ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE GEOGRAFIE 2 Kanada školní rok 2012/2013 semestr 6 studijní skupina 62 zpracoval Petr Florian datum klasifikace

2 Obsah: 1 Úvod 2 2 Kanada v bodech 2 3 Geografie Hranice Kanady Osídlení Ostrovy, pohoří, řeky a jezera Vegetační a klimatické hledisko Města 4 4 Územní uspořádání 5 5 Obyvatelstvo 6 6 Historie Název státu První osídlení původní obyvatelstvo První osídlení evropské osady Objevení Kanady a první dlouhodobé osídlení Postup kolonizace světová válka světová válka Období po 2. světové válce 8 7 Národní symboly 9 8 Národní sporty 9 9 Hymna 9 10 Zdroje Přílohy

3 1 Úvod Stát Kanada jsem si vybral, protože bych se chtěl do Severní Ameriky podívat. Zajímá mě tamní kultura a příroda. V této práci se budu zabývat základy geografie a historie. 2 Kanada v bodech Kanada se nachází na území Severní Ameriky v její severní části. Je to druhá největší země na světě s rozlohou km 2. Hranice tvoří: Severní ledový oceán (sever), Atlantský oceán (východ), hranice s USA (jih a severozápad), Tichý oceán (západ). Kanada má přibližně obyvatel. Úřední jazyky jsou Angličtina a Francouzština. Hlavním městem je Ottawa Vodní plocha tvoří necelých 9% území. Nejvyšším bodem je vrchol Mount Logan (5959m.n.m.) v teritoriu Yukon. Leží v časovém pásmu -3:30 hod. až -8 hod.. Hustota zalidnění 3,48 ob./km 2 Je to federativní konstituční monarchie. Královnou je Alžběta II. Měna: kanadský dolar (CAD) Patří mezi hospodářsky nejrozvinutější země světa. Má zásoby nerostných surovin ( ropa + zemní plyn,drahé kameny, ). Území pokrývají rozsáhlé lesy. Dělí se na deset provincií a tři teritoria. 3 Geografie 3.1 Hranice Kanady Hranice Kanady tvoří (postupně od západu k východu): hranice s Aljaškou, pobřeží Tichého oceánu, hranice s Washington, Idaho, Montana, Severní Dakota, Minnesota, Wisconsin, Michigan, Ohio, Pensylvánie, New York, Vermont, New Hampshire a Maine, pobřeží Atlantského oceánu, Baffinovo moře, průlivy mezi Severní Amerikou a Grónskem, Severní ledový oceán

4 Jižní hranici tvoří z velké části systém velkých jezer a k nim patřících vodních toků. 3.2 Osídlení Kanada je velmi nerovnoměrně osídlena. Drtivá většina obyvatel žije v cca 160km širokém pásu od hranic s USA a na východě státu. Kanada drží prvenství v nejseverněji osídlené oblasti na Zemi. Místo se nachází cca 450 námořních mil od severního pólu na výběžku Ellesmerova ostrova a je sídlem kanadských sil Alert. 3.3 Ostrovy, pohoří, řeky a jezera Většina kanadských ostrovů leží v Severním ledovém oceánu, avšak ten největší (Baffinův o.) je omýván Atlantským oceánem. Další velké známé ostrovy v Kanadě jsou: Newfoundland, Ellesmerův o., Viktoriin o., Banksův o. a další. Středo-severní část tvoří tzv. Kanadský štít, který obklopuje Hudsonůw záliv. Jedná se o oblast, kde dříve působil ledovec a povrch je zde skalnatý a půda je zde ve velmi slabých vrstvách anebo vůbec. Je tu bohaté zastoupení minerálů. Kanadský štít je cca 4000km dlouhý a 3500km široký a jeho nejvyšším bodem je Penny Ice Cap (2591 m.n.m.). Celkově je Kanada zemí s největším počtem jezer na světě a zároveň místem s největší zásobou sladké vody. Řeka sv. Vavřince ústí na východu území do Atlantského oceánu největším nálevkovitým ústím na světě. V podstatě lze celý záliv sv. Vavřince považovat za ústí stejnojmenné řeky. Na konci zálivu sv. Vavřince leží právě dříve zmiňovaný ostrov Newfoundland a dále jižně od Newfoundlandu a poloostrova Gaspé se nachází tzv. Přímořské nebo Pobřežní province. Dále se zde do pevniny zakusuje záliv Fundy, který je známý především vysokým rozpětím mezi přílivem a odlivem. Střed Kanady je pak silně ovlivněn hluboko se zalamujícím Hudsonovým zálivem, Jamesovou zátokou a systémem Velkých jezer na jihu

5 Systém Velkých jezer leží v povodí řeky sv. Vavřince a je tvořen velkými i menšími jezery. Největší a nejznámější jsou: Hořejší j., Huronské j., Michiganské j., Erijské j. a Ontarijské j.. Jediné Michiganské jezero leží celé v USA. Mezi Erijským j. a jezerem Ontario se nacházejí známé Niagarské vodopády. Dále směrem na severozápad se v povodích řek Nelson a Mackenzie nacházejí další velká známá jezera jako např.: Winnipežské (Nelson), Velké Otročí či Velké Medvědí (Mackenzie). Na západě se rozprostírají prérie, které od Tichého oceánu oddělují Skalnaté hory ( Rocky Mountains ). Rocky Mountains je pohoří dlouhé cca 3000km s nejvyšším bodem Mount Elbert 4401 m.n.m., které je součástí nadřazeného pohoří Kordillery. Největší řeky na území Rocky Mountains jsou: Columbia, Fraser, Yukon. 3.4 Vegetační a klimatické hledisko Na území kanady lze najít tyto typy vegetace a klimatu: na severu to jsou arktická území ledových pouští, dále k jihu tundra a severský jehličnatý les, prérie, smíšené a listnaté lesy mírného pásu. Díky Velkým jezerům v okolních oblastech mrzne jen málo a v příznivých mikroklimatických podmínkách se na určitých částech území dají pěstovat i subtropické či tropické rostliny. Např. v oblasti Niagarského poloostrova. 3.5 Města Největší města Kanady (počet obyvatel nad 800 tis.) jsou Edmonton, Ottawa, Calgary, Vancouver, Montreal a Toronto. Toronto, zastavěná plocha 630km 2 s cca 6,3 milionu obyvatel, je hlavním městem provincie Ontario. Rozkládá se na severozápadním břehu stejnojmenného jezera a s aglomerací (GTA) v něm nachází domov přes 8,7 milionu obyvatel, což je skoro 1/3 všech obyvatel Kanady. Ve městě se nachází do roku 2007 nejvyšší samostatně stojící stavba světa CN Tower (553m). Najdeme zde například i Baťa Shoe Museum a jiné kulturní památky. Torontská ZOO je s více jak

6 zvířat jednou z největších ZOO na světě. V podzemí Toronta je největší podzemní nákupní středisko na světě, které je 27km dlouhé a čítá přes 1200 obchodů. Přes 3,5 milionu lidí navštíví za sezónu Torontský zábavní park Canada s Wonderland s více než 200 atrakcemi. Torontské sportovní týmy se pravidelně umisťují na předním místech v žebříčcích, např.: NHL (Toronto Maple Leaf s),nba (Toronto Raptors) aj. Montreal je druhé největší město Kanady s necelými 2 miliony obyvatel a druhé největší frankofonní město na světě. Leží asi 190km východně od hlavního města Ottawy na Montréalském ostrově na soutoku řek sv. Vavřince a Ottawy na území provincie Québec. Roku 1976 byly v Montréalu letní olympijské hry. Hlavním sportem pro Montréal je lední hokej, Montréal Canadiens vyhráli Stanley Cup už 24krát. Vancouver je přístavní město v jihozápadní části kanadské provincie Britská Kolumbie a třetí největší město Kanady. Vancouver leží v údolí řeky Fraser a je, co do objemu přepravy, největším přístavem v Severní Americe. Vancouver je díky své filmové produkce označován jako Hollywood severu. Město bylo založeno v 60. letech 19. století a velmi rychle roste. Předpokládá se, že by v roce 2020 mohlo mít přes 2,6 milionu obyvatel. Jméno nese po kapitánovi královského námořnictva Georgi Vancouverovi. Stejnojmenné město leží i ve státě Washington v USA. Vancouver je nejdůležitější přístav v Severní Americe s příspěvkem HDP přes 4 miliardy CAD. Leží na konci transkontinentální dálnice a železnice. V roce 2010 Vancouver hostil zimní olympijské hry. 4 Územní uspořádání Skládá se z deseti provincií (Alberta, Britská Kolumbie, Manitoba, Nový Brunšvik, Newfoundland a Labrador, Nové Skotsko, Ontario, Ostrov prince Edwarda, Québec a Saskatchewan) a tří teritorií (Severozápadní teritoria, Nunavut, Yukon). (obr.3) Rozdíl mezi provinciemi a teritorii je v autonomii, kdy provincie mají vysoký stupeň autonomie a teritoria o něco nižší. O vyrovnanou úroveň služeb mezi provinciemi se stará Federální vláda, která přesouvá finanční prostředky od bohatších provincií k chudším. Každá provincie má svého viceguvernéra a teritorium korunního komisaře

7 5 Obyvatelstvo Na území kanady žije přibližně obyvatel, z čehož naprostá většina jsou Kanaďané, potomci Britů a Francouzů, a přistěhovalci z Evropy a pouze malé procento tvoří původní obyvatelé. Etnické skupiny: Kanaďané, Angličané, Francouzi, Skotové, Irové, Němci, Italové, Číňané, Ukrajinci, První národy. Potomci Francouzů žijí převážně v Québecu, kde je francouzská kultura i jazyk chráněný zákonem. 6 Historie 6.1 Název státu Slovo Canada pochází z řeči prvních národů (Huronů). Původní znění [Kanata] lze do čestiny přeložit jako vesnice nebo osídlení či uskupení vesnic. První zmínka o slově Canada z rozhovoru indiána s Jacquesem Cartierem (r. 1535), který tak označil vesnici Stadacona, která je dnes již součástí Québec City. Od roku 1547 se toho označení začalo objevovat v mapách jako území východně od Aljašky a severně od USA. Původní označení Nová Francie bylo postupně nahrazeno. Dále vznikly dvě anglické kolonie (Upper a Lower Canada), které byly roku 1841 sjednoceny pod názvem United Province of Canada. Poté, co se Kanada stala konfederací a britským dominiem, byla označována jako Dominion of Canada. S rostoucí nezávislostí se však Dominion of často vypouštělo a v roce 1982 byl jako jediný správný název státu, zapsaný v Canada Act, uveden Kanada. 6.2 První osídlení původní obyvatelstvo První zmínky o činnosti člověka ukazují archeologické studie z území Yukonu z doby cca př.n.l.. Další nálezy a studie ukazují, že území na jihu Ontaria bylo osídleno cca před 9500 lety. 6.3 První osídlení evropské osady První evropské osady vznikaly už okolo roku 1000 n.l. rukama Vikingů. Toto osídlení však nemělo dlouhého trvání a z dlouhodobého hlediska nemělo žádný význam

8 6.4 Objevení Kanady a první dlouhodobé osídlení Kanada resp. její východní pobřeží bylo objeveno na přelomu 15. a 16. století Johnem Cabotem. Další výpravy podnikl například již zmíněný Jacques Cartier. První dlouhodobé osídlení kanady zde založili Francouzi. Jednalo se o osady Port Royal (1605) a Québec (1608). Angličané je následovali roku 1610 v oblasti Newfoundlandu. 6.5 Postup kolonizace Na konci 17. až do poloviny 18. století ( ) došlo k sérii francouzských a indiánských válek, které vyústili až v zániku moci francouzů v Kanadě. Moc přebrali Britové. Pro uklidnění situace mezi Francií a Velkou Británií roku 1774 Velká Británie uznala tzv. Quebec Act, který akceptoval katolické vyznání, francouzštinu a francouzský zákoník na území Quebecu. V letech proběhla britsko-americká válka, ve které obyvatelé provincie Quebec (v té době už provincií označovaných jako Horní a Dolní Kanada) sehráli důležitou roli. Indiáni, Francouzi a Britové z Horní Kanady se přidali na stranu Britské vlády a odrážely útoky Američanů. V roce 1837 povstalo francouzské obyvatelstvo a po jeho potlačení se Británie rozhodla vytvořit z Horní a Dolní Kanady jeden celek Sjednocené kanadské provincie. Roku 1846 byly ukončeny teritoriální spory mezi Kanadou a USA. Hranice byla na západě určena podle 49. rovnoběžky. Velká imigrace i vysoká porodnost vedly k tomu, že bylo rychle osídlováno i vnitrozemí Kanady a zakládaly se tak nové kolonie: Vancouver a Britská Kolumbie (tyto dvě byly roku 1866 sjednoceny). Někteří Evropané začali Kanadu opouštět a odcházeli do USA. V roce 1867 Zákon o Britské Severní Americe sjednotil britské severoamerické provincie (Kanada, Nové Skotsko, Nový Brunšvik) v jediné, značně autonomní dominium. V krátké době na to byly znovuvytvořeny provincie Québec a Ontario, kam byla začleněna i Ruprechtova země a oblasti - 7 -

9 Severozápadní společnosti jakožto Severozápadní teritoria a nová provincie Manitoba. Následně byla připojena i Britská Kolumbie, Ostrov prince Edwarda (r. 1873) a Alberta se Saskatchewanem (r. 1905) světová válka Jako součást Velké Británie vstoupila Kanada do 1. světové války a vyslala do Evropy převážně dobrovolníky. Ztráty, které utrpěla, byly ovšem tak velké, že roku 1917 musely být vypsány povinné odvody do armády. Roku 1919 vstoupila Kanada samostatně do Společnosti národů byla, Westminsterským statutem, potvrzena její nezávislost světová válka Po napadení Polska bylo prosazeno vyhlášení války Německu. Během války došlo k velkému rozvoji válečného průmyslu. Kanada byla zásobitelem USA, Velké Británie i Ruska (SSSR). Její obchodní i válečné loďstvo hrálo významnou roli v bitvě o Atlantik. Pozemní jednotky se také účastnily válečných operací. 6.8 Období po 2. světové válce Roku 1949 se do té doby nezávislé Dominium Newfoundland připojilo ke Kanadě (jako její 10. provincie). Tzv. tichá revoluce byla důsledkem poválečné imigrace a způsobila úbytek francouzsky mluvících obyvatel v Québecu. V roce 1981 vznikla dohoda o tzv. patriace (Patriation) ústavy a došlo ke schválení samostatného nezávislého státu Kanada, v jejímž čele stojí monarcha sdílený s Velkou Británií. Od této doby se Québec snaží získat osamostatnění, zatím neúspěšně. Roku 1999 bylo vyčleněno teritorium Nunavut ze Severozápadních teritorií

10 7 Národní symboly Národní symboly jsou ovlivněny přírodou, historií a tradicemi Prvních národů. Nejznámějším symbolem Kanady je javorový list, který je v červené barvě vyobrazen na Kanadské státní vlajce (obr.1) mezi dvěma červenýma pruhy na bílém pozadí. Štít Kanadského znaku (obr.2) je tvořen z pěti polí. 1. pole (Anglie) Tři zlatí lvi kráčející na červeném pozadí 2. pole (Skotsko) Červený lev v rámci lilií na žlutém poli 3. pole (Irsko) Zlatá harfa na modrém poli 4. pole (Francie) Tři zlaté lilie na modrém poli 5. pole (Kanada) Tři červené javorové listy na bílém poli 8 Národní sporty Kanadské národní sporty jsou lední hokej (zimní) a lakros (letní). 9 Hymna Kanadskou hymnou se po skladbě God Save the Queen, což byla dříve pouze královská hymna Kanady, stala vlastenecká píseň O Canada!. Text hymny: O Canada! O Canada! Our home and native land! True patriot love in all thy sons command. With glowing hearts we see thee rise, The True North strong and free! From far and wide, O Canada, We stand on guard for thee. God keep our land glorious and free! O Canada, we stand on guard for thee; O Canada, we stand on guard for thee - 9 -

11 10 Zdroje Tištěné zdroje: Kanada - velký průvodce National Geographic, Michael Ivory, 2008 Atlas světa, Geodetický a kartografický podnik v Praze, 1975 Internetové zdroje: Zpracoval: Petr Florian v Jičíně dne

12 11 Přílohy Obr.1 státní vlajka ( Flag_of_Canada.svg.png) Obr.2 štít znaku ( Canadian_Coat_of_Arms_Shield.svg.png) Obr.3 politická mapa