. Masaryka usku teční slavnostní rozeslání koledníků, kteří se vydají koledovat do jednotli vých domácností. Koledníci Tříkrálové sbírky v roce 2009 vykoledovali v kyjovském dě kanátu celkem Kč. Z této částky Charita Kyjov obdr žela Kč, které byly využity takto: na přímou pomoc lidem v nouzi Kč, na pomoc lidem posti ženými záplavami Kč, na podporu projektu domácí hospi cové péče Kč, na rozvoj domácí péče v kyjovském regionu Kč, na podporu projektu pe čovatelské služby Kč, na podporu projektu humanitární po moci Kč. Zbylá částka byla použita na humanitární pomoc v zahraničí, podporu charitního díla a režie. Věříme, že i při letošní Tříkrálové sbírce otevřete své dveře, aby mo hlo přijít k vzájemnému obdarování. Děkujeme. Charita Kyjov Kyjovské noviny / leden 2010 strana 15

16 Dvacet let na cestě Díky profesionální sociální službě mohou rodiče vychovávat dítě s postižením doma. Celkem 624 rodin dětí s postiže ním zraku v celé České republice v současné době využívá služeb Spo lečnosti pro ranou péči. Ta za dvacet let své existence pomohla 2350 rodi nám. Díky její podpoře a profesionál nímu přístupu mohou rodiče vychová vat dítě se zrakovým a kombinovaným postižením doma a nedávat jej do ústavu tak, jak se to běžně na dopo ručení lékařů dělalo ještě před 20 lety. Takto definuje ranou péči Zákon o sociálních službách, jehož novela byla přijata právě v loňském roce: Raná péče je terénní služba, popří padě doplněná ambulantní formou služby, poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdra votně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdra votního stavu. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dí těte s ohledem na jeho specifické potřeby. Zakladatelka a zároveň ředi telka Společnosti pro ranou péči Tere zie Hradilková je přesvědčena, že i díky novele tohoto zákona je co slavit. Novou definici novely bereme jako symbolický dárek poslanců k 20. na rozeninám. Definice novely konečně vymezuje ranou péči jako terénní službu. A protože naše služba je po skytována v domácím prostředí rodiny naši pracovníci jsou opravdu perma nentně v terénu, míní Hradilková. V současné době provozuje Spo lečnost sedm Středisek rané péče konkrétně v Českých Budějovicích, Liberci, Plzni, Ostravě, Olomouci, v Brně a v Praze. Jejich 62 zaměst nanců poskytuje pomoc zmíněným 624 rodinám. Chceme dát vědět, že rodiče s dětmi s postižením si zaslouží po zornost a podporu společnosti, a že právo dětí s postižením na rodinný život je ohroženo a je třeba jej ak tivně naplňovat, vysvětluje Terezie Hradilková, proč i v loňském roce pořádala Společnost pro ranou péči Týden rané péče. Přejeme si spojit pojem raná péče s pozitivitou a profesionalitou, moderním tren dem i s tradicí sociálních služeb, shrnuje hlavní cíle Týdne rané péče. Mottem uplynulého ročníku, který se konal od 23. do 29. listopadu 2009, byla proto stručná zpráva: 20 let na cestě. K osvětovému týdnu se přidali i další poskytovatelé rané péče v České republice, kteří posky tují své služby dalším stovkám rodin dětí s různým postižením. Raná péče je v České republice profesionální sociální službou pre vence a je proto poskytována zdar ma, hrazena je ze státní dotace na sociální služby. Je zaměřena na pomoc celé rodině. Rodičům i zá konným zástupcům poskytují od borníci potřebné informace, služby a terapie tak, aby se mohli kompe tentně a zodpovědně starat a vycho vávat vlastní děti a ty, aby mohly vy růstat v rodině. Kontakt: Terezie Hradilková, reditelka@ranapece.cz, ředitelka Společnosti pro ranou péči Klimentská 2, Praha 1 Tel: Fax: Více informací najdete na On line aukce pomůže obyvatelům Haiti najít pitnou vodu Strávila šest měsíců jako dobro volnice na Haiti. Viděla chudobu, v níž se tamní lidé nacházejí. Nyní studuje vysokou školu, a tak se obyvatelům Haiti rozhodla po moci alespoň prostřednictvím foto grafií, která pořídila jako humanitární pra covnice. Renata Nováková ze Strážnice vyjela na Hai ti před lety jako pracov nice Arcidiecézní cha rity Olomouc, hlavně proto, aby zajistila chod projektu Adopce na dálku. Teď při šla s vlastním projektem nazvaným Aukce pro Haiti. Nápad na aukci vznikl na popud mých přátel, kteří viděli fotky a ptali se, jestli neplánuji jejich výstavu. K vý stavě nedošlo, ale přemýšlela jsem, jak mým přátelům z Haiti pomoci a na padlo mě vydražit fotografie na inter netu prostřednictvím on line aukce, vysvětlila Renata Nováková. Foto Foto R. Nováková grafie tak pomohou lidem, mezi kte rými je pořídila. Spolupracuji s manažerem pro jektu Praga Haiti Václavem Vackem. Už tam poslali jedno auto, které slouží ke zlepšení dopravy a teď mají v plánu zaslat na Haiti nákladní vůz Praga V3S s vrtací soupravou a val níkem k vrtání podzem ních studní v oblastech, kde lidé opravdu nemají přístup ani k obyčejné sladkovodní vodě, do dala Nováková. Nevím, jestli si dokážete před stavit, jaké je to žít bez vody a nosit denně každou kapku někdy i ze vzdá lenosti deseti či patnácti kilometrů. Takže z mého pohledu je pro ně teď nejdůležitější právě ta voda, popsala realitu na tomto karibském ostrově. Aukce trvala do 12. prosince a vy bralo se při ní korun. Peníze přispějí právě k zakoupení vozu s vr tací soupravou. Podporujeme nadaci pro transplantaci kostní dřeně Pod vánočním stromem v Kyjově se již několik let objevuje kontaktní místo, kde bylo i o uplynulých svát cích možné podpořit plzeňskou na daci pro transplantaci kostní dřeně. Pokladničku tady umístilo občan ské sdružení Omega Plus, které sbírku v Kyjově zajišťuje. Další ka sičku najdete celoročně v lékárně na náměstí. Patrony Nadace se stali kardinál Miloslav Vlk, Livia Klausová a Jiřina Jirásková (zleva). Kyjovští spolupracují s nadací kostní dřeně v Plzni přes dvanáct let. Nadace samotná pracuje tak, že její nejdůležitější činností je tvorba re gistru dárců kostní dřeně. K dneš nímu dni má nadace asi 40 tisíc dárců, provedla přes 500 transplan tací, jednak u našich nemocných a také v zahraničí, popsala činnost této společnosti jedna z organizá torek kyjovské sbírky Libuše Hašová z OS Omega Plus. Jeden z koncertů v rámci turné pro nízkoprahové kluby rozezněl v prosinci Dům kultury v Kyjově. Vedle hlavního aktéra, kapely Vy psaná fixa, se představili také začí nající muzikanti, vítězové soutěžních koncertů, které proběhly koncem loň ského roku na čtyřech místech ČR. Během dvou předchozích ročníků přišlo na turné podpořit nízkopra hové kluby bezmála deset tisíc di váků. Pořadatelé získali na rozvoj těchto zařízení přes jeden milion ko run ze vstupného. Lákadlem je kaž doročně skupina Vypsaná Fixa. Le tošní turné podpořil navíc Xavier Baumaxa. Z kyjovského koncertu, kde si zahráli i výherci soutěže ta lent Vpoho, kapely 99g, Kolokolo mlýnský a Burnout, získal zdejší níz koprahový klub korun. Rádi bychom vybudovali hudební zkušebnu, problém je v tom, že ne máme místnosti. Máme však sklepy, které bychom chtěli zrekonstruovat a nakoupit zařízení, proto nás čeká velká investice, prozradila záměr ky jovského klubu sociální pracovnice Michaela Zemanová. Turné mělo návštěvníkům kon certů také představit konkrétní níz koprahové kluby a jejich činnost. Cí lem těchto zařízení je minimalizovat rizika související se způsobem ži Vpoho Zakladateli nadace byli v roce 1992 rodiče těžce nemocných paci entů a jejich lékaři. Patrony se stali Livia Klausová, kardinál Miloslav Vlk a herečka Jiřina Jirásková. Kyjovští dárci vybrali pro nadaci za deset let přes 200 tisíc korun. ČR patří mezi země, kde je registr dárců velmi bo hatý, přesto stále probíhají nábory, na příklad mezi policisty, hasiči, studen ty. Podmínkou je věk 18 až 35 let a dobré zdraví. Odběr základního vzor ku krve a zařazení do da tabáze stojí kolem čtyř ti síc. Když se hledá samotný dárce, výlohy jdou do mili onů. Tak si dovedeme před stavit, že na to bychom žádný neměli. Nadace nám to poskytne kdykoli zdar ma, objasnila podrob nosti Hášová s tím, že na dace také nedostává žádné státní prostředky. Nadace pro transplantaci kostní dřeně nejenže podporuje rozvoj re gistru dárců, ale také rozvoj léčby leu kémie, nádorů a nemocí krve. Dále podporuje programy ke zlepšení péče a léčebných výsledků u nemocných s těžkými chorobami krve a zhoub nými nádory. V neposlední řadě se stará o výzkum v oblasti hemato logie, onkologie a transplantační medicíny. vota dospívajících, umožnit jim lépe se orientovat v jejich prostředí a ře šit jejich problémy. Nízkoprahový klub Wu wej v Kyjově navštěvuje v sou časné době přes 30 dětí z regionu ve věku od třinácti do dvaceti let. Našim úkolem je poskytovat pře devším bezpečný prostor dětem s ri zikovým chováním, které by trávily čas jiným způsobem, třeba venku v parcích. Provádíme i sociální služby, které jim mají zajistit podporu a pomoc. Pomá háme dětem také se školními záleži tostmi, objasnila činnost pracovníků Zemanová a zdůraznila, že takové kluby pro děti a mládež jsou chráně ným místem, návštěva je tudíž ano nymní. Chlapci a děvčata tady najdou možnosti využití volného času, ale také odbornou pomoc. Nejdříve ale musí získat k pracovníkům důvěru. Musíme se nejprve blíže poznat, aby se nás děti nebály. Pak zjistí, že nám mohou důvěřovat, že jsme tady pro ně, a že s tím nemáme žádný pro blém, potvrdila Martina Něničková, která ve Wu wej působí jako pedago gická pracovnice. Koncert zaštítila Česká asociace Streetwork za podpory nadace Voda fone, která v rámci programu Vpoho podpořila od roku 2006 nízkoprahové kluby v České republice celkovou část kou přes 16,5 miliónů Kč. strana 16 Kyjovské noviny / leden 2010

17 Sport Student se stěhuje přes celý svět, útočiště nachází v tenisu Hráč TCP Kyjov Jakub Zapletal v současné době studuje v USA v San Antoniu ve státě Texas Brandeis High School a hraje za školní tenisové družstvo. Přetiskujeme článek, který o něm vy šel ve školních novinách The Blueprint. Jakub Zapletal přijel do země s vel kými tenisovými výsledky a stal se nejnovějším členem týmu. Zapletal je z České republiky, vyrůstal sledováním sportů, především profesionálního te nisu. Už se mu podařilo jak adaptovat se v USA, tak mít úspěch ve škole. Tenisový tým mu byl představen na začátku školního roku, když Zapletal předváděl své schopnosti na kurtu. Když jsem přijel do Stá tů, byl jsem zmatený a nad šený zároveň. V Česku to vy padá vlastně skoro stejně jako tady, ale něco se liší, a to je třeba kultura, míní. Zapletal vyrůstal sledo váním i hraním sportů. Říká, že rozdíl mezi USA a ČR není v pravidlech, pro tože ta jsou stejná, ale rozdíl je v tom, kde se sporty v jednotlivých zemích hra jí. V USA se provozují hlavně ve ško lách a zápasí mezi sebou školní týmy. Kdežto v ČR se hrává v klubech. S jedenáctiletými zkušenostmi s hra ním tenisu zvládá pomáhat i svým spo Jakub Zapletal patřil mezi úspěšné tenisty už v Kyjově. Foto archiv TCP luhráčům, dává jim rady nejen o sebe kontrole, ale i o fyzičce a dalších věcech, které mu zajistily úspěchy. V průběhu sezóny jeho spoluhráči viděli Jakubovo úsilí a sami se snažili vyrovnat se mu. Jsme velice dobrý tým a jsme pořád spolu, říká Zapletal. Snažím se po máhat spoluhráčům a už se těším na příští rok. Nicméně Zapletal musel urazit dlou hou cestu z domova. Kvůli velkým kul turním rozdílům si někdy uvědomí, že mu domov chybí. Jeho přátelé a rodina pro něj znamenají úplně nejvíc. Jakub se těší, až je po roce stráveném v USA všechny uvidí. Až přijede, chce jít zpátky do školy na gymnázium. Plánuji stu dovat univerzitu v České republice. Mám v plánu se věnovat designu aut a nebo něčemu takovému, představil své plány. Ale než bude muset letět domů, chce si to tady ještě pořádně užít. Nechce si zlepšovat jen tenisové schopnosti, chce upevňovat i ty spole čenské. Vypadá to, že si nový život a školu s novými přáteli moc chválí. Te nisový tým hrál zbytek sezóny s velkými nadějemi, co přinese rok příští. Ne dávno dosáhl čtvrtého místa v turnaji Bývalí trenéři z TC Pintera jsou na Jakuba hrdí. a další by chtěl ovládnout. Zapletal se těší na napětí a rachot příští sezóny. Myslím, že se náš tým ještě zlepší. Postoupíme na žebříčku, už se těším, jak každému ukážu, co umím, řekl Za pletal. Kdo bude Sportovcem Kyjova? Město Kyjov vyhlašuje 2. ročník ankety Nejlepší sportovec Kyjova za rok Do mohou sportovní kluby, oddíly i fyzické osoby nomino vat úspěšné sportovce do následují cích kategorií: 1. žáci/žákyně (do 15 let) 2. dorost (do 19 let) 3. družstvo 4. nejlepší sportovní akce 5. uznání za zásluhy pro rozvoj sportu v Kyjově Podmínkou je, aby nominovaní spor tovci byli členy kyjovského sportovního klubu. V každé kategorii je možno podat jen jednu nominaci. Formulář nominace je k dispozici ke stažení na (pod odborem školství) nebo na odboru škol ství a kultury, Masarykovo náměstí 18, Kyjov. Minitenisté po prvním turnaji Pohárem se může pyšnit také Lukáš Drdla, nejlepší hráč turnaje. Prvního turnaje zimní Babolat Pin tera Tour Kyjov v babytenise, kterou pořádá klub TCP Kyjov, se zúčast nilo dvacet tenisových nadějí z celé České republiky a ze Slovenska. Turnaj byl rozlosován do čtyř sku pin, ve kterých hráči svedli souboje sys témem každý s každým. Již během sku pin jsme viděli velmi kvalitní zápasy, které se hrály do čtyř vítězných gamů. A také se už dalo odpozorovat, jak jsou hráči a hráčky připraveni a kdo se po pere o mety nejvyšší. Mezi nejlepší patřil od začátku snad nejmenší hráč turnaje Lukáš Drdla, který ovšem daleko převyšoval ostatní svou bojovností a vůlí zvítězit v kaž dém zápase. A to se mu nako nec také podařilo. Během vy čerpávajícího turnaje, který se dohrál až v pozdních odpoledních hodinách, neprohrál ani jeden zá pas a zaslouženě si odnesl po hár pro vítěze. Ve finále porazil Alexe Rybáře poměrem 4:1. Zá pas o třetí místo byl odvetou utkání ve skupině. Kristína Ko záková tentokrát porazila Kláru Ondrejčekovou 4:1. Nejlepšího výsledku z domá cích hráčů dosáhla Jana Polešov ská, která obsadila vynikající 8. místo a také musíme zmínit další kyjovskou hráčku Anetu Škápíkovou, která výborně odehrála zápasy ve sku pině a jen těsně jí unikl postup mezi osm nejlepších. Nakonec obsadila krásné 15. místo, což je výborný vý sledek, protože to byl její vůbec první turnaj v kategorii babytenisu. Každý z hráčů odehrál během celého nároč ného desetihodinového turnaje osm střetnutí, což se v součtu gamů a doby strávené na kurtu rovná téměř pěti setovému zápasu, a to je na osmi až devítileté děti výkon obdivuhodný. Další turnaj kyjovské babytenisové tour se uskuteční od 8.30 h. Nejlepší hráči TCP Kyjov Tleskala jim i někdejší světová pětka Jiří Novák Foto Eduard Mezera Hostem letošního slavnostního večera byl i někdejší ta houn české daviscupové reprezentace Jiří Novák (vpravo). Dan Gregorovič, vítěz v anketě Kyjovský kanár Vedení tenisového oddílu TCP Pin tera Kyjov i letos, navzdory horším ekonomickým podmínkám, vyhlásilo výsledky tradiční tenisové ankety Ky jovský kanár Obrovský tahákem slavnostního ve čera přitom byl někdejší pátý hráč světa a veleúspěšný daviscupový reprezen tant Jiří Novák, který do Kyjova přices toval i se svými rodiči. Společně zavzpomínali na sportovní růst pozdější tenisové hvězdy, která v současnosti stejně jako trenéři bor Foto TCP Kyjov šovského oddílu, vycho vává své tři ratolesti. Snažím se děti vést k určité všestrannosti, aby se uměly zařadit do všech populárních od větví a bavilo je to. Sa mozřejmě že hrají i te nis, protože k tomu máme v rodině nejblíž a velice rád jim vždycky pomůžu, když budou chtít. Ale synové se na příklad věnují i hokeji, dcera dělá krasobrus lení a všichni chodí také do gymnastiky a během zimy lyžují, prozradil stále usměvavý Novák, jenž dekoroval i vítěze hlavní ceny nejlepšího hráče minitenisu Jo sefa Zapletala (6 let). Nejlepší hráčkou baby tenisu byla vyhlášena devítiletá Aneta Kupko vá, nejvýraznějšího po stupu na žebříčku dosáhl v kategorii mladších žáků Petr Cahlík a talen tem roku je Aneta Pole šovská. Poslední cenu si odnesli členové družstva minitenisu, kteří vybojo vali účast v krajském fi nále a dosáhli tak největšího úspěchu za pět let práce u nejmenšího potěru. Výsledky ankety Kyjovský kanár 2009: cena Kyjovský kanár pro nejl. hráče: Dan Gregorovič, nejl. hráč mini tenisu: Josef Zapletal, nejl. hráč baby tenisu: Aneta Kupková, postup na žeb říčku: Petr Cahlík, talent roku: Aneta Polešovská, družstvo roku: družstvo mi nitenisu (J. Zapletal, A. Škápíková, N. Kosíková, E. Lasovská, J. Červínek, kapitán družstva L. Pintera). Eduard Mezera Kyjovské noviny / leden 2010 strana 17

18 Vánoční laťka dala šanci talentované mládeži Vítězové školních kol soutěže ve skoku do výšky se po sedmnácté sešli v tělocvičně ZŠ a MŠ Dr. Joklíka, aby tady poměřili své výkony při Vánoční laťce. Do soutěže se přihlásilo čtyřicet sportovně nadaných dětí. Tradici Vá noční laťky v Kyjově založili před sedm nácti lety učitelé Jaroslav Kovář a Mar cela Strýčková. Původně šlo o to, aby v zimním období dostali žáci kyjovských škol možnost si zasoutěžit a zaspor tovat. Výška patří k těm atletickým disci plínám, které mají děti nejraději, spo lečně s běhy a skokem do dálky, míní jeden z organizátorů soutěže, učitel ZŠ Dr. Joklíka Bronislav Chovanec. Zájem dětí o sport se podle něho ještě zvýšil poté, co byla u této školy dokončena stavba moderního sportovního areálu. To hřiště je určitě super, protože díky němu máme mnohem víc možností a děti to víc baví, když je vše na jed nom místě, řekl Chovanec. Letošní ročník soutěže ve skoku vysokém dal vyniknout nadaným kyjov ským školákům, kteří se často věnují i dalším soutěžím a sportům. Stejně jako nejlepší skokan pořádající školy Lukáš Bíza. Hrál jsem i basketbal, ale skok do výšky patří mezi mé oblíbené sporty. Nejvíc jsem do dnešního dne skočil 156 centimetrů, řekl Bíza. Během soutěže si výkonem 161 centimetrů vytvořil osobní rekord a díky němu skon čil ve své kategorii druhý. Ještě lépe si vedla Nikol Menšíková, která výkonem 120 cm potvrdila svůj talent a získala cenu pro nejlepší sko kanku 7. tříd. Hraji ještě fotbal, ale at letiku mám velice ráda, hlavně výšku. Můj osobák je 130 centimetrů, s těmi jsem vyhrála školní kolo, svěřila se Ni kol Menšíková se svou láskou ke sportu. Letošními absolutními vítězi Vánoční laťky se stali Lucie Svobodová ze ZŠ Újezd se 143 cm a Jakub Šlampa ze ZŠ Komenského se 161 cm. KYJOVSKÝM ŠACHEM Mistrovství České republiky mlad ších žáků v šachu se uskuteční po dvou letech opět v Domě kultury Kyjov, ve dnech června 2010 za účasti 28 družstev z celé ČR. Žáci úspěšně hrají v se riálu VC Uherské Hradiště, když v Osvětimanech zví tězil Marek Jagoš, Mi chal Malík získal 4. mís to, Jakub Strnad 5. místo. V Hluku byl 2. Jakub Strnad, 4. místo vybojoval Mi chal Malík. V krajském přeboru družstev II. tř. jsou odehrána tři kola a průběžně vede Kyjov A, když porazil Hodonín A 5:3, Veselí nad Moravou B 5:3, Poštor nou B 4,5:3,5. V OP I. tř. vede Kyjov B tabulku, když porazil J. Strážnice 6:2 a Ježov 6,5:1,5. V OP II. tř. prohrál Kyjov C s Dub ňany B 2:3. Ing. Ivan Pařízek, předseda ŠK 1923 Sokol Kyjov Výsledky Vánoční laťky 2009 Absolutní vítězové: Lucie Svobodová, ZŠ Újezd, 143 cm Jakub Šlampa, ZŠ Komenského, 161 cm Dívky 6. ročník: 1. Marie Bušinová, ZŠ Újezd, 125 cm 2. Pavlína Vyskočilová, ZŠ Komenského, 120 cm 3. Iveta Michálková, ZŠ Újezd, 115 cm Dívky 7. ročník: 1. Nikol Menšíková, ZŠ a MŠ Dr. Joklíka, 120 cm 2. Gabriela Koblihová, ZŠ Újezd, 115 cm 2. Radana Skalická, ZŠ Újezd, 115 cm Dívky 8. ročník: 1. Hana Machálková, ZŠ Komenského, 125 cm 2. Veronika Nováková, ZŠ Komenského, 125 cm 3. Marie Kvaltinová, ZŠ Újezd, 120 cm Dívky 9. ročník: 1. Lucie Svobodová, ZŠ Újezd, 143 cm 2. Jitka Rybová, ZŠ a MŠ Dr. Joklíka, 135 cm 3. Nikol Vitamvásová, ZŠ Újezd 125 cm Chlapci 6. ročník: 1. Robin Němec, ZŠ Újezd, 130 cm 2. Jan Kvaltin, ZŠ a MŠ Dr. Joklíka, 125 cm Foto Eduard Mezera 3. David Chytil, ZŠ Újezd, 125 cm Chlapci 7. ročník: 1. Marek Kylián, ZŠ Újezd, 146 cm 2. Jiří Halouzka, ZŠ Újezd, 130 cm 3. Michal Vacenovský, ZŠ Boršov, 125 cm 3. Lukáš Klimeš, ZŠ a MŠ Dr. Joklíka, 125 cm Chlapci 8. ročník: 1. Lukáš Hemžal, ZŠ Újezd, 155 cm 2. Zdeněk Hlavica, ZŠ Újezd, 149 cm 3. Petr Kolman, ZŠ Komenského, 140 cm Chlapci 9. ročník: 1. Jakub Šlampa, ZŠ Komenského, 161 cm 2. Lukáš Bíza, ZŠ a MŠ Dr. Joklíka, 161 cm 3. Filip Rubecký, ZŠ Újezd, 161 cm Žákyně devátých tříd 1. Lucie Svobodová ZŠ Újezd (143 cm), 2. Jitka Rybová ZŠ a MŠ Dr. Joklíka (135 cm), 3. Nikol Vitamvásová ZŠ Újezd (125 cm) Kyjovští fotbalisté se radují z milého vánočního dárku Nové hřiště s umělou trávou slavnostně otevřeli František Komňacký, Miroslav Kadlec, Antonín Kuchař, František Lukl a zástupce dodavatele stavby. Jak řekli, tak udělali. Řeč je o ky jovské radnici a sportovním oddílu 1. FC Kyjov, kteří společným úsilím splnili slib a v pátek 18. prosince slav nostně uvedli do provozu zbrusu nové fotbalové hřiště s umělou trávou třetí generace. Milý předvánoční dárek přitom roz hodně má co nabídnout. Nové moderní sportoviště, jehož zbudování v městské části Netčice přišlo na téměř 18 milionů korun, se zrodilo s pomocí dotace od mi nisterstva financí a z vlastních zdrojů města Kyjova. Stánek, který umožní tré ninkovou i zápasovou pří pravu takřka po celý rok, vyjma enormně deštivých či mrazivých dnů, slav nostně otevřeli přestři žením pásky fotbalové osobnosti František Kom ňacký a Miroslav Kadlec, starosta města František Lukl s klubovým předse dou Antonínem Kucha řem a zástupcem doda vatele stavby. Nové hřiště je určitě další motivací pro hráče, kteří s jeho přispěním mohou opět pozvednout kyjovský fotbal. Já osob ně jsem velký přízni vec tohoto druhu povrchu, neboť si myslím, že v našich podmínkách je ne zbytností. Dělat vrcholový fotbal na příklad v Jablonci, Liberci či Ostravě bez možnosti hrát na umělé trávě, je totiž dnes prakticky nemožné, po chválil nový areál František Komňacký, asistent trenéra reprezentačního týmu ČR. Součástí sportoviště, které vedení klubu hodlá pronajímat i zájemcům z okolních oddílů, jsou i čtyři plnohod notné šatny se sociálním zázemím. Eduard Mezera KLUB ČESKÝCH TURISTŮ Jiskra Kyjov Pravidelné úterní vycházky za každého počasí dle rozpisu v informační skříňce KČT (ve zlaté uličce). Zveme všechny členy i nečleny Klubu českých turistů. 12. ledna Strážovice Sobůlky (odjezd 8.59 hod., bus) 19. ledna Vlkoš Bzenec (odjezd 8.37 hod., vlak) 26. ledna Nemotice Nesovice (odjezd 9.24 hod., vlak) 2. února Kyjov Vlkoš (od sklepů) (9.00 hod., pěšky) PLÁN DOMÁCÍCH ZÁPASŮ V KOŠÍKOVÉ Sportovní hala na Městském stadionu v Kyjově Sobota Liga st. žákyně: Jiskra Kyjov Aritma Praha Neděle Liga st. žákyně: Jiskra Kyjov Nobiles Nusle Sobota OP nejml. minižactvo: Jiskra Kyjov Valosun Brno OP ml. minidívky: Jiskra Kyjov Sokol Lanžhot OP st. minižáci: Jiskra Kyjov SK Žabovřesky Liga U14 žáci: Jiskra Kyjov JBC Brno OP II. muži: Jiskra Kyjov TJ Znojmo Neděle OP II. muži: Jiskra Kyjov BK Jihlava B Sobota OP ml. minižáci: Jiskra Kyjov BK Jihlava Bližší informace o začátcích zápasů naleznete na ATLETICKÝ KLUB KYJOV Mikulášská desítka , Veselí nad Moravou Výsledky závodníků AK Kyjov: Mladší dívky 200 m: 3. Leciánová Monika Mladší hoši 200 m: 6. Krist Jiří Mladší žáci 900 m: 6. Vašulka Martin Starší žákyně 1400 m: 2. Plánková Veronika Starší žáci 1400 m: 2. Gerspitzer Josef, 3. Šlampa Jakub Dorostenky 1700 m: 3. Rajsiglová Markéta Junioři 3400 m: 1. Selucký Jan, 4. Měsíček Jakub Kyjovské noviny vydavatel město Kyjov, Masarykovo nám. 30, IČO Zhotovuje J. D. Production, s. r. o. Uherské Hradiště. Redakce Kyjov, Masarykovo nám. 30, redaktorka Veronika Hollerová, Miroslav Pechura, tel. & fax , tel , , e mail: kyj.nov@jdp.cz. Inzerce: tel Povoleno OÚ Hodonín dne reg. zn /93. Evid. č. MK ČR E Grafický design & typografie KAM Studio Kyjov, tisk Hartpress s. r. o. Otrokovice. Náklad ks. Vychází 1x měsíčně. Neautorizované fotografie: Veronika Hollerová. Uveřejněné příspěvky občanů nemusí být totožné s názory redakce. Redakce si vyhrazuje právo upravovat a zkracovat příspěvky, aniž by byl změněn jejich smysl. Nevyžádané materiály redakce nevrací. Adresy inzerentů nesdělujeme. Uzávěrka tohoto čísla: strana 18 Kyjovské noviny / leden 2010

19 Ještě výhodnější produkt společnosti Credit Capital, s.r.o. Krátkodobá půjčka Standard Půjčky do Kč Např. při půjčce Kč vrátíte již od Kč. Tel PF Kyjovské noviny / leden 2010 strana 19

20 strana 20 Kyjovské noviny / leden 2010