SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU A CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ŠUMAVA. Zabezpečení požární ochrany v Národním parku Šumava a operativně taktická studie

Transkript

1 SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU A CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ŠUMAVA Zabezpečení požární ochrany v Národním parku Šumava a operativně taktická studie Červenec 9

2 Zpracoval: Dr. Ing. Zdeněk Hanuška znalec v oboru požární ochrana se specializací na hašení a rozvoj požáru, zásahy jednotek PO, předpisy požární ochrany Znalec jmenovaný dekretem ministra spravedlnosti ze dne.. 99 pod č.j. ZT 9/9. Bytem: Heranova Praha 5 Stodůlky Místo a datum a zpracování: Praha,. 5. až Vyhotoveno na základě objednávky NP Šumava číslo SZ OBNPS 778/9/ ze dne

3 Obsah Charakter posuzovaného subjektu. Národní park Šumava. Plán péče, právní předpisy.3 Specifika obhospodařovaného území NP Šumava.4 Počet obyvatel a návštěvníků a vliv.4. Obce, obyvatelé NP Šumava.4. Návštěvníci parku.4.3 Přivolání pomoci, záchranné práce Hlavní charakter požárního nebezpečí. Právní postavení NP Šumava v zabezpečení požární ochrany.. Obecné povinnosti ze zákona o požární ochraně 3.. Začlenění NP Šumava podle požárního nebezpečí Opatření znemožňující vznik požáru a jeho včasnou likvidaci 3. Včasné zpozorování požáru a jeho ohlášení 3. Hašení požáru a záchranné práce na území NP Šumava 3.. Obce, stupeň nebezpečí katastrálních území a jednotky SDH obcí 3.. Pravděpodobný průběh požárů a výpočet nejsložitější varianty požáru 3... Výpočet nejsložitější varianty požáru 3..3 Návrh řešení situace v oblasti jednotek požární ochrany 3..4 Zdroje vody pro hašení požárů 3..5 Komunikace a cesty 3..6 Dokumentace pro vedení zásahu 4 Program a souhrn navrhovaných opatření Seznam příloh Příloha č. Vybraná ustanovení zákonů vztahující se k Národnímu parku Šumava Příloha č. Jednotky SDH obcí na území NP Šumava Příloha č.3 Předurčené jednotky pro NP Šumava Příloha č.4 Požáry lesů v ČR v letech Příloha č.5 Návrh technického vybavení strážní a informační služby NP Šumava Příloha č.6 Výpočet sil a prostředků na nejsložitější variantu požáru Příloha č.6a Výpočet sil a prostředků na nejsložitější variantu požáru. Korunový požár 3

4 Zabezpečení požární ochrany v Národním parku Šumava a operativně taktická studie. Charakter posuzovaného subjektu.. Národní park Šumava Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. Národní park Šumava (dále jen "NP Šumava") byl zřízen v dubnu 99 na základě právního předpisu k zajištění ochrany přírody a krajiny na Šumavě v souladu se současnými poznatky ekologických i společenských vědních oborů. Správa NP a chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava: je příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem životního prostředí ČR, má jako svoji hlavní činnost výkon státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, myslivosti a rybářství v rozsahu stanoveném právním předpisem, má příslušnost hospodařit s majetkem k lesům, lesnímu půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku, porostům, některým nelesním územím a vodním tokům ve státním vlastnictví... Plán péče, právní předpisy Pro období let až je pro území NP Šumava zpracován Plán péče NP Šumava (dále jen Plán péče ), který byl vydán v listopadu a je základním koncepčním materiálem pro hlavní záměry Správy NP a CHKO Šumava. Plán péče je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu NP Šumava navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany v NP Šumava a na jeho zabezpečení před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Plán péče, je zásadním dokumentem stanovujícím hlavní dlouhodobé cíle a principy péče o ekosystémy a jejich konkretizaci pro nadcházející období na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu NP Šumava. Plán péče slouží jako podklad i pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro jiné fyzické ani právnické osoby není závazný. Plán péče nehodnotí problematiku požární ochrany nebo možný vznik a dopady mimořádných událostí přírodního nebo antropogenního charakteru (živelné pohromy, nehody a havárie). To je sice v souladu s posláním Plánu péče, ale opomíjet v kompleu ochrany přírody přírodní a antropogenní mimořádné události s jejich zničujícími dopady do spravovaných ekosystémů NP Šumava nebo na ohrožení zdraví a života obyvatel a návštěvníků NP Šumava v územích ponechaných samovolnému vývoji je společensky nezodpovědné. nařízení vlády České republiky č.63/99 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 4/99 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. 4

5 Zabezpečení požární ochrany NP Šumava, jeho hospodaření a způsobu jednání jeho obyvatel a návštěvníků se dotýkají právní předpisy, jejichž hlavní výčet předmětných ustanovení je uveden v příloze č...3. Specifika obhospodařovaného území NP Šumava Územní vymezení národního parku je o celkové výměře ha (cca 68 km) je obsaženo v příloze č. a právního předpisu3 a tvoří: Druh plochy Výměra /ha/ % z výměry Lesní pozemky Nelesní pozemky 3 88 Nelesní pozemky tvoří: zemědělská půda 9 %, vodní plochy a toky %, zástavba, %, ostatní plochy % (např. komunikace). Lesy na území národního parku jsou lesy zvláštního určení4, pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné. V lesích národního parku se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu zpracovaného v souladu s posláním národního parku. Z hlediska ochrany přírody a krajiny a v návaznosti i na problematiku požární ochrany má zásadní význam rozdělení plochy NP Šumava do tří zón vymezených s ohledem na přírodní hodnoty. Do I. zóny (přísná přírodní) se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami v národním parku, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy vhodné pro rychlou obnovu samořídících funkcí. Cílem je uchování či obnova samořídících funkcí ekosystémů a omezení lidských zásahů do přírodního prostředí k udržení tohoto stavu. Tato zóna má nyní výměru cca 9 ha, tzn. 3 % plochy výměry NP Šumava rozdělenou do 35 fragmentů. Postupně by se měla do roku 3 rozrůstat tato plocha na 5 % plochy výměry NP Šumava. Do II. zóny (řízená přírodní) se zařazuje území s významnými přírodními hodnotami, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy vhodné pro omezené, přírodě blízké a šetrné lesní či zemědělské využívání. Tato zóna se také využívá k turistice a rekreaci, která není v rozporu s posláním národního parku. Do III. zóny (okrajová) se zařazuje území člověkem značně pozměněných ekosystémů a střediska soustředěné zástavby. Cílem je udržet a podporovat využívání této zóny pro trvalé bydlení, služby, zemědělství, turistiku a rekreaci, pokud to není v rozporu s posláním národního parku. 3 4 Nařízení vlády č. 63/99 Sb. 8 zákona č. 89/995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) 5

6 Obr. č. Hranice území NP Šumava a CHKO Šumava.4. Počet obyvatel a návštěvníků a vliv Podle statistik je až 98 % příčin vzniku požárů ve vazbě na jednání člověka a proto z hlediska předcházení vniku požárů v NP Šumava je třeba zajistit preventivně výchovnou činnost, jak u stálých obyvatel na území NP Šumava, tak u jeho návštěvníků..4.. Obce, obyvatelé NP Šumava Na území NP je celkem 7 obcí se 36 sídelními útvary a 4 obcemi na jeho hranicích. V roce 99 žilo uvnitř NP Šumava 877 obyvatel, tzn. hustota je obyvatel cca,3 na km, což je hustota malá. Obyvatelé neovlivňují odlišným způsobem nebezpečí vzniku požáru na území NP Šumava proti ostatní části republiky..4.. Návštěvníci parku Vznik požárů v NP Šumava může do značné míry ovlivnit nedbalost jeho návštěvníků. NP Šumava ročně navštěvuje až mil osob, které nemusí mít povědomí o zákazech k používání otevřeného ohně v lese, dostatečně znát terén, ve kterém se pohybují, mohou utrpět v průběhu návštěvy parku úraz nebo mít zdravotní potíže, nemusí znát pravidla pro přivolání pomoci, pokud se jim nebo jiné osobě, např. stane úraz. 6

7 Zákon o ochraně přírody a krajiny, z hlediska prevence vzniku požárů, kromě možnosti omezení nebo regulovaného vstupu do některých území v 6 stanoví, že na celém území národních parků je zakázáno c) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, d) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu a vozidel vodohospodářských organizací. Lesní zákon v stanoví další zákazy vůči osobám v lesích. V lesích je zakázáno: k) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa, l) odhazovat hořící nebo doutnající předměty, Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 5 m od okraje lesa. Navrhovaná opatření Eistuje obecný zákaz používání ohně v lese, odhazovaní nedopalků, rozdělávání ohňů v blízkosti (5 m) od lesa nebo v lese, avšak tyto zákonem5 dané zákazy a omezení je nutno. neustále připomínat návštěvníkům (na informačních tabulích), vytvořit kontrolní mechanismy na jejich dodržování, navrhuji pověřit pracovníky NP Šumava začleněné do Informační a strážní služby NP Šumava (dále jen "ISS NP Šumava") kontrolou dodržováním uvedených zákazů a omezení ve vztahu k možnosti vzniku požáru, podobně jako v případech ochrany přírody), doplnit pravidla správného chování z hlediska předcházení vzniku požáru do Návštěvního řádu NP Šumava. Pokud bude povoleno používání ohně v tábořištích, nemůže jít o stav, kdy se porušuje odstup od lesa a kde zakládání ohňů bude i ve vyhrazených tábořištích živelné. Je také nutné, aby tábořiště byla vybavena jednoduchými hasebními prostředky (lopata, tlumnice, kbelík) a byla dodržována bezpečná vzdálenost od lesa 5 m při zakládání ohňů, např. provozním řádem tábořiště..4.3 Přivolání pomoci, záchranné práce Pravidla pro přivolání pomoci osobou návštěvníkem nebo obyvatelem na území NP Šumava, který se ocitne v nouzi, nahlašuje vzniklý požár nebo jinou mimořádnou událost na území NP, by měly respektovat obecná pravidla na území ČR. Nemá význam zřizovat speciální odlišná čísla tísňového volání na území NP Šumava. Celostátně používaná tísňová telefonní čísla (5, 55, 58 včetně ) však budou na celém území NP Šumava pro jeho návštěvníky fungovat jen při pokrytí signálem operátorů mobilních sítí. Výhodou tísňového čísla je, že umožňuje vnitrostátní roaming mezi operátory mobilních telefonních sítí, 5 6 zákon č. 4/99 Sb. a zákon č. 89/995 Sb. 7

8 částečnou lokaci polohy volajícího v mobilní i stacionární telefonní sítě na úrovni telefonního centra tísňového volání ( TCTV ) potažmo operačním a informačním střediskem hasičského záchranného sboru kraje (dále jen OPIS HZS kraje ). Záchranná akce osoby v terénu NP Šumava může být spojena s časovou prodlevou reakce na tíseň a to z důvodu vzdálenosti zachránce a postižené osoby, problémem lokalizace polohy osoby, která žádá o pomoc z důvodu její neznalosti terénu, místních názvů apod., z nedostupnosti místa osoby, která žádá o pomoc pro běžné záchranáře. Navrhovaná opatření Z uvedeného důvodu se pro řešení uvedených problémů doporučuje využít znalosti terénu zaměstnanců ISS NP Šumava. Zapojení ISS NP Šumava do záchranných opatření bude znamenat: vyškolení pracovníků ISS NP Šumava v problematice první pomoci, vybavení technikou pro transport raněných ve složitém terénu a na vodě, vybavení komunikačními prostředky pro komunikaci s ostatními záchranáři včetně leteckých, napojit činnost ISS NP Šumava na systém IZS a považovat uvedené síly a prostředky NP Šumava za ostatní složku IZS, vypracovat základní dokument pro přehled území NP Šumava z hlediska poskytnutí pomoci pro orientaci záchranných složek a jednotek požární ochrany dokumentaci zdolávání požárů tzv. Operativní plán NP Šumava, kde budou zakreslena stanoviště pro poskytnutí první pomoci, kontaktní míst a pro předání zraněných osob, použitelné účelové komunikace a zdroje vody. Ten může vycházet ze stávajícího Traumatologického plánu.. Hlavní charakter požárního nebezpečí Specifické podmínky vytvářející zvláštní podmínky z pohledu požárního nebezpečí lesů v České republice, vytváří především management lesních ekosystémů uplatňovaný diferencovaně v jednotlivých zónách6. Požární nebezpečí je možno ve vtahu k managementu lesních ekosystémů vyhodnotit tabulkou č.. 6 Kap Plán péče 8

9 Tabulka č. Vliv managementu lesních ekosystémů na požární nebezpečí a požární zásah Obecné zásady managementu lesního ekosystému. Vysoké množství dřevní hmoty v lesích I. zóny a v tzv. bezzásahovém území; veškeré dřevo z porostů se ponechává na místě na zemi nebo v uschlém stavu jako stromové souše7 i na nepodmáčených lesních plochách nebo rašelinných biotopech8. Ve II. zóně se podle kategorie managementu ponechává min. % těženého dřeva.. Vyloučení modelu lesa věkových tříd a pasečného způsobu hospodaření v lesích I. a II. zóny. 3. Stabilizovat systém pěších a cykloturistických tras, v I. zóně pohyb jen po turisticky značených trasách. 4. Zastavení odvodňování lesních i nelesních ekosystémů Vliv na vnik nebo rozvoj požáru Vliv na zásah jednotek požární ochrany Rychlé šíření požáru a velký rozsah plochy požáru. Nemožnost pohybu v lese mimo účelové komunikace. Dlouhodobé vyhořívání Ponecháním velkých uzemí lesů dřevní hmoty, možný přechod k vyhoření pro nepřístupnost. pozemního požáru v Velké množství hasební vody korunový. k zastavení šíření požáru. Snadnější šíření požárů z pozemní úrovně šíření požáru do úrovně korunové, která je několikanásobně rychlejší. Nebudou proluky v lesním porostu vznikající vlivem různých věkových skupin stromů nebo holosečí pro přirozené zastavení šíření požáru. Regulace návštěvnosti v lesních ekosystémech a volného pohybu osob má příznivý dopad na možnost vzniku požáru. Malé možnosti pro zastavení šíření požáru využitím přirozených věkových tříd lesa nebo pasek pro vytvoření předělu při zastavení fronty šíření požáru. Zvyšování přirozené vlhkosti půdy a podílu vody ve vegetaci snižuje rychlost šíření požáru v jeho počáteční fázi Mokřiny mohou být přírodní překážkou využitelnou při nasazení jednotek požární ochrany k zastavení šíření požáru. Mokřiny mohou podstatně omezit nebo zamezit pohyb v lese pro jednotky požární ochrany při hasebních pracích a dopravě jednotek na místo požáru Menší nároky síly prostředky jednotek požární ochrany pro vyhledávání osob v terénu při požáru, menší pravděpodobnosti lidských ztrát při rychlém šíření požáru. 7 Podle údajů Plánu péče se jedná o téměř,6 mil. m3 dřeva, které je ponecháno v lese nebo plochách, kde les byl! To představuje určitou časovanou bombu v podobě rozsáhlého požáru v příštích letech. 8 Str. 46 Plán péče 9

10 Obr. Vysoké množství dřevní hmoty v lesích; neprostupný, neprůchozí les Uvedená zjištění dávají předpoklad, že: management lesních systémů, přijatá pravidla hospodaření v lesích I. a II. zóny a v tzv. bezzásahových zónách. NP Šumava vytváří z pohledu 4 odst. písm. j) zákona o požární ochraně podmínky pro požární zásah jednotek požární ochrany, které nejsou běžné jako v ostatních lesích na území ČR. Odlišnosti spočívají v odlišné prostupnosti lesem, zvýšenou potřebou zdrojů vody k hašení, absencí umělých překážek pro šíření požárů, očekávané intenzivní hoření velkého množství suché dřevní hmoty, do roku 3 by měl takový charakter lesů být na 5 % lesní plochy NP Šumava, zásahy vedoucí k omezení nebo kontrolovanému pohybu osob snižují riziko vniku požáru, obnovení mokřin a zadržování vody na rašeliništích a tím zvýšení množství vody v terénu může mít retardační vliv na šíření pozemních požárů, avšak snižuje nebo vylučuje možnosti prostupnosti terénem pro jednotky požární ochrany. Hlavní zásady znemožňující vznik požáru a jeho včasnou likvidaci jsou následující: a) preventivně výchovné působení na osoby v NP z hlediska jejich chování s ohledem na zabránění vniku požáru a dodržování zákazu činností, které by mohly zapříčinit vznik požáru, b) pěstební zásahy při obnově lesa vytvářející překážky v šíření požárů a také bránící ve změně lesního požáru pozemního v korunový, který se šíří zničující rychlostí, c) včasné zjištění požáru a jeho ohlášení, d) dostatečné prostředky pro hašení z hlediska počtu a vybavení jednotek PO, e) zdroje vody odpovídající kapacitou vody a hustotou, f) cestní sít účelových komunikací využitelná pro požární techniku a zajišťující rovnoměrnou dostupnost území,

11 g) prostupný les pro zásah. S ohledem na stanovený management lesních ekosystémů v NP Šumava byly zásady uvedené pod písmeny b) a g) pro ovlivnění požáru úplně vyloučeny. To však ovlivní velikost parametrů případného lesního požáru na území NP Šumava, zejména plochy požáru i intenzitu hoření, která bude značná. Reakcí na uvedenou skutečnost, v zájmu vyváženosti a efektivity opatření, musí být zvýšené požadavky na ostatní požární zásady zejména uvedené v bodě d), e)... Právní postavení NP Šumava v zabezpečení požární ochrany Požární ochrana v NP Šumava se řídí zákonem o požární ochraně9. Zvláštní zákony upravující postavení NP Šumava nebo zákona ochrany přírody, popř. lesní zákon, v kompleu neřeší povinnosti NP Šumava ve vztahu k předcházení vzniku požáru nebo omezení jeho šíření. Uvedené zákony spíše působí proti vzniku požáru tím, že stanoví zákazy a omezení pro návštěvníky nebo jiné osoby pohybující se v lese NP Šumava, viz kapitola Obecné povinnosti ze zákona o požární ochraně Obecná povinnost, že vlastník lesa je povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les, zejména: c) provádět preventivní opatření proti vzniku lesních požárů podle zvláštních předpisů se odkazuje na zákon o požární ochraně, který se lesním požárům věnuje poměrně málo a zavádí v 7 tyto povinnosti: () Vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů je povinen tyto udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody pro hašení požárů. () Vlastník nebo uživatel lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší než 5 hektarů je povinen zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, nad rámec povinností stanovených v 5, opatření pro včasné zjištění požáru v lesích a proti jeho rozšíření pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství podle zvláštního zákona. Další povinnosti obecné povinnosti NP Šumava, jako pro právnickou osobu z 5 zákona o požární ochraně jsou následující: a) obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů, lze instalovat a používat pouze schválené druhy, 9 Zákon č.33/985 Sb. Zákon č. 4/99 Sb., zákon č. 89/995 Sb., NV č.63/99 Sb 3 zákon č. 89/995 Sb.

12 b) vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení, c) dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, d) označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, e) pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby ( odst. ), technika požární ochrany ( odst. ) nebo preventisty požární ochrany ( odst. 6) dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady, f) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření, g) poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické epertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru, h) bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat.

13 ... Začlenění NP Šumava podle požárního nebezpečí Z podhledu vnitřní organizace požární ochrany v NP Šumava a dalších opatření k zabránění vzniku a šíření požáru, je rozhodující, jak je právnická osoba NP Šumava zařazen z hlediska členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí. Z dikce zákona o požární ochraně je možné dovodit, že se na NP Šumava lze vtahovat 4 odst. písm. j) zákona o požární ochraně, který se definuje činnosti, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah. V kapitole tohoto dokumentu je dokladováno, že zejména lesy I. a II. zóny v NP Šumava nesou znaky podmínek, ve srovnání s ostatními lesy na území ČR, které nejsou běžné z hlediska možného rozvoje požáru a podmínek pro zásah jednotek požární ochrany vlivem uplatňovaného managementu lesních ekosystémů podle Plánu péče. Prováděcí vyhláška o požární prevenci k zákonu o požární ochraně3, která upřesňuje složitost podmínek po zásah jednotek požární ochrany, dává v jejich výčtu možnost zařazení NP Šumava jako právnické osoby, u které eistují složité podmínky pro zásah tam kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů 4 (neprostupný les, vysoké požární zatížení, rychlé šíření požáru, intenzivní vyhořívání, nebezpečí z padajících stromů zachycených v porostu lesa po přírodních živelních pohromách apod.). Z výše uvedeného lze dovodit, že NP Šumava je právnickou osobou provádějící činnost se zvýšeným požárním nebezpečím při uplatňování managementu lesních ekosystémů v I. a II. zóně nebo v tzv. bezzásahových zónách, které má ve své správě. Jinak řečeno, podmínky, které v případě lesů, zejména v I. a II. zóně a v tzv. bezzásahových zónách ve správě NP Šumava nejsou běžné pro rozvoj a hašení požáru, jsou totožné s tzv. složitými podmínkami pro zásah definovanými právními předpisy. Navrhovaná opatření NP Šumava, jako právnická osoba provozující činnost se zvýšeným požárním nebezpečím (činností se v tomto případě považuje management lesních ekosystémů uplatňovaný v lesích I. a II. zóny a v tzv. bezzásahových zónách), je ve smyslu 6 zákona o požární ochraně povinna: a) předložit územně příslušnému orgánu státního požárního dozoru HZS Jihočeského kraje, prohlášení právnické osoby o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požární nebezpečím spolu s dokumentací o začlenění5, b) stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí, c) prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti v těchto lesích, d) vypracovat dokumentaci požární ochrany s ohledem na začlenění do kategorie činností se zvýšeným požární nebezpečím6. 4 zákon č. 33/985 Sb. 8 vyhlášky č. 46/ Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) 4 8 odst. písm. b) vyhlášky č. 46/ Sb. 5 8 vyhlášky č.46/ Sb. 6 7 vyhlášky č.46/ Sb. 3 3

14 Povinnosti uvedené pod písmeny b) a c) splní zejména tím, že s ohledem na vznik reálných a skutečně problematických podmínek pro vznik, šíření požáru a jeho hašení, se zaměří na: a) určení odpovědného zaměstnance NP Šumava na úrovni ředitelství, který by zabezpečoval a realizoval z pohledu odborně způsobilé osoby v oboru požární ochrany ( zákona o požární ochraně) povinnosti NP Šumava ze zákona o požární ochraně a v tomto dokumentu dále navržená opatření, které jsou opatřeními právnické osoby se provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, b) preventivně výchovné působení na osoby v NP z hlediska jejich chování s ohledem na zabránění vniku požáru a dodržování zákazu činností, které by mohly zapříčinit vznik požáru, c) včasné zjištění požáru a jeho ohlášení, d) dostatečné prostředky pro hašení požáru a záchranné práce o hledem na včasný zásah, e) zdroje vody odpovídající kapacitou vody a hustotou, f) cestní sít účelových komunikací využitelnou pro požární techniku s dostatečnou hustotou pro dosažitelnost území NP Šumava. 3. Opatření znemožňující vznik požáru a jeho včasnou likvidaci Preventivně výchovné působení na osoby v NP z hlediska jejich chování, s ohledem na zabránění vniku požáru a dodržování zákazu činností, které by mohly zapříčinit vznik požáru, jsou popsány k již kapitole Včasné zpozorování požáru a jeho ohlášení Jak je uvedeno, až 98 % požáru v lese založí svojí činností člověk, zbývající příčiny jsou přírodní povahy, např. úder blesku. Ani jedna z příčin vzniku požáru nelze úplně eliminovat. Se stochastickou pravděpodobností požár v NP Šumava jednoho dne vznikne. Zpozorování požáru nebo jiné mimořádné události ohrožující zdraví, majetek nebo životní prostředí, na území parku může být, s ohledem na nízkou hustotu osídlení, zatíženo značným časovým zpodlením. V závislosti na sezónním počtu návštěvníků parku se nejenom zvyšuje možnost vzniku požáru, ale paradoně se zvyšuje včasnost oznámení požáru. Problematika oznamování požáru nebo jiných mimořádných událostí je uvedena v kapitole.4.3. Navrhovaná opatření Ideální pro možné zpozorování a oznámení požáru jsou pracovníci ISS NP Šumava, protože: mají pravidelné pochůzky terénem, znají místopis. Z uvedeného důvodu je nutné, aby pracovníci ISS NP Šumava a) byli poučeni, jak a kam se ohlašuje požár, b) měli k dispozici vhodný komunikační prostředek 4

15 mobilní telefon (při tom musí být zajištěno pokrytí signálem mobilního operátora území NP Šumava), radiostanici pro spojení s ostatními složkami IZS (hasiči, zdravotnická záchranná služba); ideální pro jejich vybavení je systém používaný hlavními složkami IZS digitální systém Tetrapol s universálním kanálem pro součinnost složek. Radiostanice by postačovala umístěná ve vozidlech ISS NP Šumava určených pro záchranné práce a hašení požárů. Pracovník ISS NP Šumava, kromě ohlášení požáru na příslušné operační a informační středisko HZS kraje (stačí volat na tísňovou linku ), může zahájit určité úkony spojené s navedení jednotky požární ochrany na místo zásahu nebo poskytnutím předlékařské pomoci postižené osobě při záchranné práci. Při tom však potřebuje mít možnost komunikovat se svým střediskem nebo jinými pracovníky ISS NP Šumava. Ukazuje se potřeba zřídit v rámci NP Šumava stálou službu na způsob jednoduchého dispečinku ISS NP Šumava, který by vyhodnocoval hlášení pracovníků ISS NP Šumava i jejich možnosti, rozhodl o jejich nasazení, posílení služby apod. S tím je ovšem spojeno i jejich centrální řízení z úrovně ředitelství NP Šumava. Vlastní zásah je věcí z různých okolností nebezpečnou a je třeba mu vyslat na místo jeho zásahu posilu, c) v době zvýšeného nebezpečí požáru zvýšili frekvenci pochůzkové činnosti, při čemž by se daly i naplánovat vhodné trasy pro pochůzkovou činnost, např. v místech zvýšené návštěvnosti apod., Kromě uvedené činnosti pracovníků ISS NP Šumava je třeba, z hlediska na potřebu včasného zpozorování požáru, vybudovat pravidla pro použití letecké techniky pro hlídkovou činnost v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů. I s ohledem na klidový režim parku lze zřejmě dovolit pravidelné průlety za účelem hlídkové preventivní požární činnosti v letové hladině cca 8 až m v době zvýšeného nebezpečí požárů. V ČR také nad lesy, které jsou v gesci Ministerstva zemědělství a ve spolupráci s MV generálním ředitelstvím HZS ČR, funguje tento systém pod názvem Letecká hasičská služba. Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo obrany se na tomto systému finančně nepodílí. Nabízí se tedy následující varianty řešení: připojit se ke stávajícímu systému Letecké hasičské služby (náklad cca,5 mil Kč ročně), k hlídkové činnosti využít letadlo lehké kategorie nebo lehký vrtulník (např. Robinson) buď vlastní, nebo zabezpečovaný smluvní organizací. Vzhledem k pořizovacím a provozním nákladům by musela být provedena ekonomická rozvaha víceúčelové využitelnosti tohoto prostředku i s ohledem na plnění jiných úkolů než protipožární hlídkové činnosti, např. monitoring stavu ekosystémů, zvěře, pátrací akce v terénu, monitoring hmyzích škůdců apod. Výše uvedená opatření pod písmeny by splňovala povinnost danou 7 zákona o požární ochraně (hlídková činnost v době zvýšeného nebezpečí požárů). K včasnému zpozorování požáru se používá v některých zemích strážních věží s lidskou obsluhou nebo s infračerveným kamerovým systémem pro detekci kouře, s dálkovým přenosem obrazu na dispečink. Hlídkové věže s lidskou obsluhou nejsou pro NP Šumava vhodným řešením v kontrastu s počtem potřebné obsluhy. Hlídková věž s technickým zařízením pro lokalizaci požáru potřebuje zase značné investice na pořízení, 5

16 přenos dat na centrální dispečink, potřebou hustotu rozmístění, přívod elektrické energie a zřejmě by i působily rušivě v chráněné krajině. Hašení požáru a záchranné práce na území NP Šumava Obce, stupeň nebezpečí katastrálních území a jednotky SDH obcí Z hlediska hodnocení stupně požárního nebezpečí katastrálních zemí obcí podle právního předpisu7 je, z důvodu malého počtu obyvatel obcí, katastr obcí uvnitř území spravovaných NP Šumava kategorie nebezpečí nejvýše III B (jen čtyři intravilány obcí), tzn. požadavek na dobu dojezdu jedné jednotky požární ochrany o velikosti +3 do 5 minut od vyhlášení poplachu a dalších dvou jednotek do minut. V ostatních případech, v převážné většině katastrálních území obcí, je IV. stupeň nebezpečí území. To znamená zásah první jednotky požární ochrany do minut a druhá jednotka požární ochrany do 5 minut. Tento požadavek na zásah jednotek požární ochrany představuje pro území obcí v NP Šumava přijatelné a únosné zajištění včasnosti zásahu v případě požáru v obci, pokud jsou jednotky požární ochrany akceschopné a vybavené požární technikou. U obcí nebo objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce III A, III B nebo IV, může být první jednotkou požární ochrany jednotka, která nemá cisternovou automobilovou stříkačku (dále je CAS ), ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu 8 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody, a za podmínky, že druhá a další jednotka požární ochrany CAS má. Obec má zákonnou povinnost zřídit jednotku sboru dobrovolných hasičů obce (dále jen jednotka SDH obce ). Obec však také, místo uvedené zákonné povinnosti, se souhlasem HZS kraje, může: místo jednotky SDH zřídit jen požární hlídku, sdružit prostředky na společnou jednotku s jinou obcí nebo právnickou osobou, které vznikla povinnost mít jednotku.8 Jednotka SDH obce může mít, kromě území svého zřizovatele (jednotka kategorie JPO V výjezd do minut), také předurčeno k zásahu i jiné území, jde o tzv. jednotky s územní působností. Taková jednotka je tzv. kategorie JPO III (výjezd do minut) nebo JPO II (výjezd do 5 minut). Přehled o jednotkách SDH obcí na území NP Šumava, je uveden v příloze č.. Ve vztahu k jednotkám požární ochrany lze vyvodit, že na území NP Šumava jsou jen dvě jednotky SDH obcí s územní působností, přičemž v obec Srní (JPO II) je umístěna výhodně v hlouběji území NP Šumava s možností výjezdu do okolních území parku; jednotka v obci Borová Lada (JPO III) je na hranici NP a CHKO Šumava, tedy její efektivní dojezd do hlouby území NP Šumava je omezen, 7 Příloha zákona č.33/985 Sb. a vyhl. č. 47/ Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany ve znění pozdějších předpisů. 8 69a zákona č. 33/985 Sb. 6

17 čtyři obce jednotku SDH obce vůbec nemají, přičemž je vážným faktem, že právě v obcích Modrava, Kvilda, Prášily, kde jsou pro případný rozvoj požáru velmi vhodné podmínky a kde i vzhledem k návštěvnosti tohoto území je pravděpodobnost vzniku požáru velká, obce s jednotkou SDH kategorie JPO V mají ve většině případů jen požární stříkačku, která je závislá na přírodních zdrojích vody a jejich nasazení bude zdlouhavé a málo účinné. Využití těchto jednotek pro území NP Šumava se pak bude odvíjet na možnostech těchto jednotek vést zásah mimo území katastru obce a to v závislosti na dostupnosti místa zásahu z účelových komunikací parku. Je třeba říci, že z pohledu požadavku přílohy č. zákona požární ochrany, ve vazbě na stupeň nebezpečí území katastru obce, nejsou jednotky SDH obcí na území NP soběstačné. Kvůli neeistenci dalších jednotek v obcích na území NP Šumava musí zabezpečovat zásah v příslušných katastrech obcí také jednotky PO dislokované mimo území NP Šumava, většinou z území CHKO Šumava. Výčet takto předurčených dalších jednotek požární ochrany pro území NP Šumava je uveden v příloze č. 3. Ovšem uvedené jednotky zasahují teprve jako druhé nebo třetí v pořadí s dojezdem a více minut a to ne na území celého NP Šumava, ale jen do jeho okrajových částí. Počet uvedených předurčených jednotek je rovněž omezen a jejich současné síly a prostředky nemohou rychle likvidovat velké požáry na území NP Šumava. Bohužel jednotky SDH obcí nemají v průběhu celého dne vždy potřebnou akceschopnost a jejich technika, kde nejpotřebnější jsou CAS, je zastaralá a pro pohyb v terénu omezená jen na účelové komunikace. Jednotky HZS Plzeňského kraje (stanice Klatovy, Sušice) jsou vzdáleny od hranic parku více jak minut jízdy. S dojezdem 5 minut do obce Borová Lada na území NP Šumava je pouze stanice Vimperk HZS Jihočeského kraje, tedy na hranici NP Šumava. Dá se tedy konstatovat, že pokud by měly jednotky HZS obou zmiňovaných krajů zasahovat ve větší hloubi území NP Šumava, např. v prostoru státní hranice, může to být za cca 5 až 7 minut. Na rozvoj (tedy na velikost zasažené plochy požárem) lesních požárů v ČR má vliv většinou husté usídlení rychlé zpozorování požáru a eistence husté sítě dislokace jednotek SDH obcí a stanic HZS krajů. Proto lesní požáry v ČR nejsou zatím tak rozsáhlé viz příloha č. 4. Vlastníci lesů tak profitují z eistence systému požární ochrany zabezpečovaného veřejnou správou. V NP Šumava jsou však podmínky diametrálně odlišné velká vzdálenost obcí, malá hustota obyvatel, omezený přístup do oblasti v podstatě jen z jedné strany území, protože na druhé straně je státní hranice rovněž s přírodní rezervací Pravděpodobný průběh požárů a výpočet nejsložitější varianty požáru Na rozvoj požáru po jeho vzniku má vliv: stav lesního porostu a podrostu, především druh stromů; jehličnany jsou obecně víc hořlavé, z nich pak především borovice vlivem pryskyřic a množství sušiny. V NP Šumava převažují smrkové lesy, trendem je snižovat jejich množství v bukové smrčiny a jedle. Rozvoj požáru urychluje množství mladých stromů houštiny nebo mladé stromky z náletů, které hoří velice rychle korunovým požárem podobně jako keře. Jak už bylo uvedeno, velké množství dřevní hmoty zůstává v lesích NP na místě, na zemi nebo jako stojící souše. To značně zvyšuje zatížení území hořlavou hmotou a zvyšuje možnost k rychlému šíření požáru a 7

18 delší době vyhořívání. Toto intenzivní vyhořívání může způsobit vysoušení jehličí korun vzrostlých stromů a vést ke korunovému požáru z původního požáru pozemního. Podobný jev nastává nad,5 m vysokého podrostu keřů nebo mladých stromů v lese vzrostlých jehličnatých stromů, vzdušná vlhkost; průměrná celoroční vlhkost vzduchu je v NP Šumava 8 %. Sklon k lesním požárům v lesích s běžným množstvím dřevní hmoty a zdravými živými stromy začíná od 55 % vzdušné vlhkosti spojené s nulovým úhrnným množstvím srážek v období trvající více jak týden. Poměrně vysoká vlhkost i úhrn ročních srážek (nejvíce v červnu a červenci) působí retardačně na vznik požáru, ale vysoké množství sušiny odumřelých stromů tuto výhodu do značné míry eliminuje, rychlost větru, ta se v celoročním průměru pohybuje v NP Šumava mezi 5 až 8 m.s, v údolích a hustých lesích až m.s. Rychlost větru 6 m.s už ovlivňuje silně směr šíření požáru a může také za vhodných materiálových podmínek přispět k přeskoku plamenů do korunové části vzrostlých stromů. V NP Šumava mohou vzniknout z hlediska průběhu požáru zejména požáry: pozemní zasahující podlost, mladé stromy, keře, trávu. Rychlost šíření takových požárů v letních měsících je,3 až,8 m.min, může však za podpory větru nad 6 m.s dosáhnout i 3 m.min nebo také v případě pozemních požárů v jarních měsících, kdy je na povrhu podrostu lesa vrstva suché trávy, podzemní spojené s rašeliništi. Je dobrým trendem ve správě parku zastavit odvodňování rašelinišť. Tyto požáry se nešíří rychle (obvykle,5 m.min ) jsou však úporné, protože se těžko a dlouho hasí, korunové jsou většinou doprovázeny požárem přízemím, rychlost šíření je závislá na rychlosti větru od 3 do m.min. Vznik korunových požárů z požárů pozemních je popsán výše. Vzhledem k tomu nelze v NP Šumava v období dlouhodobého suchého počasí a větrného počasí bez srážek vyloučit korunový požár, zejména tam, kde zůstalo velké množství dřevní hmoty v lese a také v místech velkého převýšení terénu. Tam by mohl nastat komínový efekt šíření požárů až do korun vzrostlých stromů. Ke korunovým požárům mají nejvyšší sklon houštiny mladých jehličnanů. Obr. č. 3 Přechod pozemního požáru v korunový požár mladých lesních stromků je pravděpodobný 8

19 3... Výpočet nejsložitější varianty požáru Jako nejsložitější varianta požáru a zároveň realitě nejvíce pravděpodobný požár pro výpočet jeho parametrů z pohledu operativně taktické studie se navrhuje: pozemní požár mezi obcemi Modrava a Prášily. Modelové umístění je spíše ke státní hranici, aby se ukázal negativní vliv nedostatku jednotek požární ochrany pro první účinný zásah s nutností nasadit jednotky z prostoru mimo území NP Šumava, 9 uvažuje se vznikem požáru v letních měsících červenec, srpen (vrcholí letní turistická sezóna) večer, doba zpozorování požáru s dobou ohlášení je volena minut, což je určitý kompromis, může být v reálné situaci ještě delší; závisí na jeho zpozorování návštěvníky, obyvateli obcí v parku nebo pracovníky ISS NP Šumava. Vychází se z úvahy, že po min volného rozvoje bude požár patrnější svými zplodinami hoření, požár bude modelově nahlášen na krajské operační a informační středisko HZS Plzeňského kraje na linku ; to bude potřebovat zhruba 5 minut na vyhlášení poplachu všem dotčeným jednotkám požární ochrany. Je pravděpodobné, že vyhlásí ihned třetí stupeň požárního poplachu, tzn. minimálně 5 jednotek požární ochrany, požár se bude prvních minut šířit lineární rychlostí fronty požáru,65 m.min pak minut šířit lineární rychlostí fronty požáru,3 m.min, po min dojde vlivem toho, že je v lese mnoho sušiny (ponechané dřevo, stojící souše) k intenzivnější přípravě materiálů a fronta požáru se začne šířit rychlostí 3 m.min, to je v souladu s poznatky z literatury9 a platnou metodikou, rychlost větru se předpokládá do 5 m.s, což je ještě rychlost, která se uvnitř lesa sníží, ovlivňuje směr šíření, ale ne jednostranně jen po směru větru, obě obce Modrava i Prášily jednotku SDH obce nemají, jako první bude zasahovat jednotka SDH obce kategorie JPO II obce Srní, doba dojezdu na místo zásahu může být až 3 minut po vyhlášení poplachu (5 min na výjezd po vyhlášení poplachu, 5 min na jízdu na místo požáru) tato doba v reálné situaci může být ještě delší, ale už v době příjezdu na místo požáru tato jednotka průběh požáru sama podstatně neovlivní, bojové rozvinutí této jednotky bude trvat 5 minut, doba nasazení těchto prvních proudů u tohoto požáru tedy bude 65 minut, to je také doba volného šíření požáru od vzniku požáru, další jednotky požární ochrany povolané ve III. stupni poplachu dle požárního poplachového plánu Plzeňského kraje, se budou soustřeďovat do této oblasti cca 6 minut od vyhlášení poplachu, po dojezdu na místo požáru bude pokračovat bojové rozvinutí jednotek požární ochrany minimálně 5 min (průzkum, rozvinutí proudů) uvedené jednotky by měly požár zastavit, tzn. lokalizovat za využití terénu, přírodních proluk, zásah nepůjde vést uvnitř plochy lesa mimo účelové komunikace les je v podstatě neprůchozí, proto se v reálu může, proti výpočtu, plocha požáru ještě zvýšit, bude organizována tzv. požární obrana dle Bojového řádu jednotek požární ochrany, doba mezi dojezdem první a poslední jednotky bude 45 minut, jednotky budou požár lokalizovat postupně z boků fronty šíření požáru, protože v čele fronty bude velký žár vlivem značného množství vyhořívaného dřeva, lokalizace Povzik, J. S.: Požární taktika, str. 47 6, MVD SSSR, Moskva 984 Hanuška Z.: Metodický návod k vypracování zdolávání požárů, MV HZS Sboru PO, 988 9

20 požáru (zastavení jeho šíření) bude pak trvat minimálně 5 minut při zabezpečení požadované intenzity dodávky hasební vody,8 l.sm, doba od vzniku požáru do lokalizace požáru bude minut tedy h 5 minut. (dostavení a zaujetí postavení poslední z vysílaných jednotek požární ochrany schopných zastavit šíření požáru). Závěry z nejsložitější varianty požáru výpočty parametrů nejsložitější varianty požáru uvádí příloha č. 6, jednotky ve III.stupni požárního poplachu jsou požár schopny zastavit na cca 6 ha plochy území NP Šumava, podle odborné literatury je plocha ha kritická k přechodu pozemního požáru na požár korunový v případě dostatečného množství dřevní hmoty, ta v NP Šumava je, vznik korunového požáru by měl zdrcující rozsah, který by se lokalizovat na ploše o daleko větších rozměrech při maimalistické variantě, viz příloha č. 6a, až ha! (rychlost šíření takového požáru je i vyšší než m.min) s potřebou nejméně 3 jednotek požární ochrany, o likvidačních dopadech takového požáru na ekosystém NP Šumavy nelze jistě pochybovat, korunový požár v podstatě lze zastavit činností jednotek požární ochrany pomocí přírodních nebo umělých proluk, zbrzdit jej také může použití letecké techniky k hašení s pokládkou hasiva před frontu šíření požáru, tepelné konveční proudy z místa korunového požáru mohou vynášet hořící kousky dřeva a mohou tak v okolí vznikat další ohniska požáru v terénu lesa Návrh řešení situace v oblasti jednotek požární ochrany Nejsložitější varianta požáru ukázala, že negativně na rozvoj uvedené varianty požáru hraje vysoká doba dojezdu jednotek z okolí NP Šumava, proto je eistence jednotek požární ochrany v obcích Modrava a Prášily velice naléhavá a nelze ji odkládat. Jejich eistencí by se zvýšila potencionální možnost rychleji zasáhnout proti požáru v jeho počátečním stadiu, což by mohlo vést k menší ploše požáru a menším škodám na přírodním prostředí NP Šumava. Bylo by nanejvýš žádoucí a) Podpořit obce Modrava a Prášily, Kvilda se zřízením vlastní jednotky SDH obce, b) Vybavit obce Strážný, Stožec, Nová Pec, Svojše, Srní požární technikou a to CAS na terénním podvozku s nádrží vody minimálně 4 l vody, c) Zabezpečit smluvně zastavení nebo zpomalení šíření požáru leteckou hasící technikou s jejími provozovateli alespoň dvě hasicí letadla, každé s minimálně cca 8 l vody. Uvedený stav by byl ideální, ale cesta je k němu problematická z důvodu personálních nejsou obyvatelé obcí vhodní do jednotky SDH obcí, nejsou prostředky na zakoupení techniky v obcích. Nabízí však jedno přijatelnější řešení pro obce i samotný NP Šumava. Navrhovaná opatření a) Zřídit v obcích Modrava, Prášily a Stožec jednotku SDH NP Šumava, která by byla, na základě 69a zákona o požární ochraně, současně jednotkou SDH daných obcí (uzavřela by se smlouva o společné jednotce). Jednotky by byly každá o velikosti minimálně 9 osob, s CAS v terénním provedení a obsahem cisterny minimálně 4 l,

21 ideálně na podvozku Tatra T85 Terno nebo Tatra Základ personálu těchto jednotek (členové jednotky) by byli pracovníci ISS NP Šumava (9 členů) postupně by se počet členů doplňoval podle možnosti o obyvatele obcí, ve kterých budou jednotky dislokovány. Jednotky by byly vybaveny technikou ve vlastnictví NP Šumava. Toto řešení by splňovalo minimální variantu pro posílení počtu jednotek v NP Šumava, posílilo by aktivitu občanů v obci Stožec a vedlo by ke zřízení jednotky SDH obce Modrava a Prášily. Navíc by se na provozu jednotky podílely dva subjekty obec a NP Šumava, což by bylo efektivní z hlediska vynakládaných finančních prostředků, b) K zabezpečení potřebného počtu pracovníků ISS NP Šumava je třeba organizačně sloučit střediska ISS NP Šumava Prášily, Srní, Modrava, Borová Lada, České Žleby a Stožec pouze na střediska v obcích Modrava, Prášily a Stožec tak, aby mohly být vytvořeny uvedené jednotky v těchto obcích. Zároveň by tato střediska měla být i vybavena prostředky pro záchranu a transport v obtížném terénu a zásobou jednoduchých hasebních prostředků pro další osoby nebo zaměstnance NP Šumava při požáru bude třeba místní znalost a provádění jednoduchých hasebních prací, dohašování ohnisek apod. Navrhované vybavení středisek je uvedeno v příloze č. 5, c) Přispět obcím Srní a Borová Lada na novou CAS v terénní úpravě, protože jsou to jednotky SD obcí s územní působností, mohly by další příspěvek na novou CAS obdržet od krajského úřadu a od MV GŘ HZS ČR za podmínek poskytované dotace, d) Zabezpečit smluvně zastavení nebo zpomalení šíření požáru leteckou hasící technikou s jejími provozovateli alespoň dvě hasicí letadla s minimálně cca 8 l vody a předurčit pro ně na území NP Šumava přistávací plochy, kde by mohly být doplňovány vodou z CAS. Uvedené plochy je nutno zakreslit do dokumentace zdolávání požáru operativního plánu NP Šumava. Postup zřízení jednotky NP Šumava Navrhované využití pracovníků ISS NP Šumava, kteří by byli pracovní smlouvou vázáni k práci jako členové jednotky SDH NP Šumava je optimálním řešením. Jednotky v obcích by získaly kvalitní členy, byly by akceschopné, jejich hasební obvod by byl v celém území NP Šumava naprosto legální, nebyla by zde ani příchuť obcí z příživnictví parku na jejich systému. Společné jednotky obcí a NP Šumava by byly i lépe finančně zajištěny, NP Šumava by také měl přehled o technice a výstroji v uvedených jednotkách, které by bylo i jeho majetkem na základě smlouvy. To hraje roli i v případě vynakládaných prostředků z dotací Evropské unie. Podle 69a zákona o požární ochraně mohou sdružit prostředky na společnou jednotku jen subjekty, kterým vznikla povinnost mít jednotku na základě rozhodnutí HZS kraje. V tomto kontetu musí NP Šumava předložit tuto studii HZS Jihočeského kraje a požádat jej o určení povinnosti mít jednotku SDH NP Šumava o velikosti +8 členů s dislokací v obcích Stožec, Modrava a Prášily. Po určení této povinnosti může NP Šumava přistoupit k jednání s těmito obcemi a podepsat smlouvy o společných jednotkách SDH obcí a jednotky SDH NP Šumava; v případě obcí Modrava a Prášily si vyžádá ještě souhlas se sdružením prostředků na společnou jednotku od HZS Plzeňského kraje.

22 Vnitřní organizace jednotky NP Šumava (dislokace Modrava, Prášily a Stožec) Celkem základní početní stav členů z řad ISS NP Šumava Minimální počet členů pro výjezd v dané kategorii jednotky Kategorie JPO VI 9 4 Funkce v jednotce Velitel Velitel družstva Strojník Hasič, starší hasič Zdroje vody pro hašení požárů Z hlediska požární ochrany je pozitivní, že Plán péče počítá s tím, že zastaví odvodňování rašelinišť a podmáčených území. Tím se mohou eliminovat možné požáry rašelinišť a více vody v krajině snižuje možnost šíření pozemních požárů. Může však snížit průchodnost terénem pro případ záchranných prací i hašení požárů to je však druhotné a méně podstatné. Jak ukázal případ nejsložitějším varianty požáru je k hašení požáru zapotřebí značné množství hasební vody cca 5 až 6 m3. Voda v CAS jednotek požární ochrany je jen pro prvotní zásah a doprava vody cisternami na velké vzdálenosti by zpomalila zásah, kladlo by to zvýšené nároky na potřebu těchto CAS a intenzivní jízda těžkých vozidel (5 t) by ničila účelové komunikace. Navrhované opatření Řešením je co nejvyšší využití přírodních a umělých zdrojů nádrží, rybníkůpokud jsou poškozeny, je nutná jejich oprava nikoliv přeměna, např. na mokřady. Je třeba si uvědomit, že pokud je v lesích NP Šumava velké množství suché dřevní hmoty bude třeba a zvýšeného množství vody k jejímu hašení v případě požáru. S ohledem na zahraniční zkušenosti by kapacita zdroje požární vody měla mít nejméně 5 m3 se stálým přítokem minimálně l.s nebo alespoň m3 a uvedené zdroje by neměly být vzdáleny od sebe více jak 3 5 km. Tam, kde takový zdroj není, je možné využít i přírodních zdrojů povrchových tekoucích vod, včetně provizorního zahrazení potoků při vlastním zásahu jednotek požrání ochrany (musí ho však mít ve vybavení). NP Šumava provádí v současné době mapování zdrojů vody a jejich zakreslování do Operativního plánu NP Šumava. U stojatých zdrojů vody však v zákresu musí být uvedena použitelná kapacita vodního zdroje využitelná pro hašení v m3. Dále je nutné rekonstruovat nádrže nebo čerpací stanoviště z důvodu zdrojů požární vody: Rossenaureova nádrž, Weifelská slať, Javoří pila, Siakanka,A.: Zásady protipožárního zabezpečení lesů ve vojvodství Malopolském, Sborník konference Ochrana lesov před požiarmi, Banská Bystrica, 7