Pořádá Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, útvar ARTAMA Praha ve spolupráci se Sdružením pro dětskou taneční tvořivost a Národním

Transkript

1 Pořádá Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, útvar ARTAMA Praha ve spolupráci se Sdružením pro dětskou taneční tvořivost a Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici. Pořadatelé děkují Ministerstvu kultury za finanční podporu.

2 Učíme se naslouchat, pozorovat,rozhodovat se, inspirovat, hledat vnitřní pravdivost. 2

3 PRŮBĚH PŘEHLÍDKY Pátek 19. listopadu :00 21:00 Taneční ladění V rámci přehlídky bude v prostorách Adalbertina v Hradci Králové uspořádán v pořadí druhý seminář nazvaný Taneční ladění, který je určen především vedoucím souborů a bude věnován praktickému zamyšlení nad možnostmi funkčního propojování různých tanečních technik a dalšímu rozvíjení pohybových zkušeností. Lektorka: Kateřina Černíčková Hudební doprovod: Jan Černíček Malý sál Adalbertina, Třída ČSA 300, Hradec Králové Sobota 20. listopadu :20 12:00 zkoušky souborů :00 zahájení přehlídky :00 předpokládané ukončení programu přehlídky :00 veřejný hodnotící seminář vedený lektorským sborem :00 předpokládané ukončení přehlídky 3

4 PROGRAM PŘEHLÍDKY I. ČÁST DÍVČÍ ŠKOLA Lipka Pardubice Choreografie: Tomáš Jehlička, Kateřina Trojanová a kolektiv souboru STARÉ HANÁCKÉ TANCE Jaro Praha Choreografie: Živana Vajsarová CO ČECH, TO CIZINEC Jarošovci Mělník Choreografie: Filip Huml NA SVATÉHO JÁNA Dyleň Karlovy Vary Choreografie: Eva Tesařová, Martina Hůlová CHODOVÉ Český lidový soubor Chrudim Choreografie: Tomáš Jehlička, Kateřina Trojanová a Miloš Vršecký ČESKÉ KRÁLOVNIČKY Jaro Praha Choreografie: Živana Vajsarová CESTOU KRAJINOU Gaudeamus VŠE Praha Choreografie: Martin Pacek 4

5 II. ČÁST TANCE ZE 17. A 18. STOLETÍ Vycpálkovci Praha Choreografie: Daniela Stavělová POD VRŠEČKEM Mladina Plzeň Choreografie: Jiří Bláha, Jitka Šeflová PASTE SA, OVEČKY Rosénka Praha Choreografie: Zuzana Cílová KDYŽ JSME BYLI MALÝ, TAK TO BYLO HEZKÝ Kohoutek Chrudim Choreografie: Šárka Kratochvílová a kolektiv souboru VOJENSKÉ Pentla Boršice u Buchlovic Choreografie: David Mikula JÁ MÁM DVĚ ŽENY ANEB KTERAK NENÍ RADNO OTÁČETI SE ZA VÍCERO SUKNĚMI Sedmikvítek Frenštát pod Radhoštěm Choreografie: Petr Šamánek VESELE O SMRTI Mladina Plzeň Choreografie: Honza Malík ANDĚLOVÉ O VÁNOCÁCH Rosénka Praha Choreografie: Zuzana Cílová 5

6 LEKTORSKÝ SBOR Choreografka, pedagožka a tanečnice Mirka Eliášová absolvovala magistrerský a doktorský studijní program v oboru choreografie na taneční katedře HAMU v Praze. Současně absolvovala dálkové studium pro pedagogy tance v Duncan centru. Kromě své pedagogické činnosti na HAMU a ZUŠ v Praze 8 vytvořila řadu autorských představení. Za svoji choreografickou práci získala mnohá ocenění, spolupracovala s operou ND v Praze, operou v Ústí nad Labem, Horáckým divadlem v Jihlavě atd. Zaměřuje se především na současný tanec a improvizaci. Scénograf, architekt, grafik, malíř, designér a pedagog Petr Kolínský vystudoval scénografii na Divadelní fakultě AMU v Praze, kde šestnáct let také pedagogicky působil. Za dvacet osm let umělecké praxe vytvořil v divadelních a filmových týmech velké množství děl (scénických a kostýmních výprav, grafických návrhů a dále výstavních realizací a architektonických projektů). Zabývá se rovněž volnou malbou (především portrétem) a grafikou, designem nábytku, oděvu a šperku. Tanečník a choreograf František Morong absolvoval studium pedagogiky lidového tance na VŠMU v Bratislavě. Byl interpretem folklorního souboru Marína ze Zvolena a sólistou uměleckého souboru Lúčnica. V současnosti je uměleckým vedoucím folklorního souboru Technik v Bratislavě a vedoucím občanského sdružení Dragúni organizujícího tzv. Tanečné domy. Choreografickou i pedagogickou praxi uplatnil ve vícero folklorních tělesech a tanečních projektech na Slovensku i v zahraničí (např. Technik, SĽUK, Dragúni, dětský folklorní soubor Vienok, Šarvanci, Tancház Budapešť, Krakow a jiné.). Etnochoreoložka, choreografka, taneční pedagožka Daniela Stavělová je absolventkou oborů etnografie a historie FF UK v Praze a taneční pedagogiky na katedře tance HAMU v Praze. Od roku 1993 je uměleckou vedoucí a choreografkou souboru Josefa Vycpálka. Pracuje jako etnochoreoložka v Etnologickém ústavu AV ČR v Praze, současně přednáší na katedře tance HAMU v Praze. Je členkou mezinárodní etnochoreologické studijní skupiny při ICTM. V roce 2009 jí byla udělena cena Ministerstva kultury za rozvoj tradiční lidové kultury a folkloru. Režisérka a pedagožka Jaroslava Šiktancová vystudovala režii na DAMU, kde dnes působí jako pedagožka a vedoucí ročníku. Před revolucí spolupracovala se souborem Chorea Bohemica a s režisérem Miroslavem Macháčkem v Národním divadle. Po roce 1990 se začala plně věnovat režisérské činnosti. Režírovala inscenace např. v Západočeském divadle v Chebu, Divadle F. X. Šaldy v Liberci, Slezském divadle v Opavě, v Praze pak v Divadle E. F. Buriana, v Divadle Labyrint, Pod Palmovkou, Divadelním spolku Kašpar a dalších. Etnomuzikolog a pedagog Lubomír Tyllner vystudoval hru na klavír na Státní konzervatoři v Praze a hudební vědu s národopisem na FF UK v Praze. Od roku 1989 působí jako vědecký pracovník Etnologického ústavu AV ČR v Praze a přednáší na FF UK v Praze. Kromě své odborné práce se věnuje také lektorské činnosti, je jedním z pedagogů Školy folklorních tradic. V letech spolupracoval se souborem Josefa Vycpálka v Praze. 6

7 SLOVO O CHOREOGRAFIÍCH, JEJICH TVŮRCÍCH A SOUBORECH DÍVČÍ ŠKOLA Lipka Pardubice Choreografie: Tomáš Jehlička, Kateřina Trojanová a kolektiv souboru Hudební úprava: Michal Doubek Premiéra: 22. května 2010 Chceš být dokonalou ženou? Staň se členkou elitní dívčí školy. Žena vzdělaná, zručná, láskou k mužům vroucí a pro svou vlast dýchající to je náš ideál, náš cíl! Tomáš Jehlička a Kateřina Trojanová jsou absolventy Školy folklorních tradic a spoluautory řady choreografií souboru Kohoutek, kde působili od roku 2005 do roku Svůj obvyklý týmový způsob práce uplatnili i při tvorbě folklorní skeče Dívčí škola. Na hudební úpravu Michala Doubka vytvořili choreografii, na jejíž výsledné podobě se spolupodíleli také členové souboru. Folklorní soubor Lipka byl založen v roce 2007 bývalými členy pardubických dětských folklorních souborů. V současné době soubor pracuje při Kulturním centru v Pardubicích a sdružuje přibližně dvacet pět nadšených tanečnic, tanečníků, muzikantek a muzikantů. Repertoár souboru tvoří písně a tance především z Pardubicka, Hradecka, Chrudimska a českého Horácka. Soubor si klade za cíl uchovávat a obnovovat lidové tradice a zvyky, současně se však snaží prezentovat folklor tak, aby byl přístupný a poutavý pro široké publikum. Vedoucí souboru: Michal Doubek Vedoucí taneční složky: Lenka Šťastná 7

8 STARÉ HANÁCKÉ TANCE Jaro Praha Choreografie: Živana Vajsarová Hudba: Karel Mezera, muzika Jara Kostýmy: Živana Vajsarová, Monika Matúšková Premiéra: 2008 V této choreografii můžeme pozorovat propojení lidového tance s dobovými tanci. Při její přípravě bylo čerpáno z odborných publikací o hanáckých tancích. ČESKÉ KRÁLOVNIČKY Jaro Praha Choreografie: Živana Vajsarová Hudba: Karel Mezera, muzika Jara Kostýmy: Živana Vajsarová, Monika Matúšková Premiéra: 2006 Choreografie vychází z českých písní uvedených prof. Františkem Bonušem v publikaci písní a tanců nazvané Dítě a tanec. Baldachýn, který jsme zvyklí vídat u královniček moravských, je v této choreografii nahrazen větvemi. Umělecká vedoucí souboru Živana Vajsarová je absolventkou AMU v Praze a za svoji pedagogickou a choreografickou práci získala řadu ocenění. Materiály pro svou práci čerpá především ze sběratelské a publikační činnosti svého otce prof. Františka Bonuše, který patřil k našim významným etnochoreologům. Taneční soubor Jaro pracuje při ZUŠ v Praze 5. Byl založen v roce 1983 a v současné době se skládá ze čtyř věkově odlišných skupin. Při výchově tanečníků je kladen velký důraz především na pohybovou průpravu a repertoár je volen tak, aby odpovídal věku dětí. Inspiraci pro svou práci čerpá z českých lidových her a tanců, z tanců moravských (především z Lašska), ale i tanců slovenských. Od počátků jako umělecký poradce a choreograf se souborem spolupracoval prof. František Bonuš. Umělecká vedoucí souboru: Živana Vajsarová Organizační vedoucí souboru: Irena Pondělíčková Vedoucí muziky: Karel Mezera 8

9 CO ČECH, TO CIZINEC Jarošovci Mělník Choreografie: Filip Huml Hudební úprava: Vojtěch Kouba Premiéra: 13. prosince 2008 Pokud je člověku něco cizí, pokud něco nechápe nebo se toho dokonce bojí, začne si z toho dělat legraci. Posměšných písní a říkanek na adresu ostatních národů najdeme v českém folkloru velké množství. Například písničky Vandroval Klimánek a Šla Židovka do Slanýho z Erbenovy sbírky dokonale dokumentují prolínání české a té druhé kultury v Čechách. Podobně můžeme vnímat i dva různé nápěvy známé písně Na těch panských lukách. A je samozřejmé, že v choreografii s tímto námětem nemohou chybět písně a říkadla o našich nejbližších sousedech, o Němcích. Ve chvíli, kdy je člověku něco cizí, začne si z toho dělat legraci. Tak tomu vždycky bylo a bude. Pojďme se společně zasmát tomuto strachu. Dvorním choreografem Jarošovců je v posledním desetiletí herec, režisér a scénárista divadla Drak v Hradci Králové a člen Tanečního divadla Honzy Pokusila Filip Huml. Vystudoval pražskou DAMU (obor herectví KALD) a učitelství na univerzitě v Hradci Králové. V minulosti spolupracoval také s folklorními soubory Karmazín z Pardubic, Dupák z Hradce Králové a Baldrián z Pardubic. Mělnický folklorní taneční soubor má za sebou dlouhou a bohatou historii. V minulém roce Jarošovci oslavili už šedesát let své existence. V posledním období vznikají v souboru vedle tradičně pojatých choreografií také jevištní kompozice s divadelními prvky. Od roku 2007 soubor spolupracuje s Lidovou muzikou z Chrástu. Umělecký vedoucí souboru: Filip Huml Vedoucí Lidové muziky z Chrástu: Vojtěch Kouba 9

10 NA SVATÉHO JÁNA Dyleň, Karlovy Vary Choreografie: Martina Hůlová, Eva Tesařová Autor hudby: Dalibor Bárta Premiéra: červenec 2008 Choreografie vychází z popisů zvyků provozovaných o svatojánské noci zdokumentovaných dr. Burachovičem. Děvčata chodila o svatojánské noci do lesa sbírat čarovná kvítí a prosila o svého milého, kluci navezli košťata a dřevo za ves, kde vystavěli vatru. Po zapálení ohně vesnická mládež vyhazovala hořící nasmolená košťata do vzduchu, skákali přes oheň, aby nasbírali sílu dohasínajícího ohně. A protože o svatojánské noci je sebrané kvítí dozajista čarovné, jedna z dívek skutečně potká toho pravého. Autorky choreografie Eva Tesařová a Martina Hůlová studují mikrobiologii a farmacii. Ve folklorním souboru tancují od svých sedmi let. Několik let vedly společně dětský folklorní soubor Dyleň, kde začaly se svými prvními choreografickými pokusy. Jejich choreografie Dalovičtí proti Tuhnickým získala v roce 2007 ocenění na 20. celostátní přehlídce dětských folklorních souborů v Jihlavě. Jsou absolventkami třetího běhu Školy folklorních tradic v Brně. Dnes se podílejí na vedení dospělé složky souboru, která si říká Jeleni, a snaží se vytvářet choreografie také pro ně. Soubor Dyleň má přibližně sto členů. Pracuje v něm kromě dětské a archivní složky i mladý soubor, který si v roce 2003 jeho členové sami pojmenovali jako Jeleni. Tento název je úzce spjatý s historií Karlových Varů. Soubor zpracovává tance a písničky širšího Karlovarska, regionu, jehož obyvatelé byli převážně německého původu, ale jeho lidová kultura byla silně ovlivněna také českým vlivem. Soubor každoročně organizuje mezinárodní Karlovarský folklorní festival. Vedoucí taneční složky: Lubor Hanka Vedoucí muziky: Vendula Svobodová 10

11 CHODOVÉ Český lidový soubor Chrudim Choreografie: Tomáš Jehlička, Kateřina Trojanová a Miloš Vršecký Hudební úprava: Josef Krček Premiéra: 6. listopadu 2010 Chodové žili vlastním rázovitým životem. Po staletí hájili rodnou půdu, západní hranici Čech, bojovali o svá práva, svobodu, řeč. Muži často odcházeli do ciziny za prací, ženy tak zůstávaly dlouhou dobu samy. Hrdost a osobitost stejně jako nespoutanost a živočišnost Chodů je dodnes inspirující. Soubor vystoupí ve slavnostním domažlickém kroji. Replika mužských krojů byla pořízena na základě vlastního muzejního bádání, ženský dožínkový kroj soubor získal z pozůstalostí. Absolventi Školy folklorních tradic Tomáš Jehlička a Kateřina Trojanová působili v letech 2005 až 2009 v souboru Kohoutek z Chrudimi, kde byli spoluautory řady choreografií a kde při tvorbě většiny choreografií spolupracovali s Milošem Vršeckým dlouholetým vedoucím Plzeňského lidového souboru Mladina. Tento způsob spolupráce byl přenesen také do Českého lidového souboru Chrudim. Český lidový soubor Chrudim vznikl na počátku letošního roku. Svoji tvorbu má v plánu zaměřit na tři oblasti českého folkloru - Čechy západní, východní a jižní. Soubor se při své práci opírá o dlouholeté taneční zkušenosti Miloše Vršeckého a klade důraz na rekonstrukce krojů. Taneční složku tvoří současní a bývalí členové souborů Mladina a Kohoutek, které doprovází muzika Kvítek. Vedoucí souboru: Tomáš Jehlička Vedoucí muziky: Ondřej Veselý 11

12 CESTOU KRAJINOU Gaudeamus VŠE Praha Námět, choreografie, režie: Martin Pacek Hudba: Zdeněk Vejvoda Kostýmy: Agnieszka Pátá Světelný design: Agnieszka Pátá, realizuje: Jiří Svoboda Premiéra: 15. března 2009 Naše představení má název Cestou krajinou, ale mohlo by se klidně jmenovat Cestou života, představivosti, imprese... Je to náš příspěvek k dlouhodobé diskuzi o tom, jakým způsobem prezentovat folklor jako taneční lidové divadlo... Možná, že rituály, prapodstata našeho chování, zvyků, obyčejů, jsou jedním z mnoha inspiračních zdrojů, ze kterých se dá nekonečně čerpat. (Martin Pacek, tištěný program premiérového představení) Snahou autora je dotknout se utváření základních citů a pocitů člověka, kořenů lidských vztahů v průběhu života a jejich zpětného hledání, tedy toho, co se dotýká každého z nás. A to zejména prostřednictvím osobního přístupu a invence každého interpreta, na základě improvizace jako jedné z možných cest k takovéto prezentaci. Jde o pokus zpracovat dané téma netradičním, originálním způsobem, s využitím moderních výrazových prostředků, a v celku pak vytvořit syntetické představení, ve kterém tanečníci, zpěváci a muzikanti nebudou oddělováni, ale naopak co nejvíce provázáni. Projekt podpořila Nadace Život umělce. 12

13 Choreograf, režisér, pedagog Martin Pacek vystudoval Taneční konzervatoř a HAMU v Praze, obor choreografie. Jako choreograf a režisér působí v oblasti činoherního divadla, opery a muzikálu v řadě pražských i mimopražských divadel, v minulosti spolupracoval např. také s VUS Ondráš. V současnosti působí jako vedoucí katedry pohybu pražské DAMU. Dále je uměleckým vedoucím a choreografem tanečního divadla BUFO, založil a do roku 2008 byl uměleckým vedoucím originálního tanečního divadla herců Veselé skoky. Jeho síla spočívá především ve schopnosti vidět a vyjádřit humor v běžných životních situacích. Je mistrem pohybové zkratky a ovládá nakažlivou sílu získat interprety pro realizaci svých představ. Se souborem Gaudeamus spolupracuje od roku Soubor Gaudeamus oslavil v listopadu 2009 šedesát let od svého založení. Své diváky oslovuje především neobvyklým a často překvapivým zpracováním motivů lidové kultury, humorem a velkým zaujetím všech interpretů. Jako ojedinělé je hodnoceno výrazové a pohybové zapojení muziky do komponovaných pořadů. Na přípravě souborového repertoáru se kromě profesionálních umělců stále častěji autorsky podílejí také členové souboru. Zřizovatelem souboru je Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí souboru a pěvecké skupiny: Květa Matoušová Vedoucí taneční skupiny: Věra Fenclová Vedoucí muziky: Marek Janata foto: J. Svoboda 13

14 TANCE ZE 17. A 18. STOLETÍ Vycpálkovci Praha Choreografie: Daniela Stavělová Hudba: Jaroslav Krček Návrh a realizace kostýmů: Daniela Stavělová, Jana Sádková, kolektiv souboru Premiéra: 17. května 2009 Suita tanců ze 17. a 18. století vznikla v návaznosti na výběr tanců z pobělohorského období, které soubor Musica Bohemica zařadil do svého repertoáru a natočil na CD. Materiál byl čerpán z dobových záznamů ve sbornících užitkové hudby nebo v soupisech lidových písní a tanců z guberniální sběratelské akce v roce Přestože prvotní výběr a jeho hudební zpracování nebyly původně určeny k tanečnímu provedení, jejich smyslem a obsahem je zde tanec sám o sobě jako zdroj spontánní energie a přirozenosti, stejně jako projev pospolitého života i jako způsob společenské komunikace. Tanec jasně určoval hranice selského, měšťanského a šlechtického způsobu života a stával se etiketou příslušné vrstvy. Také současná dvoudílná suita vychází z myšlenky marné libosti tance, její užší výběr je však zaměřen rovněž na rozlišení specifik prostředí zámecké a selské slavnosti: zatímco aristokrat se převléká za sedláka, aby si pod jeho maskou mohl v čase maškarád více povyrazit a dopřát větší svobody pohybu, nechává sedlák v tanci rovnou propuknout spontánní vášni, aby se občas napodobením mravů šlechtického stavu naladil do rozpoložení dvornosti vedoucí až k milostnému opojení. To mu pak dává sílu, aby před muzikou předvedl své nejlepší schopnosti tanečníka prokazující mužnost, rozhodnost i smysl pro řád a byl tak vnímán i vlastní pospolitostí. (Daniela Stavělová, tištěný program premiérového představení) 14

15 Etnochoreoložka, choreografka a taneční pedagožka Daniela Stavělová se kromě svého profesního zaměření na tradiční hudebně taneční kulturu věnuje scénickému zpracování lidového tance. Provázanost jejich odborných znalostí, podložená erudicí i zkušeností z terénních výzkumů je nejvíce oceňována při realizaci originálních choreografií i režijně propracovaných pořadů. Svým svébytným autorským rukopisem ovlivnila a obohatila mnohé soubory a to nejenom folklorní. Soubor písní a tanců Josefa Vycpálka vznikl v roce 1947 v Praze a je pojmenován po profesoru Josefu Vycpálkovi ( ), jedné z osobností českého národního obrození a autoru ojedinělé sbírky českých lidových tanců. Láska a úcta k českým lidovým písním a tancům, k lidovým zvykům, krojům a nástrojům dovedla soubor k vrcholům stylizační i reprodukční úrovně. To potvrzuje ryzí, stále živý zvuk jména souboru, přátelsky nazývaného Vycpálkovci i ohlas diváků a posluchačů v České republice i v zahraničí. Soubor v současné době spolupracuje s muzikou Rozmarýnek. Umělecká vedoucí taneční složky: Daniela Stavělová Vedoucí souboru: Pavlína Čermáková Vedoucí muziky: Vojtěch Mahelka Foto: Hana Major Sládková 15

16 POD VRŠEČKEM Mladina Plzeň Choreografie: Jiří Bláha, Jitka Šeflová Hudba: Milan Smola Premiéra: duben 2001 Při vytváření choreografie její autoři čerpali z tanečních zkušeností získaných v Plzeňském lidovém souboru Mladina pod vedením Miloše Vršeckého. Dále vycházeli z vlastních znalostí regionu Chodska a snažili se uplatnit takové zpracování tanečních prvků tohoto regionu, které považují za typické. Jitka Šeflová působila v letech v souboru písní a tanců Dolina ve Starém Městě u Uherského Hradiště, kde také vytvořila několik choreografií. V letech působila současně v profesionálním v souboru VUS Ondráš Brno a od roku 2000 do současnosti pak v Plzeňském lidovém souboru Mladina. Zde vytvořila choreografie pro dospělý soubor a několik dalších choreografií pro dětský soubor Mladinka. Jiří Bláha tanečně vyrostl v souboru Škodováček, dále tancoval v souboru Škoda Plzeň, později v Plzeňském lidovém souboru Mladina pod vedením Miloše Vršeckého. V letech byl vedoucím Plzeňského lidového souboru Mladina. Pro Mladinu vytvořil celkem tři choreografie, v roce 2001 pak svoji činnost v souboru ukončil. 16

17 VESELE O SMRTI Mladina Plzeň Choreografie: Honza Malík Hudba: Zdeněk Vejvoda Návrh kostýmů: Lenka Polášková Premiéra: listopad 2009 Poslední věci člověka byly odnepaměti předmětem rituálních praktik a posvátné úcty. Jedním dechem však byla smrt v každodennosti předchozích generací brána na milost, parodována, personifikována do postav pohádkových kmotřiček s kosou, či obřadních figurín při vynášení zimy. Zásluhou sběratelů lidové slovesnosti dnes známe pochmurné balady i veskrze veselé písně o přelstěné smrti, furiantské pijácké popěvky o konečnosti života a nekonečné zábavě, či archaické dětské hry, třeba na umrlce. Nám tyto texty posloužily jako námět k jevištní hudebně taneční kompozici. Ukazujeme obě krajní polohy vztahu k posledním věcem člověka: strach i bezstarostné furiantsví. Oslovily nás zejména optimismus a hravost českých lidových textů o smrti, spolu s jistotou finální spravedlnosti i nadhled, který člověk při vědomí vlastní konečnosti potřebuje v jakékoliv době. (Zdeněk Vejvoda a Honza Malík) Tanečník, producent a koordinátor projektů současného tance Honza Malík byl v letech členem Souboru písní a tanců Rokycany, který současně od roku 1996 umělecky a choreograficky směřoval. V roce 1999 absolvoval Konzervatoř Duncan centre. Jeho jméno je dnes spojováno především se skupinou tanečního divadla NANOHACH. Vedle toho se nadále věnuje jevištní prezentaci lidového tance (spolupráce s VUS Ondráš v Brně, Plzeňským lidovým souborem Mladina a Danielou Stavělovou, v roce 2009 absolvoval Školu folklorních tradic). Vyučuje lidový tanec na Konzervatoři Duncan centre. Plzeňský lidový soubor Mladina vznikl v roce 1954 jako Soubor písní a tanců Škoda Plzeň. Pod současným názvem, kterým se soubor hlásí k plzeňské tradici - dobrému pivu - působí soubor od roku Těžiště jeho repertoáru leží v oblasti jihozápadních Čech. Soubor spolupracuje s předními hudebními autory či choreografy (Jaroslav Krček, Josef Krček, Josef Fiala, Jaroslava Smolová, Libuše Hynková, Miloš Vršecký) a současně vytváří vlastní choreografie a hudební úpravy. Vedoucí souboru: Martin Šefl Vedoucí taneční složky: Libor Hnát Vedoucí muziky: Jaroslava Smolová 17

18 PASTE SA, OVEČKY Střední Rosénka Praha Námět a choreografie: Zuzana Cílová Výběr písní a hudební úprava: Filip Cíl Návrh kostýmů: Zuzana Cílová Premiéra přepracované verze: červen 2009 Autorka choreografie vychází z materiálu moravskoslovenských Kopanic. Je využita pastýřská píšťala dvojačka. Bačové vyhání na pastvu ovečky a postesknou si, že se jim na samotě na salaši stýská po děvčatech. Když na pastvě usnou, stádo oveček se promění v houf pěkných děvčat. Děvčata vyzvou ovčáky k tanci, těm se z vířících děvčat zamotá hlava a znovu usínají. Probudí je bečení oveček po děvčatech ani stopy. Byl to sen, nebo se to stalo...? 18

19 ANDĚLOVÉ O VÁNOCÁCH Střední Rosénka Praha Námět a choreografie: Zuzana Cílová Výběr písní: Zuzana Cílová Návrh kostýmů: Zuzana Cílová Premiéra: 4. prosince 2009 V úsměvně laděné scénce z předvánočního času se podíváme, jak sladký život mají andělé v nebi. Čas plyne v poklidu a v pohodě do té doby, než se Ježíšek zeptá, jsou-li nachystané dárky pro děti. Vypukne panika a rychlé shánění dárků. Andělé ale nakonec vše zvládnou k Ježíškově spokojenosti. Pro choreografii byly použity melodie koled z moravského Dolňácka. Po studiu na taneční konzervatoři nastoupila Zuzana Cílová do angažmá v Československém státním souboru písní a tanců jako tanečnice-sólistka. Po sedmi letech odešla do AUS VN, kde zůstala až do jeho zrušení. Potom začala pracovat s amatérskými soubory, jako členka porot různých přehlídek atd. Ve folklorním souboru Rosénka působí šestnáct let, nejprve jako pedagog a choreograf, nyní už sedmým rokem jako vedoucí Střední Rosénky. Jako důležité osobnosti svého profesního života označuje Mílu Urbanovou, Libuši Hynkovou a Jiřinu Mlíkovskou, která jí také podporovala v jejích choreografických pokusech a byla laskavým kritikem jejích prvotin v AUS VN. Folklorní soubor Rosénka založila Radka Baboráková před dvaceti osmi lety. Soubor zpracovává regiony moravského Dolňácka a moravsko-slovenských Kopanic. Dnes má Rosénka celkem sto dvacet členů, rozdělených do čtyř přípravek a tří hlavních skupin Malé, Střední a Velké Rosénky. Soubor se pravidelně zúčastňuje mnoha folklorních festivalů doma i v zahraničí, pořádá výchovné koncerty, celosouborová vystoupení a besedy u cimbálu. U diváků je vřele přijímán zejména pro spontánní prožitek tanečníků s výrazným hereckým projevem i pro humor, který uplatňuje ve svých vystoupeních. Rosénka má ve svém repertoáru jak ryze folklorní tance, tak i scénky se značnou mírou stylizace. Střední Rosénku, která se zúčastňuje choreografické přehlídky potřetí, tvoří skupina jedenadvaceti mladých tanečníků ve věku od patnácti do dvaadvaceti let. Vedoucí Střední Rosénky: Zuzana Cílová Vedoucí muziky: Pavel Koplík 19

20 KDYŽ JSME BYLI MALÝ, TAK TO BYLO HEZKÝ Kohoutek Chrudim Námět a scénář: Šárka Kratochvílová Choreografie: Šárka Kratochvílová a kolektiv souboru Režie: Martin Pacek Hudební úprava: Pavel Maťátko Kostýmy: Kamila Skopová Premiéra: 20. listopadu 2010 Jeden, dva, tři, my jsme bratři! Kterej je to mezi námi, co se schoval do tý slámy? Ten, ten nebo ten, ten musí jít z kola ven! Ene, bene, lexa, střeva lezou ze psa! A to prase na terase, to jsi ty! 20

21 Tato dvě rozpočítadla od sebe dělí odhadem sto let, přesto je většina z nás zná. Nejspíš už ani nevíme, kdy jsme je slyšeli poprvé a kdo nás je naučil. Děti si zkrátka hrají. Sám název nové choreografie, která má dnes premiéru, napovídá, že budeme vzpomínat, jak hezký to bylo, když jsme byli děti. A taky si zkusíme představit, jak hezký to bylo, když byli dětmi naši prapředkové. Zatímco jejich dětství je v pramenech zpracováno dostatečně, to naše se stává předmětem zájmu etnografů až v poslední době. Jako třeba v knížce současné folklorní poezie dětí Namažeme školu špekem, která se stala jedním z podstatných zdrojů naší inspirace. K režijní spolupráci jsme tentokrát přizvali choreografa, režiséra a pedagoga pražské DAMU Martina Packa. Autorkou námětu a scénáře je Šárka Kratochvílová, která se na této nové jevištní kompozici podílela zároveň i jako choreografka. Dlouhodobý zájem o lidovou kulturu podpořila absolvováním Školy folklorních tradic, přičemž získané znalosti uplatňuje především jako umělecká vedoucí Kohoutku. Nejdůležitější pro mě je, že můžu tvořit s lidmi, kteří jsou zároveň mými kamarády a můžu se o ně opřít, říká o práci v souboru. Národopisný soubor Kohoutek z Chrudimi oslavil v minulém roce čtvrt století. Za posledních šest let svým divákům představil mimo jiné kusy pro pobavení (Hrušky, Píseň o kafe), k zamyšlení (Člověče, kdož jsi kolivěk), scénicky zpracované lidové tance (Kohouti, Ze Sadské, Píseň o prachy) a také kontroverzní (Nesahej mi na kolínka). Společným jmenovatelem všech choreografií tohoto období jsou netradiční výběr a přístup k tématu stejně jako používání osobitých výrazových prostředků. Za pestrost repertoáru a nezvyklý přístup k tématům si soubor vysloužil kromě dalších nominací i ocenění Nejvýraznější soubor roku 2008 v anketě Foskar. Jedním z dosavadních vrcholů činnosti souboru bylo uvedení profilového pořadu Váš Kohoutek na brněnské F-Scéně v loňském roce. Kohoutek rád spolupracuje s lidmi, kteří ovládají své řemeslo (Kamila Skopová, Miloš Vršecký, Martin Pacek, David Pavlíček). Vedoucí souboru: Josef Mádlo Primáš muziky: Tomáš Dostál 21

22 VOJENSKÉ Pentla Boršice u Buchlovic Choreografie: David Mikula Hudební úprava: Antonín Špaček Kroje: Ludmila Pilušová Premiéra: 20. listopadu 2010 Chlapci jsou během taneční zábavy zverbováni na vojnu. Dívkám se v myšlenkách tento příběh stále vrací, po chlapcích jim zůstává jen klobouk a kordula (vesta). Život na vojně vyjádřený stylizovanou formou slováckého verbuňku a čekání dívek, jejich iluze o chlapci a jeho návratu z vojny domů je vyjádřeno v tanci bílovská sedlcká. V roce 1991 přišel David Mikula do souboru Pentla původně jako tanečník, o pár let později zde začíná vytvářet své první choreografie a komponované pořady. Jak choreograficky, tak režijně spolupracuje s různými folklorními soubory: Dolina, Žerotín, Lučina, VUS Ondráš, Perníček atd. a vyučuje na školách tance. Již během studií se zúčastnil choreografických seminářů s Alenou Skálovou a Zdenkou Jelínkovou a školy lidového umění s VUS Ondráš, kde později absolvoval vojenskou službu a zůstal zde jako profesionální tanečník, posléze i jako vedoucí taneční složky děvčat. Poté působil v muzikálu West Side Story v Městském divadle v Brně a Českém souboru písní a tanců. V současné době účinkuje v Národním divadle v operách Prodaná nevěsta a Rusalka a v souboru Chorea Bohemica. Soubor Pentla, skupinu mladých lidí, kteří milují folklor a snaží se o udržování tradic na Slovácku, založili v roce 1987 manželé Jiří a Ludmila Pilušovi. K tradicím, na jejichž udržování se soubor podílí, patří každoroční obchůzky jako je fašank, Velikonoce, Lucky nebo Štěpán a také pořádání tradičních císařských hodů s právem vždy třetí neděli v říjnu. Kromě těchto tradic, které udržuje v domácích Boršicích, jezdí Pentla potěšit i obecenstvo v ostatních regionech. Pravidelně se zúčastňuje folklorních akcí jako jsou Slavnosti vína v Uherském Hradišti, Dolňácké slavnosti v Hluku, krojový ples v Boršicích a folklorolympiáda ve strážnickém skanzenu. Vedoucí souboru: Jiří a Ludmila Pilušovi Vedoucí taneční složky: Pavlína Veverková Umělecký vedoucí souboru, choreograf: David Mikula Vedoucí muziky: Aleš Kropáč

23 JÁ MÁM DVĚ ŽENY ANEB KTERAK NENÍ RADNO OTÁČETI SE ZA VÍCERO SUKNĚMI Sedmikvítek Frenštát pod Radhoštěm Choreografie: Petr Šamánek Hudební úprava: Daniel Videcký Premiéra: 29. května 1999, obnovená premiéra 22. srpna 2009 Text valašské písně Já mám dvě ženy inspiroval autora choreografie k zamyšlení, jak by mohl dopadnout ogar, který by se za cérkami otáčel více než je zdrávo. Že by takové chování nemuselo být po chuti nejen ostatním ogarům, ale ani cérkám samotným, je nastíněno taneční miniaturou v rytmu mateníků pro tři páry. Petr Šamánek byl obklopen folklorem od raného dětství. Se souborem Sedmikvítek je spjat od jeho založení až do dnešních dnů. V době studií na Masarykově univerzitě sbíral taneční zkušenosti v brněnských souborech Javorník, Polana a Jánošík. V té době také absolvoval choreografické semináře Aleny Skálové a Studio valašských tanců Zdenky Jelínkové. Občasné tvorbě choreografií se věnuje od roku Valašský soubor Sedmikvítek vznikl v roce 1980 jako dětský soubor, od roku 1986 má také dospělou taneční a hudební složku. Většinu programu souboru tvoří dějové jevištní kompozice, v nichž se odráží život lidí v chudé, hornaté valašské krajině v dobách dávno minulých. Kromě choreografií, v nichž zpracovává zvyky svého regionu, má Sedmikvítek v repertoáru také ryze taneční kompozice a pokusy o scénické zpracování folklorního materiálu. Hlavní činností souboru je udržování a šíření regionálních tradic, což je uskutečňováno převážně prostřednictvím pořádání zvykoslovných akcí pro veřejnost. Vedoucí souboru: Jana Šamánková 23

24 Pořadatelé děkují pracovníkům Jiráskova divadla v Novém Bydžově programová brožura Tvůrčí taneční dílna celostátní přehlídka choreografií folklorních souborů Nový Bydžov 2010 Připravilo NIPOS-ARTAMA Praha Grafická úprava Pavel Tichoň Foto Hana Major Sládková Tisk Nová tiskárna Pelhřimov s.r.o.